Josef Riegler. Franz Josef Radermacher. Global Marshall Plan. balance the world with an Eco-Social Market Economy
|
|
- Ludvík Pokorný
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Josef Riegler Franz Josef Radermacher Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy
2
3 Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Vize celosvûtová spravedlnost, mír a udrïiteln rozvoj Cesta globální partnerství - celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství Strategie vytvofiit pro v echny ziskovou (win-win) situaci férové ance rozvoje pro v echny prostfiednictvím financování rozvojov ch cílû tisíciletí férové trïní hospodáfiství pro v echny prostfiednictvím celosvûtovû závazn ch ekologick ch a sociálních standardû, volného pfiístupu na trh a (ko)-financováním svûtov hospodáfisk zázrak a rûstov impuls prostfiednictvím investiãních impulsû, jakoï i vzrûstající kupní síly Projekt nadûje 3
4 V kvûtnu 2003 se se li obãané ãinní v hospodáfiském sektoru, politice, médiích, kultufie a zástupci organizací pro rozvojovou spolupráci, s cílem nûco konkrétního podniknout proti stále hrozivûj í situaci ve v voji lidstva: realizace rozvojov ch cílû, o kter ch se usnesla OSN, má b t spojena s vytvofiením ekosociálního rámce pro globalizované hospodáfiství. Idea globálního Marshallova plánu pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství byla na svûtû! Tato iniciativa se velice dynamicky rozvíjela a momentálnû je jiï podporována více neï 50 organizacemi obãanské spoleãnost a vynikajícími osobnostmi. K iniciátorûm prvního okamïiku - ímskému klubu, Evropskému ekosociálnímu fóru, nadaci Svûtová smlouva, Budape Èskému klubu - se brzy pfiipojily dûleïité svazy z obãanské spoleãnosti a hospodáfiství: jako pfiíklad budiï uvedeny Svaz nevládních rozvojov ch organizací (VENRO), národní sekce organizace Mír na Zemi, jakoï i studentská organizace AIESEC Deutschland, Spolkov svaz pro podporu hospodáfiství a zahraniãního obchodu (BWA), národní organizace Juniofii v ekonomice a jejich mezinárodní vrcholová organizace Junior Chamber Internatio-nal (JCI). Také na mezinárodní úrovni nachází tato iniciativa velmi pozitivní odraz. Pfiedstavitelé této iniciativy zorganizovali vût í mnoïství vlastních konferencí v rûzn ch evropsk ch mûstech a zúãastnili se ãetn ch mezinárodních akcí. Jen pfiíkladem zde budiï uvedeny Svûtové sociální fórum v Mombai, zasedání Parlamentu svûtov ch kultur v Ankafie, konference Parlamentu svûtov ch náboïenství v Barcelonû a Svûtov summit informaãní spoleãnosti (WSIS) v Îenevû a Tunisu. Osobnosti ze v ech oblastí proklamovaly ochotu podpofiit a pfiipojit se k iniciativû ve prospûch globálního Marshallova plánu. V jejich ãele je spolkov prezident Nûmecka Dr. Horst Köhler, rakousk spolkov prezident Dr. Heinz Fischer, komisafika EU pro zahraniãní záleïitosti Dr. Benita Ferrero-Waldner a pfiedseda ímského klubu princ Hassan z Jordánska. 4 Projekt nadûje
5 Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Evropská unie jako nositelka naděje Evropská unie je dûleïitou nositelkou nadûje pro ná projekt a pro obãany. Proto iniciativa globálního Marshallova plánu smûfiuje nejprve a explicitnû na subjekty rozhodování v Evropû. Prvním krokem ve prospûch globálního Marshallova plánu má b t zfiízení poradního grémia Evropské unie. Toto grémium, se zahrnutím zástupcû ze Severu a Jihu, z obãanské spoleãnosti a hospodáfiství, bude mít za úkol vypracovat precizní rámcov návrh financování a realizace globálního Marshallova plánu. I. Ideje ke globálnímu Marshallovu plánu celosvětového ekosociálního tržního hospodářství Následující text je tfieba chápat jako pfiíspûvky do diskuse s cílem vyvolat podnûty. Zámûrem tohoto textu je ozfiejmit reálnost a financovatelnost takovéto globální strategie ve prospûch vyváïenûj í budoucnosti. Hospodáfiství, vûda, politika a globální obãanská spoleãnost mají spoleãnû aktivnû napomoci obsahovému vymezení tohoto globálního Marshallova plánu v duchu globálního plánu solidarity / projektu pro celou planetu. Kvalita a úspûch na eho projektu budou v rozhodující mífie záviset od angaïovanosti nositelû této vize. Fáze dosaïení shody o cílech a krocích s globální zodpovûdností musí b t nyní s nejvy í naléhavostí vystfiídána fází rozhodné realizace globálních zmûn. Iniciátofii iniciativy globálního Marshallova plánu spatfiují jako nejdûleïitûj í úkol pfií tích let pfiekonat ochromení k nûmuï do lo pfii realizaci globálnû adekvátních standardû prosazením konstelací, které pfiiná ejí v em zúãastnûn m zisk, a souãasnû jako vstup do nové kvality globální schopnosti jednat. To t ká zejména otázek financování a realizaãních mechanismû tohoto glo- Projekt nadûje 5
6 bálního Marshallova plánu ve spojení s implementací závazn ch ekologick ch a sociálních standardû. II. Cíle milénia, vytyčené Organizací spojených národů Na vrcholném setkání OSN u pfiíleïitosti vstupu do nového tisíciletí v roce 2000 byly pfiedstaviteli 150 státû dohodnuty celosvûtové rozvojové cíle, které mají b t realizovány do roku Na tyto cíle se koncentruje také první fáze globálního Marshallova plánu: 1. Celosvûtové sníïení poãtu obyvatelstva, jehoï pfiíjem je niï í neï jeden americk dolar na den (momentálnû se jedná o více neï miliardu lidí) na polovinu. 2. Zpfiístupnit základní kolní vzdûlání v em dûtem. 3. Podporovat rovné postavení Ïen a muïû a dosáhnout vût ího vlivu Ïen. 4. SníÏení dûtské úmrtnosti na tfietinu souãasného stavu. 5. Podstatná zlep ení péãe o zdraví matek. 6. Zastavení doposud nepfiíznivého trendu u HIV/AIDS, malárie a dal ích epidemick ch chorob. 7. Zmûnit doposud nepfiízniv trend vedoucí ke ztrátám na kvalitû Ïivotního prostfiedí a sníïit poãet osob, které nemají pfiístup k nezávadné pitné vodû (dnes jde o více neï miliardu lidí) na polovinu. 8. Navození partnerství nového typu, slouïícího: a) rozvoji otevfieného systému svûtového obchodu a svûtov ch financí fungujícího za v hodn ch rámcov ch podmínek; b) aktivitám k pfiekonávání chudoby, napfi. ohlednû problematiky oddluïení velmi chud ch státû; c) vytváfiení smyslupln ch a produktivních pracovních pfiíleïitostí; d) zaji Èování finanãnû únosného pfiístupu k dûleïit m lékûm; e) cíli zpfiístupnit v hody moderních technologií pro v echny. V echny dûleïité mezinárodní organizace se v mezidobí s tûmito cíli identifikovaly, napfi. Svûtová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní organizace práce (ILO), Program ochrany Ïivotního prostfiedí pfii OSN (UNEP), Svûtová banka (WB) a Mezinárodní mûnov fond (IMF). 6 Projekt nadûje
7 III. Nezbytný objem financí pro globální Marshallův plán Dosud nepokrytá potfieba financí pro dosaïení rozvojov ch cílû milénia dosahuje podle anal zy Organizace spojen ch národû, tzv. Zedillovy zprávy (z r. 2001), cca 50 mld. USD roãnû. K nim je tfieba pfiidat dal ích 20 mld. USD roãnû na pfiípravu vefiejn ch hmotn ch statkû globální povahy, aby bylo moïné zajistit základní rámcové podmínky pro optimalizované celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Prostfiednictvím závazn ch pfiíslibû bude od roku 2006 zaji tûno roãnû 12 mld. USD tûchto dodateãnû potfiebn ch prostfiedkû. ProtoÏe v ak dosavadní studie vycházejí z disponibility tûchto prostfiedkû jiï od roku 2001, aby bylo moïné dosáhnout pfiedpokládan ch rozvojov ch cílû milénia v roce 2015, a implementace globálního Marshallova plánu nebude pravdûpodobnû moïná pfied rokem 2008, je tfieba od roku 2008 poãítat s roãním dodateãn m objemem financí ve v i cca 100 mld. USD, které mají b t uvolàovány progresivním zpûsobem. K posouzení této dimenze budiï poukázáno na následující srovnání: Celková ãástka mezinárodní rozvojové pomoci aktuálnû pfiedstavuje cca 55 aï 60 mld. USD roãnû. To odpovídá zhruba 0,2 procentûm hrubého domácího produktu (HDP) státû, které tuto pomoc poskytují. Realizací navrhovaného globálního Marshallova plánu by se tento podíl zv il na zhruba 0,5 aï 0,6 % HDP. Tento podíl by byl stále pod hranicí 0,7 %, na kterém se jako na cílovém dohodlo svûtové spoleãenství jiï v roce Ke srovnání mûïe poslouïit procentní objem Marshallova plánu poskytovaného USA po 2. svûtové válce ve prospûch Evropy. Tento plán byl financován po dobu ãtyfi let prûmûrnû 1,3 % hrubého domácího produktu Spojen ch státû americk ch. Celkov rozpoãet Evropské unie ãiní aktuálnû okolo jednoho procenta HDP ãlensk ch státû EU. Z tûchto ãísel je zfiejmé, Ïe navrhovan globální MarshallÛv plán je financovateln. Zku enost v ak ukazuje, Ïe nezbytné zv ení prostfiedkû pro realizaci rozvojov ch cílû milénia Organizace spojen ch národû lze ve státních rozpoãtech sotva oãekávat, s ohledem na napjatou situaci vefiejn ch rozpoãtû. Iniciátofii proto navrhují nové, inovativní a nekonvenãní cesty k získání potfiebn ch prostfiedkû. Pfiitom navazujeme mezi jin m na idee britského ministra financí Gordona Browna a finanãního experta George Söröse. Projekt nadûje 7
8 Základními my lenkami jsou: zavést globální odvody, abychom nevyvolali Ïádné regionální pokfiivení pravidel volné soutûïe, protoïe se globální ekonomické aktivity podílejí jen neproporãnû na tvorbû daní; zvolit extrémnû nízké odvody, aby nebylo zatíïeno hospodáfiství a spotfiebitelé; zvládnout administraci tûchto odvodû prostfiednictvím jiï existujících institucí. Následující tfii pfiíklady jsou uvedeny pouze jako podnûty k dal í diskusi. 1. Práva zvláštního čerpání u Mezinárodního měnového fondu (IMF) Návrh finanãního experta George Söröse na vyuïívání práv zvlá tního ãerpání Mezinárodního mûnového fondu k financování rozvoje byl pfievzat jak v Zedillovû zprávû OSN, tak i Gordonem Brownem. Jako práva zvlá tního ãerpání se oznaãují úvûry, které jsou k dispozici konkrétnímu státu v pomûru k jeho kvótû uhrazené Mezinárodnímu mûnovému fondu. Pozitivní efekt vypl vá ze skuteãnosti, Ïe rozvojové zemû ãásti kvóty do IMF pokr vají se sv mi vlastními, ãasto slab ími mûnami, úvûry v ak dostávají vyplaceny z mûnového ko e ve stabilních mûnách. George Sörös navrhuje, aby se v budoucnosti povolovala tato práva zvlá tního ãerpání kaïdoroãnû. Chud ím zemím by se tím podle jeho návrhu dostalo navíc cca 10 mld. USD urãen ch pro v daje na rozvoj. Dodateãnû by mûly bohaté státy poskytnout navíc z jejich pfiíslu n ch kvót 18 mld. USD pro financování rozvojov ch programû. To by mohlo vytvofiit dûleïitou základnu financování globálního Marshallova plánu. V pfiedkládaném individuálním návrhu v rámci globálního Marshallova plánu se pfiedpokládá roãní objem pfievodû práv zvlá tního ãerpání do jiïních oblastí svûta v celkové v i 30 aï 40 mld. USD. Odpovídající moïnosti ãerpání úvûrû centrálními bankami bohat ch zemí nebo skupin státû by se tím sníïily, av ak v pfiijatelném rozsahu. 2. Nepatrné odvody z globálních finančních transakcí Z rûzn ch stran je navrhováno zavedení tzv. tobinového odvodu z globálních finanãních transakcí, aby tak bylo moïné financovat globální rozvojové cíle. V na em návrhu iniciujeme jen mimofiádnû nízk odvod, a to pouze na globální úrovni. Opatrn zaãátek uplatnûní modulu celosvûtového odvodu z globálních finanãních transakcí, zpoãátku ve v i 0,01 % by mohl b t pfiedmûtem 8 Projekt nadûje
9 diskuse. Tento odvod by mohl b t po získání pozitivních zku eností odpovídajícím zpûsobem zv en na 0,02 %. Tímto minimalizovan m tobinov m odvodem by mohlo b t roãnû poskytnuto 30 aï 40 mld. USD pro úãely navrhovaného celosvûtového projektu globálního Marshallova plánu. 3. Světový odvod určitým podílem ze světového obchodu ( terra-odvod ) Neexistují jen finanãnû-technické, n brï pfiedev ím zásadní systémové dûvody, které, navzdory trïnû-fundamentalistick m pozicím, ospravedlàují úvahy smûfiují k zavedení odvodu ze svûtového obchodu. Takov to terraodvod by vycházel z principû ãestného obchodu, za kter se jiï dlouhá léta zasazují mj. církve a nevládní organizace operující v oblasti rozvojové pomoci, ale také nûkteré prûmyslové svazy. V uplynul ch desetiletích nastala radikální zmûna ve svûtovém hospodáfiství. Nûkterá národohospodáfiská odvûtví a nosné koncerny se v rozsáhlé mífie globalizovaly. Nûkteré podnikatelské subjekty se touto cestou z nejrûznûj ích dûvodû vydat nemohly, zãásti ze strukturálních dûvodû, zãásti z dûvodu regionálních vazeb jejich v robkû. Globalizovaná národohospodáfiská odvûtví se umûla a umí úspû nû vyhnout národnímu zdanûní i dodrïování na národní úrovni stanoven ch standardû, napfi. v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, ãímï dosáhla obrovsk ch v hod v hospodáfiské soutûïi proti podnikûm svazovan m rûzn mi pfiedpisy platn mi na národní úrovni. V neposlední fiadû proto, jako jeden z dûsledkû této skuteãnosti, prokazuje dnes 15 nejvût ích svûtov ch nadnárodních koncernû, mûfieno podle hodnoty jejich obratu, vy í hospodáfisk v kon neï 60 nejchud ích státû svûta dohromady. Tyto státy mohly zmínûné daàové v padky vyrovnat pouze kombinací programû smûfiujících k úspofie v dajû a vy ím daàov m zatíïením obãanek a obãanû, jakoï i na úkor pfieváïnû mal ch a stfiedních podnikû respektujících národní legislativu, s ãímï také souvisí problém rostoucí sociální degrese. Tímto zpûsobem vyvstal velmi hlubok systémov problém, jehoï pfiíãiny a dopady byly dosud stále je tû pfiíli málo diskutovány. Pokud urychlenû nedojde k opûtovnému vyrovnání vzájemn ch konkurenãních podmínek, spojen ch s "férov m" a vyváïen m zdanûním v ech oblastí a v ech ekonomick ch aktérû fungujících na trhu, nebudou tím trpût jen komunální a národní rozpoãty. Byla by tak váïnû ohroïena existence regionálnû vázan ch, zejména mal ch a stfiedních podnikû, a v koneãném efektu i navrhovaného systému ekosociálního trïního hospodáfiství jako celku. Zavedení urãitého odvodu z objemu svûtového obchodu je z tohoto pohledu systémovou nez- Projekt nadûje 9
10 bytností, aby byl uãinûn alespoà první krûãek na cestû k zavedení spravedlivého celosvûtového daàového systému. Pfii ve ker ch reformních návrzích smûfiujících do tradiãních sociálních systémû ve prospûch snah o vy í míru vlastní odpovûdnosti nesmí b t systematicky podr váno finanãní krytí spoleãensk ch investic do sociální oblasti, na vzdûlávání, do v zkumu, zdravotnictví, infrastruktury atd. Jinak by byly na e spoleãnosti v budoucnu chud í, neï by musely b t. K financování globálního Marshallova plánu by proto mûl b t diskutován jako tfietí prvek uplatnûní terra-odvodu z objemu svûtového obchodu, napfiíklad ve v i 0,35 aï 0,50 %. Tento odvod by se dot kal v ech oblastí svûtového obchodu stejnou mûrou. ProtoÏe je podíl hodnoty svûtového obchodu na hodnotû finálních v robkû zpravidla mal, lze toto zatíïení cen finálních v robkû v konkrétních pfiípadech sotva pocítit. Pfii souãasném objemu svûtového obchodu v celkové v i cca 8,5 bilionû USD by v ak takov to odvod pfiesto generoval ãástku cca 30 aï 40 mld. USD. V echny tfii uvedené diskutované návrhy mají následující v hody: Poskytnutí navrhovan ch finanãních prostfiedkû nevyïaduje témûfi Ïádnou dodateãnou administraci, protoïe kompletní evidence vût iny potfiebn ch údajû se beztak jiï provádí v souvislosti s celním odbavováním a evidováním danû z pfiidané hodnoty, popfi. kvûli dokumentaci a sledování transakcí na finanãních trzích. ProtoÏe navrhovaná opatfiení usnadàují pfiístup nov m aktérûm na svûtové trhy, jsou tak souãasnû nástrojem k posilování konkurenceschopnosti a ke zru ení existujících deformací v konkurenãním prostfiedí. Jakmile budou tyto prostfiedky nasazeny jako investice, napomohou celosvûtovému rûstu a pfiispûjí k naléhavû potfiebnému celosvûtovému hospodáfiskému rozmachu, a tím také ke zv ení zamûstnanosti. Navrhovaná opatfiení k právûm zvlá tního ãerpání a k tobinovému odvodu by mûla b t realizována pfies Mezinárodní mûnov fond. Návrh k zavedení terra-odvodu by mûl b t tématem jednoho z pfií tích zasedání Svûtové obchodní organizace (WTO) v rámci nadfiazené úlohy dospût prostfiednictvím globálního Marshallova plánu k celosvûtovému ekosociálnímu trïnímu hospodáfiství. 10 Projekt nadûje
11 Vedle tûchto tfií prezentovan ch návrhû jak profinancovat potfiebnou pomoc jsou zavedení globálního systému klimatick ch certifikátû (GCCS) a zfiízení pûjãky pro budoucnost stejnû cenn mi diskusními pfiíspûvky jako návrh, vypracovan Gordonem Brownem ke zfiízení International Finance Facility (mezinárodní finanãní prostfiedky, resp. zafiízení, nástroje, celkové sluïby). Zvlá tû dûleïité jsou nadto pfiíspûvky ve smûru oddluïení rozvojov ch zemí, jako jsou uvedeny v materiálu Poverty Reduction Strategy Papers (PRSP) Organizace spojen ch národû. Spoleãenstvím státû musí b t koneãnû energicky zahájena akce smûfiující k uzavfiení pobfieïních daàov ch oáz, jimiï ztrácejí národní daàové systémy roãnû asi 50 aï 60 mld. USD. Îádoucí by byly i dohody o minimálních úrovních zdanûní v závislosti na konkrétním rozvojovém stavu pfiíslu n ch zemí. V echna tato témata jsou na mezinárodní úrovni jiï prezentována, coï lze z pohledu iniciativy globálního Marshallova plánu pfiivítat. Snahy o odbourávání protekcionáfisk ch struktur musí b t - také s ohledem na souãasnou agrární politiku - rovnûï zintenzivnûny, právû tak jako i úvahy o vytvofiení mezinárodního protimonopolního úfiadu. IV. Realizace celosvětového ekosociálního tržního hospodářství Rozsáhlé mezinárodnû dohodnuté standardy je tfieba krok za krokem implementovat s globálním Marshallov m plánem! Pfii realizaci globálního Marshallova plánu je snaha se vyhnout dfiívûj ím chybám v souvislosti s realizací rozvojové spolupráce. Pouze tak mûïe b t dosaïeno zam leného úãinku a i iroké a trvalé podpory globální obãanské spoleãnosti, ale také sférou hospodáfiství a politiky. Jako nejvhodnûj í cesta se k tomu úãelu jeví v první fiadû propojení etick ch, ekonomick ch, ekologick ch, sociálních, kulturních a demokratick ch standardû s programem spoãívajícím na principu celosvûtového ekosociálního trïního hospodáfiství. Pfiidûlení prostfiedkû nesmí b t ovlivnûno ani krátkodob mi hospodáfisk mi zájmy zemí, které prostfiedky poskytují, ani krátkozrak mi mocensk mi zájmy elit v zemích, které prostfiedky pfiijímají. Toho lze dosáhnout nejlépe dûslednou orientací na standardy, s tím spojenou povinností skládat úãty, jakoï i aktivním a transparentním zapojením hospodáfiské sféry a organizací obãanské spoleãnosti do tohoto dûní. Pro první fázi realizace globálního Marshallova plánu je snaha o aplikaci následujících standardû, u kter ch jiï bylo dosaïeno iroké shody mezi ãlensk mi státy OSN: a) Základní standardy Svûtové organizace práce (ILO), jako je právo Projekt nadûje 11
12 odborovû se organizovat, stejn pfiístup k Ïenám a muïûm, zákaz práce dûtí atd., které jsou principiálnû shodné se základními hospodáfisk mi, sociálními a kulturními právy obãanû, na která by mûl b t rovnûï brán zfietel. b) Standardy mezinárodních dohod o ochranû Ïivotního prostfiedí: Pokud se tato kritéria pouïijí pfii pfiidûlování prostfiedkû, musíme si b t vûdomi, Ïe nerespektování nûkter ch z tûchto ekologick ch a sociálních standardû v nûkter ch oblastech pfiedstavuje nejdûleïitûj í konkurenãní v hody pro ty, kter m mají b t prostfiedky poskytnuty, tj. zpravidla ekonomicky zaostal ch regionû. Pfiíklad roz ífiení Evropské unie ukazuje, Ïe pfiesto mohou b t dosaïeny dohody o aplikování spoleãn ch vysoce nároãn ch standardû a úrovní ochrany, je-li souãasnû zaji tûno nezbytné financování rozvoje slab ích partnerû rozvinut mi státy. Tato propojenost pfiiná í zisk v em zúãastnûn m. Pro úspûch globálního Marshallova plánu má proto z pohledu na í iniciativy, vedle dal ích ujednání ve prospûch dal ích otevírání trhû, rozhodující v znam dobfie vybilancované propojení standardních implementací a poskytovan ch finanãních ãástek. c) Zásadní v znam má Svûtová obchodní organizace: doposud nejúãinnûj í moïnosti prosazování standardû na globální úrovni má Svûtová obchodní organizace. WTO se dvûma charakteristick mi prvky odli uje od ostatních mezinárodních organizací: je pfii sv ch rozhodováních organizována podle konsensuálního principu a poskytuje tak nejen bohat ím, n brï i chud ím státûm urãitou moïnost vyuïití práva veta ohlednû jejich dal ích úprav. Nadto WTO disponuje úãinnou soudní vymahatelností práva s moïnostmi masivních sankcí prostfiednictvím povolování sankãních cel. Svûtová obchodní organizace se v ak - jako Ïádná jiná mezinárodní organizace - stala terãem kritiky, pfiedev ím proto, Ïe se doposud - jak odpovídá jejímu mandátu - zab vala v hradnû tématy, která souvisejí s podporou volného obchodu, a ponechala bez pov imnutí ekologické, sociální a kulturní aspekty problému. Iniciátofii globálního Marshallova plánu za úãelem celosvûtového prosazení principu ekosociálního trïního hospodáfiství proto navrhují propojení obchodních pravidel se sociálními, ekologick mi a procedurálními standardy do vybilancovaného vnitfinû logického, na udrïitelnost zacíleného tzv. Global- Governance-System (Systému celosvûtového ekosociálního trïního hospo- 12 Projekt nadûje
13 dáfiství). Pro v echny globální dohody a instituce mají platit stejné sociální a ekologické standardy se stejnou závazností a moïnostmi prosazení. Rovnoprávné postavení standardû v oblastech obchodu, Ïivotního prostfiedí a v sociální oblasti, v návaznosti na se Svûtovou obchodní organizací, spoleãnû s poskytováním potfiebn ch prostfiedkû ve prospûch globálního Marshallova plánu - to je jádro projektu globálního Marshallova plánu pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Pfiedpokládané (ko-)financování má pfiitom nastolit cestu ke konsensu v rámci Evropské unie, ale také dospût k propojenosti vlastních regulativû s ostatními uveden mi reïimy - analogicky k procesûm roz ifiování EU o dal í státy. V. Použití prostředků globálního Marshallova plánu V globalizovaném svûtû musí plnit kaïdá ustanovená rovina své neopominutelné úkoly. Pfiitom je tfieba postupovat dûslednû podle princip subsidiarity. Transferu znalostí, Empowermentu a efektivním investicím do vzdûlání a zdraví musí b t poskytnuta priorita. Pfii pfiidûlování prostfiedkû je tfieba dbát na následující kriteria a zku enosti: Posilování schopností podnikatelsky jednat na principu vlastní zodpovûdnosti kaïdého jednotlivce se musí stát ústfiedním cílem budoucích podpûrn ch opatfiení. Zahrnutí lokálních obãansk ch spoleãností, jakoï i globálních obãansk ch spoleãností do dan ch procesû je stále dûleïitûj í. Na v ech úrovních stoupají demokratické poïadavky. Je nevyhnutelné, aby v ichni obãané ze v ech národû dospûli k pocitu, Ïe se na formování globálních rámcov ch podmínek rovnoprávn m zpûsobem podílejí. Pfii vyuïívání tûchto prostfiedkû povaïujeme na pozadí tûchto úvah za zvlá tû dûleïité následující principy a návrhy: Konkrétní podpûrné programy by mûly b t koordinovány prostfiednictvím odpovídajících speciálních organizací a programû Organizace spojen ch národû. Role Organizace spojen ch národû, jejíï roãní celkov rozpoãet Projekt nadûje 13
14 pro správu, programy, v echny podfiízené organizace a mírové mise odpovídá zhruba ãástce, kterou vydává mûsto New York na vzdûlání, musí b t posílen. Na pfiíkladu jiï zfiízeného a nejménû 2 mld. USD vybaveného globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií lze dobfie doloïit, zda zfiízení takového fondu blízkého OSN ve vzájemné interakci aktérû hospodáfiské sféry a obãanské spoleãnosti je nápomocné pro hlavní cíle globálního Marshallova plánu. Pokud budou prostfiedky získávány systémem odvodu ze svûtového obchodu, bylo by na místû uváïit jejich primární uïití nejprve ve prospûch rozvojov ch cílû tûch národohospodáfisk ch odvûtví, které se na jejich tvorbû podílely, napfi. do telekomunikací nebo do sektoru energetiky. To by mohlo znaãnû zv it ochotu ke schvalování pfiíslu n ch projektû tûmito národohospodáfisk mi sektory, protoïe získávání prostfiedkû a jejich pouïití by bylo transparentním zpûsobem vzájemnû propojeno. Bylo by zde v ak tfieba dbát, tak jako i v jin ch oblastech, na vyuïívání pfiizpûsoben ch technologií. Rozhodujícím nástrojem vyuïití prostfiedkû by mûlo b t vefiejné v bûrové fiízení navrhovan ch programû nevládními organizacemi, takïe by se tímto zpûsobem v rámci zdravé konkurence dospûlo k nejpfiíznivûj í relaci mezi náklady a v nosy. Dan proces by mohl probíhat za spoluúãasti neutrálního grémia, které bude zfiízeno pfii Mezinárodním mûnovém fondu, ale ve sv ch rozhodnutích by zûstalo materiálnû nezávislé. Jednoznaãná pfiednost projektûm, které jsou realizovány experty a firmami státû, které prostfiedky poskytují, by mûla b t dána takov m projektûm, které vycházejí z podnikatelského potenciálu lidí na místû realizace - napfi. mal m úvûrov m bankám (Grameen Bank) a rozvojov m kolám (Fundaec v Kolumbii). V tûchto zafiízeních by byli místní obãané vy koleni do pozice rozvojov ch pomocníkû. Pfii transferech techniky by se mûl v bûr podporovan ch projektû pfiedev ím orientovat na princip, aby pokud moïno velké mnoïství místních obãanû (místo poãetnû malé skupiny místní elity) získalo schopnost, aby s touto technikou umûli co nejrychleji a co nejefektivnûji ve vlastní odpovûdnosti zacházet. Jako úspû n pfiíklad ve smyslu takového empowermentu 14 Projekt nadûje
15 zde budiï zmínûn Women's Empowerment Program realizovan v Nepálu. Zvlá tû úspû né a efektivní sociální a ekologické projekty a volba pfiíslu n ch kritérií úspû nosti by mûly b t definovány a podporovány v rámci novû formovan ch mezinárodních v zkumn ch témat zásadní dûleïitosti. Identifikací a podporou nejlep ím Best-Practice -projektû mûïe b t masivnû zv ena efektivnost mnoha dne ních forem rozvojové pomoci. VI. Evropská unie jako nositelka naděje Iniciátofii globálního Marshallova plánu se vûdomû obracejí se sv mi úvahami a návrhy soubûïnû na rûzné adresáty: 1. Na vlády evropsk ch státû a národní parlamenty, na poslance EU a Evropskou komisi s návrhem, svolat poãátkem roku 2005 poradní grémium EU. Toto grémium má za úãasti pfiedstavitelû hospodáfiské sféry a obãanské spoleãnosti jak ze Severu, tak Jihu rozpracovat konkrétní iniciativu EU s oznaãením Globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. EU by mûla pfiedloïit odpovídající koncept jako spoleãnou pozici EU pfii v ech budoucích svûtov ch setkání hlav státû a na v ech vyjednáváních. To je nejdûleïitûj í praktick dílãí cíl na í iniciativy. 2. Na Organizaci spojen ch národû, která v koneãném dûsledku musí b t nositelkou svûtového projektu globálního Marshallova plánu a její podfiízené organizace, které budou hrát pfii realizaci tohoto projektu ústfiední roli. 3. Na jednotlivé mezinárodní organizace - zejména z oblasti speciálních organizací OSN, jakoï i z oblasti mezinárodních hospodáfisk ch a dal ích svazû - s Ïádostí b t ve smyslu globálního Marshallova plánu aktivní a touto cestou pfiece jen dospût k dosaïení rozvojov ch cílû milénia Organizace spojen ch národû. 4. Na mezinárodnû aktivní hospodáfiskou sféru, aby si navrhovan globální MarshallÛv plán vzala za svûj nástroj jak dospût k celosvûtovému hospodáfiskému rozvoji a podpofiit tendenci k úspû nému spoleãnému vládnutí a k sociální zodpovûdnosti (Good Corporate Governance und Social Responsibility). Bez podpory hospodáfiské sféry je praktická realizace svûtového projektu globálního Marshallova plánu nemyslitelná. 5. Na v nevládních organizacích organizovanou globální obãanskou spoleãnost, Projekt nadûje 15
16 aby iniciativa ve prospûch globálního Marshallova plánu se pro nû stala jedním z hlavních pfiání pro pfií tí léta. Nevládní organizace mohou podstatnou mûrou pfiispût k tomu, aby rostlo povûdomí o nutnosti prosadit globální MarshallÛv plán. Tyto organizace mají souãasnû kontrolovat dosaïen pokrok a v souvislosti s nastartovan m procesem dohlíïet na jeho plnûní. Vedle v e uveden ch skupin se iniciativa obrací pfiedev ím na vûdeckou obec, masmédia, zástupce umûleck ch kruhû a velká humánní hnutí, popfiípadû církve, které mají ústfiední v znam pro dosaïení cílû formulovan ch v tomto textu. Pokud podpora této iniciativy na shora uveden ch úrovních dosáhne míry, kterou si pfiejí iniciátofii, pak by na svûtovém setkání hlav státû v roce 2007 (tj. v roce Rio+15 ), mohl b t takov globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství schválen. S pfiedstihem, nejpozdûji do konce roku 2005, se musí v odpovídajícím evropském poradním grémiu Evropské unie dospût k vypracování podstatn ch základních bodû tohoto plánu. Za první implementaãní fázi pro dosaïení shora uveden ch hlavních cílû, odpovídajících rozvojov m cílûm milénia by mohlo b t povaïováno období od poãátku roku 2008 do konce roku Cíle milénia prakticky není moïné bez pfiijetí takového plánu vûbec dosáhnout. Nejnovûj í zpráva o svûtové v Ïivové situaci zfietelnû ukazuje, Ïe se trendy ve prospûch rozhodujících zámûrû cílû milénia dokonce je tû zhor ily. Dal ím zostfiením této problematiky by se snahy o zmûnu nepfiízniv ch tendencí staly mnohonásobnû sloïitûj ími, ne-li zcela nemoïn mi! VII. Rozhodnost iniciátorů Smysluplnû rozvinut globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství odpovídá - vidûno jak z krátkodobé, tak i z dlouhodobé perspektivy - nejlep ím zájmûm na okraj vytlaãen ch i bohat ch státû, angaïované globální obãanské spoleãnosti, hospodáfiské sféfie a národním a mezinárodnû politick m zájmûm. Tento plán se mûïe ukázat - ve spojení s realizací velk ch ekologick ch a sociálních cílû ve smyslu Projektu pro celou planetu (Planetary Contract) - jako v souãasnosti nejefektivnûj í reáln celosvûtov program podpory hospodáfiství a svûtového míru pro nadcházející desetiletí. 16 Projekt nadûje
17 Proto naše vize Celosvûtová spravedlnost, mír a udrïiteln rozvoj! Proto naše cesta Globální partnerství prostfiednictvím celosvûtového ekosociálního trïního hospodáfiství! VídeÀ / Ulm, máj 2005 Projekt nadûje 17
18
19 Vyjádfiení o podpofie prosíme zaslat faxem na ã. +43 (0) Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Podporuji/podporujeme iniciativu Globální MarshallÛv plán pro celosvûtové ekosociální trïní hospodáfiství. Organizace: Jméno: Funkce: Adresa: Îádám/Ïádáme o zaslání informací a informaãního letáku em. Chtûl bych/chtûli bychom aktivnû spolupracovat v rámci této iniciativy. Chtûl bych/chtûli bychom tuto iniciativu také finanãnû podpofiit. Datum: Podpis: Impressum: Autofii: Josef Riegler, vicekancléfi v.v., prezident Evropského ekosociálního fóra, VídeÀ; Franz Josef Radermacher, ãlen ímského klubu, kurátor nadace Weltvertrag, fieditel V zkumného institutu pro aplikované zpracování vûdomostí (FAW), Ulm; Redakce: Ernst Scheiber; Grafická úprava: Roland Wallner Zdroj: Ökosoziales Forum Europa, Franz Josefs-Kai 13, A-1010 Wien, Telefon: +43(0) , Fax: +43(0) , info@oesfo.at Global-Marshall-Plan-Initiative, Rissener Landstraße 193, D Hamburg, Telefon: +49(0) , Fax: +49 (0) , info@globalmarshallplan.org Projekt nadûje 19
OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus
OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................
VíceVíce prostoru pro lep í financování.
LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou
Víceale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.
Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o
VíceOBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel
23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11
Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve
VíceOkénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie
mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého
Vícepfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
VíceVûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006
Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického
Více1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice
1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od
Více6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.
VíceDaÀové pfiiznání k DPH
OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,
VíceDS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí
DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode
VíceStfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014
Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly
Vícepouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato
Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická
Více12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích
VíceSpecifické zdaàování finanãního sektoru1
0 0 âlánky JURISPRUDENCE /0 Specifické zdaàování finanãního sektoru MGR. BC. EVA ULCOVÁ Finanãní krize, která zasáhla globální ekonomiku pfied nûkolika lety a která víceménû stále pfietrvává, pfiinesla
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceUnited Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû
United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s
Více11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU
11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému
VíceObsah. âást I Koncepãní základy
âást I Koncepãní základy 1 Doplnûní systému fiízení controllingem..................... 27 1.1 Podnikové fiízení jako systém.......................... 27 1.1.1 Podnik jako systém............................
VíceREGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM
REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o
VíceMatematicko-fyzikální fakulta UK
Matematicko-fyzikální fakulta UK Adresa: Ke Karlovu 3, 2 6 Praha 2 Telefon: 02/29 (ústfiedna), 02/29 262, 02/29 254 Fax: 02/29 292 www adresa: http://www.mff.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 23.. 2000 Termín
VíceMinisterstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN
Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2002 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 7. bfiezna 2002 O B S A H 1. Nafiízení, kter m se
VíceSeznam souvisejících právních pfiedpisû... 16
Seznam souvisejících právních pfiedpisû............................... 16 Danû DaÀ z pfiíjmû fyzick ch osob obecnû............. 23 Dílãí základy.................................. 23 V daje (náklady) u
Vícewww:nuts2severozapad.cz
PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V
Víceprávních pfiedpisû Karlovarského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,
VíceSaint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace
Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,
Více1. lékafiská fakulta UK
1. lékafiská fakulta UK Adresa: Katefiinská 32, 121 08 Praha 2 Telefon: 02/961 511 11 Fax: 02/249 154 13 WWW adresa: www. lf1.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 25.11.2000 v 10.00 13.00 hodin Velká posluchárna
Více9/3.6.3 STAVOVÉ HODNOCENÍ
INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ část 9, díl 3, kapitola 6.3, str. 1 9/3.6.3 STAVOVÉ HODNOCENÍ Poslední z předkládaných alternativ posuzování stavu vyzrálosti systémů managementu organizací předpokládá, že míra
Více5.4 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví mentálnû postižení občané
5.4 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví mentálnû postižení občané 5.4.1 Popis oblasti a potfieby cílové skupiny Charakteristika cílové skupiny: Mentální postiïení (MR, dfiíve byl uïíván i termín
VíceMCS. Komplexní fie ení pro mûnící se potfieby rozvodu elektrické energie, fiízení a automatizace. Modulární skfiíàov systém
Komplexní fie ení pro mûnící se potfieby rozvodu elektrické energie, fiízení a automatizace MCS Modulární skfiíàov systém Mnohostranný, dobře navržený, rychlý systém - pro lokální i celosvětové použití
VíceNovela zákona o DPH od 1. 1. 2009
NOVELA ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2009 str. 1 Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 Ing. Pavel Bûhounek, daàov poradce 3, 4 odst. 3 písm. g, 6 odst. 2, 10 odst. 6, 13 odst. 10 písm. c), 35, 36 odst. 6, 49, 56 odst.
VíceDG Regio vademecum strukturální fondy. 1. vydání
DG Regio vademecum strukturální fondy 1. vydání 13 2001 Ministerstvo pro místní rozvoj âr Edice Strukturální fondy svazek 13/2001 Nové programovací období 2000 2006: Metodické pracovní podklady PRACOVNÍ
VíceÚvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES
Úvod SíÈ EURES byla ustanovena Rozhodnutím Evropské komise ã. 93/569, vycházejícím ze Smûrnice 1612/68 o volném pohybu pracovních sil. Tento dokument (pfiedev ím ve ãlánku 40, resp. 49) umoïàuje bliï í
VíceManuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
Vícedodavatelé RD na klíã
dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...
Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...
VíceV chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU
A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8. Úvod... 11. 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr...
Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8 Úvod... 11 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr... 15 1 Zahraniãní osoba z Arménie podnikající v âr zápis v obchodním rejstfiíku...
VíceSkupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města
Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná
VíceI. Druhy nákladû fiízení
k 137 o. s. fi. I. (k 137 aï 139 o. s. fi.) 1. DaÀ z pfiidané hodnoty u odmûny likvidátora jmenovaného do funkce soudem 71 odst. 6, 9 obch. zák. vyhlá ka ã. 479/2000 Sb. Likvidátorce jmenované soudem nenáleïí
VícePRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV
PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon
VíceZÁKON ã. 182/2006 Sb.
ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,
VícePonofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky
Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod
VíceB EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ
B EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ VáÏení ãtenáfii, letos si jiï po dvanácté svûtová vefiejnost pfiipomíná 22. bfiezna v znam vody pro existenci Ïivota na na í planetû a pro v voj lidské civilizace.
Více5.2 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví dlouhodobû duševnû nemocné
5.2 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví dlouhodobû duševnû nemocné 5.2.1 Popis oblasti a potfieby cílové skupiny Charakteristika cílové skupiny: Do této oblasti sociální pomoci patfií lidé se
Více2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010
MANAGEMENT PROCESŮ část 2, díl 2, kapitola 17, str. 1 2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 V květnu tohoto roku, na základě již dlouho avizované přípravy
VícePfiedmluva k ãeskému vydání.
Pfiedmluva k ãeskému vydání. Mezinárodní smûrnice pro HIV/AIDS a lidská práva jsou mezinárodním dokumentem, kter zavazuje vlády a mezinárodní organizace k propagaci, ochranû a naplàování lidsk ch práv
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka
Víceâisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,
ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
VícePohledávka a její pfiíslu enství
Obsah âást I DÍL I Pohledávka Pohledávka a její pfiíslu enství Kapitola 1 Pohledávka pojem.............................. 3 Vzor ã. 1 Îaloba na urãení neplatnosti kupní smlouvy (relativní neplatnost právního
VícePájen v mûník tepla, XB
Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené
VícePfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14
Obsah Pfiedmluva................................................. 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû.............................. 14 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEDENÍ ÚâETNICTVÍ........................ 17 1.1
VíceZÁKLADNÍ (DLOUHODOB ) PROGRAM âssd. Otevfienost nov m v zvám, vûrnost tradici
ZÁKLADNÍ (DLOUHODOB ) PROGRAM âssd Otevfienost nov m v zvám, vûrnost tradici Schváleno XXXI. sjezdem âssd, Praha, 28. 30. 3. 2003 Obsah: 1. Kdo jsme a kam smûfiujeme...3 1.1. Historické kofieny a zásady
VíceV roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY
V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie
Vícedoby v platy. dobu v platy.
Generali penzijní fond a.s Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Penzijní plán ã. 3 Generali penzijní fond a.s. Bûlehradská 132 120 84 Praha 2 âást I Úvodní ustanovení âlánek 1 Penzijní pfiipoji
Vícedatum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce
originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní
VíceFinancování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů a veřejných dotačních zdrojů přehled možností
Financování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů a veřejných dotačních zdrojů přehled možností Obsah Úvod 3 Dotační programy Strukturální fondy 4 Operaãní programy
VíceOBSAH. ZÁKON O ÚPADKU A ZPÒSOBECH JEHO E ENÍ (INSOLVENâNÍ ZÁKON)
Obsah OBSAH Úvod.............................................................. 11 UÏité zkratky....................................................... 12 ZÁKON O ÚPADKU A ZPÒSOBECH JEHO E ENÍ (INSOLVENâNÍ
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceFakulta sociálních vûd UK
Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci...12. Úvod...15
Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci...12 Úvod...15 1 V eobecnû k podnikání fyzické osoby...17 1.1 Podnikatel a podnikání...17 1.2 Podnikatel a vedení úãetnictví...18 1 Zahájení
VíceZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ
ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture
VíceK ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD
K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Strana 93 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 8. ãervna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje,
VíceOBSAH. Obecnû k tématu... 17
Úvod..................................................... 11 Seznam zkratek............................................ 12 Pfiehled souvisejících právních pfiedpisû........................ 13 A. Pfiedpisy
VícePatnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón
Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón 1 V ichni ãtenáfii na eho ãasopisu asi vûdí, Ïe jednou ze základních a velmi dûleïit ch moïností jak získat peníze
VíceProgramy podpory podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2005
Programy podpory podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2005 Ministerstvo prûmyslu a obchodu âeské republiky Ministerstvo prûmyslu a obchodu âeské republiky Programy podpory podnikání Ministerstva
Více2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad
Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen
VíceINFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl
INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební
Více1. SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE HISTORICKÉ KO ENY, HLAVNÍ SMùRY A PERSPEKTIVY
1. SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE HISTORICKÉ KO ENY, HLAVNÍ SMùRY A PERSPEKTIVY 1.1 Tradice a historické kofieny sociální demokracie Sociální demokracie je otevfienou levicovou stranou. Rozvíjí se jako spoleãenství,
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Stfiední kola VIZE ã.p. 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2015/2016 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2015 schválil s úãinností ode dne 1. 9. 2015 PhDr. Mgr. JAN
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
VícePřeměna společnosti. na společnost. autor David âáp. vstoupit
Přeměna společnosti na společnost autor David âáp vstoupit Obsah LOGO âp INVEST SET KLIENTA âp MOUNT INVEST BANER GRAFICK MANUÁL KLIENTSKÉ DESKY âp MOUNT INVEST V SLEDKOVÁ TABULE LOGA PRODUKTÒ KLIENTSKÁ
VíceTicho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.
Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 85 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. dubna 2006 O B S A H Rozhodnutí hejtmana Stfiedoãeského
VíceIII. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce
nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji
Víceâeské vzdûlání a Evropa
âeské vzdûlání a Evropa Strategie rozvoje lidsk ch zdrojû v âeské republice pfii vstupu do Evropské unie Program Phare, projekt ã. CZ 9405-01-03-01 SDRUÎENÍ PRO VZDùLÁVACÍ POLITIKU PRAHA 1999 ZÁKLADNÍ
Vícev r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9
v roãní zpráva 1999 v roãní zpráva 1999 Metrostav je univerzální stavební spoleãnost, která zaujímá vedoucí postavení v klíãov ch segmentech podzemního stavitelství a Ïelezobetonov ch konstrukcí v âeské
VíceRozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny
Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu
VíceOsvûÏující alternativa pro více moïností
OsvûÏující alternativa pro více moïností Mlad podnik s bohatou tradicí Mladí a vzestupující: NKE byla zaloïena v roce 1996 v rakouském Steyru. Tato znaãka vstoupila rychle na svûtov loïiskov trh jako v
VíceEpson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk
Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter
Více20 LET V VOJE âeské EKONOMIKY SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM
20 LET V VOJE âeské EKONOMIKY SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM Ladislav Hájek, Luká ReÏn Úvod Do roku 1993 se rozvíjela ãeská ekonomika ve spoleãném státû se Slovenskem. Od roku 1993 se vznikem âeské republiky (âr)
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû... 7 Úvod... 8
Obsah Zkratky a úplné názvy pfiedpisû... 7 Úvod... 8 1 V eobecnû k podnikání fyzické osoby... 11 1.1 Podnikatel a podnikání... 11 1.2 Podnikatel a zákon o úãetnictví... 11 1 Obrat podnikatele za rok 2006
VíceREGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU
REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU R4 16 Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS Projekt byl podporován Evropskou komisí z rozpoãtu 5. rámcového programu EU pro v zkum a v voj Projektoví partneři
VíceOBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16
Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 âást I. Obecné otázky obchodních závazkov ch vztahû... 17 Hlava I. Pojetí a druhy obchodních závazkov ch vztahû...
Více7/3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ
raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Ing. Zdenûk Morávek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 1 7/3.2 fiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ V praxi je nejčastějším příjmem v souvislosti
VícePrávnû úãetní povinnosti úãetních jednotek
2 Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek Povinnosti úãetní jednotky Úãetním jednotkám je ukládána fiada povinností, a to nejen úãetními pfiedpisy, ale i dal ími zákony souvisejícími s podnikáním. Podnikatelé
Víceprodej majetku o prodeji majetku je úãtováno v sledkovû na pfiíslu né úãty ve skupinû 54 a 64 nebo 56 a 66
prodej majetku o prodeji majetku je úãtováno v sledkovû na pfiíslu né úãty ve skupinû 54 a 64 nebo 56 a 66 hodnota prodaného majetku je daàov m nákladem bez dal ích omezení pfii prodeji: vzniklá ztráta
Víceízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu
ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu RNDr. Jan Srb, DHV, CR spol. s r.o. 1. Úvod Schopnost turistick ch regionû obstát v rostoucí konkurenci je z velké míry ovlivnûna zpûsobem
VíceSGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití
* Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World
VíceEvropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému
8/2013 JURISPRUDENCE âlánky dy daà osoba jiná neï poplatník vãetnû provedení nezbytné identifikace platby na daàov úãet pronajímatele, kter vedou jednotlivé místnû a vûcnû pfiíslu né finanãní úfiady, mûlo
VíceWC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû. Katalog novinek
WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû Katalog novinek SANIBROY sanitární kalová čerpadla 2011 WC a koupelna bez bariér kdekoli SANICONDENS Best sanitární čerpadlo SANICONDENS Best je ãerpadlo
VíceKulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy. Evropské unie v hody i rizika propojení. Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK
Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK Motto: Je nutno mít vïdy na pamûti, Ïe památku lze pfii nevhodném postupu opravy nebo i dílãí pfiestavby zniãit jen jednou
Více