Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBECNÁ PŘÍRUČKA. pro ţivnost VELKOOBCHOD

Transkript

1 Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBECNÁ PŘÍRUČKA BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI pro ţivnost VELKOOBCHOD Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracovali: Lidmila Kleinová, CIVOP Poslední aktualizace: srpen 2009

2 OBSAH 1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM STÁTNÍ ODBORNÉ DOZORY INSPEKCE PRÁCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ KATEGORIZACE PRACÍ PRACOVNÍ RIZIKA PREVENCE RIZIK NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA V OBCHODĚ OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘ. (OOPP) ZEJMÉNA V OBCHODĚ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA V OBCHODĚ VÝCHOVA K BOZP VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ POUŢÍVANÝCH ZEJMÉNA V OBCHODĚ SKLADY A SKLADOVÁNÍ

3 10.1. PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY

4 1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP 1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (obecné vztahující se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na oblast podnikání) Zaměstnavatel je povinen: a) zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví spojená s výkonem práce, b) zajišťovat BOZP pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdrţují na jeho pracovištích, c) vytvářet podmínky pro zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik, d) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci, omezovat jejich vznik, nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními postupy, nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, udílet pokyny k zajištění BOZP, e) pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě, f) přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie, poţáry a povodně, epidemie, jiné váţné nebezpečí a evakuace zaměstnanců, g) zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí jejich vyškolení a vybavení odpovídající pracovním rizikům h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, - 3 -

5 i) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobit a umoţnit jim, aby se jim mohli podrobit, j) zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich dodrţování, k) zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, l) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, m) nepouţívat způsob odměňování, jehoţ pouţití by vedlo k ohroţení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, n) zajistit dodrţování zákazu kouření na pracovištích, o) vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, p) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, ţe nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo organizačními opatřeními, q) umístit bezpečnostní značky a zavést signály, týkající se BOZP a seznámit s nimi zaměstnance, jestliţe nelze rizika moţného ohroţení ţivota nebo zdraví zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit, r) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo zástupce pro oblast BOZP, s) zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým poţadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, t) měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty rizikových faktorů, pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru, u) zajistit kontroly a revize všech pouţívaných elektrických spotřebičů, přívodních a prodluţovacích kabelů a šňůr a veškerého elektrického ručního nářadí pouţívaného na jeho pracovištích v předepsaných intervalech, - 4 -

6 v) umoţnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. w) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích a zařízeních a zjištěné nedostatky odstraňovat. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) Zaměstnanci mají právo: na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o pracovních rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením; odmítnout výkon práce, o níţ mají důvodně za to, ţe bezprostředně ohroţuje jejich ţivot nebo zdraví nebo ţivot či zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance; účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí; u zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP; poţadovat dodatečné informace a vysvětlení; mají rovněţ právo poţadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Zaměstnanci jsou povinni: pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny svých nadřízených; dodrţovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny zaměstnavatele; dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichţ se bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci; - 5 -

7 účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí; dodrţovat stanovené pracovní postupy a pouţívat stanovené pracovní a dopravní prostředky; pouţívat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tato neměnit ani nevyřazovat z provozu; oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých moţností se účastnit jejich odstraňování; nepoţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti, a v pracovní době, i mimo něj; podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek; nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci; oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí) nebo pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin; podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám. Zaměstnancům je zakázáno: Přinášet a poţívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky na pracovišti; Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na strojích a bezpečnostní značky. Pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímţ nejsou seznámeni. Další obecné povinnosti zaměstnanců: Předcházet všemi moţnými prostředky a způsoby vzniku pracovních úrazů. Kaţdý úraz si řádně ošetřit (nebo si dát ošetřit) a ihned jej nahlásit nejbliţšímu nadřízenému zaměstnanci, který, jedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny, sepíše záznam o úrazu

8 V případě potřeby speciálně vyškolený zaměstnanec musí poskytnout zraněnému spolupracovníkovi první pomoc a zavolat pomoc. Nejedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo se jedná o tzv. drobné poranění, musí být tyto úrazy zapsány do knihy úrazů. Udrţovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště v pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Při práci pouţívat pouze přidělené a schválené osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z pouţívání a zjištěný stav ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci; dodrţovat určená odkládací místa i způsob odkládání. Neprovádět práce ani neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nemají předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost. Pouţívat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdrţovat se pouze na vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými místy a prostorami, dodrţovat a respektovat bezpečnostní značky a signály. Při příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucímu zaměstnanci, řídit se jeho pokyny a nezdrţovat se bezdůvodně na rizikových místech. Odpovídat za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které jim zaměstnavatel svěřil na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti lze pouze v případě, jestliţe se prokáţe, ţe ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez zavinění zaměstnance. Bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí zaměstnanci uţívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodrţování zákazu je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat

9 POZOR: Nerozumí-li zaměstnanec něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, je povinen poţádat nadřízeného vedoucího zaměstnance o vysvětlení. Povinností vedoucího zaměstnance je takové vysvětlení podat. Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své podřízené s riziky vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností. Vedoucí zaměstnanec je povinen před započetím práce zajistit vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (vţdy ve vztahu k pracovnímu riziku na pracovišti nebo související se zadanou prací), a mycími, popř. i čisticími prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným způsobem) ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) v 103, odst.1, písm.h) stanovuje zaměstnavateli povinnost: jestliţe při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich moţnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají sníţení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěţe spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

10 Zakázané práce těhotným ţenám Těhotným ţenám jsou zakázány práce, např.: v prostředí, v němţ je koncentrace kyslíku v ovzduší niţší neţ 20 % objemových, vyţadující pouţívání izolačních dýchacích přístrojů, spojené s fyzickou zátěţí neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména: o práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěţ kritéria odpovídající kategorii druhé, o spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky, o spojené se zvedáním a přenášením břemen, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 10 stupňů, o spojené s tlakem na břicho, o při nichţ nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ţeny, o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, o spojené s psychickou zátěţí, zařazené do třetí kategorie; spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie, při nichţ by mohly být vystaveny rázům, spojené s expozicí vibracím, při nichţ dochází za běţných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůţe minerálními oleji, s chemickými látkami a chemickými přípravky, v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo, - 9 -

11 vykonávané za podmínek, při nichţ jsou překračovány operativní teploty to max v důsledku tepelné zátěţe z technologie, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichţ je teplota vzduchu udrţována uměle na hodnotě 4 C a niţší, vykonávané po dobu delší neţ jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách niţších neţ -5 C, se zvýšeným rizikem úrazů, zejména při: o nichţ hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, o ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou, o s nebezpečnými zvířaty, o související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu, o při poráţení zvířat na jatkách, o v prostoru uzavřených nádob a nádrţí, o při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny, o apod. Zakázané práce mladistvým ţenám Mladistvým ţenám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací uvedených výše i práce spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí: překračující pro celkovou fyzickou zátěţ limitní hodnoty stanovené pro mladistvé, při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené v textu ruční manipulace s břemeny, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu: o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání nebo trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 20 stupňů,

12 o ve vnuceném pracovním tempu. Práce spojené se zvedáním a přenášením břemen jsou zakázány: 1. všem ţenám, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele: Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zve-daných přenáše-ných ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 15 podlaha zápěstí 2) 5 zápěstí - rameno 2) podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu ) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. 2. těhotným ţenám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele:

13 Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zvedaných přenášených ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 7,5 podlaha zápěstí 2) 3 zápěstí - rameno 2) 5 5 2,5 podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu ) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. Zvedání břemen vsedě je moţno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. Obecné zásady pro zvedání a přenášení břemen ţenami jsou stanoveny Nařízením vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci:

14 Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen ţenami - hmotnost břemen nesmí překročit při dobrých úchopových moţnostech: a) při občasném zvedání a přenášení břemene ţenou by neměla jeho hmotnost překročit 20 kg, b) při častém zvedání a přenášení by hmotnost břemene neměla překročit 15 kg, c) při práci vsedě nesmí překročit hmotnost manipulovaného břemene 3 kg, d) nepřetrţité zvedání břemen o hmotnosti kg nesmí překročit 10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut, Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene po dobu nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muţi nebo ţenami nesmí být zvýšeny o více neţ 20% v ţádné směně. Zakázané práce mladistvým Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni a studenti. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na takových pracovištích, které se zřetelem k fyziologickým a anatomickým zvláštnostem tohoto věku jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví nebo ohroţující jejich vývoj a při nichţ jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli váţně ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. Mladistvým jsou zakázány zejména práce: spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí, práce vykonávané po dobu delší neţ 4 hodiny za směnu, a to: o vestoje bez moţnosti změny pracovní polohy,

15 o ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou např.: hluboký předklon, poloha v kleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více neţ 60 o, apod. práce ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou, samostatná obsluha nebezpečných strojů a zařízení, pokud to není součástí praxe učňů a studentů ve vyšších ročnících odborné přípravy. Při zvedání a přenášení břemen, při nichţ jsou překračovány ukazatele dále uvedené: Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech chlapci : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) Maximální vzdálenost přenášení (m) Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech dívkami : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) Maximální vzdálenost přenášení (m) Tučně vytištěný údaj: U dívek věkové kategorie do 16 let se tato vzdálenost sniţuje na 15 m

16 2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY 2.1. INSPEKCE PRÁCE Od platí Zákon o inspekci práce, který se vztahuje na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy téţ pracují, fyzické nebo právnické osoby podnikající podle Ţivnostenského zákona a nikoho nezaměstnávající, spolupracujícího manţela nebo dítě, vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické sluţby, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, právnické nebo fyzické osoby, u nichţ se uskutečňuje praktické vyučování ţáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - je nadřízeným sluţebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP), - schvaluje roční program kontrolních akcí, - koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je vůči inspektorátům nadřízeným sluţebním úřadem a řídí je a rozhoduje ve správním řízení: v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektoráty

17 Oblastní inspektorát práce (OIP) - vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu, - ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, - kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro uţívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují poţadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, - rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech - apod. Státní úřad a Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodrţování povinností vyplývajících z právních předpisů: z nichţ vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů), stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, ţe převáţně sami dlouhodobě pečují o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu, k zajištění bezpečnosti práce, k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení ţivota a zdraví o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi

18 rovněţ kontrolují dodrţování: kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichţ nepůsobí odborová organizace, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliţe zakládají nároky zaměstnanců. Inspektor je oprávněn kromě jiného i ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby, apod. Pokuty za přestupky a správní delikty (uvedené v zákoně) dosahují v celkovém součtu 30,3 milionu Kč. Pokuty za jednotlivé přestupky a správní delikty mohou dosáhnout výše aţ 2 milionů Kč. Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční orgán. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a definuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. Orgán státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti; dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto zákonem nebo na jeho základě; můţe zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady;!

19 můţe zakázat pouţívání vody, a to do doby odstranění závady; můţe zakázat provoz nebo pouţívání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady; můţe uloţit určení a měření faktorů ţivotních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroţeno veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví;! můţe rozhodnout o zastavení nebo omezení uţívání stavby nebo provozu, je-li ohroţeno veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad; můţe nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěţe a ze souvisejících pracovních podmínek;! k předcházení vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací můţe, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nařídit mimořádné a následné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěţe organismu faktory pracovních podmínek.! V případech (výše označených červeným vykřičníkem) je kontrolovaná fyzická nebo právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede kontrolu, a je-li závada odstraněna, můţe kontrolovaná osoba obnovit činnost (provoz) nebo uţívání stavby

20 3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové orgány právo: kontrolovat: o plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, o pracovní podmínky, o hospodaření s OOPP, o šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování, zakázané práce ţenám a mladistvým; poţadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních, zakázat práci přesčas a práci v noci pokud ohroţuje zdraví zaměstnanců, účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, účastnit se prověrky BOZP prováděné 1x za rok. Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o: vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace, organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu, zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci, zajišťování preventivní lékařské péče

21 4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ Pracovní úrazy, jejich evidence, šetření a odškodňování se řídí ustanoveními 105 Zákoníku práce a Nařízením vlády č.494/2001 Sb POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu, vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tj. i o takových, jimiţ o nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo o pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, pouze zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (tj. na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech PÚ, jejichţ následkem došlo o ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo o k úmrtí zaměstnance, způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně o s příslušným odborovým orgánem a o se zaměstnancem EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ a) Evidence všech PÚ je vedena v knize úrazů, tzn. i úrazů bez následné pracovní neschopnosti nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, o tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo, všechny základní údaje o o postiţeném a podrobný popis pracovního úrazu (tzn. všechny údaje z části D záznamu o PÚ). b) Záznam o úrazu

22 musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení PÚ, postupovat podle vzoru záznamu. c) Hlášení PÚ Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: Ostatní PÚ: státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě podezření, ţe v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s., příslušnému OIP, vyţaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší neţ 5 dnů. Smrtelný PÚ: územně příslušnému útvaru Policie ČR, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s. Zaměstnavatel odesílá záznamy o PÚ: za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce: příslušnému OIP (Oblastnímu inspektorátu práce), příslušné zdravotní pojišťovně postiţeného. záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení: územně příslušnému útvaru Policie ČR, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně

23 4.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: bezodkladně hlásit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovolí, nebo pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem. Pracovním úrazem není PÚ, který se zaměstnanci stal na cestě do zaměstnání a zpět. Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhoţ byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Evidence úrazu v knize úrazů má zásadní význam pro pozdější uplatňování nároků na náhradu škody. A. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech: a) zcela, prokáţe-li, ţe zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a zaměstnavatel jejich dodrţování soustavně dodrţoval a kontroloval, zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky, uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody. b) zčásti, prokáţe-li, ţe zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a zaměstnanec poţil alkohol nebo jiné návykové látky, zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování nebo jednal lehkomyslně, uvedené skutečnosti byly jednou z příčin škody. V tomto případě určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění

24 B. Zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhoţ byla zjištěna nemoc z povolání, za: a) ztrátu na výdělku (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem a plnou výší nemocenského), b) bolest a ztíţení společenského uplatnění (na základě bodového ohodnocení, které provádí ošetřující lékař zraněného), c) účelně vynaloţené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu (pokud v souvislosti s pracovním úrazem vznikla) ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE Zaměstnavatel, u něhoţ k pracovnímu úrazu došlo, je povinen: a) objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci b) bez váţných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel a) bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiţeného zaměstnance, b) umoţní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, c) seznámí ho s výsledky tohoto objasnění

25 5. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ 5.1. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Poţadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovuje 2 Zákona č.309/2006 Sb. (o zajištění dalších podmínek BOZP) v platném znění, Zákon č. 252/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a Nařízení vlády č.101/2005 Sb. o podrobnějších poţadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby: a) pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním poţadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště, b) místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, c) pracoviště byla řádně osvětlena, pokud moţno denní světlem, d) pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, e) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, f) na pracovištích byla zajištěna pravidelná údrţba, úklid a čištění, g) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné sluţby, h) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné, i) dodrţovat stanovené teplotní limity na pracovištích, např.: kanceláře: 20 0 C, prodejny: 20 0 C, prodejny masa, mléka a mléčných výrobků: 15 0 C, jídelny: 20 0 C, kuchyně: 15 0 C

26 Stravovací sluţbu lze poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým poţadavkům na: umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení a větrání, odstraňování odpadních vod, údrţbu, čištění a/nebo dezinfekci, vybavení, apod. Pokud provozovatel/zaměstnavatel v obchodě pouţívá kromě pracovišť umístěných v budovách i pracoviště venkovní, vztahují se na něj poţadavky podle NV č.101/2005 Sb., např.: a) musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob a uspořádána tak, aby nedocházelo k ohroţení zdrţujících se zaměstnanců a osob a byl zaručen bezpečný pohyb dopravních prostředků i chodců, b) odstavné, parkovací a manipulační plochy a komunikace k nim musí být rovné, zpevněné a odvodněné a upravené proti nebezpečí pádu nebo uklouznutí zaměstnanců, c) není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se na něm zdrţují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity, d) musí být, pokud je to moţné, uspořádána tak, aby zaměstnanci: byli chráněni před nepříznivou povětrnostní situací, nebyli vystavováni škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a prachu, a byli chráněni před padajícími předměty, mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně, aby jim mohla být rychle poskytnuta pomoc

27 5.2. KATEGORIZACE PRACÍ Obecné poţadavky na kategorizaci prací jsou stanoveny Zákonem č. 252/2000 Sb. o veřejném zdraví, Vyhláškou č.432/2003 Sb. a Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Těmito právními předpisy jsou stanoveny rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bliţší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické poţadavky na pracovní prostředí a pracoviště. Zaměstnavatel musí zařadit práce do kategorií do 30 dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce, které zařadil do kategorie 2., musí včetně údajů rozhodných pro toto zařazení neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Tomuto orgánu musí do 30 kalendářní dnů ode dne zahájení výkonu prací zaměstnavatel předloţit návrh na zařazení prací do kategorií 3. a 4 a musí v něm uvést: - označení práce, - název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, - jednotlivé výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně, - délku směny (u vícesměnného provozu reţim střídání směn), - návrh kategorie, do které má být práce zařazena, - počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet ţen, - opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do 4 kategorií. Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěţe faktory, rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek: do první kategorie se zařazují práce vykonávané za podmínek, při nichţ podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance;

28 do druhé kategorie se zařazují práce, při nichţ ukazatele faktorů, jimţ jsou zaměstnanci vystaveni (dále jen "expozice"), nepřekračují stanovené hygienické limity, ale nelze vyloučit, ţe při této míře expozice se neprojeví u vnímavých jedinců nepříznivé účinky na zdraví; za práce kategorie třetí se povaţují práce, při nichţ jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí, přičemţ expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě sníţena technickými opatřeními pod úroveň stanovených limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné vyuţívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření.dále jsou to práce, při nichţ se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jeţ lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací do čtvrté kategorie se zařazují práce a pracovní procesy spojené s vysokým rizikem ohroţení, zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při pouţívání dostupných a pouţitelných ochranných opatření. UPOZORNĚNÍ: O zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

29 6. PRACOVNÍ RIZIKA 6.1. PREVENCE RIZIK Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v platném znění stanovuje povinnosti zaměstnavatele, týkající se prevence rizik. Zaměstnavatel je povinen: a) soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, b) vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik. c) vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, d) nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k jejich minimalizaci, e) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, f) dodrţovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů. Zásady prevence rizik: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,

30 f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejniţší počet nutný pro zajištění provozu, g) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, h) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, i) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. Riziko při práci bylo definováno jako kombinace pravděpodobnosti a rozsahu moţného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům ohroţení zdraví. Identifikovat rizika znamená provést soubor kroků, které vedou k odhalení situací nebo událostí či okolností, které by se mohly stát příčinou poškození zdraví, analyzují prováděné činnosti z hlediska moţného ohroţení zdraví, analyzují strojní zařízení a rozsah jeho pouţití z hlediska moţného ohroţení zdraví, analyzují dřívější pracovní úrazy, nehody a onemocnění. Zhodnocení rizika znamená posoudit míru rizika u všech činností, které jsou na pracovištích prováděny a navrhnout opatření (technická, technologická, organizační, apod. včetně OOPP) k jejich minimalizaci. Míra rizika je dána součinem následujících faktorů: pravděpodobnosti výskytu rizika při popsané činnosti (PV), počtu ohroţených osob (PO),

31 frekvence/četnost/doba vystavení riziku (FV), stupněm moţného poškození zdraví (PZ). Dokumentace o stanovení rizikovosti musí obsahovat: popis činností, strojů a zařízení, pro které byla identifikace rizik provedena, počty zaměstnanců a dobu jejich vystavení působení rizikům, popis rizik, bezpečnostní opatření k odstranění nebo sníţení identifikovaných rizik. Existuje celá řada metod, jak rizika odhalovat, identifikovat a hodnotit NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA V OBCHODĚ a) zasaţení elektrickým proudem v důsledku pouţívání strojů, přístrojů, spotřebičů apod., které nejsou kontrolovány ve stanovených intervalech a jsou ve špatném technickém stavu, b) úrazy v důsledku pouţívání strojů, u nichţ chybí kryty nebo jsou před pouţitím odstraňovány, c) zasaţení el. proudem při čištění el. strojů a zařízení, aniţ byly el. přívody vytaţeny ze zásuvek, d) popálení o horké části strojů nebo při manipulaci s horkými nádobami, e) opaření horkými kapalinami, olejem, parami, f) postříkání horkými kapalinami, olejem, g) postříkání nebo poleptání chemickými látkami či hořlavinami např. při poškození originálního obalu, h) pořezání ostrými předměty nebo ostrými částmi strojů, přístrojů, spotřebičů, apod. i) poškození pokoţky rukou čistícími prostředky, j) uklouznutí a pády na znečištěné podlaze, k) bolesti v zádech, poškození páteře v důsledku zdvihání a přenášení břemen nad stanovený limit, l) pád ze ţebříku či schůdků při ukládání nebo výběru zboţí z regálů

32 7. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA V OBCHODĚ 7.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP Povinnosti zaměstnavatele týkající se OOPP a mycích a čisticích prostředků stanovují 104 Zákoníku práce, dále Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. a Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a) Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). b) Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat poţadavky stanovené prováděcím právním předpisem. c) Za ochranné prostředky se povaţují téţ pracovní oděv nebo obuv poskytované zaměstnancům v prostředí, v němţ oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. d) Ochranné prostředky poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. e) Zhodnocení rizik a úpravu seznamu provede zaměstnavatel znovu, jakmile dojde ke změnám, které se týkají BOZP, v důsledku zavedení nové technologie, vzniku nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních pracovních podmínek. f) Ochranné prostředky musí: být po dobu pouţívání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich pouţívání nesmí představovat další riziko, odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti, respektovat ergonomické poţadavky a zdravotní stav zaměstnanců, být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců. g) Tam, kde přítomnost více neţ jednoho rizika vyţaduje, aby zaměstnanci pouţívali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné

33 h) Zaměstnanci musí být s pouţíváním ochranných prostředků seznámeni. Jejich pouţití pro více zaměstnanců je moţné pouze v případě, ţe byla učiněna opatření, která zamezí ohroţení přenosnými chorobami. i) Způsob, podmínky a dobu pouţívání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závaţnosti vyskytujících se rizik, charakteristiky práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků. j) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky, kterými mohou být i ochranné masti s dezinfekčním účinkem. k) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jeţ mohou způsobit podráţdění pokoţky nebo znečištění zaměstnance, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, případně regenerační krémy a masti. l) Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec nepřetrţitě pouţíval OOPP k omezení rizikových faktorů při práci, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichţ můţe zaměstnanec OOPP odloţit. Počet bezpečnostních přestávek se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek. Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec vystaven expozici rizikových faktorů, které překračují hygienické limity POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ Zaměstnanci jsou povinni: a) pouţívat OOPP pouze pro práce, pro které byly určeny, pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit; b) provádět vizuální kontrolu a drobnou denní údrţbu OOPP; c) odkládat OOPP na místech k tomu určených; d) ţádat o výměnu, pokud OOPP ztratilo své funkční vlastnosti a v důsledku toho by mohlo dojít k ohroţení ţivota nebo zdraví; e) při rozvázání pracovního poměru vrátit přidělené OOPP zaměstnavateli ve stavu, který odpovídá přiměřenému opotřebení;

34 f) s ohledem na 105, odst.2 Zákoníku práce má právo odmítnout práci, jestliţe není vybaven vhodnými a funkčními OOPP a má důvodně za to, ţe práce bezprostředně a váţně ohroţuje jeho ţivot nebo zdraví PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA V OBCHODĚ Pracovní Pracovní pozice činnost Prodavači Obsluha zákazníků chůze po prodejně Pouţívání ručních manipulačních vozíků Vybalování, naskladňování a vyskladňování zboţí Pracovní rizika Osobní Doporučená ochranné doba pracovní pouţívání prostředky Uklouznutí, upadnutí Obuv s protiskluznou Po celou podešví a pracovní s ochrannou dobu Sklouznutí, pád tuţinkou břemene na nohu Řezné rány, škrábance, bodnutí Rukavice na ochranu před mechanickým poškozením Pouze po dobu výkonu práce Přejímka zboţí Chlad, vlhko Oděv proti chladu Pouze a vodě (nepromokavé) v chladném období nebo za deště po dobu výkonu práce Pokladní Práce Chlad Oděv proti chladu Pouze

35 Pracovní Pracovní Pracovní rizika Osobní Doporučená pozice činnost ochranné doba pracovní pouţívání prostředky v pokladnách Obuv tepelně izo- v chladném lační období po celou pracovní dobu Příjem zboţí Řízení Uklouznutí, pád motorových na schůdkách Obuv Po celou vozíků či stupačkách, s protiskluznou pracovní zvrtnutí nohy podešví a s dobu Sklouznutí, pád ochrannou tuţin- břemene na kou nohu Chlad, vlhko Oděv proti chladu Pouze a vodě v chladném (nepromokavé) období nebo za deště po dobu výkonu práce Chlad (teplota Rukavice na Pouze niţší neţ C) ochranu před v chladném nízkými teplotami období po dobu výkonu práce Naskladňování a Úder, Ochranná přilba Pouze po vyskladňování zhmoţdění, dobu výkonu zboţí do výše poranění hlavy práce nad 2 m

36 8. VÝCHOVA K BOZP 8.1. VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které a) doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky pro výkon práce, b) týkají se jimi vykonávané práce, c) vztahují se k rizikům, s nimiţ můţe přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, d) soustavně vyţadovat plnění právních a ostatních předpisů a e) kontrolovat jejich dodrţování. Zaměstnavatel zajistí školení při nástupu zaměstnance do práce, a dále - při změně pracovního zařazení a/nebo druhu práce, - při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, - v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel určí - obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, - způsob ověřování znalostí zaměstnanců, - vedení dokumentace o provedeném školení. Vyţaduje-li to povaha rizika a jeho závaţnost, musí být školení pravidelně opakováno; v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP, musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu