Základy biochemie KBC/BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy biochemie KBC/BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407"

Transkript

1 Základy biochemie KB/B Fotosyntéza Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu Z / /0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 snova Úvod hloroplasty Světlo absorbující pigmenty Světelná reakce alvinův - Bensonův cyklus (RUBIS) Fotorespirace Rostliny 4 a AM

3 Fotosyntéza - úvod Fotosyntéza fixuje ročně asi tun uhlíku, což reprezentuje kj energie. Fotosyntéza u rostlin je dvoustupňový proces, při kterém se světelná energie využívá k oxidaci 2 : [ ] Současně získané elektrony se využívají k redukci 2 : 4 [ ] + 2 ( 2 ) + 2 Dva stupně fostosyntézy se tradičně uvádí jako světelná fáze a temnostní fáze. Místem fotosyntézy u eukaryot (vyšší rostliny a řasy) jsou chloroplasty. Buňky obsahují 1 až 1000 chloroplastů tvaru elipsoidu o rozměrech asi 5 µm délky.

4 hloroplast kukuřice Vnější membrána Lamela Vnitřní membrána Mezimembránový prostor Grana Stroma Prostor thylakoidu

5 Fotosyntetizující cyanobakterie Anabaena (zvětšení 450 x). Předkové, kteří se evolučně přetvořili na současné chloroplasty.

6 Světlo absorbující pigmenty hlorofyl - cyklický tetrapyrrol s centrálním atomem Mg 2+. Prekurzorem je stejně jako u hemu protoporfyrin IX. lavní formy chlorofylu u rostlin a cyanobakterií jsou: chlorofyl a (hl a) a chlorofyl b (hl b), u fotosyntetizujících bakterií jsou to bakteriochlorofyl a (Bhl a) a bakteriochlorofyl b (Bhl b). hlorofyly jako vysoce konjugované sloučeniny silně absorbují viditelné světlo. Malé rozdíly v chemické struktuře silně ovlivňují jejich spektra. Fotosystémy I a II, obsahující mimo jiné chlorofyly, jsou lokalizovány v thylakoidní membráně chloroplastů. Fotosystém I (PS 700) je transmembránový multipodjednotkový komplex (10), absorbuje světlo kratší vlnové délky než 700 nm. Vytváří NADP. Fotosystém II (PS 680), transmembránový komplex 20 podjednotek, přenos elektronů z vody na plastochinon (plastochinol). Absorbuje světlo vlnových délek kratších než 680 nm. ytochrom bf (obdoba komplexu III mitochondrií!!!). ytochrom bf generuje protonový gradient přes thylakoidní membránu, což vede ke tvorbě ATP.

7 Struktury chlorofylů 2 R 1 R I N N + 3 II 4 R 3 3 N N Mg 2+ + Fe 2+ 3 IV N N III 3 3 N N 3 2 V R hlorofyl (Fe-protoporfyrin IX) R 1 R 2 R 3 R 4 hlorofyl a hlorofyl b Bakteriochlorofyl a Bakteriochlorofyl b a a a a 3 P P P nebo G P P = G = 2 2 Fytylový postranní řetězec Geranylový postranní řetězec a značí, že mezi 3 a 4 se nevyskytuje dvojná vazba.

8 Absorpční spektrum chlorofylu a

9 Absorpční spektra různých fotosyntetických pigmentů hlorofyl b Sluneční spektrum Absorbance hlorofyl a Karotenoidy Fykoerythrin Fykocyanin Vlnová délka (nm)

10 Světlosběrné komplexy Světlosběrné komplexy obsahují fotosyntetická reakční centra místa, kde se odehrává primární reakce světelné fáze fotosyntézy a anténní komplex obsahující další chlorofyly a přídavné pigmenty jako jsou karotenoidy, např. β-karoten β-karoten 3 3

11 Fotosyntetický anténní komplex. Zachycené fotony náhodně migrují anténním komplexem až vstoupí do reakčního centra (tmavě zelené). Foton Foton Foton Foton

12 Světelné reakce Elektrony excitovaná molekula může uvolnit excitační energii několika způsoby: a)vnitřní konverze na kinetickou energii, pohyb molekul, teplo. U molekul chlorofylu k těmto stavům nedochází. b)fluorescence, je emitován foton o vyšší vlnové délce (nižší energie). U rostlin jen asi 3 až 6 % absorbované světelné energie. c)excitační transfer, excitovaná molekula přenáší excitační energii na sousední molekuly chlorofylu s nižší excitační energií než anténní chlorofyly. d)fotooxidace, světlem excitovaná donorová molekula je oxidována přenosem elektronu na akceptorovou molekulu. Takovým donorem je excitovaný chlorofyl. Fotooxidovaný chlorofyl, kationtový radikál, se vrací do původního stavu oxidací jiné molekuly.

13 Reakční centrum Fotoindukované oddělení nábojů probíhá v reakčním centru. Elektrony extrahované z počáteční sloučeniny jsou excitované a představují redukční sílu mohou redukovat další sloučeniny a skladovat tak světelnou energii ve formě chemických sloučenin.

14 Struktura fostosystému II. D1 a D2 podjednotky (32kd) navázány dva chlorofyly (speciální, také P680)-přenos elektronů na feofytin, poté na plastochinony. Feofytin chlorofyl se dvěma + namísto centrálního Mg 2+. elková reakce: 2 Q Q 2 Stroma D2 D1 Dutina thylakoidu Specifický pár chlorofylů Manganové centrum

15 Struktura fotosystému I. Dvě podjednotky psaa a psab jsou žlutě a části obdobné PS II jsou červeně a modře, chlorofyly včetně speciálního páru zeleně, vyznačeny klastry Fe-S. 4Fe-4S klastry Stroma Dutina thylakoidu Specifický pár chlorofylů Pohled shora

16 Dva fotosystémy

17 Fotolýza vody tvorba kyslíku Součástí PS II (P680, fotosystém II) je centrum uvolňující kyslík (oxygen evolving center - E). V tomto komplexním útvaru dochází působením světelných kvant (fotonů) k rozkladu molekul vody na kyslík, čtyři protony a čtyři elektrony e - Elektrony uvolněné z vody vstupují do PSII, kde jsou světelnými kvanty uvedeny excitací do vyšších energetických hladin označený P680 * a posléze putují řetězcem přes Q 2.

18 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku ze dvou molekul vody v Mn centru lavní roli hrají 4 ionty Mn v různém oxidačním stavu, vážící silně kyslíkaté sloučeniny, jeden a 2+ a l -. S 0 až S 4 vždy jednoelektronová oxidace elektrony vstupují do PSII.. + a l Mn + Mn 3+ S 0 Mn 4+ e -, + + a l Mn Mn 3+ S 1 Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

19 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku v Mn centru a + + S 1 e - a + + S 2 l + 3+ Mn Mn 3+ Mn 4+ l + 3+ Mn Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

20 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku v Mn centru a + + S 2 e -, + a + S 3 l + 3+ Mn Mn 4+ Mn 4+ l + 4+ Mn Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

21 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku v Mn centru a l + 4+ Mn Mn 4+ S 3 Mn 4+ e -, + + a l + 5+ Mn + Mn 4+ S 4 Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

22 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku v Mn centru + S 4 + S 4 a l + 5+ Mn + Mn 4+ Mn 4+ a l + 5+ Mn + Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

23 Pravděpodobné schéma uvolnění kyslíku v Mn centru K uvolnění 2 je nutná oxidace a l + 5+ Mn + Mn 4+ S 4 Mn a l Mn + Mn 3+ S 0 Mn 4+ Mn 4+ Mn 4+

24 Plastochinon (Q) plastochinol (Q 2 ) (n = 6-10) n Plastochinon 2[ ] n Plastochinol

25 Z-schéma světelné fáze fotosyntézy Elektrony mohou dosáhnout na ferredoxin-nadp + reduktasu (FNR), která katalyzuje redukci NADP +. xidace vody a tok elektronů přes Q cyklus generuje transmembránový protonový gradient s vyšší koncentrací protonů na straně thylakoidní dutiny (lumen - uvnitř). Energie gradientu se uplatňuje při tvorbě ATP. Různé prosthetické skupiny fotosyntetického aparátu rostlin mohou být seřazeny podle redukčního potenciálu v diagramu zvaném Z-schéma. Elektrony uvolněné z P680 po absorpci fotonů jsou nahrazovány elektrony z fotolýzy vody. Každý elektron prochází řetězcem přenašečů do hotovosti plastochinonových molekul. Vytvořený redukovaný plastochinol redukuje cytochrom b 6 f komplex za současného transportu protonů do thylakoidů. ytochrom b 6 f přenáší elektrony na plastocyanin (P) a ten regeneruje fotooxidovaný P700 v PSI. Elektrony emitované z PSI redukují přes řetězec přenašečů NADP + na NADP. Necyklický proces. V cyklickém procesu se elektrony vrací zpět na cytochrom b 6 f a přitom se přenášejí další protony do thylakoidu.

26 Diagram Z-schéma PSI -1.4 P700* A 0 A1 F X F A Necyklická cesta PSII P680* hl a Pheo a yklická cesta F B Fd e - 2 NADP FNR (stroma) -0.4 hν 2 NADP -0.2 Q A Q B 8 + (stroma) cyt b 6 ξ (V) 0 Q PL Manganový komplex hν 8 + (thylakoid) Q [4Fe-4S] cyt f ytochrom b 6 f P P e - S (thylakoid) S 4 Z +1.2 P680

27 ytochrom b 6 f komplex a plastocyanin (P) ytochrom b 6 f komplex je integrální membránový proteinový komplex obsahující řadu složek analogicky jako např. mitochondriální komplex III a cytochrom bc 1. Elektrony z cytochrom b 6 f komplexu putují Q cyklem (viz mitochondrie!!). Při transportu jednoho elektronu se translokují dva protony do thylakoidu. Tedy čtyři elektrony z 2 2 vedou k translokaci 8 protonů. Plastocyanin (P) periferní membránový protein (99 aminokyselin) - člen skupiny modrých měďnatých proteinů lokalizovaný na vnitřní straně thylakoidů. xidační stavy redoxních center cyklují mezi u 2+ a u + stavy.

28 Lokalizace systémů PSII, PSI, cytochromu b 6 f a ATP-synthasy na thylakoidech Fotosystém PSI ATP-synthasa Volná membrána (stromatální lamela) Fotosystém PSII ytochrom b 6 f Převrstvená membrána (granum)

29 Lokalizace systémů PSII, PSI, cytochromu b 6 f a ATP-synthasy PSI se nachází na neuzavřených stromatálních lamelách v dotyku se stromatem, kde je k dosažení NADP +. PSII je lokalizován většinou mezi uzavřenými složenými grany, mimo přímý kontakt se stromatem. ytochrom b 6 f je rovnoměrně distribuován v celé membráně. ATPasa je lokalizována na vnější straně membrány.

30 Směr protonového gradientu fotosystému II Stroma (vysoké p) Q 2 2 Q Lumen thylakoidu (nízké p)

31 ytochrom bf V každém Q cyklu jsou přes cytochrom bf transportovány 4 protony. 1. část: Q Pc(u 2+ ) = Q + 2 Pc (u + ) (v thylakoidu) 2. část: yt.bf (redukuje) + Q (z poolu) = Q 2 (protony ze stromatu) Po reoxidaci Q 2 se protony uvolní do thylakoidu.

32 Jagedorfův pokus. Syntéza ATP jako důsledek p gradientu. Membrána thylakoidu ATP ADP + P i p 7 p 4 p 4 + p 8 Inkubace po dobu několika hodin Náhlá změna externího p a přídavek ADP a P i p 4 p 4

33 Srovnání fotosyntézy a oxidativní fosforylace

34 Fotosystém I využívá světelnou energii k tvorbě redukovaného ferredoxinu silného redukčního činidla (obsahuje 2Fe-2S). Elektrony jsou přenášeny na ferredoxin-nadp reduktasu.

35 Tok elektronů fotosystémem I na ferredoxin. Pozitivní náboj P700 se doplňuje elektrony z plastocyaninu Ferredoxin 4Fe-4S hinon (A 1 ) P700 hlorofyl (A 0 ) Plastocyanin

36 Dráha elektronů z vody na NADP + při fotosyntéze

37 Struktura ferredoxin-nadp + reduktasy Flavin Vazebné místo NADP + Ferredoxin

38 Ferredoxin NADP + reduktasa - mechanismus + + Fd red + + Fd red Fd ox Fd ox FAD FAD FAD 2 Semichinonová forma NADP + + NADP +

39 Energetický výtěžek světelné (primární) fáze fotosyntézy Absorpce 4 fotonů PSII generuje 1 molekulu 2 a uvolní se 4 protony do dutiny thylakoidu. Dvě molekuly plastochinolu jsou oxidovány komplexem bf za uvolnění 8 protonů do dutiny thylakoidu (lumen). Elektrony ze 4 molekul redukovaného plastocyaninu jsou za účasti dalších 4 absorbovaných fotonů předány na ferredoxin. Čtyři molekuly redukovaného ferredoxinu generují 2 molekuly NADP. elková reakce tvorby NADP: NADP stroma = NADP lumen Dvanáct protonů v lumen vstupuje do catpsynthasy (chloroplastová). Tvoří se celkem 3 molekuly ATP. elková reakce fotofosforylace: NADP stroma = NADP lumen 3 ADP P i lumen = 3 ATP stroma 2 NADP ADP + 3 P i + + = NADP + 3 ATP + 2

40 yklická fotofosforylace yklická fotofosforylace je alternativní drahou fotosyntézy. Elektrony redukovaného ferredoxinu mohou být převedeny na cytochrom bf komplex namísto na NADP +. Elektrony prochází zpět bf komplexem, redukují plastocyanin, který je posléze reoxidován P yklus se uzavírá. Výsledkem je pumpování protonů komplexem bf. Vzniklý protonový gradient pohání syntézu ATP. Tvoří se jen ATP a ne NADP! Proces je aktivní za situace, kdy je nadbytek NADP, prakticky nedostatek NADP +. yklická fotofosforylace je ve smyslu zisku ATP produktivnější než necyklická. Dva absorbované fotony poskytují 1 molekulu ATP, kdežto při necyklické je třeba na 3 ATP 8 fotonů. Na procesu se nepodílí fotosystém II, netvoří se kyslík fotolýzou vody.

41 Temnostní (sekundární) fáze fotosyntézy alvin Bensonův cyklus Metabolická dráha, ve které rostliny inkorporují 2 a tvoří sacharidy, byla objasněna mezi léty 1946 až 1953 M. alvinem a A. Bensonem. Pracovali s buňkami řas a zkoumali produkty vstupu značeného Analýzou buněk řas po 5 s po expozici značeným 14 2 zjistili, že jediným produktem je 3-fosfoglycerát (3PG) s označeným karboxylem. Dále zjistili, že akceptorem 2 je pentosa ribulosa-1,5-bisfosfát a enzymem podílejícím se na reakci je ribulosa-1,5-bisfosfátkarboxylasa (RUBIS). alvin-bensonův cyklus probíhá ve stromatu chloroplastů a lze ho rozdělit na dvě části: Produkční ve které tři molekuly ribulosa-1,5-bisfosfát reagují se třemi molekulami 2 za tvorby šesti molekul glyceraldehyd-3-fosfátu (GAP) za spotřeby 9 molekul ATP a 6 molekul NADP. yklický charakter procesu činí dráhu ekvivalentní tvorbě jedné molekuly GAP ze tří molekul 2. GAP se může využít k biosyntéze. Regenerační ve které uhlíkové atomy zbylých pěti GAP jsou přeměněny v procesu podobném pentosafosfátové dráze na tři ribulosa- 5-fosfáty, které proces zahajovaly.

42 Dráha elektronů z vody na NADP + při fotosyntéze

43 Fosforylce tří ribulosa-5-fosfátů, vstup tří 2 -karboxylace (RUBIS), tvorba šesti 3-fosfoglycerátů a šesti 1,3 - bisfosfoglycerátů ATP ADP Fosforibulosakinasa 2 P 3 2 P 3 Ribulosa-1,5-bisfosfát (Ru-1,5-BP) 2 Ribulosabisfosfát karboxylasa RUBIS - 2 P P 3 3-Fosfoglycerát (3-PG) ATP ADP Fosfoglycerátkinasa P 3 2 P 3 1,3-Bisfosfoglycerát (1,3-BPG) P 3 Ribulosa-5-fosfát (Ru-5-P) 2 P 3 Ribulosa-5-fosfát (Ru-5-P)

44 Redukce šesti 1,3-bisfosfoglycerátů na glyceraldehyd-3-fosfát a start NADP NADP regenerační fáze P 3 2 P 3 1,3-Bisfosfoglycerát (1,3-BPG) Glyceraldehyd-3-fosfát dehydrogenasa 2 P 3 Glyceraldehyd-3-fosfát (GAP) Triosafosfátisomerasa 2 P 3 PRDUKTY 2 Dihydroxyacetonfosfát (DAP) Aldolasa 2 P 3 2 P 3 Erythrosa-4-fosfát (E-4-P) Aldolasa 2 P 3 2 P 3 Fruktosa-1,6-bisfosfát (F-1,6-BP) 2 P 3 Sedoheptulosa-1,7-bisfosfát (S-1,7-BP)

45 Pokračování regenerační fáze 2 P 3 2 P 3 2 P 3 2 Fruktosabisfosfatasa Fruktosa-1,6-bisfosfát (F-1,6-BP) P i 2 2 P 3 Sedoheptulosa-1,7-bisfosfát (S-1,7-BP) 2 P 3 Ribosa-5-fosfát (R-5-P) 2 P 3 Xylulosa-5-fosfát (Xu-5-P) Sedoheptulosabisfosfatasa 2 P i 2 P 3 Fruktosa-6-fosfát (F-6-P) Transketolasa 2 P 3 Transketolasa Sedoheptulosa-7-fosfát (S-7-P)

46 Závěr regenerační fáze - tvorba ribulosa-1,5-bisfosfátu 2 2 P 3 Ribosa-5-fosfát (R-5-P) 2 P 3 Xylulosa-5-fosfát (Xu-5-P) Ribosafosfátisomerasa Fosfopentosaepimerasa P 3 Ribulosa-5-fosfát (Ru-5-P) 2 P 3 Ribulosa-5-fosfát (Ru-5-P) ATP ADP 2 P 3 Fosforibulokinasa 2 P 3 Ribulosa-1,5-bisfosfát (Ru-1,5-BP)

47 Jednotlivé reakce alvin Bensonova cyklu sm, z celkového počtu jedenácti reakcí alvin-bensonova cyklu, je zvratem glykolýzy nebo reakcí glukoneogeneze známé z biochemie živočichů. Jediné tři reakce z jedenácti jsou katalyzovány enzymy, které se v živočišné říši nevyskytují: Fosforibulosakinasa katalyzující tvorbu ribulosa-1,5-bisfosfátu z ribulosa-5-fosfátu. Ribulosabisfosfátkarboxylasa katalyzující vstup 2 do sacharidu. Sedoheptulosabisfosfatasa (SBPasa) katalyzující odštěpení fosfátu ze sedoheptulosa-1,7-bisfosfátu na sedoheptulosa-7-fosfát.

48 Ribulosabisfosfátkarboxylasa (RuBP karboxylasa) RuBP karboxylasa je nejdůležitější enzym na Zemi. Vyznačuje se nízkou aktivitou (k cat = 3 s -1 ), ale jeho obsah v zeleném listu přesahuje 50 % všech proteinů. Je tedy i nejrozšířenějším proteinem biosféry. RuBPkarboxylasa z vyšších rostlin a většiny fotosyntetických mikroorganismů je složena z osmi velkých podjednotek kódovaných chloroplastovou DNA (L je složena ze 477 aminokyselin) a osmi malých podjednotek (S složených z 123 aminokyselin) kódovaných jadernou DNA. K aktivitě RuBP karboxylasa je nutný Mg 2+ vázaný na katalyticky významnou karbamátovou skupinu (-N- - ), která se vytváří reakcí nesubstrátového 2 s ε-aminoskupinou Lys 201. Reakci in vivo katalyzuje RuBP karboxylasaaktivasa za spotřeby ATP.

49 Mechanismus katalýzy ribulosabisfosfátkarboxylasy Reakce je silně exergonní ( G o = - 35, 1 kj.mol -1 ), dáno štěpením oxokyseliny na dva stabilní 3-fosfoglyceráty. ENZYM B 2 P 3-2 P 3 2 P 3-2 P 3 Ribulosa-1,5-bisfosfát 2 P 3 Endiolátová forma 2 P 3 xokyselina + 2 P P 3 2 P Fosfoglycerát P 3-2 P 3 ydratovaný meziprodukt 3-Fosfoglycerát

50 Biosyntéza sacharidů elková stechiometrie alvin-bensonova cyklu (GAP = glyceraldehyd-3-fosfát) ATP + 6 NADP GAP + 9 ADP + 8 P i + 6 NADP + Vytvořený GAP může být využit k řadě biosyntéz, buď vně nebo uvnitř chloroplastu. Může být převeden na fruktosa-6-fosfát dalším postupem cyklu a poté na glukosa-1-fosfát (G1P) (fosfoglukosaisomerasa a fosfoglukosamutasa). G1P je prekurzor všech dalších sacharidů rostlin. lavní složka škrobu, α-amylosa, je syntetizována ve stromatu chloroplastu jako dočasná skladovatelná forma glukosy. α-amylosa je také syntetizována jako dlouhodobá skladovatelná forma v jiných částech rostlin jako jsou listy, semena a kořeny. elulosa tvořena dlouhými řetězci β(1 4)-vázanými glukosovými jednotkami je hlavním polysacharidem rostlin. Je syntetizována z UDP-glukos v rostlinné plasmové membráně a vylučována do extracelulárního prostoru.

51 Syntéza škrobu. Škrob je méně větvený než glykogen. elkově je reakce poháněna hydrolýzou PP i. Škrob je syntetizován a skladován v chloroplastech. Aktivní glukosa = ADP-glukosa. - γ P β P α P ADENSIN ATP - P - Glukosa-1-fosfát ADP-glukosafosforylasa - PP i Anorganická fosfatasa 2 P i 2 P P ADENSIN ADP-Glukosa Synthasa škrobu ADP α-amylosa (n jednotek) α-amylosa (n + 1 jednotek)

52 První část syntézy α-amylosy Aktivace (fosforylace) glukosa-1-fosfátu. - γ P β P α P ADENSIN ATP - P - Glukosa-1-fosfát ADP-glukosafosforylasa - PP i Anorganická fosfatasa 2 P i 2 P P ADENSIN - - ADP-Glukosa

53 Druhá část syntézy α-amylosy. Prodlužování řetězce na neredukujícím konci molekuly α-amylasy. Enzym: Synthasa škrobu 2 P P ADENSIN ADP-Glukosa Synthasa škrobu ADP α-amylosa (n jednotek) α-amylosa (n + 1 jednotek)

54 Sacharosa hlavní transportní sacharid pro nefotosyntetizující buňky - nejdůležitější produkt fotosyntézy Sacharosa je syntetizována v cytosolu a proto musí být její dvě komponenty (G3P a DA) transportovány z chloroplastu systémem antiporter s fosfátem. Dvě triosy se kombinují za tvorby fruktosa-6-fosfátu, která se následně převede na glukosa-1-fosfát. G1P je aktivován UTP (uridintrifosfát) na UDP-glukosu. Sacharosa-6-fosfát se tvoří za katalýzy enzymem sacharosafosfátsynthasa. dštěpení fosfátu se uskutečňuje sacharosafosfátfosfatasou. UDP-Glukosa + Fruktosa-6-fosfát Sacharosafosfátsynthasa UDP Sacharosa-6-fosfát 2 Sacharosafosfátfosfatasa P i Sacharosa

55 Regulace alvin Bensonova cyklu Kontrolní body každé metabolické dráhy jsou na enzymových stupních vzdálených od rovnováhy (velká negativní hodnota G). Enzymy katalyzující reakce s velkou změnou volné energie: Ribulosabisfosfátkarboxylasa; G (kj.mol -1 ) = - 41, 0 Fruktosabisfosfatasa; G (kj.mol -1 ) = - 27, 2 Sedoheptulosabisfosfatasa; G (kj.mol -1 ) = - 29, 7 Katalytická účinnost těchto enzymů je silně ovlivňována osvětlením!! Aktivita RUBISA je ovlivňována těmito dvěma na světle závislými faktory: p. Po osvětlení se zvyšuje p ve stromatu z hodnoty 7, 0 na hodnotu 8, 0. Protony jsou pumpovány ze stromatu do dutin thylakoidů. RUBIS má ostré p optimum 8, 0!! [Mg 2+ ] Vstup protonů do thylakoidů je kompenzován transportem Mg 2+ do stromatu.

56 Standardní a fyziologické změny volné energie reakcí alvin-bensonova cyklu Stupeň Enzym G o (kj.mol -1 ) G (kj.mol -1 ) 1. Fosforibulokinasa - 21, 8-15, 8 2. Ribulosabisfosfátkarboxylasa - 35, 1-41, Fosfoglycerátkinasa + glyceraldehyd-3-fosfátdehydrogenasa + 18, 0-6, 7 5. Triosafosfátisomerasa - 7, 5-0, 8 6. Aldolasa - 21, 8-1, 7 7. Fruktosabisfosfatasa - 14,2-27,2 8. Transketolasa + 6, 3-3, 8 9. Aldolasa - 23, 4-0, Sedoheptulosabisfosfatasa - 14,2-29,7 11. Transketolasa + 0, 4-5, Fosfopentosaepimerasa + 0, 8-0, Ribosafosfátisomerasa + 2, 1-0, 4

57 Regulace alvin Bensonova cyklu Analog přechodového stavu (katalytického mechanismu RUBISa) karboxyarabinitol-1-fosfát (A1P). Tuto látku, která inhibuje RUBISo, syntetizuje řada rostlin pouze za tmy. Blokuje se tak aktivita RUBISA ve tmě. ba další enzymy jsou také aktivovány zvýšením p a [Mg 2+ ]. Navíc jsou ovlivňovány NADP. To je druhý regulační systém závislý na redoxním potenciálu stromatu. Thioredoxin, protein obsahující 105 aminokyselin, má redukovatelnou disulfidovou skupinu. Redukovaný thioredoxin aktivuje jak fruktosabisfosfatasu, tak sedoheptulosabisfosfatasu. Redoxní hladina thioredoxinu závisí na systému ferredoxinthioredoxinreduktasy. Jeho redoxní stav závisí na osvětlení. Thioredoxin deaktivuje fosfofruktokinasu klíčový enzym glykolýzy. Závěr: Světlo stimuluje alvin-bensonův cyklus a deaktivuje glykolýzu, kdežto tma má opačný efekt.

58 A-1-P inhibitor ribulosabisfosfátkarboxylasy (tma) 2 P 3-2 Karboxyarabinitol-1-fosfát (A-1-P)

59 Thioredoxin je 1kD oxidoreduktasa - enzym obsahující dithioldisulfid v aktivním místě, antioxidant) Je přítomen téměř ve všech organismech pro život savců je esenciální.

60 Světlem indukovaná funkce ferredoxin-thioredoxinreduktasy. Redukovaný thioredoxin aktivuje řadu enzymů alvinova cyklu. PSI red hν PSI * red PSI ox Ferredoxin ox Ferredoxin red Ferredoxin-thioredoxin reduktasa red Ferredoxin-thioredoxin reduktasa ox S S S S Thioredoxin ox Thioredoxin red S S S S Bisfosfatasa aktivní Bisfosfatasa inaktivní S S S S

61 Fotorespirace d roku 1960 je známo, že osvětlené rostliny spotřebovávají kyslík a uvolňují 2 drahou odlišnou od oxidativní fosforylace. Při nízkých hladinách 2 a vysokých 2 může proces fotorespirace převládnout nad fixací 2. Překvapení: kyslík kompetuje s 2 jako substrát RUBISa. Přesnější název: ribulosabisfosfátkarboxylasa-oxygenasa (RUBIS). Při oxygenasové reakci se vytváří z RuBP 3-fosfogylcerát a fosfoglykolát. Fosfoglykolát je hydrolyzován na glykolát a ten je oxidován za tvorby 2 v sérii enzymových reakcí v peroxisomech a mitochondrii. Fotorespirace je devastující proces jehož výsledkem je neužitečná spotřeba světlem vytvořeného NADP a ATP!!

62 Pravděpodobný mechanismus oxygenasové reakce RUBISA 2 P 3 2 P 3 2 P 3 - ENZYM B 2 P 3 Ribulosa-1,5-bisfosfát 2 P 3 Endiolátová forma 2 P 3 xokyselina + 2 P P P 3 - Fosfoglykolát 3-Fosfoglycerát 2 P 3 ydratovaný meziprodukt

63 xygenasová reakce RUBISA. hloroplast peroxisom (glyoxysom) - 2 P P 3 i + - Fosfoglykolátfosfatasa 2 P 3-2 Glykolátoxidasa - 3-Fosfoglycerát Fosfoglykolát Glykolát / Katalasa Glyoxylát 2 2 P 3 2 P 3 Ribulosa-1,5-bisfosfát karboxylasa/oxygenasa 2-2 P 3 3-Fosfoglycerát Glycerátkinasa ADP ATP - 2 Glycerát NAD + NAD ydroxypyruvátreduktasa - 2 ydroxypyruvát Ribulosa-1,5-bisfosfát LRPLAST PERXISM

64 xygenasová reakce RUBISA. Peroxisom mitochondrie + 2 N Glyoxylát Glycin - N 3 TRANSAMINAE N Serin 2 ydroxypyruvát PERXISM MITNDRIE

65 Rostliny 4 koncentrují na povrchu listu 2. Řada rostlin se evolučně přizpůsobila kolísání koncentrace 2 a 2 tak, že koncentrují ve fotosyntetických buňkách 2 a zabraňují fotorespiraci. Např. cukrovka, cukrová třtina, kukuřice a mnoho plevelných rostlin. Typické pro tropické oblasti. List má charakteristickou anatomii pod vrstvou buněk tzv. mesofylu jsou soustředěny žilky cévních svazků. V mesofylových buňkách není ribulosabisfosfátkarboxylasa!! Kutikula Svrchní epidermis Palisádový mezofyl oubový mezofyl Xylem Floem évní svazek 2 2 Spodní epidermis Průduch (stoma) Svěrací buňky

66 yklus 4 M. atch a R. Slack (1960) V mesofylu reaguje vstupující 2 ve formě 3 - s fosfoenolpyruvátem za tvorby oxaloacetátu (čtyři uhlíky, proto 4 ). xaloacetát je redukován NADP na malát, který je transportován do buněk cévních svazků, kde je oxidativně dekarboxylován na 2, pyruvát a NADP. Takto koncentrovaný 2 vstupuje do alvinova cyklu. Pyruvát je transportován zpět do mesofylu, kde je fosforylován za katalýzy pyruvát-fosfátdikinasy za tvorby fosfoenolpyruvátu. Při aktivaci přechází ATP na AMP + PP i. PP i je posléze hydrolyzován všudepřítomnou pyrofosfatasou na 2 x P i. xid uhličitý je koncentrován v buňkách cevních svazků na úkor spotřeby 2 ATP/ 2. Fotosyntéza 4 rostlin spotřebovává celkem 5 ATP na rozdíl od 3 rostlin, které spotřebují 3 ATP.

67 Metabolická dráha 4 rostlin. Mezofyl buňky pochvy cévních svazků 2 VZDU 2 P i Karbonátanhydrasa ATP + P i AMP + PP i 3 - P i - NADP NADP Pyruvátfosfát dikinasa P 3 - Fosfoenolpyruvát (PEP) PEP karboxylasa Malátdehydrogenasa - xaloacetát MEZFYLVÁ BUŇKA - Malát BUŇKA PVY ÉVNÍ SVAZKU 3 Jablečný enzym - Pyruvát 2 + NADP NADP + ALVINŮV YKLUS 3-Fosfoglycerát

68 AM rostliny jako varianta rostlin 4 Dráha byl poprvé popsána u tučnolistých rostlin a odtud název AM crassulacean acid metabolism. U AM rostlin je časově oddělen záchyt 2 a alvin-bensonův cyklus. AM rostliny otevírají stomata (póry v listech) v noci a zachycují 2 drahou 4 ve formě malátu. Pro zachycení 2 je nutné velké množství fosfoenolpyruvátu. To se získává štěpením škrobu a glykolýzou. Během dne je malát štěpen za tvorby 2 vstupujícího do alvin Bensonova cyklu a pyruvátu použitého na resyntézu škrobu. elý tento proces je realizován také z důvodu zabránění ztrátě vody!!! Stejnou drahou probíhá fotosyntéza u sukulentů.

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI Pavel Peč Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci Fotosyntéza fixuje na Zemi ročně asi 1011 tun uhlíku, což reprezentuje 1018 kj energie.

Více

Základy biochemie KBC / BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Základy biochemie KBC / BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407 Základy biochemie KB / B Fotosyntéza Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu Z.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Obsah. Chloroplasty. Světlo absorbující pigmenty. Světelná reakce. Calvinův - Bensonův cyklus (RUBISCO) Fotorespirace. Rostliny C 4 a CAM

Obsah. Chloroplasty. Světlo absorbující pigmenty. Světelná reakce. Calvinův - Bensonův cyklus (RUBISCO) Fotorespirace. Rostliny C 4 a CAM FOTOSYNTÉZA Obsah hloroplasty Světlo absorbující pigmenty Světelná reakce alvinův - Bensonův cyklus (RUBISO) Fotorespirace Rostliny 4 a AM Typ výživy a metabolismus Zdroj energie Zdroj uhlíku Zdroj vodíku

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních

Více

Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?

Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku? Repetitorium chemie X. 2011/2012 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy xidativní fosforylace xidace mastných kyselin 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy

Více

35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová

35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová 35.Fotosyntéza AZ Smart Marie Poštová m.postova@gmail.com Fotosyntéza - úvod Syntéza glukosy redukcí CO 2 : chlorofyl + slun.zareni 6 CO 2 + 12H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6H 2 O (Kyslík vzniká fotolýzou

Více

Biosyntéza sacharidů 1

Biosyntéza sacharidů 1 Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)

Více

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Repetitorium chemie 2015/2016. Metabolické dráhy František Škanta

Repetitorium chemie 2015/2016. Metabolické dráhy František Škanta Repetitorium chemie 2015/2016 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace

Více

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických

Více

Biochemie II 2009/10. Metabolismus. František Škanta

Biochemie II 2009/10. Metabolismus. František Škanta Biochemie II 2009/10 Metabolismus František Škanta Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus xidativní fosforylace Metabolismus lipidů xidace mastných kyselin

Více

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku

Více

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

ANABOLISMUS SACHARIDŮ zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE

Více

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace 14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy

Více

Dýchací řetězec (Respirace)

Dýchací řetězec (Respirace) Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní

Více

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905

Více

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké Fotosyntéza Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny. Zelené rostliny patří mezi autotrofy

Více

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron). Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek

Více

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABLISMUS SAHARIDŮ GLUKNEGENEZE GLUKNEGENEZE entrální úloha glukosy Palivo Prekursor strukturních sacharidů a jiných molekul Syntéza glukosy z necukerných prekurzorů Laktát Aminokyseliny (uhlíkatý řetězec

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Katabolismus - jak budeme postupovat

Katabolismus - jak budeme postupovat Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.

Více

LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS

LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS Metabolismus = neustálý příjem, přeměna a výdej látek = probíhá po celou dobu života rostliny Dva typy procesů : ANABOLICKÉ KATABOLICKÉ ANABOLISMUS - energie se spotřebovává

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Energetický metabolismus (obecně) (1).

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Energetický metabolismus (obecně) (1). mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 becný metabolismus Energetický metabolismus (obecně) (1). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace

Více

Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová

Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová Pentosový cyklus a osudy glykogenu Eva Benešová Pentosový cyklus pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat Funkce: 1) výroba NADPH 2) výroba ribosa 5-fosfátu 3) zpracování

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

pátek, 24. července 15 GLYKOLÝZA

pátek, 24. července 15 GLYKOLÝZA pátek,. července 15 GLYKLÝZ sacharosa threalosa laktosa sacharasa threlasa laktasa D-glukosa D-fruktosa T T hexokinasa T hexokinasa glykogen - škrob fosforylasa D-galaktosa UD-galaktosa UD-glukosa fruktokinasa

Více

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy JAN ILLNER Dýchací řetězec & oxidativní fosforylace Tvorba energie v živých systémech ATP zdroj E pro biochemické procesy Tvorba

Více

B METABOLICKÉ PROCESY

B METABOLICKÉ PROCESY B METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických sloučenin a reakcí při přeměnách látek v živých buňkách je hlavní náplní vědního oboru biochemie. Pro rostlinného fyziologa jsou

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH

Více

Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.

Autor: Katka  Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1. Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější

Více

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.

Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Šárka Gregorová, 2013 Poznámka: protože se tyhle dvě státnicové otázky z velké

Více

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj

Více

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM

Více

FOTOSYNTÉZA. Fotosyntéza je fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených

FOTOSYNTÉZA. Fotosyntéza je fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených B + + B + FOTOSYNTÉZA Fotosyntéza je fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská Helena Klímová Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

5. ENZYMOVÉ REAKCE FOTOSYNTÉZY

5. ENZYMOVÉ REAKCE FOTOSYNTÉZY 5.1. ALVINŮV YKLUS Oxid uhličitý vstupuje do organické vazby a redukuje se v reduktivním pentosovém cyklu (PR, pentose reducing cycle), který se také nazývá fotosyntetický cyklus redukce oxidu uhličitého

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Glykolýza a neoglukogenese

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Glykolýza a neoglukogenese Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Glykolýza a neoglukogenese z řečtiny glykos sladký, lysis uvolňování sled metabolických reakcí od glukosy přes fruktosa-1,6-bisfosfát

Více

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin Bp1252 Biochemie #8 Metabolismus živin Chemické reakce probíhající v organismu Katabolické reakce přeměna složitějších látek na jednoduché, jsou většinou exergonické. Anabolické reakce syntéza složitějších

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Ukládání energie v buňkách

Ukládání energie v buňkách Ukládání energie v buňkách Josef Fontana EB - 58 Obsah přednášky Úvod do problematiky zásobních látek lidského organismu Přehled zásobních látek v těle Metabolismus glykogenu Struktura glykogenu Syntéza

Více

6 Přenos elektronů a protonů

6 Přenos elektronů a protonů 6 Přenos elektronů a protonů Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Evoluce FS 1 Halobaktérie H + pumpa http://www.rsc.org/publishing/chemtech/volume/2008/11/b acteriorhodopsin_insight.asp - Protonová pumpa halobakterií

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

10. Metabolismus sacharidů

10. Metabolismus sacharidů 10. Metabolismus sacharidů Obtížnost A Vysvětlete rozdíly v následujících dvojicích pojmů: aldosa/ketosa; redukující/neredukující sacharid; škrob/glykogen; homopolysacharid/heteropolysacharid; amylosa/amylopektin.

Více

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismu. Metabolismus glukosy, glykolýza, glukoneogeneze (3).

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismu. Metabolismus glukosy, glykolýza, glukoneogeneze (3). mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismu. Metabolismus glukosy, glykolýza, glukoneogeneze (3). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc.

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Elektronový transport a oxidativní fosforylace

Elektronový transport a oxidativní fosforylace Elektronový transport a oxidativní fosforylace Mitochondrie Elektronový transport xidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Moto: dpočívající lidské tělo spotřebuje asi 420 kj energie

Více

Otázka: Základní děje na buněčné úrovni. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - příjem látek buňkou

Otázka: Základní děje na buněčné úrovni. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - příjem látek buňkou Otázka: Základní děje na buněčné úrovni Předmět: Biologie Přidal(a): Growler - příjem látek buňkou difúze prostá usnadněná transport endocytóza pinocytóza fagocytóza - výdej látek buňkou difúze exocytóza

Více

Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy

Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc 1 Alberts Johnson Lewis Raff Roberts Walter

Více

Světelné reakce fotosyntézy. - fixace energie záření

Světelné reakce fotosyntézy. - fixace energie záření Světelné reakce fotosyntézy - fixace energie záření Slunečnízáření Ultrafialové (UV, < 400 nm) Fotosynteticky aktivní radiace PAR, 400 až 700 nm (380-750nm) Infračervené (>750 nm) Sluneční záření http://www.giss.nasa.gov

Více

Odbourávání a syntéza glukózy

Odbourávání a syntéza glukózy Odbourávání a syntéza glukózy Josef Fontana EB - 54 Obsah přednášky Glukóza význam glukózy pro buňku, glykémie role glukózy v metabolismu transport glukózy přes buněčné membrány enzymy fosforylující a

Více

Název: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Název: Fotosyntéza Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, matematika, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 becný metabolismus. Metabolismus glykogenu (4). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie, Přírodovědecká

Více

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)

Více

Odbourávání lipidů, ketolátky

Odbourávání lipidů, ketolátky dbourávání lipidů, ketolátky Josef Fontana EB - 56 bsah přednášky Energetický význam TAG Jednotlivé dráhy metabolismu lipidů lipidy jako zdroj energie degradace TAG v buňkách, β-oxidace MK tvorba a využití

Více

CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN A GLYOXYLÁTOVÝ CYKLUS

CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN A GLYOXYLÁTOVÝ CYKLUS YKLUS TRIKARBXYLVÝ KYSELIN A GLYXYLÁTVÝ YKLUS BSA Základní charakteristika istorie Pyruvátdehydrogenasový komplex itátový cyklus dílčí reakce itátový cyklus výtěžek itátový cyklus regulace Anapleroticé

Více

Přednáška 6: Respirace u rostlin

Přednáška 6: Respirace u rostlin Přednáška 6: Respirace u rostlin co vás v s dnes čeká: Co rostliny získávají respirací Procesy respirace: glykolýza Krebsův cyklus dýchací řetězec oxidativní fosforylace faktory ovlivňující rychlost respirace

Více

Fotosyntéza Uhlíkový metabolismus. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Fotosyntéza Uhlíkový metabolismus. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fotosyntéza Uhlíkový metabolismus Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Čtyři fáze procesu přeměny energie ve fotosyntéze 1. absorbce světla a přenos energie v anténních

Více

Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd Úvod z řeckého EN ZYME (v kvasinkách) biologický katalyzátor, protein (RNA) liší se od chemických

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus sacharidů II

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus sacharidů II Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolismus sacharidů II NUTNO ZNÁT VSTUP TĚCHTO ZÁKLADNÍCH MONOSACHARIDŮ DO GLYKOLÝZY Glykogen glukosa hlavní zdroj energie pro metabolismus

Více

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu Základy biochemie KBC / BCH Integrace a regulace savčího energetického metabolismu Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více