2. Jak s kvalifikační

Transkript

1 2. Jak s kvalifikační prací výzkumného x nevýzkumného charakteru

2 Terminologicky a ani věcně toto není v pořádku Práce spíše popisného charakteru Práce založené na měření. V postupu se příliš neliší, částečně se mohou lišit ve struktuře.

3 Práce popisného charakteru Jednodušší metody (obsahová analýza) Např. práce historické, ryze popisné, metodiky, rozbory problematiky, rozbory jevu apod. Rešeršní práce značně náročná. Musí vytěžit maximum ze zdrojů Obecně lze doporučit pro jednodušší typ prací rozhodně ne pro diplomové!

4 Práce výzkumného charakteru je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají poznatky nové. K tomu slouží zvláštní postupy

5 Jde o způsob myšlení Systematická činnost Korekční schopnost (potvrzují nebo vyvracejí poznatky) Fakta se zaznamenávají, zpracovávají a interpretují Zveřejňování výsledků --- oponentura

6 Etapy výzkumu Stanovení výzkumného problému. Informační příprava v. Příprava (volba) výzkumných metod. Aplikace výzkumných metod a sběr a zpracování údajů. Interpretace údajů. Psaní výzkumné zprávy.

7 Stanovení výzkumného problému Stanovuje se na základě zkušenosti, erudovanosti, studia zdrojů, znalosti zkoumané reality apod. Musí být důkladná příprava

8 Nejčastější chyby Otázky provozování pohybových aktivit v české společnosti Příliš široké Nestrukturované vyučování ve sportovních hrách Není zřejmé, co se bude zkoumat. Rozvíjí každodenní běhání vytrvalostní schopnosti? Jsou trenéři kopané tvořiví?

9 Stanovení problému a) Stanovení problému předchází nebo ho může upřesnit práce s odbornou literaturou - Začíná předběžnou teoretickou analýzou - max. informací. Literární rešerše. Pořízení bibliografického záznamu. Metoda - obsahová analýza dokumentů b) Formulace problému definice jednotlivých pojmů, stanovení proměnných (závisle a nezávisle proměnné), problém vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými a musí implikovat možnost empirického ověřování

10 Typy výzkumných problémů Deskriptivní (popisné) otázky jaké to je? Problém je diagnostickovyhodnocovací. Relační (vztahové) korelační koeficienty. Kauzální (příčinné) - zjišťuje příčinu obvykle experiment.

11 Podle problému volíme mezi dvěma typy výzkumu JDE O TO, ABYCHOM VOLILI TAKOVÝ TYP VÝZKUMU, KTERÝ NÁM ODPOVÍ NA STANOVENÝ PROBLÉM

12 Kvalitativně a kvantitativně orientovaný výzkum Kvantitativně - testuje formulované hypotézy, Podstatný rozdíl v metodách a jejich způsobu aplikace. - může předcházet, ale i navázat na kvantitativně orientovaný výzkum Kvalitativně - formuluje hypotézy, vytváří nové hypotézy, vytváří teorii, Rozdíl v metodách a jejich způsobu aplikace. - může předcházet, ale i navázat na kvantitativně orientovaný výzkum

13 Dvě orientace: kvantitativně a kvalitativně orientovaný výzkum Číslo Zjišťuje množství, rozsah, frekvenci, Precizní a jednoznačné vyjádření údajů v podobě čísel. Slovo Jde o výstižný, plastický, podrobný popis. Pro určité oblasti zkoumání přínosný, neboť se cení význam komunikace

14 Dvě orientace: kvantitativně a kvalitativně orientovaný výzkum Výzkumník udržuje (musí) odstup od zkoumaných jevů. Metody - např. dotazník, škály aj. Výzkumník se snaží o sblížení se zkoumanými osobami, prostředím, protože jen tak je může popsat. Metody - interview, participační pozorování aj.

15 Dvě orientace: kvantitativně a kvalitativně orientovaný výzkum Hlavní cíl je třídění údajů a vysvětlení příčin existence nebo změn jevů. Přesné údaje umožňují zevšeobecňovat a vyslovovat předpovědi o jevech. Hlavní cíl porozumět člověku nebo prostředí jak on(o) chápe a vidí věci a posuzuje jednání. Vnímá se jedinečnost jevu.

16 Dvě orientace: kvantitativně a kvalitativně Vybíráme zkoumané osoby, aby prezentovaly jistou populaci pak lze výsledky zevšeobecnit. orientovaný výzkum Zajímá nás konkrétní případ. Cílem není zevšeobecnění, ale proniknutí do konkrétního případu a objevení nových souvislostí.

17 Dvě orientace: kvantitativně a kvalitativně orientovaný výzkum Potvrzuje nebo vyvrací teorie. Nejlépe prostřednictvím vyvozováním a potvrzováním (vyvrácením) hypotéz. Je VERIFIKAČNÍ Odhaluje nové skutečnosti a z nich vytváří nové hypotézy. Je KONSTRUKČNÍ

18 Kvantitativní a kvalitativní výzkum Proces obou typů výzkumů

19 Název úkolu- studie Projekt práce Formulace (výzkumného) problému - studie Analýza problému Teoretická východiska Vědecký cíl vědecká (výzkumná) otázka Formulace cíle Hypotézy problému Výzkumné úkoly Metodologický rámec úkolu (výzkumná metodologie, proměnné, měřící technika, pilotní studie, sběr informací a jednotky sběru informací (zkoumaná populace), analýza dat Realizační postup a kontrolované etapy (harmonogram) Výstupy (výsledky, diskuse, L. Bláha - Základy závěry, metodologie doporučení)

20 Abychom věděli, co zkoumat, jak to označovat a jak to měřit, potřebujeme PROMĚNNÉ

21 Proměnnou se označuje prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty. Mění se. PROMĚNNÉ

22 Jsou to např.: věk, vědomosti, inteligence, jev, vlastnost, činitel (délka skoku, hodu, způsob provedení aj.). Proměnné se dají popsat různým způsobem. Už tento popis, resp. vymezení je určující pro stanovení orientace výzkumu. Proměnnou ve zjednodušené podobě obvykle používáme pro kvantitativně orientovaný výzkum.

23 Proměnné a) měřitelné (kvantitativní) b) kategoriální (není možné kvantifikovat) Zařadit podle kategorií Nejjednodušší jsou dichotomické

24 Proměnné podle typu měřítka (k operacím s čísly) Kvalitativní (nominální) m. přiřazení znaku dichotomické x polytomické (plavec x neplavec; provozovaný sport) Ordinální měřítko např. podle výkonu Intervalové m. např. teplota st. Celsia Poměrové m. např. st. Kelvina

25 Proměnné jsou ve vztahu Ten je ve výzkumu vždy, vždy zkoumám vztahy mezi proměnnými Jedna proměnná způsobuje změnu druhé proměnné P., která je příčinou změny NEZÁVISLE PROMĚNNÁ P., jejíž hodnoty se mění vlivem NP ZÁVISLÉ PROMĚNNÉ P. je nutné definovat.

26 Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), které jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány, zpravidla s využitím statistiky. Kvantitativní metody zkoumání se opírají o přírodovědný a pozitivistický způsob řešení výzkumných otázek, hypotetickodeduktivní paradigma, strukturovaný sběr dat a statistické metody testování hypotéz. (Podle široce přijímané koncepce T. S. Kuhna je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců - příklad vytrvalost) Řešení věd. problému představuje řadu navzájem propojených a na sobě závislých kroků a činností. Je široce používaný v přírodních i společenských vědách.

27 Kvantitativní výzkum HYPOTÉZY

28 Hypotéza řídí výzkum. Základní vlastností hypotézy je, že vyjadřuje vztahy mezi proměnnými. HYPOTÉZA JE VĚDECKÝ PŘEDPOKLAD

29 Vyjadřují rozdíly, vztahy nebo následky Studenti oboru AVP dosahují lepších výkonů ve vytrvalostních disciplínách než studenti TVS. Mezi členstvím studentů ve sportovním oddíle a jejich úspěšností ve studiu TVS je pozitivní vztah. Jak naroste počet kontrolních testů, tak dojde ke zvýšení objemu přípravy u studentů.

30 Zlatá pravidla pro formulování hypotéz (Gavora, 2000) 1. Hypotéza je tvrzení, které je vyjádřeno oznamovací větou. Na konci musíme toto tvrzení přijmout nebo vyvrátit 2. Hypotéza vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. Proto musí být hypotéza vždy formulována jako tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích. 3. Hypotézu musí být možno empiricky ověřovat. Její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat.

31 Lze formulovat i více hypotéz Studenti oboru AVP dosahují lepších výkonů ve vytrvalostních disciplínách než studenti TVS. - lepších výkonů v člunkovém vytrvalostním běhu - lepších výkonů v běhu na m - lepších výkonů v cyklistickém závodě na 80 km

32 Metoda příjímání hypotéz: formuluji hypotézu, o které myslím, že platí formuluji alternativní hypotézu (úplně obrácenou, měly by se navzájem vylučovat) falzifikuji alternativní hypotézu tím neverifikuji původní hypotézu, ale mohu ji přijmout jako platnou (než bude také vyvrácena ) Akceptovaná, správná hypotéza je ta, která úspěšně odolává opakovaným pokusům ji vyvrátit!

33 Příklad hypotéza, o které myslím, že platí: Ve skoku o tyči prvních 5 mužů ve světě skočí více než prvních 5 žen ve světě. alternativní hypotéza: Ve skoku o tyči prvních 5 žen ve světě skočí stejnou výšku jako prvních 5 mužů ve světě. změřím opakovaně výkony 5 nejvýkonnějších mužů a žen na světě na základě výsledků zamítnu alternativní hypotézu moji, původní hypotézu přijmu jako platnou

34 Metody kvantitativní výzkumů : obsahová analýza dokumentů pozorování experiment dotazník rozhovor evaluace případová studie analýza produktů metaanalýza scientometrická metoda, měření a testování statistické metody a statistická analýza

35 Pozorování spíše u specifických záležitostí tazatel sleduje respondenty pomocí archu a zaškrtává kategorie používá se často při sledování skupin, náročné pro pozorovatele (dnes často kamera) Rozlišujeme:1. Podle času - a)krátkodobé b)dlouhodobé 2. Podle přístupu a) Molekulární b) Molární 3. Podle struktury a) Strukturované b) Nestrukturované 4. Podle míry subjektivity a) Standardizované b) Nestandardizované Metoda: Introspektivní Extrospektivní a) zúčastněné pozorování (participantní pozorování), pozorovatel je členem skupiny b) nezúčastněné pozorování, výzkumník je mimo skupinu Má pozorovaný vědět, že je pozorován - z etického hlediska ANO, z hlediska výzkumu NE

36 Experiment Vědecká metoda, ve které jsou kontrolovány všechny proměnné veličiny tak, aby se z jejich změn daly vyvodit kvantitativně vyjádřitelné závislosti. Pravý experiment musí být opakovatelný a ověřitelný. Při práci s živými bytostmi lze těžko zajistit zcela shodné podmínky pro opakování (Hartl, Hartlová, 2000, s. 138, 189). - specifická forma výzkumu náročný na čas a na podmínky experimentální a kontrolní skupina - na počátku jsou obě skupiny stejné, pak změníme podmínky jedné z nich a na konci změříme rozdíl mezi nimi - důležité je oddělit urč. skupinu od reality - výsledky nejsou většinou věrohodné (často chybí kontrolní skupina, sleduje se počátek a konec u izolované skupiny)

37 Dotazník Měrný prostředek pomocí, kterého se zkoumá mínění lidí o jednotlivých jevech. Nástroj dotazníkové metody, který slouží k hromadnému získávání údajů pomocí písemných otázek; Otázky (nebo též položky) mohou být podle typu uzavřené, polouzavřené a otevřené.

38 Rozhovor - intervium Je reprezentativnější, ale není anonymní (ovlivnění tazatelem), V kvalitním rozhovoru se předpokládá vytvoření určitého přátelského vztahu s informatem. Skupinové rozhovory jsou prováděny se zvlášť sestavenou skupinou účastníků, přičemž se přihlíží k jejich společné zkušenosti kulturní nebo sociální, odlišnosti mohou být založené na pohlaví, zaměstnání, zájmu apod. Takové rozhovory se uplatňují u okrajových skupin, protože jedinec se ve skupině sobě podobných lidí lépe cítí. To vede také k tomu, že získané výsledky adekvátněji reflektují kolektivní pohledy členů skupiny a nedochází pouze k agregaci individuálních názorů. Skupinová dynamika pomáhá při vyvolávání a přístupu ke sdílené zkušenosti. (ohniskové skupiny strukturované a nestrukturované )

39 EVALUACE, PŘÍPADOVÁ STUDIE EVALUACE - znamená zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu. (např. efektivnost vzdělávací soustavy, hodnocení vzdělávacích procesů, projektů, výsledků, učebních textů aj). PŘÍPADOVÁ STUDIE - Je kvalitativní analýzou konkrétních případů, buď případů typických a svým způsobem reprezentujících určitou kategorii zkoumaných osob (případů) nebo naopak osob (případů), které se vymykají zjištěným, známým zákonitostem.

40 Analýza produktů Analýza produktů - spočívá v rozboru produktů minulé osoby či skupiny obyvatel nebo evolučního potenciálu produktu, analýza struktury produktu.

41 Metaanalýza Jedná se o komplexní využití většího množství předchozích šetření. Výzkumník při metaanalýze využívá dříve shromážděných dat a provádí také analýzu výsledků jednotlivých výzkumů. Cílem metaanalýzy je obvykle najít obecně platné charakteristiky určitého problému a zákonitosti, které se u příslušné problematiky opakovaně projevují. Jednou z nejobtížnějších částí metanaalytického šetření je vyhledávání a selekce relevantních výchozích výzkumů. Zdroje: (překlad D.Tocháček)

42 Scientometrická metoda, Je blízká metaanalýze; Jedná se o měření stavu, vlastností a trendů vývoje určité vědecké disciplíny nebo určité části vědecké produkce

43 Kvalita kvantitativního výzkumu Kvantitativní výzkum se posuzuje pomocí kritérií, které vycházejí z cílů takového výzkumu. Především musíme používat přesné a objektivní metody pro získání dat, výsledky mají být z obecnitelné pro celou populaci mimo kontext výzkumu. Velkou roli hraje spolehlivost a platnost metod a jejich objektivita, zobecnění závisí na reprezentativním výběru a možnosti celý výzkum zopakovat.

44 Kvalitativní výzkum Pojem kvalitativní výzkum označuje výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivci a popřípadě menší skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. Kvalitativní výzkum je zaměřen na interpretace subjektivních významů, popis kontextu jednání a chování, přičemž se zajímá o subjektivní teorie jedinců v daném prostředí. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců.

45 Použití kvalitativního výzkumu Kvalitativní výzkum je zejména vhodný, jestliže je cílem: porozumět subjektivním zkušenostem jedinců nebo skupiny, působení sociálních, kulturních a politických faktorů a interakcím mezi jedinci a prostředím první seznámení s novou nebo složitou oblastí podpořit kvantitativní výzkum při návrhu měřících procedur nebo získat hlubší vhled do zvláštností, které odhalilo dotazníkové šetření. Výzkumné otázky v kvalitativním výzkumu se většinou týkají dvou oblastí: a) popisu a interpretací významů, které přisuzují jedinci situacím a jednáním b) vytváření teorií zkoumáním konfigurací a kontingencí v kvalitativních datech.

46 Kvalitativní výzkum se může zabývat popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí interpretací, explanací (explanace - vysvětlení situací a událostí, klademe si otázku proč?) a explorací (průzkum), seznámení se s počátečním stavem, prozkoumání pro nás něčeho nového nebo obecně neprobádaného verifikací předpokladů, teorií nebo zobecnění evaluací a komparací praktik.

47 Předpoklady kvalitativního výzkumu Ontologické předpoklady znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality. Výzkumníci považují za rozhodující tu realitu, která je konstruována zkoumanými jedinci. Z toho vyplývá, že existuje v jedné situaci mnoho realit (reality výzkumníka, zkoumaných osob, čtenářů, kteří studii interpretují). Epistemologické předpoklady definují vztah mezi výzkumníkem a tím co se poznává. V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Axiologické předpoklady se týkají hodnotového systému. V kvalitativním výzkumu výzkumník aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývající systematické ovlivnění pozorování.

48 Předpoklady kvalitativního výzkumu Rétorické předpoklady. Jazyk výzkumu je neformální, osobní a je často založen na definicích vytvořených během studie. Metodologické předpoklady jsou odvozovány z předešlých aspektů. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami. Vzorkování, sběr dat, analýza a interpretace jsou v kvalitativní výzkumu ve vzájemném cyklickém vztahu a výzkum nemá lineární průběh, jak je tomu obvykle v kvantitativním výzkumu.

49 Plánování kvalitativního výzkumu: 1. Určíme účel a zaměření studie.vymezíme hranice, co nás bude zajímat a kritéria pro to, které informace budeme zahrnovat nebo vylučovat. Hranice se ale mohou měnit během výzkumu. 2. Rozhodneme se, zda kvalitativní přístup zvolíme jako hlavní výzkumnou strategii. 3. Určíme, kde a od koho budeme sbírat data. 4. Určíme fáze výzkumu (např. fáze 1. bude explorační sběr dat, fáze 2. bude více zacílená). 5. Určíme další metody pro sběr dat (hlavní prostředek je samotný výzkumník). 6. Navrhneme sběr dat a jejich organizaci (Jak specificky budeme klást otázky nebo zda budeme kompletně přepisovat data). 7. Naplánujeme, jak budeme data analyzovat. Určíme programový systém pro ukládání a zpracování dat s přihlédnutím k bodu Plánujeme logistiku, časový rozpis a financování. 9. Věnujeme se opatřením pro zajištění kvality celého postupu.

50 Metody pro získání kvalitativních dat Studium dokumentů, Kvalitativní obsahová analýza Pozorování pasivní (pozorování chování a hovoru v přirozených podmínkách), Pozorování s účastí (výzkumník zaujímá úlohu či účast v daném uspořádání) Nestrukturované pozorování Rozhovory a skupinové rozhovory Případová studie Etnografie - Dlouhodobý pobyt v určitém prostředí, případně s plnou účastí, shromažďování postřehů pomocí podrobné dokumentace, provádí se neformální rozhovory.

51 Vzorkování a) Kvalitativní vzorkování usiluje o informační bohatost a platí pro něho dvě pravidla: vhodnost a adekvátnost. b) V kvalitativním výběru jde o identifikaci vhodných informantů, kteří disponují potřebnými informacemi, také vyžaduje adekvátní výběr ostatních zdrojů (místa, události, typy dat), tak aby bylo možné odpovědět na výzkumnou otázku a dospět k adekvátnímu popisu fenoménu. c) Kvalitativní výběry obvykle pracují s malým počtem jedinců, ale s velkým objemem dat, které pocházejí z rozhovorů nebo z několika zdrojů dat jakými jsou terénní poznámky, nejrůznější dokumenty a rozhovory. Počet zkoumaných jedinců není zdola vymezen. Proces výběru pokračuje, dokud nejsou témata podrobně rozvinuta a zpracována a zastaví se, jestliže vzorkování nepřináší nové informace. Příklad: výuka sportovních her u 4 učitelů

52 Výsledky, interpretace a prezentace Zpráva musí obsahovat podrobný popis použitého postupu, sběru dat i metody, jaké výzkumník zvolil, aby zajistil kvalitu výsledků. Zpráva tak obsahuje informace, jak se vyvíjel plán výzkumu a jak se vzájemně ovlivňovaly sběr dat a jejich analýza. Výsledky kvalitativního výzkumu se obvykle podávají textem, který osvětluje subjektivní definice významů fenoménů v kontextu daného prostředí a situace. Obvykle se neusiluje o zobecnění na větší populaci. Zobecňuje se vzhledem k teorii a je úkolem čtenáře, aby se z výsledků poučil a teorii aplikoval, pokud se mu to zdá relevantní. Proto popis prostředí výzkumu, výsledků a interpretací mají být natolik podrobné, aby čtenář mohl určit jejich aplikovatelnost pro vlastní situaci.

53 Zásady jak zlepšit kvalitu výzkumu. Saturace: sběr dat se má ukončit teprve v momentě, kdy další data nepřispívají k popisu, porozumění případu nebo vývoji teorie. Krystalizace: hlubší porozumění situaci nebo fenoménů je spjato s uznáním jejich různých stránek a aspektů a toho, že naše pochopení závisí na úhlu pohledu a našich možností při výzkumu. Delší doba angažovanosti ve výzkumu: pro poznání fenoménu je nutná delší doba výzkumu k získání přístupu a důvěry informantů. Revize pomocí kolegů: důkladná kontrola kroků a zprávy. Triangulace: využívání několik zdrojů dat a více prostředků pro jejich sběr. Dohadování s informanty: kontrola interpretací pomocí informantů. Úplná zpráva: čtenářům poskytujeme dostatek a) metodologických informací, b) původních dat pro získání vlastního názoru.

54 Závěr Jestliže chceme získat přehled o mnoha jedincích nebo mnoha objektech výzkumu, provedeme kvantitativní studii. Využijeme přitom například nějakou formu statistického šetření např. pomocí předem připraveného dotazníku s uzavřenými otázkami, jinou formu strukturovaného postupu získávání dat. Kvalitativnímu výzkumu jde o hlubší porozumění vybranému případu, určitému sociálnímu nebo individuálnímu problému. V kvalitativním výzkumu nehledáme jednoduchou pravdu, nýbrž uznáváme složitost zkoumaného případu a chceme mu do hloubky porozumět. Protože každý případ může vygenerovat mnoho dat, lze použít kvalitativní postup v dané studii pouze pro jeden nebo několik málo případů.

55 Literatura: Ferjenčík, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, s. Flégr J.: Praktická metodologie vědy Gavora, P., Výskumné metódy v pedagogike. Bratislava: Univerzita Komenského, s. Hendl, J. Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Čs. kinantropologie, 1, 1997, č.1, s Hendl, J. Metodologická triangulace v empirickém výzkumu. Čs. kinantropologie, 1, 1997, č. 2, s Hendl, J., Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, s. Hendl, J. Kvalitativní výzkum základní metody a aplikace. Praha : Portál, Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, s. Kerlinger, F.N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, s. Zdroje: (překlad D.Tocháček) Wikipedia

56 Diagnostika 1. Charakterizujte kvantitativní výzkum 2. Charakterizujte kvalitativní výzkum 3. Napište zlatá pravidla pro formulování hypotéz 4. Napište předpoklady kvalitativního výzkumu 5. Vyjmenujte metody pro získání kvalitativních dat

57 Hypotéza je vědecký předpoklad ale i jiných vědních oborů.

58

59 Věda zabývající se strukturou a funkcí účelově zaměřených pohybových činností člověka a jejich rozvojem, kultivací a účinky v definovaných podmínkách prostředí. KINANTROPOLOGIE

60 Věda jako proces Stojí na procesu: sdílení vyvracení potvrzování. Na vědu se kladou požadavky objektivity, pravdivosti a metodiky (případně i terminologické jednoznačnosti). Věda je hledáním hypotéz, které se ověřují (proces verifikace) a testují (pokusy o falzifikaci - vyvrácení pravdivosti. Jako jedna z forem společenského vědomí splývala věda původně s filozofií, avšak vždy se odlišovala zásadně od mytologie a náboženství.

61 Vědě slouží výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky. (Gavora, 2000)

62 Výzkum lze chápat jako vědecké sledování s cílem odkrýt nové informace, znalosti a rozvinout nebo zlepšit dosavadní postupy, technologii i výrobky. Vědecký výzkum je systematické kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy (Kerlinger,1972). Ve výzkumu na rozdíl od vědy jde vždy jednoznačně o činnost, vedoucí k novým poznatkům a k jejich rozvoji. Proto také v poslední době došlo k vytvoření slovní dvojice: výzkum a vývoj"

63 Druhy výzkumu Základní výzkum je experimentální nebo teoretická práce zaměřená primárně na získávání nových poznatků o podstatě jevu a nových pozorovatelných faktů bez konkrétní aplikace a bezprostředního využití. Analyzují se v něm vlastnosti, struktura a vztahy s cílem formulovat a testovat hypotézy, zákony a další teorie (druhy kinantropologie). Aplikovaný výzkum je též originální výzkum zaměřený na získávání nových poznatků. Je však orientovaný na specifický cíl nebo úlohu společenské praxe. Zaměřuje se na omezený počet produktů, operací, metod nebo systémů. Rozvíjí nápady do funkční podoby (počet hodin věnovaný pohybovým aktivitám ve volném čase v ČR u dětí).

64 Vytváření systému tělovýchovných věd 2. polovina 19. století specifické disciplíny teorie tělesných cvičení, metodika vyučování Tv, fyziologie, Tv. Hygiena Tv apod., po II. světové válce: vliv sovětské vědy (Krestovnikov, Letunov aj., naši studují v SSSR, vytváří se teorie tělesné výchovy, časopisy Teorie a Praxe Tv, na VŠ se zřizují KTV III. etapa teorie vyučování tělesné výchovy antropomotorika, sportovní trénink - problém: pojem tělesná výchova neodráží všechny jevy spadající do tělovýchovné reality (sport?rekreační tv?) tělesná kultura, na vrcholu - všeobecná teorie tělesné kultury.

65 Do toho problém členění Tělesná výchova cílevědomá výchova a vzdělávání. Sport specifická forma pohybové činnosti jednotlivce, skupiny, zaměřená na dosahování maximálního výkonu ve zvolené specializaci a v určité soutěži. Sport pro všechny rekreační Tv - hnutí sdružující a podporující tv. a sportovní organizace, které propagují, organizují a realizují rekreačně zaměřené pohybové aktivity v rekreační tělesné výchově, v rekreačním sportu a turistice, pozitivní prožitky z pohybové činnosti. Rehabilitační, zdravotní Tv

66 Kinantropologie kinésis (pohybovat se) anthrópos (člověk) logos (slovo)

67 Vědní obor zabývající se studiem cílevědomé pohybové činnosti člověka v celé šíři a rozsahu a jejím vlivem na jeho tělesný, motorický, psychický a sociální rozvoj. Předmětem studia je lidská pohybová činnost, účelově zaměřená, ve vtahu k rozvoji člověka jako individua chápaného v souvislostech biologických, psychologických i sociálních, včetně kultivace těchto činností (Blahuš, 1994)

68 Předmět zkoumání kinantropologie je podstata jevové stránky motoriky člověka - o jejím vnitřním fungování a vnějších formách projevu, procesuální stránka pohybové činnosti člověka, výchovy a vzdělávání, o působení na tělesný, funkční, motorický, psychický a sociální rozvoj člověka prostřednictvím pohybových aktivit

69 Příklady specifických oborů kinantropologie Antropomotorika. Biomechanika pohybu člověka Fyziologie tělesných cvičení Pedagogika sportu (tělesné výchovy) Didaktika tělesné výchovy Psychologie sportu Filozofie (sociologie, historie) sportu Management sportu...aj.

70 Základní druhy výzkumných témat v kinantropologii základní výzkum - teoretické základy motoriky člověka aplikovaný výzkum - poznatky přispívající sportovní praxi

71 Metodologie vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací, disciplína pojednávající o principech, strategiích, procedurách, nástrojích, způsobech, a postupech bádání, jak proniknout do daného problému s cílem: předložit vědecká fakta o motorice člověka a jeho pohybové aktivitě, odhalit pravidla a zákonitosti jejího fungování, vytvořit ucelený vědecký systém o motorice člověka jako jevu a procesu.

72 Základní univerzálně použitelné obecně vědní metody Vědecké pozorování, Analýza, Syntéza, Deskripce, Komparace, Dedukce, Indukce.

73 Analýza, Syntéza, Deskripce, Komparace Analýza rozbor, zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Syntéza (skládání) obecné označení pro proces spojování dvou nebo více částí do jednoho celku. Deskripce shrnutí zkoumaných jednotek podle jednotného systému platného pro všechny jednotky výzkumu popis zkoumaného jevu (analýza výskytu, četnosti). Komparace (srovnávání) např. dvou děl, délek, vzorků apod.

74 Dedukce (odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru vyplývajícího z těchto předpokladů, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné. Jde tedy o základní postup při dokazování. Logicky správná dedukce má podobu posloupnosti kroků, které splňují přesně stanovená kritéria zabezpečující, že jsou-li premisy pravdivé, je pravdivý i závěr. Dedukce představuje konstitutivní metodologický postup tzv. deduktivních vět, zejména logiky a matematiky. Naproti tomu v empirických vědách se používá indukce čili zobecňování, když se z jednotlivých poznatků (měření a pod.) vytvářejí obecné hypotézy.

75 Indukce je úsudek z jedinečných premis směrem k obecně platnému závěru. Platí-li pro předmět A1 určitá skutečnost B, pro předmět A2 také skutečnost B, pro n-tý předmět An také skutečnost B, pak můžeme obecně říci, že pro všechny předměty A platí skutečnost B. Rozlišuje se indukce úplná a neúplná (zavedl již Aristoteles).

76 Úplná indukce - v premisách jsou zachyceny všechny předměty množiny ; jde tedy o úplný, vyčerpávající výčet. Např. dny v týdnu: pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle mají každý 24 hodin. Lze tudíž říci, že všechny dny týdne mají 24 hodin. Při neúplné indukci naopak premisy nevypovídají o všech předmětech množiny; jde tedy o neúplný, i když někdy většinový výčet. Neúplná indukce je často využívána například ve statistice a ve vědách, které statistiku používají jako metodu.

77 Příklad dedukce x indukce "Všichni lidé jsou smrtelní." (první premisa) "Sókratés je člověk." (druhá premisa) "Takže Sókratés je smrtelný." (dokázaný závěr) Naopak v induktivním uvažování by šlo vyslovit hypotézu: "Sókratés je smrtelný." (první premisa) "Sókratés je člověk." (druhá premisa) "Všichni lidé jsou smrtelní." (hypotéza o obecném)

78 Příklad indukce Výzkum veřejného mínění, jehož cílem je zjistit, který televizní kanál se těší největší oblibě u lidí starších 60 let. Řekněme, že všech tisíc lidí, kteří tvoří náš vzorek populace, nejraději sleduje ČT1. Jelikož se nenašla jediná výjimka, dospějeme k závěru, že všichni lidé ve věku nad 60 let sledují nejraději ČT1. I když jsou zde všechny premisy pravdivé, nedobrali jsme se ve výsledku jistoty, nýbrž vyšší či nižší pravděpodobnosti. Vyskytne-li se pak jediná výjimka neslučitelná s vyvozeným závěrem, tento závěr přestává být platným.

79 Vědecké metody KVANTITATIVNÍ vyšel z pozitivismu, opírá se o dedukci (teorie - formulace hypotéz pozorování - testování hypotéz - interpretace a zobecnění). Vychází z teorie a předpokládá projekt výzkumu. KVALITATIVNÍ vychází z fenomenologie, etnometodologie, symbolického interakcionalismu (interpretativní paradigma), opírá se o indukci (pozorování - zjištění pravidelností - závěry - teorie). Je to nenumerické šetření a interpretace. Cílem je odkrýt význam informací. Kvantitativní přístup testuje formulované hypotézy, kvalitativně je formuluje, vytváří nové, vytváří teorii.

80 O co se snažíme v konkrétním výzkumu (zejména kvantitativní metody) Soubor hypotéz (= domněnka, nabídnuté vysvětlení nějakého jevu) Hypotézy nelze verifikovat, pouze falzifikovat! (mimo matematiku) (K. Popper) Verifikace potvrzení pravdivosti Falzifikace vyvrácení pravdivosti Všechna osobní auta mají 4 kola najdu velorex a hypotéza je falzifikována

81 z toho vyplývá tento postup při přijímání hypotéz a jejich falzifikace: 1. Formuluji hypotézu, o které myslím, že platí. 2. Formuluji alternativní hypotézu (nulovou - úplně obrácenou, měly by se navzájem vylučovat). 3. Falzifikuji alternativní hypotézu. 4. Tím neverifikuji původní hypotézu, ale mohu ji přijmout jako platnou (než bude také vyvrácena jinak a jindy) 5. Akceptovaná, správná hypotéza je ta, která úspěšně odolává opakovaným pokusům ji vyvrátit! Ve statisticky ošetřeném závěru se to jeví jako pravděpodobnost chyby při zamítnutí nulové hypotézy.

82 Příklad Hypotéza, která tvrdí: Ve skoku o tyči prvních 5 mužů ve světě skočí více než prvních 5 žen ve světě. Alternativní hypotéza: Ve skoku o tyči prvních 5 žen ve světě skočí stejnou výšku jako prvních 5 mužů ve světě. Změřím opakovaně výkony 5 nejvýkonnějších mužů a žen na světě na základě výsledků zamítnu alternativní hypotézu moji, původní hypotézu přijmu jako platnou

83 Možné okruhy otázek Charakterizuj vědu. Co je kinantropologie? Rozdíly mezi dedukcí a indukcí. Popište jednotlivé univerzální vědní metody. Co jsou přírodní vědy? Co je základní výzkum a aplikovaný výzkum? Základy kvantitativního výzkumu a kvalitativního výzkumu.

84 Literatura Ferjenčík, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, s. Flégr J.: Praktická metodologie vědy Gavora, P., Výskumné metódy v pedagogike. Bratislava: Univerzita Komenského, s. Hendl, J. Kvalitativní výzkum základní metody a aplikace. Praha : Portál, Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, s. Kerlinger, F.N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, s. Wikipedia