RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 1. cvičení Základní informace o kurzu a zápočtovém projektu, Úvod do sociologie venkova, Matice venkovské společnosti

Transkript

1 1. cvičení Základní informace o kurzu a zápočtovém projektu, Úvod do sociologie venkova, Matice venkovské společnosti Letní semestr 2015/2016 PEF ČZU Vyučující: Ing. Jakub Petr petr@pef.czu.cz Kancelář: PEF/E179 Konzultační hodiny: Po 13:00-14:30 St 13:00 14:30

2 Docházka je nepovinná Zápočtový projekt: Základní informace o kurzu Studenti budou v průběhu kurzu na cvičeních plnit průběžně zadávané úkoly (jednotlivé části projektu), které následně odevzdají prostřednictvím systému Moodle Protože zadání úkolů (projektu) bude odlišné pro jednotlivá cvičení (kruhy), je nutné navštěvovat to cvičení, na kterém jste zapsáni. Pro získání zápočtu je nutné získat minimálně 15 bodů z celkového počtu 30 bodů. Bonusové body lze získat za účast na přednášce 9. března na další vybrané přednášce, která bude předem oznámena.

3 Zápočtový projekt Poslední termín odevzdání (nahrání do systému Moodle) celého projektu je do 23,30 hod. Po tomto termínu bude systém uzavřen, za později odevzdané projekty bude uplatňována sankce odečtení 10 bodů od výsledku zkouškového testu) Zápočet (projekt) se bude plnit v týmech složených ze 3 studentů/studentek Formální náležitosti projektu: Projekty nahrajte do systému ve formátu doc. nebo pdf. (dle zadání) a vždy pouze jednou za celý tým, odevzdávaný soubor nazvěte příjmeními (bez diakritiky) členů týmu (např. Rosner, Saborska, Fabian) Projekty nahrajte do složky označené jménem Vašeho cvičícího Rozsah projektu dle specifikace na cvičení, řádkování 1,5, Times New Roman 12, okraje 2,5 cm.

4 Výsledky zápočtu budou dostupné do do 24,00 hod. získané zápočty budou zapsány do UIS, nedostatečně zpracované úkoly budou vráceny s připomínkami prostřednictvím systému Moodle, a to do stejného termínu Zápočty se budou do indexu zapisovat až u zkoušky Informace o zkoušce: Zápočtový projekt Zkouška se koná pouze písemnou formou (Obsahem zkoušky bude látka vycházející ze všech studijních materiálů (včetně prezentací) dostupných na Moodle) Vzorový zkouškový test bude k dispozici na Moodle v průběhu semestru (nejpozději týden před prvním termínem zkoušky)

5 Zápočtový projekt Téma: SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE Každý řešitelský tým si vybere 1 obec z daného regionu Možnosti výběru: 1. Výběr obce z Mikroregionu Sever nebo 2. Výběr obce z Mikroregionu Tolštejn

6 CVIČENÍ TÉMA ÚKOL 1. Základní informace o kurzu a zápočtovém projektu Úvod do sociologie venkova a Matice venkovské spolešnosti 2. Základní pojmy, Území ČR, vymezení venkova Rozdělení do týmů, zamyšlení a výběr obce z daného regionu (každý tým si vybere 1 obec) Možnosti výběru: 1. Výběr obce z Mikroregionu Sever nebo 2. Výběr obce z Mikroregionu Tolštejn Socioekonomická Analýza Obce (charakteristika, poloha, správní postavení, nuts3 - vúsc, lau1 okres, historie, geografické údaje, demografické údaje a vývoj, lokální ekonomika, hospodaření obce, zaměstnanost, občanská vybavenost, podnikatelské subjekty, infrastruktura, lokální kultura a život atd.) 3. Na základě všech zjištěných dat a informací vypracovat: SWOT matice obce 4. Prezentace závěrečného projektu a diskuse

7 Zdroje: RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zápočtový projekt ČSÚ, oficiální webové stránky vybrané obce, dokumenty obce atd. Všechny použité zdroje budou řádně uvedeny a ocitovány

8 Úvod do sociologie venkova Rurální - venkovský Rurální sociologie Sociologie venkova Zabývá se studiem venkovské společnosti Studium venkovských sociálních životů Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod Studuje společenské jevy ve venkovském prostoru a jeho sídelních jednotkách Studium vesnických společenstvích, jejich rozdílů od městských společenstvích a studium vztahů mezi městem a venkovem v souvislosti s procesy urbanizace a industrializace

9 Úvod do sociologie venkova Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce: Jaká je sociální struktura venkovské obce? Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově? Jaké jsou mezilidské vztahy? Kdo jsou lokální aktéři? Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje? Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce?

10 Úvod do sociologie venkova Za vznik je pokládán rok 1908 v souvislosti s osidlovací a dosidlovací politikou USA (Commission for Country Life) Evropa v té době disponuje sociálně kritickými díly marxisticky orientovaných autorů G.R. Henderson jako první použil termín rural sociology při svých přednáškách v roce 1894 První studie vesnických společenství (Community study): W.Wilson, C. Galpin, Butterfield Stala se předmětem výuky na většině vysokých škol zemědělských v USA (Agricultural Colleges)

11 Úvod do sociologie venkova V roce 1935 začíná vycházet časopis Rural Sociology vydávaný Rural Sociological Society Evropská rurální sociologie se zabývala sociálními problémy venkova Venkov, který měl docela jinou podobu než venkov americký sídla typu tradičních vesnic namísto rozptýlených farem Rozvinula se zejména ve 30. letech pod vlivem empirického směru v sociologii (rumunská škola D. Gustiho, na kterou v Československu navazovaly etnograficko sociologické studie) Za mezník sociálního studia venkova je všeobecně označováno dílo P.A.Sorokina a Zimmermana (Principles of Rural Urban Sociology) vydané v roce 1929

12 Úvod do sociologie venkova Československé sociologii venkova předcházely publicistické politické úvahy o agrární otázce (Švehla,Hodža) 1924 Československá akademie zemědělská: cílem společná problematika venkova Po únoru 1948 přestala být u nás sociologie považována za vědu a rušila se jednotlivá pracoviště Další vývoj začíná založením Československé akademie zemědělských věd v roce 1953 velká zásluha prof. Taubera

13 Antonín Švehla Antonín Švehla ( ), byl významný československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád a předsedou RSZML (agrární politická strana) Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec zemského sněmu Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru Za 1. světové války byl jedním z představitelů domácího odboje ( Maffie orgán českého domácího odboje během první světové války: Dr. K. Kramář, Dr. A. Rašín, Dr. P. Šámal, J. Scheiner aj.) Od roku 1918 stál v čele Národního výboru

14 Antonín Švehla 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného Československého státu Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění a podílel se na vzniku a podobě československé ústavy V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád (1. Švehlova vláda: , 2. Švehlova vláda: , Panská koalice: Odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka Schopný politik a mistr kompromisu Neměl akademické/institucionální vzdělání a své znalosti získal samostudiem Klasik Mark Twain: Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.

15 RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj: Antonín Švehla v pracovně

16 Matice venkovské společnosti A. Fyzický prostor (venkov jako geograficko-demografické celky a jejich vymezení) B. Čas (cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji) C. Venkovská subkultura (sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra v lokální záležitosti) D. Venkovská sociální struktura (venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace, struktura, mobilita)

17 Matice venkovské společnosti A. Venkovská společnost jako fyzický prostor převaha přírodních porostů otevřená krajina významnost klimatu a počasí agro-leso-pastevní užití prostoru nízká hustota zástavby a osídlení decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech (vesnicích) nekompletní technická infrastruktura

18 Matice venkovské společnosti B. Čas jako sociální jev Cyklické pojetí času odvislé od koloběhu přírody Městská spol. považuje venkovskou za opožděnou neboť vnímá čas lineárně (posun vpřed).

19 Matice venkovské společnosti C. Venkovská subkultura Specifická rurální kultura s tradicí v rodině Blízký vztah člověka k přírodě Neanonymní žití Menší sídla Větší soudržnost Důvěra v lokální autority

20 Matice venkovské společnosti D. Venkovská sociální struktura Venkov jako sociální prostor se liší od městského prostoru Bydlení a přebývání na venkově je sociálně strukturovaným prvkem Slabší sociální mobilita Trvalejší sociální kontakty

21 DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

22 Zdroje: Lošťák M., Hudečková H. Sociologie 1 (Úvod do sociologie a sociologie venkova). 1. vydání. Praha: Provozně ekonomická fakulta ČZU, ISBN Tauber J. ek%20k%20historii%20cs%20sociologie%20venkova.pdf Kosatík, P. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, s. ISBN Miller, Daniel E. Antonín Švehla : mistr politických kompromisů. Praha : Argo, s. ISBN