Kritéria pro posouzení investic do bioplynu: Pravidla pro finanční instituce a investory

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kritéria pro posouzení investic do bioplynu: Pravidla pro finanční instituce a investory"

Transkript

1 IEE Projekt BiogasIN Kritéria pro posouzení investic do bioplynu: Pravidla pro finanční instituce a investory D.5.4, WP 5 Erik Ferber Dominik Rutz WIP Obnovitelné energie Sylvensteinstr Mnichov, Německo Za přispění Biljana Kulisic (EIHP, Chorvatsko) a Enrico Rose (Evropská bioplynová asociace) Tento projekt (Smlouva č. IEE/09/848/SI ) je podpořen programem:

2 Obsah Obsah... 2 Předmluva Úvod Žadatel Odbornost zaměstnanců Monitoring zařízení Rozhodnutí o právní formě Podrobnosti o plánovaném zařízení Technické podrobnosti zařízení Umístění Skladovací zařízení a fermentory Vstupní suroviny a digestát Pojištění Kalkulace nákladů a finanční plán Požadovaná dokumentace Osobní a firemní dokumentace Projektová dokumentace Závěr Literatura Příloha

3 Předmluva Projekt BiogasIN s názvem Rozvoj udržitelnosti trhu s bioplynem ve Střední a Východní Evropě (Smlouva č. IEE/09/848) je podporován Evropskou komisí v rámci programu Inteligentní energie pro Evropu. Cílem projektu BiogasIN je efektivní zlepšení rámcových podmínek pro instalaci nových bioplynových zařízení v 7mi zemích východní Evropy: Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Řecku, Lotyšsku, Rumunsku a Slovinsku. Projekt BiogasIN je založen na partnerství 10 evropských organizací. Koordinátorem projektu je národní energetická agentura v Chorvatsku Hrvoje Pozar Energy Institute. Tuto zprávu připravila společnost WIP Obnovitelné energie (Wirtschaft und Infrastruktur Plannungs), Německo. Vytvořeno v aplikaci Wordle 3

4 1. Úvod Úvěry (půjčky) jsou pro banky spojeny se specifickým finančním rizikem. Nicméně pro banky jsou právě úrokové sazby úvěrů významnou částí zisku. Proto je cílem bank minimalizovat potenciální rizika a současně nabízet úrokovou sazbu, která bude konkurenceschopná ostatním finančním institucím. V tomto případě se jedná o závazky s tradičně nízkým rizikem pro finanční instituce, ovšem s vyšší pravděpodobností prodlení. Riziko investic do projektů obnovitelných zdrojů energie závisí na použité technologii. Například výnosy z investic do fotovoltaických (PV) systémů jsou dobře předvídatelné, pokud je garantována pevná sazba výkupního tarifu, jak je tomu například v Německu. Pro tyto investice je riziko relativně nízké. Na rozdíl od PV je riziko investice do bioplynových stanic vyšší, např. v důsledku složitosti mikrobiologických procesů ve fermentorech a proměnlivé ceny surovin. Navíc v zemích, kde se trh s bioplynem teprve rozvíjí, banky příliš bioplynové technologie a projekty neznají, což se odráží v obtížích při schvalování žádostí o úvěr. Taková banka má dvě možnosti, jak se postavit k rozvíjejícímu se bioplynovému trhu: pasivní varianta: nefinancovat bioplynové projekty; proaktivní varianta: odhadnout tržní hodnotu projektu a zvážit, jako u jakékoli jiné nové obchodní aktivity, jak přizpůsobit úvěry a další možnosti financování. Bez bankovních úvěrů by investoři bioplynové projekty zaváděli velmi obtížně, protože představují velmi vysoké počáteční investiční náklady. To představuje pro tento trh závažnou překážku. Rostoucí důvěra v bioplynové technologie může přispět ke snížení této bariéry a umožnit bankám zaujmout aktivnější přístup k nově vznikajícímu bioplynovému trhu. V tomto dokumentu jsou popsány nejdůležitější aspekty hodnocení bioplynových projektů. Součástí je také seznam kritérií, který pomůže posoudit vhodnosti investice a rizika u konkrétních bioplynových projektů. Cílovou skupinou tohoto dokumentu jsou finanční instituce a investoři bioplynových projektů. Do těchto kritérií jsou zahrnuty nejen osobní, technické, finanční a organizační aspekty, ale týkají se také právních předpisů a potřebných povolení. Jsou stručně popsány v následujících kapitolách, a přehledně shrnuty v rámečku na konci každé kapitoly. Investor, nebo finanční instituce, tak může tato kritéria snadno využít jako kontrolní seznam při posuzování realizovatelnosti bioplynových projektů. Přesto je třeba mít na paměti, že popis navrhovaného projektu je pro posouzení důležitější, než posuzování jednotlivých specifických prahových hodnot, limitů nebo veličin. Proto by uvedená kvantitativní kritéria měla být považována pouze za jakési obecné pravidlo palce, čili spíše pomůcka pro odborný odhad či zkušenosti. Odchylky od těchto kritérií by měly vést k dalším otázkám a diskusím, ne k vyřazení projektu. Dalším aspektem jsou místní podmínky, které se mohou v jednotlivých zemích lišit. Tento dokument vychází z bohatých zkušeností s bioplynem v Německu, které je se svými více než instalovanými bioplynovými stanicemi leaderem v oblasti rozvoje bioplynu v Evropě. Průměrná bioplynová stanice v Německu je zařízením, které zpracovává jako vstupní suroviny směs energetických plodin, hnoje, i odpadů, s průměrným výkonem kw el. 4

5 Příklad formuláře žádosti o úvěr je přiložen v příloze této zprávy. Pochází z několika formulářů požadovaných německými bankami. Typická zemědělská bioplynová stanice v Německu 1 Zemědělský bioplynový fermentor Tuhý komunální odpad (TKO) Kombinovaná výroba energie a tepla (KGJ) Sklad pevných vstupních surovin (kukuřičná siláž, odpad ze zemědělství) 1 fotografie: D. Rutz 5

6 2. Žadatel 2.1. Odbornost zaměstnanců Projektant a budoucí provozovatel bioplynové stanice (může být stejná osoba) hraje v úspěšnosti bioplynového projektu důležitou roli. Znalosti a zkušenosti bioplynových projektů ovlivňují finanční rizika pro poskytovatele půjčky (obvykle banka) a jsou tedy důležitým hodnotícím kritériem. Výroba bioplynu je komplexní záležitostí, a týká se mnoha různých odvětví. Vyžaduje znalosti v oblasti zemědělství a/nebo v oblasti hospodaření s odpady pro zajištění vstupních surovin, v oblasti mikrobiologie pro udržení stabilního procesu anaerobní digesce, orientaci v technologii zařízení, i v právních a ekonomických otázkách. Jsou potřeba také některé řídící a řemeslné dovednosti. V ideálním případě zahrnuje expertiza provozovatele zařízení znalosti a zkušenosti ze všech těchto oblastí. Obvykle však provozovatel zařízení nebude schopen poskytnout veškeré znalosti a dovednosti, zvláště v zemích s teprve rozvíjejícím se bioplynovým trhem. Avšak čím více odbornosti může provozovatel prokázat, tím vyšší je pravděpodobnost úspěšné realizace a provozu bioplynové stanice. Společnosti pocházející z dostatečně nasycených bioplynových trhů, které chtějí vstoupit do nových oblastí, si tento nedostatek kvalifikovaného personálu uvědomili, a poskytují v rámci svých možností školení pro zájemce o tato zařízení. Proto je nutné poskytnout podrobný popis potřebných odborných znalostí v oboru bioplynu (např. v rámci školení, stáží, atd.). Dále by měla být popsána motivace žadatele pro své zapojení do projektu bioplynového zařízení. Důvěryhodný a zkušený provozovatel zařízení a dobrý systém řízení minimalizuje rizika provozních závad způsobených lidskou neschopností. Dále je třeba vzít v úvahu, že realizace a provoz bioplynové stanice vyžaduje také určité množství pracovních hodin zaměstnanců. V závislosti na typu a velikosti zařízení je potřeba 0,5-5 pracovních hodin denně pro přípravu vstupních surovin, plnění bioplynového zařízení, údržbu a řízení (Steiner, 2009). Ve fázi výstavy a v prvním roce provozu se přičítají navíc 2 h/denně (www.landundforst.de, 2009). Kritérium 1: Prokázání odborné znalosti bioplynového sektoru (produkce vstupních surovin, biologie anaerobní digesce, technologie zařízení, využití digestátu a ekonomické pozadí). Kritérium 2: Vysvětlení konkrétní motivace pro realizaci bioplynového zařízení. Kritérium 3: Musí být k dispozici dostatečné množství zaměstnanců. 6

7 2.2. Monitoring zařízení Navzdory složitosti mikrobiologických procesů v bioplynovém zařízení, je stabilní a plynulý provoz žádoucí. Již malé změny v mikrobiologii mohou zapříčinit delší přerušení a s tím související vysoké ekonomické ztráty. Investor se musí rozhodnout, jaké vstupní suroviny využije a zajistit jejich dlouhodobou dodávku. Za účelem zajištění stabilního a nepřetržitého provozu musí být připraven důkladný monitorovací plán. Ten zahrnuje sledování skladby vstupních surovin, a monitorování mikrobiologických procesů ve fermentoru, stejně jako technickou údržbu a ekonomické vyhodnocování. Provozovatel zařízení musí zajistit monitoring správné skladby vstupních surovin, např. testováním jejich složek a obsahu pevného materiálu. Stabilita mikrobiologie v procesu anaerobní digesce je podmíněna následujícími parametry a indikátory (www.codigestion.com, 2010): Hodnota ph v rozmezí 6,8 7,5 Hodnoty těkavých mastných kyselin (TMK) a nenasycených mastných kyselin (NMK) musí být udržovány v určitých limitech, v závislosti na vstupních surovinách a fermentačních bakteriích. Příliš vysoké hodnoty chemické spotřeby kyslíku (CHSK) indikují nedostatečnou rychlost anaerobní digesce ve fermentoru. Obsah sušiny musí zůstávat v limitech, pro který je nastaven fermentační proces. Musí být udržována konstantní teplota s maximální odchylkou 1 C. Hodnota amoniaku ve fermentoru musí být udržována v určitých limitech, v závislosti na použitých bakteriích. Provozovatel zařízení by měl být schopen za pomoci těchto parametrů zhodnotit fermentační proces a realizovat vhodná opatření, aby zabránil selhání procesu. Také je doporučována odborná profesionální expertiza specializovanou laboratoří, za kontinuálního monitoringu mikrobiologie, zvláště během spouštěcí fáze. U dodávek zařízení na klíč, je tento počáteční monitoring často zahrnut v paušální nabídce poskytovatele. Kromě toho musí být provozovatel zařízení schopen provádět technickou údržbu v případě menších technických problémů. Technická podpora výrobce zařízení je velmi nákladná a časově náročná, a mohla by vést až k nutnosti zastavení provozu. Na druhé straně však smlouva o údržbě s výrobcem zařízení minimalizuje rizika technických problémů. Náklady na údržbu lze obecně rozdělit na náklady na kogenerační jednotku a náklady na všechny ostatní součásti bioplynového zařízení. Náklady na údržbu kogenerace dosahují kolem 0,3 2,5 c/kwh el. Náklady na údržbu všech ostatních součástí bioplynového zařízení činí kolem 1 3% celkových investičních nákladů (Steiner, 2009). 7

8 Kritérium 4: Musí být prováděna supervize mikrobiologických procesů ve fermentoru provozovatelem zařízení a/nebo jeho zaměstnanci a/nebo smluvními specializovanými partnery. Kritérium 5: Provozovatel zařízení a/nebo jeho zaměstnanci musí prokázat schopnost provádět základní technickou údržbu. Kritérium 6: Součástí podnikatelského plánu by měly být: náklady na údržbu kogenerační jednotky kolem 0,3-2,5 c/kwh el ; a 1-3% celkových investičních nákladů na údržbu všech dalších součástí zařízení Rozhodnutí o právní formě Typ právní formy provozu bioplynové stanice musí být dobře promyšlen. Právní forma závisí na počtu zúčastněných osob, původu základního kapitálu a rozsahu osobní odpovědnosti. Následující otázky pomohou vybrat vhodnou právní formu pro bioplynový projekt (Hattesohl, 2006): Předpokládá se účast dalších osob, kteří se budou podílet na výnosech bioplynové stanice? Je k založení právní formy požadován vlastní kapitál? Bude investor také provozovatelem BPS? Vyžadují schvalovací procedury pro bioplynové zařízení zvláštní právní úpravu? Jaký je zdroj vlastního kapitálu? Do jaké míry chce být investor finančně odpovědný? Kritérium 7: Právní forma a vlastnictví bioplynového projektu musí být správně definována. 3. Podrobnosti o plánovaném zařízení V podrobné analýze rizik hrají klíčovou roli nejen součásti zařízení, ale i vstupní suroviny, kapacita zařízení, a využití výstupů (tepla a elektřiny). Také vhodné umístění zařízení je velmi důležité pro zaručení ekonomické úspěšnosti Technické podrobnosti zařízení Součástí žádosti o úvěr by měl být detailní popis zařízení a seznam jeho součástí. Obecně platí, že je potřeba rozlišovat mezi zařízením na klíč a zařízením složeným ze součástí od různých dodavatelů. Zařízení na klíč obvykle představuje nižší finanční riziko, než zařízení s vybavením od různých dodavatelů. Je to způsobeno tím, 8

9 že v případě problémů, které mohou ve fázi výstavby nastat (např. zpoždění, vady součástí, finanční problémy na straně výrobce), je jednodušší řešit pohledávky pouze s jedním poskytovatelem nebo konstruktérem. Na druhé straně, zařízení složené ze součástí od různých dodavatelů může snížit náklady, ale znamená současně více úsilí provozovatele zařízení, a také vyžaduje větší objem znalostí o výrobním procesu bioplynu. Součástí dobře připraveného projektu bioplynové stanice je detailní dokumentace potřebné infrastruktury, fermentorů a skladovacích kapacit (počet, kapacita, umístění, technologie), technologie míchání a vlastního zařízení pro využití bioplynu (obvykle kombinace výroby tepla a energie). S pomocí těchto specifik je možné vypočítat požadované množství vstupních surovin a produkci elektřiny a tepla, což představuje základ pro kalkulaci nákladů a finanční plán. Vyhodnocování těchto informací vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí v oboru. Musí být posouzena kompatibilita jednotlivých součástí a vhodnost kapacity zařízení vzhledem k dosažitelnosti vstupních surovin. Pro správné vyhodnocení těchto údajů je možné doporučit zaměstnání odborníka v oboru bioplynu nebo externího odborného partnera. Pro ověření výpočtu projektované kapacity a dodávky vstupních surovin je také velmi doporučeno porovnání navrhované bioplynové stanice s podobnými zařízeními. Kritérium 8: Musí být předložen seznam součástí plánovaného zařízení a materiálu. Kritérium 9: Musí být předložen stavební plán Umístění Umístění zařízení má velký vliv na náklady jeho výstavby a provoz, protože ovlivňuje dostupnost vstupních surovin a rozvoz digestátu, prodej elektřiny a tepla, a souvisí také se sociálními a environmentálními aspekty. Umístění je třeba definovat ještě před započetím jednání o úvěru. Ve formuláři žádosti o úvěr musí být uvedeny přesné informace o nemovitosti (číslo pozemku, vlastník, atd.). Umístění zařízení ovlivňuje náklady na projekt hned několika způsoby. Stávající infrastruktura je důležitá pro zajištění přístupu k veřejným komunikacím, elektrickým a plynovým sítím. Budování zpevněných cest, elektrického vedení, nebo nových plynových potrubí nejen zvyšuje náklady, ale může také způsobit problémy v případě dotčení cizích pozemků. Tato infrastruktura je již obvykle zajištěna v případě, kdy je bioplynová stanice umístěna v blízkosti stávajících farem nebo zemědělských podniků. Je však potřeba zvážit i bezprostřední okolí, aby se předešlo problémům způsobeným hlukem, zápachem, znečištěním a v neposlední řadě i estetickým vlivem. Je třeba definovat vhodné místo pro připojení elektřiny do sítě. Ještě před projednáváním podmínek úvěru musí být předložen návrh smlouvy s provozovatelem sítě, který zaručuje výkup elektřiny po celou dobu trvání úvěru. Tato smlouva je velmi důležitá, protože představuje hlavní záruku pro banku i investora. Smlouvy o nákupu elektřiny jsou obvykle velmi složité. Zejména je třeba objasnit, která strana 9

10 je zodpovědná za náklady na výstavbu nového vedení a přípojky. Například německý zákon o obnovitelných zdrojích (Erneuerbare Energien Gesetz, EEG) tyto povinnosti jasně definuje. Provozovatel zařízení v Německu musí zajistit výstavbu veškeré infrastruktury potřebné pro přenos elektřiny vyrobené v jeho zařízení až k přípojce distributora elektrické energie. Provozovatel sítě musí na druhé straně zajistit finální připojení elektrického vedení do sítě a zajistit potřebnou kapacitu sítě. Z ekonomických i ekologických důvodů, by teplo z kogenerace nemělo být odpadem, jak se v Německu dříve stávalo (v Německu se často využívala pouze elektřina a teplo nebylo zužitkováno; to se změnilo s poslední novelou tamního zákona o OZE). Na využití tepla je třeba pohlížet podobně jako na využití elektřiny. Měly by být předkládány předběžné smlouvy s odběrateli tepla, o připojení k sítím dálkového vytápění nebo návrh jiné spotřeby vyprodukovaného tepla. Náklady na instalaci tepelného vedení závisí hlavně na vzdálenosti mezi bioplynovou stanicí a spotřebitelem tepla. Lze rozlišit dvě kategorie využití tepla (Messner, 2007): 1. Vlastní spotřeba / malokapacitní rozvodná tepelná síť: Teplo je využíváno pro potřeby farmy, vytápění stájí, nebo obytného domu. Maximální vzdálenost vedení tepla je 250 metrů a potřebné investiční náklady činí kolem 100 /m (v Německu). 2. Dálkové vytápění: Spotřebitel tepla se nachází ve vzdálenosti cca 1,5 kilometrů. Je potřeba dvoje vedení (přívodní a zpětné potrubí), a pak se stavební náklady vyšplhají na cca 200 /m (v Německu). Alternativou využití bioplynu je jeho úprava (čištění) na kvalitu zemního plynu ( 98% obsahu metanu v plynné směsi) a vtláčení takzvaného biometanu do sítě zemního plynu. Je to náročný proces, zvláště vzhledem k vysokým investičním nákladům. K investičním nákladům pro samotné zařízení anaerobní digesce je nutné pak přičíst více než na 1 MW. Tato technika je v současné době rentabilní pouze u zařízení velkého rozsahu (v Německu), které produkují nejméně 500 m 3 bioplynu za hodinu (1 MW), (Messner, 2007). Na druhé straně se pak snižují náklady na kogenerační jednotku, přestože nejsou zcela eliminovány, protože obvykle je kogenerační jednotka paralelně využívána k získání tepla pro udržení procesu fermentace. Vyčištěný a upravený biometan pak musí být dopraven k přípojce sítě zemního plynu. Toto místo vtláčení by mělo být umístěné blízko zařízení. Je třeba zvážit, že ne každé místo je pro vtláčení biometanu vhodné. Distribuční síť zemního plynu je v Německu rozdělena do tří tlakových stupňů. Třetí stupeň má nejnižší tlak a je připojen na přímé spotřebitele, a proto musí čelit častému kolísání tlaku. Vzhledem k této skutečnosti, je obvykle pro vtláčení nevhodný, protože plynový kompresor pracuje pouze s konstantním tlakem. Proto je doporučováno biometan vtláčet do druhého stupně (Theissing, 2006). Ostatně biometan musí být rozváděn prostřednictvím sítí zemního plynu. A pokud by tato síť byla příliš daleko, náklady by se výrazně zvýšily. Proto je volba umístění bioplynové stanice tak důležitá. 10

11 Kritérium 10: Umístění stanice by mělo být v dosahu veřejných komunikací, vhodných pro těžkou techniku (logistika vstupních surovin a digestátu). Kritérium 11: Musí být jasně definováno vhodné místo pro připojení elektrické energie do sítě. Kritérium 12: Musí být jasně definováno vhodné místo pro vtláčení biometanu do sítě zemního plynu. Kritérium 13: Musí být určeni odběratelé tepla a poskytnuty návrhy smluv. Kritérium 14: Musí být předloženy smlouvy s odběrateli elektrické energie a/nebo biometanu a/nebo tepla (nejlépe po celou dobu trvání úvěru) Skladovací zařízení a fermentory Dodávka vstupních surovin je obvykle velmi sezónní záležitostí (v případě energetických plodin), a proto je nutné ji poměrně dlouhou dobu skladovat. Je tedy nutné dostatečné množství skladovacích kapacit s ohledem na kapacitu celého zařízení. Skladovací zařízení pro energetické plodiny chrání vstupní suroviny před deštěm a dalšími vlivy vnějšího prostředí, aby se předešlo plísním a znečištění životního prostředí. Hnůj a odpadní materiály musí být skladovány ve vzduchotěsném zařízení pro omezení pachových emisí. Existuje několik různých typů zařízení pro skladování vstupních surovin, v závislosti na druhu vstupní suroviny. Těmito zařízeními mohou být betonové nebo ocelové nádrže nebo různé druhy sil. Středobodem každé bioplynové stanice je fermentor, zařízení, ve kterém probíhá vlastní proces anaerobní digesce. Fermentor je vzduchotěsná reakční nádrž, ve které probíhá rozklad vstupních surovin, bez přístupu vzduchu, a kde vzniká bioplyn. Společnou charakteristikou všech fermentorů je, kromě vzduchotěsnosti, také existence systému plnění vstupních surovin a systémů jímání bioplynu a digestátu. V evropských klimatických podmínkách musí být fermentory tepelně izolované a vyhřívané (Al Seadi a kol., 2008). V Evropě, i po celém světě, existují různé druhy fermentorů. Mohou být betonové, ocelové, zděné nebo plastové, mít tvar sil, žlabů, nebo nádržů, a mohou být umístěny pod i nad povrchem. Velikost fermentorů určuje velikost celého zařízení, a pohybuje se v rozmezí od několika metrů krychlových v případě malých domácích instalací, až po několik tisíc kubických metrů v případě velkých komerčních zařízení, často s několika fermentory (Al Seadi a kol., 2008). Návrh bioplynové stanice, a typ digesce, je podmíněn podílem sušiny fermentovaného materiálu. Jak již bylo zmíněno dříve, anaerobní digesce (AD) pracuje se dvěma základními systémy: mokrá digesce, kdy je průměrný obsah sušiny v substrátu nižší než 15%; a suchá digesce, kdy je obsah sušiny v substrátu nad touto hodnotou, obvykle kolem 20-40%. Tyto definice a limitní hodnoty mají určité regionální obměny, nebo se mohou lišit díky legislativním a systémům podpory (Al Seadi a kol., 2008). 11

12 Mokrá fermentace zahrnuje vstupní suroviny jako například hnůj nebo čistírenské kaly, zatímco suchá fermentace se týká výroby bioplynu z pevné chlévské mrvy s velkým obsahem slámy, odpadu z domácností a tuhého komunálního bioodpadu, senáže a trávy z údržby krajiny, a energetických plodin (čerstvých nebo silážovaných). Suchá i mokrá fermentace je popsána v následujících podkapitolách, zvláště pak systémy mokré fermentace (Al Seadi a kol., 2008). V závislosti na kapacitě zařízení a typu vstupních surovin, může být potřeba více než jeden fermentor. Existují dva základní přístupy, které ovlivňují konstrukci fermentoru ve vztahu k vstupu a výstupu surovin: dávkový nebo kontinuální provoz. Většina bioplynových stanic je dnes provozována v kontinuálním chodu. Proto existuje několik přístupů, jak uspořádat fermentory pro kontinuální provoz: paralelně, do série, nebo kombinace obojího. Obecně lze říci, že velikost fermentoru závisí na čase zdržení vstupních surovin, a ten se pohybuje mezi 10 až 80 dny. Čím větší čas zdržení, tím větší musí být fermentor. A současně delší čas zdržení zvyšuje výtěžek bioplynu, ale zároveň samozřejmě zvyšuje náklady na výstavbu. Typická velikost bioplynových stanic v Evropě je kolem 300 kw el. Bioplynová stanice převyšující 1 MW el vyžaduje značné množství vstupních surovin, a měla by být zvažována pouze v případě, kdy lze logisticky zajistit dostatek vstupních surovin i následný odvoz/skladování digestátu. Digestát vzniklý po anaerobní digesci musí být skladován. Okamžité použití nebo další zpracování digestátu není vždy možné. Digestát například nemůže být využíván k hnojení v zimě, a jeho využití je závislé na potřebách rostlin. V ideálním případě jsou skladovací zařízení pro digestát zakrytá nepropustnou folií, pro zachycení zbytkového bioplynu ze sice nižší, ale stále probíhající anaerobní digesce v nádrži. Tato dodatečná výtěžnost bioplynu během skladování může zvýšit celkovou výtěžnost stanice až o 20%. Kromě toho je tak snižován nepříjemný zápach, a současně jsou eliminovány emise škodlivých skleníkových plynů (metan). Skladovací kapacita pro digestát by měla být dostatečná pro skladování digestátu vyprodukovaného bioplynovým zařízením za půl roku (Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.v. 2, 2006). Plocha potřebná pro výstavbu fermentorů a skladovacích kapacit závisí na vstupních surovinách a kapacitě zařízení. Zhodnocení plánovaného areálu je důležité již v přípravné fázi, neboť fermentory a skladovací zařízení vyžadují největší část bioplynové stanice. Pro bioplynovou stanici střední velikosti (250 m 3 /h) je nutné minimálně m 2 zastavěné plochy (www.biogas-netzeinspeisung.at, 2006). Obecně platí, že bioplynová stanice se musí stavět na vhodné a připravené půdě. Musí být zajištěna ochrana podzemních vod. 2 německá agentura pro obnovitelné zdroje, registrované dobrovolné sdružení 12

13 Kritérium 15: Musí být předložen návrh skladovacích zařízení (počet, typ) vhodných pro dané vstupní suroviny. Kritérium 16: Fermentory musí být vhodné pro daný typ a množství vstupních surovin, a technicky dobře navržené (izolace, míchání, vstup/výstup, materiál, atd.). Kritérium 17: Sklad digestátu musí být zakryt pro zachycení zbytkového bioplynu emitovaného z digestátu. Kritérium 18: Veškerá skladovací zařízení musí zamezovat znečištění životního prostředí (zápach, vytékání). Kritérium 19: Kapacita skladu digestátu by měla být navržena tak, aby vystačila pro skladování vyprodukovaného digestátu alespoň na půl roku. Kritérium 20: Musí být předloženo přesné umístění fermentorů a skladovacích zařízení na pozemku. Navrhovaná zastavěná plocha pro celou bioplynovou stanici musí být dostatečná Vstupní suroviny a digestát Umístění plánované bioplynové stanice do značné míry závisí na dostupnosti vstupních surovin. Kvalita a množství vhodných vstupních surovin mají zásadní význam pro účinné fungování bioplynové stanice. Musí být předložen přehled všech vstupních surovin, který by měl zahrnovat i množství dostupné orné půdy pro pěstování energetických plodin, počet hospodářských zvířat a typ chovu, dostupnost odpadů atd. Pro návrh objemu fermentoru a skladovacích kapacit, je nutné znát výtěžnost bioplynu, množství sušiny a objem navrhovaných vstupních surovin. Tabulka 1 představuje některé z nejtypičtějších vstupních surovin a odpovídající klíčové hodnoty. Průzkum bavorského Krajského úřadu pro zemědělství (Röhling & Wild, 2008) mezi německými provozovateli bioplynových stanic prokázal, že pro vypěstování vstupních surovin odpovídajících 1 kw el v bioplynovém zařízení zpracovávajícím převážně energetické plodiny, je nutné minimálně 0,4 ha pozemků. Tato hodnota může být dosažena pouze s vysokým podílem kukuřičné siláže. Je třeba počítat s tím, že pouze zhruba 40% celkového energetického obsahu vstupních materiálů může být přeměněno na elektrickou energii. Podstatná část je pak přeměněna na teplo. V případě využití energetických plodin, by nejméně polovina požadovaných vstupních surovin měla být vypěstována samotným provozovatelem, aby se předešlo vysokým dodatečným nákladům, spojeným s nákupem surovin od jiných farmářů. Ostatní surovinové vstupy by měly být garantovány smlouvami o dlouhodobé dodávce surovin (na více než 5 let). Kromě toho má velký vliv na ekonomiku provozu také vzdálenost mezi jednotlivými pozemky, na kterých jsou energetické plodiny pěstovány. V Německu jsou přepravní náklady na 1 m 3 biomasy kolem 2 2,9 na kilometr (Theissing, 2006). Průměrnou vzdálenost pro přepravu vstupních surovin je nutné vzít v úvahu. Je doporučováno potřebné energetické plodiny pěstovat 13

14 v okruhu do 10 km od stanice (Epp a kol., 2008), zatímco tekuté vstupní suroviny (kejda) by měly pocházet z okruhu do 3 km. Odpadní materiály mohou být přepravovány na delší vzdálenosti. Tabulka 1: Nejtypičtější vstupní suroviny a odpovídající výtěžnost bioplynu (Zdroj: 3 Vstupní surovina sušina (%) (DM) Organická sušina (%) (odm) Nm 3 /t čerstvého materiálu (FM) CH 4 (%) Kejda skotu Kejda prasat Hnůj skotu Hnůj prasat Drůbeží trus Sladký čirok Súdánská travní siláž Žitná siláž Travní siláž Kukuřičná siláž Nejlepším způsobem využití digestátu je jeho aplikace na zemědělskou půdu jako hnojivo, ale na 1 hektar může být aplikováno pouze limitované množství. Zkušenosti ukazují, že pro zapravení digestátu je nutné kolem 140% zemědělské půdy využívané k produkci energetických plodin. V ideálním případě je digestát využit na vlastních pozemcích, pokud to není možné, musí být domluveni další odběratelé. Farmář pak musí vzít v úvahu vysoký podíl dusíku obsaženého v digestátu. Mezní hodnoty určené evropskou nitrátovou směrnicí nesmí být překročeny. Další možností je zahrnout do technologie také separaci pevných a tekutých frakcí a prodávat pevné frakce jako vysoce kvalitní hnojivo. Představuje to však další náklady na separátor pevné a tekuté frakce. 3 DM: sušina suchý organický materiál bez obsahu vody odm: organická sušina organická frakce sušiny Nm3/t FM: normání m3/t čerstvé hmoty Objem spotřebované 1 t čerstvých vstupních surovin CH4: Metan 14

15 Kritérium 21: U zařízení využívajících energetické plodiny by mělo nejméně 50% těchto plodin pocházet z vlastních pozemků. Ostatní dodávky surovin musí být zaručeny dlouhodobými smlouvami s dodavateli. Kritérium 22: Pokud jsou využívány energetické plodiny, měly by být pěstovány v okruhu do 10 km od stanice. Tekutý hnůj by měl pocházet z oblasti do 3 km od stanice. Ani odpadní vstupní materiál by neměl být přepravován na dlouhé vzdálenosti. Kritérium 23: Musí být k dispozici dostatek půdy pro aplikaci digestátu; jinak by musel být nabízen k prodeji. Náklady na prodej/nakládání s digestátem musí být zahrnuty do kalkulace nákladů. Kritérium 24: Využití/prodej digestátu musí být v souladu s nitrátovou směrnicí EU Pojištění I v případě optimalizace všech technických a netechnických záležitostí, existuje vždy riziko nepředvídatelných problémů a nehod. Proto je pro omezení finančních rizik nutné pojištění. Nejdůležitější pojištění se týkají hmotných škod, strojních poruch, fáze výstavby, požáru, přerušení provozu zařízení a odpovědnosti. Kritérium 25: Bude uzavřeno pojištění hmotných škod a strojních poruch. Kritérium 26: Bude uzavřeno pojištění proti požáru a havarijní pojištění. Kritérium 27: Bude uzavřeno pojištění na přerušení provozu. Kritérium 28: Bude uzavřeno pojištění obecné odpovědnosti. Kritérium 29: Bude uzavřeno pojištění stavebních prací pokrývající poškození zařízení v průběhu výstavby. 15

16 4. Kalkulace nákladů a finanční plán Všechny výše uvedené záležitosti je třeba posoudit v podrobné a věrohodné kalkulaci nákladů a finančním plánu. Kalkulace nákladů musí zahrnovat všechny investiční náklady, náklady na provoz a údržbu, stejně tak i náklady na financování. Velkou část investičních nákladů zahrnují náklady na fermentor a kogenerační jednotku. Další náklady musí být rozvrhnuty mezi sila pro skladování vstupních surovin, elektřinu a/nebo připojení k distribuční soustavě, nemovitosti, zemní práce, další technická zařízení a infrastrukturu. Tyto další náklady reprezentují podstatný objem celé investiční částky, neboť činí 25 35% celkových projektových nákladů (www.landundforst.de, 2009). Počáteční investice pro kw el bioplynovou stanici představuje /kw. Zhodnoceny by měly být následující oblasti: Plánování: náklady na plánování bioplynové stanice lze obecně odhadnout na 10% celkové investice. Kogenerace: náklady na stanici s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla bývají obvykle zcela zahrnuty v prodeji komplexu na klíč. Odhadují se na 20% celkové investiční částky (Steiner, 2009). Fermentor: náklady na fermentor mohou být také součástí dodávky na klíč, ale také mohou být sestaveny individuálně (např. pokud fermentor pochází z bývalého skladovacího zařízení). Můžou dosáhnout 40 50% celkové investiční částky (Steiner, 2009). Technologie míchání: náklady velmi závisí na použitých vstupních surovinách a konstrukci fermentoru. Elektronické součásti. Skladovací zařízení pro vstupní suroviny a digestát: náklady závisí na typu vstupní suroviny a kapacitě fermentoru. Skladovací kapacita pro digestát je závislá na množství vystupujícího digestátu a na době skladování, která je často stanovena legislativně. Likvidní rezerva: doporučuje se zahrnout likvidní rezervu ve výši 5% počátečních investičních nákladů na úhradu nepředvídatelných nákladů, např. v průběhu výstavby (www.landundforst.de, 2009). Finanční náklady: tyto náklady jsou závislé na typu kapitálu (vlastní nebo dluhový kapitál) a na výši úrokové sazby. Provozní náklady: zahrnují náklady na vstupní suroviny (s dodavateli vstupních surovin musí být uzavřeny dlouhodobé smlouvy s fixními cenami), náklady spojené s využitím digestátu a náklady na provoz a údržbu. Další náklady: v kalkulaci musí být zahrnuty veškeré další náklady spojené s výstavou, provozem i údržbou. Veškeré náklady na projekt a předpokládané příjmy by měly být součástí finančního plánu, založeného na reálných a konzervativních předpokladech. Většina zařízení bude financována s velkým podílem cizích zdrojů. Poměr mezi vlastním kapitálem a cizími (vypůjčenými) zdroji by měl být alespoň 0,25 (Krauth & Sametinger, 2007). 16

17 Pro získání dluhového kapitálu je pak nutné prokázat výši vlastních zdrojů. Zahrnuty musí být také veškeré soukromé, nebo veřejné investiční podpory. Kritérium 30: Musí být předložena podrobná kalkulace nákladů a finanční plán založený na realistických a konzervativních předpokladech. 5. Požadovaná dokumentace Stručně shrnuto, tato kapitola představuje přehled dokumentů, které mohou banky požadovat od žadatele, aby mohly lépe posoudit spolehlivost projektu a minimalizovat finanční rizika. Tento seznam obsahuje přehled nejdůležitějších dokumentů, které by si měl žadatel připravit před zahájením jednání o podmínkách úvěru Osobní a firemní dokumentace Jak již bylo zmíněno dříve, provozovatel bioplynové stanice má velký vliv na ekonomiku celého projetu. Následující dokumenty pomohou posoudit spolehlivost žadatele (Umweltbank AG). Osobní údaje žadatele nebo provozovatele (včetně dokladu odbornosti v oboru) Tabelární životopis Poslední tři daňová přiznání Poslední tři výplatní pásky anebo poslední tři roční účetní rozvahy Příslušné právní dokumenty společnosti Kritérium 31: Bude předložena osobní dokumentace. V případě potřeby budou předloženy také právní dokumenty společnosti Projektová dokumentace Dokumentace plánovaného bioplynového projektu (umístění zařízení, technické detaily, pojištění, smlouvy) je důležitým předpokladem pro vytvoření jistoty pro provozovatele zařízení i finanční instituci. Následující dokumenty přispějí k dobrému hodnocení projektu (Umweltbank AG): Katastrální mapa (včetně identifikace pozemku a souhlasu s umístěním zařízení) Doklad o vlastnictví pozemku Nájemní smlouva (pokud žadatel není vlastníkem pozemku) Nabídky pojištění (poškození strojů, přerušení podnikání, odpovědnost) 17

18 Údaje o nákladech - a finanční plán Nabídky na všechny součásti zařízení Smlouva o dodávce tepla a jeho množství (v případě využití tepla) Kalkulace ekonomické efektivity Příslib přístupu k síti od distributora elektrické energie Stavební povolení a další povolení vyžadovaná pro provoz zařízení Smlouvy na dodávky vstupních surovin Smlouvy na prodej digestátu Kritérium 32: Musí být poskytnuta projektová dokumentace. 6. Závěr Dobře naplánovaná stavba bioplynové stanice je bezpečnou investicí. Výroba bioplynu a jeho využití je vyspělou technologií a na trhu je již velký počet spolehlivých a zkušených výrobců jejích součástí, i společností vyrábějících tato zařízení na klíč, především v zemích s rozvinutým bioplynovým trhem, jako je Německo nebo Rakousko. Vysokou úroveň plánování a bezpečnost příjmů provozovatele zaručují garantované výkupní tarify, a také dlouhodobé smlouvy prodeje elektřiny s velkými energetickými společnostmi, nebo se soukromými spotřebiteli energií. Nicméně podrobná analýza celého projektu je nezbytná pro minimalizaci finančních rizik. V závislosti na typu financování, musí investor poskytovat dostatečné záruky pro případ neúspěchu projektu, jakými jsou například nemovitosti. Další záruky nejsou pro financování projektu nutné, protože samotné bioplynové zařízení je považováno za dostatečnou záruku. 18

19 Literatura Al Seadi T., Rutz D., Prassl H., Köttner M., Finsterwalder T., Volk S., Janssen R. (2008) Biogas Handbook. University of Southern Denmark Esbjerg; ISBN Epp, C., Rutz, D., Köttner, M., Finsterwalder, T., WIP Renewable Energies, Project BIG>East, Guidelines for Selecting Suitable Sites for Biogas Plants, April 2008 Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.v., Handreichung Biogasgewinnung und nutzung, Gülzow, 2006 Hattesohl, C., Blanke Meier Evers Rechtanwälte, Errichtung und Betrieb von Biogasanlagen im landwirtschaftlichen Bereich, 2006 Krauth, V. and Sametinger, K.: VORSEO, Energy 4 Cohesion Internal Strategy Paper for Innovative Financial Schemes in the Framework of EC Cohesion, May 2007 Messner, J., Staatliche Biogasberatung, Wärmenutzung in landwirtschaftlichen Biogasanlagen, 2007 Röhling, I. and Wild, G., Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft, Biogasproduktion in Bayern 2007, October 2008 Steiner, B., BBV-Unternehmerberatung, Biogas Chancen, Risiken und Probleme, February 2009 Theissing, M., Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie, Biogas Einspeisung und Systemintegration in bestehende Gasnetze, Wien, January 2006 Umweltbank AG, Biogas Finanzierung Kreditanfrage October February November chen 19

20 Příloha Příklad formuláře žádosti o úvěr Tento formulář vychází z formulářů žádostí a pokynů následujících německých institucí: Umweltbank AG, C.A.R.M.E.N., Finanzierungs- und Mobilien Leasing AG (FML) a Enbion GmbH Zpracoval: Erik Ferber a Dominik Rutz WIP Obnovitelné energie, Sylvensteinstr. 2, Mnichov, Německo Celé jméno 1. Žadatel Ulice, PSČ, město Telefon Fax Mobil Zaměstnání: o farmář o zaměstnanec o podnikatel o jiné: Na technický provoz a kontrolu zařízení dohlíží následující osoba: Jméno Vztah k provozovateli (např. syn, dlouhodobý zaměstnanec, atd.) Odborné znalosti v oboru bioplynu (např. školení, stáže, atd.) Jaká je Vaše motivace pro výstavbu bioplynové stanice: Jaké změny ve Vašem podnikání očekáváte? 20

21 2. Plánované bioplynové zařízení Typ instalace: Využití tepla: o ne o ano spotřebitel tepla kwh/a Provoz bioplynové stanice: o BPS je právně součástí farmy o BPS není právně spojena s farmou, a bez závazků k farmě Bylo již definováno umístění přípojky pro vtláčení biometanu do sítě zemního plynu? o Ne o Ano Bylo již definováno umístění elektrické přípojky? o Ne o Ano Zahrnují smlouvy o připojení elektřiny a vtláčení biometanu zajištění stability sítě? o Ne o Ano Je zajištěna kontrola kompatibility distribuční sítě pro elektřinu nebo biometan? o Ne o Ano Překračuje připojení elektřiny a vtláčení biometanu vlastnictví třetích stran? o Ne o Ano Bude BPS provozována na vlastním pozemku? o Ne o Ano Technické detaily: o Nákup zařízení na klíč od výrobce: o Nákup zařízení od různých dodavatelů. Jméno projektanta celého konceptu: Stavební řízení provádí: o žadatel o projektant o Fermentory a skladovací kapacity: počet výrobce Provedení (např. beton, ocel atd.) kapacita [m 3 ] již existuje skladování hnoje/odpadů silo na vstupní suroviny hlavní fermentor Sekundární fermentor sklad digestátu o o o o o 21

22 Technologie míchání: počet míchadel typ míchadel výrobce Zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla: počet výrobce kw el na jednotku garantovaná účinnost provedení o plynový motor o vstřikovací motor o plynový motor o vstřikovací motor Mikrobiologie: Biologická kontrola o provozovatelem zařízení o s podporou výrobce o smlouva s laboratoří Umístění: přesná adresa (ulice, PSČ, město) a číslo parcely vlastník pozemku (jméno, adresa) zápisy v katastru nemovitostí týkající se umístění závodu (např. věcné břemeno na pozemku, právo průjezdu, atd.) Stávající stavby: o Ne o Ano: Přístup k veřejným cestám: o Ne o Ano Bude BPS postavena na o v osídlené oblasti o na venkově (neosídlená oblast)? vzdálenost od přípojky napětí vzdálenost od spotřebitele tepla I (např. vlastní stáje, obytný dům) vzdálenost od spotřebitele tepla II (např. sousedé) m m m vzdálenost od přilehlé farmy vzdálenost od nejbližší obytné plochy vzdálenost od nejbližšího hydrantu nebo jezera m m m 22

23 vzdálenost od nejbližší chráněné krajinné oblasti m vzdálenost od nejbližšího ochranného pásma vod m Dostupná zemědělská půda a počet zvířat žadatele: orná půda celková plocha (ha) podíl vlastního majetku (%) pronájem (%) louky a pastviny pozemky k dispozici pro pěstování energetických plodin zvířata druh počet typ chovu Máte v blízké budoucnosti v plánu pozastavit chov zvířat? o Ne o Ano, kdy? Vstupní suroviny: typ dodavatel dostupné množství/rok (t) cena/t (v Eurech) náklady za rok 23

24 3. Náklady a finanční plán Náklady na: plánování kogenerační jednotka fermentor technologie míchání elektronické součástky likvidní rezerva jiné =náklady celkem Financované kým: vlastní kapitál pobídky, podpory vlastní zdroje ostatní úvěry =financování celkem Objasnění nákladů a finanční plán: 1) Jiné náklady další náklady z důvodu: - úroková sazba v průběhu fáze výstavby - poplatky, dodatečné náklady - náklady na první naplnění substrátem náklady v Eurech 2) Původ vlastního kapitálu 3) Pobídky pobídky sponzorů datum podání datum schválení ) Příspěvek vlastní práce typ práce hodnota v Eurech 5) Ostatní úvěry poskytovatel úvěru úroková sazba plánovaná návratnost - datum Stavební harmonogram: datum zahájení výstavby datum dokončení stavby 24

25 4. Požadovaná dokumentace Pro žádost o úvěr jsou nutné kopie následujících dokumentů. V případě potřeby uveďte prosím doplňující informace. Typ dokumentu: Osobní dokumentace v případě fyzické osoby / sdružení podle občanského práva je přiloženo datum podání Důvěrné osobní informace podle formulářů (každý akcionář) o Poslední tři daňová přiznání (každý akcionář) o Poslední tři výplatní pásky (každý akcionář) nebo tři poslední roční účetní rozvahy o Tabulární CV (v případě občanského sdružení: pouze výkonný ředitel) o Smlouva společnosti o Osobní dokumentace v případě právnické osoby (komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, atd.) Poslední tři účetní rozvahy a obchodní analýzy o Tabulární CV výkonného ředitele o Důvěrné osobní informace o výkonném řediteli o Výpis z obchodního rejstříku o Projektová dokumentace Katastrální mapa (včetně identifikace pozemku a schválení zařízení) o Výpis z katastru nemovitostí s reálným umístěním zařízení o Nájemní smlouva (v případě, že žadatel není vlastníkem pozemku) o Nabídka pojištění (např. poškození strojního zařízení, přerušení podnikání, veřejná odpovědnost) o Detailní popis nákladů a finanční plán o Nabídky na všechny příslušné součásti zařízení o Smlouvy na dodávku a množství tepla (v případě využití tepla) o Kalkulace ekonomické efektivity o Příslib přístupu do distribuční soustavy o Stavební povolení a další povolení požadovaná pro výstavbu a provoz BPS o Nakládání s výstupy, smlouvy na prodej digestátu o 25

Pravidla financování projektů výroby a využití bioplynu v zemědělství

Pravidla financování projektů výroby a využití bioplynu v zemědělství IEE Projekt BiogasIN Pravidla financování projektů výroby a využití bioplynu v zemědělství - Materiál pro investory D.3.8.3, WP 3 Henning Hahn, IWES Německo Září 2011 Tento projekt (Smlouva č. IEE/09/848/SI2.558364)

Více

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Určující faktory návratnosti investic do BPS Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Průzkum týkající se schvalovacích řízení pro rozvoj bioplynu v České republice

Průzkum týkající se schvalovacích řízení pro rozvoj bioplynu v České republice IEE Projekt BiogasIN Průzkum týkající se schvalovacích řízení pro rozvoj bioplynu v České republice Dotazník Q1 D.4.3., WP4 Česká bioplynová asociace 2010 This Project (Contract No. EIE/07/214) is supported

Více

Financování projektů bioplynových stanic

Financování projektů bioplynových stanic Financování projektů bioplynových stanic Komerční banka Energetické využití biomasy Ráztoka 18. - 19.5.2011 Petr Laník Head of Segment & Product Management Corporate Agenda Jasný procesní postup pro posuzování

Více

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY SPOLEHLIVOST ŽIVOTNOST ZÁRUKY BIOPLYNOVÉ STANICE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD SKLÁDKY PRŮMYSL KOMFORT FLEXIBILITA APLIKACE VÝKONY MOTORY KONTAKTY SLYŠELI JSTE, ŽE KOGENERACE JE JEDNODUCHÁ.

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Podmínky financování bioplynových stanic

Podmínky financování bioplynových stanic IEE Project BiogasIN Podmínky financování bioplynových stanic D.5.5.3, WP 5 Za přispění: Dominik Rutz (WIP) Erik Ferber (WIP) Jan Štambaský (CzBA) Únor 2011 Obsah 1. Představení... 3 2. Financování bankou...

Více

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Seminář Okresní agrární Blansko Ing. Marcela Pokorná a Institutu pro regionální spolupráci Téma: Alternativní zdroje energie 17.3.2011

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice

Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice Výstavba bioplynové stanice farmářského typu na principu mokré anaerobní fermentace v mezofilním režimu Maximalizace využití odpadního tepla

Více

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu 22 % (1 mil. tun) 2007 2020 Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor

Více

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5.

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Zadávací dokumentace pro projekty EPC Principy European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři.

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování

Více

Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí

Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí ŘÍLOH Č. 5 Výše podpor v rámci programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí. římé finanční podpory římá finanční podpora na realizaci opatření může podle typu subjektu dosáhnout maximální

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Národní legislativa pro prosazování využití tepla z bioplynových stanic v České republice

Národní legislativa pro prosazování využití tepla z bioplynových stanic v České republice Rozvoj udržitelného způsobu využívání tepla z bioplynových stanice v Evropě Projekt č: IEE/11/025 Národní legislativa pro prosazování využití tepla z bioplynových stanic v České republice Říjen 2012 Autoři:

Více

Financování projektů OZE a úspor energií ve veřejném sektoru. Egon Čierný 23.5.2013

Financování projektů OZE a úspor energií ve veřejném sektoru. Egon Čierný 23.5.2013 Financování projektů OZE a úspor energií ve veřejném sektoru Egon Čierný 23.5.2013 Obsah 1. Kam investovat - do jakých typů projektů? 2. Co banka nabízí pro financování projektů úspor energií a OZE? 3.

Více

V rámci tohoto projektu BiogasIN jsou následující akce pořádána Českou bioplynovou asociací v České Republice:

V rámci tohoto projektu BiogasIN jsou následující akce pořádána Českou bioplynovou asociací v České Republice: IEE Project BiogasIN Zpráva ze seminářů pro investory o problematice povolovacích procesů bioplynových projektů v České Republice D.4.5.3 Dr. Jan Štambaský 23. 10. 2012 Obsah 1. Úvod 3 2. První kolo školení

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE)

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn Město Rakovica, vědomo si svého přírodního bohatství a zeměpisné výhodné polohy, se rozhodlo

Více

Bioplynové stanice. Bioplynové stanice 1

Bioplynové stanice. Bioplynové stanice 1 Bioplynové stanice Bioplynové stanice 1 Obsah Představení Proč bioplynové stanice? Naše služby Popis dánské technologie bioplynových stanic Referenční projekty Případová studie bioplynové stanice Bioplynové

Více

Bioplynové stanice. Návrh Realizace Servis

Bioplynové stanice. Návrh Realizace Servis Bioplynové stanice Návrh Realizace Servis Energie budoucnosti Výroba a prodej elektrické energie z obnovitelných zdrojů představuje nový potenciál pro Vaši firmu. S energií budoucnosti můžete vydělávat

Více

Financování projektů na využití biomasy. Martin Dykast 9.12.2014, Třebíč

Financování projektů na využití biomasy. Martin Dykast 9.12.2014, Třebíč Financování projektů na využití biomasy Martin Dykast 9.12.2014, Třebíč Co chápeme jako projekty na biomasu - Bioplynové stanice - Výroba tepla, bez a s kombinací výroby elektřiny - Projekty zpracovávají

Více

Novela energetického zákona

Novela energetického zákona Novela energetického zákona seminář HV PSP Tomáš Hüner Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 18. listopad 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2008 1 Novela energetického zákona Proč měníme energetický

Více

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou Praze CLAM GALLASŮV PALÁC 2.10.2014 Koncept Smart Prahy Vytváření vzájemných synergií mezi různými síťovými odvětvími jako je doprava, energetika, bezpečnost,

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. PROVOZNÍ PODPORA VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1.A) JAKÉ TEPLO MÁ NÁROK NA PODPORU (1/4) Podpora využití tepla z BPS formou

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Povinné požadavky na hospodaření č. 2 až 4 a požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz SMR 2/1 Nedošlo

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Dne 3. 10. 2012 vyšla ve Sbírce zákonů tiskem změna pod číslem 318/2012 Sb. Platnost novely zákona je od 1. 1. 2013. Co je nového? Jen vybrané podstatné

Více

Možnosti využití TEPLA z BPS

Možnosti využití TEPLA z BPS Možnosti využití TEPLA z BPS Proč využívat TEPLO z bioplynové stanice Zlepšení ekonomické bilance BPS Výkupní ceny, dotace Tlak na max. využití TEPLA Možnosti využití TEPLA Vytápění objektů, příprava teplé

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Rozkopalová regionální projektová manažerka Brno, 18. února 2015 Regionální

Více

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice Hradec Králové BISE FÓRUM Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice 25. dubna 2005 Vojtěch Jurčík, statutární náměstek hejtmana Způsob zpracování ÚEK ZK Územní

Více

D.3.4.3, WP 3. This Project (Contract No. IEE/09/848/SI2.558364) is supported by:

D.3.4.3, WP 3. This Project (Contract No. IEE/09/848/SI2.558364) is supported by: IEE Project BiogasIN Materiál pro Českou republiku Seminář pro administrativní sektor o realizaci projektů výroby a využití bioplynu D.3.4.3, WP 3 Česká bioplynová asociace, o.s. (CzBA) Za přispění Henning

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně ě šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov 1 EPC principy a příklady Úvod do problematiky jedinečnost metody EPC Ing. Vladimír Sochor

Více

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Kdo jsme? Profesní sdružení firem se 17ti letou tradicí, působíme

Více

Rizika financování projektů v teplárenství

Rizika financování projektů v teplárenství Rizika financování projektů v teplárenství Energetika Most 2011 Most, 9.6.2011 Vladimír Kubeček, Česká spořitelna a.s. 1 Obsah Investice do projektů v teplárenství Rizika projektu a jejich ošetření Financování

Více

Financování zemědělských bioplynových stanic GE Money Bank 2011

Financování zemědělských bioplynových stanic GE Money Bank 2011 Financování zemědělských bioplynových stanic GE Money Bank 2011 Classification: GE Internal Distribution: Internal distribution only Access: GE partners OBSAH GE MONEY BANK ZEMĚDĚLSTVÍ & GE Money Bank

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Profil společnosti ENESA a.s. Společnost ENESA byla založena v srpnu 2005 Hlavním předmětem naší práce je vyvíjet a realizovat projekty

Více

SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s.

SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s. Podpora v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ se poskytuje pouze na a) investice,

Více

Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech. 21. červen 2012

Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech. 21. červen 2012 Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech 21. červen 2012 1 Manažerské shrnutí Vysoce účinná KVET malého 1 výkonu přináší podstatné benefity českému energetickému

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR

Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Workshop Perspektivy metody EPC v České republice, Praha, 29. dubna 2013

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS. Praha, 21. 6. 2011 FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ OZE Z KOMERČNÍCH ZDROJŮ MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ - VYUŽITÍ OZE V BUDOVÁCH ENVIROS Praha, 21. 6. 2011 VÝHODY (PŘEDPOKLADY) SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU JAKO INVESTORŮ Množství energeticky

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Roman Kamarýt Josef Pikálek ENVIROS, s.r.o. 1 Program EFEKT Dotační program Ministerstav průmyslu a obchodu roční periodikum Podporuje energetické úspory

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a EPC Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a specializovaným dodavatelem, tj. firmou energetických služeb (ESCO Energy Services Company), zaměřený na zvyšování energetické

Více

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání

Více

Základy investování. Předinvestiční fáze

Základy investování. Předinvestiční fáze Základy investování Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze Souhrnně je tedy smyslem předinvestiční fáze definovat účel a cíle projektu včetně zpracování potřebné dokumentace v takové míře podrobnosti,

Více

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO POSTUP ŘEŠENÍ VYJASNĚNÍ PROBLÉMU ZADAVATELE NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A STANOVENÍ POTENCIÁLU VARIANTY ŘEŠENÍ -> STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Financování projektů řešených metodou EPC European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři. Tento

Více

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s.

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s. ČESKÁ SPOŘITELNA a.s. Vybrané programy podpory podnikání ČS Petr Laník Brno, 29.2.2008 ROZVOJ OBCHODU PROGRAM bez kvalitního financování to nejde! ČESKÁ SPOŘITELNA A FSČS FONDY EU 2007-2013 - FINANCOVÁNÍ

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

Možnost financování prostřednictvím metody EPC. na úspory energie

Možnost financování prostřednictvím metody EPC. na úspory energie Možnost financování prostřednictvím metody EPC ve financování komunálních projektů na úspory energie Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Pakt starostů a primátorů -příležitost

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 2013 Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 1.1 Snížení znečištění vod 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody 1.3 Omezování

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Optimalizace provozních nákladů

Optimalizace provozních nákladů Optimalizace provozních nákladů Představení společnosti Trh s elektrickou energií Trh se zemním plynem Metodologie 21/05/2013 Představení společnosti 3 27 let zkušeností 208 M roční obrat 2012 Pôle Social

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

Energy Performance Contracting

Energy Performance Contracting Energy Performance Contracting dobré dělají dobré přátele Vladimír Sochor SEVEn, o.p.s. mezinárodní konference ENEF 2010, Banská Bystrica, 13. 10. 2010 Proces EPC 1. fáze Zákazník = vlastník nebo správce

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Zkušenosti z portfolia 80-ti bioplynových stanic + možnosti financování

Zkušenosti z portfolia 80-ti bioplynových stanic + možnosti financování AGROTÝM České spořitelny Zkušenosti z portfolia 80-ti bioplynových stanic + možnosti financování Třeboň, 13.10.2011 Martin Dykast Obsah prezentace Představení České spořitelny + AGROTÝMU ČS Základní struktura

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF

Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Prevence rizik spojených s osobami žadatelů o podporu z ESIF Odborný seminář Možnosti podpory podnikateľského sektora zo štrukturálnych fondov v novom programovom období 2014 2020 9. a 10. června 2015,

Více

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní Elektrická přípojka nn Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Elektrická přípojka

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

Podnikatelské plánování pro inovace

Podnikatelské plánování pro inovace Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1

Více

TD020268, TD020140, TD020296, TD020315, TD020354, TD020018, TD020399

TD020268, TD020140, TD020296, TD020315, TD020354, TD020018, TD020399 Odůvodnění odlišných stanovisek předsednictva TA ČR od stanovisek Rady programu OMEGA v případě projektů TD020268, TD020140, TD020296, TD020315, TD020354, TD020018, TD020399 a TD020195 Předsednictvo TA

Více

DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC. Odbor Řídící orgán EAFRD ZÁSADY EFEKTIVNÍ VÝSTAVBY A PROVOZU BIOPLYNOVÝCH STANIC ANEB

DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC. Odbor Řídící orgán EAFRD ZÁSADY EFEKTIVNÍ VÝSTAVBY A PROVOZU BIOPLYNOVÝCH STANIC ANEB Odbor Řídící orgán EAFRD DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC ANEB ZÁSADY EFEKTIVNÍ VÝSTAVBY A PROVOZU BIOPLYNOVÝCH STANIC V ZEMĚDĚLSTVÍ Pro MZe připravilo : CZ Biom - České sdružení pro biomasu OBSAH: OBSAH:...1

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst

Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst Bronislav Bechník Czech RE Agency V. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje 25.02.2010 Ostrava Clarion Congress Nevládní nezisková

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

SOUČ SOU ASNÝ ASNÝ STAV

SOUČ SOU ASNÝ ASNÝ STAV SOUČASNÝ STAV V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH SLUŽEB METODOU EPC CHARAKTERISTIKA METODY EPC Energy Performance Contracting (EPC): smlouva na poskytování konkrétních služeb souvisejících se spotřebou

Více

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s.

ČESKÁ SPOŘITELNA a.s. ČESKÁ SPOŘITELNA a.s. Vybrané programy podpory podnikání ČS Petr Laník Praha, 12.2.2008 ROZVOJ OBCHODU PROGRAM bez kvalitního financování to nejde! ČESKÁ SPOŘITELNA A FSČS FONDY EU 2007-2013 - FINANCOVÁNÍ

Více

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU

FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A OZE V MUNICIPÁLNÍM SEKTORU ENERGETIKA A DOPRAVA VE MĚSTECH FINANCE A CHYTRÁ ŘEŠENÍ Národní síť zdravých měst Praha, 25. května 2010 2 FINANCOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ÚSPOR A

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

Správa nemovitostí a účetní služby

Správa nemovitostí a účetní služby Správa nemovitostí a účetní služby Vítejte ve společnosti Flow Management Společnost Flow Management nabízí v České republice služby v oblasti správy nemovitostí a účetnictví již od roku 1991. Díky našim

Více

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Program EKO-ENERGIE investiční podpora projektů OZE a úspor energie v období 2007-2013 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha duben 2007 Projekty podpořené v období 04-06 Program eko-energie

Více

Veřejné finance pro místní energetickou soběstačnost

Veřejné finance pro místní energetickou soběstačnost Ondřej Pašek Veřejné finance pro místní energetickou soběstačnost 12.5.2015, Praha Udržitelná energetika ve slibech Programové prohlášení Vlády ČR 2013: Upravíme zákon o podporovaných zdrojích energie

Více

Globální úvěr Zelená energie

Globální úvěr Zelená energie Globální úvěr Zelená energie Program Zaměření na úspory energií Kombinace bankovního financování s dotačními granty Vyřízení úvěru i grantu se odehrává na jednom místě Veškerá administrativa s vyřízením

Více