Preparát nejčastěji používaný v bakteriologii,parazitologii,virologii,makybakterilogii
|
|
- Olga Vávrová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Otázky Preparát nejčastěji používaný v bakteriologii,parazitologii,virologii,makybakterilogii Elektronový mikroskop se užívá v... Světelný mikroskop se užívá Výraz spora se v mykologii užívá pro Výraz spora se v bakteriologii užívá pro Virus je organismus EC nebo IC Mykobakterium tuberkulosis je IC nebo EC org. Mezi vícebuněčné organismy patří Co charakterisuje virulenci mikroorganismu
2 otázky Patogenita je česky Mikroorganismy podle patogenity dělíme na Co to je eumikrobie Podle čeho dělíme ATB dle působní na b.buńku Jak dělíme dle šíře působení ATB Mezi ATB s nejnižší toxicitou patří Co znamená zkratka MRSA Co to je betlaktamáza Kolik generací má skupina ATB cefalosporiny Amynoglykosidy jsou...toxické
3 otázky Rezistence mezi bakteriemi se může přenášet... Streptomycínový typ rezistence je... Po užití PNC může vzniknout u alergiků až... Nástroje nespecifické rezistence uvnitř organismu jsou Fagocyt je... Jsou tři fáze fagocytózy Co spouští klasickou cestu komplementu
4 Lysozym, bazické polypeptidy Lysozym-lysozym s komplementem jsou podkladem baktericidní schopnosti séra-je obsažen v granulocytech,krevním séru,v tělesných sekretech Bázické polypeptidy-mají antimikrobiální schopnost-tvoří otvory v cytoplazmatické membráně
5 Interferony Interferony-po setkání s virem je bb.rezistentní vůči virovému množení-universální antivirový účinek.rezistence bb.vůči virovému množení je 2-3 dny-aby kolem nakažené bb.vzniklo pásmo bb.nenakažených a zastavilo se tak množení-na úrovni makroorganismu-jsou akut.chřipkové příznakyantiproliferační účinek-potlačuje růst rychle se množícívh bb.-nádorových INF alfa-th-hepatitidy B a C
6 Cytokiny a proteiny akutní fáze Tvoří je lymfocyty a makrofágy-uplatňují se v nespecifické i ve specifické obraně proti infekcije jich více než 50 Reakcí akutní fáze rozumíme nespecifickou rci jedince,který byl v odpověď na infekci či poranění stimulován IL-1,IL-6,TNF,prostaglandinem E1 nebo interferony tvoří se bílkoviny v játrechreaktanty akutní fáze. CRP-aktivuje komplement a tak fagocytózu
7 Horečka Zvýšená teplota-infekt, nádorové bujení a kolagenózy Mikrobiální produkty odpovédající za teplotu jsou-exogenní pyrogeny,exotoxiny,komplexy Ag s Ab. Endogenní pyrogeny uvolněné z monocytů a makrofágů.-dostávají se do termoregulačního centra přední části hypotalamu Horečka přináší makroorganismu výhody a zvyšují šanci na přežití
8 Zánět Obecná rce těla na poškození -infekce,chem.noxa,mechanicky akutní-místní-dolor,tumor,rubor,calor,functio laesa Chronický zánět-selžou mechanismy akut.zánětutkáň se hojí jizvou
9 Specifická imunita Výskedkem specifické imunitní rce-začíná vazbou Ag na spec.receptor na povrchu imunokompetentní bb. Klíčové bb-spec.imunity jsou T a B lymfocytyumístěny v lymfatických orgánech Ústřední lymf.orgány-dřeň, brzlík, Periferní lymf.orgány,uzliny,slezina-většinou patrové mandme,adenoidní vegetace,peyerovi plaky
10 Základní lymfocyty T a B B-odpovídají za tvorbu Ab-specificky se vážou na Ag a jsou odpovědné za odstranění extracelulárních mikrobů a jejich produktů T-pomáhají B-l tvořit Ab a pomáhají likvidovat IC parazity,aktivují makrofágy a usmrcují bb.nakažené virem Celulární imunita Humorální imunita
11 Primární a sekundární imunitní rce. Primární imun rce-při prvním styku s AG-několik 1000 lymfocytů -pomalý rozběh-prvních 14 dní IgM a ak IgG s nízkou aviditou Sekundární imunitní rce-rychlá- zásoba paměťových bb.-rychleji a více Ig-klinicky se nemoc nemusí projevit -to je podstatou očkování
12 Mikrobiální Ag Ag vyvolají vznik imunitní rce-imunogeny Malé Ag hapteny-aktivují jen ve vazbě na nosiče velké molekuly Imunitní tolerance-vůči Ag vlastního těla Antigeny nezávisle na thymu-aktivují je B-ylmf. Antigeny závislé na thymu stimul T a Bbb Z hlediska obrany nejdůležitější povrchové a extracelulární-souvisejí s faktory virulence-ab proti nim chrání před opakovanou infekcíprotekční Ab-Ag protekční pouzderné Ag pneum.,tetan toxin,dift.tox,tox.str.
13 Bakteriální Ag Povrchové Ag-bičíkové Ag fimbriální Bílkovinné-Protein M Streptokoka,stafylokokový protein A Sacharidové-polysycharidy,kas teichoová Proteiny zevní membrány-pouzderné brání před fagocyózou-pnemokoky,meningokoky,hemofilus
14 Virové Ag Nestrukturální-hl.virem kodované enzymy-výskyt během množení viru Strukturální -zevní část kapsidy-povrchové Ag Vnitřní Ag-bílkovny a nukleoproteinové komplexy nukleoidu,nebo nukleokapsidy
15 Houby a paraziti Buněčnáidů- stěna z polysacharidů-stena hub je cizorodá a vysoce antigenní Paraziti- exogenní Ag-produkty látkové výměny -endogennípo rozpadu parazita Mezi Ag parazitů je zkřížená příbuznost a mají tak společné Ag existuje i zkřížená příbuznost mezi parazity a bakteriemi
16 BB předkládající Ag APC bb-dendritické-/makrofágy a reaktivované B- lymf.-předkládájí Ag T bb.-výskyt v celém těle Folikulární dendritické bb.v lymf. Folikulech mají na svém povrchu mnoho měsíců nezpracovaný Ag-ty jsou nezbytné pro udržování zárodečných center a vznik paměťových bb.
17 B buňky Tvorba Ab-B lymfocyty nesou na svém povrchu Ab-to je spec.receptor pro Ag- se mění v aktivní plazmocyty
18 T buňky T bb mají receptor specifický pro Ag T-buněčné subpopulace Tc- cytotoxické lymfocyty-rozpozná bb neoucí na povrchu cizorodé Ag a zabije ji-odvržení štěpuzabijí i nádorové bb. Th-pomocné-spolupráce s Blymf.při jejich stimulaci s Ag-produkce cytokinů, aby mohla pokračovat aktivace,proliferace a diferenciacepodle typu cytokinů.th1-na rci pozdnéí přecitlivěosti a Th2-na humorální imunitě
19 T-lymfocyty a MHC Ts-potlačuje tvorbu Ab B bb a snižuje schopnost bb. Th1 zahájit rci.buň imunity MHC-hlavní komplex tkáňové slučitelnosti-tbuněčný receptor musí poznávat kromě cizorodého Ag i organismu vlastní Ag MHC
20 Protilátky Imunoglobuliny schopné specificky vázat Ag Běžná Ab kolující v organismu vytvořená plasmatickými bb Ukotvená Ab v bb.membráně slouží jako receptor pro Ag
21 Stavaba Ab 4 řetězce dva těžké H a dva lehké Lspojené hydrofobními silami a disulfidovými můstky Dle typů těžkých řetězců dělíme Ig na IgG,IA,IgE,IgM,IgD
22 Imunoglobuliny IgG-85 % gamaglobulínové frakce-hlavní složky humorální imunity IgG na počátku imun rce nízká avidity IgM-největší molekula 6-7%tvorba na začátku imunitní rce IgA-na sliznicích alimentárního,respir a urogen.traktu-tvoří je plazmocyty v submukózebrání aherenci bakterií ns epitelie sliznic a neutralizuje viry IgE-alergie,prvoky,červy IgD-na povrchu Blymfocytů-receptor B bb pro Ag
23 Reakce Ab s Ag in vitro Podle povahy Ag lze rozlišovat základní typy serol.rcí. Precipitace Aglutinace Vazba komplementu Neutralizace Reakce se značenými složkami
24 Serol. rce Precipitace-rce Ab s rozpustným Ag-precipitátvznik při vzájemném poměru Ag a Ab-důkaz antigenů/záškrt toxin/,rrr u lues průkaz Ab Aglutinace-povahy korpuskulární-sklíčková aglutinace salmonely Aglutinace na nosičích -Ag nebo Ab latex,erytrocyty v přítomnostiab zaglutinujímeningokok v likvoru KFR-Ab i Ag které mají schopnost vázat komplement-zda došlo k vazbě kompl.se používá beraní krvinky-průkaz Ab
25 Serol.rce Neutralizační rce-průkaz Ab-ASLOantispreptolyzin O
26 Serol rce Rce se značenými složkami
27 Poruchy odolnosti Obranné schopnosti snížené-stavy snížené odolnosti Obranné schopnosti přehnané-alergické rce Obranné schopnosti zaměřené proti vlastní tkániautoimunitní stavy
28 Stavy snížené odolnosti Projeví se opakovaným výskytem infekcí Selhávání specifické imunity -zvýšený výskyt nádorů Postižení nespecifické rezistence při poškození vnějších bariérpopáleniny,exém,porucha fce.řasinkového epitelu- CF-zvýš,sekrece hlenu,morfinisti,dlouhodobě zvedené cévky Snížená odolnost následkem loci minoris resistencie-jizvy na endokardu-loudavá sepse,obleneí proudu moče -inf.moč. cest
29 Postižení nespec.rez.2 Defekty komplementu-sníž odolnost proti neiseriím-vztah k autoimunitním onemocnením Pokles fagocytů-neutropenie-výskyt pyogenních infekcí, febrilní neutropenie-po chemoterapii Funkční defekty leukocytů-porucha nitrobuněčného zabíjení fagocytovaných bakteriíchronická granulomatózní choroba-chron.hnisavé granulomy-stafylokoky,e.coli-polyymorfonukleáry neumí tvořit peroxi vodiku Poruchy leuko-při urémii a diabet.acidóze
30 Postižení specifické imunityvrozené imunodeficity Vrozené imunodeficity-vzácné Úplné kombinované imunodeficity-najzávažnější děti umírají měsíce po narození Defekty T-bb. virové infekce,mykózy,pneumocystis carnii Defekty B bb Defektní tvorba Ig-stafyl.inf.,pneumo inf.,selektivní deficit IgA
31 Získané imunodeficity Běžnější Často porušena nespec a spec imunita zároveň Příčinou i jiné choroby,léčebné zákroky,nedostatečná výživa,námaha,vlivy prostředí Choroby-DM,leukemie,lymfomy,autoimunitní spalničky,eb-vir. Léčebné zákroky Thcytostatiky,kortikoidy,imunosupresivy,po operaci,kloubní náhrady,po očkování Nedostatek vitamínů,bílkovin,dlouhodobý stres
32 Získané imunodeficity Fyzikální prostředí počasí-náhlé relativní změny teploty,vlhkosti,nedostatek C-vit Sociální prostředí-stres-zármutek,úroveň sociálních a hygienických podmínek Biologické prostředí-normální mikrofluora tělaširokosp-atb.-pomnoží se rezist patogeny
33 Alergické reakce Neadekvátně zvýšená reakce na určitý antigen Přecitlevělost protilátkového typu neboli ČASNÉ Přecitlivělost opožděného typu,zprostředkované bb.
34 Přecitlivělost I.typu/anafylaxe,atopie/ Velmi rychle vznikající rce až anafylaktický šok Vyvolán IgE vznikají na popud Ag-kůže,sliznice ATPICI-1/10 populace-rodinná dispozice Alergen =Ag-pyl,prach...IgE vazba na Bazofilyprodukce HYSTAMINU-spasmu hl.svalů cévvasodilatace-otoky,sníž.krev.tkzvýš sekrece hlenu-eosinofyly,leukocyty,klin. Projev na místě vstupu Ag-senná rýma,astma,průjem,kopřivka Alergen pronikne do oběhu-anafylaktický ŠOK-včelí jed x Th.adrenalin
35 Přecitlivělost II.typu Ag se na povrchu bb. + vazba IgM a IgG aučinkuje tak komplement a fagocty-zničí tak bb.nesoucí Ag-hemolyt anémie a agranulocytóza,hemolýza transfundované krve
36 Přecitlivělost III.typu /z imunokomplexů/ Nadměrná tvorba komplexů Ag-Abimunkomplexy Imunokoplexy aktivují komplement-místní zánětlivé změny,přitahuje do místa neutrofilyfygocytují a uvolňují enzymy-poškozuje okolí Farmářská plíce V oběhu tvorba Imunokomplexů-uszují se v kloubech,svalech,kůži,ledvinách Postižení ledvin po streptokokových inf. Polyarteritis nodoza hepb
37 Přecitlivělost IV.typu Výsledkem je rozsáhlejší rce u přecitlivělého jedince Ag způsobí vylučování cytokinů z lymfocytů a cytokiny přitahují další lymfocyty Alergenem chrom,nikl,barviva Rce na kůži -haptny se vážou na keratin -kontaktní dermatitida Jiná opožděná přecitlivělost-přecitlivělost tuberkulinového typu spalničky,mykózy,hepatitidy B
38 Autoimunita Patologické důsledky imun.odpovědi na vlastní Ag organismu Autoprotilátky s nízkou afinitou a málo specifické Tvýšená aktivita Th lymfocytů při viróze může tvorbu těchto protilátek odbrzdit Imun.odpověď na zkříženě reagující Ag exogenníreumatická horečka-strept.angíny-klouby a endokard kolagenózy,
39 Očkování-imunizace Imunizace přirozená-po prodělání nemoci a aktvní Imunizace pasivní-plod matka,kojení Umělá imunizace-aktivní,pasvní Profylaxe-vztekliny a tetanu-pasivní im. I aktivní
40 Umělá imunizace aktivní typy očkovacích látek toxoidy-anatoxinytetanický,difterický,stafylokokový Inaktivované vakcínybakteriální-peruse,břišnítyfus,autovakciny,cholera virové-chřipka,vzteklina,hepa Chemovakciny- bakteriální-hemofilus,neisseria meningitidis virové-chřipka Rekombinantní -hep B,klíšťová encefalitis Živé oslabené bakteriální BCG vakc.virová Sabinova
41 Druhy očkování vyhl č.439/2000 Pravidelné Zvláštní Mimořádné Při úrazech,poraněních,nehojících se ranách Před cestou do zahraničí Na žádost Základní očkování přeočkování
42 Pravidelné očkování Očkování všech osob určitého věku,nebo osob s určitým rizikem infekce z důvodů jiných než pracovních proti: TBC Ditepe Haemofilus infl.typ b Přenosné dětské obrně spalničkám,zarděnkám,příušnicím Virové hepatitidě Chřipce a nákazám vyvol.pneumokokem Hep A a hep.při neprofesionálním poranění inj.stř
43 Zvláštní Proti vzteklině -pracovníci laboratoří Proti chřipce a Str.pneumonie -zaměstnanci léčeben,domovů důchodců a ústavů soc.péče Proti meningokokové meningitidězáchranka,aro,infekce,dětská lůžka
44 Mimořádné Při mimořádných epidemiích ptačí chřipka...
45 Při úrazech, poraněních a nehojících se ranách Proti tetanu a vzteklině-obojí doplněno pasivní imunizacípodáním specifického imunoglobulinu
46 Před cestou do zahraničí Proti žluté zimnici,břišnímu tyfu,choleře,japonské encefalitidě,vir hep A a B,ověřit očko proti tetanu
47 Očkování na žádost Proti klíšťové enceflitidě Meningokokovi chřipce
48 Umělá pasivní imunizace Heterologní séra z koňské krvepoužití antitoxických globulínů -globulin proti botulismu,plynaté sněti,stafylokokovým infekcímzmijímu jedu,proti záškrtu,vzteklině, Homologní imunoglobulinynormální polyspecifické sérum -směs plazmy tisíce dárců-norga-u poruch tvorby Ab specifické imunoglbuliny-z plazmy imunizovaných dárců tetanický,anti Rh,imunní protistafylokoková plazma
49 Ig k profylaxi virových onemocnění HbsAg pozit matky-novorozenci,zdravotníci poranění,varicela,
50
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceSPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
VícePŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ
OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly
VíceImunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
VíceIMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
Vícebílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
VíceSpecifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceMikroskopické vyšetření. Nativní preparát Fixovaný barvený preparát Gram Ziehl-Neelsen Burriho metoda
Otázky Organizace KHS Obory hygieny Vnitřní vlivy na člověka Vnější vlivy na člověka Obory klinické mikrobiologie Organely pohybu u bakterií Organely obsažené v cytoplasmě Otázky Virus je organismus intra
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceObranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
VíceInterpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
VíceInfekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
VíceImunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceImunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
VíceKrevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
VíceVariabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VíceAglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
VíceINFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY
VÝUKA PŘEDMĚTU PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE Jednosemestrový povinně volitelný předmět zakončený zkouškou Vyučující Prof. MVDr.Miroslav Toman, CSc. MVDr. Martin Faldyna, PhD. Přednášky zaměřené na rozšíření
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceZáklady imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
VíceKapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce
Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji
VíceRozdělení imunologických laboratorních metod
Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních
VíceEPIDEMIOLOGIE. projekt Studijní portál pro pedagogy a studenty vyšší odborné školy, číslo CZ.2.17/3.1.00/33259 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY
EPIDEMIOLOGIE NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY Onemocnění, která vznikají v souvislosti s vyšetřením nebo hospitalizací pacientů v nemocničním zařízení. Nejsou to nemoci, se kterými pacient do nemocnice přišel. Mohou
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceLékařská mikrobiologie pro ZDRL
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 10: Umělá imunizace rozvedení Serologické reakce opakování před další částí Ondřej Zahradníček 777 031 969 zahradnicek@fnusa.cz ICQ 242-234-100 Dnes máme na programu
VíceImunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání
Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání
VíceČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19
zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává
Více537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem
537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
VíceTRITON Praha / Kroměříž
TRITON Praha / Kroměříž Jana Dáňová, Jitka Částková OČKOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Tato kniha, ani žádná její část, nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
Více537/2006 Sb. VYHLÁŠKA. Předmět úpravy
537/2006 Sb. VYHLÁŠKA o očkování proti infekčním nemocem Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
VíceIMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
VíceNativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
VíceMetody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
Více439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem
439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 k provedení 45, 46 odst. 1, 2 a 6 a 47 odst.
VíceSerologické vyšetřovací metody
Serologické vyšetřovací metody Serologické reakce Přímý průkaz Nepřímý průkaz průkaz antigenu průkaz nukleové kyseliny průkaz protilátek Nepřímý průkaz = průkaz specifických protilátek neboli průkaz serologický
VíceMgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno
Péče o dítě s infekčním onemocněním Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno Imunita 1. Definice 2. Funkce rozpoznat škodlivé látky (zevní, vnitřní) mobilizovat obrané mechanizmy likvidovat škodliviny
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceJan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
VíceMetody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
VíceSouvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
VíceLidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol
Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani
VíceVyšetření imunoglobulinů
Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn
VíceElektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceImunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceFunkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika
Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled
VíceBÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
VíceLékařská mikrobiologie pro ZDRL
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 9: Základy imunologie v mikrobiologii, imunoterapie, aktivní a pasivní imunizace Ondřej Zahradníček 777 031 969 zahradnicek@fnusa.cz ICQ 242-234-100 Úvodem Dnes se
VíceP l á n o č k o v a c í c h v ý k o n ů n a r o k 2013
P l á n o č k o v a c í c h v ý k o n ů n a r o k 2013 V souladu s 45 z.č. 258/2000 Sb.o ochraně veřejného zdraví ve znění vyhl. č. 537/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydávám plán očkovacích výkonů
VícePrecipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie RNDr. Jana Nechvátalová, Ph.D. Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Reakce Ag - Ab primární fáze rychlá; vznik vazby
VíceDoc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.
VíceZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
VíceBezpečnostně právní akademie Brno
Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VícePodíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou
Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou MUDr. Gabriela Forstová Dětská ORL klinika FN Brno a LFMU Infekce u dětí Nejčastější patogeny: Haemophilus
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VíceObsah
Obsah 1. ÚVOD IM) LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGIE... 1.1 Předmět lékařské mikrobiologie... 1.2 Přehled mikrobiálních agens... 1.3 Historie nauky o infekcích... 1.4 Význačné postavy naäi mikrobiologie... 1.5 Nositelé
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o lidské imunitě. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. imunita infekční
VíceJátra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
VíceBiochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceLegislativní problematika očkování dospělých. X.Hradecké vakcinologické dny
Legislativní problematika očkování dospělých X.Hradecké vakcinologické dny Něco z historie Průběžné četné změny právních předpisů.. 2009 změny v organizaci a kompetencích OHS, zejm. distribuce vakcín,
VíceZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Neuroinfekce 1 Dle toho, co postihují: Meningitidy Encefalitidy Myelitidy Kombinovaná postižení Meningoencefalitidy Encefalomyelitidy
VíceZáklady mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice
Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice Legislativa Zákon č.258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Díl 2 Ochranná dezinfekce,dezinsekce
Více537/2006 Sb. VYHLÁŠKA
537/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem Změna: 65/2009 Sb. Změna: 443/2009 Sb. Změna: 299/2010 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 zákona
VíceKrajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: ČÍSLO JEDNACÍ: KHSMS 67711/2018/EPID 1 VYŘIZUJE: MUDr. Karchová Pediatrům a praktickým lékařům Moravskoslezského
VíceKrajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě NA BĚLIDLE 7, 702 00 OSTRAVA VÁŠ DOPIS N.: E DNE: ČÍSLO JEDNACÍ: EPID/OV- 1955/ 1.10.10 /12 VYŘIUJE: MUDr. Martinková, MUDr. Matlerová
VíceRNDr K.Roubalová CSc.
Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní
VíceFYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:
FYZIOLOGIE I Martina Novotná Konzultační hodiny: Po: 10.30 12.00 Čt: 11.15 12.00 novotna@fsps.muni.cz www.fsps.muni.cz/~novotna FYZIOLOGIE TĚLNÍCH TEKUTIN KREV HOMEOSTÁZA IMUNITNÍ SYSTÉM FYZIOLOGIE TĚLNÍCH
VíceKrajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě NA BĚLIDLE 7, 702 00 OSTRAVA VÁŠ DOPIS N.: E DNE: ČÍSLO JEDNACÍ: EPID/OV- 12 754 /254.1/09 VYŘIUJE: MUDr. Martinková TEL.: 595 138
VíceOČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky
OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec
Vícerespirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková
Desetileté zkušenosti s podáváním bakteriálních imunomodulátorů dětským pacientům respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková Bakteriální imunomodulátory 1. bakteriální vakcíny
VíceIMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
Více