Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBECNÁ PŘÍRUČKA. pro ţivnost HOSTINSKÁ ČINNOST

Transkript

1 Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBECNÁ PŘÍRUČKA BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI pro ţivnost HOSTINSKÁ ČINNOST Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracovali: Lidmila Kleinová, CIVOP Poslední aktualizace: srpen 2009

2 OBSAH 1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY INSPEKCE PRÁCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ: ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ÚRAZ ZAMĚSTNANCE JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ. KATEGORIZACE PRACÍ PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ KATEGORIZACE PRACÍ PRACOVNÍ RIZIKA PREVENCE RIZIK NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A OOPP POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ PŘÍKLADY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ VE VZTAHU K RIZIKŮM A OOPP ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH VÝCHOVA K BOZP VSTUPNÍ A OPAKOVANÁ ŠKOLENÍ SPECIÁLNÍ ŠKOLENÍ POŢADAVKY BOZP NA PROVOZ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE OBECNÉ POŢADAVKY NA BEZPEČNOST STROJŮ

3 9.3. POŢADAVKY NA BEZPEČNOST VYBRANÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ POUŢÍVANÝCH ZEJMÉNA VE STRAVOVACÍCH SLUŢBÁCH SKLADY A SKLADOVÁNÍ PRAVIDLA BOZP VE SKLADECH RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY POŢADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY

4 1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ STANOVENÉ PRÁVNÍMI PŘEDPISY V OBLASTI BOZP 1.1. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (obecné vztahující se na všechny zaměstnavatele bez ohledu na oblast podnikání) Zaměstnavatel je povinen: a) zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví spojená s výkonem práce, b) zajišťovat BOZP pro všechny osoby, které se s jeho vědomím zdrţují na jeho pracovištích, c) vytvářet podmínky pro zdraví neohroţující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik, d) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci, omezovat jejich vznik, nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními postupy, nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, udílet pokyny k zajištění BOZP, e) pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě, f) přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie, poţáry a povodně, epidemie, jiné váţné nebezpečí a evakuace zaměstnanců, g) zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí jejich vyškolení a vybavení odpovídající pracovním rizikům h) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, - 3 -

5 i) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobit a umoţnit jim, aby se jim mohli podrobit, j) zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich dodrţování, k) zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, l) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, m) nepouţívat způsob odměňování, jehoţ pouţití by vedlo k ohroţení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, n) zajistit dodrţování zákazu kouření na pracovištích, o) vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, p) poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky v případě, ţe nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo organizačními opatřeními, q) umístit bezpečnostní značky a zavést signály, týkající se BOZP a seznámit s nimi zaměstnance, jestliţe nelze rizika moţného ohroţení ţivota nebo zdraví zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit, r) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo zástupce pro oblast BOZP, s) zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby odpovídala bezpečnostním a hygienickým poţadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, t) měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty rizikových faktorů, pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru, u) zajistit kontroly a revize všech pouţívaných elektrických spotřebičů, přívodních a prodluţovacích kabelů a šňůr a veškerého elektrického ručního nářadí pouţívaného na jeho pracovištích v předepsaných intervalech, - 4 -

6 v) umoţnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. w) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích a zařízeních a zjištěné nedostatky odstraňovat. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ (OBECNÁ) Zaměstnanci mají právo: na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o pracovních rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením; odmítnout výkon práce, o níţ mají důvodně za to, ţe bezprostředně ohroţuje jejich ţivot nebo zdraví nebo ţivot či zdraví jiných osob; takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance; účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí; u zaměstnavatele, u něhoţ nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP; poţadovat dodatečné informace a vysvětlení; mají rovněţ právo poţadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Zaměstnanci jsou povinni: pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit pokyny svých nadřízených; dodrţovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny zaměstnavatele; dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichţ se bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci; - 5 -

7 účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí; dodrţovat stanovené pracovní postupy a pouţívat stanovené pracovní a dopravní prostředky; pouţívat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tato neměnit ani nevyřazovat z provozu; oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých moţností se účastnit jejich odstraňování; nepoţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti, a v pracovní době, i mimo něj; podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek; nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci; oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí) nebo pracovní úraz jiné osoby, jehoţ byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin; podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám. Zaměstnancům je zakázáno: Přinášet a poţívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky na pracovišti; Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, bezpečnostní kryty na strojích a bezpečnostní značky. Pracovat se strojním, elektrickým, dopravním a jiným zařízením, s nímţ nejsou seznámeni. Další obecné povinnosti zaměstnanců: Předcházet všemi moţnými prostředky a způsoby vzniku pracovních úrazů. Kaţdý úraz si řádně ošetřit (nebo si dát ošetřit) a ihned jej nahlásit nejbliţšímu nadřízenému zaměstnanci, který, jedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny, sepíše záznam o úrazu

8 V případě potřeby speciálně vyškolený zaměstnanec musí poskytnout zraněnému spolupracovníkovi první pomoc a zavolat pomoc. Nejedná-li se o pracovní úraz s následnou pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo se jedná o tzv. drobné poranění, musí být tyto úrazy zapsány do knihy úrazů. Udrţovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště v pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Při práci pouţívat pouze přidělené a schválené osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z pouţívání a zjištěný stav ihned hlásit nejblíţe nadřízenému vedoucímu zaměstnanci; dodrţovat určená odkládací místa i způsob odkládání. Neprovádět práce ani neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nemají předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost. Pouţívat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdrţovat se pouze na vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými místy a prostorami, dodrţovat a respektovat bezpečnostní značky a signály. Při příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucímu zaměstnanci, řídit se jeho pokyny a nezdrţovat se bezdůvodně na rizikových místech. Odpovídat za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které jim zaměstnavatel svěřil na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti lze pouze v případě, jestliţe se prokáţe, ţe ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez zavinění zaměstnance. Bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí zaměstnanci uţívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodrţování zákazu je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat

9 POZOR: Nerozumí-li zaměstnanec něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, je povinen poţádat nadřízeného vedoucího zaměstnance o vysvětlení. Povinností vedoucího zaměstnance je takové vysvětlení podat. Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své podřízené s riziky vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností. Vedoucí zaměstnanec je povinen před započetím práce zajistit vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (vţdy ve vztahu k pracovnímu riziku na pracovišti nebo související se zadanou prací), a mycími, popř. i čisticími prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným způsobem) ZAKÁZANÉ PRÁCE ŢENÁM A MLADISTVÝM Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) v 103, odst.1, písm.h) stanovuje zaměstnavateli povinnost: jestliţe při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich moţnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají sníţení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěţe spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

10 Zakázané práce těhotným ţenám Těhotným ţenám jsou zakázány práce, např.: v prostředí, v němţ je koncentrace kyslíku v ovzduší niţší neţ 20 % objemových, vyţadující pouţívání izolačních dýchacích přístrojů, spojené s fyzickou zátěţí neúměrnou vzhledem ke změnám organizmu v těhotenství, zejména: o práce, které překračují pro celkovou fyzickou zátěţ kritéria odpovídající kategorii druhé, o spojené s přepravou břemen pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky, o spojené se zvedáním a přenášením břemen, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorií druhé a třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 10 stupňů, o spojené s tlakem na břicho, o při nichţ nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ţeny, o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o vykonávané ve vnuceném pracovním tempu, o spojené s psychickou zátěţí, zařazené do třetí kategorie; spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie, při nichţ by mohly být vystaveny rázům, spojené s expozicí vibracím, při nichţ dochází za běţných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůţe minerálními oleji, s chemickými látkami a chemickými přípravky, v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo, - 9 -

11 vykonávané za podmínek, při nichţ jsou překračovány operativní teploty to max v důsledku tepelné zátěţe z technologie, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu v prostorách, v nichţ je teplota vzduchu udrţována uměle na hodnotě 4 C a niţší, vykonávané po dobu delší neţ jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu při teplotách niţších neţ -5 C, se zvýšeným rizikem úrazů, zejména při: o nichţ hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pády předmětů, o ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou, o s nebezpečnými zvířaty, o související s chovem zvířat, která by mohla být příčinou zvýšeného nebezpečí úrazu, o při poráţení zvířat na jatkách, o v prostoru uzavřených nádob a nádrţí, o při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny, o apod. Zakázané práce mladistvým ţenám Mladistvým ţenám při přípravě na budoucí povolání, které jsou těhotné nebo kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu, jsou zakázány mimo prací uvedených výše i práce spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí: překračující pro celkovou fyzickou zátěţ limitní hodnoty stanovené pro mladistvé, při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené v textu ruční manipulace s břemeny, vykonávané po dobu delší neţ čtyři hodiny za pracovní dobu: o v pracovních polohách bez moţnosti jejich střídání nebo trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, o spojené s opakovaným zaujímáním pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více neţ 20 stupňů,

12 o ve vnuceném pracovním tempu. Práce spojené se zvedáním a přenášením břemen jsou zakázány: 1. všem ţenám, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele: Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zve-daných přenáše-ných ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 15 podlaha zápěstí 2) 5 zápěstí - rameno 2) podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu ) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. 2. těhotným ţenám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, jsou-li při nich překračovány níţe uvedené ukazatele:

13 Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen všemi ţenami oběma rukama v pracovní poloze vstoje 1) : Hmotnost zvedaných přenášených ručně a břemen nesmí být větší neţ (kg) Délka dráhy břemene vertikální 7,5 podlaha zápěstí 2) 3 zápěstí - rameno 2) 5 5 2,5 podlaha zápěstí 2) zápěstí rameno 2) podlaha rameno 2) podlaha zápěstí podlaha rameno podlaha nad rameno zápěstí rameno zápěstí nad rameno rameno nad rameno Maximální počet zdvihů za 1 minutu Maximální vzdálenost přenášení (m) Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu ) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší neţ 5 kg. Zvedání břemen vsedě je moţno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. Obecné zásady pro zvedání a přenášení břemen ţenami jsou stanoveny Nařízením vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci:

14 Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen ţenami - hmotnost břemen nesmí překročit při dobrých úchopových moţnostech: a) při občasném zvedání a přenášení břemene ţenou by neměla jeho hmotnost překročit 20 kg, b) při častém zvedání a přenášení by hmotnost břemene neměla překročit 15 kg, c) při práci vsedě nesmí překročit hmotnost manipulovaného břemene 3 kg, d) nepřetrţité zvedání břemen o hmotnosti kg nesmí překročit 10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut, Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene po dobu nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muţi nebo ţenami nesmí být zvýšeny o více neţ 20% v ţádné směně. Zakázané práce mladistvým Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni a studenti. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na takových pracovištích, které se zřetelem k fyziologickým a anatomickým zvláštnostem tohoto věku jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví nebo ohroţující jejich vývoj a při nichţ jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli váţně ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. Mladistvým jsou zakázány zejména práce: spojené se zvýšenou zátěţí pohybového ústrojí, práce vykonávané po dobu delší neţ 4 hodiny za směnu, a to: o vestoje bez moţnosti změny pracovní polohy,

15 o ve fyziologicky náročných polohách, kterými jsou např.: hluboký předklon, poloha v kleče, vleţe, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více neţ 60 o, apod. práce ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou, samostatná obsluha nebezpečných strojů a zařízení, pokud to není součástí praxe učňů a studentů ve vyšších ročnících odborné přípravy. Při zvedání a přenášení břemen, při nichţ jsou překračovány ukazatele dále uvedené: Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech chlapci : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) Maximální vzdálenost přenášení (m) Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových moţnostech dívkami : Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) Maximální vzdálenost přenášení (m) Tučně vytištěný údaj: U dívek věkové kategorie do 16 let se tato vzdálenost sniţuje na 15 m

16 2. STÁTNÍ KONTROLNÍ A DOZOROVÉ ORGÁNY 2.1. INSPEKCE PRÁCE Od platí Zákon o inspekci práce, který se vztahuje na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy téţ pracují, fyzické nebo právnické osoby podnikající podle Ţivnostenského zákona a nikoho nezaměstnávající, spolupracujícího manţela nebo dítě, vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické sluţby, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, právnické nebo fyzické osoby, u nichţ se uskutečňuje praktické vyučování ţáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) - je nadřízeným sluţebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP), - schvaluje roční program kontrolních akcí, - koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je vůči inspektorátům nadřízeným sluţebním úřadem a řídí je a rozhoduje ve správním řízení: v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektoráty

17 Oblastní inspektorát práce (OIP) - vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu, - ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, - kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro uţívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují poţadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, - rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech - apod. Státní úřad a Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodrţování povinností vyplývajících z právních předpisů: z nichţ vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů), stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, ţe převáţně sami dlouhodobě pečují o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu, k zajištění bezpečnosti práce, k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení ţivota a zdraví o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi

18 rovněţ kontrolují dodrţování: kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichţ nepůsobí odborová organizace, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliţe zakládají nároky zaměstnanců. Inspektor je oprávněn kromě jiného i ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyţadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby, apod. Pokuty za přestupky a správní delikty (uvedené v zákoně) dosahují v celkovém součtu 30,3 milionu Kč. Pokuty za jednotlivé přestupky a správní delikty mohou dosáhnout výše aţ 2 milionů Kč. Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční orgán. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a definuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. Orgán státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti; dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto zákonem nebo na jeho základě; můţe zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady;!

19 můţe zakázat pouţívání vody, a to do doby odstranění závady; můţe zakázat provoz nebo pouţívání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady; můţe uloţit určení a měření faktorů ţivotních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroţeno veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví;! můţe rozhodnout o zastavení nebo omezení uţívání stavby nebo provozu, je-li ohroţeno veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad; můţe nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěţe a ze souvisejících pracovních podmínek;! k předcházení vzniku nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací můţe, jde-li o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nařídit mimořádné a následné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěţe organismu faktory pracovních podmínek.! V případech (výše označených červeným vykřičníkem) je kontrolovaná fyzická nebo právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede kontrolu, a je-li závada odstraněna, můţe kontrolovaná osoba obnovit činnost (provoz) nebo uţívání stavby

20 3. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové orgány právo: kontrolovat: o plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, o pracovní podmínky, o hospodaření s OOPP, o šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování, zakázané práce ţenám a mladistvým; poţadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních, zakázat práci přesčas a práci v noci pokud ohroţuje zdraví zaměstnanců, účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, účastnit se prověrky BOZP prováděné 1x za rok. Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o: vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace, organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu, zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci, zajišťování preventivní lékařské péče

21 4. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ Pracovní úrazy, jejich evidence, šetření a odškodňování se řídí ustanoveními 105 Zákoníku práce a Nařízením vlády č.494/2001 Sb POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu, vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, tj. i o takových, jimiţ o nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo o pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, pouze zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (tj. na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), vést dokumentaci a vyhotovovat záznamy o všech PÚ, jejichţ následkem došlo o ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ 3 kalendářní dny nebo o k úmrtí zaměstnance, způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně o s příslušným odborovým orgánem a o se zaměstnancem EVIDENCE, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O PÚ a) Evidence všech PÚ je vedena v knize úrazů, tzn. i úrazů bez následné pracovní neschopnosti nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny, musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, o tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo, všechny základní údaje o o postiţeném a podrobný popis pracovního úrazu (tzn. všechny údaje z části D záznamu o PÚ)

22 b) Záznam o úrazu musí zaměstnavatel sepsat do 5 pracovních dnů po oznámení PÚ, postupovat podle vzoru záznamu. c) Hlášení PÚ Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: Ostatní PÚ: státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě podezření, ţe v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s., příslušnému OIP, vyţaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší neţ 5 dnů. Smrtelný PÚ: územně příslušnému útvaru Policie ČR, odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuţ se PÚ stal, vyslal k práci, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně, organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níţ je zaměstnavatel pojištěn na PÚ, tj. pojišťovně Kooperativa a.s. Zaměstnavatel odesílá záznamy o PÚ: za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce: příslušnému OIP (Oblastnímu inspektorátu práce), příslušné zdravotní pojišťovně postiţeného. záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení: územně příslušnému útvaru Policie ČR, příslušnému OIP, příslušné zdravotní pojišťovně