íslo 23 Únor 2002 íslo v nované životnímu jubileu prof. Ji ího Konty

Transkript

1 íslo v nované životnímu jubileu prof. Ji ího Konty íslo 23 Únor 2002 SLOVO EDITORA Vážení p átelé, ve zcela mimo ádném ase se Vám dostává do rukou Informátor. 23, který jsem cht l p vodn vydat jako zvláštní výtisk (Konta volume) v novaný pouze životnímu jubileu Prof. RNDr. Ji ího Konty DrSc. Nakonec jsme se v redak ní rad dohodli na b žném ísle, a tak dostanete v tomto roce Informátory celkem t i. P esto ást tohoto ísla bude ve znamení tohoto jubilea. V další ásti pak nejdete Vám známé rubriky. Další íslo vyjde již v pravidelném rytmu, tzn. v kv tnu a jeho uzáv rka je T ším se na Vaše p ísp vky se zajímavými informacemi. a už z výzkumu i praxe. Samoz ejm znovu nabízím ke zve ejn ní jednak jakékoli p ísp vky zabývající se jílovou hmotou, jednak i možnost inzerce na tomto poli. Nakonec si dovolím ješt p ipomenout naše webové stránky ( kde naleznete všechna dosud vyšlá ísla. Jako editor bych se ješt rád zmínil, že Prof. Konta je stále aktivním lenem redak ní rady, ve které pracuje s velkou odpov dností a s plným nasazením a na jednotlivá zasedání p ináší stále nové tv r í myšlenky, jak zkvalitnit a obohatit náš zpravodajský bulletin. A proto bych cht l na záv r za zbytek redakce Informátora pop át Prof. Kontovi do dalších let p edevším pevné zdraví, mnoho sil do další práce a radost a spokojenost v soukromém život. Martin Š astný, editor Ústav struktury a mechaniky hornin AV R V Holešovi kách Praha 8 - Libe tel.: 02/ , fax: 02/ , 02/ , stastny@alpha.irsm.cas.cz PROFESOR JI Í KONTA OSMDESÁTNÍKEM Letošního roku se Prof. RNDr. Ji í Konta DrSc. dožívá osmdesáti let v plné duševní i t lesné sv žesti, aniž by dosažený v k ubral n co na jeho pracovní výkonnosti a proslulé nesmírné píli. Zachovává si studiem moderní literatury p ehled v oboru sedimentární petrologie a nep estává sledovat sou asný stav v d ní o jílové hmot - tak jak on íká o argilologii. Zájemc m dosud na požádání udílí cenné rady a poskytuje kritické konzultace v oboru, jemuž se cele v život v noval, v n mž spat oval své poslání a jemuž pod ídil i v tšinu svého soukromého asu. Je u nás zakladatelem v dní specializace, v níž dosáhl i mezinárodního respektu, vychoval na pražské P írodov decké fakult adu odborník, kte í se pozd ji úsp šn uplatnili v praktických povoláních. Je právem ozna ován jako otec jílové v dy v eské republice. Organizoval pravidelné národní konference o jílové mineralogii a petrologii s mezinárodní ú astí a je spoluzakladatelem Spole nosti pro výzkum a využití jíl. Udržoval kontakty se zahrani ními institucemi, a to i v dobách, kdy mezinárodní styk nebyl práv p íliš aktuální. Jím organizované konference umož ovaly v t ch letech na naší p d setkání odborník, namnoze zvu ných jmen, ze západu i východu. To bylo jimi s povd kem konstatováno a pozd ji i písemn vyjád eno. Ji í Konta se narodil 15. února 1922 ve Žlebech, malém m st v okresu Kutná Hora. Po ukon ení st ední školy byl v roce 1942 pracovn nasazen do N mecka a v roce 1943 uvržen do koncentra ního tábora v Mauthausenu. Po skon ení sv tové války se vrátil dom a rozhodl se studovat geologii a chemii na Karlov univerzit. V roce 1948 získal titul RNDr. Po ukon ení vysokoškolského studia nastoupil na místo asistenta v tehdejším petrografickém ústavu u profesora Josefa Kratochvíla. V roce 1952 byl jmenován docentem a v roce 1961 ádným profesorem pro obor sedimentární petrografie. V roce 1954 získal v deckou hodnost kandidáta v d a v roce 1961 titul doktora v d. Jeho profesionální práce na P írodov decké fakult vykrystalovala do následujících sm r : v decká innost, publika ní aktivita a práce pedagogická spo ívající v p ednáškové innosti, provád ní praktických cvi ení zejména v metodice výzkumu, po ádání exkurzí, seminá a vedení diplomových prací. Neodd litelnou sou ástí jeho pracovní innosti se staly transmise zahrani ní v decké literatury. V letech prof. J. Konta byl prod kanem Geologicko-geografické fakulty, v období se stal d kanem P írodov decké fakulty Univerzity Karlovy. V letech zastával funkci vedoucího katedry petrologie. Profesor Konta podnikl spoustu odborných cest do zahrani í. V letech 1961 a a ješt 1972 m l p ednášky a cvi ení na 12 univerzitách a ve t ech v deckých ústavech USA. V roce 1971 organizoval postgraduální program na univerzit ve Skopje (Jugoslávie). V období let spolupracoval na

2 pozvání univerzity v Hamburku u prof. E. T. Degense na mezinárodním projektu Sv tový í ní systém. Jubilant prof. Dr. J. Konta je autorem více než 200 publikací a autorem i spoluautorem devíti knih. V tšina jeho p vodních prací se soust e uje na jílové sedimenty a reziduální horniny. Sou asn publikoval adu prací zam ených na pr myslové problémy za užití petrografických metod. Pr mysl mu zadával úkoly, které si sám ani jeho specializované výzkumné ústavy a laborato e nebyly schopné úsp šn vy ešit. Mnohé jeho p ísp vky se týkaly problém cementá ského pr myslu a vlastností keramických a sklá ských surovin. Jubilant je dlouholetým lenem Mezinárodní asociace pro studium jíl AIPEA a v letech byl jejím prezidentem. Z jeho iniciativy byla založena odborná skupina pro jílovou mineralogii a petrologii, jež se zpo átku formovala v rámci eskoslovenské spole nosti pro mineralogii a geologii p i eskoslovenské akademii v d. Pozd ji se osamostatnila a vytvo ila Spole nost pro výzkum a využití jíl se spole nou eskou a slovenskou ú astí. Nyní vystupuje pod názvem eská spole nost pro výzkum a využití jíl. Doposud bylo zorganizováno 16 národních Konferencí o jílové mineralogii a petrologii. Prof. J.Konta zajiš oval asov náro nou editorskou práci u v tšiny sborník z t chto konferencí. V roce 1983 eskoslovenská strana byla pov ena evropskými skupinami uspo ádáním 5. evropské konference (EUROCLAY) v Praze. Profesoru Kontovi byla sv ena funkce prezidenta tohoto evropského setkání. Od roku 1988 se J. Konta stal emeritním profesorem. Spolupracuje nadále s pr myslovými podniky domácími i zahrani ními v oblasti keramických a sklá ských surovin a podílí se na ekologických projektech (zv trávání kamen v historických objektech). Pracuje jako recenzent i jako len redak ních rad n kolika v deckých asopis. Skute n je t žké obsáhnout veškeré aktivity jubilanta p sobícího ve v d, jež je rovn ž tématem našeho zájmu. Pro další léta p ejeme profesoru Kontovi, aby si zachoval onu duševní sv žest, již vyza uje do svého okolí. A se t ší dobrému zdraví a do ká se náležitého uznání za svoji v deckou innost, jíž pod ídil celý sv j život. A jelikož je dosud aktivní, p ejeme mu další úsp chy a pocit sebeuspokojení z užite né práce. Karel Melka JUBILEJNÍ INTERVIEW Prof. RNDr. Ji í Konta, DrSc. (* ve Žlebech) odpovídá na osm otázek Informátora 1. M.Š.: Pane profesore, v nejbližších dnech budete slavit 80. narozeniny. B hem svého života jste zažil adu hlubokých p em n ve v d i ve spole nosti. Mohl byste tená m Informátora íci n co zásadního o svých nejpodstatn jších celoživotních pocitech odborníka, jehož pracovní výsledky známe, a také ob ana této zem, k níž jste se vždy oddan hlásil? J. K.: Nejpodstatn jší celoživotní pocity to není jednoduchá otázka. Myslím, že bych se m l pokusit íci n co alespo ke dv ma i t em bod m. Jsou to témata pro mne velmi podstatná. Každý, komu bylo d di nými geny, vlastní pílí a osudem dop áno ú astnit se po celý profesionální život v decké práce, musel dojít velmi brzy k poznání, že bez práce nejsou kolá e. To ovšem platí pro každou tv r í oblast lidské innosti. V da je bez hranic a abychom se v ní mohli úsp šn vyznat a odvést kus dobré práce, pot ebujeme znát sv tové jazyky, nebo prvním d ležitým p edpokladem je mít pot ebné informace. P edevším je t eba zvládnout ty jazyky, v nichž se tisknou nejvýznamn jší odborné asopisy, monografie se zásadními objevy. V argilologii je to na prvém míst angli tina a potom následují ruština, francouzština a n m ina. V zemích, kde se publikuje v japonštin, ínštin, italštin, špan lštin nebo v dalších jazycích, se tiskne v tšina skv lých výsledk v angli tin. V Americe si n které dokonce p ekládají a vydávají tiskem v angli tin sami. V da je sice bez hranic, avšak každý v dec svou vlast má. U nás se v posledních letech asto pesimisticky píše a diskutuje v médiích o eském národ, o eské povaze. Nepat ím k t m, kte í hodnotí život v eské republice a obecn eský národ negativn. P i tolika mocenských zm nách, které tuto ást Evropy ve 20. století potkaly, i b hem velkých zm n a mocenských vliv v p edcházejících staletích, bylo t žišt života a úto išt v tšiny eských lidí v jejich rodinách. Rodinné tradice mají ovšem r zné odstíny vyplývající obvykle ze zkušeností. B hem druhé sv tové války i v desetiletích po ní jsem poznal, že b žná eská rodina se vyzna uje velkou vzájemnou vroucností, soudržností, zdravým citem pro spravedlnost, pracovitostí, touhou a vzájemnou podporou dosáhnout vyšších znalostí, vrcholného fortelu a zejména vyššího vzd lání. T žké životní zkušenosti z válek, zrad, okupací a pronásledování vedly eského lov ka k ur ité obez etnosti i opatrnosti, zejména v i mocným. V takovém stavu lidské duše dokáže smysl pro humor vytvá et vysoký obranný potenciál. A eši se jím opravdu vyzna ují. Domnívám se však, že není realistické obecn definovat n co jako eská povaha. Je to stejné, jako kdybychom cht li p esn zobecnit nápl pojm belgická, holandská, polská, švédská i n mecká povaha. Žádnému národu nelze p isuzovat uniformní povahu. Každé takové zjednodušení pokulhává, nebo postrádá v decké opodstatn ní. Spokojme se po všech t ch neodborných, emocionálních, zatrpklých i zbrklých hodnoceních povahy eského národa v n kterých našich médiích s faktem, že lidé na celém sv t jsou si velmi podobní. Myslí a reagují nep íliš odlišn. Naše dcera Miroslava, žijící v Americe, analyzovala se svými studenty lidové literární žánry v tšího po tu národ všech kontinent a došla k záv ru, že lidé na celém sv t, v jakékoliv kulturní oblasti, kladn oce ují tytéž obdivuhodné vlastnosti lov ka. To platí nejen geograficky, ale také historicky, nap í tisíciletími. Sv d í o tom literární d dictví napsané r znými druhy písma v r zných ástech sv ta. Výsledky jsou publikovány v knize Character Kaleidoscope A Practical Standards-Based Resource Guide for Character Development (Mirka Christesen with Susan Wasilewski, 2000, DUDE Publishing, Port Chester, New York, 152 pp.). K obdivuhodným charakterovým vlastnostem pat í všude na sv t a tedy i u nás nap íklad odvaha, vytrvalost, estnost, jasný úsudek, laskavost a respekt k druhým, odpov dnost, sebeovládání, pracovitost a u menších národ i p im ená ostražitost. To vše mladý lov k v za átcích svého vývoje vst ebává kdekoliv na sv t p edevším ve své rodin a v nejbližším okolí. V n kterých p ípadech však rodina selhává. Její vliv m že být dokonce negativní. Pak tu zástupn m že p sobit škola, pracovišt nebo n jaká organizace, od církví, Junáka i Sokola až po sportovní kluby, a zde také osobní 2

3 p átelství. V moderní dob to však bývá asto i parta, tlupa, sme ka. Takže rozdíly ve výchov jednotlivc a tím také ve výsledném produktu mohou být v každém národ obrovské. Pak v bec nezáleží na tom, jaké jméno má stát, v n mž takový jedinec vyrostl. Pro ob any naší pom rn malé zem by m lo platit: Snažme se být stále lepší a lepší. Nejen ve sportu, ale také v práci a v mezilidských vztazích. Je t eba všude a stále p esv d ovat lidi, že to pat í k úplné osobní seberealizaci. Nep estávejme o tom p emýšlet. Myslím, že pr m rný ech, jehož kulturní vysp lost i duchovní bohatství má vysokou hodnotu vzhledem k jeho materiálnímu bohatství, si s tím vším, co se diskutuje i kritizuje v médiích, dokáže poradit. Podmínkou však je, aby v naší zemi bylo hodnotné a stabilní existen ní prost edí. Snad také proto, o em nyní hovo ím, jsem vždy pokládal svou pedagogickou práci na Karlov univerzit za nejvyšší poslání. Jestliže v tuto chvíli se znovu zamýšlím i nad tím, na em stavím tak podstatný a d ležitý vztah, jakým je p átelství s lidmi mn nejbližšími, pak je to následující poznání: Nikdy nestavím na první místo národnost, náboženskou p íslušnost i politické p esv d ení. Rozhodující pro m je souhrn charakterových vlastností, odborná zdatnost a pracovní výsledky. Stejný p ístup o ekávám také od svých p átel. 2. M.Š.: Když jste se zmínil o d di ných genech, m l jste tím na mysli n co konkrétního? J.K.: Podle biolog má každý z nás v sob asi tak 50 až 70 % zd d ného. Je t eba si pokorn p iznat, že i zp sob myšlení, schopnosti jak vzít za práci, se geneticky p edávají. Zbytek se získává nebo zušlech uje vlivem prost edí. Moje maminka pochází z rodu Sandholzer v Polabí, ze zem d lské vesni ky nedaleko Nymburka. Její matka se jmenovala za svobodna Marie Sandholzerová. V tomto širším rod Sandholzer (n kte í píší Santholz) bylo v echách ve 20. století n kolik univerzitních profesor : strýc Vilém Sandholzer (fyzik, vedoucí katedry fyziky na Léka ské fakult UK v Hradci Králové); bratranec Josef Koští (biochemik, vedoucí katedry biochemie na P írodov decké fakult UK v Praze); strýc Václav P íhoda (p ednášel pedagogiku, pracoval a publikoval v této oblasti na Filosofické fakult UK v Praze). Matky obou byly z rodu Sandholzer. Teta A. Sandholzerová- Urbanová byla pozoruhodná socha ka a akademická malí ka. P ipo tu-li i sebe a svou rodinu, zdá se, že v tomto rod p evládá sklon k p írodním v dám, k pedagogice a také k výtvarnému um ní. Naše druhá dcera Helena je více než dvacet let spolueditorem významné mezinárodní revue Flash Art, vydávané v Milán. P ednáší o moderním výtvarném um ní na vysokých školách a v dalších p edních sv tových um leckých institucích. Také m j tatínek, i když v p írodních v dách nepracoval, m l k nim blízko, p írodu celým srdcem obdivoval, pozoroval a dovedl o tom hovo it. Takže z ejm vd ím za své pracovní za azení i svým pokrevním p edk m. Sta í to vzhledem k tomu, že rozhovor je veden k mým osmdesátinám? 3. M.Š.: Za naše tená e mohu snad íci, že ano. Bude je zajímat jist i odpov na další otázku. Které velké objevy ve sv tové argilologii pokládáte za zvláš pozoruhodné? J.K.: Argilologie pokrývá šest velkých oblastí výzkumu. V nich je n kolik desítek tématických podoblastí. Hovo il jsem o nich v jednom z našich nedávných seminá. Výtah o tom byl uve ejn n, myslím, ve 21. ísle Informátora. Základem argilologie je první velká oblast výzkumu, na níž všechno ostatní spo ívá. Jsou to krystalové struktury v etn chemického složení. Pro každého, kdo chce v argilologii úsp šn pracovat, je nezbytné sledovat výsledky výzkumu krystalových struktur, jinak e eno atomární stavby jednotlivých jílových minerál a také rozmanitých smíšených struktur fylosilikát. Seskupení atom kationtové a aniontové povahy v krystalových strukturách fylosilikát se ídí adou známých zákonitostí. Co pokládám za zcela fascinující v této oblasti výzkumu, je postupné odhalování b hem druhé poloviny 20. století, že ta skv lá, idealizovaná, geometricky pravidelná stavba atom v krystalových m ížkách, jak ji známe z mnoha publikovaných schemat malých objem, vlastn neexistuje v celém objemu krystal jílových minerál, že tu je báje ná a mnohotvárná nesymetrie a nedokonalost uvnit dokonale vyvinutých staveb. Myslím tím to, jak bylo postupn objevováno, že v krystalech všech fylosilikát jsou r zné druhy neuspo ádanosti, nap. domény strukturn a chemicky odlišné. Pozoruhodná je i skute nost, že s velkou existen ní stabilitou jílových minerál v podmínkách panujících na zemském povrchu kontrastuje nápadná citlivost jejich vnit ního uspo ádání na ur ité vn jší vlivy prost edí. Každý jílový minerál se vyskytuje ve stavech dobré, horší až jen slabé uspo ádanosti nebo se dá do takových strukturních stav um le p evést. Dále bylo zjišt no, že existuje spíše prostorov nepravidelná než pravidelná náhrada jednoho kationtu jiným kationtem o stejném nebo odlišném náboji v tetraedrických i oktaedrických sítích; to platí i o nerovnom rném rozložení nábojové nenasycenosti strukturních vrstev a o kompenza ním rozmíst ní mezivrstevních kationt v trojsí ových fylosilikátech. Pak je to ovšem objev polytypismu u všech skupin jílových minerál a postupné zp es ování r zných typ polytypismu, což se p isuzuje ur ité citlivosti krystalových struktur jílových minerál ke vn jším podmínkám teploty, tlaku a geochemie prost edí. A kone n v posledních letech p ímá (nikoliv odvozená) lokalizace jednotlivých atom a hydroxyl ve strukturách jílových a p íbuzných minerál, zjiš ovaná p edevším pomocí spektrálních metod a áste n i difrak ních metod, zejména infra ervenou spektroskopií (IR), nukleární magnetickou rezonancí (NMR), elektronovou paramagnetickou rezonancí (EPR), jemn strukturní absorpcí zaost ených paprsk X (EXAFS), M ssbauerovými spektry, Ramanovými spektry, elektronovou mikroskopií o velké rozlišovací mohutnosti (HRTEM), elektronovou spinovou rezonancí (ESRF) a elektronovou difrakcí studovaných vymezených oblastí (SAED). Toto postupné dobývání tajemství krystalových struktur jílových minerál bude ovšem pokra ovat dál hnáno touhou za poznáním nebo pod tlakem nových technologií. Také výzkum smíšených struktur fylosilikát je obdivuhodnou kapitolou argilologie stále se rozvíjející. Metodika ur ování a syntéza pravidelných i nepravidelných smíšených struktur fylosilikát z stanou ješt dlouho intenzivn sledovaným tématem. Jedním z významných díl ích objev je zjišt ní, že kation NH + 4 nahrazuje draslík v mezivrstevním prostoru diagenetického illitu v erných b idlicích a podobných akumulacích a také ve smíšené struktu e Il-Sm; to bylo možné teoreticky p edpokládat ve vrstvách sediment 3

4 bohatých na organickou ho lavou substanci v r zných oblastech sv ta. Modifikované jílové minerály a mezi nimi zejména organo-jílové komplexy a jílové minerály pilí ované dosazením oligomerních anorganických oxokationt R/III/ a R/IV/, metody jejich p ípravy a praktické využití jsou obdivuhodnou oblastí výzkumu, která se stále rozvíjí. Srovnateln významné jsou objevy v teorii a praktickém využití povrchových vlastností jílových minerál. 4. M.Š.: Geology vždycky zajímaly zejména genetické procesy. Jak vypadá dnes výzkum p írodních proces, které vedou ke vzniku jílových minerál? J. K.: Je to další velká oblast výzkumu v argilologii s dlouholetou tradicí a pod vlivem geologických v d. Dala by se shrnout do titulu Studium p írodních jílových akumulací a genetické podmínky jílových a p íbuzných minerál. P ispívá k neustále se zp es ujícímu poznávání p írody, pochopení proces, které v ní probíhají. Setkává se tu n kolik informa ních zdroj : 1) P ímé pozorování v terénu a laborato i, získávání nutných analytických dat o zdrojovém materiálu a výsledných produktech p em ny. 2) Laboratorní syntéza v r zných chemických systémech za daných podmínek teploty a tlaku a také Eh a ph; rozpoušt ní primárních silikát ve vodném prost edí a identifikace nových fází. 3) Konstrukce fázových diagram vycházející z minerálních rovnováh a tedy ze vztah stabilit všech možných krystalických fází za konstantních podmínek tlaku (P), teploty (T) nebo r zných podmínek Eh a ph; fázové diagramy lze aplikovat na mnohá geologická prost edí. 4) Termodynamické a kinetické výpo ty a modelování vzniku jílových minerál za r zných chemických a fyzikálních podmínek prost edí. Z t chto r zných informa ních zdroj, podložených rozsáhlou a zna n ú innou laboratorní technikou a výpo etní technologií v etn p ímého pozorování struktur až k jednotlivým atom m, se pak auto i dostávají ke kone ným diskusím a interpretacím výsledk. Tam však m že dojít ke zna ným rozdíl m. Výsledné interpretace jsou ovlivn ny nejen rozdílnou metodickou strategií a pracovní pe livostí p i experimentálním výzkumu, ale také rozdílnou informovaností a kvalitou úsudku autor. Když pozorn teme práce v nované výzkumu genetických podmínek jílových minerál a jílových akumulací, vždy nás napadnou další nezodpov d né otázky. Poznání genetických podmínek minerál v nerostných surovinách ur ených k t žb nebo v p dách zem d lsky nebo jinak obhospoda ovaných m že být pro jejich optimální využití podstatné. Proto výzkum geneze jílových minerál na promyšlen odebraných vzorcích a simulace jejich vzniku v laborato i je stále aktuální. Rozvoj moderních instrumentálních metod je však ve zna ném p edstihu v této dosti konzervativní oblasti argilologie. Aby mohlo dojít k dalšímu pokroku, bude nutná týmová spolupráce geologicky, mineralogicky, chemicky a fyzikáln zam ených autor respektujících nejmodern jší objevy ve strukturní krystalografii. K významným objev m v této oblasti argilologie pat í ujasn ní, že transformace nejr zn jších silikát na jílové minerály b hem zv trávání a také hydrotermální nebo diagenetické p em ny probíhají ve vymezených chemických mikroprost edích. To je dáno odlišnými geochemickými a fyzikálními podmínkami v etn systému kapilárn p sobících trhlin v objemu p vodní krystalické fáze primárního minerálu i vulkanického skla. A jak dnes vypadá stav výzkumu o transforma ních procesech samotných fylosilikát v p dách, kde se hromadí jako nejstabiln jší struktury v povrchových podmínkách? Odpov na tuto otázku vyžadovala zejména cílev domé studium p d vytvo ených na sedimentárních horninách, které pokrývají okolo 90 % zemského povrchu. A koliv krystalové struktury fylosilikát se vyzna ují v prostoru zemského povrchu velkou stabilitou, dochází v nich ve vodném prost edí za p sobení organism, organických látek a prom nlivého ph k migraci a iontovým náhradám v sítích tetraedr, oktaedr a v mezivrstevním prostoru. D sledkem toho se negativní náboj strukturních vrstev p vodních 2:1 fylosilikát bu snižuje, nebo zvyšuje, takže se asem m ní kvantitativní pom r mezi illitem, vermikulitem a smektitem. Tyto minerály p evládají mezi fylosilikáty v p dách. V alkalických podmínkách a ve vhodném geochemickém prost edí m že dojít v p dách k transformaci 2:1 struktur až na chlorit (2:1:1). Za podmínek slab kyselých až neutrálních a p i pokra ujícím rozpoušt ní a kapilárním odnosu krystalizují kone n dioktaedrické dvojsí ové jílové minerály, kaolinit nebo halloysit. Zcela b žnými výslednými nebo p echodními produkty jsou pak v p dách r zné smíšené struktury, v nichž se vyskytují p evážn dva, avšak n kde i t i z uvedených a dalších fylosilikát. Podle nejnov jších výzkum se zdá, že v nejsvrchn jší ásti úrodných p d na sedimentárních horninách sm ují obecn p em ny dominantních 2:1 fylosilikát ke dv ma nepravidelným smíšeným strukturám illitu-smektitu, a to o pom ru Il/Sm p evážn 1:1 a potom také 4:1. 5. M.Š.: Podle eho hodnotíte kvalitu publikovaných v deckých prací a jejich autory? J. K.: Necháme-li stranou známý a mnohokrát diskutovaný cita ní index, vyjád ený etností citace prací ur itého autora jinými autory v ur itém asovém úseku, a impaktový faktor pro doty ný odborný asopis, je to na prvém míst originalita a smysl pro d kladnost. Tyto hodnoty lze vy íst t eba již z toho, jak byl zvolen výzkumný materiál a zp sob odb ru vzork, dále z optimální volby terénní i laboratorní metodiky nebo ze zcela nového metodického p ístupu a také z um ní jasn a stru n formulovat dosažené výsledky. K autorské kvalit pat í také schopnost jasn a taktn vyjád it i p ijmout kritiku. Každý autor, a to bez výjimky, by m l vždy ádn citovat p evzaté výsledky i objevy d ív jších autor. Jestliže to je v n kterých pracích zanedbáno, snižuje to jejich kvalitu. Opravdová úcta k dobré práci druhých je základem d v ryhodnosti každého autora. Myslím, že redak ní rady významných odborných asopis si uvedené hodnoty náležit st eží. 6. M.Š.: Co pokládáte p i ešení výzkumného úkolu za podstatné, zásadní? J. K.: Tak p edevším je to um ní optimální koncentrace na daný úkol. Od za átku jít houževnat za vyt eným cílem, nic neošidit. Práce obvykle za íná tím, že se seznamujeme s dosavadními výsledky uve ejn nými jinými autory. Nejprve a potom i pr b žn studujeme a hodnotíme literaturu. Takové studium, kritické porovnávání a rozt íd ní publikovaných údaj zabere n kdy více asu než samotná experimentální nebo terénní práce. D ležité na rešeršní p íprav je to, že si ujas ujeme nejvhodn jší metodu odb ru vzork, jejich p ípravu pro studium a strategii nejvhodn jšího 4

5 metodického postupu p i další práci. V pr b hu vlastní výzkumné práce m že ovšem dojít k ur itým modifikacím použité laboratorní techniky. V geologicky zam ených pracích je zcela zásadní p esná dokumentace o odb ru vzork. Zápisky o tom i o všem dalším pozorování, m ení i stanovení v laborato i musí být co nejp esn jší. Je t eba mít v li neustále si poznamenávat pr b h práce ve všech fázích výzkumu. Dob e formulované zápisy i poznámky jsou pak neocenitelné p i kone ném psaní zprávy nebo lánku. P i psaní je podstatné, abychom dokázali odd lit naše pozorování i fakta od interpretací. Z napsaného textu má být vždy jasné, která naše pozorování i fakta a které p evzaté údaje jsou zdrojem nových interpretací. Je t eba ješt jednou zd raznit, že nikdy nesmíme míchat dohromady ást poznávací a ást interpreta ní. A kone n z stat skromní, nebo žádný výsledek ve v d nelze pokládat za zcela dokonalý a kone ný. 7. M.Š.: Je známo, že v posledních letech propagujete asto teoretickou argilologii jako základ aplikované argilologie. Jedna z vašich nedávných prací má dokonce titul Teoretická argilologie jako základ pro aplikaci pe eticích a sorbentových jíl. Pro tak zd raz ujete teoretickou v du o jílové hmot? J. K.: Myslím, že je to touha po hlubším poznání a také snaha co nejvíce pomoci pracovník m, kte í se v praxi zabývají jílovými surovinami. Pln ní jejich provozních úkol a co nejrychlejší a správné ešení problém v praxi souvisí obvykle s osudem mnoha lidí. Bez náležitých znalostí teorie nelze mít úsp ch ani v moderním výzkumu, ani v technologiích schopných konkurence. Znalost teoretické argilologie je nesmírn d ležitá a ekl bych nutná pro aplikovanou argilologii a zejména pro ešení technologických úkol. Teoretická argilologie zahrnuje dnes rozsáhlé poznatky n kolika v dních disciplín. erpá zejména z mineralogie, petrologie, strukturní krystalografie, geochemie, geologie, pedologie, anorganické i organické chemie, analytické chemie, fyzikální chemie, chemie koloid, elektrochemie a fyziky pevných látek a suspenzí. Vše, co lze p evzít z t chto v dních disciplín, je náležit využito k úpln jšímu poznání jílových minerál a jílových akumulací. Jílové sedimenty, p dy a další jílové akumulace jsou typické pro oblast zemského povrchu, oblast, s níž se lidé nej ast ji setkávají a na jejímž stavu jsou bytostn závislí. Nelze p ehlédnout, že ani pradávné mudrce a tedy i tv rce bible nenapadlo nic lepšího, než t eba to, že první lov k byl stvo en z jílu. První výrobní emeslo, hrn í ství, vzniklo asi p ed deseti tisíci lety díky nádherným vlastnostem jílové hmoty p ítomné v hrn í ských hlínách a její snadné dostupnosti kdekoliv na sv t. Dnešní rozli né keramické technologie, v tšinou zcela zautomatizované, chrlí stovky a spíše tisíce druh r zných výrobk. K tomu je t eba co nejdokonaleji znát vlastnosti užívaných surovin nikoliv jen empiricky, jak tomu bylo ješt do nedávna p i ru ní výrob, ale také teoreticky. Totéž platí pro jíly a hlíny používané v ekologických projektech a v nejr zn jších pr myslových odv tvích. Jílové minerály, podstatná sou ást p d, jsou pro rostliny zásobárnou živin a vlhkosti. Lidstvo s ostatními suchozemskými tvory a vegetací je bytostn závislé na p dách. Teoretická argilologie pomáhá lépe porozum t i p dním proces m a vlastnostem p d. Proto odborné p doznalecké asopisy obsahují také etné zprávy o jílových minerálech v p dách, jejich vlastnostech a potenciálních reakcích. Jsou v nich citovány významné objevy z teorie v dy o jílových minerálech. Teoretická argilologie nemusí p ímo nacházet ešení dosud nevysv tlených fakt a jev. Jejím úkolem je spíše klást správné otázky, které provokují k nutné experimentální práci nebo ke konstruování model. Teprve odtud vede jasn jší cesta za hledanými pravdami. Teoretická argilologie je prost tu, podobn jako teoretická fyzika ve fyzice. Další rozvoj teoretické argilologie ovlivní i mnohé technologie. 8. M.Š.: Pane, profesore, m žeme se na záv r i zeptat, jaké jsou vaše plány do budoucna? J. K.: Moje plány a jejich realizace jsou z ejm spíše ve hv zdách. Jak víte, jsem od roku 1988 v penzi. Naší spole né v d se v nuji nep etržit od poloviny dvacátého století. Z p írodních v d m zejména zajímá všechno, co souvisí s jílovou hmotou, sedimentární litosférou a nerudními nerostnými surovinami. Na záv r druhého tisíciletí se mi zdálo být p irozené, aby n kdo zhodnotil historický vývoj argilologie a poukázal na její sou asné trendy. Pokusil jsem se to na rtnout s cita ními odkazy ve své monografii, která brzy vyjde tiskem ve sborníku XVI. konference o jílové mineralogii a petrologii (nakl. Univerzity Karlovy v Praze, AUC - Geologica; dopln no redakcí). Sou asné trendy v argilologii budu nejspíše sledovat dál. Je to práce, na kterou jsem zvyklý z doby, kdy jsem ješt na Karlov univerzit p ednášel. Mám tuto práci rád a snad k ní budu mít ješt n jaký as pot ebnou sílu. Jestliže mi mé zd d né geny a ovšem i další osudové faktory pomohou, cht l bych ješt p isp t k n kterým otázkám teoretické argilologie. Tak nap íklad m zajímá, jak skute n probíhají vysokoteplotní p em ny r zn uspo ádaných kaolinit na mullit a cristobalit. Je to jedna ze stále pozorn sledovaných reakcí v keramických technologiích. A kone n, jak probíhají analogické reakce v p írod, když se tvo í n kde mullit, ale jinde andalusit, sillimanit nebo kyanit? Velké otázky jsou také nap íklad v systému jílové minerály voda. Každá v dní disciplína zasluhuje intenzivní zv davost svých p íznivc a stálé srovnávací studium. Jak už jsem však ekl, v da je bez hranic, což také znamená, že naše stálé poznávání a v d ní nem že být nikdy absolutní. Proto si p ipadám mnohdy spíše jako v ný student než jako vysokoškolský profesor. Spolupráci s praxí a s redak ními radami odborných asopis doma i v zahrani í se v nuji nep etržit n kolik desítek let, což m též uspokojuje. S manželkou máme dva spole né koní ky, a to pé i o venkovskou zahradu a návšt vy vernisáží výstav výtvarného um ní. Bývá jich v Praze každý rok zna ný po et. Spole n je kriticky hodnotíme, rádi o nich diskutujeme. Oce uji Helenin zp sob objektivní kritiky a p esného úsudku. Navíc jsem si oblíbil procházky za architektonickými kamennými skvosty staré Prahy. Byl bych rád, kdyby nám ty krásné koní ky i pracovní aktivity vydržely co nejdéle. Pomáhají totiž udržet si fyzickou i duševní zdatnost, která je ke každé tv r í práci a t eba jen k samotnému životu nezbytná. Takže, jak vidíte, hovo íte s optimistou. Pevn v ím, že odborná práce, které se v nuji tak ka po celý život, m la a má smysl. Pokusím se v ní pokra ovat i v dalších minutách, hodinách, dnech, týdnech, m sících a možná i letech. M.Š. = Martin Š astný, J.K. = Ji í Konta 5

6 Prof. Ji í Konta - BIBLIOGRAFIE P edchozí bibliografie z let Sou ek J., Pešková J., Soukupová I. (1978): Seznam publikací pracovník katedry petrologie Univerzity Karlovy. Vydala Katedra petrologie Univerzity Karlovy v Praze, pp. 51. J. Konta p Sou ek J. (1988): Seznam publikací pracovník katedry petrologie Karlovy univerzity za léta 1978 až Vydala Katedra petrologie Univerzity Karlovy v Praze, pp. 43. J. Konta p Bibliografie z let Šrámek J. (1987): Profesor RNDr. Ji í Konta, DrSc. p tašedesátníkem. Acta Universitatis Carolinae Geologica, No. 1, p Konta J. (1989): Minerals in clay fraction of soils, rivers and recent detrital sediments: Unity of relations. Book of Abstracts, 9th International Clay Conference AIPEA, Strasbourg, France, Aug 28 - Sept 2, 1989, p Konta J. (1990): Decay of building stones in historical monuments: First quantitative approach. In: Monograph 6th Meeting of the European Clay Groups, Lectures-Conferencias, J.L. Pérez- Rodriguez and E. Galán (Editors), 7-10 Sept 1987, Seville, Spain, 209 pp., p Konta J. (1990): Minerals in clay fraction of soils, rivers and recent detrital sediments: Unity of relations. Proceedings of the 9th International Clay Conference, Strasbourg (1989), V.C. Farmer and Y. Tardy (Editors), Sci. Géol. Mém., 85: Konta J. (1990): Clay and accompanying minerals transported or deposited in Bohemian massif s rivers. Mineralogica et Petrographica Acta (Bologna), 33: Konta J. (1990): Manganese in suspended matter of the Bohemian Massif s rivers. Mitteilungen aus dem Geologisch-Paläontologischen Institut, Universität Hamburg, G. Hillmer (Editor), Gedenkband Egon T. Degens ( ), Heft 69: Konta J. (1990): Minerals in soils and in suspended matter of rivers and their climatic zonation. In: Facets of Modern Biogeochemistry, V. Ittekkot, S. Kempe, W. Michaelis and A. Spitzy (Editors), 433 pp., p , Springer, Berlin-Heidelberg-New York-London-Paris-Tokyo-Hong Kong. Bibliografie z let Konta J. (1987): Decay of building stones in historical monuments: First quantitative approach. In: The Sixth Meeting of the European Clay Groups, Stone Decay, Seville and Cádiz, Spain, September 10, 1987, Sociedad Espa ola de Arcillas, Abstracts, E. Galán and M.A. Vázquez (Eds.), p Scholle T., Konta J. (1987): Der Goldene Pläner, das häufigste Baugestein im mittelalterlichen Prag. Acta Universitatis Carolinae Geologica, Praha, No. 1, p Ernst A., Konta J. (1987): Mineralassoziationen in den Schlicken einiger böhmischer Flüsse. Acta Universitatis Carolinae Geologica, Praha, No. 2, p Konta J. (1991): Geochemistry of suspended matter and Konta J. (1987): Gerölle sandiger Quarzkonglomerate der Insel Sylt: Die verborgene Schönheit und wissenschaftliche Bedeutung des Materials. In: Fossilien von Sylt II, U. von Hacht (Editor), Verlag und Verlagsbuchhandlung Inge-Maria von Hacht, Hamburg, p Bouška V., Konta J. (1987): Moldavites Vltavíny. Acta Universitatis Carolinae Geologica, Praha, 1986, No. 1, p Second International Conference on Natural Glasses, Prague, Univerzita Karlova. Konta J. (1988): Differences in mineral maturity of suspended solids of twelve major world rivers. In: Tenth Conference on Clay Mineralogy and Petrology, Ostrava (1986), J. Konta (Editor), Univerzita Karlova, Praha, 349 pp., p Konta J. (1988): Minerals in rivers. Mitteilungen aus dem Geologisch-Paläontologischen Institut, Universität Hamburg, E.T. Degens, S. Kempe and S. Naidu (Editors), Heft 66: Konta J. (1988): Variability in the sculpture of tektites revealed by scanning electron micrographs. In: Second International Conference on Natural Glasses, Prague (1987), J. Konta (Editor), Charles University, Prague, 423 pp., p Konta J. (1988): Transmise hlavních poznatk z plenárních p ednášek na 6. konferenci evropských skupin pro výzkum jílové hmoty v Seville (zá í 1987). 38. Petrologický seminá, Acta Universitatis Carolinae Geologica, No. 2, p Konta J. (1988), book review: Clay Minerals and the Origin of Life, by A.G. Cairns-Smith and H. Hartman (Editors), Cambridge University Press, London, 1986, xiv pp., 36 figs., 14 tables, UK 19.50/US $ (hard-back). Chemical Geology, 69: clay fraction of muds in rivers of Bohemia and Moravia (Czechoslovakia). Acta Universitatis Carolinae Geologica, No. 1-2, p Konta J. (1991): Phyllosilicates in rivers: Result of weathering, erosion, transportation and deposition. In: Proceedings of the 7th Euroclay Conference Dresden 91, M. Störr, K.-H. Henning and P. Adolphi (Editors), Vol. 2, p , Ernst-Moritz-Arndt- Universität, Greifswald. Konta J. (1992): Phyllosilicates in rivers: Result of weathering, erosion, transportation and deposition. In: XI Reunión Científica Sociedad Espa ola de Arcillas, Madrid, E. Galán y M. Ortega Huertas (Editors), printed at the University of Granada, p Konta J. (1992): Clay and accompanying minerals suspended and deposited in the Danube, Bratislava. In: 12th Conference on Clay Mineralogy and Petrology, Book of Abstracts, August 31 September 4, 1992, Bratislava, Czechoslovakia, p. 53. Konta J. (1992), book review: Lateritic Bauxites, by G. Bárdossy and G.J.J. Aleva. Series: Developments in Economic Geology, Vol. 27, Elsevier Sci. Publ. B.V., Amsterdam-Oxford-New York-Tokyo, 1990, 624 pp color plates, US $ (hardcover). Chemical Geology, 95: Konta J. (1993): 14Å-sheet silicates in clay fraction of recent river sediments in Czechoslovakia. In: Eleventh Conference on Clay Mineralogy and Petrology,.Bud jovice (1990), J. Konta (Editor), Univerzita Karlova, Praha, 320 pp., p Tolar V., Konta J. (1993): Major-ion contents in the Vltava and forty other rivers of former Czechoslovakia. Acta Universitatis Carolinae - Geologica, 37: Nos. 3-4,

7 Konta J. (1993): Stone of a Gothic Pieta discovered in Bern: Comparison with Cretaceous marly chert from Prague. Applied Clay Science, 7: Konta J. (1993): My professional life. M j profesionální život. (Lecture), Ceramics-Silikáty, 37: SAV, Praha. Konta J. (1993), book review: Introduction to Clay Minerals Chemistry, Origins, Uses and Environmental Significance, by B. Velde. Chapman & Hall, London, 1992, vii pp., UK (softcover). Applied Clay Science, 8: Konta J. (1994): Zv trávání kamen na stavbách a sochách v historickém jádru Prahy. (Pr vodce k exkursi p ekra ující Vltavu od východu k západu.) Vyd. Spole nost pro výzkum a využití jíl, XIII. Konference o jílové mineralogii a petrologii, Praha (1994), pp. 15. Konta J. (1994): Weathering of stones in buildings and statues of Prague s historical city core. (Guide to a theme walk crossing the Vltava east to west.) Edited by Czech and Slovak National Clay Group, XIIIth Conference on Clay Mineralogy and Petrology, Prague (1994), pp. 15. Konta J. (1994): Jíl a lov k: Jílové suroviny ve službách lov ka. Nákladem Spole nosti pro výzkum a využití jíl, Praha, 68 pp. Konta J. (1994): Clay raw materials and clay minerals in the service of man. Acta Universitatis Carolinae Geologica, 38: Konta J. (1995): eky v srdci Evropy. NIKA,. 7-8, p (Ukázka z úvodní kapitoly rukopisu knihy eky v srdci Evropy mineralogie, geochemie, petrologie, sedimentologie a p írodní prost edí.) Konta J. (1995): Využití vlastností jílových materiál pro preventivní ochranu životního prost edí a likvidaci odpadu. Silikátový zpravodaj, Praha, No. 2, p Konta J. (1995): Clay and man: Clay raw materials in the service of man. Applied Clay Science, 10: Konta J. (1995): Sou asné trendy v argilologii. Informátor Spole nosti pro výzkum a využití jíl (SVVJ), Praha,. 9-10, p Konta J. (1996): Trochu historie s výhledem do budoucna. Informátor SVVJ, Praha,. 12, p. 6. Konta J., Kühnel R.A. (1997): Integrated exploration of clay deposits: Some changes of strategy. Applied Clay Science, 11: Konta J. (1997): Osobennosti imbibometri eskogo, ili kapelnogo metoda. In: Litologija i paleogeografija, V.N. Švanov i E.I. Sergeev (Editors), Izdat. S.- Peterburg. Universiteta, vyp. 5: Konta J. (1997): Co pro nás znamená argilologie. Informátor SVVJ, Praha,. 14, p Konta J. (1998): Sou asná argilologie v eské republice: výzkum a pr zkum jílové hmoty ( ). Contemporary clay science in Czech Republic: research and exploration of clay matter ( ). Informátor SVVJ, Praha,. 15, p (Úplný lánek) Konta J. (1998): Sou asná argilologie v eské republice: výzkum a pr zkum jílové hmoty ( ). Informátor SVVJ, Praha,. 16, p (Rozší ený abstrakt) Konta J. (1998): Arguments in favour of argilology. Newsletter of the ECGA, No 2, April 1998, p Konta J. (1999): R.H.S. Robertson Informátor SVVJ, Praha,. 18, p Konta J. (1999): A. Stone of a Gothic Pieta discovered in Bern: Comparison with Cretaceous marly chert from Prague. Reprinted from Applied Clay Science, 1993, 7: In: Der Berner Skulpturenfund (Die Ergebnisse der kunsthistorischen Auswertung), F.-J. Sladeczek (Editor), 459 pp., p , Kapitel VII, Anhang. Herausgegeben von der Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte und dem Bernischen Historischen Museum, Benteli Verlag Bern, Switzerland. Konta J. (1999): B. Stone of the Gothic St. Petersburg (Leningrad) Pieta. In: Der Berner Skulpturenfund (Die Ergebnisse der kunsthistorischen Auswertung), F.-J. Sladeczek (Editor), 459 pp., p , Kapitel VII, Anhang. Herausgegeben von der Gesellschaft für Schweizerische Kunstgeschichte und dem Bernischen Historischen Museum, Benteli Verlag Bern, Switzerland. Konta J. (2000): Vysokoteplotní krystalické fáze vzniklé z metakaolinu: Historie, kontroverzní výsledky a interpretace. In: XIII. Konference o žárovzdorných materiálech, , Sborník, Silikátová spole nost eské republiky, Praha, 207 pp., p Konta J. (2000): The high-temperature crystalline phases developed from metakaolin: A history, controversial results and interpretation. Ceramics, 60: Polish Ceramic Bulletin, Polish Academy of Science, Kraków. Konta J. (2000): Theoretical argilology as a base for the application of sealing and sorbent clays (Extended abstract). In: 15th Conference on Clay Mineralogy and Petrology, Brno, September 6-10, 1998, V. Vávra (Editor); Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, ( ): Konta J. (2000): Clay science at the threshold of the new millennium: A look at the history and present trends. In: 16th Conference on Clay Mineralogy and Petrology, August 27-31, 2000, K. Melka and M. Š astný (Editors), Acta Universitatis Carolinae Geologica, Charles University, Prague (v tisku, asi 60 stran). Konta J. (2000): + Prof. RNDr. Bohuslav Hejtman. Informátor SVVJ, Praha,. 20, p. 7. Konta J. (2000): Zv trávání kamen na stavbách a sochách v historickém jádru Prahy. (Pr vodce k exkursi p ekra ující Vltavu od západu k východu.) International Conference on Past Global Changes, PAGES, Prague, Sept. 6-9, 2000, pp. 10. (Vyžádáno k druhému vydání s malými zm nami.) Konta J. (2000): Weathering of stones in buildings and statues of Prague s historical city core. (Guide to a theme walk crossing the Vltava west to east.) International Conference on Past Global Changes, PAGES, Prague, Sept. 6-9, 2000, pp. 10. (Requested for second edition with minute changes.) Konta J. (2000): Význam teoretické argilologie pro keramickou v du a technologii. Informátor SVVJ, Praha,. 21, p (Abstrakt) Konta J. (2001): Bobtnání jíl. Informátor SVVJ, Praha,. 22, p (Abstrakt) Konta J. (2001): The importance of theoretical argillology for ceramic science and technology. Book of Abstracts (Streszczenia Program), IIIrd Conference of the Polish Ceramic Society, Zakopane September 2001, p

8 Wydawnictwo Naukowe Akapit, Kraków. Copyright: Polskie Towarzystwo Ceramiczne, Kraków. Krom toho J. Konta uve ejnil 33 eských abstrakt významných zahrani ních originálních lánk a monografií z oboru argilologie v oddílu TRANSMISE (I až X) v Informátoru od. 13 do. 22 ( ). VÝSTAVY Hillmer G., Konta J. (1988): Geologie im Bild: Natur und Kunst. Geologie v obrazech: P íroda a um ní. Obsah: A. Výstava lakových obtisk, tj. geologických dokument textur a struktur klastických sediment. B. Obrazy (olejomalby) inspirované geologickými v dami. Výstavu uspo ádali G. Hillmer a J. Konta v prostorách p ízemí Karolina ve dnech v rámci odborné spolupráce Univerzity Karlovy a Univerzity Hamburg. Konta J. (1994): Organizace a uspo ádání výstavy v Karolinu: Clay Raw Materials and Clay Minerals in the Service of Man, která se konala ve dnech jako sou ást programu XIII. Konference o jílové mineralogii a petrologii v Praze. Výstava obsahovala 142 vzork jílových minerál a jílových surovin p evážn tuzemských, avšak také zahrani ních a ukázek r zných keramických technických a um leckých výrobk zap j ených laskavostí n kolika výrobních podnik, kulturních institucí a soukromých osob. Byla to první výstava toho druhu po ádaná SVVJ. Výstavu pomáhali instalovat dobrovolníci ze ad len SVVJ a studenti. SLAVNOSTNÍ SEMINÁ eská spole nost pro výzkum a využití jíl po ádá ve spolupráci s Ústavem mineralogie, geochemie a nerostných zdroj slavnostní odborný seminá p i p íležitosti 80-tých narozenin Prof. RNDr. Ji ího Konty, DrSc., a to dne (pátek) v 10,30 hod. v mineralogické posluchárn (1. patro) na P írodov decké fakult UK, Albertov 6, Praha 2. Program seminá e: 1) RNDr. Karel Melka (Geologický ústav AV R, Praha) Prof. Ji í Konta osmdesátníkem 2) Prof. RNDr. Ji í Konta (P írodov decká fakulta UK Praha) eská argilologie ve vztahu ke sv tové argilologii 3) Doc. RNDr. Jan Šrámek (Centrum pro výzkum vysokých škol Praha) Opukové horniny eské k ídy 4) RNDr. Zden k Štaffen (Orlické muzeum Choce ) Chemostratigrafická korelace k ídových hornin 5) RNDr. Tomáš Hanzlí ek, Ing. Michaela Steinerová- Vondráková (Ústav struktury a mechaniky hornin AV R Praha) Netradi ní pohled na zpracování jílových materiál 6) RNDr. Josef Kavka O vzniku severo eských bentonit 7) RNDr. Ivan Turnovec Vliv p ísady fluorid na mullitizaci st epu p i pálení kaolinu 8) RNDr. Ji í Šindelá Olejnaté b idlice v echách Žádáme p ednášející, aby p ipravili krátký výtah svého p ísp vku pro jarní íslo Informátora. Tak získají informaci i ti, kte í nemohli být na seminá i osobn p ítomni. OBSAHY P EDNÁŠEK PODZIMNÍHO SEMINÁ E Na seminá i eské spole nosti pro výzkum a využití jíl, který se konal dne v zasedací místnosti GÚ, Klárov 3, Praha 1, byly p edneseny 4 p ednášky, jejichž zkrácené zn ní Vám zde p inášíme. Charakterizace oxid Fe v jílových minerálech metodami viditelné spektroskopie a elektrochemie (voltametrie) Oxidové slou eniny Fe jsou p ítomny prakticky ve všech p írodních vzorcích sediment, p d i jíl. asto se p itom v t chto vzorcích vyskytuje Fe ve více formách, nap íklad ve velkých zrnech reliktních minerál, ve form nanokrystalických až amorfních oxid a hydroxid-oxid ( ástice <1 µm) nebo vázané ve skeletu jílových minerál. Volné oxidy Fe jsou asto významnou složkou nap. z hlediska barevnosti nebo p i výpo tu formálního vzorce jílových minerál z celkové chemické analýzy. Stanovení volných oxid železitých, p edevším Fe 2 O 3 a FeOOH, je p itom pom rn složitý problém, zvlášt pokud jejich obsah je menší než jednotky procent a pokud jsou tyto oxidy špatn krystalické. Ke stanovení volných oxid Fe se používá n kolik metod, z nichž každá má své omezení. Rentgenová prášková difrakce má detek ní limit asi 1 % pro krystalické oxidy ale až % pro ferrihydrit. P i rtg difrak ní analýze je kvantitativní stanovení komplikované ne-li vylou ené, pokud analyzovaný vzorek obsahuje amorfní podíl nebo pokud je stanovovaný oxid Fe špatn krystalický. Tento problém se v praxi v tšinou eší použitím chemických metod, jako je oxalátová nebo dithioni itanová-citrátovábikarbonátová extrakce, která se hodí pro stanovení celkového množství Fe ve volných oxidech, ale už ne pro rozlišování jednotlivých fází. Mössbauerova spektroskopie není p íliš vhodná pro kombinaci malého množství celkového Fe se špatnou krystalinitou stanovovaných oxid Fe ve složitých sm sích. Na ítání dat v takových p ípadech m že trvat ádov týdny a možnost identifikace nestechiometrických oxid Fe ani pak není zajišt na. Magnetické metody jsou velice citlivé pro ferromagnetické fáze (magnetit a maghemit), jejichž signál je o n kolik ád siln jší než signál ostatních oxid (hematitu a p edevším goethitu). P ímá kvantitativní analýza není možná ani u ferromagnetických fází. Je proto nasnad, že se vyplatí hledat nové analytické metody, které by co do citlivosti a specifi nosti tyto tradi ní techniky p ekonaly. Jednou z perspektivních metod je difúzn reflexní spektroskopie ve viditelném sv tle (Vis spektroskopie). Tato metoda je používána již po n kolik desetiletí pro analýzu hlavn anorganických látek, ale teprve v posledních n kolika letech bylo popsáno její použití pro stanovení malých koncentrací oxid Fe v p írodních vzorcích. Vis spektroskopie je minimáln o ád citliv jší 8

9 než rtg prášková difrakce, a je p inejmenším schopna rozlišit hematit od ostatních oxid Fe. Analytická Vis spektroskopie pracuje s elektronovými d-d p echody v oblasti kolem 500 nm, které jsou citlivé na krystalové pole kolem iontu Fe, které je zase závislé na fázovém složení. Obecn by nem la Vis spektroskopie být ovlivn na velikostí ástic a je použitelná i pro špatn krystalické fáze. Vis spektroskopie vyžaduje n kolik set mg vzorku a metoda je nedestruktivní. Další metodou, která není obecn nová v analýze prášk ale nov byla použita pro analýzu p ím sí oxid Fe, je voltametrie v modifikacích s mechanicky imobilizovanými ásticemi nebo v uhlíkové pastové elektrod. Voltametrie využívá podobného principu, jako chemická reduk ní extrakce, zmín ná v prvním odstavci, ale jako "reduk ní inidlo" neslouží š avelan železnatý nebo dithioni itan ale elektrony poskytované pracovní elektrodou. Voltametrie m že bu p ímo detekovat proud spojený s reduk ním rozpoušt ním, což je vhodné pro identifikaci oxid železitých, nebo m že stanovovat množství Fe 2+ iont, vzniklých tímto reduk ním rozpoušt ním, což je vhodné pro stanovení celkových volných oxid Fe. Voltametrie vyžaduje n kolik mg vzorku, který je p i analýze zni en. Testovali jsme Vis spektroskopii a voltametrii p i stanovení pom ru goethitu a hematitu ve vzorcích pozdn miocénních kontinentálních sediment z Terruelské pánve ve Špan lsku. Rtg difrakce byla schopna v n kterých vzorcích detekovat hematit avšak goethit byl nepr kazný, což je pochopitelné p i celkovém množství Fe ve vzorcích 0,5-3 %. Spektroskopicky i voltametricky bylo možno stanovit pom r goethitu a hematitu ve všech t chto vzorcích. Shoda mezi výsledky obou metod byla uspokojivá, takže jejich princip byl pozitivn ov en, ale alespo jedna z metod trpí neur enou systematickou chybou. Nesporn se však prokázalo, že v sedimentárním profilu došlo ke dv ma náhlým zm nám zastoupení goethitu a hematitu. Ob metody jsme rovn ž použili ke studiu šesti vzork jílových minerál a jíl. Krom volných oxid Fe je Vis spektroskopie schopna identifikovat n kolik absorp ních pás, které s velkou pravd podobností odpovídají n kolika typ m oktaedrických Fe 3+ kationt ve skeletu jílových minerál s odlišným koordina ním okolím. Bližší vyhodnocení Vis spekter by vyžadovalo podrobn jší studium jílových minerál, které by pravd podobn mohlo p isp t k charakterizaci krystalochemie Fe 3+ jílových minerál. Voltametrie a p edevším Vis spektroskopie identifikovaly zejména goethit jako p ím s v tak ka všech zkoumaných vzorcích jíl a jílových minerál v úrovních 0,01-0,1 %. Voltametrie a Vis spektroskopie se proto zdají být perspektivními metodami p i ur ování forem výskytu Fe v sedimentech, jílech a podobných materiálech. Detek ní limit t chto metod je ádov 0,01-0,1 %. Vis spektroskopie umož uje spolehlivé rozlišení p inejmenším hematitu a ostatních oxid Fe. Voltametrie umož uje specificky rozlišit amorfní a krystalické fáze p ípadn rozlišit velikost ástic goethitu a hematitu. T. Grygar, J. D de ek, D. Hradil Jílové minerály v pigmentech st edov kých a barokních obraz V pr b hu restaurování obraz jsou odebírány nepatrné fragmenty malby s cílem zjistit materiálové složení pigment a pojiv a v p í ném ezu preparátem odlišit autorské vrstvy od p emaleb, popsat detailn technologickou výstavbu výtvarného díla. S ohledem na omezenou dostupnost, raritu, heterogenitu a nutnost archivace t chto fragment se volí takové analytické metody, které povrch vzorku nenaruší a jsou p itom dostate n selektivní v malých objemech. V naší práci je analytickým základem kombinace metod optické a elektronové mikroskopie, pigmenty jsou ur ovány na základ barvy, morfologických znak, fluorescence v UV a chemického složení, zjišt ného spektrochemickou analýzou povrchu (SEM/EDAX). Stratigrafická analýza výstavby obrazu vychází z p esné identifikace vrstev v etn tenkých a fragmentárních linií, izolací, nehomogenit, lokálních tmelení apod.. Koreluje, podobn jako v geologii, asov analogické vrstvy zjišt né na r zných místech obrazové plochy. Jejich superpozice je p itom dána technologickou logikou a zákonitostí, kterou sta í um lci, na rozdíl od moderních, v tšinou respektovali. Správnou dataci vrstev pak potvrzují ty pigmenty, jejichž používání se váže pouze k ur itému období v historii. Z pohledu datace je významné nap íklad nahrazování p írodních minerálních forem syntetickými. Zemité pigmenty neboli hlinky na prvý pohled k dataci vhodné nejsou používají se od prehistorie dodnes a prakticky na celém sv t. Pouze detailní mineralogický výzkum, kterému se dnes v nujeme, m že ale rozlišit, jaké jílové minerály a v p ípad barevných hlinek i jaké oxidy železa materiál tvo í a jaký je jeho vztah k p írodní genezi a tedy provenienci použité suroviny. Zatímco bílá hlinka (kaolin) se v Evrop hojn používala jako plnivo, nejr zn jší žluté, ervené a hn dé okry barvené oxidy železa a manganu v jílové sm si jsou velmi astou sou ástí barevných vrstev maleb. Zelená hlinka, jejíž barvu ur uje pom r dvojmocného a trojmocného železa v silikátové struktu e, se nej ast ji vyskytuje v minerální form seladonitu, p ípadn glaukonitu, známé je i lokáln vázané používání chlorit (v Anglii) nebo bentonit (v echách). V barokní malb byly prakticky v celé Evrop nahrazeny podklady p vodn k ídové a sádrové podklady bolusovými; bolus, používaný také jako poliment pod zlacení, má být velmi kvalitní ervený okr obsahující, alespo podle n kterých autor, p evážn montmorillonit. Ve výzkumu jílových minerál jsme navíc využily metod práškové rentgenové difrakce a transmisní elektronové mikrokopie p i reálné spot eb n kolika miligram historických vzork. Ke srovnání byla vytvo ena databáze dnes dodávaných analog zemitých pigment od r zných výrobc. Ty se podle o ekávání liší. Zatímco nap íklad francouzské okry obsahují p evážn dob e krystalovaný kaolinit doprovázený illitem a hematitem nebo goethitem (podle barvy), italské okry jsou sádrovcové s doprovodem smektit a barvicích oxid železa. Tém marné bylo pátraní po jílových minerálech ve dvojvrstvých podkladech gotických d ev ných desek a polychromovaných plastik. Spodní vrstva tzv. horské k ídy, kterou používal nap. známý Mistr Theodorik, má být jílem bohatý vápenec. Ve skute nosti se však jedná pouze o sm s kalcitu a k emi itého materiálu, obsah hliníku je obecn velmi nízký. Naopak srovnáním bolusových podklad barokních obraz r zných autor jsme zjistili, že b žn obsahují hliník, k emík, draslík, vápník, železo a titan, výjime n je zvýšený obsah ho íku. Železo je 9

10 obsaženo p evážn v hematitu, titan v anatasu, ostatní prvky v jílových minerálech. astá je p ím s k emenných zrn. Až na výjimky jde o podklady kaolinitické, s malou p ím sí illitu. Výskyt minerál skupiny smektitu je spíše výjime ný, což sice odporuje n kterým literárním zmínkám, je to však logické z pohledu technologické stability malby ve vlhkém prost edí. Na obrázcích 1 a 2 je srovnání dvou barevn odlišných bolusových podklad. Na obrázku 1 (olejomalba na plátn z 18. století) se vyskytuje atypický (nepravý) žlutý bolus s vyšším obsahem goethitu, na obrázku 2 (barokní obraz M.V. Halbaxe Kimon a Pera ) pak klasický ervený bolus s hematitem. RTGdifraktogram (Obr. 3) dokládá, že ve vzorcích dominantní kaolinit je i dob e krystalovaný. K relativnímu vyjád ení krystalinity oxid železa jsme použili metodu voltametrie mikro ástic. P i miligramové spot eb vzorku elektrochemickým rozpoušt ním byl nam en voltametrický potenciál indikující vysokou úrove krystalinity blízkou syntetickému hematitu. Z výše uvedených indicií je z ejmé, že v p írod museli být zdroje surovin pro bolusové podklady vázány jen na specifické a velmi kvalitní lokality. Velmi názornou ukázkou aplikace jílových surovin v podkladu i barevných vrstvách je vzorek mo e z obrazu francouzského malí e Ch. A. Coypela Armida p ihlíží zkáze paláce (Obr. 4). Na obrázku je stratigrafie p í ného ezu malbou znázorn na v dopadajícím bílém (a) a ultrafialovém (b) sv tle, a také v odražených elektronech (c). Na erveno-oranžovém bolusovém podkladu (+1) s kaolinitem, illitem a zde i trochou smektit, obsahujícím dále hematit a anatas, spo ívá hn dá podmalba se zrny sieny (jílové minerály s oxidy Fe a Mn) a kostní ern. Ve vrstvách vlastní malby (+3, +4) pak najdeme zrna zem zelené - seladonitu a neapolské žluti. Matrici barevných vrstev tvo í olovnatá b loba. Vrstva +5 není p vodní, obsahuje damarovou prysky ici a makový olej. Záv rem lze íci, že mineralogická analýza v pr zkumu um leckých d l p ináší poznatky zna n rozši ující b žnou identifikaci anorganických látek. Jakákoliv informace o p vodu vždy blíže pigmenty specifikuje nejen asov, ale i regionáln - a m že tak být významným vodítkem p i studiu historických výtvarných technik. David Hradil a Janka Hradilová Argilogie na 21. sjezdu špan lské mineralogické spole nosti Více než 100 odborník v mineralogii, geochemii, ložiskové geologii a návazných aplikovaných oborech se shromáždilo ve dnech zá í 2001 na universit v jihošpan lské Malaze na svém 21. celostátním kongresu. Formou krátkých sd lení nebo poster s doprovodnými komentá i byly prezentovány také výsledky experimentální i aplikované argilogie. Den p ed zahájením kongresu se konala jednodenní exkurze do nedalekého ultrabazického masivu Ronda, protože na ní navázaly významné ložiskové a mineralogické p ísp vky. V úvodu konferen ních dn odezn la jedna ze 6 plenárních p ednášek, která byla zam ena na interakce fylosilikát s anorganickými a organickými kontaminanty a nazna ila tak sou asné priority (M. F. Brigatti-Italie). Jde o smektit za p ítomnosti aminokyselin (nap. cysteinu nebo glycinu), dále o sepiolit a Fe-chlorit se selektivní adsorp ní schopností. Pozitivní výsledky zlepšené sorpce a desorpce t žkých kov mohou mít praktický význam p i minimalizaci dopad pr myslové innosti na životní prost edí, p i dekontaminaci p d, rudních hald nebo kyselých odpadních vod se zvýšenými obsahy Cu, Zn, Cd anebo p i redukci toxického Cr 6+. Na toto téma pak navázaly p ísp vky p ibližující geochemické procesy p i vzniku gossan, kontaminovaných nivních sediment a p d z oblasti Rio Tinto, Río Guadiamar nebo Río Odiel v jz. Špan lsku nebo u výtok kyselých vod v opušt ných rudních revírech. Významný posun znamená zlepšení sorp ních a katalytických vlastností saponitu z oblasti Toleda po laboratorní kyselé aktivaci ú inkem 1,25 % HCl a po interkalaci za r zných pom r Al/Cr nebo Ti/Zr. Pro dokonalejší ut sn ní budoucích úložištˇ radioaktivních odpad má praktický dopad hydrotermální syntéza analcimu z výchozího bentonitu FEBEX (Almerie) v superalkalickém prost edí (ph ) a za postupn zvyšovaných teplot (25, 75, 125 a 200 o C po dobu 1 m síce). Další experimenty dokazují úsp šnost nízkoteplotní hydrotermální transformace kaolinitu z Georgie na dioaktaedrické smektity, interstratifikované Il-Sm struktury, smektit/vermikulit nebo i na slídy za p ítomnosti alkalických roztok KOH, NaOH, MgCl 2, ph 10,8-12,7 a kolísavého množství amorfní HSiO 3. Doba trvání experimentu byla 5-90 dní. Laboratorní procesy interkalace struktury kaolinitu hydrazinem (K-H), octanem draselným (K-KAc) nebo dimethylsulfidem (K-DMSO) a následnou deinterkalací indukovaly vznik neuspo ádané struktury kaolinitu. P i interkalaci pyrofylitu zase vznikaly metastabilní asociace na rozhraní pyrofylitu-slídy, pyrofylitu-defektního kaolinitu/halloysitu anebo interstatifikované formy. Ostatní p ísp vky regionálního významu shrnovaly výsledky výzkumu hydrotermálních alterací sediment kolem vulkanit, nízkoteplotní a nízkotlaké metamorfózy v p íkrovech betické zóny (vznik fengitu nebo metamorfního vermikulitu z chloritu) a p em n organické hmoty p i metamorfóze v erných b idlicích. P ísp vky ostatních ú astník byly rozd leny podle následujícího klí e: (1) vyzvané p ednášky, (2) krystalografie, (3) obecná mineralogie, (4) jílová mineralogie, (5) aplikovaná mineralogie, (6) petrologie, (7) technické prost edky mineralogického výzkumu, (8) ložiskový výzkum, (9) výsledky mezinárodního programu UNESCO a (10) ostatní zajímavosti. Ostatní vyzvané p ednášky byly soust ed ny (a) na genezi Cu- Ni-Pt zrudn ní v ultrabazikách, (b) na sou asný stav výzkumu fázových systém s Pt, Pd, Ni a S, (c) na geochemické indikátory klimatických zm n, (d) na pokroky v geochronologii vyv elin a metamorfik, (e) na aplikace Ramanovy spektroskopie v kosmogeochemii a p i studiu historických artefakt. Abstrakty prezentovaných p ísp vk a vyzvaných p ednášek v rozsahu 189 tiskových stran jsou obsaženy v Boletínu de la Sociedad Espa ola de Mineralogía ro. 24A/2001 redigovaného prof. F. Gervillou (Granada) a E. Galánem (Sevilla). V záv ru konference bylo ocen no dílo a pedagogická innost významného špan lského mineraloga prof. J. L. Amorose Portalése. J. K. Novák St edoevropská jílová konference ve Staré Lesné (Slovensko) 10

11 St edoevropská jílová konference se po ádala Byl studován vliv r zných koncentrací roztok z iniciativy Slovenské spole nosti pro výzkum a využití NaCl na stupe fixace draslíku v p vodních jíl ve Staré Lesné ve Vysokých Tatrách zá í montmorillonitech. Objas uje se p em na Spoluorganizátory konference byly národní jílové skupiny Chorvatska, Ma arska a Polska. montmorillonitu na illit v zasoleném prost edí. Další práce pojednávala o vlivu ph na Na-Ca vým nu u Zasedání se konalo v Kongresovém centru montmorillonit. Academia, jež je situováno na úpatí Lomnického štítu - Specifická spole enství mikrob v zónách styku nedaleko Tatranské Lomnice. Atraktivnost ropa-voda zintenziv ují rozklad silikát. Dochází kongresového areálu spolu s hotelem zvyšuje jeho k p em n trioktaedrických struktur v dioktaedrické. výhodná poloha v p íjemném p írodním prost edí. Trioktaedrický chlorit se transformuje v tosudit P ísp vky ve form ústních p ednášek a poster byly rozd leny podle následujících tématických okruh : (pravidelná smíšená struktura 1:1 dioktaedrický chloritdioktaedrický smektit), smíšená struktura illit-smektit se 1) Fyzikální a chemické vlastnosti jíl transformuje na 1:1 illit-dioktaedrický vermikulit. 2) Koloidní vlastnosti a modifikace povrchu jíl a organojíl 3) Jíly v geologii, mineralogii, petrologii a geochemii Kone ným produktem pak je dioktaedrický vermikulit. Analogický proces je pozorován u p d a nazývá se sialitizace. Je spojen s životní inností mikrobu Bacillus 4) Jíly a ochrana životního prost edí mucilaginosus a výsledkem je transformace všech 5) Krystalová chemie, struktura a syntéza jílových minerál v dioktaedrický vermikulit. 6) Jíly v p dách a zv trávací procesy Biologická extrakce m že p edstavovat istý 7) Jíly v pr myslu 8) Vznik jílových minerál technologický proces s nízkou energetickou spot ebou v porovnání s konven ními technikami (jako jsou nap. magnetická separace, centrifugace). Bakterie porušují alumosilikátovou matrix v místech, jež jsou nap. impregnována oxidickými Fe minerály a tím vylepšují b lost a žáruvzdornost suroviny. Zú astnilo se 112 osob z 22 zemí, z eské republiky 12. Bylo p edneseno 51 ústních referát a prezentováno 57 poster. V tomto krátkém p ehledu vybírám pouze zlomek p ísp vk, jež mne zaujaly. Z první sekce to byl referát zabývající se syntézou magneticky modifikovaných jílových kompozit. Interakcí par kyseliny octové a montmonilloritu, kde jako vým nný kation figuruje Fe, se vytvo il Fe-acetátový interkalát, který se po provedené pyrolýze transformuje na magnetické nano ástice gama-fe 2 O 3 (maghemitové) dispergované po vn jším povrchu jílového minerálu. Zajímavý byl p ísp vek referující o kyselin fluorovodíkové užité jako rozpoušt cího inidla za ú elem koncentrace dickitu a nakritu z kaolinových ložisek v ín. Dickit a nakrit se vyskytují ve v tších ásticích než kaolinit, který se preferentn rozpouští v HF. Vedle toho se kaolinit snáze rozkládá i p es to, že má v tší hustotu strukturních defekt a dislokací, než je tomu i dickitu. Byl vysloven názor, že neuspo ádaný kaolinit je tvo en intimním spojením nepravideln na sebe nakupených dickitových a kaolinitových vrstvi ek. T i p ísp vky se týkaly smektit obsahujících Fe, jejichž interpretace byla rozdílná. Jeden z nich byl popsán jako nontronit, t.j. dioktaedrický smektit s trojmocným železem v oktaedrické síti, p evážnou substitucí v tetraedrické síti a jejím dominantním negativním nábojem, druhý jako Fe 3+ -montmorillonit, t.j. dioktaedrický smektit s p evážnou substitucí v oktaedrické síti a t etí pak jako griffithit, což je triokaedrický Fe-saponit s negativním nábojem jeho tetraedrické sít a pozitivním nábojem oktaedrické sít. Dr. Bain ve zvané p ednášce podal p ehled nejd ležit jších evropských prací v oboru jílové mineralogie z posledních let. Zopakoval vlastn referát, který m l na karlovarské konferenci, uspo ádané eskou spole ností pro výzkum a využití jíl. ada p ísp vk byla zam ena na regionální výskyty jílových hornin v etn interpretací stupn diageneze a ur ení teplot k jejich vzniku. Interkalace organických molekul ve strukturách p írodních fylosilikát byly rovn ž astým konferen ním tématem. N které p ednášky referovaly o výsledcích studia krystalových struktur minerál kaolinitové skupiny a serpentin, jmenovit cronstedtitu. Na záv r konference byla zorganizována exkurze na ložiska jílových surovin na východním Slovensku. Bylo navštíveno polyminerální jílové ložisko Tepli any- Vini ná, ložisko zeolitu v Nižném Hrabovci, bentonitu v Lastovcích. Zajímavý byl pak výskyt tzv. marekanitu, což je perlit s obsidianem. Za zmínku rovn ž stojí, že p i p íležitosti st edoevropské jílové konference se konalo zasedání redak ní rady asopisu Clay Minerals, p i n mž Dr. Bain p edal funkci šéfredaktora tohoto asopisu Dr. Adamsovi, když sám se stal šéfredaktorem amerického Clays and Clay Minerals. TRANSMISE ZÁSADNÍ LITERATURY (XI): Karel Melka Tato rubrika podává informace o originálních pracích ve sv tové argilologii, jejichž výsledky mají zásadní teoretický význam nebo jsou pozoruhodné pro naše národní hospodá ství a m ly by být zaznamenány v eské v d o jílové hmot. Redakce Informátora vítá podobné transmise jak o jílových minerálech a jejich akumulacích, tak o zeolitech. Text je t eba zaslat editorovi vždy do uzáv rky ísla Informátora (do 20. IV. a do 20. X.) na disket a v úprav podle 20. ísla našeho informa ního asopisu. Velde B. (2001): Clay minerals in the agricultural surface soils in the Central United States. Clay Minerals, 36: Vzhledem k významu této originální práce pro výzkum p d v kterékoliv další zemi je dob e ji uvést v rozší eném abstraktu. Autor identifikoval rentgenograficky jílové minerály v 86 povrchových vzorcích zem d lských p d ve státech Illinois, Missouri, Arkansas, Mississippi, Louisiana, Texas, Montana, Severní Dakota, Jižní Dakota, Minnesota, Wisconsin a Iowa. Zvolená oblast leží v sou asné dob hlavn v pásmu prérijního (stepního) p dního typu nebo ernozem a jen n kolik vzork náleží p dnímu typu listnatého lesa. P dní vzorky byly odebrány z hloubky 1-3 cm na zem d lsky obhospoda ovaných p dách. Odebrané povrchové vzorky by m ly p edstavovat 11

12 pr m r asi ze 20 cm nejsvrchn jší ásti p vodních p dních profil, nebo p sobením intenzivní zem d lské technologie b hem 100 a více let došlo k promísení nejsvrchn jší ásti p dního profilu, tj. horizont A a A-B. Zvolené zem d lské oblasti mají plochý terén. P dy zde leží na rozli ných nejmladších sedimentech, zejména na spraších a tillech kvartérního stá í, avšak také na sedimentárních horninách geologicky starších (od eocénu až po kambrium). Klimatické podmínky b hem jejich akumulace byly r zné. Studované p dy spadají strukturn do ady písek prach jíl, tj. do r zných typ hlín. Zdrojový materiál t chto p d obsahuje v podstatném množství jemnozrnné fylosilikáty. V jejich jílové frakci (pod 2 µm) p evládají fylosilikáty typu 2:1 s p ím sí kaolinitu a místy i chloritu. B hem p dotvorných reakcí prob hly p em ny p vodních fylosilikát na nové fylosilikáty. Rentgenové difraktogramy frakcí pod 2 µm, v laborato i nasycených r znými kationty (Sr 2+, K +, Li + ), glykolovaných, vysušených na vzduchu a termicky smršt ných (250 C), ukázaly, že mezi jílovými minerály z nejsvrchn jší ásti studovaných p d p evládají dva typy nepravideln smíšených struktur illitu-smektitu (Il-Sm): prvý obsahuje asi 50 % smektitových vrstev a druhý, slab ji zastoupený, asi 20 % smektitu. Ob smíšené struktury Il-Sm se vyskytují ve studovaných vzorcích obvykle pohromad. Elektrostatický náboj v obou expandujících strukturních vrstvách má povahu beidellitickou i montmorillonitickou. Pom rn velký podíl interstratifikovaných smektitových vrstev (až 20 %) má tento negativní náboj vysoký. Studium dále ukázalo, že samostatný smektit není nejstabiln jší fází mezi 2:1 fylosilikáty v povrchové ásti studovaných p d. Dominantní smíšené struktury Il-Sm ve studovaných vzorcích p d jsou doprovázeny p ím sí illitu/muskovitu, kaolinitu, n kde i vermikulitu a z ídkakde i chloritu. Koncentrace nepravideln smíšených struktur Il-Sm, vzniklých z r zných zdrojových materiál a za r zných klimatických podmínek, sv d í o tom, že v nejvíce vyloužených svrchních ástech p dních horizont p sobí silná tendence k ur ité chemické a minerální rovnováze. Podle Veldeho se zdá, že v povrchových ástech p dních horizont probíhají soub žné reakce b hem tvorby minerálních fází sm rem k nepravideln smíšeným strukturám Il-Sm i za rozdílných intrakontinentálních klimatických podmínek a z rozli ných asociací fylosilikát v p vodních mate ných horninách. [Poznámka autora eského abstraktu: Myslím, že úrodné zem d lské p dy nížinných rovin Polabí a Moravy v etn jejich nejvýznamn jších p ítok by si zasloužily podobný jednoduchý odb r vzork a analogické studium.] Ji í Konta Casey W.H. (2001): A view of reactions at mineral surfaces from the aqueous phase. Mineralogical Magazine, 65: V eštin rozší ený abstrakt. Geochemici (i argilologové) se stále více zabývají spíše krátkodob jšími procesy, jež probíhají v asovém m ítku vztaženému na jeden lidský život, než procesy odehrávajícími se ádov v tisících i milionech let nebo po celá stadia a epochy b hem vývoje Zem. Procesy, p i nichž disociuje na povrchu minerálu vazba metalický prvek-kyslík a p echází do komplex ve vodném prost edí, jsou mnohem komplikovan jší než obvykle znázor ované rozpoušt ní minerál stechiometrickými rovnicemi. Rozpoušt ní oxidických minerál (a tedy i silikát ) a s ním spojené reakce povrch lze uvažovat jako reakce vazební vým ny (ligand-exchange). Spojující m stkové kyslíky, které vážou kovový prvek v erstvém minerálu, jsou postupn nahrazeny nem stkovými funk ními skupinami, ozna ovanými podle jejich r zných poloh ve struktu e jako µ 2 -OH, µ 3 - OH až η 1 -OH 2. Z minerál uvoln né hydratované komplexy (aq) kationtové povahy pak mohou být v roztoku jako Ca(OH 2 ) 2+ 6, Mg(OH 2 ) 2+ 6, Be(OH 2 ) 2+ 4, Zn(OH 2 ) , Mn(OH 2 ) 2+ 6, Co(OH 2 ) 2+ 6, Ni(OH 2 ) 2+ 6, 3+ Al(OH 2 ) 6, Fe(OH 2 ) 6 atd. Jednoduchý p íklad znázor uje povrch bazální roviny p dního minerálu bayeritu, β-al(oh) 3, s terminálními místy η 1 -H 2 O a µ 2 - OH do vodného roztoku. Chemie povrchu je v tomto p ípad jednoduchá, nebo p emost ní dvou metalických atom je zprost edkováno hydroxylovými m stky na rozích oktaedr. Také dioktaedrické fylosilikáty v p dách (J.K.: a v t snících jílech) mají ve své krystalové struktu e šesti lenné prsténce oktaedr podobné bayeritu, spojené analogickými hranami. Disociace t chto a jim podobných hydroxylových m stk je pak v recenzované práci detailn rozebrána. Je zde také geometricky znázorn n polyedrický Al 13 O 4 (OH) 24 (OH 2 ) (aq) polyoxokation, jehož struktura je podobná ε-kegginov molekule, známé z p ípravy pilí ov modifikovaných expandujících jílových minerál. Proces rozpoušt ní minerál lze úpln ji vysv tlit na základ osmi definovaných pravidel, jimiž se ídí reak ní rychlosti disociace jednoduchého diméru (v p ípad Cr/III/ mohou t eba existovat monomér Cr(OH 2 ) 3+, dimér Cr 2 (OH) 4+ 2,trimér Cr 3 (OH) 5+ 3, tetramér Cr 4 (OH) 6+ 6 a pod.). Metalické kationty se odpojují z povrchu rozpoušt ných minerál v d sledku náhrady m stkových kyslík nem stkovými vazbami (OH, H 2 O v r zných polohách) v migra ních monomolekulárních krocích. Obecným znakem koordina ního chemického stavu v tšiny kovových prvk v t chto migra ních krocích je podobnost s metalickým monomerním komplexem, který se uvol uje p i rozpoušt ní. Jejich vazební délky <M-O> jsou si velmi blízké a po et vazeb koordinovaných kovem je zachován. D ležité je, že r zné druhy reakcí, které urychlují vým nu v komplexech, jež se dostaly do roztoku, probíhají na povrchu minerál. Nejvýznamn jší prom nné, které kontrolují rychlost ligandových vým n, jsou: 1) vazební síla kov-kyslík, která se však m že m nit vým nou elektron mezi roztokem a sorbentem; 2) afinita m stkových kyslík k adsorbovaným proton m; 3) p ítomnost jiných ligand (vazebních m stk ) ve vnit ní koordina ní sfé e, které bu dodávají náboj kovovému kationtu, nebo ovliv ují Brønstedovu kyselost m stkových kyslík. Tyto vazební m stky (v etn OH - vzniklých z jednoduché rychlé deprotonace molekul vody) mají dlouhou životnost ve vnit ní koordina ní sfé e kovového kationtu. [J.K.: Doporu uji tuto práci ke studiu t m eským argilolog m, kte í mají základní vysokoškolské chemické vzd lání a cht jí se podílet na ešení mnoha nov otev ených otázek v oblasti zv trávání minerál a hornin v etn migrace prvk z nich uvoln ných ve vodném prost edí. Brønstedova kyselost vzniká uvol ováním proton z hydratovaných kationt, takže ji lze znázornit v obecném p ípad rovnicí M(OH 2 ) n+ x [M(OH)(OH 2 ) x-1 ] (n-1)+ + H + a v p ípad konkrétního monomerního komplexu rovnicí 12

13 Al(OH 2 ) 6 3+ Al(OH)(OH 2 ) H +.] Ji í Konta rodo J., Drits V.A., McCarty D.K., Hsieh J.C.C., Eberl D.D. (2001): Quantitative X-ray diffraction analysis of clay-bearing rocks from random preparations. Clays and Clay Minerals, 49: Kvantitativní rentgenová difrak ní analýza hornin obsahujících jílové minerály p i užití neorientovaných preparát. Hlavní nesnáze p i kvantitativním stanovení spo ívají obecn u všech druh jílových minerál nap. v jejich kolísajícím chemickém složení, v r zných odlišnostech krystalové struktury v etn defekt, v r zných interstratifikovaných iontech, v p ítomnosti smíšených struktur nebobtnavých i bobtnavých ve vzorcích hornin aj. Mnohé z toho narušuje trojrozm rnou periodicitu v krystalických jílových minerálech. K tomu p istupují ješt vn jší faktory, zejména b žné lupínkovité tvary jílových minerál, které mají tendenci vytvá et p ednostn orientované agregáty. V abstraktu je uvedeno, že rentgenová difrak ní analýza (XRD) s použitím vnit ního standardu dovoluje reprodukovatelný a p esný výpo et obsahu jednotlivých minerál v horninách v etn hlavních skupin jílových minerál. Jsou to: chlority bohaté železem + berthierin, chlority bohaté ho íkem, dioktaedrické 2:1 jílové minerály bohaté železem v etn slíd, dioktaedrické 2:1 jílové minerály bohaté hliníkem v etn slíd a kaolinitové minerály. Vzorek pro XRD analýzu se p ipravuje z laboratorn suchého rozet eného materiálu jako neorientovaný preparát. Jílové minerály se stanoví kvantitativn z reflexí 060, které jsou dostate n jasné a nejsou citlivé na strukturní defekty. Jako vnit ní standard užili zinkit (angl. zincite, ZnO), nebo jeho reflexe mají p ízniv jší polohy i intenzity než korund, což umož uje p idávat menší množství standardu (10 % hmotn. je optimální p ím s). ZnO se mele sou asn se vzorkem tak, aby v n m nebyly úlomky hrubší než 20 µm. Um lé sm si minerál prokázaly, že odchylka v p esnosti stanovení je pod 2 hmotn. % ze skute ných hodnot pro jednotlivé minerály. Nový p ístup je srovnatelný s jinými asov náro n jšími technikami v etn Rietveldovy analýzy. Ji í Konta OZNÁMENÍ Dr. Petr Sulovský oznámil, že z asových a rodinných d vod odstupuje z výboru eské spole nosti pro výzkum a využití jíl. Na uvoln né místo ve výboru byl kooptován Dr. Martin Holý z odboru geologie Ministerstva životního prost edí. Výbor eské spole nosti pro výzkum a využití jíl NOVÝ VÝBOR AIPEA P i p íležitosti 12. mezinárodní jílové konference, jež se konala v Bahia Blanca (Argentina) ve dnech ervence 2001, byl zvolen výbor AIPEA na další funk ní období. Jeho složení je následující: R. A. SCHOONHEYDT (prezident) - Belgie, Emilio GALAN (vice-prezident) - Špan lsko, Elen ROALDSET (vice-prezident) - Norsko, Ray FROST (generální sekretá ) - Austrálie, A. R. MERMUT (pokladník) - Kanada, lenové: Peter KOMADEL (Slovensko), E. A. DOMINGUEZ (Argentina), Atsuyuki INOUE (Japonsko), N. CLAUER (Francie), Takabumi SAKAMOTO (Japonsko), Kazue TAZAKI (Japonsko), Gerhard LAGALY (N mecko), Joe B. DIXON (USA), Jeanne B. PERCIVAL (Kanada), Darryll G. SCHULZE (USA), Steven GUGGENHEIM (USA). AKTUALITY HIBSCH 2002 Kontaktní adresa: Geologický ústav AV R Praha, Rozvojová 135, Praha 6-Lysolaje, ulrych@gli.cas.cz cz /hibsch nebo th International Conference on the Occurence, Properties and Utilization of Natural Zeolites Thessaloniky, ecko Kontaktní adresa: Prof. P. Misaelides Aristotle University Department of Chemistry PO Box 1547 GR Thessaloniky, Greece misailid@chem.auth.gr Bolders Clays / 39 th Annual Meeting of the Clay Minerals Society Boulder, Colorado, USA Kontaktní adresa: th General Meeting International Mineralogical Association (IMA) Mineralogy for the New Millenium Sekce: Clay and environmental mineralogy Edinburgh (Skotsko) Kontaktní adresa: IMA 2002 Department of Geology nad geophysics The University of Edinburgh, King s Buildings West Mains Road, EH93JW Edinburgh, UK info@minersoc.org European Workshop on Clay Mineralogy Jena (N mecko) Kontaktní adresa: th World Congress of Soil Science Confronting New Realities in the 21 st Century Bangkonk, Thajsko Kontaktní adresa: 17 th WCSS Congress Kasetsart University, PO Box Bangkonk, Thailand Mediterranean Clay Meeting Jerusalem, Izrael 13

14 Kontaktní adresa: Kontaktní adresa: Prof. Shlomo Nir Luciano Poppi M.F.Brigatti Hebrew University of Jerusalem Dipartimento di Scienze della Terra Faculty of Agricultural, Food and Environmental Quality Universita di Modena e Reggio Emilia Sciences, Rehovot 76100, Israel Via S. Eufemia, 19, I Modena, Italy tel: Tel.: +39-(0) , Fax: +39-(0) ec2003@unimo.it http//: EUROCLAY and history goes on Modena, Itálie INZERTNÍ RUBRIKA Rád odkoupím a dob e ohodnotím p ebyte nou geologickou a mineralogickou literaturu (i n která periodika i separáty), též minerály, fosílie a další v ci z oboru. Ing. Petr Pauliš Smíškova Kutná Hora tel.: 0327/514412, mobil: 0606/175088, petr.paulis@post.cz Vydává: eská spole nost pro výzkum a využití jíl Editor: RNDr. Martin Š astný, CSc. Ústav struktury a mechaniky hornin AV R V Holešovi kách, Praha 8 - Libe tel.: 02/ , 410 fax: 02/ stastny@alpha.irsm.cas.cz lenové redak ní rady: Prof. RNDr. Ji í Konta, DrSc. RNDr. Karel Melka, CSc. Technický redaktor: RNDr. Blanka Šreinová 14