Inovace komunikačních strategií se studenty se zrakovým postižením v rámci studia na Univerzitě Hradec Králové

Transkript

1 Inovace komunikačních strategií se studenty se zrakovým postižením v rámci studia na Univerzitě Hradec Králové Inovation Communication Stratgies with Students with Visual Impairment during the study in Hradec Králové University Klíčová slova Inovace, komunikační strategie, student se specifickými potřebami, student se zrakovým postižením, Univerzita Hradec Králové. Key words Inovation, Communication Stratgies, Students with special needs, Students with Visual Impairment, Hradec Králové University. Anotace Úsilí o vzdělávání osob se zdravotním postižením má v naší zemi dlouholetou tradici. Mimo etických důvodů vede k podpoře vzdělanosti těchto osob poznání, že člověk se zdravotním postižením nemusí být zákonitě závislý na podpoře státu a pomoci druhých. Univerzita Hradec Králové rozvíjí podporu studentů se specifickými potřebami od r Tyto snahy v současné době vrcholí standardizací podpůrných opatření a mechanizmů zajišťování podpůrných služeb ze strany UHK. Standard podpory studentů se SP je realizován ve čtyřech rovinách. Článek nabídne charakteristiku komunikačních a edukačních strategií a nástrojů podpory studentů se zrakovým postižením a nástroje pro evaluaci úrovně podpory studentů se SP ze strany vyučujících a jiných zaměstnanců UHK. Anotation Innovation of Communication Strategies for Students with Visual Impairment at the University of Hradec Králové Key words: innovation, communication strategies, students with special needs, students with visual impairment, University of Hradec Králové Summary There is a long tradition of educational efforts reaching towards people with disabilities in our country. Apart from ethical reasons, we also realize that people with disabilities may not be necessarily dependent on the state support and help of others. According to Kratochvílová et al. (2012), a person with disabilities can achieve even better results in certain activities than people without disabilities provided that the conditions for these activities have been appropriately adjusted. The University of Hradec Králové University has been developing support for students with special needs (SN) since This year, these

2 efforts are being given a standardized form in terms of standardized support mechanisms and services at the In case of sensorical disabilities, the accessibility of studies lies mostly in a successful adaptation of communication and information strategies. This article focuses epecially on the development of communication and information strategies in relation with students with visual impairments. Students with a severe degree of visual impairment had to face significant disadvantages during their studies. Apart from specific principles of social communication, it is also important to adapt written study materials (especially textbooks), modify study rules for students and offer a possibility to cooperate with a study assistant on selected tasks. As far as teachers are concerned, it is essential for them to learn specific teaching strategies useful for students with visual disabilities which allow them to perceive and understand information without a visual check and also to train their students with SN in appropriate study skills and routines. The article offers the characteristics of communication and education strategies and support mechanisms for students with visual impairments and tools for evaluating the level of their support from teachers and other staff of the University of Hradec Králové. Úvod Úsilí o vzdělávání osob se zdravotním postižením má v Českých zemích svou tradici 1. K podpoře vzdělanosti uvedené cílové skupiny vedlo poznání, že vyšší odborná kvalifikace znamená vyšší úspěšnost při uplatnění na otevřeném trhu práce. Podle Kratochvílové a kol. (2012) může člověk se zdravotním postižením dosáhnout ve vybraných aktivitách výsledků dokonce lepších, než lidé, kteří žádným postižením netrpí za předpokladu, že k tomu má uzpůsobené podmínky. Mimoto je pracovní uplatnění významným prostředkem rozvoje samostatnosti a integrace. Univerzita Hradec Králové rozvíjí podporu studentů se specifickými potřebami od r Tyto snahy v současné době vrcholí standardizací podpůrných opatření a mechanizmů zajišťování podpůrných služeb ze strany UHK. Standard podpory studentů se SP je realizován ve čtyřech rovinách. 1/ Atmosféra inkluze na UHK - uznání, že student se SP má na UHK rovnoprávné místo jako student bez postižení a zároveň uznání jeho znevýhodnění, ze kterého vyplývají konkrétní specifické potřeby. UHK uznává právo na vyrovnání příležitostí ke vzdělání a poskytuje studentům adekvátní podpůrná opatření. 2/ Standardizace podpůrných opatření a služeb - závazná interní pravidla UHK definují oblasti podpory i podmínky a způsoby jejich realizace. 3/ Zpřístupňování prostor a vybavení školy. 4/ Vzdělávání zaměstnanců UHK (zejména klíčových pracovníků na všech pracovištích). 1 První vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen roku 1807 v Praze na Hradčanech. (Smýkal, 1995)

3 Podpora studentů se SP na UHK je zajišťována prostřednictvím koordinované spolupráce klíčových zaměstnanců, Střediska podpory studentů se SP Augustin (dále jen Střediska Augustin) a samozřejmě samotných studentů se SP. 1. Specifické potřeby studentů se zrakovým postižením V případě smyslových postižení spočívá zpřístupnění studia převážně v úspěšné adaptaci komunikačních a informačních strategií. Tento text se konkrétně zabývá podpůrnými opatřeními ve vztahu ke studentům se zrakovým postižením. Studenti s těžším stupněm zrakového postižení při studiu čelí značnému znevýhodnění. Mimo specifických principů sociální komunikace se jedná o adaptaci písemných materiálů (zejména studijních textů), o úpravu podmínek při plnění studijních povinností, o možnost spolupráce se studijním asistentem ve vybraných úkolech. K významným úkolům pedagogů patří ovládnout základní specifické pedagogické strategie umožňující studentům se zrakovým postižením správně danou látku vnímat a pochopit i bez zrakové kontroly a v případě dovednostních úkolů získat optimální dovednosti a návyky. Článek dále nabízí charakteristiku komunikačních a edukačních strategií a nástrojů podpory studentů se zrakovým postižením (dále jen ZP) ze strany UHK. přiblížení dopadů zrakového postižení na činnosti spojené se studiem a z nich vyplývající specifické potřeby. Dále se věnuje možnostem jejich řešení a nárokům na jednání zaměstnanců UHK. V čem spočívají dopady zrakového postižení na schopnosti a osobnost jedince? Nedostatek nebo zkreslení informací studentům se ZP způsobuje potíže s orientací v budovách, s vyhledáváním učeben, pracoven pedagogů a dalších pracovišť. Nereálné je rychlé přecházení mezi budovami v krátkých přestávkách. Významné riziko představuje nepochopení informací nebo vytvoření chybných představ o přednášené učební látce. Běžně dostupné informace (výklad, studijní texty aj.) bez zrakové kontroly mnohdy nestačí ke správnému pochopení. Za jednu z nejvýznamnějších podmínek úspěšného studia lze považovat dostupnost studijních materiálů v přístupných formátech. Jedná se zejména o texty v elektronické podobě, vizualizované obrazové materiály nebo jejich náhrady v taktilní formě, popřípadě adekvátně podaný slovní popis nedostupných informací. Nezanedbatelné znevýhodnění a zvýšenou zátěž pro studenta se ZP představují požadavky na jeho písemné práce. Problémem jsou standardní nároky na formální úpravu textu, ale i obrazové informace jako tabulky, náčrty, grafy aj.). Dosažení odpovídající úrovně formálního zpracování dokumentů je bez zrakové kontroly velmi náročným úkolem a student se v řadě případů neobejde bez pomoci vidícího asistenta.

4 Mezi významná specifika patří i zvláštnosti sociální komunikace a nároky, které studentům se ZP umožní se efektivně zapojit do všech studijních aktivit. Jaké specifické potřeby mají studenti se ZP při studiu? Specifické potřeby studentů se ZP jsou velmi různorodé. Vycházejí zejména ze stupně zrakové schopnosti (funkčního zraku) a z doby vzniku vady (vrozené či získané). Jinými slovy se jedná o to, zda (a nakolik) je student schopen při edukaci používat zrak a zda (a nakolik) má svou paměť vybudovanou na reálných zrakových představách. Od uvedených proměnných se odvíjí také míra deficitu a tudíž i nároky na specifické potřeby. I když se v lékařské klasifikaci využívá více kategorií zrakového postižení, pro definování specifických potřeb a podpůrných opatření při studiu na VŠ lze využít dvě základní kategorie: slabozrací a nevidomí 2. Studenti se zrakovým postižením - slabozrací Slabozraké studenty lze chápat jako jedince, kterým jejich zraková výkonnost umožňuje (za předpokladu využívání podpůrných prostředků a strategií) pracovat při studiu převážně na bázi vizuálních informací. Penzum činností spojených s vysokoškolským studiem je charakteristické svou náročností na zrakovou práci. Jedná se převážně o detailní práci do blízka. Využívání zraku stojí slabozrakého studenta zvýšenou zátěž. Vyhledávání informací, čtení a jiné činnosti do blízka trvají déle a způsobují zrakovou a následně i celkovou únavu. Ke splnění studijních úkolů studenti využívají optické i neoptické pomůcky, na studium musí vynaložit více úsilí i času. Za významné riziko lze považovat dlouhodobé přetěžování postiženého zraku. Není výjimkou, že jedinec trvale usiluje o podávání neadekvátně vysokých zrakových výkonů (usiluje o dosažení normality vlastního jednání). To mu však způsobuje nadměrnou únavu se všemi fyzickými i psychickými důsledky. Jindy je výkonnost jedince paralyzována symptomy zrakové únavy (zhoršení zrakové ostrosti, pálení, slzení očí, bolest hlavy aj.). Studijní podmínky i způsoby práce je nutné přizpůsobit tak, aby nedocházelo k výše uvedeným důsledkům. Někteří studenti jsou v závislosti na vývoji onemocnění (např. prevenci zhoršení zrakové vady) nuceni během studia měnit dosud používané stereotypy a používané informační, komunikační i edukační strategie (např. začít používat kompenzační prostředky na bázi jiných smyslů - nejčastěji sluchu či hmatu). V takovém případě jsou nuceni naučit se pracovat s novými pomůckami/technologiemi nebo/a využívat nové způsoby práce efektivně používat, tedy i pracovat s novými pomůckami a technologiemi. 2 V dokumentu MŠMT pro účely financování zvýšených nároků na studium studentů se SP jsou dané kategorie nazvány: Student uživatel zraku a Student uživatel kompenzačních smyslů viz

5 Nevidomí studenti Nevidomí studenti čelí nejtěžšímu stupni zrakového postižení (prakticky nebo zcela nevidomí). Prakticky nevidomí studenti jsou za vhodných světelných podmínek schopni svůj zrakový potenciál funkčně využít například při orientaci a pohybu. Při vzdělávání jsou však převážně odkázáni (stejně jako zcela nevidomí) na využívání alternativních informačních kanálů. Zajištění efektivní podpory při edukaci předpokládá zapojení kompenzačních činitelů a prostředků 3. K tomu, aby mohly být kompenzační funkce využity ke kompenzaci zrakové ztráty, je třeba specializovaného výcviku. Ten se jedincům dostává prostřednictvím ucelené rehabilitace. Při edukaci je student významně znevýhodněn tím, že nemůže využívat informace ze dvou nejvíce využívaných informačních kanálů, ale pouze jeden z nich sluch. Navíc vidící při předávání informací často nedoceňují, že vnímání vizuálně zpracovaných přednášek/dokumentů pouze sluchem podává pouze parciální informaci a nezaručuje pochopení její podstaty. Sledování neúplných (nedostatečně pochopených) informací, které se studentovi bez zrakové opory dostávají, je velmi náročné na pozornost a způsobuje její rychlou únavu. Za nejvýznamnější znevýhodnění nevidomí studenti považují nedostatečnou dostupnost povinných a doporučených studijních materiálů v alternativních formátech (např. publikací, pracovních listů ve výuce aj.). Aby mohli v hodinách pracovat efektivně, potřebují mít podklady již nastudované, aby se mohli připravit a informace si případně samostatně předem dohledat. Jen tak mohou při výuce adekvátně reagovat a dotazovat se. V opačném případě jsou odkázáni na dohledávání informací v až po výuce v dostupných zdrojích, které jsou v řadě případů špatně dostupné nebo méně kvalitní. Nedostupnost zdrojů pro studium ovlivňuje také kvalitu studijních výsledků. Při studiu na vysoké škole se předpokládá, že student je již z předchozích stupňů vzdělávání připraven efektivně využívat kompenzační funkce. Přesto je častá situace, že právě při studiu VŠ je studentům doporučena změna způsobu práce s informacemi. V uvedeném stupni studia se totiž setkává s řešením kvantitativně i kvalitativně odlišných studijních úkolů. Z nich pak vyplývají požadavky na využívání odlišných kompenzačních mechanismů. Ty jsou však mnohdy náročnější na obsluhu a tedy i na edukaci. Je nutné si uvědomit, že pro studenta to znamená zvýšené nároky na výkonnost. 3 Za nižší kompenzační činitele jsou považovány smysly (hmat, sluch, čich a chuť). Mezi vyšší kompenzační činitelé patří: myšlení, paměť, představy a řeč. (Lopúchová, 2011)

6 2. Možnosti podpory studentů se zrakovým postižením Z předchozího textu je zřejmé, že podpora při vyrovnávání znevýhodnění studentů se SP představuje adekvátní řešení jejich složité situace. Aktuální je též standardizace podmínek a podpory nejen v rámci jedné VŠ, ale i v ČR. V závislosti na tomto faktu připravilo MŠMT pravidla pro financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami, kde jsou specifikovány jednotlivé možnosti podpory. V následujícím oddílu jsou ve zjednodušené podobě představeny: - úprava podmínek (pozice vpředu, kde je nejlépe slyšet, zajištění tichého prostředí, dostupnost přívodu elektřiny pro využívání pomůcek aj.); - zohlednění specifických potřeb při komunikaci; - zohlednění specifických potřeb při pohybu a orientaci v prostředí; - podpora při komunikaci a sociálním kontaktu (představení se jménem, konkrétní oslovování všech studentů jménem, dodržování stálého zasedacího pořádku aj.); - podpora při orientaci ve studijních materiálech; - zohlednění zvýšené časové náročnosti při řešení studijních úkolů; - zohlednění zvýšených nároků na vysvětlení zadávaných úkolů; - zohlednění zvýšené unavitelnosti při využívání alternativních prostředků ke splnění studijních úkolů. Potřeby charakteristické pro slabozraké studenty V případě slabozrakých studentů se dále jedná o následující specifické potřeby: - úprava světelných podmínek zejména se jedná o intenzitu a kvalitu osvětlení; - vizuální úprava studijních materiálů (i vzdálenosti, ze které je musí vnímat); - zohlednění zvýšené zátěže při zrakovém vnímání (zvýšených nároků na čas a na přestávky při zrakově náročné práci); - respektování používání osobních optických i neoptických pomůcek (klasické /kamerové/digitální zvětšovací lupy, stojany, čtenářské pulty, přisvětlovací zařízení); - podpora při výuce založené na vizuálních pomůckách (např. power-pointové prezentace, edukační filmy aj.). Potřeby charakteristické pro nevidomé studenty Nevidomí studenti dále potřebují následující specifickou podporu:

7 - respektování používání osobních kompenzačních pomůcek pro zaznamenávání dat (PC s hlasovým/hmatovým výstupem, audio nebo MP3 záznamník); - zpřístupnění informací v alternativních formátech (slovní popis používaných vizuálních výukových pomůcek, adaptace nedostupných formátů do přístupné podoby (např. digitalizace studijních textů) aj. Z uvedeného je patrné, že i když vysoká škola upraví základní podmínky pro studium studentů (zpřístupní studijní literaturu a do přístupných formátů, vybaví učebny příslušnými technologiemi, zvýrazní orientační prvky v budovách aj.) přesto zůstává stěžejní oblast podpory na přímé práci vyučujících. 2.1 Doporučení pro sociální komunikaci Sociální kontakt a začlenění do skupiny vidících je pro člověka s těžším stupněm zrakového postižení v mnohém náročné a v některých situacích se neobejde bez pomoci vidících. Úspěšná integrace studenta se ZP bývá ovlivněna několika proměnnými: způsobem jednání samotného jedince, postoji ve skupině a samozřejmě i postoji vyučujících, kteří svým jednáním typ vztahu do jisté míry predikují. Za jedinou správnou lze považovat komunikaci založenou na partnerském postoji vyučujícího/zaměstnance (rovný přístup ke studentům s postižením i bez něj) i mezi studenty ve skupině. Nevidomý student svůj status ve skupině vytváří na základě vlastních osobnostních kvalit, postojů k vlastnímu postižení (tzv. akceptace) a nakonec i úrovně sociálních dovedností. Studenti se ZP mohou své postižení pojímat různě. Někteří ho mohou vnímat jako neštěstí, jiní jako životní výzvu. Problémy s akceptací vlastního postižení může mít například student, který je teprve krátký čas konfrontován s progresí a negativní prognózou zrakové vady. Ve zcela jiné situaci je nevidomý student s vrozenou vadou, která nepodléhá progresi. Své jednání i studium staví na již zaběhnutých dovednostech a stereotypech a tento stav považuje za normální. Ze zkušenosti je známo, že sociálně přínosná je otevřená komunikace studenta o konkrétních důsledcích svého postižení i případných komplikacích při řešení studijních úkolů. Inkluzivní přístup a ochota/umění pomoci se týká prakticky každého z nás a studentům se ZP umožní důstojné, účelné a smysluplné studium. Dovednosti sociální komunikace V tomto oddílu jsou uvedeny nejčastější problémové situace v sociálním kontaktu, ve kterých se studenti se ZP nejčastěji ocitají. U každé je nabídnuto doporučení pro optimální řešení.

8 Protože jde pouze o stručný výsek z širší problematiky, je vhodné studium doplnit některým z doporučených zdrojů 4. Jak je vhodné studenta oslovit a pozdravit? Již první kontakt se slabozrakým či nevidomým studentem činí vidícím potíže. Zdrojem obav bývá fakt, že daný jedinec neví, že se jej někdo chystá oslovit. Sám student se ZP má při zahajování komunikace ztíženou situaci v tom, že neví, zda a kdo se v jeho blízkosti nachází, zda se jedná o muže či ženu, vyučujícího či spolužáka nebo jinou cizí osobu. Sám tedy (pokud to není nezbytné) rozhovor většinou nezahajuje. - Vidící by měl studenta se ZP oslovit jako první, a to z dostatečné vzdálenosti a ze směru zepředu (čelem k němu), aby předešel úleku. - Pokud vidící zná jméno studenta, je vhodné jej oslovit jménem a vzápětí se také představit, aby student se ZP věděl, s kým hovoří. - V případě jednání s jedincem se ZP je za vhodné považováno podání ruky. Jde o jakousi náhradu očního kontaktu. Pokud se rozhodnete ruku podat, upozorněte studenta na Váš úmysl sdělením mohu Vám podat ruku?. Navázání očního kontaktu s člověkem se ZP Navázání očního kontaktu je důležitou součástí komunikace pro všechny jedince, kterým to jejich funkční zrak dovolí (tedy pro slabozraké i některé prakticky nevidomé) 5. Ze strany vidícího je vhodné kontakt přirozeně podporovat a do jisté míry být tolerantní k případné nepřirozené pozici jedince se ZP. Ten může očního kontaktu dosáhnout pouze za jistých okolností (např. z jiného než přímého pohledového úhlu, přiblížením k partnerovi, při vyšší intenzitě osvětlení aj.). Naopak nevhodné je otáčet se při hovoru čelem jinam. Nevidomý člověk z hlasu odečítá i mnoho dalších informací jako mimika, gesta, míra pozornosti, kterou hovoru věnuje. Jak efektivně nabídnout pomoc? Student se ZP se často dostává do nepředvídatelných situací, jejichž zvládnutí mu velmi usnadní naše rada či pomoc. Od vidících se naopak očekává, že pokud vidí nevidomého nebo slabozrakého člověka nerozhodně postávat a váhat nad řešením situace, nabídnou mu pomoc. Je však třeba se zeptat, jestli student pomoc skutečně potřebuje a jeho rozhodnutí respektovat 6. 4 Vhodné principy a strategie sociální komunikace s osobami se ZP lze najít například v knize J. Slowika Speciální pedagogika nebo na aj. 5 Individuální důležitost má u jedinců s vrozenou zrakovou vadou. Zde záleží na výchově/návycích daného jedince. 6 Důvody pro odmítnutí pomoci pochopíme teprve tehdy, vyslechneme-li výpovědi o zkušenostech samotných nevidomých či slabozrakých (viz např.

9 - Pomoc by měla být nenucená a co nejméně nápadná, bez projevů soucitu. - Nejednejte za člověka se ZP v situaci, kterou je zjevně schopen zvládnout sám. - Za chybné nabídnutí pomoci lze považovat např.: Pojďte, já Vás dovedu k nebo Počkejte tady, přinesu Vám jídlo, bude to tak jednodušší aj. Správným řešením je se na dané pomoci nejprve dohodnout: Bude pro Vás příjemnější pro jídlo si dojít sám nebo Vám ho mohu přinést?. Jak vést rozhovor/jednání? Při rozhovoru je vhodné vyhnout se hlučnému prostředí. V běžných situacích není třeba zvyšovat hlas nebo mluvit pomalu, zřetelněji nebo dokonce v jednoduchých větách. Pokud student nemá současně i sluchové postižení, je to zbytečné a pro komunikátora nepříjemné a unavující. Při komunikaci a jednání se studentem se ZP platí následující zásady: - Pokud přijde nevidomý s průvodcem na jednání, Vaším komunikačním partnerem je on, nikoli jeho průvodce. Je tedy vhodné oslovit nejprve nevidomého a s ním také komunikaci vést (průvodce není zástupcem nevidomého, pouze jej doprovází). - Vyvarujte se používání neverbálních prvků jako kývnutí k vyjádření souhlasu či nesouhlasu, ukázání směru rukou aj. - Nebojte se používat slovní spojení jako: uvidíme, podívejte se na to, můžete si to přečíst aj. - nevidomí je také běžně používají. - Nepoužívejte nejasné pojmy jako např. tady, tam, tamto aj. - Zeptejte se, zda student rozumí tomu, o čem hovoříte. - Pokud to daná situace vyžaduje, stručně popište jeho bezprostřední okolí. - Nepřesouvejte osobní věci bez vědomí člověka se ZP. - Při společném jídle je vhodné se zeptat, zda dotyčný uvítá, když mu popíšete, jak je pokrm na talíři rozložen (obyčejně se používají čísla ciferníku: na 12 je vepřo, od 2 do 6 knedlo a od 7 do 11 je zelo). - Vstoupíte-li do místnosti, kde je člověk se ZP, je třeba dát zřetelně najevo svou přítomnost. Totéž platí, pokud hodláte místnost opustit (a to i v případě, že se za chvíli vrátíte). Předejdete tím trapné situaci, kdy Vás nevidomý oslovuje za Vaší nepřítomnosti. - V případě, že se hodláte dotyčného dotknout, je vhodné mu to předem oznámit. Předejdete tím úleku. - V případě, že má daná osoba potřebu sdělovaná data zaznamenat, je vhodné to respektovat a poskytnout vhodné podmínky (místo k sezení, pracovní plochu, vhodné osvětlení nebo přívod elektřiny). - Pokud je součástí jednání podpis dokumentu, je třeba jej předem poskytnout v alternativním formátu, případně nabídnout jeho přečtení (student má právo o přečtení požádat jemu blízkou osobu nejčastěji svého průvodce).

10 - Pokud člověk se ZP odchází z místnosti, kterou často nenavštěvuje, je vhodné decentně mu poradit s orientací ke dveřím. V případě slabozrakých je vhodné zeptat se na vhodné podmínky pro komunikaci. Jedná se zejména o zvýšení nebo snížení intenzity osvětlení, vzdálenost a vhodnou pozici obou partnerů (slabozraký bokem nebo zády k oknu, aby ho světlo neoslňovalo a zároveň dopadalo na komunikačního partnera). 2.2 Doporučení pro doprovázení studenta se ZP Úkolem průvodce je kompenzovat nevidomému zrakové vjemy, nikoli za něj jednat nebo dokonce rozhodovat (pokud se na tom předem nedohodli). V případě, že se dostanete do role průvodce nevidomého, můžete se Vám stát, že bude třetí osoba při jednání komunikovat s Vámi, nikoli s nevidomou osobou (např. a má pán občanský průkaz? nebo ať se posadí ). V takovém případě je třeba svou reakcí uvést věc na pravou míru a iniciativu přenechat osobě se ZP. Jako průvodce dodržujte následující doporučení pro pohyb s nevidomým: - Nevidomého nejprve oslovte a domluvte se, zda a jakým způsobem si přeje doprovodit (slabozrakým a některým prakticky nevidomým osobám postačí, když půjdete cca 1 metr před nimi, pomocí funkčního zraku jsou schopni kopírovat váš pohyb a držení tedy nepotřebují). - Pokud si dotyčný přeje se při chůzi přidržet, nabídněte mu vlastní předloktí s frází mohu Vám nabídnout rámě? (v tomto momentě se můžete Vaší nabízenou paží lehce dotknout ruky, kterou se Vás chystá nevidomý uchopit). - Pohybujte se cca půl metru před nevidomým a pokud možno stálou rychlostí (netlačte jej před sebou, nemanipulujte s jeho Bílou holí). - Ohlaste nevidomému orientačně významné podněty, zejména pokud měníte směr, vystupujete nebo sestupujete ze schodů (i obrubníku). - Upozorněte nevidomého na změny v pohybu a jejich příčiny (např. projdeme dveřmi, přejdeme vozovku aj.). - Pokud se chystáte procházet zúženým prostorem, je vhodné na to upozornit a požádat nevidomého, aby se zařadil za Vás (sdělení doprovoďte pohybem Vaší paže směrem ke středu Vašich zad). - Když hodláte nevidomého opustit, přesvědčte se, že se orientuje a je tedy schopen pokračovat v chůzi samostatně. Pro provázení nevidomých existují standardizované techniky, které umožňují efektivní a esteticky vyhlížející pohyb obou partnerů v prostoru. Jedná se například o techniky změny směru pohybu, procházení dveřmi, chůze po různých druzích schodišť, nastupování a vystupování z dopravních prostředků, doprovod na WC nebo do restaurace, pohyb v přírodě a jiné.

11 Doprovádí-li nevidomého vodící pes Nevidomý s vodícím psem má přístup do veřejných objektů včetně obchodů, restaurací, škol, úřadů a kulturních zařízení. Zde platí několik zásad: - Vodícího psa, který je v postroji, nikdy nevyrušujeme (není přípustné oslovovat, přivolávat, dotýkat se, mlaskat či dokonce nabízet pamlsky). - Nejdříve vždy oslovíme nevidomého a s ním dohodneme možný kontakt s vodícím psem. - V případě, že nevidomému pomáháme, nesmíme přitom se psem manipulovat. K seznámení s jednotlivými průvodcovskými technikami lze doporučit např. edukační film SONS 7, publikaci H. Van Dycka Ne tak, ale tak 8 nebo P. Francové Za zeptání nic nedáte nebo Jak vidím svět, když nevidím 9. Mimoto existuje možnost absolvovat akreditovaný kurz Průvodce nevidomého Doporučení pro předávání a zaznamenávání informací Získávání, zaznamenávání nebo vyhledávání dat patří k problematickým oblastem, které je nutné realizovat s využitím alternativních prostředků. Ze strany vidících je nezbytné přizpůsobit své jednání tak, aby informace byly pro osobu se ZP využitelné. Jak postupovat při popisu či výkladu? Zvláštní pozornost je třeba věnovat používání jazyka při popisování předmětů, situací či procesů. Základním hlediskem je srozumitelnost pro příjemce, cílem je umožnit vytvoření co nejpřesnější představy. Popis je třeba založit na základních informacích. Ty je posléze možné rozšířit informacemi doplňkovými. Naopak je nutné se vyvarovat sdělování informací nadbytečných či zavádějících. Zásady srozumitelného popisu/výkladu: - vytvořit tiché a klidné prostředí, promluva by neměla být příliš rychlá; - využívat jedinci dobře známý slovník; - vysvětlit cizí a neznámé pojmy; - používat konkrétní pojmenování a charakteristiky (velikost, polohu, seskupení či rozmístění, barvu, strukturu, vzdálenost a další vztahy); - zařazovat přestávky a kontrolní otázky (zjistit, zda byl obsah správně pochopen); - používat kratší, dobře strukturované informace (číslovat množství sdělovaných okruhů a sdělovat, ke kterému se výklad právě vztahuje aj.);

12 - pokud to situace vyžaduje, používat pro jedince srozumitelné názorné pomůcky (např. reálný předmět, model nebo reliéfní vyobrazení). Mezi základní oblasti komunikace patří také předčítání. I zde platí jisté zásady, kterých je vhodné se přidržet: - při čtení není vhodné obsah zkracovat (příp. musí předcházet vzájemná dohoda a čtenář by měl na zkrácení vždy upozornit to co se zdá nepodstatné pro něj, může mít pro člověka se ZP zásadní význam); - není vhodné obsah doplňovat vlastními posuzujícími poznámkami (např. to není důležité aj.); - při čtení pošty je nutné přečíst nejprve odesilatele, aby rychleji pochopil souvislosti obsahu, ale též aby se mohl rozhodnout, jestli jste právě Vy vhodným čtenářem dané zprávy; - při předčítání tiskovin/skript je vhodné přečíst nejprve všechny titulky z oddílu, který je v zájmu posluchače, a teprve potom číst články/kapitoly v pořadí, které si sám zvolí. 2.4 Jaké odlišnosti platí při zaznamenávání dat? Další oblastí komunikace je písemný záznam. K zaznamenávání dat bylo dříve využíváno převážně Braillova písma. V minulém století dosáhl značného rozmachu audiozáznam. Současný pokrok umožňuje výběr z mnoha forem záznamu a zařízení k jeho pořízení. V akademickém prostředí je nejrozšířenější elektronický záznam. Umožňuje kombinovat oba typy výstupu (čtení pomocí hmatu Braillského zobrazovače a audio výstupu). Pro komunikaci s vidící veřejností je významným pomocníkem osobní počítač se speciálním vybavením (zejm. a sociální sítě 11 ). Počítač umožňuje studentům se ZP nejen samostatnou práci s písemnými informacemi, ale také zpřístupnění jejich písemných prací vidícím. Student může na PC pracovat v Braillově písmu a výsledek tisknout ve formě běžného písma (černotisku). Mezi problémové formáty patří elektronické dotazníky a formuláře, které jsou ve většině případů graficky zpracovány pro vnímání zrakem, pro speciální software však často zůstanou nečitelné. Při komunikaci em je vhodné dodržovat následující zásady: - posílat pouze obsahy v textových souborech; - obrázky a jiné vizuálně nebo graficky upravené obsahy (náčrtky, grafy, tabulky aj.) je třeba nahradit/doplnit slovním popisem); - v případě slabozrakých je na osobní domluvě, jaký typ dokumentů je pro ně čitelný. 11 Pro jedince se ZP představují významnou pomoc sociální sítě pro osoby se ZP. Dochází zde k předávání specifických informací zejm. zkušeností mezi lidmi s podobnou životní zkušeností. Takové informace bývají v mnoha případech velmi efektivní. Mezi nejvyužívanější servery patří: a

13 Braillovo bodové písmo Braillovo bodové písmo lze bez nadsázky považovat za součást kultury nevidomých. Systém reliéfních znaků je dodnes nepřekonaným fenoménem. I dnes jde o významný prostředek gramotnosti zejména v případě jedinců s vrozeným těžkým stupněm zrakové vady a nevidomých. Jde o soubor 64 znaků vytvořených kombinací reliéfních bodů v šestibodové struktuře. Braillovo písmo dnes existuje ve dvou variantách: šestibodové (pro běžný zápis textů, matematických a jiných operací, notového záznamu aj.) a osmibodové (pro zápis v programovacích jazycích IT). V současnosti se Braillovo písmo používá také ke čtení elektronických dokumentů hmatem. Umožňuje to Braillský zobrazovač (řádek), který je přídavným zařízením PC. Zápis v Braillově písmu lze provádět mechanicky na speciálním psacím stroji (Pichtově stroji) na papír. Zápis na PC lze provádět na běžné nebo také speciální Braillské klávesnici. Elektronický dokument Adaptaci studijních textů do elektronických dokumentů pro potřeby studentů se ZP při studiu na UHK má ve své kompetenci Středisko Augustin. Samotná adaptace dokumentů zpravidla probíhá podle metodiky zpracované střediskem Teiresias (MU Brno). K zásadním oblastem úprav patří: volba formátu; přehledná navigace pro práci s textem; úpravy prvků grafické povahy schémat, tabulek, grafů, obrázků; řezy písma aj. Mimo uvedené standardní typy úprav je třeba každý text posoudit a v případě potřeby zařadit i další individuální řešení. Výsledná úprava dokumentu musí využívat jednotné principy, postupy a typy úprav a zároveň musí být přístupná ke studiu bez zrakové opory Proč je práce s internetem pro studenty se ZP obtížnější? Práce s internetem je pro řadu osob se ZP výzvou, zároveň však i nemalým úskalím. Bariéry v přístupnosti webových stánek představuje fakt, že jsou primárně vytvářeny na grafickém základě. Vše, co je naprogramováno jako obrázek, není pro nevidomého dostupné (aspoň částečnou informaci nevidomý získá, pokud je obrázek popsán komentářem). Hlavní zásady a metodiku tvorby přístupného webu pro osoby se zrakovým postižením jsou zpracovány v metodice Přístupný web nejen pro zrakově postižené Podpůrné strategie při studiu na UHK 3.1 Přijímací řízení Student se ZP může prostřednictvím spolupráce se Střediskem podpory studentů se specifickými potřebami Augustin požádat o adaptaci testu do alternativního formátu nebo o úpravu prostředí pro vykonání přijímací zkoušky

14 Slabozrací Adaptace formátu zadání zkoušky: V případě slabozrakých studentů se nejčastěji jedná o zvětšený černotisk do formátu Ariel 18b. (dle funkčního dopadu vady je možné dle potřeby vyhovět i jiným charakteristikám textu). Zvětšeny musí být všechny předlohy tedy i obrazové informace jako grafy, tabulky aj. Využívání speciálních optických a optoelektronických pomůcek: Pro slabozrakého je výhodou použití jeho osobní pomůcky, protože je zběhlý v jejím efektivním používání. V případě potřeby může požádat o umístění ke stolu se sklopnou deskou. Přisvětlení pracovní plochy: Přisvětlení lze dosáhnout přídavným přenosným svítidlem. V případě oslnění studenta (nadměrná intenzita dopadajícího světla) lze změnit pracovní místo nebo použít žaluzie. Nevidomí Adaptace formátu zadání zkoušky: Student vždy potřebuje adaptaci písemného testu do alternativního formátu. V zásadě lze využít dvě varianty: tisk testu v Braillově bodovém písmu nebo vyplnění elektronického dokumentu. V prvním případě student odpovědi nemůže vpisovat přímo do braillského testu, ale zaznamenává je buď také v Braillově písmu na Pichtově psacím stroji na samostatný list papíru nebo do elektronického zápisníku a text posléze vytiskne v běžném písmu. Častěji používaný je druhý způsob - vyplnění testu v elektronické formě. Student převážně využívá PC s hlasovým nebo hmatovým výstupem. Důležité je, aby mohl pracovat s vlastním zařízením, které umí ovládat ( je na něj zvyklý). Důležité je zajištění podmínek (zejm. tiché prostředí a přívodu elektrického proudu). Obecně platná doporučení 1. Přítomnost asistenta je vhodná při zadávání úkolů přijímací zkoušky. Důležité je, aby s jeho dopomocí student porozuměl způsobu zapisování odpovědí. Vlastní vypracování testu student již vykonává sám. 2. Navýšení času pro vypracování testu by mělo být v případě nevidomých studentů samozřejmostí. Adekvátně zvýšeným nárokům na práci studenta je možné navýšit čas pro vykonání zkoušky až o 50%. Posouzení a doporučení pro úpravu podmínek přijímací zkoušky je v kompetenci podpůrného střediska Augustin.

15 3.2 Zpřístupnění informací Pokud má student potíže při orientaci v informačních systémech školy: Elektronické informační systémy bývají složité, nepřehledné a nejsou uzpůsobeny ke čtení v alternativních formátech (nesplňují nároky zásad Blind Friendly Web 14 ). Student tak není schopen své studium samostatně spravovat a kontrolovat a je nucen se na informace uváděné v systému doptávat. Řešením je zpřehlednění webových stránek a informačních systémů školy. Úspěšnost studenta v jejich používání lze podpořit speciálním výcvikem, který je v kompetenci Střediska Augustin. Při operacích pro studenta nedostupných lze využít asistenci pracovníka studijního oddělení nebo Střediska Augustin. Pokud student není schopen porozumět výkladu látky: Slabozraký student nejčastěji vnímá detaily až z velmi malé vzdálenosti (u trubicového vidění pouze tehdy, pokud se na konkrétní podnět přesně zaměří). Nevidomý student nemůže vizuální formu informací využít vůbec. Mnoho důležitých vizuálních podnětů jim zůstává skryto, pokud je na ně někdo neupozorní. Výklad založený převážně na vizuálních prostředcích může způsobit, že jedinec látku vůbec nepochopí nebo si o ní vytvoří nepřesnou nebo dokonce nesprávnou představu. V případě, že jedinec výkladu nerozumí, je pro něj velmi obtížné udržet pozornost. Následně je nucen porozumění dosáhnout jinou cestou, což sebou přináší řadu dalších potíží (studiem z knih, oslovením spolužáka nebo vyučujícího). Pokud si student probíranou látku nestihne doplnit, další související vědomosti staví na nedostatečném či dokonce chybném základě. Na důležité vizuální podněty související s obsahem výuky je studenta potřeba upozornit. Slabozrací Slabozrací studenti obyčejně potřebují následující úpravy textů: dobře čitelné, přehledné a optimálně zvětšené. Nutná je i včasnost dodání dokumentů, protože čtení a studium s oslabením zraku je časově výrazně náročnější. Není výjimkou, že zvětšené předlohy slabozraký student využívá pouze v případě kratších textů a obrazových materiálů, zatímco pro čtení delších dokumentů používá alternativní formáty. Nevidomí Adaptace studijních materiálů pro nevidomé vychází z potřeby práce s texty bez zrakové kontroly, tzn. bez možnosti obsah navazovat na obrazové informace (obrázky, grafy, aj.). 14 Přístupný web nejen pro zrakově postižené viz

16 Při popisech vyžadujících vytvoření přesné představy nelze počítat s běžnými zrakovými představami a je nutné doplnit přesný slovní popis. Obecně platná doporučení Za nejoptimálnější pomoc lze považovat, když vyučující studentovi poskytne příslušný studijní materiál ještě před vlastní výukou. Student tak má možnost předem se v látce zorientovat (doplnit základní představu o neznámých pojmech), seznámit s grafy a obrázky, které není schopen při samotné výuce zachytit. Vždyť právě na jejich znalosti mnohdy závisí porozumění vykládané látce. (Zezulková, Krhútová, 2008) 3.3 Zpřístupnění studijních textů a obrazových materiálů Pokud studentovi činí potíže čtení dokumentů a obrazových informací Studium z písemných nebo obrazových materiálů studentům komplikuje ztížená orientace na stránce a vyhledávání konkrétního obsahu v dokumentu. V případě obrázků se jedná o rozměr, vzdálenost, kontrastu figury a pozadí nebo množství nahloučených detailů. Studium se stává časově náročnější a zrakově únavné. Překonat uvedený problém úplně nelze, ale pomůže doporučení konkrétních zdrojů informací s uvedením odkazu či stránky na obsahy, které je nezbytné nastudovat. Slabozrací Pokud studentovi čtení komplikuje zraková únava: Slabozraký student je nucen čtení dělit na krátké časové úseky, aby předešel zrakové únavě a jejím projevům (tzn. větší časové nároky na přečtení dokumentu, nevýhodnější z hlediska udržení obsahových souvislostí textu). Podpora vyučujících spočívá předně ve včasném zadávání studijních požadavků, aby měl student dostatečný časový prostor a mohl si práci rozvrhnout. Pomůže také konkrétní odkázání na nejlepší zdroj pro studium daného obsahu (předejde tím zbytečnému čtení mnohastránkových textů s malým výsledkem). Pokud student používá optické pomůcky (OP): Používání OP způsobuje nižší linearitu čtení (jedinec nemůže slovo číst jako jeden celek, ale skládat ze slabik). Pomalejší je také orientace na řádku a přesouvání pomůcky na nový řádek. Student by měl využívat nejefektivnější způsob zvětšování textů a zvažovat kombinaci čtení zrakem s alternativní formou získávání informací. Vyučující by měl respektovat zvolený způsob práce s informacemi, být ochoten umožnit úpravu prostředí (zejm. místo k sezení, dostupnost el. proudu) a pomoci s orientací odkazováním na konkrétní místo v textu. Pokud má potíže s rozlišením obrazových informací (obrázků, schémat aj.):

17 Řadu obrazových informací (zejména, pokud jsou promítnuty jako součást power-pointové prezentace) nejsou slabozrací studenti schopni rozlišit. Pokud je obrázek pro studenta využitelný, často jej není schopen vnímat jako celek (představu o celku si musí vytvořit na základě syntézy jeho malých částí). Obrázek pro slabozrakého studenta by měl být dostatečně velký, přehledný, kontrastní, důležité prvky by měly být zvýrazněny. K podmínkám efektivního využití obrázků patří i možnost přiblížení (použití optiky) a dostatek času na prohlídnutí. Nevidomí Nevidomí studenti mohou číst pouze dokumenty v alternativních formátech (nejčastěji využívají elektronické dokumenty pomocí hlasového výstupu nebo Braillského zobrazovače). Pro vybrané obsahy jsou však i dnes preferovány texty v Braillovu písmu. Pokud studijní materiál není studentovi k dispozici v alternativním formátu: V takovém případě se student nemůže plnohodnotně účastnit výuky. Písemné studijní materiály, které vyučující používá přímo při výuce, by měl pro nevidomého studenta zajistit v alternativním formátu 15. Nejpoužívanější je zaslat mu jej předem em. Pokud student při výuce pracuje s textem v Braillově písmu: Při čtení Braillského textu je orientace na stránce a vyhledávání konkrétních obsahů v textu značně ztížená. Nelze využívat techniku rychlého přehlédnutí stránky a jejího obsahu. Mimoto jsou značně omezené možnosti zvýraznění důležitých termínů nebo pasáží. Pokud student neví, na které stránce je konkrétní informace uvedena, její nalezení je časově mnohem náročnější než při čtení zrakem 16. Pomocí v daném případě je včasné zadání úkolu, aby měl student na prostudování dostatek času. Pokud student při výuce pracuje s elektronickým dokumentem: Čtení elektronického dokumentu je podmíněno používáním speciálních pomůcek a tedy i zvládnutím jejich obsluhy. Navíc existují specifické nároky na elektronický dokument, které zaručují pochopitelnost obsahu bez zrakové opory (zejm. přesný komentář použitých obrazových informací). Problém tedy nelze zjednodušit pouze na naskenování učebnice. Veškeré dokumenty, které vyučující ve výuce používá, by měl poskytnout Středisku Augustin, které zajistí adaptaci do příslušných formátů a studentovi poskytne proti podpisu o důvěrnosti poskytnutých dat. Pokud je třeba studentovi zpřístupnit grafické informace: 15 Adaptaci materiálů provede na žádost vyučujícího Středisko Augustin. 16 Z hlediska vyhledávání informací je mnohem výhodnější používání elektronických formátů, ve kterých může použít příkaz pro vyhledání konkrétního termínu.

18 Pokud to lze, je třeba studentovi grafické informace zpřístupnit. Pokud to situace dovoluje, nejjednodušším způsobem zpřístupnění grafické informace je přesný slovní popis (viz kap. 2.2). Také prohlížení reálných předmětů, modelů, ale i hmatové grafiky je nutné doplnit slovním popisem. Studentovi tak usnadníme vytvoření konkrétní a správné představy se všemi potřebnými souvislostmi. Podpora formou hmatového vnímání je potřebná zejména u nových informací, o kterých jedinec nemá žádnou nebo jen nekonkrétní dosavadní představu. 3.4 Zásady pro zaznamenávání dat Nejvyužívanějším způsobem záznamu informací je elektronický dokument. Pokud však student poslouchá a píše zároveň, již většinou není schopen sledovat kvalitu vlastního zápisu, který musí zpětně korigovat a informace případně doplňovat z jiných zdrojů. Velmi pomůže, pokud lze doslovnou verzi přednášky zaznamenat bez jeho přičinění (zapisovatel nebo audionahrávka) a student si případně zapisuje pouze stručné vlastní poznámky. Doslovný záznam studentům umožňuje stoprocentně se na výklad soustředit (případně se aktivně zapojit) a s nezkreslenými informacemi následně opakovaně pracovat 17. Slabozrací Pokud si slabozrací studenti sdělované informace zaznamenávají rukopisem: Problém mu často činí je posléze po sobě přečíst. V tomto případě jde o problém, jehož řešení je v kompetenci Střediska Augustin. Je třeba se studentem domluvit možnosti jiného způsobu pořizování poznámek. Nevidomí Nevidomí studenti nejsou schopni zaznamenat přesně všechna data (např. obrázky, náčrtky, grafy aj.). Potíže jim může činit zápis cizích pojmů, u kterých neznají správnou písemnou podobu. Pozdější dohledávání podle zvukové podoby je náročné a zdlouhavé. V případě obrazových informací pro výuku zásadních je vhodné ve spolupráci se Střediskem Augustin zajistit hmatovou verzi. U cizích pojmů je velkou pomocí spelování. 3.5 Asistenční služby v edukačním procesu Asistenční služby pro studenty se ZP obecně zahrnují pomoc při orientaci a pohybu, zprostředkování informací včetně studijních textů v přístupném formátu. 17 Řada studentů považuje uvedený způsob za efektivní zejména z hlediska nejmenšího úniku informací. Někteří vyučující však považují nahrávání přednášek za nepřípustné a nejsou ochotni povolit pořizování audiozáznamů.

19 Asistenci lze definovat jako nezbytně nutnou míru podpory při činnostech, které student objektivně není schopen zvládnout sám. I když jsou asistenční služby spíše doménou nevidomých studentů, i slabozrací se mohou dostat to situací, ve kterých je jejich využití vhodné. Vždy záleží na studijním oboru (profilu studijních aktivit) a samozřejmě na úrovni zrakové schopnosti a výkonnosti. Situace, ve které je asistenční služba vhodná: - informování o organizačních změnách (tzv. operativní informace jako změny rozvrhu, konzultačních hodin, místa výuky aj.); - vysvětlování (slovní popis) obsahů výkladu náročných na učení nápodobou nebo při zadání testů aj.; - při pohybově/orientačně náročných činnostech (praktických činnostech, pohybových aktivitách, realizaci chemických či fyzikálních pokusů aj.) - kontrola formálních náležitostí při zpracovávání seminární, bakalářské nebo diplomové práce (např. správnost rozložení textu/obrázků na stránce, zarovnání odsazení, řádkování, typu a vlastností písma aj.); - kontrola diakritických a interpunkčních znamének v delším textu, kontrola formálních náležitostí v seznamech použitých zdrojů a podobně (slabozrakým studentům, kteří pracují s optickými pomůckami). Úkolem asistenta je komentovat zejména informace, které nejsou slovně sdělovány a nelze je přečíst v publikacích (např. popis procesu realizovaného chemického či fyzikálního pokusu, techniky pohybové aktivity aj.). Opravovat gramatické či stylistické chyby však k povinnostem asistenta nepatří. Pokud má student potíže při pohybových aktivitách: Zejména při skupinových aktivitách orientaci komplikuje, že se pozice studentů mění. Pokud je to v dané aktivitě možné, je vhodné domluvit zvukové signály tak, aby student mohl sledovat dění na hřišti/sportovišti. Asistenční služby může poskytovat profesionál nebo proškolený dobrovolník z řad studentů sjednaný Střediskem Augustin nebo si tuto službu studenti zajišťují samostatně. 3.6 Možnosti podpory při ověřování výsledků studia Při ověřování výsledků studia (zkoušce/testu/praktické dovednosti aj.) je vhodné trvat na standardní formě zkoušky. Volba alternativní formy (např. náhrada písemného testu ústním přezkoušením) by měla být vždy objektivně zdůvodněna. Samotné zrakové postižení však nelze za objektivní důvod považovat. Pokud student není schopen pracovat se standardní formou zadání:

20 Při písemném testu je nutné zajistit adaptaci zadání do přístupného formátu (např. zvětšení předlohy, převedení do elektronického dokumentu aj.). Pokud student potřebuje upravit podmínky: Studentovi je nutné zajistit vhodné podmínky (stůl, osvětlení, přívod elektrického proudu aj.), dovolit používat vlastní optické nebo kompenzační pomůcky. Pokud by s ohledem na své znevýhodnění úkol nebyl schopen v daném časovém limitu vypracovat: S ohledem na větší časovou náročnost práce prodloužit časový limit na vypracování úkolu o max. 50% standardního času. Závěr Zrakové postižení způsobuje studentovi vysoké školy značné znevýhodnění. I když jsou povinnosti pro všechny studenty stejné, student se ZP obvykle musí vynaložit na jejich splnění nepoměrně větší úsilí. Přesto lze tvrdit, že studium je pro danou cílovou skupinu přínosem a neocenitelnou zkušeností. Studenti se ZP mají dobré předpoklady ke studiu řady studijních oborů a v praxi se v nich mohou kvalitně uplatnit. Článek se zabývá charakteristikou nejdůležitějších specifických potřeb a možností podpory studentů se ZP ze strany UHK. Za stěžejní lze považovat zohlednění specifik v komunikaci a práci s informacemi. Samotní studenti se specifickými potřebami považují za stěžejní, pokud vyučující (nebo jiný zaměstnanec UHK) uplatňuje partnerský přístup a umožní tak oboustranně efektivní komunikaci. Za neméně důležitou považují dostupnost informací v přístupných formátech. Jednou ze základních podmínek efektivní podpory studentů se ZP je funkční komunikace mezi studentem, vyučujícím a Střediskem Augustin. Za nejdůležitější zásadu ze strany vyučujících lze tedy považovat ochotu komunikovat se studentem na téma jeho studia, specifických potřeb a možností jejich řešení. Student se SP samostatně řídí své studium, ale neměl by mít obavy oslovit s případnými obtížemi konkrétního vyučujícího, případně Středisko Augustin. To je posléze kompetentní k posouzení vhodných servisních opatření i jejich realizaci. Vyučujícím poskytne individuální konzultace ohledně vhodných speciálněpedagogických podpůrných strategií, zajistí úpravy prostředí, adaptaci studijních materiálů do přístupných formátů a další služby. UHK by měla respektovat nadměrnou zátěž studenta a umožnit mu přerušení či rozklad studia. V řadě případů je to v zájmu udržení zdraví. Na studenta se ZP by měly být kladeny požadavky obsahově stejné jako na ostatní studenty. Případné změny formy při plnění studijních úkolů musí být vždy podložené objektivními důvody.