Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví?

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE KVĚTEN 2009 HLAVNÍ TÉMA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ZAOSTŘENO NA ZADLUŽENÍ MĚST A OBCÍ Města bez obchvatů Hybridní krása Proč se kraje a obce zadluží Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví? Ilustraãní foto: Jifií Salik Sláma / MF Sedmiãka MORAVSKÉ DÁLNICE A SILNICE SE MĚLY DO ROKA ROZRŮST O DEVADESÁT KILOMETRŮ. STÁT ALE NEMÁ NA STAVBU ČTYŘIADVACETI ÚSEKŮ PENÍZE. Morava Dálnice z Prahy do Ostravy, pohodlnûj í ãtyfiproudé spojení Zlínského kraje a Slovenska, obchvat Fr dku-místku nebo stavba Svitavské radiály v Brnû. Stavby, které je tû pfied nûkolika t dny záfiily na propagaãních materiálech editelství silnic a dálnic, se v nejbliï ích letech nemusí vûbec dostavût. A to i pfiesto, Ïe na nûkter ch místech uï dûlníci pracují. Stát stavby totiï mûïe jednodu e zakonzervovat. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury chybí asi padesát miliard korun. KvÛli finanãní krizi klesly pfiíjmy Státního fondu dopravní infrastruktury více, neï jsme pfiedpokládali pfii sestavování rozpoãtu v loàském roce. Jen na m tném jsme doposud vybrali o dvacet procent ménû neï ve stejném období loni. Dal í ztráty máme z poklesu silniãní a spotfiební danû, upozornil mluvãí ministerstva dopravy Jakub Ptaãinsk. Pfiitom vláda Mirka Topolánka je tû na zaãátku roku slíbila, Ïe nav í investice do dopravní infrastruktury tak, aby se stavba tepen nezastavila. Nov ministr dopravy a zároveà éf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slameãka ale nyní tvrdí opak. Po odeãtení v dajû nám zb vají na investice zhruba dvû miliardy korun. Tato ãástka staãí zhruba na pût kilometrû dálnic, uvedl Slameãka pro âesk rozhlas. Jen na Moravû se pfiitom má zaãít stavût do dvou let 365 kilometrû silnic, dálnic a obchvatû. Tfiiadvacet projektû mûlo b t uï do dvou let funkãních. Evropské stavby pokračují Slameãka proto oznaãil projekty, u kter ch hrozí, Ïe se pfiípravy na nûkolik let zastaví. V pûti moravsk ch krajích jich je ãtyfiiadvacet. Ukázal zejména na stavby, které nejsou podpofiené evropsk mi penûzi. Nejvíce ohroïen ch staveb je v Moravskoslezském kraji. Tam dokonce hrozí, Ïe se zastaví stavby na tfiicetikilometrovém dálniãním úseku mezi Bûlotínem a Bílovcem. Politici pfiitom mûli pfiestfiihnout pásku uï letos v listopadu. Zpráva, Ïe se mûïou pozastavit nûkteré velmi dûleïité stavby, poboufiila nejen vedení krajû a mûst, ale i odborníky na bezpeãnost. Podle nich je totiï stavba obchvatû a zklidnûní dopravy na silnicích niï í tfiídy jedním z nejdûleïitûj ích faktorû, jak sníïit poãet nehod. Na silnicích loni zemfielo 23 lidí. âesko se pfiitom zavázalo k tomu, Ïe letos sníïí poãet obûtí na 650 za rok. Dálnice D je mnohem bezpeãnûj í neï jakákoli pfiedimenzovaná silnice niï í tfiídy. RovnûÏ není docenûn vliv obchvatû. Poãet mrtv ch je tak v âesku vysoko nad evropsk m prûmûrem, upozoràuje Jindfiich Friã z Centra dopravního v zkumu. Letos se tak urãitû zprovozní pouh ch sedm kilometrû z Mofiic do Kojetína. Dálnice D tak povede aï do KromûfiíÏe. Více na stranách 8 9 Dálnice v ohrožení D47 Hladké Životice Bílovec D47 Bělotín Hladké Životice R48 R49 R52 R52 obchvat Frýdku-Místku Hulín Fryšták Pohořelice Ivaň Perná státní hranice s Rakouskem R43 a R52 jsou v nedohlednu Jeden ostrůvek nic nevyřeší Kraje mají méně peněz Startují datové schránky Jak vhodně vystupovat Stát otálí se stavbou dvacet let plánovan ch silnic na Moravû. Propojení Vídnû s Brnem a severozápadem âech je opût v nedohlednu. Zatímco rakou tí stavitelé kvûli krizi zrychlili tempo a dálnici k moravsk m hranicím dostaví uï za ãtyfii roky, ãeská vláda oznaãila plánovanou trasu k Mikulovu za ohroïenou. Silnice R43 z Brna na sever stále nemá jasnou podobu. Ministerstvo vnitra vrátilo pfiípravy na zaãátek. EkologÛm se totiï nelíbí vedení R43 v trase Hitlerovy dálnice. Automobilová doprava se zklidnit v obcích dá. K problému se musí pfiistupovat systematicky. O problematice ãtûte v rozhovoru s Jindfiichem Friãem z Centra dopravního v zkumu. Hospodáfiskou recesi uï pocièují i regionální samosprávy. Hejtmani pfiehodnocují investice. Mûkké projekty jsou pfietavovány do investiãních. Kraje se snaïí uskuteãàovat co nejvíce projektû s evropsk mi dotacemi. DaÀové v nosy se propadají a krajské rozpoãty ztenãují. Mnozí hejtmani uvaïují o pûjãkách u Evropské investiãní banky. O podobnû velk ch pûjãkách uvaïují i dal í moravské kraje. Podle finanãního analytikû se v nosy propadnou aï o deset procent. UÏ za mûsíc startuje revoluce ve státní správû. Prvního ãervence se spustí datové schránky. âtûte o tom, co musí udûlat malá obec, aby se správnû pfiipravila na start datov ch schránek. Redakce Moravského hospodáfiství se zamûfiila na první dojem v obchodním jednání. Své názory sdûlí v znamní brnûn tí manaïefii. Odbornice na personalistiku poradí, jak správnû vést telefonní hovor. Pokud zvedáte telefon, berte si do ruky automaticky i tuïku a nûjak papír. Na nûj si napi te jméno volajícího, jakmile se vám pfiedstaví. Pokud volajícího ãlovûka oslovíte jeho vlastním jménem, pûsobí to velmi profesionálnû, radí v nové rubrice Sigmundová. âtûte na stranách 4 a 5 Na stranû 6 Více na stranû 0 a Strana 2 a 3 Více na stranû 4

2 KVĚTEN 2009 STRANA 2 M Ě STA BEZ OBCHVATŮ AKTUÁLNĚ ZMOCNĚNCEM VLÁDY SE STAL VENCLÍK Brno Svého stranického kolegu jihomoravského radního Milana Venclíka jmenoval ministr dopravy Petr Bendl v posledních dnech svého úfiadování zmocnûncem vlády pro liniovou v stavbu pozemních komunikací. Venclík tak má dohlédnout na urychlení v stavby kontroverzních rychlostních silnic R 52 a R 43. Radní se tak dostal do organizaãní struktury editelství silnic a dálnic. VZNIKNE NOVÝ MOST PRO MEDVĚDY Jablunkov U b valého hraniãního pfiechodu se Slovenskou republikou Mosty u Jablunkova vznikne nov ekodukt. Shodli se na tom zástupci ministerstva dopravy, ministerstva pro Ïivotní prostfiedí, kraje a Správy CHKO Beskydy, ktefií si místo plánovaného nadchodu silnice I/ pro velké savce pfiijeli obhlédnout osobnû. I kdyï pfiijeli s rozdíln mi poïadavky, podafiilo se najít kompromisní fie ení. Pfiedstavitelé v ech stran spoleãnû vytvofiili nov návrh, kter bude maximálnû chránit bezpeãí fiidiãû a vyjde co nejvíce vstfiíc i zastáncûm mostu pro velké savce. Novou variantu by mûl t m projektantû pfiedstavit ministerstvu Ïivotního prostfiedí do esti t dnû. KOMISE POSVĚTILA PROTIKRIZOVÝ PLÁN Brno Evropská komise schválila âeské republice program podpory, kter umoïní podnikûm obdrïet vefiejnou podporu ve formû dotovan ch úrokov ch sazeb. Podniky budou zv hodnûné úrokové sazby platit u pûjãek uzavfien ch nejpozdûji do 3. prosince 200. Zv hodnûné úrokové platby bude moïno pouïít pouze do konce roku 202, poté jiï budou platit trïní sazby. Program podpory není urãen podnikûm, které byly v obtíïích pfied. ãervencem Jde o první opatfiení âeské republiky schválené podle Pfiechodného rámce pro opatfiení státní podpory zlep- ující pfiístup k financím za souãasné finanãní a hospodáfiské krize. ZLÍNSKÝ KRAJ HLEDÁ INOVATIVNÍ FIRMU Zlín Zlínsk kraj se rozhodl ocenit firmy, které ani v období hospodáfiské krize nezapomínají investovat do inovací. Partnerem soutûïe je agentura CzechInvest. Firmy mají moïnost se pfiíhlásit do 23. ãervna. První roãník soutûïe vyhla uje Zlínsk kraj ve spolupráci s Technologick m inovaãním centrem. Ocenûní si odnesou firmy v kategoriích mal podnik, stfiední podnik a velk podnik. Pfiihlásit se mûïe kaïdá ekonomicky zdravá firma, která sídlí ve Zlínském kraji a investuje do inovací v robkû, sluïeb ãi procesû. Akce má také pfiipomenout, Ïe v Operaãním programu Podnikání a inovace si mohou podnikatelé do roku 203 rozdûlit 3,6 miliardy eur. Obchvaty se připravují desetiletí Města, která potřebují nutně obchvat 2. Bludov 2. Havířov 3. Branka u Opavy 4. Hradec nad Moravicí 5. Třebíč 6. Pelhřimov 7. Havlíčkův Brod 8. Šmolovy Obyvatelé žijí v prachu a hluku PŘEDSTAVUJEME VÁM MĚSTA, KTERÝMI DENNĚ PROJÍŽDÍ DESETITISÍCE AUT. STÁT ALE S BUDOVÁNÍM OBCHVATŮ ZATÍM NEPOČÍTÁ. BLUDOV Bludovem na umpersku projede dennû patnáct tisíc aut. Vede tudy totiï silnice I/. Je tû pfied dvûma lety to vypadalo, Ïe se Bludov svého obchvatu doãká do dvou let. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pfiedpokládalo, Ïe letos uï mûïe SD zahájit investiãní fiízení. Plán zûstal ale pouze na papífie. Podle starosty Pavla Stona se situace nezmûní ani minimálnû dal ích est let. Pokud se obchvat zaãne stavût, tak to bude za est aï osm let, odhaduje Ston. Podle nûj je situace v Bludovû neúnosná. Lidé ãekají minimálnû patnáct minut, neï vyjedou z vrat. Jsou tady neustálé zácpy. Chtûli jsme vybudovat alespoà kruhov objezd. KvÛli tomu, Ïe pozemky vlastní soukrom majitel, tak ani tato stavba nebude, dodal Ston. V Bludovû jsou znejistûni také tím, Ïe pro vybudování obchvatu je nutná spoluúãast obce. My jsme ale pfied dvûma lety budovali kanalizaci. Potfiebn ch sedm milionû teì na úãtu nemáme, fiíká starosta. PELHŘIMOV Mezi auty kliãkují také chodci v Pelhfiimovû. Pfies mûsto je vedená silnice I/34 z âech do Rakouska. PfiestoÏe si zastupitelé mysleli, Ïe uï za nûkolik let mûïe b t problém mûsta vyfie en, pfiípravy se oddálily o dal ích minimálnû pût let. Schválili jsme variantu obchvatu, která poãítala s velk m kruhov m objezdem o prûmûru 30 metrû. Mûli jsme uï v echna vyjádfiení a povolení. Podle SD ale tento objezd uï 9. Zastávka u Brna 0. Rosice u Brna. Lipůvka 2. Lažany 3. Brankovice 4. Malínky 5. Kožušice JIHLAVA BRNO nebude za deset let staãit. Proto jsme nyní na zaãátku a musíme hledat jinou variantu, uvedl starosta Pelhfiimova Leopold Bambula. Obyvatelé musí dennû d chat v fukové plyny osobních aut a kamionû. Museli se nauãit Ïít v domech, které se dennû otfiásají. TŘEBÍČ PoleÏet si v tfiebíãské nemocnici nemusí b t nepfiíjemné jen kvûli nemoci. Pod okny nemocnice totiï projede dennû aï dvacet tisíc aut. V okolí silnice I/23 jsou tak jiï nûkolik let pfiekroãeny hygienické limity. Mûsto je ãasto paralyzované zahlcením kfiiïovatek v centru mûsta, lidé d chají pinav vzduch a musí Ïít v hluãném prostfiedí. Podle vedení radnice by ale uï do pûti let mohla zaãít v stavba jihov chodního obchvatu mûsta. Zastupitelstvo mûsta vydalo v záfií 2008 zmûnu územního plánu, která obsahovala koridor pro jihov chodní obchvat mûsta Tfiebíãe. Teì nás ãekají jednání, jejichï v sledkem mûïe b t stanovení pfiibliïného termínu v stavby, uvedla mluvãí tfiebíãské radnice Irena Syrová. Nejvy í zátûï je v Tfiebíãi na prûtahu mezi Komenského námûstím a rampami u nemocnice. SD muselo vymûnit okna na domech v Bráfovû tfiídû. ZASTÁVKA u Brna Jedete z Brna do Tfiebíãe po silnici první tfiídy? Pak projedete i obcí Zastávka u Brna. Dennû tudy projede dal ích deset tisíc aut a kamionû. PfiestoÏe si témûfi dva a pûl tisíce obyvatel pfieje, aby kolony aut pod jejich okny uï nejezdily, nemá pro nû vedení obce dobrou zprávu. Obchvat je sice v plánech zakreslen, musel by se ale stavût v kopcovitém terénu, vedl by lesem a kfiíïil by Ïelezniãní traè, vysvûtlil starosta Zastávky Petr Pospí il. Proto OLOMOUC 4 ZLÍN se teì vedení radnice zamûfiuje pfiedev ím na budování bezpeãnostních opatfiení. HAVLÍČKŮV BROD Lidé, ktefií si chtûjí zajet do centra Havlíãkova Brodu nakoupit, se musí smífiit s tím, Ïe si postojí v zácpû. Pfies mûsto totiï vedou dvû v znamné silnice první tfiídy I/34 a I/38. Dennû tak centrem projede aï dvacet tisíc aut dennû. Nejhor í je to v Masarykovû a Humpolecké ulici. Hygiena namûfiila pfiekroãení v ech limitû smogu, prachu a hluãnosti, uvedla mluvãí havlíãkobrodské radnice Alena DoleÏalová. Katastrofální situaci zaïívají Havlíãkobrod tí hlavnû v pfiípadû, kdyï mûsto musí ãásteãnû uzavfiít jeden ze dvou mostû pfies fieku Sázavu. Podle ministerstva Ïivotního prostfiedí se i pfies tyto problémy nezaãne s pfiípravami na stavbu obchvatu do roku 203. Pfiitom mûsto má jeho podobu zakreslenou v územním plánu uï od roku 995 a SD uï má v ruce podklady pro vyfiízení stavebního povolení. V souãasné dobû je na stavbu jihov chodního obchvatu vydáno územní rozhodnutí a na stavbu je zpracována projektová dokumentace, uvedla DoleÏalová. HRADEC n. M. Zámek v Hradci nad Moravicí je jednou z nejnav tûvovanûj ích památek âeska. Pfiesto, kdyï si náv tûvníci stoupnou na nádvofií, zaãne je ru it neromantick hluk z projíïdûjících kamionû a tisícû aut. PfiestoÏe vedení mûsta uï nûkolik let bojuje za vybudování obchvatu, podle místostarosty Karla Hanáka není jisté, kdy se zaãne obchvat stavût. Hradec totiï leïí ve vrásãitém terénu, a tak by nûkolikakilometrová silnice stála více neï miliardu a pûl korun. Jsme z toho ne Èastní. Pfies historické centrum nám kaïdoroãnû projede stále více aut. KdyÏ jsme je 3 OSTRAVA pfied ãtyfimi lety poãítali, projelo jich mûstem deset tisíc. Hodnû z nich byly také kamiony, které mífií ze Slovenska do Polska, uvedl Hanák. Vedení radnice proto nechalo za milion korun vypracovat dvû varianty vedení budoucího obchvatu. Zaãalo lákat dal í obce, skrz které silnice I/ vede, aby se spojily a vytvofiily tak tlak na ministerstvo dopravy. Do sdruïení chtûjí zapojit také Opavu. Zatím jsme zpracovali plán, ve kterém poãítáme i s lep ím osvûtlením a dûlicími pásy kolem krajnice, upfiesnil Hanák. 2 HAVÍŘOV KdyÏ socialistiãtí inïen fii projektovali v Havífiovû bulvár uprostfied mûsta, mysleli si, Ïe postaví silnici na nûkolik stovek let dopfiedu. Po padesáti letech v ak Havífiov tí volají po obchvatu mûsta. Pod jejich okny totiï dennû projede pûtadvacet tisíc aut. idiãi mífií pfies centrum mûsta z Ostravy do âeského Tû ína. V Havífiovû se tak neúmûrnû zhor uje Ïivotní prostfiedí a hrozivû narûstá nehodovost vãetnû té nejzávaïnûj í, upozornil námûstek havífiovského primátora Eduard Heczko. Vedení mûsta spolu s Moravskoslezsk m krajem proto zpracovalo územní plán, kter poãítá s devûtadvacetikilometrov m obchvatem. Ten by mûl pfied narûstající dopravou ochránit patnáct obcí. PfiestoÏe se podle ministerstva Ïivotního prostfiedí nestihne obchvat stavût do roku 203, je na tom Havífiov ze v ech ostatních obcí nejlépe. Vláda totiï v roce 2007 pfiijala usnesení, podle kterého ministerstvo dopravy musí tento projekt zaãít stavût. Proto, abychom urychlili fie ení obchvatu mûsta, zaloïili jsme v loàském roce spolu s dal ími tfiemi obcemi SdruÏení pro pfieloïku a v stavbu komunikace I/ v úseku Havífiov Tfianovice. Dnes má toto sdruïení jiï patnáct ãlenû, dodal Heczko. AKTUÁLNĚ CESTA DO ZNOJMA BUDE MÍT STOUPACÍ PRUHY Znojmo PfietíÏená a nebezpeãná silnice /53 z Pohofielic do Znojma by se mûla doãkat tfiech pruhû. editelství silnic a dálnic vypracovalo nové návrhy, které poãítají s vybudováním mimoúrovàov ch kfiíïení v kritick ch úsecích a s tfiípruhov m uspofiádáním silnice v celé její délce. Dfiíve se v ak vybudují v nûkolika úsecích stoupací pruhy. Nov fieditel SD je navíc blízko dohodû s vlastníkem pozemkû v Lechovicích, které by odblokovaly stavbu obchvatu Lechovic. Právû tam je nyní jeden z nejvíce nebezpeãn ch úsekû. Znojemsko má b t od prvního ãervence pfií tího roku zahrnuto do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. BRATISLAVA: NOVÉ MĚSTO ŠKODOVKY Bratislava Mladoboleslavská koda Auto vyhrála koncernové v bûrové fiízení a bude tak vyrábût nové pfievodovky pro mal rodinn vûz. Spoleãnost do roz ífiení v roby investuje pfies,5 miliardy korun. V robní kapacita nov ch pfievodovek bude ãinit tisíc kusû dennû. Malé rodinné automobily se ale budou vyrábût v Bratislavû. První by mûly vyjet na silnice v roce 20. MILIARDY KORUN NA VĚDECKÉ PROJEKTY Brno Dal í penûïní pfiíspûvky v fiádech miliard korun by mûly obdrïet na své projekty univerzity a v zkumná pracovi tû na JiÏní Moravû. Pro oblast ICT budou zástupci univerzit, firem a státní správy spoleãnû podávat projekty do Sedmého rámcového programu. V rámci v zev ãásteãnû dotovan ch z evropsk ch programû by tak mûly vzniknout projekty napfiíklad v oblastech sítû a servisní infrastruktury, digitálních knihoven, robotiky nebo ICT pro zdraví. Sedm rámcov program by mûl pomoci Jihomoravskému kraji navázat na pfiedchozí miliardové projekty jako je napfiíklad CEI- TEC nebo rûzné inkubátory. Vûfiíme, Ïe jsme na Sedm rámec dobfie pfiipraveni, fiekl Jifií Hudeãek, fieditel Jihomoravského inovaãního centra. V BRNĚ SE SEJDOU MINISTŘI ZEMĚDĚLSTVÍ Brno Na JiÏní Moravû se sejdou na neformálním zasedání ministfii zemûdûlství a rybáfiství z celé evropské sedmadvacítky. Po nízké úãasti ministrû zahraniãí na summitu v Mariánsk ch Lázních ministerstvo zemûdûlství s napûtím oãekává, kolik éfû resortû nakonec pfiijede. Úãast zatím pfiislíbilo osmnáct ministrû a toto ãíslo zatím je tû není definitivní, uvedla mluvãí ministerstva zemûdûlství Tereza Dvofiáãková. Ministfii budou debatovat o budoucnosti spoleãné zemûdûlské politky, pfiedev ím o pfiím ch platbách. Ty jsou v kaïdé zemi jiné. Jihomoravsk hejtman Michal Ha ek by rád také zafiadil na program debatu o farmáfisk ch cenách mléka. (ad)

3 KVĚTEN 2009 STRANA 3 VELKÝ MĚ STSKÝ OKRUH V BRNĚ Budou nové tunely rok slepé? BRNO JE NA STAVBU VELKÉHO MĚSTSKÉHO OKRUHU NATĚŠENÉ UŽ DESÍTKY LET. TŘI ÚSEKY UŽ STAVEBNÍ FIRMY POSTAVILY, DALŠÍ JSOU V PLNÉM PROUDU. OSTATNÍ ETAPY ČEKAJÍ NA TO, AŽ ODEZNÍ EKONOMICKÁ RECESE. STÁT TOTIŽ NYNÍ NEMÁ POTŘEBNÉ MILIARDY. Brno Projet Brnem a netísnit se na úzk ch silnicích s tisíci dal ími auty. To je sen tisícû fiidiãû, ktefií kaïd den stojí v zácpách. Podle plánû optimistû má b t velká ãást zprovoznûná do roku 20. Celá severní cesta pak do esti let. Do scénáfie projektantû ale teì zasáhla hospodáfiská krize. Ta mûïe stavby pozastavit o dal í roky. Nikdo si ale netroufne fiíct o kolik. UÏ za mûsíc se pfiitom mûla zaãít stavût Svitavská radiála. Ta navazuje na stavbu Dobrovského tunelû, které mají b t zprovoznûné podle plánu. Tedy v roce 20. Pokud ale SD nepûjde naproti se stavbou mimoúrovàové kfiiïovatky, bude to podle odborníkû znamenat dal í dopravní kolaps. Na nejru nûj ích brnûnsk ch kfiiïovatkách totiï dennû projede pûtaãtyfiicet tisíc fiidiãû. A ti se potkávají právû na velkém okruhu. Letos nemûïeme zaãít stavût. KvÛli hospodáfiské krizi nám klesají pfiíjmy ze spotfiební danû, silniãní danû a z elektronického m tného. Prostû nemáme peníze, se kter mi jsme poãítali, objasnil dûvody zdr- Ïení mluvãí Státního fondu dopravní infrastruktury Karel Hanzelka. Stavbafii mûïou zaãít alespoà s pfiípravou. Nesmí ale pfiekroãit ãtyfiicetimilionov rozpoãet. Za nûj mûïou pfieloïit parovod, plynovod a dal í kabely. Nedovedu si ani pfiedstavit, Ïe by se tato stavba zpozdila. MimoúrovÀová kfiiïovatka pfiímo navazuje na tunely, vysvûtlila Jana Solarová z brnûnské divize SD. V praxi by to znamenalo, Ïe Takto bude vypadat kfiiïovatka u ãtvrté brány BVV uï letos v záfií. Stavba estakády u ãtvrté brány BVV je v plném proudu. auta, která by mûla sjíïdût po pûti vûtvích do kfiiïovatky Dobrovského Svitavská radiála, by najíïdûla do provizorní tfiímetrové silnice. Podle investiãního námûstka primátora Ladislava Macka by proto mohl nastat je tû jin scénáfi: Tunely Dobrovského by se dostavûly. Do doby neï by se postavila Svitavská radiála, by ale do nich Ïádná auta jezdit nemohla. Je logické, Ïe Svitavskou radiálu dostavût musíme. Za stavbu kolem tunelû Dobrovského totiï stát zaplatí více neï sedm miliard. Ty by bez Svitavské radiály byly úplnû zbyteãnû investované, míní Macek. Podle expertû ale nestaãí jen zdárnû dokonãit stavbu mûstského okruhu. Pokud vláda nerozhodne o stavbû rychlostní silnice R43, pak velk mûstsk okruh bude i nadále ucpan. Podle propoãtû SD by totiï v roce 2030 mûlo do Brna mífiit pûtasedmdesát tisíc aut dennû. A pokud nebudou mít fiidiãi moïnost napojit se z dálnice D na rychlostní silnici smûrem na sever, pak jim nezbyde nic jiného neï projet mûstem. Okruh potřebuje R43 Je mylné se domnívat, Ïe samotn okruh bez vnûj í ochrany vyfie í dopravní zátûï. Je tfieba zdûraznit potfiebu v stavby severojiïního vnûj ího propojení vy í dopravní úrovní rychlostní komunikací R 43 s napojením na dálnici D, která tvofií jiïní obchvat a propojuje západní a v chodní smûr, zdûraznil technick námûstek fieditele Brnûnsk ch komunikací Josef LuÀáãek. Vizualizace: WAVE studio; autor: Dopravoprojekt Brno Bez okruhu se v Brnû tvofií ãasto kolony. Zatímco ale vedení mûsta nyní ãekají tvrdé diskuze o tom, proã právû Velk mûstsk okruh je ze v ech dopravních staveb tím nejpodstatnûj ím, stavafii dokonãují dal í ãásti. Nejpilnûji pracují na stavbû mimoúrovàové kfiiïovatky u ãtvrté brány BVV. PfiestoÏe pûvodnû mûli stavbu pfiedat aï pfií tí rok, auta na kfiiïovatku budou moci najíïdût uï letos v záfií. Brnûnské veletrhy totiï chtûjí, aby kfiiïovatka byla hotová do strojírenského veletrhu. idiãi tam budou najíïdût na kfii- Ïovatku Hlinky po 44 metrû dlouhé mûstské estakádû. Auta pokraãující smûrem do tunelu pak najedou na kruhov objezd. Souãástí jsou i parkovací plochy pro náv tûvníky v stavi tû, uvedl fieditel atelieru silnic a mostû firmy Dopravoprojekt Antonín Knotek. Veronika Hrdá JAK SE STAVÍ VELKÝ MĚSTSKÝ OKRUH MÚK Hlinky Mimoúrovňová křižovatka je už vybudovaná. Chybí křižovatka u 4. brány BVV. Ta by měla být dokončena letos. VMO Žabovřeská I. Je zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí Zahájení stavby: 20 Předpokládané zprůjezdnění: 204 VMO Žabovřeská II. Jedná se o stavbu takzvaných žabovřeských mostů Stavba je v plném proudu Ukončení se plánuje v červenci 20 VMO Dobrovského V tomto období se razí tunely Dobrovského Už v roce 20 ŘSD plánuje úsek zprůjezdnit Celá stavba bude hotová až v roce 204 MÚK Dobrovského Svitavská radiála Všechna povolení jsou už vyřízená Mělo se začít stavět už příští měsíc. Kvůli nízkým příjmům SFDI se ale stavba odsouvá na příští rok ŘSD chce přesto stihnout dokončit stavbu v roce 20 nebo zpomalí stavbu Dobrovského tunelů VMO Lesnická Úsek je už hotový VMO Kohoutova Úsek je už hotový VMO Tomkovo náměstí Je vydáno platné územní rozhodnutí V plánu je začít stavět v roce 20 Auta by měla v tomto úseku jezdit v roce 204 Severní polookruh by měl podle aktuálních plánů Brněnských komunikací fungovat v roce 205 STAVBY VÝCHODNÍHO SEGMENTU VMO Věstonická je zpracován investiční záměr a letos se předpokládá zpracování technické studie řešení, včetně dokumentace EIA kveřejnému projednání. VMO Jedovnická, Bratislavská radiála, MÚK Ostravská, Rampy Bělohorská, VMO Brno Jih I. jsou zpracována studijní řešení město chce zahájit spolupráci ŘSD o dalším postupu DOPRAVOPROJEKT BRNO PROJEKTUJE DÁLNICE JIŽ VÍCE NEŽ ČTYŘICET LET Dálnice D, D2 nebo D3, Velk mûstsk okruh v Brnû. To jsou jen nûkteré ze staveb, na kter ch se podílela spoleãnost Dopravoprojekt Brno a. s. Pfiedstavujeme firmu, která stojí za pfiípravou nejv znamnûj ích dopravních tepen v âesku. Spoleãnost, která ovlivnila v voj dopravního inïen rství v âeské republice. Dopravoprojekt Brno a.s. funguje jiï více neï ãtyfiicet let. Jak se firma za tuto dobu vyvinula? Na e spoleãnost má za sebou opravdu kus cesty. Po druhé svûtové válce jsme se podíleli na obnovû dopravní sítû zdevastovaného âeskoslovenska. V dobách socialismu jsme pak byli jednou z mála firem, která se specializovala na projektování dopravních staveb. Jsem velmi rád, Ïe i po privatizaci v roce 992 jsme obstáli na trhu a dodnes jsme jedním z v znamn ch hráãû v oboru. Svou pozici jsme posílili v loàském roce. Zapojili jsme se do v znamné projektové skupiny SUDOP GROUP a. s. Do ní nyní patfií více neï patnáct firem. Toto spojení nám zabezpeãuje nejen ekonomickou stabilitu, ale i zkvalitnûní a roz ífiení na ich sluïeb. Co konkrétnû dûlá va e spoleãnost? Navrhujeme a projektujeme stavby. Pod tímto pojmem se skr vají prakticky v echny ãinnosti, které vedou k tomu, aby nová silnice, kfii- Ïovatka, most ãi jiná dopravní stavba stála tak, jak má. Na i projektanti zpracovávají dokumentace pro v echny fáze stavebního procesu. Tedy od studií, investiãních zámûrû pfies dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení aï po dokumentace skuteãného provedení. Máme zku enosti s inïen rskou ãinností, s v kupem pozemkû a nemovitostí. Na samotné stavbû jsme schopní zajistit stavební i technick dozor. PŘEDSTAVUJEME FIRMU DOPRAVOPROJEKT, a. s. Dopravoprojekt Brno: společnost se čtyřicetiletou tradicí Ing. Václav Kratochvíl pfiedseda pfiedstavenstva, fieditel a.s. Brnûnská spoleãnost Dopravoprojekt je autorem Svitavské radiály. Vizualizace: WAVE studio Novû se zamûfiujeme také na expertní ãinnost, která je potfiebná pfii posouzení projektû, na které pfiispûla Evropská unie. Kdo jsou va i zákazníci? Je to zejména editelství silnic a dálnic a krajské organizace starající se o silniãní síè. Jste autory i nûkter ch úsekû Velkého mûstského okruhu v Brnû. V ãem se taková stavba odli uje od ostatních? Podílíme se na pfiípravû sedmi ze sedmnácti úsekû. KaÏd z nich má svá specifika. Jde hlavnû o stavby uvnitfi husté zástavby. Musíme se vejít do pfiesnû vymezeného prostoru. ProtoÏe je cel projekt rozdûlen na nûkolik ãástí, musíme pfiem let také o tom, jak je skloubit. A to nejen dopravnû, ale i architektonicky. Velk mûstsk okruh bude slouïit nûkolika pfií tím generacím. Je dûle- Ïité pamatovat na to, jak ovlivní jejich Ïivoty. Na kter ch etapách se podílíte? Jsme autory pfiipravované MÚK Dobrovského Svitavská radiála. Stavbu mimoúrovàového kfiíïení projektujeme ve v ech stupních. Pfiipravili jsme i kompletní dokumentaci pro úsek VMO Kohoutova. U PraÏské radiály jsme zpracovali podklady pro územní rozhodnutí. Ve sdruïení se spoleãností Mott MacDonald chystáme projekt VMO Tomkovo námûstí. Aktuálnû zaji Èujeme stavbu mimoúrovàové kfiiïovatky u ãtvrté brány BVV. Ta bude souãástí MÚK Hlinky. Jaké jiné v znamné stavby na Moravû vypracovali va i projektanti? Dopravoprojekt roãnû fie í zhruba sedmdesát obchodních pfiípadû. Navazujeme na na i práci v minulosti a pokraãujeme v pfiípravách nûkter ch úsekû dálnice D smûrem do Polska. Ve spolupráci s HBH Projekt s.r. o. pfiipravujeme napfiíklad stavbu ãtrnáctikilometrového úseku dálnice D Pfierov Lipník. Jsme i u dal ích úsekû stavby dálnice D47 (D). Na severu Moravy projektujeme na rûzn ch úsecích dal- ích 24,3 kilometrû dálnice.

4 KVĚTEN 2009 STRANA 4 STAVBA R43 JAKÉ VARIANTY LEŽÍ NA STOLE Varianta D Bystrcká R43: Přípravy jsou znovu na začátku V čem je problém? Zatím je zakreslená v územním plánu města Brna Čtyřproudá silnice přes Bystrc povede,7 kilometrovým tunelem pod městskou částí. Bude míjet i brněnskou přehradu na výškovém mostě. Napojí se na dálnici D mimoúrovňovou křižovatkou Brno Troubsko. V těsném kontaktu pak prochází kolem zástavby v Kníničkách, Rozdrojovicích, Jinačovicích, Moravských Knínicích a východní části Kuřimi. Tato varianta je původní a má plně využít koridor Hitlerovy dálnice Vratislav Vídeň. Varianta Boskovická brázda V obci LipÛvka na Brnûnsku jsou pfiekroãené hygienické limity. CO VADÍ ODPŮRCŮM: Porušení evropské legislativy pro plánování trasy. Potvrdil to i Nejvyšší správní soud. Čtyřproudá silnice je navržená tak, že vede středem městské části s pětadvaceti tisíci obyvateli. Odpůrci upozorňují na poničení přírody kolem brněnské přehrady. V případě stavby silnice kolem Bystrce budou porušeny zákonné limity prašnosti a hlučnosti. Počítá s vedením rychlostní silnice R43 úsekem v takzvané Boskovické brázdě. To je terénní sníženina mezi Ostravačicemi, Veverskou Bítýškou a Čebínem. Má sloužit především pro tranzitní dopravu Vychází ze stávající čtyřpruhové silnice od Rosic směrem na dálnici D, křižuje ji na 79,5 kilometru a pokračuje severozápadním směrem k Bobravské vrchovině a kolem hájenky Pod Komorou. Tato varianta by zasáhla východní břeh brněnské přehrady, kde se nachází nejen oblast Natura 2000, ale také Přírodní rezervace Břenčák. Mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi by musel vést téměř kilometrový tunel. Další tunel by musel vést pod vrchem Dálka u Čebína. Tato poloha umožní optimální napojení Brna na R43, vedenou od severu v trase německé dálnice směrem od Černé Hory a to pomocí kapacitního převaděče u obce Česká. Varianta F Medlánecká Jde vlastně o kopírování současné silnice I/43. Místy by se dokonce dnešní silnice smrti rozšířila na tři až čtyři pruhy. ŘSD by vybudovalo tunel pod vrchem Holedná souběžně s vírským vodovodem. Varianta nulová nerealizace stavby Počítá s ukončením R43 vkuřimi a jejím napojením na Svitavskou radiálu. Místo stavění nové silnice by se vylepšila současná. Postavily by se protihlukové stěny, přemostila by se křižovatka v Pisárkách a dalších významných dopravních uzlech v Brně. U obcí směrem na Hradec Králové by ŘSD postavilo obchvaty Všechna auta, která by do Brna přijížděla ze severu, by musela jet po stávající silnici I/43. Nejvût í spor je o varianty A a D. Mapa: Napojí se R43 u Ostrovaãic? Foto: Miroslav Hradeck UŽ ČTYŘI ROKY MĚLI ŘIDIČI JEZDIT BEZPEČNĚ Z BRNA DO HRADCE KRÁLOVÉ PO RYCHLOSTNÍ SILNICI R43. Brno Místo toho ale musí editelství silnic a dálnic pfiiznat, Ïe kvûli chybám v pfiipravování dokumentace zaãíná projektovat od zaãátku. Musí srovnat varianty a pak teprve mûïe zaãít stavût. Kdy a za kolik to teì nikdo neví. Stovky stíïností, chyby v pfiipravované dokumentaci, odpor ekologû. To jsou dûvody, proã ministerstvo Ïivotního prostfiedí zastavilo pfiípravy rychlostní silnice R43 smûrem na Hradec Králové. Zatímco v Hradci uï R35 má jasné obrysy a vyfiízená povolení, v Jihomoravském kraji se po osmnácti letech pfiíprav dostali úfiedníci zase na zaãátek. V lednu jsme vydali nesouhlasné stanovisko k dokumentaci o posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí takzvanou studii EIA, uvedla mluvãí Hitlerova dálnice: krev, pot a smrt TŘI MĚSÍCE STAČILY ADOLFU HITLEROVI K TOMU, ABY MĚL PŘIPRAVENÉ MATERIÁLY PRO STAVBU DÁLNICE SPOJUJÍCÍ NĚMECKY MLUVÍCÍ ZEMĚ S PODROBENÝM ÚZEMÍM NA MORAVĚ. HitlerÛv sen o tfiistapadesátikilometrové silnici se nesplnil. Pfiesto je i tûch nûkolik málo kilometrû, desítky mostû a terénních úprav potfiísnûno krví a smrtí nûkolika stovek dûlníkû. Hitler si svou my lenku o ãistû nûmecké dálnici vybojoval uï v roce 938 v Mnichovské dohodû. Chtûl tak propojit VídeÀ s polskou Vratislaví. Její árijská ãistota mûla b t zaji tûná tak, Ïe âeskoslovensko se vzdá pruhu svého území. Na oplátku mûlo dostat zakázky pro ãeské firmy. Dálnice mûla b t souãástí Nûmecka, takïe by Nûmci nepotfiebovali Ïádn pas. âeskosloven tí obãané by smûli pouïívat dálnici také, ale ministerstva Ïivotního prostfiedí Jarmila Krebsová. Ministerstvo dopravy tak spolu s editelstvím silnic a dálnic bude muset zpracovat podklady, ve kter ch zohlední v tky ministerstva Ïivotního prostfiedí. Tomu se pfiedev ím nelíbí, Ïe silnice vedená v trase Hitlerovy dálnice je o dvacet kilometrû del í neï západní trasa s napojením u Svitav. Proti tomu se ale ohrazuje vedení obou krajû. Na rozdíl od ekologû prosazují takzvanou v chodní variantu. Její odpûrci zase trvají na západní variantû. Jsme rukojmí ekologick ch aktivistû. Chování ministerstva vnímám jako úãelné obstrukce Ïivené argumenty ekologû a obãansk ch sdru- Ïení, myslí si hejtman Jihomoravského kraje Michal Ha ek. To si ale nemyslí zástupci obãansk ch sdruïení, ktefií upozoràují na to, Ïe zatímco jednomu regionu se pomûïe, druh bude hustou dopravou zasaïen je tû víc. Od poãátku nûkdo prosazuje vûc, která je protizákonná, upozoràuje Jana Pálková najíïdût by mohli jen na nûkolika v jezdech, kde mûly b t celnice. Po okupaci 5. bfiezna 939 se Hitlerovi práce usnadnila. Nemusel se uï nikoho ptát. Staãilo mu jen nahnat stovky dûlníkû na staveni tû. Pracovní podmínky v ak ãasto pfiipomínaly egyptsk teror pfii stavbû pyramid. Dûlníci pracovali ve dvou smûnách po deseti hodinách. Napfiíklad jihozápadnû od Brna a u Jevíãka vznikaly dálnicové pracovní tábory. Jen ve Vísce u Jevíãka je pohfibeno pfies sto ãtyfiicet rusk ch zajatcû, ktefií na dálnici pracovali a zemfieli na epidemii ze sdruïení Obãané Brna proti stavbû rychlostní komunikace R43 v trase Kufiim Troubsko. Také hejtmanovi Pardubického kraje uï dochází trpûlivost, a proto s jihomoravsk m kolegou utvofiili tandem na prosazení co nejrychlej- ího zahájení stavby. Oba chtûjí, aby jejich volební období bylo korunované právû slavnostním poklepáním na základní kámen s nápisem R43. Tunel pod Bystrcí tyfu. V mûsteãku Trnávka se zachoval jeden pûvodní domek, zbytek byl pfiemûnûn na dûtsk tábor. V prvním roce tak stavba probíhala velmi sviïnû. Na fiadû míst zaãaly rûst mosty, náspy a dal í objekty. Nûkteré mostní konstrukce byly dokonce navrïeny v honosném antickém stylu. Váleãné neúspûchy a hospodáfiské potíïe v ak Nûmce donutily koncem dubna 942 stavbu pfieru- it. K jejímu obnovení uï vzhledem k v sledku druhé svûtové války v Evropû pochopitelnû nedo lo. AÏ do konce války v ak hlídali staveni tû nûmeãtí vojáci. Po roce 945 staveni tû opustili. Torzo na Moravû zûstalo v trase Mikulov Pohofielice Rajhrad Troubsko Brno Boskovice Jevíãko Moravská Tfiebová âervená Voda a Králíky. Nedokonãená dálnice pak chátrala, s její v stavbou se jiï nepoãítalo. V souãasnosti po tûlese Hitlerovy dálnice jezdí auta jen na krátk ch úsecích: napfiíklad ve 4,7 kilometru dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v,5 kilometru dlouhém úseku na odboãce ze svitavské silnice smûrem do Boskovic. A to tak, jak ji vytyãili inïen fii za druhé svûtové války. Tedy pfies sídli tû v Brnû-Bystrci, z v chodu kolem Kufiimi, Svitávky a Moravské Tfiebové. Ze hry tak musí vyfiadit návrh, kter podporuje ministerstvo Ïivotního prostfiedí: vedení Boskovickou brázdou kolem Ostrovaãic, Veverské Bít ky a dále do Kufiimi. Trasa R43 z Brna na Staré Mûsto byla zamûfiená a stabilizovaná. Místo toho se bude posuzovat alternativní studentsk návrh, kter navrhuje, aby silnice vedla pfies Svitavy," uvedl hejtman Pardubického kraje, Radko Martínek. S ním souhlasí i ministerstvo dopravy. To ale teì bude muset své argumenty ubránit ve srovnávací studii, kterou musí nechat vypracovat. Hejtmani a vedení ministerstva dopravy proto musí pfiesvûdãit novou vládu, aby schválila materiál Politika územního rozvoje 2009 bez pfiipomínek ministerstva Ïivotního prostfiedí. Zjednodu enû: jde o územní plán pro celou âeskou republiku. V nûm je aktuálnû zakreslená trasa R43 tak, jak ji pûvodnû chtûlo editelství silnic a dálnic stavût. Odeslali jsme ho na vládu. Ale nevíme, jak se k tomuto textu postaví nov kabinet, uvedl mluvãí ministerstva pro místní rozvoj Hynek Jordán. Podle pûvodních plánû mûla b t hotová silnice R43 v roce Teì se ministerstvo dopravy nechce o Ïádném termínu bavit. Ví totiï, Ïe nejménû do roku 203 stejnû silnice na Hradec nedostane evropskou podporu. Veronika Hrdá Letos zemřeli čtyři lidé NA ROZHODNUTÍ NEČEKAJÍ JEN POLITICI, NOVOU DÁLNICI UVÍTAJÍ HLAVNĚ LIDÉ ŽIJÍCÍ U RUŠNÉ I/43. Brnûnsko Silnice je totiï právem pfiezdívaná silnicí smrti. Jen za poslední ãtyfii mûsíce na ní v okrese Blansko zemfieli ãtyfii lidé, jeden se tûïce zranil. Proto se místní lidé bojí ãasto vylézt na ulici. Pod jejich okny dennû projede více neï dvacet tisíc aut. Nejrizikovûj í je právû úsek od LipÛvky smûrem k âerné Hofie a kfiiïovatka u odboãky na Boskovice, uvedla mluvãí blanenské policie Iva ebková. Kromû váïn ch nehod ãelí SD také správnímu fiízení, které má zásadní argument: lidé Ïijí v prostfiedí, které pfiekraãuje v echny povolené limity hluku ãi pra nosti. Namûfiená situace pro nás není Ïádn m pfiekvapením. Právû tento stav je pro nás dûvodem, proã se jiï fiadu let PROČ CHCE ŘSD STAVĚT V NAVRŽENÉ TRASE: Hitlerova dálnice je již předchystaná. Trasa přes Boskovickou brázdu je o deset kilometrů delší. Řidiči by tak volili i starou silnici I/43. Vesnicím, které dnes trpí, by se neulevilo. V roce 2030 bude do Bystrce podle propočtů mířit 75 tisíc aut denně. Silnice přes Boskovickou brázdu by snížila počet aut na 68 tisíc, bystrcká varianta na 56 tisíc aut denně. A co si o stavbě silnice R43 myslíte Vy? Pište na redakce@moravskehospodarstvi.cz snaïíme o stabilizování pfiijatelné trasy a její investiãní pfiípravu, uvádí editelství silnic a dálnic ve svém odvolání proti rozhodnutí hygienikû. Ti totiï uloïili SD pokutu devadesáti tisíc korun za to, Ïe lidé v LipÛvce a LaÏanech Ïijí v pfiíli hluãném prostfiedí. Obce tak alespoà chtûjí, aby jim editelství vymûnilo okna. Ta by mûla hluk ztlumit. Dokud ale nebude nová silnice, tak se Ïivot tady ani tak moc nezlep í. Dûti ãasto nemûïou projít z jedné strany silnice na druhou. Lidem praskají domy, uvedla starostka obce LipÛvka Alena Krist nová. Podobn ch obcí jsou na trase Brno Svitavy desítky. Pfiitom v echny z nich poãítají se stavbou nové dálnice ve sv ch územních plánech. UÏ to tam máme zakreslené patnáct let, ale nic se nedûje, dodala Krist nová. Podobnû na novou silnici ãekají i ve Svitávce na Blanensku. UÏ jsme pfiipravili prûmyslovou zónu. Máme mnoho zájemcû, ale v ichni ãekají na to, kde nakonec bude dálnice stát, upozornil místostarosta Svitávky Jaroslav Zoubek.

5 KVĚTEN 2009 STRANA 5 DÁLNICE NA VÍDEŇ Rakousko dálnici postaví, Morava zatím tápe OD ROKU 203 BUDOU LIDÉ CESTOVAT Z MIKULOVA DO VÍDNĚ AUTEM RYCHLEJI. NENÍ TO ALE ZÁSLUHA JIHOMORAVSKÉ DIVIZE ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC, ALE DOLNORAKOUSKÉ VLÁDY. Ta totiï oznámila pevn termín dokonãení posledního úseku dálnice A5 vedoucího k Mikulovu. Na ãeské stranû zatím není jasno, kdy se zaãne na A5 navazující R52 stavût. Dostavba rakouské dálnice je souãástí tamûj ích protikrizov ch opatfiení. Rakousko by také rádo znalo v sledky na ãeské stranû. Vláda v ak ale zatím pfie lapuje na místû a uvaïuje Ïe stavbu oddálí. Teì na ni totiï nemá peníze. Na konci ledna ãeská vláda rozhodla alespoà o tom, kudy R52 povede. I pfies odpor okolních obcí zvítûzila varianta Mikulov, kterou podporoval pfiedev ím Jihomoravsk kraj. Pro kraj je rychlostní silnice R52 jednoznaãnou prioritou, nejen s ohledem na rychlé spojení Brna s Vídní. Je dûleïitá i pro rozvoj celého území. Její pfiíprava v ak byla zbyteãnû dlouhá. Zatímco v Rakousku je v stavba v plném proudu, u nás jsme byli nuceni Výstavba dlouho očekávané silnice I/ se zpomalí NEJDŘÍV SI POLITICI POKLEPALI NA ZÁKLADNÍ KÁMEN. PAK TEPRVE ZJISTILI, ŽE ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC NA STAVBU NOVÉ SILNICE I/ NEMÁ PENÍZE. Mokré Lazce Lidé z okolí Opavy na vlastní kûïi poznali dopady krize. Na obchvat jejich vesnic a v stavbu silnice I/ do ly peníze uï dva t dny po zahájení stavby. Státní fond dopravní infrastruktury uï ale obyvatelûm pfiislíbil, Ïe ãást penûz na stavbu seïene. Stavba silnice I/ bude pokraãovat je tû letos. Vedení SFDI se dohodlo s investorem stavby, editelstvím silnic a dálnic, Ïe zajistí asi pûl miliardy, aby stavba mohla pokraãovat je tû tento rok, uvedl mluvãí SFDI Karel Hanzelka. SFDI má pfiipraveno nûkolik variant, jak bude pfii získávání penûz postupovat. Jednou z moïností je pouïití pfiebytkû z loàského roku, dále by chtûl fond posílit rozpoãet z národních zdrojû, jedná s ministerstvem financí. UvaÏuje i o pûjãce od Evropské investiãní banky. lo by o ãástku 8, 35 milard korun. Peníze by se t kaly i jin ch projektû, upfiesàuje Hanzelka. Podle mluvãí editelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové situace není taková, Ïe by se úsek Silnice R52 by mûla kopírovat souãasnou silnici do Mikulova. Ilustraãní foto: Miroslav Hradeck posuzovat dal í variantu na Bfieclav a ãelit neustálému zpochybàování jak procesu projednávání, tak i naplánovaného vedení trasy. Je ale na místû pfiipomenout, Ïe ze v ech studií vy la jako nejvhodnûj í varianta R52 vedená smûrem na Mikulov, uvedla námûstkynû hejtmana Anna Procházková. Obce v okolí budoucí R52 ale vûfií, Ïe v celé kauze je tû není definitivnû rozhodnuto. Podle nich editelství silnic a dálnic, ministerstvo dopravy i Jihomoravsk kraj kolem Mokr ch LazcÛ definitivnû zastavil, do lo pouze ke zpomalení stavby. Projekty, které byly ve stadiu pfiíprav nebo zahájení jsme zpomalili. Je to dûsledek finanãní krize. Situace se mûní ze dne na den a rozpoãet je jako Ïiv organismus. Intenzivnû jednáme s SFDI, ministerstvem dopravy i ministerstvem financí, dodala Vápeníková. Podle mluvãí SD byly vytyãeny dvû prioritní stavby, do kter ch jde vût ina penûz. Jedná se o praïsk okruh a dokonãení dálnice D mezi Ostravou a Brnem. Stejn osud jako I/ potkal i dal í silnice. Podle Vápeníkové byl zpomalen napfiíklad obchvat kolem Javorníku na Olomoucku, v stavba silnice /42 mezi Brnem Dobrovského a Svitavami, rychlostní silnice R 49 mezi Hulínem a Fry tákem nebo silnice I/35 mezi Vala sk m Mezifiíãím a Le nou. Další silnice čeká stejný osud Zpomalení stavby zneklidnilo moravskoslezského hejtmana Jaroslava Palase, silnice je podle nûj dûleïitou spojkou pro napojení Opavy a západní ãásti regionu na krajské mûsto. To, Ïe stavba byla zpomalena v dûsledku chybûjících penûz, je velmi ne Èastné. V souãasné dobû pochybily a pfii v bûru varianty poru ily zákon. Za pravdu jim dal i ombudsman Otakar Motejl. Ústavní soud je proti Kritizoval, Ïe nedo lo k posouzení více variant dopravního koridoru a poukázal na rozpor se zámûrem chránit soustavu Natura. Na celou vûc upozornil i Poslaneckou snûmovnu. V prosinci loàského roku se za zru ení územního plánu ale vedeme s vládou celou fiadu jednání, aby se urychlenû vyãlenily peníze a stavba mohla pokraãovat dle stanoveného harmonogramu, fiekl hejtman. Starostka Hrabynû ZdeÀka Jordánová, jedné z obcí, které silnice I/ velice ulehãí, vûfií, Ïe se ve stavbû silnice bude pokraãovat co nejdfiíve, jak to bude moïné. Já jsem v této vûci optimista. Doufám, Ïe SD a SFDI najdou potfiebné peníze a budeme je tû letos pokraãovat dál, uvedla. Hrabyní projede dennû asi osmnáct tisíc aut, z toho tfii tisíce nákladních. Které moravské silnice první třídy jsou ohrožené / Mokré Lazce /67 obchvat Sřečoň Bohumín / 56 Prodloužená Místecká, Ostrava I. / 56 Prodloužená Místecká, Ostrava II. / Ostrava prodloužená Rudná / Hladké Životice obchvat /35 Valašské Meziříčí Lešná 2. a 3. etapa /49 Malenovice Otrokovice /42 VMO Dobrovského B a Dobrovského Svitavská radiála /38 obchvat Znojma /53 obchvat Lechovic / obchvat Břeclavi Stavba deset kilometrû dlouhého úseku silnice I/ kolem Mokr ch LazcÛ zaãala na konci bfiezna a pûvodnû mûla b t zaplacena z evropsk ch fondû. Ministerstvo dopravy ale neschválilo Ïádost o dotaci a stavbu z Operaãního programu Doprava vyfiadilo. Proto se pfiípravné práce za zhruba 5 milionû korun pozastavily. Mezi obcemi Krásné Pole a Mokré Lazce tak zûstalo asi deset hektarû vykáceného území. Silnice je zafiazená do komplexu silniãní sítû navazující na budovanou dálnici D 47. Ta bude hlavním tahem mezi Opavou a Ostravou. Úsek v okolí Mokr ch LazcÛ by mûl b t dostavûn v roce 202, stát by za nûj mûl zaplatit 3, 6 miliardy korun. Jeho souãástí by mûly b t tfii mimoúrovàové kfiiïovatky a protihlukové stûny. Alice Dvofiáková postavil i Ústavní soud. Ten vrátil plán zpût Nejvy ímu správnímu soudu, kter jej nyní pfiezkoumává. Pfiedpokládáme, Ïe Nejvy í správní soud ná názor potvrdí a územní plán tak bude zru en, fiíká starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník. Obyvatelé okolních vesnic mají strach ze zv ení transitní dopravy a z nárûstu imisí, které by na obce dopadaly. Pfiedev ím by do lo k hrubému naru ení krajinného rázu. Krajina i oblast zamûfiená na Firma vznikla počátkem roku 996 vyčleněním kompletního týmu předních českých odborníků, kteří řídili výstavbu energetického díla Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, z akciové společnosti ČEZ, a. s., Praha. KONTAKT: Obchodní jméno: ENERGOTIS, s. r. o. Adresa: Žižkova 5, 787 0Šumperk Telefonní spojení: Faxové spojení: kopriva@energotis.cz webové stránky: INZERCE SKUPINA ENERGOTIS DÁLE PROVOZUJE TATO HOTELOVÁ ZAŘÍZENÍ: HOTEL DLOUHÉ STRÁNĚ*** 788 Kouty nad Desnou tel./fax: dlouhe.strane@tiscali.cz cestovní ruch by byla nenávratnû po kozena, doplàuje Hasník. Z po kození krajiny má obavy i starosta Perné Ludvík Michlovsk. Podle nûj je tfieba najít kompromis. Pfiikláním se k vyuïití obou variant, vyuïít tedy i bfieclavskou D2, aby se doprava rozloïila a do krajiny byly provedeny jen nejnutnûj í zásahy, fiíká. Podle vedení SD jsou pfiípravné práce na zahájení stavby v plném proudu, projektov t m intenzivnû pokraãuje na zaji tûní Blahopřejeme společnosti ENERGOTIS, která získala ZDARMA reklamu v Moravském hospodářství v hodnotě Kč. HOTEL KOSTÍNEK*** Solenice tel.: fax: hotel_kostinek@centrum.cz ZÁKLADNÍ ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI Inženýrská investorská činnost v investiční výstavbě Poradenská činnost v energetice a investiční výstavbě Energetické audity, energetické koncepce měst a obcí Reengineering Provádění výběrových řízení Oceňování majetku a znalectví Vypracování studií proveditelnosti aprovádění odborných expertíz v energetice Projektová činnost Finanční poradenství HOTEL KOSTÍNEK HOTEL MERITUM HOTEL MERITUM*** Staré nám. č.4, 6 00 Praha 6 tel.: fax: hotelmeritum@hotelmeritum.com projektové dokumentace a nic na tom nemûní ani rozhodnutí Ústavního soudu. Do konce leto ního roku by mûly b t schváleny oba územní plány. Hned jak k tomu dojde, zaãneme s majetkov mi v kupy. Stavût bychom chtûli zaãít pfií tí rok, uvedla tisková mluvãí SD Martina Vápeníková. Podle vedoucího projektového t mu Martina Cetla z SD, se pfiíspûvková organizace dokonce dohodla s vedením obce Pasohlávky a soukrom mi firmami na napojení silnice na turistické centrum, kde by mûl v budoucnu vyrûst akvapark. Souãástí projektu je také úprava tras cyklostezek. Napojení akvaparku v Pasohlávkách bude fie eno pomocí jednoduché prûseãné kfii- Ïovatky místo doteì plánované malé okruïní kfiiïovatky. Cyklostezky nacházející se u nájezdu na hráz horní nádrïe smûfiující ke stávajícímu autokempu Merkur povedou novû dvûma smûry. Jedna po lesní cestû podél R52 smûrem na obec IvaÀ aï k mostu pfies biokoridor, druhá po závûsném mostu pfies rychlostní silnici R52 pfied Novoml nskou nádrïí. Silnice R52 ve vût inû úsekû kopíruje stopu stávající silnice první tfiídy, roz ifiuje ji v ak na ãtyfiproudou rychlostní komunikaci. Dva kilometry povede na hranici Chránûné krajinné oblasti Pálava. Bude vedena napfiíã fiíãní nivou a terasami fieky Dyje, protne nádrï Nové Ml ny. PENZION ROSA HOTEL DLOUHÉ STRÁNĚ SÍDLO ENERGOTIS PENZION ROSA Šanov 72, Králíky, tel./fax: rosa@energotis.cz

6 KVĚTEN 2009 STRANA 6 ZKLIDNĚ NÍ DOPRAVY Jeden ostrůvek nic nevyřeší. Důležitý je systém AŽ DVĚ TŘETINY LIDÍ, KTEŘÍ ZEMŘOU PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH, KOLIZE VŮBEC NEZAVINILO. Jindfiich Friã, Centrum dopravního v zkumu âesko je státem, kde lidé umírají na silnicích ãastûji neï v jin ch evropsk ch zemích. Pfiesto vláda v dobû finanãní krize fiadu obchvatû vesnic a mûst odkládá nebo zpomaluje. Podle fieditele Divize bezpeãnosti a dopravního inïen rství z Centra dopravního v zkumu Jindfiicha Friãe stát tuto oblast podceàuje a ãasto politizuje. Nejnebezpeãnûj í dálnice je podle nûj desetkrát bezpeãnûj í neï prûmûrná silnice první a druhé tfiídy. Poãet aut se neustále zvy uje. Dá se doprava ve mûstech vûbec zklidnit? Dopravu zklidnit lze, nicménû má to svá omezení. Doprava musí existovat. Îádoucí je pfiesmûrovat zejména transitní a zbytnou dopravu na silnice vy í tfiídy. Jak mají ale tento problém fie it mûsta, která na obchvat ãekají nûkolik let ãi desetiletí marnû? Zklidnûní v plném rozsahu je moïné udûlat pouze v pfiípadû, VELKÁ ZÁHADA PROVÁZÍ STAVBU NOVÉHO SKŘEČOŇSKÉHO MOSTU. Bohumín Pfii prûzkumu pozemkû tu stavafii tûsnû pfied zahájením stavebních prací narazili na starou podzemní chodbu. Nikdo zatím nebyl schopen urãit její pûvod a úãel. Vchod do chodby je pfiímo v místech budoucího mostního pilotu. Chodba vede ve smûru od Ïeleznice ke zdej ímu parku Petra Bezruãe. Podle bohumínského amatérského historika Jifiího Spáãila, kter se chodbu pokou el prozkoumat, je iroká zhruba 70 centimetrû, vysoká necelé dva metry a nûkolikrát se zatáãí. Chodba je pfiístupná asi ãtyfiicet metrû a pak je zasypaná, upfiesnil Spáãil. Mûstu se zatím nedafií objasnit, kdy byla chodba postavena, k m a proã. Pátrali jsme v archivech a mapách po vzniku ãi pûvodu V KromûfiíÏi dokázali dopravu alamounsky vyfie it. Text: Alice Dvofiáková Foto: Veronika Hrdá kdyï uï je vybudovan obchvat. Nicménû pokud obec obchvat nemá, musí se navrhnout konkrétní stavební úpravy podle intenzity dopravy, podle pomûru poãtu nákladních vozidel. Stavební prvky ãleníme obecnû do tfií skupin: opatfiení pfied vjezdem do obce, na vjezdu do obce a na vlastním prûtahu obcí. Jaké prvky povaïujete pro zklidnûní automobilové dopravy za nejefektivnûj í? Jako pfiíklady zklidàujících prvkû mûïeme uvést napfiíklad vjezdové ostrûvky, ostrûvky pro ochranu levého odboãení, vysazené chodníkové plochy, stfiední dûlicí pás a dal í. Jedná se o opatfiení, která nutí fiidiãe sníïit rychlost v obci. Jedním z nejefektivnûj ích opatfiení jsou okruïní kfiiïovatky. Dále tfieba vjezdové ostrûvky, nejlépe obousmûrnû vych lené. Nejhor í situace z pohledu bezpeãnosti je v obcích, které mají krátk a irok prûtah. KdyÏ fiidiã vidí pfiistávací dráhu, zaãátek obce a její konec, tûïko ho pfiimûjeme ke zpomalení. DÛleÏit m prvkem je také Začali stavět most a objevili chodbu V Bohumínû se obávají, aby nalezená chodba nezpûsobila problémy pfii stavbû mostu. chodby, ale na nic jsme nenarazili. Oslovili jsme armádu i památkáfie a hledáme také pamûtníky, ktefií by si mohli na její vznik pamatovat, uvedl Jan Przeczek ze stavebního odboru bohumínské radnice. Zatím se ale nikdo nepfiihlásil. Variant k ãemu mohla chodba slouïit je nûkolik. Mohla napfiíklad fungovat jako spojnice ke krytu civilní ochrany v nedalekém podniku. Nebo mohla vést jejími prostory kabeláï. HistorikÛm urãitû nebude pûvod a úãel chodby lhostejn, proto doufáme, Ïe se jim podafií záhadu objasnit. Pro nás je dûleïité to, aby nalezená chodba nezpûsobila problémy pfii stavbû mostu, dodal starosta Bohumína Petr zmínûná vysazená chodníková plocha. Vy jako chodec pfiecházíte dlouh úsek. Pro malé dûti nebo RADARY POMŮŽOU S POČÍTÁNÍM AUT star í lidi, ktefií se pohybují pomalu, je takov pfiechod nebezpeãn. Vysazená chodníková plocha tedy zkrátí prostor a umoïní chodcûm lep í v hled. Staãí pouze vystavit jeden ostrûvek nebo kruhov objezd a problém je vyfie en? Samozfiejmû, Ïe ne. Prvky zklid- Àování na sebe musí navazovat. Vícha. Nov silniãní most spojí mûstskou ãást SkfieãoÀ a centrum Bohumína. Bude dlouh sto metrû. Unikátní zavû ená konstrukce sloïená ze ãtyfi mohutn ch pylonû a ocelov ch prutû bude váïit 650 tun. Moderní most nabídne lep í dopravní fie ení a pfiímé napojení na dálnici D 47. Jeho nedílnou souãástí je dálniãní pfiivadûã a obchvat. První automobily by mohly po mostû projet uï v druhé polovinû roku 20. Cel komplex staveb a stavebních úprav vyjde na 994 miliónû korun, samotn most pfiijde na 80 milionû. Investorem je editelství silnic a dálnic. Objekt nahradí souãasn skfieãoàsk most, kter uï je technicky nevyhovující. Pod mostem vznikne je tû pfied jeho v stavbou nov kruhov objezd. Jeho v stavba potrvá zhruba ãtyfii aï pût mûsícû. AÏ bude hotov, dojde ke stavbû samotného mostu, ta bude trvat pfies jeden rok. Musí v tom b t systém. Je tfieba znát pomûr nákladních a osobních vozidel. Jeden ostrûvek není systematické fie ení. VÏdycky je to otázka priorit. Buì chcete zajistit rychlé projetí motorové dopravy, nebo chcete prostfiedí uzpûsobit také pro ty, ktefií tam Ïijí. VÏdycky je to nûco za nûco. Plynulost dopravy jde ruku v ruce s bezpeãností. Myslíte si, Ïe radary, které v obcích mûfií fiidiãûm orientaãnû rychlost, jsou uïiteãné? Informativní radary zaïily boom asi pfied dvûma lety, kdy na nû bylo moïné získat dotace. Îádné opatfiení nefunguje na v echny fiidiãe stejnû. Jsou skupiny fiidiãû, ktefií kdyï vidí na radaru vy í neï povolenou rychlost, tak zpomalí. Tûch je zatím vût ina. Dále je skupina lidí, které je to víceménû jedno a radar vûbec nereflektuje. Jsou i tací, ktefií radar neakceptují vûbec a je tû si na nûm testují rychlost. Napfiíklad v centru Fr dku- -Místku takto jednou namûfiili v noci aï sto deset kilometrû v hodinû. Ale i pfiesto tam mûfiiã efekt má. Radar totiï pfiiná í dvû hlavní v hody: MÛÏete zaregistrovat aï nûkolik tisíc záznamû o tom, kolik vozidel projelo a jakou jel fiidiã rychlostí. Starosta tato ãísla pak mûïe vyuïít k popudu policie, aby mu v daném místû mûfiila rychlost. Radary jsou velice vhodné a dobfie pûsobí, zejména pokud se podpofií takzvan m ostr m mûfiením. Je kruhov objezd lep í neï semafor? Proã? OkruÏní kfiiïovatka má fiadu v hod a je vhodné ji postavit tam, kde se kfiíïí více komunikací, nebo kde je potfieba sníïit rychlost prûjezdu. OkruÏní kfiiïovatka má mnohem vût í kapacitu neï klasická prûseãná kfiiïovatka. Nejhor í je, kdyï dojde ke kombinaci okruïní a svûtelnû fiízené kfiiïovatky. Potom ztrácí celé opatfiení efekt. Jsou dobr m opatfiením zpomalovací prahy? Zpomalovací prahy v tom smûru, jak se u nás ãasto pouïívají, jsou pfie- Ïitkem. MÛÏeme je instalovat nûkam do obytné zóny nebo na komunikaci marginálního v znamu. Vhodn m opatfiením je rovnûï budování zón bez vyznaãení hlavních a vedlej ích komunikací, tedy uplatnûní pravidla pravé ruky. Znáte nûjaké moravské mûsto, kde dokázali svou dopravu opravdu alamounsky vyfie it? Dobr m pfiíkladem je tfieba KromûfiíÏ, kde zaãali dopravu koncepãnû fie it velice brzo, vlastnû jako jedni z prvních. Nûkteré prvky zklidnûní aplikovali jiï pfied v stavbou obchvatu mûsta. Máte pocit, Ïe mûsta a obce fie í zklidnûní automobilové dopravy koncepãnûji neï dfiíve? Posun vnímám jako velmi mal. V Křenovicích vysadí kvůli dálnici 00 stromů Kfienovice Nejdfiív pfii ly Kfienovice na Pfierovsku kvûli dálnici D o více neï tisíc stromû a dal í tisíce kefiû. Teì bude editelství silnic a dálnic obci vynahrazovat kodu. Nechá vysadit 00 stromû a kefiû. Ze zemûdûlské vesnice se tak stane jedna z nejzelenûj ích obcí v mikroregionu Kojetínska. Jen na návsi jsme uï vysadili devadesát lechtûn ch stromû a 470 kefiû. V na em katastru, na území 904 hektarû, pak vysadíme zbytek. V echny náklady pfiitom bude platit editelství. Dokonce bude pût let proplácet i údrïbu, uvedl kfienovick starosta Zdenek Vrána. Pro Kfienovice má tak stavba dálnice mnoho v hod. NejenÏe pfies vesnici nebudou projíïdût tisíce aut a kamionû dennû, lidé také pfiestanou mít strach z kaïdoroãní hrozby povodní. Kromû stromû, které dokáïou zpevnit pûdu tak, aby se nesesouvala, editelství kolem dálnice vybudovalo poldry a vyãistilo potok Vlãí Dolka. Na stavbû dálnice D, úseku Mofiice Kojetín, jsme vykáceli témûfi 2600 kusû dfievin a 8300 ãtvereãních metrû kefiû. Za to vysadíme v obvodu stavby 70 stromû a 93740kefiÛ. Mimoto nám je tû úfiad Ïivotního prostfiedí pfiedepsal náhradní v sadby mimo obvod stavby, tedy na katastrech jednotliv ch obcí, uvedla mluvãí editelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Zákon pfiitom takov postup editelství nenafiizuje. O tom, jak má vypadat pfiesná podoba kompenzace rozhoduje odbor Ïivotního prostfiedí na pfiíslu ném úfiadu. Bez jeho souhlasu nemûïeme ani zaãít kácet. Ten nám také nafiídí, kolik stromû máme znovu vysadit, dodala Vápeníková. Evropské stavby se určitě nezastaví Stavba silnic hrazená z ãeského rozpoãtu je ohroïená. âesko ale nemûïe dopustit, aby se zpomalila v stavba projektû, které proplácí Evropská unie prostfiednictvím Operaãního fondu Doprava. Z tohoto programu zaplatí Unie na Moravû více neï patnáct miliard korun na stavbu a opravu silnic. Stát musí doplatit více neï deset miliard. Pfieãtûte si, které moravské projekty nemûïe vláda pozastavit: Stavba Zahájení Ukonãení Pfiíspûvek EU v Kã Celkové náklady Rychlostní silnice, Rychaltice Fr dek Místek Bfiezen 2009 Kvûten Silnice I/58 Pfiíbor obchvat íjen 2008 Listopad Silnice I/52 Brno Rajhrad Záfií 2008 Kvûten Silnice I/50 Bánov obchvat íjen 2008 âervenec Propojení silnic I/ a I/56, spojka S v Opavû Duben 2008 Únor Silnice I/ âesk Tû ín obchvat Únor 2006 Listopad Silnice I/38 Jihlava, obchvat jih Leden 2006 íjen Silnice I/49 Zlín Malenovice, II. etapa âerven 2005 íjen Silnice I/ Hrádek prûtah âervenec 2008 Únor D KromûfiíÏ íkovice a R Skalka Hulín Duben 2008 Kvûten Silnice I/38 Habry HavlíãkÛv Brod, Kvûten 2008 Prosinec Silnice I/28 Dobromûfiice Odolice Listopad 2008 âerven Silnice I/ Jablunkov obchvat Leden 2006 âervenec Silnice I/34 âeská Bûlá obchvat Bfiezen 2008 Bfiezen Silnice I/ Semetín Bystfiiãka,. stavba íjen 2005 Srpen Silnice I/38 M. Budûjovice obchvat Bfiezen 2008 íjen Zdroj: Creditinfo - Odvětvová analýza Ve společnosti i v médiích se stále ozývá mnoho hlasů, které z povzdálí vykřikují: Kamiony ničí naše silnice!. Jen málokdo se ale zamyslí nad tím, jaký význam má tento způsob přepravy nákladu pro českou ekonomiku. To, že jsou dopady této přepravy velkou zátěží na české silnice plně vyváží hospodářský efekt tohoto nejuniverzálnějšího způsobu transportu. Stoupající produktivita práce a pozitivní vývoj odvětví kamionové dopravy byl zabrzděn ekonomickou krizí. Zjistěte i vy, jakjsounatomfirmyvtomto oboru v Odvětvové analýze Kamionové dopravy obsahující 87 významných kamionových dopravců. INZERCE 87 kamionových d(op)ravců pod lupou CREDITINFO CZECH REPUBLIC, s. r. o. Nad Botičem 593/ Praha 0 tel.: fax: info@creditinfo.cz

7 KVĚTEN 2009 STRANA 7 SVĚ T MOTORŮ Hybridní auta Hybridní auta blízké budoucnosti Ačkoli se s tak zvanými hybridními auty setkáváme na našich silnicích stále jen velmi zřídka, jejich obliba v celé Evropě pomalu vzrůstá. A to nejen díky jejich šetrnosti k životnímu prostředí. Podívejme se na zelená auta trochu zblízka. INZERCE Toyota Prius Nový model Toyoty Prius půjde do prodeje koncem roku Model třetí generace by se měl s množstvím CO 2 vypouštěných do ovzduší poprvé dostat pod hranici sto gramů na kilometr. Spotřeba by mohla činit něco kolem 3, litru na sto kilometrů. Část motoru hybridů je spalovací a další elektrická. Zejména díky elektromotoru je právě jízda ve městě jejich nejsilnější stránkou. Funkce elektromotoru výrazně ušetří palivo v nádrži a celková spotřeba se u některých modelů může snížit až o neuvěřitelných osmatřicet procent. Honda Insight: 566 tisíc korun Prvním typem hybridního automobilu na našem trhu je Toyota Prius. V současnosti se může pochlubit více jak miliónem prodaných vozů. Její konstrukce klade důraz na co nejmenší tvorbu emisí. Elektromotor dokáže zrychlit až na čtyřiadvacet kilometrů za hodinu. Pak teprve přijde na řadu spalovací motor. Množství CO 2, které se dostává do vzduchu, činí při spotřebě 4,3 litru na sto kilometrů pouhých 04 gramů CO 2 na kilometr. Honda Insight Nejžhavější konkurent tradičního hybridu Toyoty Prius jde právě na japonský trh. Základní cena Hondy Insight byla stanovena na zhruba 2 tisíc dolarů. Základní verze ostříleného Priusu se přitom v Japonsku prodává nyní za v přepočtu 566 tisíc korun. Vysoké množství vypouštěného CO 2 z výfukových plynů je stále palčivou otázkou, stejně tak jako problém s klesajícími zdroji ropy. Je jen otázkou času, kdy přestanou být automobily s hybridním pohonem pouhou extravagancí movitých milovníků přírody. Na americkém kontinentě je trh s hybridními auty o poznání rozvinutější, přesto při ročním prodeji šestnácti milionů automobilů vusa je letošních plánovaných asi 300 tisíc hybridů jenom kapka v moři. Ve výhledu pěti let by se na evropském trhu mělo objevit až padesát modelů hybridů. V současné době se na českém trhu prodává vedle už zmiňované Toyoty Prius také Lexus RX 400h, Lexus GS 450h a Honda Civic. Více informací o hybridních autech naleznete na serveru Volkswagen Scirocco Volkswagen Scirocco třetí generace nejoblíbenějšího kupé AUTO ROKU 2009 v kategorii sportovní, luxusní vozy a kabriolety Šesti a sedmistupňová převodovka DSG Zavazadlový prostor až 7 litrů Spotřeba dle typu motoru 5,4 až 7,6 litru na sto kilometrů Adaptivní systém řízení podvozku se třemi programy normal, sport a comfort Přesto, že se jedná o sportovní vůz, je nové Scirocco určeno pro čtyři dospělé osoby. Vybavení šesti airbagů dokazuje jeho vysokou bezpečnost. Výškově nastavitelná sedadla řidiče i spolujezdce zajišťují absolutní komfort. Klimatizace, stabilizační systém ESP, brzdový asistent a posilovač řízení jsou pak samozřejmostí, stejně tak jako sportovní podvozek. Pro sportovní vůz s vysokým výkonem zvolili konstruktéři dva motory. Motor TDI s přímým vstřikováním paliva common rail a motor TSI s výkonem až 47 kw (200 koní). Volant, páka ruční brzdy a hlavice řadicí páky jsou potažené kůží. U špičkového modelu TSI 2.0 jsou navíc i chromované koncovky výfuku a čalounění střechy Titanium black. 250_RosAuto_VW Passat_(05x237).indd 5/4/09 :0:45 AM

8 KVĚTEN 2009 STRANA 8 9 DÁLNIČ NÍ A SILNIČ NÍ SÍŤ NA MORAVĚ Letos měli řidiči dojet po dálnici z Prahy do Ostravy. Stavbě hrozí několikaleté zpoždění LETOS MĚLO ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ZPROVOZNIT DALŠÍCH ČTYŘIADVACET KILOMETRŮ NA DÁLNICI D. I TĚMTO STAVBÁM HROZÍ, ŽE JE STÁT ZAKONZERVUJE. Pokraãování ze strany 9 Pacov 34 J5 J52 Ledeč n. Sáz. 34 Pelhřimov Z kroku nového ministra jsou v oku zejména vedení krajû a mûst. Vût ina staveb, které Slameãka oznaãil, totiï mûla nejen potfiebná povolení, ale stavby pfiímo navazovaly na pfiedchozí investice. Napfiíklad v Brnû hrozí, Ïe pokud se nepostaví Svitavská radiála, nové tunely Dobrovského za sedm miliard budou nûkolik let nevyuïité. Dopravní komplikace také nastanou v momentû, kdy Raku ané dostaví jejich dálnici z Vídnû do Mikulova. Rozpoãet SFDI je dlouhodobû podhodnocen, kaïdoroãnû v nûm chybí dvacet miliard korun. Úkolem ministra je tyto peníze ve státním rozpoãtu najít, fiíká primátor Brna a stínov ministr dopravy Roman Onderka. Ministerstvo dopravy oznaãilo za ohro- Ïenou také stavbu rychlostní silnice R49, která má propojit Hulín s Fry tákem a následnû pak Slovenskou republiku. Sedmnáctikilometrov úsek se mûl dostavût za dva a pûl roku. Hulínu se má podle plánu 23 Humpolec Telč Ledeč n. Sáz. 34 Třešť J63 38 Havlíčkův Brod 38 I/38 Znojmo obchvat I Stavby, které Ministerstvo dopravy označilo za ohrožené I/38 Znojmo obchvat II J53 J65 Jihlava J56 ulevit uï o rok dfiíve. Doufám, Ïe se toho doïiju. Hulínem teì projíïdí dvacet tisíc aut. Máme úplnû popraskanou omítku a doma to je pfies den jako pfii malém zemûtfiesení, uvedla obyvatelka Hulína Marie Podhájská. Chotěboř J54 Polná 34 9 Moravské Budějovice Rakousko Předražené silnice Předpokládaný postup výstavby a uvádění nových úseků do provozu v letech Znojmo 37 Žďár n. Sáz. Třebíč B5 J50 Velké Meziříčí B N. Město na Mor. Náměšť n. Osl. I/38 Znojmo obchvat I Wien Boufilivû reagují napfiíklad i zástupci no ovické automobilky Hyundai. Té totiï vláda uï v roce 2006 slíbila, Ïe napojí zónu na dálnici R48. KfiiÏovatku chtûla postavit do roku 20. Teì mluví o roku 203. TûÏko to mûïeme pochopit. My jsme vybudovali fabriku za tfiicet miliard do osmnácti mûsícû. Stát ani není schopn dostát sv m závazkûm po sedmi letech, kritizuje mluvãí Hyundai Motor Manufacturing Czech Petr Vanûk. Ekonomové a neziskové organizace se pfiitom shodují na tom, Ïe k podobnému scénáfii nemuselo dojít. UÏ od zaãátku byla patnû nastavená pravidla. Kdyby nebylo tolik otazníkû nad pfiedraïen mi stavbami, pak se nemuselo stát, Ïe státu dojdou peníze zrovna ve chvíli, kdy je to nejhor í. V dobû hospodáfiské recese. Urãitû by ale teì vláda nemûla reagovat tím, Ïe si vezme dal í úvûry a stát tak je tû více zadluïí, myslí si hlavní makroekonomick stratég âsob Tomá Sedláãek. B Bystřice n. Pern. Ivančice Moravský Krumlov Rosice Tišnov B B2 B B52 43 Kuřim B63 B53 B I/42 Brno VMO MÚK Dobrovského Svitavská radiála I/42 Brno VMO Dobrovského B Rakousko B R52 Pohořelice Ivaň Wien Hustopeče Mikulov Nevládní organizace totiï uï nûkolik let upozoràují na to, Ïe silnice v âesku jsou draï í neï jinde v Evropû. Z na ich anal z vypl vá, Ïe SD staví dálnice nesystémovû a není schopné pfiipravit zákonné dokumentace. Zbyteãnû pak pfiichází o evropské peníze, uvedl právník z Ekologického právního servisu Martin Fadrn. Podle materiálû editelství silnic a dálnic stojí prûmûrn kilometr dálnice asi dvû stû milionû korun. Jiná nezávislá agentura Mott MacDonald spoãítala, Ïe kilometr ãeské dálnice stojí pûl miliardy. Letovice Blansko Brno 40 Boskovice Šlapanice R52 Perná st. hranice ČR/AU Wien 50 Rousínov 50 I/ Břeclav obchvat Břeclav B62 Zábřeh 35 Slavkov u Brna Vyškov B58 Bučovice Dubňany Hodonín B60 Slovensko Polsko M50 Mohelnice Kyjov 35 Prostějov B59 46 Holíč M54 Šumperk M Litovel Paczków Uničov Jeseník Z Šternberk Olomouc Kojetín Strážnice Polsko Slovensko 46 M 7 44 Rýmařov M52 D Přerov Lipník Chropyně Z4 Hulín Kroměříž Z Otrokovice 7 M2 45 I/49 Malenovice Otrokovice Veselí nad Moravou St. Město 35 Přerov M53 Uherské Hradiště Kunovice Vrbno p. Prad. Napajedla Myjava Prudnik Bruntál Z5 47 Z3 Holešov 49 Hulín Fryšták 54 Z56 49 Z6 Z53 Polsko Lipník n. Beč. Uherský Brod Zlín T68 49 Prudnik Bystřice p. Host. Krnov Luhačovice Vítkov Hranice 35 Z52 T62 Opava I/ Mokré Lazce Odry Hradec n. Moravicí 47 D47 Bělotín Hladké Životice Slovensko N. Mesto n. Váh. Z Z Z54 Slavičín 69 T7 49 Valašské Meziříčí T67 Z50 49 Z5 T2 48 T Bílovec 47 T8 49 T70 T60 58 Z58 T8 T63 35 T9 Nový T7 Jičín Kopřivnice I/35 Valašské Meziříčí Lešná 58 II. etapa 56 T5 I/56 Ostrava Místecká I. stavba I/ Ostrava Rudná Bohumín Ostrava T53 I/47 Severní spoj I. stavba T64 Vsetín Kravaře Fulnek I/ Hladké Životice Studénka obchvat T T69 58 Trenčín Valašské Klobouky Brumov- -Bylnice Nemšová Zubří Rožnov p. Radh. Slovensko Racibórz Púchov Příbor Polsko Hlučín Frenštát p. Radh. 56 T0 T65 T66 Vratimov Slovensko Gliwice I/56 Ostrava Místecká II. stavba D47 Hladké Životice Bílovec I/35 Valašské Meziříčí Lešná III. etapa JIHOMORAVSKÝ KRAJ B R Pohořelice Ivaň ,9 km B2 R Ivaň Perná ,0 km B3 R Perná st. hr. ČR/Rakousko ,2 km B50 I/38 Znojmo, obchvat I ,0 km B5 I/38 Znojmo, obchvat II ,4 km B52 VMO Dobrovského B ,9 km B53 VMO MÚK, Dobrovského, Svitavská radiála ,0 km B VMO Tomkovo náměstí ,7 km B56 VMO Rokytova ,6 km B58 I/50 Bučovice, přeložka ,5 km B59 I/5 Hodonín, MDO II ,4 km B60 I/5 Hodonín, obchvat ,4 km B6 I/53 Lechovice, obchvat ,5 km B62 I/ Břeclav, obchvat ,3 km B63 I/43 Krhov Voděrady ,5 km KRAJ VYSOČ INA J50 I/9 Žďár n. Sáz. Mělkovice přeložka ,9 km J5 I/34 Božejov Ondřejov ,2 km J52 I/34 Ondřejov Pelhřimov ,2 km J53 I/34 Roušťany Pohled ,0 km J54 I/34 Česká Bělá obchvat ,2 km J56 I/38 Moravské Budějovice obchvat ,4 km J63 I/34 Květinov most ev. č ,8 km J65 I/38 Havlíčkův Brod JV obchvat , km 35 Rychvald 56 T20 T73 59 Petřvald Šenov T6 67 Orlová Havířov T72 T Frýdek- -Místek R48 Frýdek-Místek obchvat 48 Frýdlant n. O. Gliwice Bytča D47 Bohumín st. hr. ČR/PL I/67 Skřečoň Bohumín obchvat Petrovice u Karv. Karviná T T56 Český Těšín T Slovensko Bielsko-Biała Třinec T58 Žilina Bystřice Jablunkov Polsko ÚSEKY SE URČITĚ POSTAVÍ A LETOS I OTEVŘOU úsek délka zahájení zprovoznění D /II Mořice Kojetín, 2. etapa 6,6 km I.Q/2007 0/2009 D Kroměříž-východ Říkovice,3 km /200 D Bělotín Hladké Životice 8, km 05/2006 2/2009 D Hladké Životice Bílovec,7 km 04/2006 2/2009 ÚSEKY, KTERÉ SE JIŽ ZAČALY PŘIPRAVOVAT úsek délka zahájení zprovoznění D Bohumín hranice s Polskem 6, km II.Q/200 R49 Hulín Fryšták 7,3 km /20 R Hulín Hulín-východ (součást stavby D) 2,8 km /200 R Hulín Skalka 0,8 km /20 ÚSEKY, KTERÉ JSOU PŘED ZAHÁJENÍM úsek délka zahájení dokončení R48 Rychaltice Frýdek-Místek 7, km /20 ÚSEKY, JEJICHŽ STAVBA JE V PLÁNU úsek délka zahájení zprovoznění D Říkovice Přerov 0, km D Přerov Lipník nad Bečvou 4,3 km /202 R48 Rybí Rychaltice 3 km 08/200 05/203 R48 Frýdek-Místek, obchvat 8,7 km R Otrokovice, JV obchvat 3, km 02/200 09/202 R56 Frýdek-Místek, připojení na R48 2, km Zdroj: MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ T D 4705 Bělotín Hladké Životice , km T2 D 4706 Hladké Životice Bílovec ,7 km T6 D Bohumín st. hr. ČR/PR , km T7 R48 MÚK Bělotín Rybí ,8 km T8 R48 Rybí MÚK Rychaltice ,6 km T9 R48 Rychaltice Frýdek-Místek , km T0 R48 Frýdek-Místek obchvat ,6 km T R56 Frýdek-Místek, připojení na R ,4 km T20 R48 MÚK Nošovice , km T5 I/ a I/56 propojení spojka S v Opavě ,8 km T52 I/ Opava severní obchvat vých. část ,0 km T53 I/ Mokré Lazce hr. okr. opa/ova ,8 km T I/ Třanovice Nebory , km T56 I/ Nebory Oldřichovice ,9 km T I/ Oldřichovice Bystřice ,2 km T58 I/ Hrádek průtah ,3 km T60 I/ Ostrava Prodloužená Rudná ,5 km T62 I/45 Krnov hraniční přechod , km T63 I/47 Severní spoj I. stavba , km T64 I/56 Ostrava prodl. Místecká I. stavba ,3 km T65 I/56 Ostrava prodl. Místecká II. stavba ,2 km T66 I/56 Ostrava prodl. Místecká III. stavba ,5 km T67 I/ Hladké Životice obchvat ,8 km T68 I/ Krnov SV obchvat ,8 km T69 I/58 Mošnov obchvat ,7 km T70 I/58 Příbor Skotnice ,9 km T7 I/58 Příbor obchvat ,8 km T72 I/67 Karviná obchvat ,0 km T73 I/67 Skřečoň Bohumín, obchvat ,8 km OLOMOUCKÝ KRAJ M D 036 Říkovice Přerov , km M2 D 037 Přerov Lipník ,3 km M4 R Křelov Slavonín 2. etapa ,3 km M50 I/44 Vlachov Rájec ,9 km M52 I/46 Šternberk obchvat ,7 km M53 I/ MÚK s ČD Přerov Předmostí ,5 km M54 I/60 Javorník obchvat ,0 km ZLÍNSKÝ KRAJ Z D 034./II Mořice Kojetín 2. etapa ,6 km Z4 D 035 Kroměříž východ Říkovice , km Z5 R Hulín Fryšták ,3 km Z6 R Fryšták Lípa. etapa ,7 km Z R 03 Skalka Hulín ,8 km Z3 R 05 Otrokovice, obchvat JV , km Z50 I/35 Valašské Meziříčí Lešná, 2. etapa ,7 km Z5 I/35 Valašské Meziříčí Lešná, 3. etapa ,7 km Z52 I/49 Vizovice Lhotsko ,3 km Z53 I/50 Bánov, obchvat ,4 km Z54 I/ Semetín Bystřička. stavba ,6 km Z I/ Semetín Bystřička, 2. stavba , km Z56 I/49 Malenovice Otrokovice ,2 km Z I/35 Lešná Palačov ,7 km Z58 I/35 Rožnov pod Radhoštěm, křižovatka ,4 km km Bratislava Mapový zdroj: ŘSD

9 KVĚTEN 2008 STRANA 0 ZADLUŽENÍ KRAJŮ AKTUÁLNĚ VYSOČINA POMŮŽE REGIONU NA UKRAJINĚ Jihlava Kraj Vysoãina letos podpofií ãtyfimi miliony korun svûj partnersk region v Zakarpatské oblasti na Ukrajinû. Vedle právû probíhajích oprav základních kol se z penûz zaplatí rekonstrukce zafiízení pro postiïené dûti. Máme zájem pokraãovat v rekonstrukci zafiízení ve kolách ve Strymbû a Laze ãynû. Poãítá se také s vybudováním základû kanalizace a pfiípojky vody, uvedl námûstek hejtmana Vladimír Novotn. Peníze smûfiují na Ukrajinu pfies fond ViZa. Právû z tohoto fondu by také chtûli jeho zástupci zaplatit na Ukrajinû nové turistické znaãení a obnovu studánek, pfiípadnû propagaci kraje Vysoãina. Kraje jsou v půjčování zdrženlivé AKTUÁLNĚ NA SEVERNÍ MORAVĚ VZNIKÁ SOCIÁLNÍ RADA Ostrava Rada hospodáfiské a sociální dohody Moravskoslezského kraje, která vzniká na Ïádost regionálních odborû, bude spoleãn m dobrovoln m dohadovacím a iniciativním orgánem vefiejné správy, zamûstnavatelû a odborû. Jejím hlavním cílem bude dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodáfiského a sociálního rozvoje Moravskoslezského kraje. Spolupráce je vïdy pozitivní prvek smûfiující kupfiedu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe v souãasné dobû, kdy se jiï projevují v na em kraji dûsledky hospodáfiské krize, je potfiebné spojit síly a spoleãnû nacházet v chodiska, fiekl hejtman Jaroslav Palas. VE VSETÍNĚ DISKUTOVALI O SESUVECH Vsetín Ve vsetínském zámku probûhla dvoudenní konference na téma sesuvy pûdy. Vsetínsko totiï patfií k územím, která jsou sesuvy nejvíce posti- Ïená. Vala sko je z tohoto pohledu území v jimeãné svou geologickou stavbou pfiímo pfiedurãeno, aby bylo suïováno ãast mi svahov mi pohyby, fiíká Jan Klime z Akademie vûd âr. Na svou geologickou strukturu doplatili na Vsetínsku pfii velké vodû v roce 997 a v roce Protiopatfiení tehdy vy la na 35 milionû korun. Vsetínské nyní trápí propadání chodníku v Panské zahradû. ČESKÉ DRÁHY SLAVÍ ÚSPĚCH S LOW COSTY âeské dráhy vydûlávají na low costech pfies internet. Speciální mezinárodní jízdenky etikety a âd TIPy, které je moïné koupit pouze na síti, letos pfiinesou spoleãnosti trïby kolem 25milionÛ korun. Úspû nû obsazujeme destinace, kam nelétají nízkonákladové letecké spoleãnosti, jako jsou Berlín, Budape È, VídeÀ nebo Salcburk, fiekl Tomá âech z odboru koncepce âd. KRAJE SI PŮJČUJÍ NA EVROPSKÉ PROJEKTY. ZPĚTI MORAVSKÝCH BUDE NEJVÍCE ZADLUŽENÝ JIHOMORAVSKÝ Morava Jihomoravsk kraj chce letos ãerpat aï dvoumiliardovou pûjãku od Evropské investiãní banky. Hejtman Michal Ha ek totiï chce proti krizi bojovat investicemi. Z celkového rozpoãtu 5,5 miliard hlásil kraj v bfieznu ztráty aï 736milionÛ korun na daàov ch v nosech. Propad mûïe b t i patnáct aï dvacet procent, to vidím ale spí e jako katastrofick scénáfi, uvedl Ha ek. Dvoumiliardová ãástka má slou- Ïit ke spolufinancování evropsk ch projektû, zateplování vefiejn ch budov a vlastních investiãních projektû jako jsou vûda, sociální péãe nebo turismus. Úvûr je v sledkem politické dohody, je to nejlep í cesta, kraj uï si ji vyzkou el a má zku enosti, uvedl Ha ek. Dvû miliardy uï by tak byly druh m úvûrem, kter si Jihomoravsk kraj u EIB bere. V roce 2005 si totiï vypûjãil,2 miliardy korun b val hejtman Jifií Juránek. Úvûr rozlo- Ïen do deseti let by mûl b t splacen v roce 205. Úroky z tohoto úvûru pfiedstavují roãnû 43 milionû. V pfiípadû Ha kovy varianty dvou miliard by kraj splácel 200 milionû roãnû, úroky by ãinily asi 68 milionû korun. Ha ek by si rád poïádal o odklad splácení úvûru na rok 205. Oba dva úvûry by tak kraj splácel pouze jeden rok. Zku enost s ãerpáním úvûru od EIB má i Zlínsk kraj. V roce 2006 si vypûjãil ãástku,5 miliardy korun. Splácet ji bude do roku Peníze jsme si vypûjãili na investiãní projekty rozvoje infrastruktury a podobnû. Stále je tû je doãerpáváme. V loàském roce jsme otevfieli novou úvûrovou linku na pûl miliardy, ze které chceme kofinancovat evropské projekty. V pfiípadû potfieby máme také pfiedjednan úvûr na, 5 miliardy, fiekl mluvãí Zlínského kraje Patrik Kamas. PÛlmiliardov úvûr od EIB splácí také kraj Vysoãina. Úvûr, kter byl ãerpán v letech 2006 a 2007 zaãali na Vysoãinû platit aï s dvoulet m odkladem. Z celkového rozpoãtu 8,7 miliard korun splatí kraj evropské bance 24,4 milionu roãnû, pfiibliïnû 20 milionû pfiedstavuje úrok. Dluh bude kraj splácet aï do roku V minulosti byl úvûr ãerpán pfiedev ím na opravu silnic, které jsou ve vlastnictví kraje Vysoãina. V tuto chvíli o Ïádném dal ím úvûru neuvaïujeme, ale máme moïnost ãerpat velmi v hodn kontokorentní úvûr u Volksbanky, sdûlil námûstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotn. Podle Novotného operuje kraj s vyrovnan m rozpoãtem, leto ní daàové pfiíjmy dosáhnou asi 97 procent tûch loàsk ch. Ve fondu strategick ch rezerv má kraj pfies,2 miliardy korun. Také Vysoãina pfiijala Kolik mají kraje penûz Kraj Rozpoãet Souãasné úvûry Moravskoslezsk 7, 953 mld., mld. (EIB) + 80 mil. (SFDI) Olomouck 9, 55 mld.,8 mld. (EIB) mil. (âs) Vysoãina 8, 75 mld. 500 mil. (EIB) Zlínsk 7,874 mld.,5 mld. (EIB) Jihomoravsk 5, 488 mld.,2 mld. (EIB) protikrizová opatfiení ve formû investic. Úrok 68 milionů ročně âástku o, milardû si od EIB vypûjãil také Moravskoslezsk kraj. Peníze zaplatily projekt nazvan Infrastruktura v Moravskoslezském kraji. Úvûr, kter kraj ãerpal v letech 2005 aï 2008, bude splácet od leto ka aï do roku 208. Dále si kraj vypûjãil osmdesát milionû korun od Státního fondu dopravní infrastruktury. Ty bude fondu vracet letos v ãervnu. Rozpoãet kraje ãiní pro leto ní rok témûfi osmnáct miliard korun. Celkové zadluïení kolem,2 miliony korun pfiedstavuje zadluïení,84 procent, uvedla mluvãí Moravskoslezského kraje árka Vlãková. V souvislosti s krizí kraj nyní uvaïuje o pfiijetí dal ího úvûru. ZvaÏujeme velikost bankovního úvûru, kter by slouïil k profinancování investiãních akcí v oblasti stavebnictví ve sféfie zdravotnictví, kolství, kultury a cestovního ruchu, fiekl hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. Olomouck kraj si uï u Evropské investiãní banky pûjãil dvakrát. 900 milionû na opravu silnic druh ch a tfietích tfiíd uï vyãerpal. Dluh bude splácet do roku Druh úvûr sjednan aï do v e tfií miliard korun stále je tû ãerpá. Chce ho vyuïít na spolufinancování evropsk ch projektû. Evropské investiãní bance by ho mûl splatit do roku Olomouckému kraji také pûjãila peníze âeská spofiitelna. Podle finanãního analytika âeské spofiitelny Davida Navrátila je investování dobrou cestou. Kraje si ale musí uvûdomit, do ãeho investují a jaká bude návratnost jejich investic. I v ãasech krize je tfieba udrïet pracovní místa. Proto je dobré investovat tfieba do vzdûlání a ne napfiíklad do ãistiãek. Splátka by nemûla pfiesáhnout deset procent pfiíjmû kraje, fiekl Navrátil. Podle analytika je nûkolikalet odklad pro kraje v hodn, ani ti nejvût í pesimisté totiï nepoãítají, Ïe by se krize táhla více jak pût let. VHAVÍŘOVĚ STAVÍ DVĚ NOVÁ PARKOVIŠTĚ Havífiov Dvû nová parkovi tû se rozhodli postavit v Havífiovû. Ve mûstû tak vznikne 4 nov ch parkovacích míst. První lokalita, kde pfiibudou parkovací stání, je v Kochovû ulici. Parkovi tû se vybaví nov m vefiejn m osvûtlením. Celkové náklady pfiesáhnou sedm milionû korun. Druhou vybranou lokalitou je ulice U Stromovky. Kromû parkovi tû tu mûsto nechá zrekonstruovat stávající chodníky a místo pro kontejnery. Parkovací místa se nav í o tfiicet procent. Celkové opravy, které budou trvat tfii mûsíce, se vy plhají na osm milionû. VSETÍN OPRAVÍ SÍDLIŠTĚ ZA OSM MILIONŮ Vsetín Regenerace dvou velk ch vsetínsk ch sídli È Rokytnice a Sychrova bude jiï brzy pokraãovat dal ími etapami. Vsetínská radnice na nû získala osmimilionovou dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Sychrov se tak letos doãká jiï páté a Rokytnice tfietí etapy. Celkové náklady na obû investiãní akce mûsto rozpoãtuje na sedmnáct milionû korun. Alice Dvofiáková ZAJIŠTĚNÍ DOSTATEČNÉ KAPACITY PARKOVACÍCH MÍST JE PALČIVÝM PROBLÉMEM PŘEDEVŠÍM VĚTŠÍCH MĚST. Jeho ãast m fie ením je v stavba parkovacích domû, kterou iniciuje sama mûstská samospráva. V praxi se potvrdilo, Ïe aktivní úloha radnic je pro efektivní regulaci mûstského parkování nezbytná. Na druhou stranu platí, Ïe v stavba a provoz parkovacích domû je v znamnou investicí s nemal mi dopady na mûstsk rozpoãet. Mûsta proto logicky hledají zpûsob, jak pfii fie ení parkování efektivnû a hospodárnû dosáhnout sv ch cílû. Konveãním zpûsobem zaji tûní v stavby a provozu parkovacích domû je postupné zadávání jednotliv ch vefiejn ch zakázek. Na základû zákona o vefiejn ch zakázkách mûsto nejprve zadá zakázku na v stavbu parkovacího domu. Následnû zadá zakázky na poskytnutí sluïeb provozu parkovací infrastruktury nebo správu a údrïbu parkovacího domu a podobnû. Nev hodou této metody jsou pfiedev ím vy í nároky na financování a moïná pluralita dodavatelû se samostatnou odpovûdností vûãi zadavateli. Jako alternativní zpûsob realizace v stavby a provozu parkovacích domû se proto nabízí spolupráce s jedním siln m strategick m partnerem ze soukromého sektoru na bázi tzv. PPP (z anglického Public Private Partnership partnerství vefiej- PRÁVNÍ PORADNA Řešení městského parkování pomocí projektů PPP Mgr. Bc. Jan Streliãka Rowan Legal s.r. o., advokátní kanceláfi Brno ného a soukromého sektoru). PPP projekty lze rozdûlit na dvû základní skupiny. První skupinou jsou tzv. koncese, druhá skupina se obvykle naz vá kvazikoncese. Koncese se realizuje na základû koncesní smlouvy. Koncesní smlouvou se soukrom partner (koncesionáfi) zavazuje poskytovat sluïby nebo provést dílo a vefiejn partner (zadavatel, mûsto) se zavazuje umoïnit koncesionáfii brát uïitky vypl vající z poskytování sluïeb nebo z vyuïívání provedeného díla, popfiípadû spolu s poskytnutím ãásti plnûní v penûzích. V uvaïovaném kontextu se typicky jedná o model, kdy soukrom partner navrhne, postaví, zaplatí a následnû po stanovenou, zpravidla del í dobu, provozuje parkovací dûm. Za to mu mûsto umoïní vybírat od parkujících osob parkovné a pfiípadnû doplácí pau- ální platby za to, Ïe soukrom partner fakticky zaji Èuje poskytování vefiejné sluïby. Kvazikoncese se od koncese li í pfiedev ím tím, Ïe soukrom partner od uïivatelû parkovacích domû parkovné neinkasuje, neboè parkovné je pfiíjmem mûsta. Výhody a nevýhody Soukrom partner na svoje riziko a náklady navrhne, postaví a financuje parkovací dûm a ze strany mûsta je placen aï za poskytování skuteãné dostupnosti parkovacích míst po sjednanou dobu (více neï pût let). Kvazikoncese jsou z formálního hlediska nadlimitní vefiejnou zakázkou. Zvlá tností kvazikoncesí v ak je, Ïe soukrom partner nese nûkterá ekonomická rizika spojená s realizací vefiejné zakázky, která by v pfiípadû klasické vefiejné zakázky nesl zadavatel. Na obû skupiny PPP projektû dopadá koncesní zákon (u kvazikoncese ãásteãnû), kter stanoví nûkteré zvlá tní poïadavky na jejich pfiípravu. Tím je zákonn reïim pfiípravy PPP projektû a v bûru soukromého partnera ponûkud odli n od typického postupu dle zákona o vefiejn ch zakázkách. Aplikace reïimu koncesního zákona a z toho plynoucí zv ené poïadavky na zadavatele patfií mezi hlavní nev hody PPP projektû. V hodami PPP projektû je vedle niï ích nárokû na financování pfiedev ím dlouhodobost vztahu se soukrom m partnerem, kter navrhne, postaví, financuje a provozuje parkovací dûm. Soukrom partner pfiistupuje k v stavbû parkovacího domu a jeho provozu s cílem dlouhodobé efektivnosti. Projektuje a staví proto kvalitnû. Soukrom partner je dále motivován fiádnû plnit svoje smluvní závazky vûãi mûstu, protoïe mu vznikají vysoké v daje zejména na zaãátku projektu, které se mu vracejí postupnû po celou dobu vztahu s vefiejn m partnerem. NemÛÏe si dovolit neplnit fiádnû, protoïe by ohrozil návratnost investovan ch zdrojû. Pfii PPP projektech vefiejn sektor optimálnû pfiená í nûkterá zásadní rizika na soukromého partnera, ãímï dochází k úsporám. PPP projekty jsou pfiíznaãné i vût- ím prostorem pro inovaci stávající infrastruktury, neboè soukrom partner je zavázán poskytovat sluïby na urãité minimální úrovni. Konkrétní v hody PPP projektû vypl vají vïdy z nastavení vztahu mezi vefiejn m a soukrom m partnerem, pfiiãemï prostor pro prosazení zájmû vefiejného partnera b vá irok. Tuzemská i zahraniãní praxe dokazuje, Ïe také v této oblasti existuje prostor pro realizaci zámûrû mûst ve spolupráci se strategick m soukrom m partnerem.

10 KVĚTEN 2009 STRANA ZADLUŽENÍ MĚ ST Města jsou zadlužená a teď budou mít méně peněz FINANČNÍ KRIZE DOPADÁ UŽ I NA SAMOSPRÁVY KRAJŮ, MĚST A OBCÍ. VÝNOSY Z DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ KLESAJÍ A S NIMI PENÍZE V ROZPOČTECH. HEJTMANI, PRIMÁTOŘI I STAROSTOVÉ PŘEHODNOCUJÍ INVESTICE. Problém tak nemají pouze kraje. O sedmdesát milionû korun bude kvûli propadu daní chud í jihlavsk rozpoãet. Mûsto se proto rozhodlo zv it daà z nemovitosti. Samosprávy ale byly zvyklé pûjãovat si od bankovních institucí na rûzné investice i v ãasech ekonomického blaha. Moravské hospodáfiství pfiiná í pfiehled zadluïení a investic nûkolika okresních mûst na Moravû. Vût- ina dotázan ch mûst úvûr má, o dal ím zatím neuvaïuje. Peníze v minulosti nejãastûji zaplatily dopravní infrastrukturu. Pět tisíc korun na obyvatele Mûst tí pfiedstavitelé se snaïí k zadluïování sv ch obyvatel pfiistupovat zodpovûdnû. ZadluÏenost mûsta se neustále sniïuje. Dluh na jednoho obyvatele mûsta ãiní pouze pût tisíc korun, coï je hluboko pod celostátním prûmûrem, kter je asi jedenáct tisíc korun. Od roku 2002 dluhy mûsta klesly o více neï sto milionû korun, uvedl bfieclavsk tajemník Dalibor Nedûla. Klidní mohou b t i obãané Zlína, celkové zadlu- Ïení tu pfiedstavuje podle námûstka primátorky Miroslava Hladíka est procent. Stát doporuãuje jako horní hranici tfiicet procent. V Karviné navíc poãítají s tím, Ïe by mohli leto ní bilanci vylep it privatizací mûstsk ch bytû. Jejich prodejem do soukrom ch rukou by mohli získat kolem 840 miliónû korun. ZadluÏenost je sice v absolutním ãísle pomûrnû vysoká, ale pofiád si stojíme dobfie i v pfiepoãtu na na e aktiva. Nikdy si nepûjãíme na nic jiného, neï jsou nutné a pro lidi uïiteãné rozvojové projekty, to je na e zásada, fiekl karvinsk primátor Tomá Hanzel. ZLÍN Rozpoãet mûsta:, tisíc korun PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: âeská spofiitelna 300 miliónû korun, poskytnut na 8 let âeská spofiitelna 00 miliónû korun, poskytnut na 8 let Státním fond rozvoje bydlení âr 9, 4 milionu korun, poskytnut na 0 let Státním fond rozvoje bydlení âr 7,6 milionu korun, poskytnut na 0 let Státním fond rozvoje bydlení âr 4,3, milionu korun poskytnut na 0 let Ministerstvo pro místní rozvoj âr 8, 5 milionu korun poskytnut na 0 let Celkem: 429,8 milionû korun Investice: oprava koly, dopravní infrastruktura, V stavba Domu pokojného stáfií, modernizace bytového fondu, zoologická zahrada B ECLAV Rozpoãet mûsta: 600 miliónû PÛjãené peníze: ano Kde: âeská spofiitelna Komerãní banka Celkem: 9 miliónû korun, splatnost do roku 207 Investice: Kanalizace, pû í zóna, dûm s peãovatelskou sluïbou, rekonstrukce základních kol a zimního stadionu UMPERK Rozpoãet mûsta: 907 miliónû korun PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: âeská spofiitelna 30 miliónû (2022) Kommnunalkredit 50 miliónû (205) Komerãní banka 70 miliónû (20) âeská spofiitelna 60 miliónû (202) Celkem: 20 milionû korun Investice: Oprava infrastruktury v historické jádru, v stavba bytû, oprava tûlocviãny, opravy silnic a chodníkû v celém mûstû KARVINÁ Rozpoãet mûsta: tisíc korun PÛjãené peníze: ano Kde: âeská spofiitelna Komerãní banka Celkem:,28 miliardy korun, splatnost do roku 2023 Investice: kanalizace, regenerace panelov ch sídli È, stavba autobusového nádraïí, revitalizace povrchov ch tokû PELH IMOV Rozpoãet mûsta: 592,73 miliónû korun PÛjãené peníze: v souãasné dobû ne Dfiíve: deset miliónû korun na rekonstrukci hotelu Kfieme ník, ukonãení splátek P EROV Rozpoãet mûsta: korun PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: Volksbank CZ 80 miliónû (20) âeská spofiitelna 30 miliónû (205) âeskomoravská záruãní a rozvojová banka 5 miliónû (202) Komerãní banka 50 miliónû (207) Dexia Kommunalkredit Bank AG 300 miliónû (2023) Celkem: 565 milionû korun Investice: Domov pro seniory, rekonstrukce autobusového nádraïí, úpravy na zimním stadionu, dopravní infrastruktura VSETÍN Rozpoãet mûsta: 700 miliónû korun PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: Státní fond Ïivotního prostfiedí 9 miliónû korun Investice: Logistické centrum odpadû BRUNTÁL Rozpoãet mûsta: 400 miliónû korun PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: âsob 04 miliónû korun (Splatnost 0 let) Investice: Rekonstrukce a pfiístavba plaveckého bazénu Zadlužení obcí není problém INZERCE CELKOVÉ ZADLUŽENÍ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ČINILO PODLE ÚDAJŮ MINISTERSTVA FINANCÍ KE KONCI ROKU 2007 VÍCE NEŽ 79 MILIARD KORUN A KE KONCI ROKU 2008 PŘIBLIŽNĚ 82 MILIARD KORUN. Jan Hanu, vedoucí Municipalit a ProgramÛ vefiejné podpory Komerãní banky ZadluÏena je pfiitom témûfi kaïdá obec s poãtem obyvatel pfiekraãujícím dva tisíce lidí. Vezmeme-li v ak v potaz v i prostfiedkû, které mûly samosprávy na sv ch bankovních úãtech ke konci roku 2008, nepfiedstavuje souãasná celková zadluïenost v raznûj í problém. Podle pfiedbûïn ch údajû ministerstva financí mûly sledované subjekty, vãetnû regionálních rad regionû soudrïnosti, ke konci roku 2008 na sv ch bankovních úãtech 89,5 miliardy korun. Jin mi slovy, prostfiedky na bankovních úãtech samospráv plnû pokr valy pfiijaté pûjãky, bankovní úvûry a vydané dluhopisy. Je v ak nutné podotknout, Ïe rozloïení zadluïenosti a úspor mezi sledovan mi subjekty není rovnomûrné. Zatímco u vybran ch subjektû nehrozí v budoucnu Ïádné potenciální problémy, pro nûkteré samosprávy mûïe souãasn stav jejich zadluïení pfiedstavovat do budoucna urãité nebezpeãí zejména v pfiípadû poklesu pfiíjmû ze sdílen ch daní. Dluh by totiï mûla samospráva z pfiebytku svého rozpoãtu splatit maximálnû do pûti aï esti let. Krize sníží příjmy až o deset procent Samosprávy financují své potfieby zejména z vlastních pfiíjmû. Dal ím v znamn m finanãním zdrojem jsou dotace ze státního rozpoãtu, státních fondû, krajû ãi regionálních rad. S ohledem na probíhající ekonomickou krizi, v souãasnosti oãekává ministerstvo financí propad daàov ch pfiíjmû oproti skuteãnosti roku 2008 o pfiibliïnû deset procent s tím, Ïe vláda pfiislíbila nekrátit pouze dotace urãené na pfiedfinancování a spolufinancování EU projektû. Také proto doporuãují zástupci ministerstva financí samosprávn m celkûm soustfiedit se v souãasnosti na realizaci projektû, které nebudou do budoucna vyïadovat spolufinancování z municipálních rozpoãtû, ale naopak pfiinesou do rozpoãtû stabilní pfiíjmy (nebo budou mít na rozpoãty alespoà neutrální dopad). Samosprávy byly a jsou pro banky v znamn mi klienty. Vzhledem k propadu daàov ch pfiíjmû a dotací v ak v souãasnosti banky více posuzují kaïdou jednotlivou Ïádost o úvûrové prostfiedky. A to nejen ve vztahu k finanãní stabilitû Ïadatele, ale také ke konkrétním podmínkám projektu ãi dotace. Pfiedev ím men ím ãi více zadluïen m municipalitám doporuãují banky konzultovat svûj projekt a poïadovan úvûr s bankou je tû pfied vypsáním v bûrového fiízení. Banka mûïe municipalitû objektivnû vyhodnotit reálnou v i úvûru, na kterou dosáhne, aby jí zároveà zûstala pfiimûfiená rozpoãtová rezerva pro vyrovnání avizovan ch v padkû v pfiíjmech.

11 KVĚTEN 2009 STRANA 2 PREZENTACE RHK BRNO Konference@ebrno.cz: Témata, která hýbou Brnem BRNO BUDUJE JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEDNY Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DOPRAVNÍCH UZLŮ V ČESKU. Brno O tûchto nejaktuálnûj ích tématech jihomoravské metropole diskutovali odborníci i iroká vefiejnost na akci konference@ebrno.cz. Akci spolupofiádala Regionální hospodáfiská komora Brno. Zá titu pfievzal primátor Statutárního mûsta Brna Roman Onderka. Brno uï více neï rok buduje svûj Agendov informaãní systém. V ichni úfiedníci by ho mûli pouïívat v plné verzi uï za rok. Shodli se na tom zástupci brnûnského magistrátu i firem, které systém pfiipravují na dvoudenní akci konference@ebrno.cz. Máme zapojené uï majetkové a ekonomické agendy. Do konce roku chceme pfiipojit i úfiady mûstsk ch ãástí. V pfií tím roce uï budeme systém dolaìovat, uvedl vedoucí Odboru mûstské informatiky Magistrátu mûsta Brna Ludûk Tich. Podle nûj by mûl informaãní systém zpracovávat nejen agendy, ale mûl by obsahovat také geografick systém nebo elektronick archiv. Magistrát mûïe vyuïít díky nové informaãní infrastruktufie i data ze záznamového kamerového systému ãi navigací dopravcû. BûÏnû by mohli úfiedníci pracovat i s multimédii. Nov software umoïní i automatizovan systém fiízení. Pomocí nûj je moïné u etfiit na v dajích za elektfiinu, vodu ãi plyn. Zapojit by se do nûj mûla nejen tisícovka úfiedníkû magistrátu, ale i zamûstnanci dal ích devûtadvaceti mûstsk ch ãástí a stejného poãtu mûstsk ch firem. Informaãní systém bude pouïívat i mûstská policie a pfiíspûvkové organizace mûsta. Které firmy se podílejí na budování brněnského informačního systému ICZ spisová služba IDS Scheer agendový systém T-mapy geografický systém 3S.cz bezpečnost a uložení dat Technické sítě Brno vybudování datového centra DÛleÏitou skupinou, na kterou se magistrát chce zamûfiit, jsou samotní BrÀané. Tûch je nyní více neï 370 tisíc. Podle pfiedstav vedení mûsta by pak mûli zákazníci úfiadu vût í komfort. Stav své Ïádosti by mohli sledovat z tepla své kanceláfie nebo domova. Podle Tichého ale takov rozsah neznamená, Ïe bude ohroïena bezpeãnost systému. Mûsto uï nyní pamatuje na bezpeãnost dat a jejich fyzické zabezpeãení. Je potfiebné, aby mûsto postavilo datové centrum, které by zajistilo nejen ochranu dat, ale i jejich kvalitní uloïení, uvedl Tomá Su ila z firmy 3S.cz, která pro mûsto fie í bezpeãnost. Pro magistrát uï proto mûstská firma Technické sítû Brno buduje nové centrum, které má poïadavkûm bezpeãnostních expertû vyhovovat. Tématem druhého dne byla dopravní obsluïnost ve mûstû Brnû. O v znamn ch projektech dopravní infrastruktury v Brnû a Jihomoravském kraji pohovofiili zástupci spoleãností mající za úkol pfiípravu dálnice R52, dostavbu Velkého mûstského okruhu Brna, Integrovaného dopravního systému, propojení Jednotného systému dopravních informací a Národního dopravního informaãního centra. Závûr konference zpestfiila pfiedná ka vedoucího Odboru dopravy MMB o moïném zavedení systému elektronického m ta, které je jiï bûïné v fiadû evropsk ch metropolí. Zá titu pfievzal brnûnsk primátor a stínov ministr dopravy Roman Onderka. Konference se zúãastnilo 0 úãastníkû. V ãele sedûl fieditel RHK Brno Petr Bajer. Nejnav tívenûj í byla prezentace námûstka ministra vnitra ZdeÀka Zajíãka. Náměstek Zajíček: egonovi tluče srdce NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK SE STAL HLAVNÍM HOSTEM PRVNÍHO DNE KONFERENCE@EBRNO.CZ. Jeho pfiedná ka byla urãená pfiedev ím zástupcûm brnûnského magistrátu a firem, ktefií doposud nevidûli podobu datov ch schránek nebo neznali pfiesné plány ministerstva vnitra. Pfiedstavuji vám egona. Je to maskot, kterému uï tluãe srdce. Brzy totiï spustíme datové schránky, pfiivítal Zajíãek posluchaãe ve Snûmovním sále na brnûnské Nové radnici. Pfiipomnûl základní fakta o datov ch schránkách a zopakoval harmonogram pfii jejich spu - tûní. Systém spou tíme od prvního ãervence. UÏ od ãervna si ho vyzkou í vybrané úfiady, které se zapojily do testovacího prostfiedí. Do posledního záfií pak pojedeme ve zku ebním provozu, abychom zjistili, kde jsou nejãastûj í problémy a nabídli jejich fie ení, uvedl Zajíãek. Pro ty, ktefií je tû stále pochybovali o tom, Ïe datové schránky pfiinesou pro úfiady úsporu penûz, pfiipravil Zajíãek názorn pfiíklad toho, jak u etfií v plzeàském krajském úfiadû, ve mûstech Rokycany a Klatovech. Podle jeho údajû napfiíklad mûsto Rokycany nyní utratí za po tovné více neï osm set tisíc korun za rok. Po spu tûní systému za odeslání datové zprávy zaplatí necel ch osmnáct korun. UÏ pfii této cenû je rokycanská radnice schopná roãnû u etfiit více neï tfii sta tisíc korun. To je o osmatfiicet procent ménû. AÏ budou datové schránky v plném provozu, cena za odeslanou zprávu klesne aï k deseti korunám. V takovém pfiípadû mûsto Rokycany u etfií více neï pûl milionu korun. Tedy 66 procent nákladû. Nové funkce CzechPointu Zajíãek také pfiipomnûl, Ïe ministerstvo vnitra podporuje, aby byl terminál CzechPoint v kaïdé obci. Plánujeme totiï roz ífiit jeho schopnosti. Teì si obãané mûïou nechat udûlat v pis ze sedmi registrû. Chceme v dohledné dobû pfiidat dal í ãtyfii, fiekl Zajíãek. Obãané by si tak mohli nechat udûlat v pis z insolvenãního rejstfiíku, získali by potvrzení o bezdluïnosti na zdravotním a sociálním poji tûní. CzechPoint by umûl udûlat hlá ení o nesouladu dokladû totoïnosti s centrální evidencí obyvatelstva a mohl by b t propojen se softwarem matriãního úfiadu. Námûstek ministra vnitra se dotkl také problematiky základních registrû, které zaãnou platit pfií tí rok v létû. Vzniknou ãtyfii základní registry: registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace a nemovitostí a registr práv a povinností, pfiipomnûl Zajíãek. Na závûr pfiipomnûl, Ïe ministerstvo vnitra poãítá s tím, Ïe na v echna opatfiení poskytne obcím dotace. REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA BRNO Staňte se členem a využijte výhod: VZDĚLÁVÁNÍ: Více než 20 akcí, kurzů a seminářů ročně Dotované semináře a kurzy na RHK Brno Hodnotový management a marketing MSP V rámci kurzu strategického řízení malých astředních podniků vyškoleno 77 firem. PORADENSTVÍ: Finanční a ekonomické poradenství (dotace z EU ) Podpora pro začínající podnikatele Celní a právní poradenství (pomoc při sporech před Rozhodčím soudem) Poskytli jsme konzultace pro 96 firem s celkovou dotací přes 500mil. Kč. ZAHRANIČNÍ VZTAHY: Přímé zastoupení Czechtrade přímo v budově RHK Obchodní mise, veletrhy Pomoc pro obchod na trhu EU (EEN) Během projektu B2Fair proběhlo 400 jednání pro více než 200 firem. NEJLEPŠÍ FIRMY BRNA soutěž TOP MSP pořadí 2008:. Real Spektrum, a. s. 2. Hutira-Brno, s. r. o. 3. Kuličkové šrouby Kuřim, a. s. Regionální hospodářská komora Brno, Výstaviště, , , rhkbrno@rhkbrno.cz Připravte se. Datové schránky startují. Zajistit vybavení pro práci s datovou schránkou a autorizovanou konverzi dokumentů PC sestava, tiskárna, kopírka, scanner, připojení k internetu 2. Aktualizovat data oobci na portálu e-pusa Data z epusa budou sloužit pro zaslání přihlašovacích údajů pro statutárního zástupce obce Databáze kontaktů samosprávy a nástroj komunikace v krizových situacích 3. Vyškolit zaměstnance pro používání datových schránek a autorizovanou konverzi dokumentů Pomůžou školitelé v egon centrech na obcích s rozšířenou působností nebo krajských úřadech CO MUSÍ UDĚLAT MALÁ OBEC PRVNÍHO A DRUHÉHO TYPU? 4. Zajistit propojení spisové služby a informačním systémem datové schránky Nákup nové elektronické spisové služby schopné komunikovat s datovým úložištěm Projednat s dodavatelem spisové služby napojení na datové schránky V případě využití hostované spisové služby zajistí tuto vazbu provozovatel elektronické spisové služby Převážně půjde o upgrade spisové služby 5. Zajistit úložiště datových dokumentů V rámci své elektronické spisové služby na úřadě Datové úložiště v technologickém centru jinde 6. Uzavřít smlouvy O využívání datového úložiště s obcí s rozšířenou působností nebo jinou institucí S Českou poštou o využívání datových schránek S certifikovanou autoritou pro certifikovaný podpis dokumentů Všechno musíte stihnout do. července 2009 INZERCE Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí: Veřejné zakázky 2009, června 2009, Praha Neživotní pojištění, června 2009, Praha Řízení lidských zdrojů, června 2009, Praha ČEPKON 2009, června 2009, Praha Profesionální asistentka, června 2009, Praha Efektivní management pohledávek, června 2009, Praha Know how to achieve Institute for International Research konference@konference.cz IIR

12 KVĚTEN 2009 STRANA 3 PREZENTACE SPOLEČ NOSTI ICZ Bez spisové služby se úřady neobejdou JIŽ ZA MĚSÍC JE ZDE PRVNÍ ČERVENEC A S NÍM I SPUŠTĚNÍ SYSTÉMU DATOVÝCH SCHRÁNEK. Roman Zemánek, fieditel obchodu pro sektor státní a vefiejná správa, ICZ Pro mnohé starosty, tajemníky a dal í pracovníky obecních úfiadû se jedná o znaãn zásah do rutinní administrativní práce úfiadu jenï, si vyïádá fiadu zmûn v zabûhl ch procesech. Zcela urãitû se to neobejde bez organizaãních ale i technologick ch zmûn, které musí provést vedení úfiadû, odpovûdné za dodrïování legislativy v oblasti doruãování, zpracování a archivace písemností. Tento nov zpûsob komunikace pfiiná í mimo zmiàovan ch zmûn v zaïit ch postupech práce úfiadu zároveà i nové nároky na pracovníky, ale hlavnû i na vybavení poãítaãovou technikou a programov m vybavením. Pojìme se podívat na situaci pohledem obecního úfiadu s fieditelem obchodu pro sektor státní a vefiejná správa spoleãnosti ICZ, a. s. Romanem Zemánkem. Co se zmûní od prvního ãervence? Jak by se mûli starostové a tajemníci mûst a obcí na start datov ch schránek pfiipravit? Zvlá tû pro vût í úfiady, které vyfiizují stovky písemností, je nejlep í, kdyï mají kvalitní elektronickou spisovou sluïbu. Tûm, co ji dosud nemají je, doporuãeno její pofiízení co nejdfiíve, ostatnû i pfiíslu ná pfiipravovaná novela zákona ã. 499/2004 pamatuje na povinnost tûchto úfiadû vést spisovou sluïbu elektronicky. Pokud si obec bude pofiizovat spisovou sluïbu v leto ním roce, pak by mûla b t podmínkou v bûru i funkãní rozhraní aplikace na IS Datov ch schránek. V pfiípadû, Ïe spisovou sluïbu jiï úfiad provozuje, pak je nutno poïadovat upgrade aplikace s funkãním rozhraním od stávajícího dodavatele. Musí b t spisová sluïba od prvního ãervence jiná, neï ji mají obce dosud? Ano, její funkcionalita musí b t upravena do konce ãervna tak, aby byla aplikace schopna zajistit poïadavky vypl vající z nové legislativy. V kaïdém pfiípadû je to nezbytné rozhraní pro komunikaci s datovou schránkou. Pfiedpokládám, Ïe vyspûlé aplikace spisové sluïby nabídnou uïivateli i podporu procesû spojen ch s IS datov ch schránek, jako je dûvûryhodné ukládání, elektronick podpis, ãi podporu automatické konverze. Jak se mají pfiipravit malé obecní úfiady? Situace obecních úfiadû men ích obcí je sloïitûj í. Typick mal obecní úfiad v souãasné dobû pfiijímá a odesílá písemnosti pfiedev ím v papírové podobû. Po vyfiízení zûstává v úfiadu papírov spis, kter je po urãité dobû pfiedán k archivaci popfiípadû skartaci. Malé procento podání je uãinûno prostfiednictvím elektronické podatelny, ta jsou v ak zpravidla na podatelnû vyti tûna a pokraãují dále do úfiadu obdobnû jako podání papírová. S pfiíchodem datov ch schránek nastane pro pro malé úfiady zásadní zmûna: zaãnou pracovat s elektronick mi dokumenty a poïadavek na pouïívání zjednodu ené spisové sluïby se pro nû stane realitou. Na základû zku eností z realizace projektû v této oblasti jsem pfiesvûdãen, Ïe úfiady elektronickou administrativu zvládnou. Máte pfiedstavu, kolik dokumentû se pfienese do elektronické podoby? V druhé polovinû roku zfiídí âeská po ta kaïdému úfiadu datovou schránku, na kterou se postupnû pfiesune znaãná ãást na í komunikace. Jedná se o ve kerou úfiední komunikaci s ostatními úfiady, s právnick mi osobami a rovnûï s obãany, ktefií si datovou schránku nechají dobrovolnû zfiídit. Z anal z jeï jsme si provedli na úfiadech rûzné velikosti a provozující aplikaci spisové sluïby, vypl vá, Ïe jde minimálnû o edesát aï sedmdesát procent objemu ve - keré korespondence úfiad úfiad, ãi úfiad právnická osoba. Zb vajících tfiicet aï ãtyfiicet procent komunikace úfiad obãan zûstává i nadále v pûvodním reïimu zpracování tedy v listinné podobû ãi elektronickém podání pfies elektronickou podatelnu úfiadu. Ale i zde úfiad velice dobfie vyuïije elektronickou spisovou sluïbu: jednak k zaevidování písemnosti, ale i pofiízení digitální podoby dokumentu na vstupu. DÛleÏitá je pak také práce s digitální podobou podání, coï jednak zefektivní proces vyfiízení, a to jak z hlediska urychlení procesu, ale i úspor materiálních. Úfiad pak v hradnû uchovává vût inu dokumentû v elektronické podobû. K jak m situacím mûïe po zavedení datov ch schránek dojít? Co mají starostové oãekávat? To, Ïe úfiad bude mít svou datovou schránku, je tû není takov problém. Úfiedníci brzy pochopí, jak jednodu e aplikace funguje. Úfiady se musí pfiipravit na nové situace spojené hlavnû s jin m systémem práce. Na úfiadû dojde postupnû k velkému nárûstu existence elektronick ch dokumentû originálû, ke kter m neexistuje papírová pfiedloha. A s ní i povinnost s tûmito dokumenty nakládat takov m zpûsobem, aby byla zachována jejich jednoznaãnost a právní prokazatelnost. Je dûleïité uvûdomit si jednu vûc: datová schránka není jejich úloïi - tûm, zprávy z ní budou pfiibliïnû po devadesáti dnech smazány. Pokud jsme se dosud vypofiádali s po tou pouze listinnou formou spisové sluïby, od zavedení datové schránky se bez elektronické spisové sluïby (ESS) prakticky v 99 procentech pfiípadû neobejdeme. I v mal ch obcích, které mají necelou tisícovku obyvatel? Plná lokální instalace elektronické spisové sluïby pro malé obce není smysluplná, nejen z dûvodu poãtu písemností, které se v jejich datové schránce objeví, ale i z dûvodu jejich personálního, technického a finanãního zázemí. Je v ak tfieba mít na pamûti, Ïe povinnosti adekvátní práce s elektronick mi dokumenty platí plnû i pro obce. Tûmto obcím je tfieba nabídnout jednoduché, spolehlivé ale hlavnû spoleãné, tím myslíme hostované fie ení, jeï vedle garantované komunikace s datovou schránkou plnû pokryje ve keré zákonné poïadavky a odpovídající funkãnost. Myslíte hostovanou spisovou sluïbu? Co to vlastnû je? Princip hostování umoïàuje mal m obcím a organizacím plnû se vûnovat administrativû a snímá z nich neproduktivní zátûï, která je spojena s pfiípadnou instalací a údrïbou potfiebného SW/HW vybavení. Tedy to, co je z mého pohledu pro obec neúãelné a neefektivní. Obecnû staãí mal m obcím pouhé zaji tûní standardního internetového pfiipojení, bûïnû pouïívan ch osobních poãítaãû. Po pfiihlá- ení k aplikaci spisové sluïby, pak bûïnû vykonávají denní agendu. To, jak fie it hosting pro danou malou obec, je pak záleïitostí regionálního fie ení, protoïe hostitelsk server pro více mal ch subjektû mûïe b t provozován v technologickém centru obce s roz- ífienou pûsobností, kraje nebo centrálnû. ŘEŠENÍ PRO OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘEŠENÍ PRO MALÉ OBCE e-spis Systém pro evidenci, obûh, vyfiizování a archivaci dokumentû. Systém e-spis pfiiná í komplexní evidenci, správu a fiízené zpracování dokumentû pfii respektování norem a standardû na ochranu informací, efektivitu práce, prûkaznost evidence a prûbûhu zpracování. Modulární systém Systém e-spis je koncipován jako modulární kálovatelné fie ení, které je postaveno na moderní architektufie. Hlavní souãástí systému jsou aplikace, které pokr vají dokumentové agendy typu Spisová sluïba, Usnesení, StíÏnosti, Smlouvy a dal í. Souãástí systému je také aplikace Úkoly, která umoïàuje centrální evidenci úkolû bez ohledu na agendu, v níï vznikly. K dispozici je i Workflow systém pro fiízení toku informací a Dokument Management systém pro správu dokumentû. DoplÀkové moduly komunikace na datové schránky skenování/digitalizace OCR fie í pfievod digitálního obrazu BAR Code v kombinaci se skenováním fie í oznaãení papírov ch dokumentû ãárov m kódem a jejich zafiazování k odpovídajícím záznamûm ve spisové sluïbû integrace s MS Office ablony dokumentû integrace s integrace s frankovacím strojem integrace s agendov mi aplikacemi (napfi. Czech- Point, stavební úfiad, Registr Ïivnostenského podnikání a dal ími) elektronick podpis statistiky dûvûryhodná elektronická spisovna Pfiínosy fie ení e-spis E-spis není jen fie ení jedné konkrétní agendy, ale pfiedstavuje ucelen soubor aplikací a modulû, vytváfiející jednotnou platformu pro dokumentové agendy úfiadu. To pfiiná í následující v hody: jednotné uïivatelské rozhraní jednotné úloïi tû dokumentû jednotnû fie ená integrace s ostatními aplikacemi úfiadu (napfi. stavební fiízení, elektronická podatelna atd.) jednotná správa systému a uïivatelû jednotná metodika nasazení systému jednotn dodavatel aplikací pro dokumentové agendy V znamn m efektem zmínûn ch v hod je finanãní úspora v oblasti správy systému a za kolování uïivatelû. S účinností zákona 300/2008 Sb. bude muset každá organizace důvěryhodně ukládat dokumenty přijaté nebo odesílané v elektronické podobě přes datové schránky. Řešením je Důvěryhodná elektronická spisovna zajišťující dlouhodobé a důvěryhodné uchovávání elektronických dokumentů a spisů v organizaci. Hostovaná elektronická spisová sluïba: e-spis lite Hostovaná elektronická spisová sluïba vhodná pro obce typu PO a PO2 a pro malé organizace zfiizované obcemi a kraji vyhovující aktuální novele zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové sluïbû a zákonu 300/2008 Sb. o elektronick ch úkonech a autorizované konverzi dokumentû. E-spis lite zaji Èuje pfiíjem, evidenci, obûh, vyfiizování, odesílání a ukládání elektronick ch i papírov ch dokumentû. E-spis lite je optimální platforma pro práci jak s elektronick mi, tak i papírov mi dokumenty. Mal m obcím, nemocnicím, kolám, divadlûm, muzeím a jin m institucím pfiiná í kompletní evidenci, správu a fiízené zpracování dokumentû pfii respektování norem a standardû na ochranu informací. Princip hostování umoïàuje mal m obcím a organizacím nezab vat se vûbec instalací a údrïbou SW/HW, postaãí pouhé zaji tûní standardního internetového pfiipojení bûïnû pouïívan ch osobních poãítaãû. Hostitelsk server pro více mal ch subjektû mûïe b t provozován v technologickém centru obce s roz ífienou pûsobností, kraje, nebo centrálnû. Co nového "e-spis lite" pfiiná í? zabezpeãuje zákazníkûm plnûní jejich zákonn ch povinnosti v oblasti elektronick ch úkonû a autorizované konverze dokumentû, kterému podléhají ve keré orgány vefiejné moci a právnické osoby od data úãinnosti zákona 300/2008 Sb., coï je zaji Èuje komunikaci organizace se systémem datov ch schránek umoïàuje vstup dokumentû po jejich konverzi do elektronické podoby zaji Èuje konverzi elektronick ch dokumentû do dokumentû v listinné podobû zabezpeãuje ukládání elektronick ch dokumentû pfiijat ch z datové schránky nebo odeslan ch do datové schránky je realizován jako hostovaná aplikace, coï zbavuje zákazníka ve ker ch starostí spojen ch s údrïbou SW aplikace poskytuje moderní a jednoduché uïivatelské rozhraní Základní funkce systému spisové sluïby e-spis lite Pfiíjem a evidence Obûh a vyfiizování Práce s elektronick mi dokumenty Odesílání Ukládání a skartace Klíãové v hody systému e-spis lite soulad se v emi nov mi zákonn mi poïadavky datové schránky autorizovaná konverze elektronická spisová sluïba dûvûryhodné ukládání elektronick ch dokumentû nevyïaduje Ïádn nov HW a SW rychlé nasazení bez nutnosti fie it implementaãní projekt jednoduché a srozumitelné uïivatelské rozhraní nevy- Ïaduje kolení uïivatelû Medailon ICZ Společnost ICZ patří v České republice mezi nejvýznamnější dodavatele integrovaných softwarových a síťových řešení. Portfolio nabízených produktů, služeb a řešení se neustále rozvíjí, a to směrem k co nejširší nabídce napříč celým oborem informačních a komunikačních technologií. Zákazníci společnosti ICZ tak mohou čerpat služby na bázi širokého spektra platforem a technologií včetně vývoje aplikací na zakázku a projektů v oblasti ochrany a bezpečnosti informací. Široká nabídka řešení napříč obory V rámci podnikových řešení disponuje ICZ širokým portfoliem služeb od klasických dodávek informačních systémů po kompletní převzetí sítě včetně vnitropodnikového systému na bázi outsourcingu a svěřené správy (managed services). Klienti tak mohou využít nabídky řešení v oblasti aplikačních softwarů, systémové integrace, bezpečnosti, komunikace, infrastruktury a správy a řízení dokumentů, a to zejména pro odvětví veřejné a státní správy, zdravotnictví, telekomunikací, energetiky, dopravy, obrany, financí, výroby a logistiky. Samozřejmostí je rovněž poskytování konzultačních a analytických služeb. Klíčová oblast: veřejná a státní správa Společnost ICZ se v rámci své dlouholeté praxe může pochlubit řadou realizovaných náročných projektů pro státní a veřejnou správu. Tyto reference jsou pak nejlepší zárukou kvalitních a stabilních řešení, která vždy kladou důraz na otevřenost, mezisystémovou kompatibilitu, bezpečnost a možnost vytvořit jedinečné aplikace na zakázku dle potřeby klienta. Hlavní zaměření ICZ je proto na oblast e-governemntu a správy a řízení dokumentů. Z významných projektů realizovaných společností ICZ je třeba zmínit Elektronické podání podnikatele vůči Živnostenskému rejstříku, které umožňuje podnikatelské veřejnosti vytvářet elektronické podání na svém počítači aodesílat je podepsané elektronickým podpisem do centrální Elektronické podatelny Živnostenského rejstříku. Dalším ze zajímavých projektů je Rozvoj Centrálního registru řidičů Body řidičů na CzechPOINTu, umožňující občanům okamžité získání výpisu z bodového hodnocení řidiče. Za touto novou službou se však skrýval projekt rozšíření nejen CzechPOINTu, ale i Centrálního registru řidičů. Společnost ICZ je jedním z předních dodavatelů spisových služeb v České republice a zároveň jako jediná společnost s dlouhodobým provozem hostovaných řešení spisových služeb. Reference: Komplexní dodávky agendových systémů (subdodávka spisové služby): orgány státní správy, krajské úřady, magistráty, obce s rozšířenou pravomocí, malé obce I. a II. typu, městské části, školská zařízení, zřizované organizace, městské policie.

13 KVĚTEN 2009 STRANA 4 PRVNÍ DOJEM Desatero telefonování Desatero pro správné telefonování Jak profesionálně zvládnout obchodní či pracovní hovor? Deset nejdůležitějších zásad, které bychom neměli opomíjet, nám sestavila odbornice na personalistiku Iveta Sigmundová. Ještě před zvednutím sluchátka je vhodné mít na paměti, že pracovník, který přijímá telefonní hovor, svým chováním, vyjadřováním a postojem vytváří obraz o celé firmě, či organizaci. Proto je důležité zaměřit se i na intonaci hlasu, na slušné vyjadřování a celkovou verbální prezentaci. Ačkoliv máme z hovoru pouze sluchový dojem, často si o dané osobě na druhé straně vytvoříme určitý obraz. A zda to bude obraz pozitivní nebo negativní, záleží na každém z nás.. Nepodceňujte přípravu Nejprve se musíte na telefonát připravit a to vůbec neberte na lehkou váhu. Uspořádejte si v hlavě, nebo si v bodech na papír napište, co chcete telefonátem vyřídit, zjistit, projednat. Pak se Vám nemůže stát, že jakmile položíte sluchátko, vzpomenete si, že jste se zapomněli ještě zeptat na to a to. A znovu vytáčíte to samé číslo ještě jednou tímto však často můžete vytočit i vašeho partnera na druhé straně. 2. Vhodně se představte Představte se a ujistěte se, zda voláte vhod. Pokud jste se zrovna netrefili do správné doby, zjistěte, kdy (v kolik hodin) můžete opět zavolat. Při představování uveďte své jméno a jestliže hovoříte v pracovní záležitosti i jméno organizace (firmy), kterou prezentujete. Pozor při představování hovořte pomaleji a hlavně srozumitelně! 3. Pokládejte otevřené otázky Vyvarujte se otázek, na které může druhý odpovědět pouze ano/ne, ale klaďte takové, které ho nutí vyjádřit svůj názor, své stanovisko. 4. Řiďte hovor Pokud se váš partner na druhém konci telefonu hodně rozvykládá a cítíte, že zbytečně odbíhá od tématu, neostýchejte se jej taktně usměrnit, popřípadě zcela zastavit. Vraťte ho tam, kam potřebujete. 5. Nezabíhejte do detailů Zbytečně se nezabývejte detaily a neopakujte jednu a tutéž skutečnost stále dokola. Mějte na paměti, že telefonát má být krátký, stručný a hlavně věcný. Pokud budete potřebovat podat bližší informace, odkažte se na podrobnosti v mailu, který ihned zašlete. 6. Buďte přátelští Samotný tón hlasu napoví hodně o vašem postoji. Nepoužívejte invektiv, a pokud je druhá strana hodně emotivní, raději se zkuste domluvit, že zavoláte v jinou dobu. Stejně tak se vyvarujte používání slangových výrazů, do telefonu nekašlete, zbytečně nekřičte a nevydávejte jiné nepříjemné zvuky. 7. Poznámky Máte-li možnost, dělejte si během hovoru poznámky. 8. Rekapitulace na závěr Na konci hovoru proveďte krátké resumé: např. Dohodli jsme se tedy na..; zašlu Vám podklady do ; podrobné informace Vám pošlu mailem 9. Poděkujte a rozlučte se. 0. Mějte na paměti Vprůběhu telefonování hovořte plynule, nemluvte s plnou pusou při jídle (i to se bohužel stává), artikulujte a nehovořte příliš rychle. A velmi důležitá zásada na konec Telefonní etika hovoří o tom, že pokud dojde k přerušení hovoru, volá jako první ten, který byl iniciátorem hovoru. Vyvarujete se pak toho, že si obě strany navzájem volají zpět a nemůže se ani jedna dovolat. A pak ještě moje osobní doporučení: pokud zvedáte telefon, berte si do ruky automaticky i tužku a nějaký papír. Na něj si napište jméno volajícího, jakmile se vám představí. Pokud volajícího člověka v průběhu hovoru oslovíte jeho vlastním jménem, působí to velmi profesionálně. Na konci hovoru si případně nezapomeňte na volajícího vzít i telefonní kontakt či ovou adresu. INZERCE OPERACE DIOPTRICKÝCH VAD LASEREM U DĚTÍ A DOSPĚLÝCH s komplexní péčí ADRESA: OČNÍ LASER Dětské oční kliniky FN Brno Černopolní 9, 6300 Brno tel , jana.vankova@fnbrno.cz 5leté zkušenosti s refrakční chirurgií Šaty hovoří za vás Šaty hovoří za vás Víte, jaký kus oblečení byste měli raději nechat doma? Zvláště míříte-li na důležitou schůzku? Jaký dojem může vyvolat správně nebo naopak nevhodně zvolený svršek na obchodním jednání, na to jsme se zeptali dvou předních brněnských manažerů Ivany Ulmanové, výkonné ředitelky Automotodromu Brno a architekta Radoslava Kobzy, generálního ředitele společnosti Arch Design. Radoslav Kobza Jakého kusu oblečení by se měl člověk (muž i žena) vyvarovat míří-li na pracovní schůzku? R. K.: Na pracovní schůzku dle mého názoru nepatří: tričko, modré džíny, bílé ponožky, sandály (tím nemyslím páskové boty u žen). I. U.: Rozhodně NE teniskám. Nepůsobí dobře, pokud muž přijde v košili s příliš nápadným vzorkem. Nemám ráda, když ženy mají odhalená ramena. Přece jen na obchodní schůzku patří oblečení decentní. Všímám si obuvi. Sešlapaná zaprášená obuv, palce lezoucí zotevřených špiček bot, to není nejlepší vizitka. U ženy věnuji pozornost i kabelce. Vím, že to je to povrchní soudit člověka podle šatů, ale leckdy o člověku a jeho povaze hodně napoví. Ivana Ulmanová Jaké doplňky volíte pro oživení vašeho image? R. K.: Hodinky Carrera, aktovku-tašku. I. U.: Nerada nakupuji. Nabídka mi nevyhovuje, takže v oblečení jsem konzervativní. Ráda nosím černou s tím, že vždy přidám nějaký prvek pro oživení této smutné kombinace. Výraznou kabelku, mám ráda vzorované punčochy, šperky, pásky. Na co zaměřujete při kontaktu s obchodním partnerem největší pozornost? R. K.: Všímám si sladění (jak materiálů, tak barev) a čistoty oblečení. I. U.: První dojem udělají šaty. Je to smutné, ale je to tak. Zmačkaná košile, špinavé boty. Všímám si rukou. Věnuji pozornost slovnímu projevu. Je-li kultivovaný, nebo ledabylý. Jakého nejtrapnějšího zážitku jste byla svědkem ve vztahu k byznys oblečení? R. K.: Asi špinavé obuvi. I. U.: Nemám nějaký výrazně negativní zážitek. To, že ženě uteče oko na punčoše, to se stává I to, že si při dobrém obědě kápnete na košili nebo muž na kravatu Nikdo není dokonalý. Vaše oblíbená značka oblečení a obuvi. R. K.: Preferuji značky: Tommy Hilfiger, Burberry, BOSS, Baťa. I. U.: Moje oblíbená značka je Versace. To není o tom, že bych neoblékla nic jiného. Je to móda jednoduchá, kvalitní materiál, patří do sorty inteligentní, jak já říkám. Ale pravda je, že je hodně drahá, takže můj šatník ji nemůže být plný. Je to takový sen. Co se týká obuvi, většinu dne trávím v lodičkách na vysokém podpatku, takže dbám na kvalitní obuv. I vysoké lodičky mohou být pohodlné, pokud jsou správně ušité. V loňském roce jsem objevila značku Cesare Paciotti, ta mi vyhovuje. Bota ideálně podpírá klenbu, zpracování je kvalitní V čem se cítíte absolutně nejlépe? R. K.: Doma: dle příležitosti, spíše ve sportovním oblečení V práci: buď kalhoty a sako, košile s dlouhým rukávem (pokud jsem bez saka, tak u košile vyhrnuté rukávy), bez kravaty, mokasíny nebo černé džíny, košile s dlouhými vyhrnutými rukávy. I. U.: Začnu doma. Když přijdu, stáhnu si vlasy do uzlu, obléknu košili po synovi a elastické džíny. Je-li chladné období, tlusté ponožky a zdravotní pantofle. V práci chodím jednoduše oblečená. Mám ráda roláky, jednoduché halenky, úzké sukně, jednoduché kalhoty.

14 KVĚTEN 2009 STRANA 5 AKTUALITY FIRMY V POHYBU KOOPERATIVA Předseda představenstva a generální ředitel Kooperativy Martin Diviš se stal od. května 2009 členem představenstva Vienna Insurance Group (VIG), jedné z vedoucích pojišťovacích skupin v zemích střední a východní Evropy. Stal se tak jedním z mála českých manažerů, který se podílí jako zástupce statutárních orgánů na řízení některého významného evropského koncernu. NESS TECHNOLOGIES Management společnosti Ness Technologies se rozrostl. Jaromír Barták má na pozici Director of Technology Competence Division na starosti odborníky nasazované do projektů. Barták předtím působil devět let ve společnosti Logos, kde prošel oblastmi vývoje na technologiích Microsoft, analýzy, testingu a projektového managementu. Věnoval se také řízení krizových projektů. Podílel se na projektech Internet do škol pro MŠMT a Přenositelnost mobilních čísel pro Eurotel. Barták je ženatý, rád hraje squash, miluje sushi a nejlépe se baví u Jana Wericha, šachů, kytary a na enduro motorce. Marek Fleisner bude ze své pozice Competence Managera odpovědný za vznik a rozvoj nového kompetenčního ICRC: šance pro firmy Nesmíme si konkurovat mezi sebou, musíme konkurovat na mezinárodní úrovni. Taková slova zaznûla na konferenci Tvofiíme budoucnost medicíny. Setkali se na ní zástupci brnûnského Mezinárodního klinického centra a v zkumu (ICRC) a stovka ãesk ch a zahraniãních firem. Podle Marka najdra, námûstka ministra zdravotnictví, pfiedstavuje nejvût í problém ãesk ch vûdcû prodej jejich poznatkû a technologií. V tomto dûsledku pak chybí peníze, které by se opût vracely do v zkumu. Cílem setkání bylo pfiedstavit moïnosti spolupráce Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brnû, ICRC a Jihomoravského inovaãního centra se zástupci soukromého sektoru. Firmám by mûlo pomoci právû inovaãní centrum. Chceme zajistit, aby se projekty, na níï se podílejí ãe tí vûdci, realizovaly v âesku, proto budeme podporovat vznik a udrïení nov ch firem právû tady v kraji, fiekl Michal Kostka zástupce fieditele Jihomoravského inovaãního centra. centra v Praze. Fleisner má patnáctileté zkušenosti v oboru IT. Je vášnivým lyžařem a hráčem golfu. ČEPRO Představenstvo státní společnosti Čepro má od. dubna dva nové členy, Ladislava Staňka a Helenu Hostkovou. Staněk se zároveň stane personálním ředitelem firmy, Hostková zaujme místo finanční ředitelky. ČEPS Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva přenosové společnosti ČEPS je Petr Zeman. Nahradí dosavadního šéfa firmy Vladimíra Tošovského, který nyní působí jako ministr průmyslu a obchodu. KOMERČNÍ BANKA Předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky sedmačtyřicetiletý Laurent Goutard oznámil, že po pěti letech ukončí působení v této bance. Od letošního 0. září přejde na novou pozici v rámci skupiny Société Générale ve Francii. MAKRO CASH&CARRY Novým generálním ředitelem velkoobchodního řetězce Makro v České republice se stal Axel Hluchy. Stejný řetězec bude vést i na Slovensku. Před příchodem do Česka byl ředitelem Makra na Ukrajině a v Bulharsku. Hluchy, národností Němec s českými kořeny, ve funkci vystřídal Itala Andrea Colomba, který českou pobočku opustil loni v září. ÚHOS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prozatímně řídí jeden z jeho dvou místopředsedů Robert Neruda. Svým zástupcem jej určil odcházející šéf úřadu Martin Pecina, který se stal ministrem vnitra. Neruda však nevydává rozhodnutí o námitkách vůči úřadu. Podle informací serveru Euro.cz se má novým šéfem stát poslanec ČSSD Petr Rafaj. ČEZ Historicky první ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák končí k 30. dubnu svou misi a vrací se do centrály energetické skupiny ČEZ. Jeho novým úkolem bude vedení významného projektu zaměřeného na zlepšování služeb a vztahů se zákazníky ČEZ. Řízením společnosti byl pověřen současný ředitel úseku elektráren ČEZ obnovitelné zdroje Libor Kičme. Sedlák vystudoval VŠE v Praze. Před nástupem do ČEZ působil v Královopolské strojírně Brno. V letech 993 až 2002 byl ředitelem Jaderné elektrárny Dukovany, od roku 2000 do roku 2004 členem představenstva ČEZ. V dalším čísle Moravského hospodářství se dočtete: O budoucnosti jaderné elektrárny Dukovany Jak se budují větrné, sluneční elektrárny Představíme nejzajímavější alternativní zdroje energie Seznámíte se zprávou Pačesovy komise o energetické budoucnosti Česka Pokocháte se nejkrásnějšími architektonickými stavbami loňského roku Uvidíte, jaké kaceláře mají moravští manažeři a politikové Dozvíte se, co si myslí o ekonomické krizi významní ekonomové Poradíme vám, jak udržet na pracovišti pořádek a hygienické prostředí Teplé počasí a slabá koruna snížily plynárně zisk o šestatřicet procent NA TEPLOU LOŇSKOU ZIMU A OSLABENÍ KORUNY DOPLATILA JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ. Brno KdyÏ si vedení firmy patfiící pod skupinu RWE spoãítalo pfiíjmy a v daje, zjistilo, Ïe jejich zisk je o estatfiicet procent niï í neï v roce Stále je ale JMP jedním z nejdûleïitûj ích hospodáfisk ch hráãû na Moravû. Letos si mohla pfiipsat 736 milionû korun zisku. Valná hromada proto schválila v i dividendy pro rok 2008 na 368 korun za jednu akcii. Loni byla pfiitom o 88 korun draï í. Poãasí bylo loni prûmûrnû o dva stupnû Celsia vy í neï pfied rokem a pûl. JMP tak dodala o 5,4 procent ménû plynu. Pokles je dûsledkem nejen teplého poãasí, ale i neoãekávaného oslabení koruny vûãi americkému dolaru v závûreãném ãtvrtletí loàského roku, zdûvodnil místopfiedseda pfiedstavenstva JMP Du an Mal. Spoleãnost v roce 2008 prodala 9,69 milionû MWh zemního plynu. Nejvût í spotfiebu mûli zákazníci v kategorii velkoodbûratelé. Ti nakoupili 9,32 milionû MWh. Druhou v znamnou skupinu tvofií domácnosti. Ty spotfiebovaly 7,6 milionû MWh zemního plynu. Maloodbûratelé pak nakoupili zbytek, tedy 2,77 MWh plynu. Počet zákazníků vzrostl o tisíce PfiestoÏe ekonomické cifry nejsou optimistické, JMP je stále v dobré kondici. Poãet jejích zákazníkû loni vzrostl o JMP tak zásobuje plynem zákazníkû. V regionech Jihomoravského, Zlínského kraje, Vysoãiny, ãásti Olomouckého, Pardubického a Jihoãeského kraje, má tak JMP uï z devadesáti procent vybudovanou plynofikaci. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Červnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 29. června Na pokles zisku chce JMP reagovat motivaãní obchodní strategií vûãi nov m i stávajícím zákazníkûm. Nabízí jim pfiípojku zdarma. Ta stojí od desíti do tfiiceti tisíc korun. Lidé, ktefií se rozhodnou odebírat plyn od JMP, dostanou také speciální bonus ve v i aï 00 korun. AÏ sedmitisícovou slevu mûïou získat na nov kotel. Pfiíjmy podle vedení zajistí také investice, které spoleãnost loni uãinila. Za 437 milionû korun zrekonstruovala plynové zásobníky a za 34 milionû odkoupila pronajaté plynovody. V plynárnách pracuje také o 66 ménû lidí neï v roce Skupinu JMP tvofií Jihomoravská plynárenská a distribuãní firma JMP Net. Tûsnou vût inu vlastní skupina RWE. Ta ovládá 50,2 procent cenn ch papírû. Dal ím v znamn m majitelem akcií je E.ON Czech Holding AG (43,73 procent). Právnické osoby mají 5, procent a fyzické osoby 0,56 procent. Nejmen ím akcionáfiem je mûsto Brno se sv mi 0,49 akciemi. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 4, Brno, telefon: , fax: , jmha@jmha.cz, ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redakce@jmha.cz redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, a.dvorakova@jmha.cz foto: Miroslav Hradecký OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: , gsm: p.dostal@jmha.cz, obchodní manažeři: Vladislav Drda, tel: gsm: , v.drda@jmha.cz Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: , s.sediva@jmha.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 3, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E 84 Úředníci riskují s daty ÚŘADY MAJÍ VĚTŠINOU JASNĚ DEFINOVANOU POLITIKU DATOVÉ BEZPEČNOSTI. Úfiedníci v ak ãasto riskují s citliv mi daty a poãítaãe vyu- Ïívají i k soukrom m úãelûm. Tento fakt vyplynul z prûzkumu spoleãnosti Media Czech republic. PrÛzkum se uskuteãnil anonymním dotazováním náv tûvníkû konference Internet ve státní správû a samosprávû. Hostesky oslovily 87 respondentû. Zástupci vefiejné správy tvofiili 89 procent z dotazované skupiny. Chtûli jsme zjistit, jak respondenti zacházejí s citliv mi daty, kam je ukládají, jak jsou tato data chránûna a zda a jak jsou nastaveny v dané instituci politiky datové bezpeãnosti, uvedl Petr Buigl, fieditel spoleãnosti Media Czech republic. Z v sledkû ankety napfiíklad vyplynulo, Ïe témûfi polovina osloven ch mûïe ukládat soubory i mimo server nebo informaãní systém organizace, napfiíklad na lokální disk notebooku ãi pfienosné flashdisky a ostatní v mûnná media. Pûtina respondentû prozradila, Ïe data na pfienosn ch zafiízeních nejsou nijak chránûna ãi ifrována. Témûfi 46 procent osloven ch za nejvût í hrozbu informaãní bezpeãnosti v jejich organizaci pova- Ïuje samotné uïivatele. Hrozby z internetu, u nebo mobilních zafiízení vnímá jako ménû závaïné. Ve státní správû je bûïné pou- Ïívání notebookû, jejichï cena je jiï nyní srovnatelná s cenami stolních PC. Zamûstnanci si tak snadno mohou odnést data mimo pracovi tû úfiadu. I kdyï to nemusí b t ze zlého úmyslu, pfiedstavuje tento úkon znaãné bezpeãnostní riziko, fiekl Martin Hanzal, v konn fieditel spoleãnosti Sodat SW. Podle nûj je nejvût í nebezpeãí pfii samotném pofiizování citliv ch dat. Vysoké školy lákají na vouchery zdarma POTŘEBUJETE VYTVOŘIT DESIGN VÝROBKU NEBO PORADIT S MARKETINGOVOU STRATEGIÍ? Brno Do záfií mûïete jako zástupci malé a stfiední firmy získat na podobné sluïby brnûnsk ch vysok ch kol zdarma inovaãní voucher. Poukázky v hodnotû aï 50 tisíc korun mûïou získat podnikatelé, ktefií potfiebují pomoc s inovací svého produktu ãi sluïby. Voucher mûïe vyuïít témûfi ãtyfiicet firem, které si mezi sebou rozdûlí 5,7 milionû korun. Cílem inovaãních voucherû je podpora spolupráce firem a vysok ch kol, uvedl fieditel Jihomoravského inovaãního centra Jifií Hudeãek. Podnikatelé mûïou své projekty uï pfiihlásit v centrech transferu technologií na jednotliv ch vysok ch kolách. Ty budou hlavním komunikaãním kanálem a zprostfiedkovatelem kontaktû na konkrétní v zkumníky, doplnil Jifií Hudeãek. Žádosti zašlete do srpna Do projektu jsou zapojené ãtyfii v znamné brnûnské vysoké koly: Vysoké uãení technické, Masarykova univerzita, Mendelova zemûdûlská a lesnická univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita. Na vouchery si mohou firmy koupit napfiíklad pomoc s v vojem produktu ãi sluïby. Akademici dokáïou posoudit vhodnost pouïitého materiálu nebo navrhnout prototyp. Na vysok ch kolách pracují i designéfii, ktefií mûïou v robku navrhnout komerãní tváfi. Zájemci o voucher se uï nyní mohou domlouvat s poskytovateli znalostí na projektech, na které budou chtít tuto dotaci uplatnit, upfiesnil Jindfiich Weiss, manaïer projektu. Sbûr Ïádostí probûhne v srpnu a záfií, distribuce voucherû bude v fiíjnu V pfiípadû pfievisu pfiihlá ek jsou zájemci vybráni losem, doplnil Jindfiich Weiss. Více informací naleznete na REJSTŘÍK FIREM: Automotodrom Brno, str. 4 Arch Design, str. 4 Baťa, str. 4 Brněnské komunikace, str. 3 Burberry, str. 4 BVV, str. 3, Carrera, str. 4 Centrum dopravního výzkumu (CDV), str., 6 Cesare Paciotti, str. 4 CzechInvest, str.2 ČEPRO, str. 5 ČEPS, str. 5 Česká pošta, str. 2, 3 Česká spořitelna, str. 0, ČEZ, str. 5 ČSOB, str. 8 Dopravoprojekt, str. 3 Ekologický právní servis, str.8 E.ON Czech Holding AG, str. 5 Evropská investiční banka (EIB), str., 0, HBH Projekt, s. r. o., str. 3 Honda, str. 7 Hugo Boss, str. 5 Hyundai Motor Manufacturing Czech, str. 8 ICZ, str. 2, 3 ICRC, str. 5 IDS Scheer, str. 2 ISSS, str. 5 Jihomoravská plynárenská, str. 5 Jihomoravské inovační centrum, str. 3, 5 Komerční banka, str., 5 (2x) Kooperativa, str. 5 Lexus, str. 7 Makro Cash & Carry ČR, s. r. o., str. 5 Media Czech republic, s. r. o., str.5 Ministerstvo dopravy, str. 4, 5 Ministerstvo financí, str. Ministerstvo pro místní rozvoj, str. 4 Ministerstvo životního prostředí, str. 4 Mott MacDonald, str. 3, 8 Ness Technologies, str. 5 Operační program doprava, str. 6 RHK BRNO, str. 2 ROWAN LEGAL s. r. o., str. 0 RWE, str. 5 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), str. 6, 8 3S.cz, str. 2 SODATSW, str. 5 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), str., 2, 3, 4, 5, 6, 8 Sudop Group, a. s., str. 3 Škoda Auto, str. 2 Technické sítě Brno, str. 2 T-mapy, str. 2 Tommy Hilfiger, str. 4 Toyota, str. 7 ÚHOS, str. 5 Versace, str. 4 Volkswagen, 7 SEZNAM INZERENTŮ: Creditinfo, str. 6 Crystalis, s. r. o., str. 6 Česká spořitelna, str. Energotis, s. r. o., str. 5 Eset software spol. s. r. o., str. 2 Fakultní nemocnice Brno, str. 4 ICZ, a. s., str. 3 IIR, s. r. o., str. 5 RHK Brno, str. 2 ROS, a. s. Brno, str. 7 Scanservice, a. s., str. 6 ZONER software, a. s., str. 6

15 KVĚTEN 2009 STRANA 6 INZERCE Vítězné snímky z fotografické soutěže na téma Jak se žije v Brně vyhlášené vydavatelstvím Zoner Press a Brněnským Metropolitanem.. místo KAMENKA S. Chlup 3. místo bez názvu T. Csonka 3. místo Myslel jsem si, že je to láska M. Bartoš 2.místo Přicházející jaro do Brna D. Forbrich Snímky na 3. místech získaly stejný počet bodů. Děkujeme všem účastníkům soutěže za zaslané snímky. Vydavatelství Zoner Press a Brněnský Metropolitan Zhodnocení a vyhlášení soutěže najdete na stránkách vydavatelství Zoner Pres a také na stránkách Moravského hospodářství a Pijete dostatečně? Nedodržují Vaši zaměstnanci pravidelný pitný režim? Nemáte stále k dispozici chlazenou a horkou vodu? Nechcete již více nosit těžká balení vody z obchodů? Záleží Vám na ekologii a chcete omezit produkci odpadů v podobě PET lahví? s tím Vám snadno a rychle pomůžeme Dejte o sobě vědět a zanechejte svou stopu v povědomí Vašich budoucích klientů SLUŽBY CRYSTALIS: Zajištění pitného režimu pro organizace a domácnosti pramenitou vodou CRYTSALIS. Rozvoz pramenité vody CRYSTALIS po celé ČR ZDARMA. Bezplatné zapůjčení přístroje na 4 dní ZDARMA. MODRÁ LINKA: pro Vaše objednávky. Prodej, pronájem a financování kvalitních přístrojů na barelovou pramenitou vodu CRYSTALIS. Montáž zakoupeného přístroje ZDARMA. Záruční i pozáruční servis přístrojů zakoupených u společnosti CRYSTALIS. Zajištění sanitací a údržby Vašich přístrojů. Zajištění pitného režimu na společenských a sportovních akcích v rámci celé ČR. Svou prezentací oslovíte: Představitele státní správy Manažery firem Účastníky konferencí a veletrhů tel.: Více na obchod@jmha.cz, tel: