PŘÍRUČKA PRO PODNIKATELE

Transkript

1 PŘÍRUČKA PRO PODNIKATELE Souhrn legislativních rozdílů v podnikání v České a Polské republice Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

2 Příručka byla vytvořena v rámci projektu Zajištění analýzy stávajících přeshraničních hospodářských aktivit na území Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství, jakožto základního dokumentu pro realizaci projektu Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce reg. číslo CZ.3.22/2.1.00/ , který je spolufinancován z prostředků ERDF a státního rozpočtu v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Tento dokument zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r.o., Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský tým: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová Mgr. Jan Špaček Ing. Michal Samiec Ing. Karin Gajdová a kolektiv Zpracováno ke dni

3 Obsah 1 Úvod Základní legislativní úprava podnikání Česká republika Polská republika Shrnutí Typy podnikání Podnik jednotlivce/ osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Komanditní společnost Komanditně-akciová společnost Pobočka zahraniční společnosti Shrnutí Účetní rozdíly v legislativě Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Ostatní daně Shrnutí Pracovní právo Druhy pracovních smluv Pracovní doba Dovolené Mzda zaměstnance Shrnutí Ostatní obchodní smlouvy Česká republika Polská republika Shrnutí Investiční pobídky Investiční pobídky v České republice Investiční pobídky v Polské republice... 54

4 7.3 Shrnutí Zvykové zvláštnosti Česká republika Polská republika Shrnutí Seznam zkratek Zdroje... 60

5 1 Úvod Příručka pro podnikatele představuje stručný souhrn základních legislativních rozdílů v podnikání v České a v Polské republice. Jsou v ní popisovány rozdíly v právní definici společností, v daňových systémech obou zemí, v pracovním právu, v investičních pobídkách či ve zvykových zvláštnostech. Popisován je aktuální stav české a polské legislativy k Základní legislativní úprava podnikání Pravidla podnikání v obou zemích jsou upravena základními legislativními dokumenty. V České i Polské republice podnikání upravuje hned několik právních předpisů a zákonů, které se v čase vyvíjí a mění. Příkladem mohou být nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích v Česku. Tyto zákony nabyly účinnosti dne a zrušily platnost dosavadního občanského i obchodního zákoníku. 2.1 Česká republika Základní právní úpravou podnikání v České republice je nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který je platný od , kdy se změnila celá řada právních předpisů včetně vydání nového zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Tento zákon, na rozdíl od nového občanského zákoníku, řeší převážně otázky spojené s obchodními korporacemi, společnostmi a družstvy. Se zákonem o obchodních korporacích vstoupila v platnost řada nových ustanovení pro obchodně-právní vztahy. Dochází k posílení ochrany věřitelů a také změně koncepce odpovědnosti členů orgánů obchodních korporací za jejich jednání. Je zdůrazňován požadavek na důsledný výkon funkce v souladu se zásadou péče řádného hospodáře. Mezi novinky patří také jiná odpovědnost členů orgánů za případný úpadek obchodní korporace, než jak tomu bylo doposud. I když nový zákon zpřísnil podmínky odpovědnosti statutárních orgánů (jednatelů, členů představenstva apod.) u obchodních společností, nadále se tato odpovědnost nedá rovnat s tou, kterou má podnikající fyzická osoba jako OSVČ. Tabulka 2.1: Rozdíly mezi odpovědností živnostníků a statutárů v České republice k Živnostník odpovídá za závazky z podnikání celým svým majetkem za všech okolností odpovídá ze zákona odpovídá za závazky bez ohledu řádné péče Zdroj: PROCES Statutár odpovídá pouze v případě úpadku společnosti odpovídá pouze v případě, že tak rozhodne soud odpovídá pouze v případě, že je prokázáno, že neplnil svou funkci s péčí řádného hospodáře Z výše uvedeného vyplývá, že podnikání formou právnické osoby je v České republice mnohem bezpečnější než podnikání živnostenským způsobem jako OSVČ. Nový občanský zákoník upravuje např. definici podnikatele, instituty obchodní firmy, závodu, obchodního tajemství nebo jmění. Ze starého obchodního zákoníku se přebírá též úprava prokury ( smluvní zastoupení podnikatele). V novém občanském zákoníku je jednoznačně uvedeno, že pracovní poměr, ale i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tj. zákoník práce (zákon č. 5

6 262/2006 Sb.). Stejně to platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Je tedy jasné, že se (stejně jako dosud) nový občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy až tehdy, jestliže uvedenou problematiku zákoník práce neobsahuje. Ovšem i přes přijetí nového občanského zákoníku neminula novelizace ani zákoník práce. Zejména se jedná o ustanovení: základních zásad pracovněprávních vztahů ( 1a), stanovení rozsahu odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích ( 4a), zaměstnanec a zaměstnavatel ( 6 a 7 - definici možnosti uzavření pracovního poměru po dosažení věku 15 let a ukončení povinné školní docházky obsahuje od roku 2014 pouze nový občanský zákoník), neplatné právní jednání ( 19 a 20), uzavírání pracovních smluv ( 34 - například je nově uvedeno, že od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce; pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží), možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zákonnými zástupci ( 56a - zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance; k platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu), okamžité zrušení pracovního poměru ( 60 - v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn; okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží), úprava postoupení, započtení a srážek ze mzdy ( 144a a 146). Podnikání rovněž popisuje živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.), který upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Živnost je v souladu s výše uvedeným zákonem definována jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Podnikatel je v novém občanském zákoníku definován jako ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Je to každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samotném výkonu svého povolání, případně osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. V České republice je základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Definice středního, malého a drobného podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008: střední podnikatel je ten, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR, 6

7 malý podnikatel je definován jako ten, který zaměstnává méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR, drobný podnikatel je ten, jenž zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Subjekty oprávněné k provozování podnikání Právní forma podnikání specifikuje formu podnikání, pod kterou podnikatel vystupuje. V České republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby - jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Zákon o obchodních korporacích upravuje následující právní formy podnikání: obchodní společnosti a družstva. Živnostenský zákon upravuje podnikání subjektů, které provozují svou činnnost na základě živnostenského podnikání. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Státní povolení k provozování živnosti, neboli koncese, se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Pro účely tohoto zákona se za českého státního příslušníka považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území. Na území České republiky může za stejných podmínek jako česká osoba provozovat živnost i zahraniční osoba. Zahraniční osobou se podle živnostenského zákona rozumí: právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky (pro fyzickou osobu tedy není rozhodující státní příslušnost). Obecně pro tyto osoby platí, že mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek jako české osoby, pokud zvláštní zákony nestanoví něco jiného (např. omezení plynoucí z devizového zákona apod.). Zásady zahájení podnikání V České republice může podnikatelský subjekt zahájit svou činnost zápisem do obchodního rejstříku vedeného příslušným Krajským soudem (před tím je nutno získat živnostenská oprávnění odpovídající předmětům činnosti). Návrh na zápis do Obchodního rejstříku musí být podán na formuláři, který je ke stažení na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Zahraniční osoba může podnikání v České republice zahájit teprve dnem zápisu její osoby (případně organizační složky podniku) v obchodním rejstříku, a to v rozsahu zapsaném právě v obchodním rejstříku. Jedinou výjimkou, kdy se zahraniční osoby k tomu, aby mohly na území České republiky podnikat, nemusí zapisovat do obchodního rejstříku, je podnikání fyzických osob, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, rodinnými příslušníky těchto osob za podmínky, že mají v České republice právo pobytu, dále státní příslušníci třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a rodinní příslušníci těchto osob, kterým bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Cizinci mohou zahájit podnikání na území České republiky provedením zápisu do: obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku. 7

8 Obchodní rejstřík je veřejnou databází všech obchodních firem a je veden rejstříkovými soudy (krajské soudy). Povinně se do něj zapisují společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, akciové společnosti a družstva. Do obchodního rejstříku se ale mohou dobrovolně nechat zapsat také živnostenští podnikatelé. Živnostenský rejstřík je částečně veřejný seznam všech podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění, kteří provozují svou živnost v územním obvodu daného živnostenského úřadu. Živnostenský rejstřík spravují obecní živnostenské úřady. Na rozdíl od obchodního rejstříku, do kterého je třeba požádat o zápis, do živnostenského rejstříku jsou podnikatelé (živnostníci) zapisováni automaticky po přidělení oprávnění k provozování živnosti. Koncese a vázaná hospodářská činnost Koncese je povolující úřední dokument vydávaný koncesním orgánem. Tento dokument opravňuje majitele koncese k vykonávání přesně vymezené hospodářské činnosti. Udělování koncesí se zavádí z důvodu bezpečnosti státu nebo občanů nebo jiného důležitého veřejného zájmu. Je projevem regulované hospodářské činnosti prováděné státem. Vyjadřuje udělení souhlasu veřejných orgánů na zahájení a vykonávání činností určeným podnikatelem. Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytovat služby nebo i provést dílo a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Druhy koncesovaných činností jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona o živnostenském podnikání. Koncesovanou činností ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb o živnostenském podnikání se rozumí: výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, lihu sulfitového nebo lihu syntetického výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin, vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva, nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, silniční motorová doprava, vnitrozemská vodní doprava, kontrolní testování zařízení na ochranu rostlin, provádění pyrotechnického průzkumu, provádění veřejných dražeb, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů, poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob, vedení spisovny, provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní, provádění trhacích a ohňostrojných prací, provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace, 8

9 provozování krematoria. Koncesní řízení se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení koncesního řízení. V žádosti o udělení nebo o změnu koncese v souladu s paragrafem 37 Správního řádu je uvedeno: fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle 19 odst. 3 (v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování), právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování, (podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí). Vázané živnosti jsou ty, jejichž podmínkou provozování je odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 živnostenského zákona, nestanoví-li živnostenský zákon jinak (viz 24). Jedná se o ohlašovací živnosti vyjmenované v příloze č. 2 živnostenského zákona: geologické práce, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků, výroba a zpracování paliv a maziv, výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické, výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, trupových ortéz, končetinových ortéz, měkkých bandáží, oční optika, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách, oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek, podnik, výkon zeměměřických činností, zpracování návrhu katalogizačních dat, měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií, revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu, restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty, speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, průvodcovská činnost horská, vodní záchranářská služba, 9

10 technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti, provozování autoškoly, pořádání kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologické poradenství a diagnostika, drezúra zvířat, činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, masérské, rekondiční a regenerační služby, provozování solárií. Zákony, které souvisí s podnikáním a pracovním trhem v České republice: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (ve znění pozd. změn), Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 016/1993 Sb., o dani silniční, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 065/1965 Sb., zákoník práce, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, (ve znění pozd. změn), Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (ve znění pozd. změn). 2.2 Polská republika V Polské republice je podnikání a jeho legislativní podoba upravena zákonem o svobodě podnikání (Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol ve znění pozdějších změn). Jeho znění významně upravilo jednání státu s podnikateli. Zákon podnikatelům zjednodušuje řadu povinností jak při zahajování hospodářské činnosti, tak v jejím průběhu. Řešení, která jsou v něm přijatá vytvářejí podnikatelům lepší právní prostředí a umožňují účinnější ochranu jejich zájmů. Byly zavedeny předpisy omezující počet dokumentů souvisejících se zahájením hospodářské činnosti, zkracující dobu nezbytnou pro vyřízení formalit nebo zmenšující katalog činností, pro které je požadováno získání koncese nebo povolení. Podle výše uvedeného zákona se za hospodářskou činnost rozumí výdělečná výrobní, stavební, obchodní činnost, poskytování služeb, vyhledávání, průzkum a těžba nerostů v nalezištích, organizovaná a kontinuální profesní činnost. Podnikatelem ve smyslu zákona je fyzická osoba, právnická osoba a organizační jednotka, která není právnickou osobou, které zvláštní zákon přiznává právní způsobilost provozující hospodářskou činnost pod vlastním jménem. Za podnikatele jsou také považování společníci společnosti založené dle občanského zákoníku (spółka cywilna) v rozsahu jimi prováděné činnosti. 10

11 Podle zákona o svobodě podnikání se změnily definice malého a středního podnikatele. Nově byla vymezena kategorie mikropodnikatele. střední podnikatel je nadefinován jako podnikatel, který alespoň v jednom ze dvou posledních rozvahových let zaměstnával v průměru ročně méně než 250 zaměstnanců, a jeho čistý roční příjem z prodeje zboží, služeb, výrobků a také finančních operací nepřesáhl ekvivalent ve zlotých ve výši 50 mil. EUR, nebo součet aktiv jeho rozvahy vyhotovené ke konci jednoho z těchto let nepřesáhl ekvivalent ve zlotých ve výši 43 mil. EUR, malý podnikatel je ten, který alespoň v jednom ze dvou posledních rozvahových let zaměstnával v průměru ročně méně než 50 zaměstnanců a také dosáhl ročního čistého obratu z prodeje zboží, služeb, výrobků a také finančních operací nepřesahujícího ekvivalent ve zlotých ve výši 10 mil. EUR, nebo součet aktiv jeho rozvahy vyhotovené ke konci jednoho z těchto roků nepřesáhl ekvivalent ve zlotých výše uvedené částky, mikropodnikatel je ten, který zaměstnával ročně v průměru méně než 10 zaměstnanců, a jím dosahovaný čistý obrat nebo součet aktiv nepřesáhly ekvivalent ve zlotých ve výši 2 mil. EUR. Subjekty oprávněné k vykonávání hospodářské činnosti Hospodářskou činnost na území Polské republiky může provádět tuzemská a zahraniční fyzická osoba nebo tuzemská a zahraniční právnická osoba splňující podmínky stanovené zákonem. Zahraniční osobou se podle zákona o svobodě podnikání rozumí: fyzická osoba mající bydliště v zahraničí, která nemá polskou státní příslušnost, právnická osoba se sídlem v zahraničí, organizační jednotka, která není právnickou osobou, mající právní způsobilost se sídlem v zahraničí. Zahraniční osoby z členských států Evropské unie mohou zahajovat a vykonávat hospodářskou činnost na stejných principech jako polští státní příslušníci. Zásady zahájení podnikání V Polské republice může podnikatelský subjekt zahájit hospodářskou činnost v den podání žádosti o provedení zápisu do Centrální evidence hospodářské činnosti (CEIDG) nebo po získání zápisu do registru podnikatelů v Celostátním soudním rejstříku. Kapitálová společnost může zahájit hospodářskou činnost před získáním zápisu do rejstříků podnikatelů. Cizinci mohou zahájit podnikání na území Polské republiky provedením zápisu do: Centrální evidence hospodářské činnosti, registru podnikatelů v Celostátním soudním rejstříku, registru zastoupení zahraničních podnikatelů vedeného ministrem příslušným pro hospodářské záležitosti. Centrální evidence hospodářské činnosti je rejstřík podnikatelů, kteří jsou fyzickými osobami působícími na území Polské republiky. Rejstřík je veden od 1. července 2011 v teleinformačním systému příslušného ministerstva pro hospodářské záležitosti. V případě osobní nebo kapitálové společnosti registrace probíhá v Celostátním soudním rejstříku 11

12 vedeným u okresních soudů územně příslušných pro vznikající společnost. Požadované formuláře poskytují tyto soudy. Celostátní soudní rejstřík je druh veřejného registru vedeného vybranými obvodními soudy (hospodářské soudy) a ministerstvem spravedlnosti. Tento orgán se skládá ze tří základních registrů: podnikatelů (zde se zapisují osobní a kapitálové společností, státní podniky, zahraniční podnikatele, pobočky zastoupení působících na území Polské republiky), spolků, jiných společenských a profesních organizací, nadací a také veřejných zařízení zdravotní péče, insolvenčních dlužníků. Hlavní úlohou Celostátního soudního rejstříku je veřejné poskytování rychlé a spolehlivé informace o právním postavení registrovaného subjektu (Centrální informace CSR), nejdůležitějších elementech jeho finanční situace a také způsobu jeho zastupování. Kromě toho CSR obsahuje jiné důležité pro hospodářský styk údaje o podnikateli, včetně mj.: informací o daňových a celních nedoplatcích, informací o nedoplatcích vůči SSZ (ZUS), informací o věřitelích a výši nesplacených pohledávek. Koncese a vázaná hospodářská činnost Koncese je povolující úřední dokument vydávaný koncesním orgánem. Tento dokument opravňuje majitele koncese k vykonávání přesně vymezené hospodářské činnosti. Udělování koncesí se zavádí z důvodu bezpečnosti státu nebo občanů nebo jiného důležitého veřejného zájmu. Je projevem regulované hospodářské činnosti prováděné státem. Vyjadřuje udělení souhlasu veřejných orgánů na zahájení a vykonávání činností určeným podnikatelem. Druhy koncesovaných činností jsou vyjmenovány taxativně v zákoně o svobodě podnikání. Koncesovanou činnosti ve smyslu čl. 46 zákona o svobodě podnikání je: průzkum nebo zjišťování ložisek nerostů, dobývání nerostů z nalezišť, skladování látek bez nádrží a také skladování odpadů v nadložích, včetně podzemních důlních děl, výroba a uvádění do oběhu výbušnin, zbraní a munice a také výrobků a technologií pro vojenské nebo policejní použití, výroba, zpracování, skladování, přeprava, distribuce a obchod pohonnými látkami a energií, ochrana osob a majetku, šíření televizních a radiových programů, letecká přeprava. Koncesní řízení je zahajováno podáním žádosti subjektem zainteresovaným získáním koncese. Žádost o udělení nebo o změnu koncese v souladu s čl. 49 zákona o svobodě podnikání obsahuje: název podnikatele, označení jeho sídla a adresy nebo místa bydliště a také adresy hlavního místa vykonávání hospodářské činnosti, číslo v registru podnikatelů nebo v evidenci a také daňové identifikační číslo (DIČ), 12

13 určení druhu a rozsahu vykonávání hospodářské činnosti, na kterou má být udělena koncese. Je však třeba pamatovat na zvláštní ustanovení, která se nacházejí ve zvláštních zákonech. Koncesní orgán může vyzvat žadatele k doplnění (v určeném termínu) chybějící dokumentace stvrzující, že žadatel splňuje podmínky stanovené právními předpisy, vyžadované k vykonávání určené hospodářské činnosti (jinak žádost může zůstat neprojednána). Může rovněž provést kontrolu skutečností uvedených v žádosti o udělení koncese za účelem zjištění, zda podnikatel splňuje podmínky pro vykonávání činnosti, na kterou se vztahuje koncese, a také zda zajišťuje správné provádění činnosti, na kterou se vztahuje koncese. Koncesní orgán je povinen sdělit podrobnou informaci o podmínkách bezodkladně po zahájení řízení ve věci udělení koncese. Vázanou hospodářskou činností je v souladu s čl. 5 b. 5 zákona o svobodě podnikání hospodářská činnost, jejíž provádění vyžaduje splnění zvláštních podmínek, stanovených právními předpisy. Definici vázané činnosti podrobněji vysvětluje čl. 64 odst. 1 výše citovaného zákona a vymezuje, že daný typ činnosti je vázanou činnosti, pokud ustanovení zvláštního zákona takto stanoví, a podnikatel může vykonávat tuto činnost, pokud splňuje zvláštní podmínky určené ustanoveními tohoto zvláštního zákona a po získání zápisu v registru vázané činnosti, s výhradou čl. 75, který stanovuje druhy činností, jejichž vykonávání vyžaduje získání povolení, ohlášení, licence nebo souhlasu. Jako vázané činnosti byly uznány následující druhy činností: uchovávání osobní a mzdové dokumentace zaměstnavatelů s dočasným obdobím uchovávání, turistické služby, postgraduální vzdělávání, kontrola vozidel, směnárenské služby, telekomunikační služby, které jsou hospodářskou činností, poštovní, nevyžadující povolení. Čl. 64 zákona o svobodě podnikání uvádí, že podnikatel může zahájit hospodářskou činnost, pokud splňuje zvláštní podmínky jejího vykonávání, stanovené ustanoveními zvláštního zákona a po získání zápisu v registru hospodářské činnosti. V souladu s čl. 67 odst. 1 orgán, který vede registr, je povinen uskutečnit zápis v termínu 7 dnů ode dne podání tomuto orgánu žádosti o zápis spolu s prohlášením o splnění podmínek vyžadovaných k vykonávání hospodářské činnosti, pro kterou registr je veden. Pokud v tomto termínu orgán neprovede zápis, a ode dne podání žádosti uplynulo 14 dní, podnikatel může zahájit činnost po předchozím písemném uvědomění o tomto orgánu, který zápis neprovedl. Orgán, který vede registr vázané činnosti, vydává úřední potvrzení o provedení zápisu. Zápis do registru regulované činnosti organ, který vede registr vázané činnosti, provádí na písemnou žádost podnikatele. K žádosti o zápis podnikatel připojuje prohlášení, že údaje uvedené v žádosti o zápis jsou úplné a pravdivé, a také že jsou mu známy, a že splňuje podmínky vyžadované k vykonávání dané vázané činnosti. Kromě toho výše uvedený orgán si zachovává právo kontrolovat podnikatele, proto také podnikatel je povinen uchovávat všechny doklady nutné k prokázání splnění podmínek vyžadovaných k provádění dané vázané činnosti. Stejně důležité je to, že registr vázané činnosti je veřejný, tzn., že kdokoliv má právo přístupu k údajům v něm obsažených prostřednictvím orgánu, který registr vede. 13

14 Zákony, které souvisí s podnikáním a pracovním trhem v Polsku: Zákon o svobodě podnikání (Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol ve znění pozdějších změn), Zákoník obchodních společností (Sb. Polské republiky z r. 2000, č. 94, pol ve znění pozd. změn), Zákon o Celostátním soudním rejstříku (Sb. Polské republiky z r. 2001, č. 17, pol. 209 ve znění pozd. změn), Zákon o dani z příjmů fyzických osob (Sb. Polské republiky z r. 2000, č. 14, pol. 176 ve znění pozd. změn), Zákon o dani z příjmů právnických osob (Sb. Polské republiky z r. 2000, č. 54, pol. 654 ve znění pozd. změn), Zákoník o přestupcích (Sb. Polské republiky z r. 1971, č. 12, pol. 114 ve znění pozd. změn), Zákon o systému sociálního zabezpečení (Sb. Polské republiky z r. 2007, č. 11, pol. 74 ve znění pozd. změn), Zákon o dani z přidané hodnoty (Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 54, pol. 535 ve znění pozd. změn), Zákon o cizincích (Sb. Polské republiky z r. 2006, č. 234, pol ve znění pozd. změn), Zákon o evidenci obyvatelstva a o průkazech totožnosti (Sb. Polské republiky z r. 2006, č. 139, pol. 993 ve znění pozd. změn), Mezinárodní právo soukromé (Sb. Polské republiky z r. 1965, č. 46, pol. 290 ve znění pozd. změn), Zákon Daňový řád (Sb. Polské republiky z r. 2005, č. 8, pol. 60 ve znění pozd. změn), Zákon o potírání nekalé soutěže (Sb. Polské republiky z r. 2003, č. 153, pol. 1503). 2.3 Shrnutí Česká i polská legislativa prochází neustálým vývojem. Zákony i předpisy obou zemí jsou novelizovány nebo vznikají úplně nová znění. Významné změny v obou zemích nastaly především v roce 2004 v souvislosti se vstupem států do Evropské unie. Právě od vstupu do Evropské unie se legislativa obou zemí začala vzájemně sjednocovat podle nadřazených evropských zákonů. Mnoho předpisů a zákonů týkajících se podnikání a trhu práce je dnes již zcela v kompetenci Evropské unie a její členské státy se jimi musí řídit. Stále však existuje hodně oblastí legislativy, kde platí svrchovaná pravidla národních států. V České republice jsou stěžejními zákony ovlivňujícími podnikání a trh práce nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který je platný od , zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.), zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.). V Polské republice podnikání a pracovní trh ovlivňuje zejména zákon o svobodě podnikání (Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol. 1807) a zákoník obchodních společností (Sb. Polské republiky z r. 2000, č. 94, pol. 1037). V České republice vstoupily s počátkem roku 2014 v platnost některé významné zákony a předpisy, jejichž praktické fungování v novelizovaném znění se ukáže až v delším časovém horizontu. V Polsku vyšly zákony ovlivňující podnikání již dříve, přesto však jsou poměrně mladé a tedy přizpůsobené současnému pracovnímu trhu. Přestože obě země mají po vstupu 14

15 do Evropské unie mnoho jednotných zákonů a předpisů, je právě legislativa a s ní spojená administrativní náročnost hlavním faktorem, který brzdí jak české, tak polské podnikatele v rozvoji intenzivnější přeshraniční spolupráce. 3 Typy podnikání Současná legislativa obou zemí umožňuje několik různých forem podnikání, které se liší způsobem angažovanosti podnikatele, kapitálovou vybaveností a také riziky. Ke každé právní formě se váží různá práva a povinnosti specifikované v českých a polských zákonech nebo jiných právních předpisech. Zákony v obou státech nabízí dvě základní možnosti podnikání - jako fyzická osoba tzv. OSVČ, nebo jako osoba právnická. Podnikání jako právnická osoba se dělí na osobní a kapitálové společnosti. Kapitálové společnosti jsou v obou zemích jen dvě, a to společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Tabulka 3.1: Porovnání právních forem podnikání v České republice a Polské republice Česká republika Polská republika Podnik jednotlivce/osvč Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Akciová společnost (a.s.) Komanditní společnost Pobočka zahraniční společnosti Sdružení Zdroj: Indywidualna działalność gospodarcza Spółka jawna (Sp.j.) Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością (Sp. z o.o.) Spółka akcyjna (S.A.) Spółka komandytowa Spółka komandytowo akcyjna Oddział Spółka cywilna 3.1 Podnik jednotlivce/ osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Česká republika Pro začínající podnikatele je nejjednodušší pracovat jako fyzická osoba na živnostenský list. Pro tento druh činnosti stačí vyplnit jednoduchý formulář, dodat výpis z trestního rejstříku a zaplatit poplatek tisíc korun. Výhodou zmíněného typu podnikání je především snadná správa podnikání. Velkou nevýhodou je však ručení za případné závazky celým svým majetkem. Zákon definuje živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Aby mohla fyzická osoba podnikat, musí splňovat tyto všeobecné podmínky stanovené živnostenským zákonem: dosažení 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost (pokud živnostenský zákon nestanoví jinak), předložení dokladu o bezdlužnosti vůči orgánům státní správy. K provozování živností jsou stanoveny ještě tzv. zvláštní podmínky k provozování živnosti. Tyto se liší podle druhu živnosti, kterou hodlá podnikatel provozovat. Fyzická osoba podniká pod svým jménem a příjmením. Je možný tzv. odlišující dodatek (např. Petr Novák zedník). Odlišující dodatek slouží k odlišení osoby podnikatele nebo 15

16 druhu podnikání. Firma fyzické osoby nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Při svém podnikání ručí fyzická osoba celým, tedy i osobním majetkem. Z tohoto důvodu smí být fyzická osoba společníkem pouze v jedné společnosti s neomezeným ručením. Ze zákona nevzniká pro fyzickou osobu povinnost vytvářet počáteční kapitál. Polská republika V Polsku stejně jako v České republice existují dvě možnosti jakým způsobem podnikat. První možností je jako právnická osoba, druhou možností je jako fyzická osoba neboli OSVČ. Postup při registraci OSVČ je pro českého občana jako pro člena EU následující: Podání žádost o zápis do obchodního rejstříku v místě bydliště či místě provádění podnikatelských aktivit. Obdržení statistického čísla REGON (Registr hospodářských subjektů). Číslo vydává místní statistický úřad (Urząd statystyczny). Vytvoření razítka podniku. To musí obsahovat tyto údaje: celé jméno podniku, adresu podniku a číslo REGON. Otevření bankovního účtu (není nutnou podmínkou). Podání žádosti o vydání daňového čísla (NIP) na místní daňový úřad. Žádost obsahuje informaci o zápisu do obchodního rejstříku a potvrzení o vydání statistického čísla REGON. Registrace u instituce sociálního pojištění. Informování místního obecního úřadu o místě (budově), na kterém bude podnikatelská aktivita prováděna z důvodu odvodu daně z nemovitosti (Podatek od nieruchomości). 3.2 Veřejná obchodní společnost Česká republika Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností, ve které podnikají minimálně dvě fyzické nebo právnické osoby. Tyto osoby ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Fyzická osoba musí splňovat podmínky k provozování živnosti dle živnostenského zákona a jiných předpisů. Společnost se zakládá společenskou smlouvou. K vedení společnosti jsou oprávněni všichni společníci v rámci zásad, které si mezi sebou dohodnou. Veřejná obchodní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Tabulka 3.2: Veřejná obchodní společnost v České republice k Účel Zakladatelé Minimální kapitál Právní subjektivita Odpovědnost Zdanění Veřejná obchodní společnost Pro vedení podniku větších rozměrů Minimálně 2 fyzické nebo právnické osoby Není Bez právní subjektivity, osobní společnost Každý společník za své závazky ručí celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně Daň z příjmu fyzických osob nebo daň z příjmu právnických osob; každý ze společníků se zdaňuje odděleně 16

17 Založení společnosti Dodatečné informace pro zahraničního investora Zastupování/Orgány společnosti Zdroj: PROCES Polská republika Veřejná obchodní společnost Společnost se zakládá společenskou smlouvou, jež musí obsahovat firmu společnosti, společníky a předmět podnikání Mezinárodní smlouvy o reciprocitě Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti může být jeden společník, několik společníků nebo všichni společníci. Polská veřejná obchodní společnost odpovídá zhruba české v. o. s., používá se u větších podniků. Je založena podle obchodního zákoníku (kodeks spółek handlowych). Rozlišujeme tři způsoby vzniku veřejné obchodní společnosti: na základě smlouvy mezi společníky, na základě transformace sdružení podle občanského zákona (spółka cywilna) na veřejnou obchodní společnost podle čl ZOS, na základě transformace každé obchodní společnosti na veřejnou obchodní společnost podle čl. 551 ZOS. Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti musí být uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná. Výše uvedená smlouva musí obsahovat: název a sídlo společnosti, vymezení vkladů, které vnáší každý společník a jejich hodnotu, předmět činnosti společnosti a také dobu trvání společnosti, pokud je stanovená.pro vznik veřejné obchodní společnosti je vyžadován její zápis do Celostátního soudního rejstříku. Každý společník má právo a povinnost přihlásit společnost do registru. Ve veřejné obchodní společnosti odpovědnost za závazky společnosti nesou všichni společníci kolektivně s ostatními společníky včetně společnosti, bez omezení, celým svým majetkem jak současným, tak i budoucím. Platí nicméně princip subsidiární odpovědnosti společníků. To znamená, že věřitel může provést exekuci majetku společníka teprve tehdy, když exekuce majetku společnosti se ukáže jako neúčinná, což však neznamená, že věřitel nemůže dříve podat žalobu proti společníkům. Tabulka 3.3: Veřejná obchodní společnost v Polské republice k Účel Zakladatelé Minimální kapitál Právní subjektivita Odpovědnost Zdanění Veřejná obchodní společnost Pro vedení podniku větších rozměrů Minimálně 2 fyzické nebo právnické osoby Není Bez právní subjektivity, osobní společnost Každý společník zodpovídá za závazky společnosti bez omezení celým svým majetkem solidárně s ostatními společníky a také se společností PIT - daň z příjmu fyzických osob nebo CIT - daň z příjmů právnických osob; každý ze společníků se zdaňuje odděleně 17

18 Založení společnosti Dodatečné informace pro zahraničního investora Zastupování/Orgány společnosti Zdroj: Společnost s ručením omezeným Veřejná obchodní společnost Podepsání společenské smlouvy, která musí mít písemnou formu, následně společnost je třeba zaregistrovat v CSR Mezinárodní smlouvy o reciprocitě Každý společník má právo zastupovat společnost, může ji také zastupovat prokurista Česká republika Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálové společnosti. V České republice je společnost s ručením omezeným nejběžnějším typem obchodní společnosti. K jejím výhodám patří od pouze symbolický základní kapitál v hodnotě 1 Kč. Oproti předchozímu období se ale zvětšila odpovědnost statutárních orgánů. Přesto stále neodpovídají celým svým majekem jako v případě živnostníků. Společnost s ručením omezeným může být založena jednou fyzickou či právnickou osobou. Společnost se zakládá zakladatelskou listinou (1 zakladatel) nebo společenskou smlouvou (více zakladatelů). Společenská smlouva (zakladatelská listina) musí mít formu notářského zápisu. Vedením společnosti (statutárním orgánem) je pověřen jeden či více jednatelů, jejichž pravomoci v jednání jsou vymezeny společenskou smlouvou. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která má na starosti např. schvalování stanov, zvyšování či snižování základního kapitálu, schvalování účetních závěrek atd. Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, jejíž zřízení je nepovinné. Společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Tabulka 3.4: Společnost s ručením omezeným v České republice k Účel Zakladatelé Minimální kapitál Právní subjektivita Společnost s ručením omezeným Pro vedení hospodářské činnosti, a také každého jiného účelu v souladu se zákonem Jedna nebo více fyzických nebo právnických osob. 1 Kč Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou. Odpovědnost společnosti Zdanění Založení společnosti Dodatečné požadavky vůči zahraničnímu investorovi Zastupování/Orgány společnosti Zdroj: PROCES Společnost s ručením omezeným zodpovídá za závazky celým svým majetkem, bez omezení. Pokud se prokáže, že jednatel nejednal jako správný hospodář a společnost se dostane do úpadku, může soud rozhodnout, že se to dotkne i jeho osobního majetku. Společník ručí do výše nesplaceného vkladu. Daň z příjmu právnických osob Splnění šesti základních předpokladů Nejsou Valná hromada - nejvyšší orgán; statutární orgán, kterým je jednatel nebo každý z více jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva ( 44 odst. 5 ZOK), že více jednatelů tvoří kolektivní orgán; dozorčí rada 18

19 Polská republika Společnost s ručením omezeným je nejčastěji vyskytující se právní formou společnosti obchodního práva. Může být založena pro jakýkoliv účel v souladu se zákonem (nikoli jen hospodářský). Společnost s ručením omezeným vzniká po splnění pěti předpokladů: 1. uzavření společenské smlouvy nebo vypracování zakladatelské listiny (společnosti s jedním společníkem) formou notářského zápisu u každého notáře v zemi, 2. vnesení vkladu společníky na úhradu celého základního kapitálu, a v případě převzetí podílu za cenu vyšší než nominální hodnota, také vnesení rozdílu, 3. ustanovení jednatelů (polsky zarząd ), 4. zřízení dozorčí rady nebo revizní komise, pokud toto vyžaduje zákon nebo společenská smlouva, 5. zápis do registru. Základním kapitálem je určená peněžní částka tvořící součet podílů všech společníků, jenž současně je prvotním majetkem společnosti. Jinými slovy je to hodnota čistého majetku, kterou se v zájmu věřitelů společnost s r.o. zavazuje udržovat v plném rozsahu a nerozdělovat mezi společníky. Tento kapitál tvoří základ odpovědnosti společnosti vůči věřitelům a záruku její solventnosti, což má také význam při ucházení se o bankovní úvěry. Minimální výše základního kapitálu činí PLN, a nominální hodnota podílu nemůže být nižší než 50 PLN. Podíly mohou být ve stejné nebo různé nominální hodnotě. Společenská smlouva stanovuje, zda společník může mít pouze jeden podíl, nebo více podílů. Pokud společník může mít více než jeden podíl, pak všechny podíly na základním kapitálu musí být stejné a jsou nedělitelné. Tabulka 3.5: Společnost s ručením omezeným v Polské republice k Účel Společnost s ručením omezeným Pro vedení hospodářské činnosti, a také každého jiného účelu v souladu se zákonem Zakladatelé Minimální kapitál Právní subjektivita Odpovědnost společnosti Zdanění Založení společnosti Dodatečné požadavky vůči zahraničnímu investorovi Zastupování/Orgány společnosti Zdroj: Jedna nebo více fyzických nebo právnických osob. S.r.o. nemůže být založená jinou s.r.o. s pouze jediným společníkem PLN Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou. Společnost s ručením omezeným zodpovídá za závazky celým svým majetkem, bez omezení. Společníci nejsou odpovědní za závazky společnosti, nesou riziko do výše vnesených do společnosti vkladů CIT daň z příjmů právnických osob Splnění pěti základních předpokladů Nejsou Ve společnosti s ručením omezeným se ustanovují tři orgány: valná hromada, jednatelé a také dozorčí rada a revizní komise (nepovinně). Zastupování patří jak jednatelům, tak prokuristovi. 19

20 3.4 Akciová společnost Česká republika Akciová společnost je kapitálovou společností, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií dané jmenovité hodnoty. Jeho minimální výše je 2 miliony Kč. Akcie jsou cenné papíry, s nimiž jsou spojeny práva a povinnosti akcionáře. Akcií existuje více forem, akcionář neručí za závazky společnosti. Společnost může být založena 1 právnickou osobou (zakladatelská listina), nebo více fyzickými či právnickými osobami (zakladatelská smlouva). Zakládání společnosti je spojeno s poměrně komplikovaným a zdlouhavým procesem. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, které se akcionář účastní osobně nebo v zastoupení. Do její působnosti patří např. změny stanov, rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, volba představenstva a dozorčí rady. Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí společnost. Má na starosti její obchodní vedení. Dozorčí rada představuje kontrolní orgán. Dohlíží na výkon představenstva, kontroluje účetní zápisy. Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Tabulka 3.6: Akciová společnost v České republice k Zakladatelé Minimální kapitál Právní subjektivita Odpovědnost společnosti Zdanění Založení společnosti Dodatečné požadavky vůči zahraničnímu investorovi Zastupování/Orgány společnosti Zdroj: PROCES Polská republika Akciová společnost Jedna nebo více osob Kč nebo EUR Akciová společnost je právnickou osobou Společnost ručí za závazky celým svým majetkem bez omezení. Akcionáři neručí za závazky společnosti, nesou riziko do výše hodnoty převzatých akcií společnosti Daň z příjmu právnických osob K založení akciové společnosti postačuje přijetí stanov zakladateli. Stanovy musí mít povahu veřejné listiny. Založení akciové společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a alespoň 30 % hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nejsou Existují dva druhy systémů vnitřní struktury společnosti: dualistický, kde se zřizuje představenstvo a dozorčí rada a systém monistický, kde se zřizuje správní rada a statutární ředitel Akciová společnost může být založena samotnými zakladateli (případně spolu s třetími osobami) nebo na základě veřejného úpisu (oznámení o zápisech na akcie). První způsob souvisí se založením akciové společnosti podnikateli pro účely vedení určené činnosti, kdežto druhý způsob souvisí s nabýváním akcií. 20