Zápis ze III. konzultačního dne krajských koordinátorů pro romské záležitosti konaného dne

Transkript

1 Zápis ze III. konzultačního dne krajských koordinátorů pro romské záležitosti konaného dne Přítomni: Jiřina Bradová, Božena Fílová, Roman Slivka, Jiří Daniel, Mgr. Zuzana Machová, Mgr. Pavel Vaculík, Mgr. Helena Balabánová, PhDr. Renáta Kottnerová, Bc. Jiří Nový, Cyril Koky, Bc. Anna Hampalová, Ing. Josef Pokorný, Mgr. Terezie Čakrtová, Mgr. Petr Hanuš, Mgr. Michael Kuna, Ing. Helena Petroková, Mgr. Ilona Fojtíková, Mgr. Štěpánka Vojtěchovská Hosté: Judr. Věra Novotná (Odd. sociálně právní ochrany dětí) Miroslav Zima a Mgr. Ivana Šimíková (DROM) Úvod: Mgr. Terezie Čakrtová, vedoucí odboru oddělení koncepce veřejné správy v sociálních službách, zahájila společné setkání přivítáním všech přítomných a hned v počátku jednání představila novou pracovnici - metodičku krajských koordinátorů pro romské záležitosti Mgr. Štěpánku Vojtěchovskou. Současně konstatovala, že je spokojena nejen s nastartováním, ale i fungováním vzájemné spolupráce mezi koordinátory a MPSV. Po té následovaly samostatné prezentace. Prezentace: Mgr. Štěpánka Vojtěchovská: Souhrnné informace o projektu MPSV Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působící v této oblasti. Předně bylo konstatováno, že se jedná o projekt, jenž byl původně určen potřebám MPSV. Jedním z cílů projektu bylo získání informací o situaci sociálně vyloučených romských lokalit prostřednictvím zmapování situace v jednotlivých oblastech jejich výskytu a porozumění procesům, které ovlivňují životní podmínky v různých typech těchto lokalit pro správné nastavení systému čerpání finančních prostředků v programovacím období Dalším cílem bylo zjistit možnosti a míru absorpční kapacity subjektů působících a služby poskytujících v jednotlivých oblastech (jedná se především o NNO, o organizace zřizované obcemi a kraji a o podnikatelské subjekty). 1

2 Mgr. Michael Kuna: Možnosti financování z ESF na další programovací období Jedním z cílů Analýzy sociálně vyloučených komunit, jak již bylo řečeno, bylo nastavení efektivního čerpání finančních prostředků z ESF na další programovací období Na oblast integrace romských komunit budou vyčleněny cca 2 mld. Kč. Žadateli budou především poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby v dané lokalitě. Prostředky budou určeny na vzdělávání cílové skupiny, vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb, podporu partnerství na lokální úrovni, komunitní plánování a individuální projekty krajů. Předpokládá se zjednodušení administrace žádostí i projektů, kraje budou zapojeny do hodnocení, kontrol a monitorování ve vazbě na zákon o sociálních službách. Dále bude umožněno poradenství nejen pro NNO, ale i obce v oblasti čerpání finančních prostředků do této oblasti. Mimo to bude dále vybrán subjekt, který bude zajišťovat evaluaci a subjekt zajišťující mediální a informační oblast. IOP řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, při čemž Odbor sociálních služeb plní funkci poradenskou v návaznosti na ESF. Žádosti jsou předkládány ze strany poskytovatelů na MMR. Z Evropského fondu regionálního rozvoje bude možno získat finanční prostředky na vybudování kapacit a modernizaci pro poskytování sociálních služeb (nikoliv však bydlení). IOP bude administrovat MMR, na výstavbu a rekonstrukci objektů zařízení sociálních služeb bude možno získat až 100% potřebných prostředků. Vyčleněna je 1 mld. Kč (vybráno bude cca 40 obcí). ROP (NUTS II) směřují do podpory sociální infrastruktury podpory výstavby a rekonstrukce sociálních služeb. Podporovány budou především služby sociální prevence;v rámci těchto aktivit mohou být například vybudována i hřiště, ale tato podpora bude umožněna zejména z Regionálních operačních programů. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se bude v oblasti sociální integrace zaměřovat zvláště na podporu neinvestičních aktivit. Jednou z hlavních cílových skupin v oblasti sociální integrace a rovných příležitostí budou obyvatelé sociálně vyloučených romských lokalit. Pokud jde o předpokládání žádostí, pak lze uvažovat o konci roku Ing. Helena Petroková: Informace o dotačním řízení na rok 2007 V souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách se od následujícího roku 2007 nepředkládají na MPSV projekty, ale žádosti na konkrétní sociální služby, které jsou vymezeny v zákoně. Celkové požadavky činí: 9,2 mld. Kč Uvolněno je: 4,4 mld. Kč 2

3 Jedná se o celkovou částku na všechny služby, finanční prostředky nejsou rozděleny podle cílové skupiny či typologie. Měly by být podpořeny služby, které již byly zajišťovány v roce 2006; nové služby nebudou podpořeny. V roce 2006 bylo na terénní programy uvolněno 45 mil. Kč a na integraci romských komunit 30 mil. Kč. Pokud jde o dotace z RVZRK, pak v roce 2007 bude uplatňován stejný postup jako v roce Program podpory terénní sociální práce pro obce a program integrace pro NNO. Zvažují se dvě možné varianty, a to buď administrace žádostí RVZRK a následné převedení na MPSV nebo kompletní administrace RVZRK. V případě, že by se MPSV věnovalo administrování žádostí, by došlo k zúžení, a to pouze na sociální služby (tedy nikoli zaměstnanost a bydlení). Od roku 2007 bude moci podávat integrované projekty v jednotlivých lokalitách i kraj na integrované projekty. Důraz je kladen na partnerství. JUDr.Věra Novotná: Výklad novely zákona o sociálně právní ochraně dětí pověření SPOD pro NNO Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SPOD ), je účinný více než pět let a jeho realizace přinesla řadu praktických poznatků, které jsou promítnuté do rozsáhlé novely č. 134/2006 Sb., účinné od Spolu s novelou zákona o SPOD byla přijata i novela zákona o rodině, občanského soudního řádu, zákona o státní sociální podpoře a zákona o přestupcích. Zákon o SPOD je publikovaný v úplném znění ve Sbírce zákonů pod č. 373/2006 Sb., částka 117. Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí : Upřesňuje vzájemné vazby mezi jednotlivými orgány a dalšími subjekty, které provádějí sociálně-právní ochranu dětí. Rozšiřuje okruh dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje, o děti, které jsou rodiči z důvodu nedostatečné péče a malého zájmu opakovaně svěřovány do péče různých zařízení s celodenním provozem, o děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu a o děti ohrožené domácím násilím mezi rodiči nebo jinými osobami. Rozšiřuje oznamovací povinnost zákonem vymezených subjektů oznámit orgánům sociálně-právní ochrany údaje o ohrožených dětech a zdůrazňuje, že této povinnosti se nemohou zprostit s odkazem na povinnou mlčenlivost stanovenou zvláštními předpisy, což platí zejména pro zdravotnická zařízení a jejich pracovníky. Definuje, co je obsahem zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Stanoví, že kromě orgánů sociálně-právní ochrany nesmí nikdo jiný provádět zprostředkování náhradní rodinné péče. 3

4 V odborném posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče zdůrazňuje význam posuzování jejich bezúhonnosti a ukládá žadatelům absolvovat přípravu k přijetí dítěte do rodiny vždy před rozhodnutím o zařazení žadatele o zprostředkování do evidence krajského úřadu, který zprostředkování provádí. Zavádí novou formu péče o děti, a to pěstounskou péči na přechodnou dobu. Upravuje povinnost krajských úřadů a Ministerstva práce a sociálních věcí zřizovat poradní sbory pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče a stanoví jejich působnost a složení. U komisí pro sociálně-právní ochranu dětí rozšiřuje jejich působnost a stanoví, že u předsedy komise se nevyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti. U zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanoví podrobné podmínky pro provoz a vybavení, stanoví výši příspěvku na úhradu za pobyt a péči a zavádí nový státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zařízení náleží za každé dítě ve výši potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené pro dítě podle zákona o životním minimu vynásobené koeficientem 7,00. Zvyšuje odměnu pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízení na 6,5 násobek částky na osobní potřeby pěstouna ( od na 5,5 násobek ). Rozšiřuje okruh činností v oblasti sociálně-právní ochrany, které mohou vykonávat fyzické a právnické osoby na základě pověření. Stanoví požadavky na kvalifikaci osob, které na základě pověření hodlají sociálně-právní ochranu přímo poskytovat určením požadovaného stupně a zaměření vzdělání, případně určením požadované délky jejich odborné praxe. Za nedodržení povinností upravených zákonem o sociálně-právní ochraně dětí stanoví skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů a pokuty. Reaguje na změny v zákoně v části upravující řízení a místní příslušnost. Mgr. Ilona Fojtíková: Shrnující informace o systémovém projektu Podpora vytváření systému terénní sociální práce : Jedná se o projekt celorepublikový, který je realizován odborem sociálních služeb MPSV v partnerství s Kanceláří RVZRK za využití finančních prostředků ESF, přičemž podíl financování ESF je 80% a národní spolufinancování je 20%. Tento projekt je realizován formou veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Celkem se jedná o tři veřejné zakázky. V současné době běží první z nich Vytvoření metodických příruček - tato zakázka si klade za cíl vytvoření metodické příručky pro výkon terénní sociální práce (obecně) a metodické příručky k výkonu přenesené působnosti v oblasti prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti. Tato zakázka bude ukončena v dubnu následujícího roku. Další zakázka bude Zajištění supervize. Tato zakázka si klade za cíl zajištění individuální i skupinové supervize pro TSP na obcích. 4

5 Předpokládaný průběh zakázky je leden 2007 až září Třetí zakázkou bude Vytvoření vzdělávacích programů a jejich pilotní ověření. Cílem zakázky je vytvoření třístupňového programu pro TSP, dále program pro krajské koordinátory a následně pilotní ověření pouze třetího stupně programu pro TSP (se zaměřením na terénní sociální práci v romských lokalitách) + pilotní ověření programu pro koordinátory. Na vědomí byla vzata připomínka, že by vzdělávání mělo zahrnovat také romské poradce. Předpokládaná realizace této zakázky je plánovaná na květen 2007 květen Na červen 2008 je plánovaná konference, na níž budou prezentovány výstupy uvedených zakázek. Realizátorem veřejné zakázky na vytvoření metodických příruček je Ostravská univerzita v Ostravě a jednotlivé cíle jsou následně rozepsány: Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce: Obecný popis TSp Kompetence a povinnosti TSP Základy strukturované práce s uživatelem Základy spolupráce v rámci sociální sítě, rizikové situace a další doplňková témata Řešení vztahů mezi TSP a jeho nadřízeným a postavení TSP v rámci organizace jako takové (např. v rámci obce či NNO) Příklady dobré praxe výkonu TSp Metodická příručka k výkonu přenesené působnosti v oblasti prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti: Metodický pokyn pro kraje k výkonu funkce koordinátora pro romské záležitosti (dle 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění zákona č. 231/2002 Sb. Metodický pokyn pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností k výkonu přenesené působnosti v oblasti výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci romské komunity do společnosti (dle novely 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin ve znění zákona č. 320/2002 Sb.) zpracuje MPSV a dodavatel pouze zakomponuje do metodické příručky jako její část příklady dobré praxe podpory prosazování práv příslušníků romské komunity a integrace romské komunity do společnosti v kraji z úrovně koordinátora pro romské záležitosti. Mgr. Ivana Šimíková a Miroslav Zíma: Informace o projektu zdravotní sociální pracovník (ZSP) ve vyloučených lokalitách Nositelem a realizátorem projektu je Drom, romské středisko. Projekt je financován z Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů Evropského sociálního fondu. Jedná se o projekt dvouletý s celorepublikovou působností, který je realizován v 7 krajích ČR (Jihočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji), a to konkrétně v 15 obcích, kde současně funguje 15 kontaktních osob. Z realizačního hlediska lze projekt rozdělit do roviny pilotní studie, sociálně zdravotní činnosti a zajištění vzdělávání pro zdravotně 5

6 sociální pomocníky, kteří jsou v projektu zaměstnáni. Cílem projektu, jenž je projektem pilotním, je vytvoření a otestování sítě zdravotně sociálních pomocníků pro Romy ohrožené sociální exkluzí zejména v oblasti zdraví a následné vytvoření akreditovaného vzdělávacího programu pro zdravotně sociální pomocníky. Klíčovými aktéry projektu jsou Drom, romské středisko působí jako zaměstnavatel, expert státní správy (Mgr. Nesétová - podílí se na řízení kontaktních osob, analyzuje monitorovací zprávy kontaktních osob o činnosti ZSP a též eviduje měsíční zprávy o jejich fungování), osoba zodpovědná za organizaci vzdělávání ZSP (Bc. Lýdie Poláčková - řídí lektorskou činnost, kontroluje ZSP v rámci jednotlivých témat, podává zprávy o vzdělávání), kontaktní osoby (řídí činnost ZSP na lokální úrovni, eviduje jejich dokumentaci a zaznamenává měsíční monitorovací zprávy o činnosti ZSP) a samotní ZSP. Dalšími spolupracujícími institucemi jsou zástupci krajů, krajští koordinátoři, zástupci magistrátů a městských úřadů, romští poradci, lékaři z lokalit, zástupci nestátních neziskových organizací, Masarykova Univerzita v Brně a Ostravská univerzita. V projektu je zaměstnáno celkem 18 ZSP, kteří působí ve vybraných lokalitách jednotlivých krajů. Role těchto pomocníků spočívá v aktivním vyhledávání osob či skupin, u nichž hrozí ohrožení zdraví, ať už v důsledku rizikového chování, nedostatku informací či nedostupnosti zdravotní péče apod. Jejich práce se zaměřuje zejména na péči o těhotné ženy a matky po porodu (výchova ke zdravému životnímu stylu), děti (očkování, preventivní prohlídky), mladé lidi (snižování rizika předčasného rodičovství, prevence zneužívání návykových látek), hygienické podmínky v domácnostech (prevence šíření infekčních onemocnění) a v neposlední řadě by měli vést ke zlepšení komunikace mezi rodiči, lékaři a zdravotníky. Projekt počítá s tvorbou metodiky ZSP (předpokládaný termín červen 2007). Dalšími aktivitami projektu jsou vytvoření a udržení pracovních míst ZSP, průběžné vzdělávání ZSP, práce ZSP v terénu, řízení a monitoring práce ZSP v terénu, pilotní studie v lokalitách a následná evaluace projektu. Výsledkem této činnosti by kromě zmapování situace zdravotního stavu v romských komunitách mělo být v první řadě celkové zlepšení dosavadního stavu a rovněž otestování udržitelnosti funkce ZSP. Ve snaze udržet funkci ZSP i po skončení projektu, hodlají realizátoři co nejdříve jednat s MPSV a MZ. Závěr: Po předchozích prezentacích následovala krátká diskuse. Následně se Mgr. Čakrtová vyjádřila k ZSP. Konstatovala, že MPSV považuje náplň práce ZSP za jednu z činností terénního sociálního pracovníka, nikoli za další pracovní pozici. Zároveň uvedla, že MPSV vítá příležitost k diskusi ohledně této problematiky. Zapsala: Štěpánka Vojtěchovská V Praze dne

7 7