OECD. Nedatováno. OECD ilibrary: General brochure [on-line]. Paříž: The Organisation

Transkript

1 hou zpřístupnit databázi svým studentům, zaměstnancům a dalším osobám. Celosvětově se počet uživatelů odhaduje na zhruba 15 milionů. OECD ilibrary se tak právem řadí mezi nejvýznamnější zdroje dat pro sociálněvědní výzkum. Zdroje Stálá mise ČR při OECD Obecná informace o OECD a členství ČR v OECD [on- -line]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Dostupné z: oecd.paris/cz/zakladni_informace_o_oecd/obecna_informace_o_oecd_a_clenstvi_cr_v.html [cit ]. OECD. Nedatováno. OECD ilibrary: General brochure [on-line]. Paříž: The Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Dostupné z: com/oecd.publishing/docs/oecd-ilibrary-themes-catalogue?viewmode=magazine &mode=embed [cit ]. OECD OECD Publishing: 2013 Subscriptions Price List [online]. Paříž: The Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Dostupné z: assets.oecdcode.org/ilibraryres/oecd_prices2013.pdf [cit ]. OECD ilibrary Subscribers Abonnés à OECD ilibrary: OECD Publishing [online]. Paříž: The Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Dostupné z: [cit ]. OECD ilibrary. Nedatováno. About OECD ilibrary. [online]. Paříž: The Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Dostupné z: [cit ]. Wikipedia Organisation for Economic Co-operation and Development [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation. Dostupné z: wiki/organisation_for_economic_co-operation_and_development [cit ]. UNESCO Institute for Statistics 1 Jakub Růžička Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy UNESCO Institute for Statistics [1] (dále jen UIS) je statistickým úřadem Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (dále jen UNESCO). Byl založen roku 1999 a sídlí v kanadském Montrealu. UIS produkuje data a metodologické nástroje na národní i mezinárodní úrovni. Poskytuje empirické informace 1 Text vznikl v březnu V průběhu minulého roku doznal portál UIS některých pozitivních změn; například přehlednost a vizualizace dat country profiles, obecná snaha zlepšit Data Centre je pak patrná z transformace databáze (nikoliv však převratné ) do více interaktivního UIS.Stat. Byť se s nástrojem pracuje o něco lépe, uživatelské rozhraní stále není ideální (dle v textu zmiňovaných kritérií funkčnosti, ovládání a přehlednosti). Výtky směřované k horší komunikaci UIS s výzkumnou obcí zůstávají platné

2 z oblasti vzdělávání, vědy, technologie, kultury a komunikace, jež mají primárně sloužit politickým orgánům členských států Organizace spojených národů (anglicky United Nations, dále jen UN) a dalším vládním i nevládním organizacím, výzkumným institucím a univerzitám [2]. Jelikož data UIS vycházejí z fungování UNESCO, představme ve stručnosti poslání této agentury UN, ukotvené v Paříži. Jako své poslání UNESCO, založené roku 1945 a sdružující 195 členských států (vč. České republiky) [3], definuje vytvoření podmínek pro vzájemný dialog mezi civilizacemi, kulturami a národy, založený na respektování všeobecně sdílených hodnot [3]. UNESCO usiluje o naplnění vize udržitelného rozvoje, dodržování lidských práv, rovnost pohlaví (lépe genderu ), budování mírových podmínek a snížení chudoby vše na globální úrovni. Jedním z hlavních dlouhodobých záměrů je pak naplnění tzv. rozvojových cílů tisíciletí (anglicky Millennium Development Goals, dále jen MDG), s pomyslným deadlinem v roce 2015, k němuž by měla přispět právě data z oblasti vzdělávání (dostupné a celoživotní), vědy (udržitelný rozvoj), kultury (sociální a etnické problémy, kulturní diverzita) a komunikace (budování knowledge- -based society ). Níže se detailně zaměříme na jednotlivé oblasti zájmu UIS, a sice z hlediska využití informací pro potřeby sociologického (či jiného analytického) výzkumu. Data statistického úřadu UNESCA, UIS, lze zejména využít pro získání statistických dat z oblasti vzdělávání, od nichž se odvíjí i další využití databanky tohoto úřadu. Přehledně zpracovaný webový portál UIS [1], který od roku 2007 doznal pozorovatelných pozitivních změn směrem k vyššímu uživatelskému komfortu, výzkumníkům nabízí informační zdroje, nesoucí se v modelu Education for All a nadnárodních cílů UNESCA, jako součásti MDG. Jelikož kategorizace dat samotného datového archivu odpovídá členění webových stránek UIS, shrňme tematické bloky dat právě za využití navigačního panelu www stránek, jenž zároveň poskytuje širší kontextuální informace. První z položek karty Education, Global Educaion Digest, je jakýmsi přehledně zpracovaným, informativním souhrnem základních poznatků za uplynulý rok, se zdůrazněním aktuálních naléhavých témat. Opomenut nezůstal ani archiv této publikace. A vůbec celková dostupnost a přehlednost publikací výstupů již proběhlých analýz je oceněníhodná. Souhrnné publikace z šetření UNESCA nalezneme na kartě Document Library, resp. v podobě shrnutí aktuálních klíčových dat, tzv. Fact Sheets. Při četbě reportů nám

3 Obrázek 1. UNESCO Institute for Statistics Data Centre Zdroj: UNESCO Institute for Statistics,, /datacentre. přijde vhod slovník statistických pojmů, které UNESCO využívá ve svých šetřeních. Rozcestník nejrozsáhlejšího výzkumného záměru UNESCA, vzdělávání, nás nasměruje k tematickým výstupům za: International Goals, které informují o dostupnosti dat z Global Monitoring Report ; Out-of School Children, poukazující na spolupráci s Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF) a dostupnost dat pro negramotnou populaci; Gender and Education, nabízející vhled do indikátorů genderových nerovností ve vzdělávání; Higher Education, informující o existenci dat o počtu zapsaných a počtu absolventů, tříděných pomocí socio-demografických údajů, studijních programů a typů škol; Teachers, poskytující informaci o počtech učitelů a jejich poměr vztažený k počtu žáků; Education Finance, data získaná vlastním výzkumem UNESCA, jehož výstupem je hodnocení vztahu mezi financováním

4 a kvalitou vzdělávání a vlivu globální ekonomické situace na vzdělávání; Regional Data Collections, blok zaměřený na specifické indikátory naplňování cílů a strategických programů jednotlivých regionů (zejména rozvojových afrických); Observatory of Learning Outcomes, tematicky zaměřené na světové trendy vzdělávání studentů z hlediska úspěšnosti vzdělávacího procesu; ISCED (International Standard Classification of Education), která nám připomene, že tvůrcem tohoto mezinárodně uznávaného standardu je právě UNESCO naposled zrevidováno roku 2011, nová klasifikace bude využívána pro sběr dat od roku 2014; Standards and Methodologies, kde se nachází z pohledu analytika podstatná informace o záměru UIS zvyšovat kvalitu sebraných dat prostřednictvím Data Quality Assessment Framefork (DQAF) a dalších mezinárodních standardech, především pak tzv. Data Plans, jež mají členským státům napomoci transformovat národní data do mezinárodně srovnatelných formátů; a v neposlední řadě úzce související Statistical Capacity Building, tedy informace o školeních a seminářích zaměřených na vzdělávání statistiků v této oblasti. Další data UIS se víceméně překrývají s daty z karty Education. Zde je vhodné podotknout, že kategorizace dat na webových stránkách UIS (a zejména v samotném datovém archivu, více viz dále v tomto textu) je spíše podřízena agendě cílů UNESCA než faktické hierarchii, kvalitě, kvantitě a dostupnosti dat. Zdali je toto vhodné, je sporná otázka. Ze svého subjektivního pohledu studenta analytického zaměření sociologie bych však preferoval hierarchické členění. UIS poskytuje datové soubory a tematické výstupy pro: gramotnost (karta Literacy ), kde je vhodné, mimo data získaná od úřadů jednotlivých států, zmínit i vlastní sběr dat LAMP ( Literacy Assessment and Monitoring Programme ), nabízející standardizovanou mezinárodní klasifikaci (level 1 5) faktických schopností žáků číst a počítat (v protikladu k osvědčení o nejvyšším dosaženém vzdělání), jehož cíle je možné srovnat např. s Programme for International Student Assessment (PISA), pod hlavičkou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); Science & Technology, poukazující na spolupráci s OECD, Eurostatem a dalšími organizacemi, a sice v ohledu monitorování počtu výzkumníků, investicí do výzkumu a vědy, měření inovace, v národních statistikách často opomíjeného sledování profesní dráhy doktorandů (informace o odborných kapacitách dané země), dle současných trendů pak ještě v ohledu monitoringu počtu, mobility a zkušeností žen ve vědě, přičemž UIS (potažmo UNESCO obecně) se zde staví opět do role doporučujícího orgánu; Culture, data pro kulturní diverzitu a zaměstnanost umělců a její vztažení k celkové zaměstnanosti daného regionu, dále data za filmovou a knižní produkci a výstavy; a konečně Communication, jednu z nejnovějších oblastí zájmu institutu, zabývající se přístupem k informacím v kontextu digitálního věku, statistiky

5 médií (čtenost, poslechovost apod.) a monitoringem stavu Informačních a komunikačních technologií (ICT, z anglického Information and Communication Technologies ) ve vzdělávání. K samotným datům UIS přistoupíme prostřednictvím Data Centre [5]. Pro snadnější orientaci v uživatelském rozhraní a poskytovaných datech potěší online tutoriály, uživatelská příručka, odkaz na Frequently Requested Statistics a Release Calendar, v němž najdeme informaci o termínech zveřejnění dat, jejich aktualizacích a revizích. Data Centre obsahuje přes 1000 druhů indikátorů a prvotních/nezpracovaných dat pro více než 200 zemí a oblastí členských států a mezinárodních organizací [5], a sice z výše diskutovaných oblastí vzdělávání, gramotnosti, vědy, technologie, kultury a komunikace. Data je možné zobrazit v předdefinovaných tabulkách (vycházejících z Frequently Requested Statistics, které umožňují editaci, nebo prostřednictvím uživatelem navolených tabulek). Zatímco předdefinované tabulky mohou značně usnadnit nalezení základních informací z jednotlivých oblastí, v rozhraní, které UIS nabízí uživateli pátrajícím po méně tradičním vhledu/analýze, spatřuji zásadní nedostatek. Ten se týká dvou základních oblastí: 1) informací o dostupnosti konkrétních dat před samotným vygenerováním požadavku; 2) informací o zdroji dat. První bod kritiky vlastně spadá pod celkovou kritiku uživatelského rozhraní elektronického datového centra UIS, jež se bohužel netěší, oproti webové stránce UIS, tak velké uživatelské přívětivosti. Větší interaktivita rozhraní by přispěla k eliminaci praktických problémů, jakým je např. otázka, zdali data pro náš požadavek vůbec existují. O (ne)existenci dat pro náš konkrétní požadavek se bohužel dozvíme až při vygenerování výstupu pro námi definovanou tabulku. Zajímám-li se tak např. o aktuální data pro gramotnost v ČR a nevím, kdy proběhlo poslední šetření (případně takové šetření, jehož výsledky má UIS k dispozici), jsem nucen postupně (s využitím klávesy CTRL pro více zadání) zkoušet roky sestupně od roku 2012, abych nakonec zjistil, že taková data v databázi vůbec neexistují. Stejně tak by byla příjemná i možnost návratu k poslední definované předvolbě (tzn. bez nutnosti vše odklikávat znovu) nebo větší možnosti operace s daty bez nutnosti návratu na domovskou stránku datového centra pro nový požadavek. Dnešní webové standardy, určované HTML5 prostředím a dalšími kódovými rozhraními (CSS3, JavaScript, knihovna jquery), taktéž hovějí vyšší kvalitě vizualizace dat a operacemi s nimi např. najetí na sloupec v tabulce a rozsvícení příslušného sloupce grafu, operace drag and drop umožňující re-aranžování tabulky apod., které v data centru UIS palčivě chybějí a ubírají databázi na přehlednosti a zároveň dodávají pocit zastaralosti. Porovnejte UIS Data Centre například s volně dostupnou aplikací Gapminder [6], která v takto vysoce interaktivní podobě existuje již od roku Ve složkách kategorie Summary Data/Reports se taktéž setkáme s daty v různých formátech, které bez jasného důvodu existují pouze v rozhraní

6 aplikace, popř. naopak pouze jako soubory Microsoft Excel. Data z rozhraní databáze UIS lze pak exportovat do tří formátů, a sice IVT (Beyond 20/20 table file), OLAP (Online Analytical Processing), XLS (MS Excel) a CSV (z anglického comma-separated values, formát ASCII). Ačkoliv formát ASCII samozřejmě lze využít k exportu dat využitelných v běžně používaných statistických softwarech, z pohledu analytika by byla příjemná možnost stáhnout data přímo určená pro (alespoň nejvíce užívané) statistické programy. Stejně tak by bylo vhodné do rozhraní začlenit volně dostupný (při zažádání) statistický software UNESCA, IDAMS Statistical Software (poslední verze z roku 2008), jenž by umožnil alespoň základní operace (ideálně i výpočet hrubých odhadů pro chybějící data) takto se přímo předpokládá stažení datového souboru, jež není ideální. První bod mé kritiky nediskutuje o výtkách k datům samotným, pouze o možnostech jejich analýzy. Bod druhý, tedy informace o zdroji dat, by však dle mého názoru taktéž zasluhovala určité zdokonalení. UNESCO sbírá data poskytovaná národními orgány, resp. prostřednictvím vlastních šetření. Přestože se (ať už prostřednictvím www stránek, nebo z PDF souborů v adresářové struktuře Data Centre) lze dopátrat výzkumného instrumentu (dotazníku), a případně i zdroje dat, informace jsou zpravidla velice strohé. Přestože je UNESCO důvěryhodný orgán, analytik zpravidla vyžaduje kritiku dat prostřednictvím detailních informací o metodě sběru konkrétní instituce, která data poskytla, proběhnuvších transformacích a úpravách apod. Přestože by se nadšený průzkumník možná ze střípků informací mohl (externě) dopátrat kompletního designu a metodologie výzkumu, pro potřeby uživatele - výzkumníka je informace typu Population data are provided by the United Nations Population Division and revised every two years, bez (alespoň externího) odkazu na podrobnější informace, zkrátka nedostačující. Z tohoto důvodu kvalitu dat UIS nelze přímo (na základě zdrojů z archivu) hodnotit přitom jednoduché přiřazení tagu generujícího soubor s technickými daty pro konkrétní požadavek by tento problém zcela vyřešil. S webovou prezentací UNESCA (z roku 2012) a navigací ke kýženým datům jsem v roce 2013 spokojen. S operací se samotnými daty však nikoliv. Přestože se data zdají být validní, chybějící detailnější informace o nich se dají nazvat nedostatečnou komunikací s vědeckou/výzkumnickou obcí, jež je srovnatelná s nedostatečnou komunikací informací směrem k politikům a dalším osobám činícím strategická rozhodnutí ( policymakers ). UIS, pod hlavičkou UNESCO, jakožto poskytovatel nejobsáhlejší databáze mezinárodně srovnatelných empirických dat o vzdělání a tvůrce standardů kvantitou a kvalitou dat výrazně převyšuje existující konkurenci. Z pohledu sociologa/statistika/analytika databáze UIS nabízí množství volně dostupných dat vhodných pro mezinárodní (přes 200 regionů) komparativní analýzu vzdělávání, vztaženou nejen k rozvojovým zemím. Jelikož (resp. právě proto, že ) se však jedná o organizaci určující trend na tomto poli, měly by i požadavky na ni být úměrně vysoké

7 Využití dat UIS pro potřeby vlastního sociologického výzkumu (přestože hotové výstupy, v podobě publikací UNESCO, jsou kvalitní) je omezeno zastaralým rozhraním aplikace, ztěžujícím nalezení a zpracování dat, a nedostatečným množstvím metadat. Přesto tato databáze zůstává v ohledu kvantity dat tím nejlepším, co na poli mezinárodního komparativního výzkumu vzdělávání máme. Zahrnuje více než 200 regionů, definuje standardy a k analýze ukazatelů vzdělávání poskytuje i související informace o vědě, kultuře a komunikaci. Zdroje [1] UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. Montreal, Quebec, Canada, [Retrieved ]. [2] UNESCO. UNESCO Institute for Statistics: About the UIS [online]. Montreal, Quebec, Canada, [Retrieved ]. [3] UNESCO. The Organization s history [online]. Paris, France, [Retrieved ]. -we-are/history/ [4] UNESCO. UNESCO Institute for Statistics: Education [online]. Montreal, Quebec, Canada, [Retrieved ]. Education [5] UNESCO. UNESCO Institute for Statistics: Data Centre [online]. Montreal, Quebec, Canada, [Retrieved ]. [6] GAPMINDER FOUNDATION. Gampinder [online]. Stockholm, Google Inc, [Retrieved ]. International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA) jako zdroj sociálně vědních dat Pavel Sklenařík Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Ačkoliv český výzkumník v rámci hledání vhodných dat k sekundární analýze patrně nejčastěji těží především z členství Českého sociálně vědního datového archivu v síti datových archivů CESSDA, tato organizace nepředstavuje jediný možný veřejně dostupný zdroj dat. Nezanedbatelné množství organizací realizuje velká výběrová šetření z veřejných zdrojů a data z těchto výzkumů archivuje a ukládá do databází v rámci vlastních uložišť. To platí i pro organizaci IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement), jejíž přístup k datům byl podroben bližšímu zkoumání. Počátky Mezinárodní asociace pro vyhodnocování výsledků vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievement,