STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA

Transkript

1 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 04. VYZTUŽOVÁNÍ - TRÁMY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/ ŠABLONA: III/2 - INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT JANA SVOBODOVÁ,ING PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 TRÁMY TRÁMY (ŽEBRA, ŽEBÍRKA), PRŮVLAKY A RÁMOVÉ PŘÍČLE JSOU KONSTRUKČNÍ PRUTOVÉ PRVKY NAMÁHANÉ PŘEVÁŽNĚ OHYBEM, SMYKEM, POPŘ. KROUCENÍM. NAVRHUJÍ SE: JAKO SAMOSTATNÉ NOSNÍKY V TUHÉM SPOJENÍ SE STROPNÍ DESKOU / DESKOVÝ TRÁM T-PRŮŘEZ / JAKO STATICKY URČITÁ KONSTRUKCE (PROSTÝ NOSNÍK, PROSTÝ NOSNÍK S PŘEVISLÝM KONCEM, KONZOLA, SPOJITÝ NOSNÍK S KLOUBY APOD.) JAKO STATICKY NEURČITÁ KONSTRUKCE (SPOJITÝ NOSNÍK, SOUČÁST RÁMOVÉ KONSTRUKCE APOD.) PRŮŘEZ PRVKU JE VĚTŠINOU OBDÉLNÍKOVÝ, PŘIČEMŽ VÝŠKA h BÝVÁ VĚTŠÍ NEŽ ŠÍŘKA b A JEJICH POMĚR h:b NEPŘEKRAČUJE ZPRAVIDLA HODNOTU 4:1. PŘÍČNÝ PRŮŘEZ SE MŮŽE VYSKYTNOUT I V RŮZNÝCH JINÝCH TVARECH JAKO T (DESKOVÝ TRÁM), I, TROJÚHELNÍK, LICHOBĚŽNÍK AJ., Z NICHŽ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ JE PRŮŘEZ TVARU T. VELIKOST PRŮŘEZOVÝCH ROZMĚRŮ (b, b w, h) ZÁVISÍ NA ZATÍŽENÍ A NA STATICKÉM PŮSOBENÍ TRÁM NA KONCÍCH VOLNĚ, PROSTĚ ULOŽENÝ NA ZDIVU VYŽADUJE VĚTŠÍ PRŮŘEZ NEŽ TRÁM SPOJITÝ PŘES NĚKOLIK POLI - PŘI JINAK STEJNÉM ZATÍŽENÍ A STATICKÝCH ROZPĚTÍCH.

3 VÝŠKA h SE POHYBUJE V ROZMEZÍ OD 1/20 DO 1/8 ROZPĚTÍ. ŠÍŘKA b (U T A I PRŮŘEZŮ b w ) SE NAVRHUJE U TRÁMŮ 1/3 AŽ 1/2 VÝŠKY h, U PRŮVLAKŮ A RÁMOVÝCH PŘÍČLÍ BĚŽNĚ 1/2 VÝŠKY h. PRO STĚNY VYSOKÝCH T A I NOSNÍKŮ SE DOPORUČUJE TLOUŠŤKA NEJMÉNĚ 80 MM. VÝZTUŽ TRÁMU SE SKLÁDÁ Z PODÉLNÉ NOSNÉ VÝZTUŽE SLEDUJÍCÍ SMĚR ROZPĚTÍ, Z TŘMÍNKŮ (TŘMENŮ), KTERÉ SE UKLÁDAJÍ OBVYKLE V PRAVIDELNÝCH VZDÁLENOSTECH OD SEBE, Z VÝZTUŽE POMOCNÉ (KONSTRUKČNÍ, MONTÁŽNÍ). PODÉLNÁ NOSNÁ VÝZTUŽ MUSÍ SE PŘIZPŮSOBIT PRŮBĚHU OHYBOVÝCH MOMENTŮ A POSOUVAJÍCÍCH SIL. ČÁST PODÉLNÝCH VLOŽEK SE PŘEVÁDÍ OHYBY, ZPRAVIDLA POD ÚHLEM 45 (VÝJIMEČNĚ 60 PŘI VYŠŠÍCH PRŮŘEZECH), OD JEDNOHO POVRCHU K DRUHÉMU. OHYBY SPOLU S TŘMÍNKY SLOUŽÍ K ZACHYCENÍ POSOUVAJÍCÍCH SIL - TUTO VÝZTUŽ NAZÝVÁME SMYKOVOU NEBO PŘÍČNOU. PODLE TOHO KOLIKA SVISLÝMI VĚTVEMI (RAMENY) TŘMÍNKY VZDORUJÍ, OZNAČUJÍ SE JAKO DVOJSTŘIŽNÉ, ČTYŘSTŘIŽNÉ NEBO VÍCESTŘIŽNÉ. VĚTŠINOU SE POUŽÍVÁ TŘMÍNKŮ DVOJSTŘIŽNÝCH, POUZE U ŠIRŠÍCH TRÁMŮ SE VOLÍ TŘMÍNKY VÍCESTŘIŽNÉ TAK, ABY BYLA SPLNĚNA PODMÍNKA S t 450 MM.

4

5 TRÁMY MUSÍ BÝT OPATŘENY VŽDY TŘMÍNKY, KTERÉ NESMĚJÍ BÝT OD SEBE VZDÁLENY VÍCE NEŽ TŘI ČTVRTINY ÚČINNÉ VÝŠKY TRÁMU, NE VŠAK VÍCE NEŽ 400 MM. JMENOVITÝ PRŮMĚR d SS TŘMÍNKŮ MUSÍ SPLŇOVAT PODMÍNKU KDE κ JE SOUČINITEL UVAŽOVANÝ HODNOTOU 0,33, JSOU-LI TŘMÍNKY Z OCELI NIŽŠÍ TŘÍDY NEŽ JE PODÉLNÁ TAHOVÁ VÝZTUŽ, A HODNOTOU 0,25 V OSTATNÍCH PŘÍPADECH, d ST NEJVĚTŠÍ JMENOVITÝ PRŮMĚR PODÉLNÉ TAHOVÉ VÝZTUŽE, s S VZDÁLENOST SVISLÝCH TŘMÍNKŮ MĚŘENÁ VE SMĚRU STŘEDNICE PRVKU (TRÁMU), s S,LIM MENŠÍ Z HODNOT: 0,75h e,, 400 MM (h e JE ÚČINNÁ VÝŠKA PRŮŘEZU). POKUD TŘMÍNKY OBEPÍNAJÍ TLAKOVÉ PRUTY PODÉLNÉ VÝZTUŽE UVAŽOVANÉ VE VÝPOČTU (PŘI DIMENZOVÁNÍ), NESMÍ BÝT VZDÁLENOST TŘMÍNKŮ VĚTŠÍ NEŽ 15 JMENOVITÝCH PRŮMĚRŮ, U SVAŘOVANÝCH KOSTER NE VĚTŠÍ NEŽ 20 JMENOVITÝCH PRŮMĚRŮ VLOŽEK NOSNÉ TLAKOVÉ VÝZTUŽE, VŽDY VŠAK NEJVÝŠE 250 MM (UVAŽUJE SE NEJMENŠÍ JMENOVITÝ PRŮMĚR PODÉLNÉ TLAKOVÉ VÝZTUŽE). PŘI ULOŽENÍ TRÁMU NA ZDIVU MUSÍ BÝT ALESPOŇ DVA TŘMÍNKY ZA LÍCEM PODPORY, JSOU-LI TŘMÍNKY NAVRŽENY VÝPOČTEM A ALESPOŇ JEDEN TŘMÍNEK, JE-LI TRÁM VYZTUŽEN POUZE POMOCNOU TŘMÍNKOVOU VÝZTUŽÍ. JMENOVITÝ PRŮMĚR d SS TŘMÍNKŮ NEBO 4 MM

6 MEZERY MEZI ROVNOBĚŽNÝMI VLOŽKAMI BETONÁŘSKÁ VÝZTUŽE (ts) NESMĚJÍ BÝT MENŠÍ NEŽ JMENOVITÝ PRŮMĚR VLOŽKY, NE VŠAK MENŠÍ NEŽ 20 MM.

7 POUŽIJE-LI SE NA VYZTUŽENÍ TRÁMU SVAŘOVANÉ VÝZTUŽE, NAPŘ. MŘÍŽOVIN MUSÍ BÝT TYTO ZAVEDENY AŽ DO KONCE PRVKU NAD ULOŽENÍM A PŘÍČNÉ PRUTY SMYKOVÉ VÝZTUŽE (NAHRAZUJÍCÍ TŘMÍNKY, POPŘ. I OHYBY), MUSÍ BÝT SPOLEHLIVĚ PŘIVAŘENY K PODÉLNÝM PRUTŮM NOSNÉ I POMOCNÉ VÝZTUŽE. MŘÍŽOVINY SE OBVYKLE SVAŘUJÍ V CENTRÁLNÍCH PŘÍPRAVNÁCH A NA STAVBU SE DOVÁŽEJÍ JAKO POLOTOVAR. PROTO JE MOŽNO PŘI JEJICH VÝROBĚ VÝHODNĚ PŘIZPŮSOBIT VZÁJEMNÉ VZDÁLENOSTI PŘÍČNÝCH PRUTŮ PRŮBĚHU POSOUVAJÍCÍCH SIL, TJ. ZHUSTIT JE VE SMĚRU NÁRŮSTU POSOUVAJÍCÍCH SIL (OBVYKLE SMĚREM K PODPORÁM). U DESKOVÝCH TRÁMŮ JE ZABEZPEČENO SPOLUPŮSOBENÍ DESKY S TRÁMEM NOSNOU VÝZTUŽÍ PROBÍHAJÍCÍ KOLMO NA TRÁM. POKUD VŠAK SE ZATÍŽENÍ Z TRÁMU PŘENÁŠÍ NA PRŮVLAK (KOLMO NA TRÁM) VZNIKAJÍ VE SMĚRU KOLMÉM NA PRŮVLAK V DESCE OHYBOVÉ MOMENTY, KTERÉ V BLÍZKOSTI PRŮVLAKU NABÝVAJÍ DOSTI VELKÝCH HODNOT (DESKA JE DO PRŮVLAKU VETKNUTA). PROTO DESKA MUSÍ BÝT VYZTUŽENA PŘI HORNÍM POVRCHU KOLMO NA OSU PRŮVLAKU ALESPOŇ PĚTI VLOŽKAMI NA KAŽDÝ METR DÉLKY PRŮVLAKU, PŘIČEMŽ PLOCHA PRŮŘEZU TĚCHTO VLOŽEK (PŘÍLOŽEK) SE MUSÍ ROVNAT NEJMÉNĚ TŘETINĚ PLOCHY PRŮŘEZU NOSNÉ VÝZTUŽE DESKY NAD PODPOROU (NAD TRÁMEM). TYTO PŘÍLOŽKY SE ZAVEDOU DO DESKY NA OBĚ STRANY OD LÍCE PRŮVLAKU A TO NA VZDÁLENOST ROVNOU ALESPOŇ SPOLUPŮSOBÍCÍ ŠÍŘKY DESKY (VZTAŽENO K PRŮVLAKU) ZVĚTŠENÉ O 15 JMENOVITÝCH PRŮMĚRŮ VLOŽEK.

8

9

10 Zdroje: Literatura: Betonové konstrukce příklady výpočtu betonových konstrukcí dle ČSN , ing. Jaromír Hrdlička, CSc., ing. Karel Vojta. CSc., a kol. Vysoké učení technické Brno, Příklady posouzení betonových prvků dle eurokódů, ing. Miloš Zich, Ph.D. a kolektiv Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Ing. Jana Svobodová Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na