ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č.j.:ÚOHS-S508/2014/VZ-20764/2014/552/SPo Brno 2. října 2014

Transkript

1 *UOHSX006AA3X* UOHSX006AA3X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S508/2014/VZ-20764/2014/552/SPo Brno 2. října 2014 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem je zadavatel Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, IČO , se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha - Nové město, ve věci možného spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadání veřejné zakázky KULTIVACE SEZNAMU ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ A VYTVOŘENÍ NEZÁVISLÉHO SW PRO JEHO DALŠÍ ÚDRŽBU A MODELACE v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zakázce byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , ve znění oprav uveřejněných dne , rozhodl takto: I. Zadavatel Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, IČO , se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha - Nové město - se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadání veřejné zakázky KULTIVACE SEZNAMU ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ A VYTVOŘENÍ NEZÁVISLÉHO SW PRO JEHO DALŠÍ ÚDRŽBU A MODELACE nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona

2 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 48 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem Janiga Labs, s.r.o., IČO , se sídlem Moravanů 68, Praha 6, byla uzavřena dne , přičemž Oznámení o zadání zakázky bylo odesláno k uveřejnění do Informačního systému o veřejných zakázkách a Úředního věstníku Evropské unie dne a uveřejněno bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách dne a v Úředním věstníku Evropské unie dne II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli - Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, IČO , se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha - Nové město - podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ukládá pokuta ve výši ,- Kč (patnáct tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), který je podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět ze dne týkající se postupu zadavatele - Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, IČO , se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha - Nové město (dále jen zadavatel ) - při zadání veřejné zakázky KULTIVACE SEZNAMU ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ A VYTVOŘENÍ NEZÁVISLÉHO SW PRO JEHO DALŠÍ ÚDRŽBU A MODELACE v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zakázce byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , ve znění oprav uveřejněných dne (dále také veřejná zakázka ). 2. Předkladatel podnětu uvedl, že zadavatel u předmětné veřejné zakázky nezajistil uveřejnění výsledku výběrového řízení (v IS VZ US ani v TED) v souladu s ustanovením zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. ( 83), a to v požadovaném termínu, tj. do 48 dní po uzavření smlouvy. 3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu ze dne vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-P1136/2013/VZ-971/2014/531/SPo ze dne od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Zadavatel se k namítaným skutečnostem uvedeným v podnětu vyjádřil dopisem ze dne Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti. 5. Předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách (dále také ISVZ ) 2

3 pod ev. č. formuláře a v Úředním věstníku Evropské unie (dále také TED ) pod ev. č. formuláře CS. 6. V bodě 2. zadávací dokumentace specifikoval zadavatel předmět veřejné zakázky jako výběr Generálního řešitele projektu Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modernizaci (dále jen Projekt ), který bude pro Zadavatele dle jeho pokynů provádět a zajišťovat tyto činnosti: 1) Revidovat ve stávající vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění (dále také SZV ) vybrané nesrovnalosti spočívající: a. ve změnách cen přístrojové techniky, b. v aktualizaci času jejího využití v konkrétních výkonech, c. ve sjednocení podobných výkonů v různých autorských odbornostech, d. v aktualizaci zdravotnického materiálu, e. ve vytvoření metodiky pro stanovení mzdových koeficientů. Realizace kultivace SZV se bude provádět na základě individuální kontroly všech více než 3500 registračních listů s využitím všech dostupných číselníků a ekonomických údajů UZIS. Výstupem revize bude komplexní soubor návrhů všech registračních listů upravených pro provedené revizi, kde budou odstraněny veškeré identifikované nesrovnalosti. 2) Vytvořit, naplnit a dodat Zadavateli nezávislé SW prostředí pro komplexní řešení agendy dalších změn a úprav SZV, které bude obsahovat rovněž elektronický formulář, statistický a expertní modul pro vyhodnocování změn a pro modelaci jejich dopadů a novou moderní standardizovanou databázi SZV. Cílem je použití volně dostupného datového prostředí se zabezpečeným multiuživatelským přístupem. 3) Zajistit veškeré organizačně-technické činnosti (publicita, marketing, administrace a management) související s realizací Projektu v rámci Integrovaného operačního programu Evropské unie.. 7. Z bodu II.2.1) Oznámení o zakázce Celkové množství nebo rozsah a z bodu 2.8. zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na ,- Kč bez DPH. 8. Z protokolu o otevírání obálek ze dne vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídku jediného uchazeče. Dne proběhlo posouzení a hodnocení nabídek a zadavatel dne na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Janiga Labs, s.r.o., IČO , se sídlem Moravanů 68, Praha 6 (dále také vybraný uchazeč ). 9. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne smlouvu o Provedení kultivace seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace (dále jen smlouva o dílo ). Cena předmětné veřejné zakázky činila ,- Kč bez DPH. 10. Zadavatel uveřejnil Oznámení o zadání předmětné zakázky v Informačním systému o veřejných zakázkách dne pod ev. č. formuláře a v TED dne pod ev. č. formuláře CS. Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do obou informačních systému došlo dne , tzn. 91 dnů po uzavření smlouvy o dílo. 3

4 11. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že při zadání veřejné zakázky KULTIVACE SEZNAMU ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ A VYTVOŘENÍ NEZÁVISLÉHO SW PRO JEHO DALŠÍ ÚDRŽBU A MODELACE nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen zákon ) ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 48 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne a Oznámení o zadání zakázky bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách a Úředního věstníku Evropské unie odesláno k uveřejnění dne Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S508/2014/VZ. I. Řízení před správním orgánem 13. Účastníkem správního řízení je podle 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel. 14. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S508/2014/VZ-13260/2014/532/SPo ze dne , ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S508/2014/VZ-15253/2014/552/SPo ze dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 15. Dnem , kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení. 16. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem č. j /2014 ze dne doručeném Úřadu téhož dne. Vyjádření zadavatele ze dne Zadavatel v úvodu svého vyjádření nepopírá, že k odeslání formuláře došlo skutečně později, než požaduje zákon, zároveň však upozorňuje na to, že formulář odeslán byl, a to se všemi zákonem požadovanými údaji. Zadavatel dále uvádí, že v 120 odst. 1 zákona se uvádí, že se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147 zákona, přičemž je zadavatel přesvědčen, že z jeho strany nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) věta třetí, jelikož požadované informace v souladu s 146 a 147 zákona uveřejnil. 18. Zadavatel sděluje, že vnímá podstatný rozdíl mezi porušením 83 odst. 1 zákona tím, když zadavatel oznámení neuveřejnil vůbec, a v tom, když oznámení bylo odesláno pouze později. Pokud by oznámení nebylo odesláno vůbec, zadavatel připouští, že by případně i mohlo dojít k narušení zásady transparentnosti celého řízení. Pokud však oznámení zadavatel odešle, avšak učiní tak se zpožděním, má zadavatel za to, že zákonem stanovená povinnost z části splněná byla. Zadavatel z toho dovozuje, že pochybení zadavatele nenese formální znaky 4

5 správního deliktu, neboť není zřejmé, zda došlo k porušení 83 odst. 1 zákona, když oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal, ale odeslal jej později. 19. Zadavatel dále ve svém vyjádření rozporuje naplnění materiální stránky správního deliktu, přičemž se odvolává na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 27/2008 ze dne , ve kterém Nejvyšší správní soud mj. konstatuje, že vykazuje-li jednání sice formální znaky správního deliktu, které ale nedosahuje určitý minimální stupeň nebezpečnosti, daný zejména povahou chráněného zájmu, nelze jej označit jako správní delikt. Správním deliktem je tedy pouze jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. Zadavatel je s ohledem na uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přesvědčen, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do 48 dnů od uzavření smlouvy nevedlo k porušení 6 zákona, resp. základních zásad při zadávaní veřejných zakázek. Hlavním účelem uveřejňování informací v průběhu zadávacího řízení je zachování transparentnosti zadávacího řízení. Pozdním zveřejněním nebyla dle zadavatele dotčena práva žádného z uchazečů, neboť zveřejněním není spojeno žádné další právo uchazečů. Zadavatel je přesvědčen, že opožděné uveřejnění příslušného oznámení nevedlo ke zkrácení práv ani potenciálních zájemců o veřejnou zakázku, ani samotných uchazečů a ani kontrolních orgánů. Zadavatel je tak názoru, že jeho pochybení nedosahuje určitý minimální stupeň nebezpečnosti, daný zejména povahou chráněného zájmu, neboť k porušení zájmů chráněných zákonem nedošlo. Dle názoru zadavatele tak nelze toto jednání, s odkazem na výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, posoudit jako správní delikt. 20. Zadavatel se dále ve své argumentaci odvolává na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 37/ ze dne , z kterého dle zadavatele vyplývá, že při posuzování konkrétní závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata deliktu, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. 21. Zadavatel v závěru svého vyjádření opětovně zdůrazňuje, že nezpochybňuje porušení 83 odst. 1 zákona, v části, kde mu byla uložena povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 48 dnů po uzavření smlouvy. Zadavatel je však přesvědčen, že uvedené porušení zákona nemělo negativní dopad na potenciální uchazeče o veřejnou zakázku, neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, neomezilo účast zájemců o veřejnou zakázku a v konečném důsledku negativně neovlivnilo ani zásadu transparentnosti, když povinnost uloženou mu zákonem, splnil, byť opožděně. Pochybení zadavatele tak nedosahuje určitý minimální stupeň nebezpečnosti, který je nezbytný k naplnění materiální stránky deliktu. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že je i sporné, zda skutečně došlo k naplnění formální stránky deliktu. II. Závěry správního orgánu 22. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentace o veřejné zakázce a smlouvy o dílo ze dne , a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za což mu v souladu s ustanovením 120 odst. 2 písm. b) zákona uložil pokutu ve výši ,- Kč 5

6 (patnáct tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. III. Relevantní ustanovení zákona 23. Podle 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 24. Podle 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 2 měsíce. 25. Podle 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 26. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147 zákona. 27. Podle 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen "vyhlášení"), rozumí se tím uveřejnění v a) informačním systému podle 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b) informačním systému podle 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem. 28. Podle 146 odst. 3 zákona, věty první, použije zadavatel pro uveřejnění vyhlášení formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1, a jde-li o oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, formulář stanovený prováděcím právním předpisem. 29. Podle 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému informačního systému podle odstavce 5. 1 Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES. 6

7 30. Podle 4 odst. 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen vyhláška ), použije zadavatel pro uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář oznámení o zadání zakázky upravený v přímo použitelném předpisu Evropských společenství. 31. Podle 8 vyhlášky jsou údaje, které musí být obsaženy v příslušných formulářích, stanoveny předpisy Evropských společenství 2. Tím není dotčena povinnost zadavatele k uveřejnění údajů, u kterých povinnost k jejich uveřejnění vyplývá ze zákona. Rovněž není dotčena možnost neuveřejnit některé údaje, stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpis. IV.. K výroku I. tohoto rozhodnutí 32. Úřad obecně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s 146 zákona, a to na formuláři Oznámení o zadání zakázky dle Nařízení komise (ES) č 1564/2005 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek. 33. Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o průběhu zadávacího řízení. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti v informačním systému. Důvodem toho je ta skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. 34. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo dne Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna uplynutím 48 denní lhůty, tj. ke dni Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do obou informačních systémů došlo dne , tzn. až 91 dnů po uzavření smlouvy (tj. 43 dnů po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení). Předmětné oznámení bylo pak uveřejněno v Informačním systému o veřejných zakázkách dne pod ev. č. formuláře a v TED dne pod ev. č. formuláře CS. 35. Ve svém vyjádření ze dne zadavatel uvádí, že dle jeho názoru pochybení zadavatele nenese formální znaky správního deliktu, neboť není zřejmé, zda došlo k porušení 83 odst. 1 zákona, když oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal, ale odeslal jej později. Úřad nesouhlasí s předmětnou argumentací zadavatele a ve vztahu k uvedenému konstatuje následující. 2 Přílohy VII A, VII B, VII C, VII D směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění směrnice Komise 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách. 7

8 36. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147 zákona. Povinnost uveřejnění je definována v 146 zákona, přičemž ve vztahu k oznámení o výsledku zadávacího řízení je tato povinnost dále upřesněna v 83 odst. 1 zákona, který stanoví povinnost zadavatele odeslat k uveřejnění příslušné oznámení do 48 dnů od uzavření smlouvy. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá pro zadavatele jednak povinnost odeslat k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení řádně (splnění podmínek podle 146 zákona, tj. na místě k tomu určeném a dodržení seznamu povinně uveřejňovaných údajů) a včas (ve lhůtě stanovené v 83 odst. 1 zákona). Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce měl zájem nejenom na řádném uveřejnění příslušného formuláře, ale zejména na jeho včasném uveřejnění. Pokud by Úřad přijal argumentaci zadavatele, postrádalo by ustanovení 83 odst. 1 zákona zcela význam a dovede-li Úřad tuto argumentaci ad absurdum, mohl by zadavatel např. i po roce neuveřejnění příslušného formuláře třeba v reakci na zahájení správního řízení Úřadem příslušný formulář dodatečně uveřejnit a posléze tvrdit, že ke spáchání správnímu deliktu nedošlo, jelikož k uveřejnění oznámení z jeho strany došlo, byť se zpožděním. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel nesplní povinnost uveřejnění podle zákona a dopustí se správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tehdy, když (i) neodešle k uveřejnění předmětné oznámení vůbec, (ii) uveřejní předmětné oznámení sice řádně, ale odešle k uveřejnění předmětné oznámení až po lhůtě stanovené zákonem, (iii) odešle k uveřejnění předmětné oznámení sice včas, ale neuveřejní řádně. 37. Úřad ve vztahu k uvedené argumentaci zadavatele uzavírá, že postup zadavatele, kdy odešle k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jednoznačně naplňuje formální znaky správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž k naplnění formálních znaků tohoto deliktu dojde již první den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení stanovené zákonem. Pro úplnost Úřad uvádí, že jednání zadavatele mělo charakter trvajícího správního deliktu, který byl ukončen teprve odstraněním protiprávního stavu, tj. odesláním k uveřejnění formuláře Oznámení o zadání zakázky (tímto okamžikem zadavatel splnil svou zákonnou povinnost). 38. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne dále uvádí, že nezpochybňuje, že došlo k porušení 83 odst. 1 zákona, v části, kde mu byla uložena povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 48 dnů po uzavření smlouvy, ale zároveň rozporuje naplnění materiální stránky správního deliktu, a je tedy názoru, že ke spáchání správního deliktu popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí z jeho strany nedošlo. Ve vztahu k této argumentaci Úřad nejdříve obecně uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: nakl. C. H. Beck Str. 197). 39. Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 As 17/ ze dne , představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají 8

9 platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot. 40. Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž se pro všechny správní delikty uplatní povinnost správního orgánu zkoumat nejen naplnění formálních znaků správního deliktu, ale také, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 27/ ze dne ). 41. Úřad dále uvádí, že se rozeznává společenská škodlivost typová (vyjádřená obecnou skutkovou podstatou správního deliktu) a společenská škodlivost konkrétní v daném případě, přičemž je třeba hodnotit, zda se konkrétní společenská škodlivost jednání pachatele pohybuje v mezích typové společenské škodlivosti. V opačném případě nelze učinit závěr o odpovědnosti účastníka řízení za správní delikt. 42. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 9 As 34/ ze dne konstatuje, že: Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 5 As 104/ , nebo rozsudek ze dne , č. j. 1 Afs 14/ ). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí... Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 1 Tzn 2/96) Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen 9

10 nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. 44. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne dále uvádí, že je přesvědčen, že uvedené porušení zákona nemělo negativní dopad na potenciální uchazeče o veřejnou zakázku, neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, neomezilo účast zájemců o veřejnou zakázku a v konečném důsledku negativně neovlivnilo ani zásadu transparentnosti, když povinnost uloženou mu zákonem splnil, byť opožděně, a tedy, že pochybení zadavatele tak nedosahuje určitého minimálního stupně nebezpečnosti, který je nezbytný k naplnění materiální stránky deliktu. Úřad v souvislosti s uvedeným nejprve obecně uvádí, že jde-li o následky správního deliktu, trestněprávní doktrína je definuje, jako ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 Afs 106/ ). Úřad proto nesouhlasí s argumentací zadavatele a konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž, zájem, který je chráněn předmětným ustanovením 120 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na 83 odst. 1, resp. 146 zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. 45. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147 zákona. Na rozdíl od 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění třech kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona; tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním zveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd., neboť k naplnění skutkové podstaty deliktu dojde pouhým neuveřejněním, resp. uveřejněním v rozporu se zákonem. 46. Úřad v daném případě neshledal žádné takové významné okolnosti, které by vylučovaly, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, a tedy, že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. V souvislosti s uvedeným Úřad uzavírá, že skutečnosti, ve kterých zadavatel spatřuje důvody, pro které by neměla být v šetřené věci naplněna materiální stránka deliktu, můžou tedy být, jak plyne z výše uvedené judikatury, v šetřeném případě zohledněny toliko při stanovení výše sankce jako polehčující nebo přitěžující okolnosti spáchání správního deliktu. 47. Zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledků zadávacího řízení chráněný skutkovou podstatou daného správního deliktu byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení do 48 dnů 10

11 po uzavření smlouvy, přičemž tak učinil až 91. den po uzavření smlouvy. Ze strany zadavatele došlo tedy téměř k dvojnásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání k uveřejnění výsledku zadávacího řízení, přičemž uvedené pochybení nelze zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušného formuláře. Úřad je na základě uvedené toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele jednoznačně došlo k naplnění formálních i materiálních znaků správního deliktu. 48. Zadavatel se dále ve svém vyjádření ve vztahu ke své argumentaci, že předmětné pochybení zadavatele nedosahuje určitý minimální stupeň nebezpečnosti, a proto toto jednání nelze označit za správní delikt odkazuje mj. i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 As 37/ , ve kterém Nejvyšší správní soud učinil závěr o tom, že při posuzování konkrétní závažnosti správního deliktu, není hlavním kritériem pouze skutková podstata deliktu, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Úřad k tomuto konstatuje, že jím učiněné závěry (viz výše) nejsou v rozporu s tímto závěrem Nejvyššího správního soudu, nehledě na skutečnost, že tento rozsudek se týká problematiky stanovení výše sankce. 49. Úřad dále pro úplnost sděluje, že tzv. transparentní novelou, zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od , zákonodárce zkrátil lhůtu pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění z původních 48 dnů na 15 dnů, z čehož jednoznačně vyplývá, že zájem společnosti je na co nejrychlejším zveřejnění oznámení uvedeného v 83 odst. 1 zákona. Úřad také v souvislosti s uvedeným dodává, že povinnost uveřejňování oznámení o výsledku zadávacího řízení pro nadlimitní veřejné zakázky neplyne pouze z národních předpisů, ale přímo ze závazku České republiky vůči Evropské unii, kdy povinnost předmětného uveřejnění vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů. 50. Neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky zadavatel porušil postup stanovený v 83 odst. 1 zákona ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V. K výroku II. tohoto rozhodnutí 51. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s 146 nebo 147 zákona. 52. Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v 83 odst. 1 zákona ve spojení s 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 48 dnů po uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne a Oznámení o zadání zakázky bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách a Úředního věstníku Evropské unie odesláno k uveřejnění dne

12 53. Podle 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 54. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne Ke spáchání správního deliktu došlo dne , tj. první den po marném uplynutí 48 denní lhůty pro odeslání k uveřejnění výsledku zadávacího řízení. Správní řízení bylo zahájeno dne Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 55. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do ,- Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 56. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 57. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, resp. okolností, za nichž byl spáchán, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel v zákonem stanovené lhůtě 48 dnů neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách a v Úředním věstníku Evropské unie, ačkoliv mu tuto povinnost zákon explicitně ukládá v ustanovení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž odpovědnost za nesplnění informační povinnosti je odpovědnost objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění. Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. 58. Nicméně Úřad k tomuto sděluje, že v případě neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonné lhůtě se sice jedná o nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem a naplnění této zákonné povinnosti nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na škále závažnosti správních deliktů toto jednání Úřad řadí mezi méně závažné delikty, na rozdíl např. od situace, kdy by k nesplnění povinnosti uveřejnění výsledku zadávacího řízení došlo v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, jelikož se jedná o jedinou uveřejňovací povinnost zadavatele v tomto typu zadávacího řízení 3, a jejímž porušením by tak došlo k celkovému narušení transparentnosti zadávacího řízení. Úřad vzal proto v potaz jako polehčující okolnost skutečnost, že k předmětnému porušení zákona došlo v rámci otevřeného řízení (nejtransparentnějšího a nejotevřenějšího typu zadávacího řízení), v rámci kterého má zadavatel povinnost uveřejnit jak oznámení o zakázce, tak i oznámení o výsledku zadávacího řízení a tedy v porovnání s neuveřejněním v jednacím řízení bez uveřejnění nemá v šetřeném případě pozdní uveřejnění oznámení o zakázce s ohledem na zásadu transparentnosti tak závažné následky. 59. S ohledem na výše uvedené vzal Úřad dále v potaz jako polehčující okolnost i skutečnost, že zadavatel si byl vědom své zákonné povinnosti a předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění odeslal, byť se zpožděním. Pozdější uveřejnění však nemá 3 Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení. 12

13 v daném případě na závažnost spáchání deliktu rozhodující význam, a působí zde pouze jako okolnost polehčující, která nic nemění na skutečnosti, že správní delikt byl spáchán a jako takový musí být potrestán. Nicméně Úřad je toho názoru, že z uvedeného jednání zadavatele (dodatečné uveřejnění příslušného formuláře) lze vyloučit jeho úmysl zcela se vyhnout postupu požadovaného zákonem. 60. Za přitěžující okolnost Úřad považuje skutečnost, že správní delikt popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchal zadavatel při zadávání veřejné zakázky, která je nadlimitní, a byl tedy při její realizaci vynaložen značný objem veřejných prostředků ( ,- Kč bez DPH). 61. Vzhledem k okolnostem případu a způsobu spáchání správního deliktu Úřad nenalézá žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, které by mohl při stanovení výše pokuty zohlednit. 62. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši ,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti. 63. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně 13

14 Obdrží Ministerstvo zdravotnictví, odbor evropských fondů, Palackého náměstí 375/4, Praha Nové Město Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 14