K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách

Transkript

1 K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách Vlastislav OURODA Malá lechtická sídla spoluvytváfiela od stfiedovûku základní body urbanistické struktury a dodnes jsou v hmotové skladbû vesnic a mal ch mûst velmi v znamn mi prvky na í kulturní krajiny. Sv mi hodnotami ãasto pfiedstavují nevyuïit potenciál pro mnohostranné zkvalitnûní Ïivota na venkovû. Jedná se o velmi rûznorod soubor staveb (co do kvality, velikosti, stáfií a v voje a podobnû). Z dûvodû ideologick ch i moïnosti vyuïít je pro nové funkce, obvykle pûvodní náplni vzdálené, 1 patfiila tato ãást památkového fondu v dobách komunistického reïimu k nejvíce postiïen m. Od poãátku 90. let 20. století je díky nejmlad ímu politickému v voji Evropy situace pfiíznivûj í. Pád komunistick ch reïimû ve v chodní ãásti kontinentu znamenal radikální zmûny ve vlastnictví, vyuïití i procesu obnovy. Objevily se nové ance i nová nebezpeãí. V západní ãásti Evropy je souãasná situace lechtick ch sídel naopak produktem kontinuálního v voje, jehoï v sledky se v ak v jednotliv ch zemích li í. V mûna zku eností na evropské úrovni proto mûïe otevírat nové moïnosti v oblasti ochrany, v zkumu i financování a managementu. K nejdiskutovanûj ím otázkám patfií vhodné vyuïití, které by co nejlépe umoïàovalo trvale udrïitelné fungování tûchto památek, aniï by po kodilo jejich hodnoty. Cílem tohoto pfiíspûvku je základní reflexe problematiky souãasného stavu mal ch lechtick ch sídel 2 v jednom regionu v tradiãnû specifické oblasti jiïních âech. 3 Zkoumání aktuální situace a jejích pfiíãin umoïàuje rozpoznání nûkter ch trendû v pfiístupu k tûmto památkám. Na základû toho a s vûdomím podobností i rozdílû oproti jin m regionûm lze hledat cesty k fie ení této problematiky. Úvodem si alespoà zkratkovitû pfiipomeàme historické promûny funkcí venkovsk ch tvrzí a zámeãkû. Procesy, v jejichï dûsledku docházelo k transformacím a zániku tvrzí v minulosti, jsou ãásteãnû známy ãi jsou pfiedmûtem v zkumû. Hlavními skokov mi zmûnami ve v voji byly váleãné a revoluãní události nebo ekonomické ãi geopolitické 4 zmûny. Pro vyuïitelnost a podobu lechtického sídla byla rozhodující schopnost plnit funkce, které od nûj vlastník oãekával. Obsah tûchto funkcí se znaãnû mûnil v závislosti na promûnû spoleãensk ch pomûrû. Horní vrstva spoleãnosti nemohla tyto zmûny ignorovat, chtûla-li si udrïet své postavení. 5 V pfiípadû stfiedovûk ch tvrzí je evidentní dûleïitost vojensko-strategick ch (ãi refugiálních) hledisek. Vazba mezi vojenskou, správní, reprezentaãní, skladovací a obytnou funkcí zde byla zpravidla velmi tûsná. 6 Hlavní obytn prostor drobné venkovské tvrze umoïàoval v první fiadû bezpeãné bydlení pro lechticovu rodinu. Souãasnû byl místem pohostinství i centrem administrativy. Rozvoj vojenství za husitsk ch válek znamenal podstatnou ztrátu strategického v znamu zejména pro men í objekty. 7 S drobením pozemkové drïby v pozdním stfiedovûku se znaãnû zmen ily také moïnosti reprezentace a správní funkce. V tûchto pfiípadech pak ve vyuïití sídel u spodní ãásti sociální kály lechty pfieváïily funkce hospodáfiské. Postupná renesanãní promûna spoleãnosti v 16. století se v raznû projevila i ve stavební kultufie. 8 V eobecná prosperita související s pansk m podnikáním umoïnila vzestup prvkû reprezentaãní povahy i na fiadû mal ch venkovsk ch sídel. Oproti stfiedovûku mûly i drobnûj í objekty znaãnû diferencovanou dispozici s odli ením soukrom ch obytn ch prostor lechticovy rodiny, shromaïìovacích prostor (nûkdy spojen ch s místem v konu administrativy) a dal ích funkcí (obrana, skladování). Samostatnou kapitolou jsou sakrální prostory pro soukromou zboïnost i vefiejnû pfiístupné kaple v rámci lechtick ch sídel. Dal ím produktem mentálního v voje spoleãnosti ovlivàujícím stavební podobu lechtick ch sídel byla zv ená potfieba soukromí. Nejmarkantnûj ím dûsledkem této tendence bylo stále vût í oddûlování prostor pro lechticovu rodinu od prostor urãen ch sluïebnictvu. Uveden trend pokraãoval v 17. století a vrcholil v promy len ch barokních dispozicích s nûkolika typy spoleãensk ch prostor a s apartmány o jednom nebo i více pokojích pro kaïdého ãlena nebo hosta rodiny. 1 Obr. 1. Ostrolovsk Újezd (okres âeské Budûjovice), zámek. Probíhající záchranná obnova. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) 1 Snadná moïnost fie ení poïadavkû v místních komunitách byty, kinosály a podobnû. 2 Nezab vá se objekty státních hradû a zámkû ani torzální architekturou situace tûchto objektû je z hlediska záchrany a vyuïití podstatnû odli ná. 3 Územní vymezení nepokr vá cel historicky chápan region jiïních âech, je totoïné s rozsahem souãasného kraje. 4 Velk vliv na rozsah zachování drobn ch lechtick ch sídel mûl mimo jiné rozvoj velk ch pansk ch dominií v jiïních âechách RoÏmberkÛ a pánû z Hradce. V jádrov ch oblastech dominií je hustota dochovan ch tvrzí podstatnû niï í neï v oblastech periferních. 5 Ke vztahu podoby lechtického sídla a spoleãenského rituálu napfiíklad Marc GIROUARD: Life in The English Country Houses (A Social and Architectural History), New Haven London, Ke kaïdodennosti v prostfiedí jihoãeské lechty v raném novovûku zejména Václav BÒÎEK, Josef HRDLIâKA a kol.: Dvory velmoïû s erbem rûïe, Mladá fronta, Praha 1997, a fiada dal ích dílãích v zkumû Historického ústavu Filozofické fakulty Jihoãeské univerzity. 6 Petr CHOTùBOR: Stavební podoba ãeské stfiedovûké tvrze, Praha Václav HUML: K zanikání sídel niï í lechty na Táborsku v období husitského revoluãního hnutí, in: Archeologica Historica 5, 1980, s Petr CHOTùBOR: K architektonické podobû ãesk ch tvrzí v období renesance a man rismu, in: Umûní 39, ã. 2, s

2 AÏ do poloviny 20. století bylo pilífiem funkãní struktury naprosté vût iny areálû mal ch venkovsk ch zámkû hospodáfiství. Je v ak tfieba zmínit diferenciaci jednotliv ch objektû v rámci vût ích pozemkov ch domén. Centrem panství bylo hlavní sídlo lechtice, které mûlo sice témûfi vïdy i hospodáfisk dvûr, jednoznaãnû v ak dominovala jeho rezidenãní funkce. Správní funkce mûly kromû hlavní rezidence v rozliãné mífie i ostatní zámky panství. JiÏ od renesance vznikaly také lovecké zámeãky urãené prakticky v hradnû pro zábavu a reprezentaci. Na rozsáhlém majetku, jak m bylo napfiíklad panství SchwarzenberkÛ v jiïních âechách, zûstala v urãité formû správní funkce zachována i po zru ení vrchnostenského systému, neboè soukrom úfiednick aparát se neomezoval pouze na fiízení ekonomiky panství. Spoleãensk, hospodáfisk a technick rozvoj v 19. století znamenal utlumení ekonomického v znamu lechtick ch sídel s jejich pozemky. Reakcí na tento v voj jsou historizující stavební poãiny, které mûly rehabilitovat klesající spoleãensk statut lechty. Na historizujících stavbách i koupích star ích objektû se ve vzrûstající mífie zaãali podílet i neurození investofii zejména z fiad praïsk ch právníkû a podnikatelû. U lechty i nov ch vlastníkû v tomto období ãasto pfievaïoval zájem o reprezentaãní funkci nad ãistû ekonomick mi hledisky. V znamné zmûny ekonomickému systému vût ích panství pfiinesla první pozemková reforma. Na fiadû objektû zaãal postupnû narûstat dluh v údrïbû. O velkorysé realizace staveb bylo stále problematiãtûj í peãovat. Zásadní vyhrocení problému financování údrïby (s tragick mi dûsledky) ve v chodní ãásti Evropy pak zpûsobil nástup komunistické moci. Také v na ich zemích vedla absence údrïby, ãasto v kombinaci s vandalsk m niãením, k zániku nemalé ãásti sledovaného fondu a k vût ímu ãi men ímu po kození témûfi v ech objektû tohoto typu. 9 Vûdeckotechnick, hospodáfisk a politick v voj ke konci 20. a v 21. století pfiiná í dal í v znamné zmûny. Souãasná Ïivotní úroveà nejen západních, ale také fiady postkomunistick ch zemí Evropy vytváfií potenciálnû pfiíznivûj í podmínky pro záchranu kulturního dûdictví. Na fond lechtick ch sídel je tfieba nahlíïet (kromû pfietrvávajících uïitn ch funkcí) pfiedev ím jako na hodnotu, jejíï zachování je v bytostném zájmu spoleãnosti z dûvodû kulturní identity a integrity. VyuÏití v dobû komunistického reïimu Po likvidaci rezidenãní ãi hospodáfisko-správní funkce velkého poãtu sídel po 2. svûtové válce a po komunistickém puãi se zásadnû zmûnily sociální vazby na venkovû. Náhradní vyuïití lechtick ch sídel zpravidla vyïadovalo razantní stavební úpravy, které byly navíc vût inou provádûny v nízké kvalitû. V následujících tabulkách jsou uvedeny jednotlivé typy vyuïití lechtick ch sídel v dobû vlády komunistické strany. Vût ina objektû pfies úãelové vyuïívání zûstávala v provozu pouze zãásti. 2 3 Obr. 2. Dráchov (okres Tábor), tvrz. Pfiíklad stabilizace stavu drobného nevyuïitého objektu opravou stfiechy, (Foto Vlastislav Ouroda, 2003). Obr. 3. Bohumilice (okres Prachatice), zámek Skalice. Oprava statiky a stfiechy zachránila objekt pfied bezprostfiednû hrozícím zfiícením hlavního prûãelí. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) 1. etapa prûzkumu 96 hodnocen ch tvrzí a zámeãkû 10 Funkce VyuÏití Poãet objektû Poznámka funkce obytná trvalé bydlení 40 z toho 10 k soukromému bydlení vlastníkû rekreaãní bydlení 4 skladovací s pka 23 sklad 10 správní a sluïby kanceláfie 3 cele, ãásteãnû dal ích 5 fara 2 po ta 1 v robní zemûdûlská v roba 2 krátkodobé vyuïití je pfiímo v tvrzi obtíïnû zjistitelné prûmyslová v roba 1 lihovar vzdûlávací kola 2 internát 2 kulturní muzeum 2 kulturní dûm, 2 spoleãensk sál kino, knihovna 2 obchod, sluïby hostinec, restaurace 2 prodejna 1 kuchynû 1 9 Jifií ÚLOVEC: Zaniklé hrady, zámky a tvrze âech, Libri, Praha 2000; t Ï: OhroÏené hrady, zámky a tvrze âech, I. díl, Libri, Praha 2003, II. díl, Libri, Praha Z dûvodu odli ného potenciálu pro jednotlivé typy vyuïití jsou zvlá È vyhodnoceny malé a vût í objekty. 491

3 2. etapa prûzkumu 120 hodnocen ch objektû s pfievaïujícím charakterem zámkû 11 Typ vyuïití Poãet objektû Poznámka státní sociální nebo 20 (domov dûchodcû 8, ústav sociální péãe 5, zdravotnické zafiízení léãebna 4, dûtsk domov 1, internátní speciální koly 2) církevní ústav sociální 3 ãi zdravotní péãe bytové úãely nejménû 41 ãasto souãasnû s kanceláfiemi a dal ím vyuïitím kolské úãely cele 14, dal ích 5 zãásti pfii souãasném kanceláfiském vyuïití kanceláfie cele 6, dal ích 29 zãásti armáda a vnitro 6 podniková rekreace 8 kulturní zafiízení zãásti 5 expozice cele 3, 2 zãásti pfii dominujícím kanceláfiském vyuïití hostinec zãásti 2 skladovací úãely 5 3 jako depozitáfie, v dal ích zãásti sklady v robní úãely cele 1, 1 zãásti zãásti jako dílny JZD pfiibliïnû 10 Podle dominujícího vyuïití slouïilo sociální péãi a zdravotnictví celkem dvacet tfii objektû, kolství osmnáct, bydlení cca tfiicet, podnikové rekreaci osm, administrativû cca dvacet dva, jako sklad ãi depozitáfi pût, jako muzeum tfii, armádû a vnitru est, kulturním úãelûm a restauracím ãtyfii, v robû jeden objekt. V souãasné dobû je bez vyuïití 35 % objektû a 20 % je vyuïito pouze z men í ãásti. Souãasn stav Souãasn technick stav více neï dvou stovek venkovsk ch lechtick ch sídel v Jihoãeském kraji 12 lze struãnû shrnout takto: Nejménû u ãtyfi men ích objektû (sledovan ch v 1. etapû) jiï zapoãal proces fiícení. 13 Lokálními i rozsáhlej ími destrukcemi je bezprostfiednû ohroïeno nejménû dal ích devût objektû. 14 Relativnû stabilizovan technick stav (pravidelná drobná údrïba nebo dfiívûj í obnovy) vykazuje tfiicet tfii objektû. Dlouhodobû zanedbaná základní údrïba je minimálnû u dal ích dvaceti ãtyfi objektû. Záchranná obnova probíhá nebo zaãíná u dvaceti esti objektû. 15 Ze vzorku vyhodnoceného ve 2. etapû (vût í objekty) je nutné oznaãit devatenáct objektû za havarijní, z toho dvanáct za tûïce havarijní. 16 Dal í skupinou je devût objektû donedávna havarijních ãi stále je tû zãásti havarijních, u nichï jiï zapoãala záchranná obnova. 17 Zanedbanou údrïbu má tfiicet jedna objektû. V relativnû dobrém technickém stavu je edesát jedna objektû. Obr. 4. Cukn tejn (okres âeské Budûjovice), tvrz. Probíhající obnova jednoho z nejhodnotnûj ích jihoãesk ch lechtick ch sídel. (Foto Zdenûk Kohlíãek, 2003) Obr. 5. Osek (okres Strakonice), zámek. VyuÏití pro sociální péãi. (Foto Vlastislav Ouroda, 2004) 11 Exaktní kvantifikaci komplikují opakované a obtíïnû dokumentovatelné zmûny uïivatelû v 50. letech 20. století a kombinace více typû vyuïití. 12 Pro úãely vytvofiení statistiky jsme si v ímali jen konstrukcí zásadních pro samotnou existenci staveb, nefie ili jsme ohroïení v tvarn ch prvkû. 13 Mladûjovice, Polánka, Pasovary, Ra ovice. 14 Zejména Liderovice, Buzice, Skoãice, Svébohy. 15 Zahrnuje rûzné fáze obnovy od poãáteãních aï po dokonãovací. 16 K objektûm, u nichï jiï pfiinejmen ím lokálnû zapoãal proces fiícení v dûsledku naru ení statiky stfiech a zdûn ch konstrukcí, patfií zejména Kraselov, Nová Vãelnice, Omleniãka, Srlín, Bzí, âesk Rudolec, Slavkovice. Na samé hranici tohoto stavu se nacházejí také zámky LÏín, Mladá VoÏice, Pofiíãí, Svrabov, Komafiice, Pfieãín, Rakovice a dal í. 17 Albefi, Hroby, Bohumilice, Cerhonice, âíïová, Chfie Èovice, Mezifiíãí, Kestfiany-zámek, Bratronice. Vliv zpûsobu vyuïití na technick stav a hodnoty objektû VyuÏití je vïdy pouze jedním z faktorû pûsobících na technick stav objektu. Existují pfiípady stejného vyuïívání podobn ch objektû s diametrálnû odli n mi dûsledky. ir í srovnání stavu jednotliv ch objektû a rûzn ch zpûsobû vyuïívání v nedávné minulosti v ak pfiesto umoïàuje vyvodit urãité závûry o vztahu mezi vyuïitím daného typu památky a pravdûpodobností zachování souboru jejích památkov ch hodnot. Pozornost vûnujeme pfiedev ím období, kdy v letech dosáhlo nevhodné vyuïívání památek tohoto druhu extrémního rozsahu, zejména v souvislosti s obrovsk mi majetkov mi pfiesuny po roce U mal ch venkovsk ch lechtick ch sídel, která byla pfiedmûtem 1. etapy prûzkumu, je zfietelná dominance dvou funkcí bydlení a skladování. K relativnû nejmen ím kodám do lo ve sledovaném období na tvrzích, které byly jiï dfiíve pfiestavûny na s pky. Novodobé zásahy se zpravidla omezily na pfiístavby a vestavby násypek a dal ích dopravních technologií. Navíc je u této kategorie zfietelná vût í ãetnost údrïbov ch zásahû, zejména co se t ãe stfiech. Obdobnû málo novodobû upravované byly i dal í objekty vyuïívané pro skladovací úãely, pravidelnost údrïby v ak byla niï í. V nûkter ch pfiípadech do lo k po kození objektû v dûsledku kontaminace skladovan mi toxick mi látkami ãi v dûsledku pfietíïení vodorovn ch konstrukcí. Objekty vyuïívané k bydlení je nutné hodnotit ve dvou zfietelnû odli n ch skupinách malé objekty vyuïívané k bydlení vlastníkû a objekty upravené pro byty zamûstnancû nebo obãanû. Pro první skupinu je charakteristick dobr technick stav, ale na druhé stranû velk úbytek památkov ch hodnot pfii stavebních úpravách. Druhá skupina zahrnuje ponûkud vût í objekty, v nichï bylo (zpravidla velice úãelov m zásahem) zfiízeno více bytov ch jednotek. Zde docházelo k men- ím kodám v pfiímém dûsledku stavebních úprav, ale chybûjící vlastnick vztah obyvatel k ob

4 6 jektu vedl ãasto ke katastrofální devastaci a k nezájmu o údrïbu. Tyto objekty byly vût inou uïívány aï po hranici obyvatelnosti a poté opu tûny, coï znamenalo urychlení chátrání. Jako jednoznaãnû devastující se projevilo vyuïití pro v robní úãely. Vkládání prûmyslov ch technologií mûlo za následek likvidaci vnitfiního uspofiádání památek i cenn ch detailû. 18 Zemûdûlská Ïivoãi ná v roba pfiedstavovala pfii obvyklém minimalisticky úãelovém pfiístupu extrémní kontaminaci konstrukcí exkrementy zvífiat. U rozsáhlej ích zámeck ch objektû, které byly pfiedmûtem 2. etapy prûzkumu, jsme do li k následujícím závûrûm: Nejlépe udrïovaná po technické stránce byla poãetná skupina objektû vyuïívan ch pro úãely sociální péãe, zdravotnictví a pro kolství (pfiibliïnû 33 %). Aã nebyla ohroïena fyzická existence tûchto objektû, jejich památkové hodnoty byly ãasto závaïnû po- kozeny zásahy do historick ch konstrukcí vyvolan mi zmûnou úãelu. Nejvíce byly postiïeny autentické detaily a povrchy, pfiípadnû dispozice, v men í mífie hmotová a architektonická fie ení. Prakticky stejn poãet objektû (cca 34 %) byl vyuïíván jako byty. Pravidelná údrïba byla u této kategorie v drtivé vût inû dlouhodobû naprosto zanedbávána. Podíl kanceláfiského vyuïití (cca 13 %) je velmi obtíïnû specifikovateln, neboè byl zpravidla kombinován s dal ími typy vyuïití. Pokud jde o dopad na stav objektû, je nutné rozli ovat administrativní prostory v robních podnikû (prûmysl, JZD) od ménû po kozujícího ãistû kanceláfiského vyuïití. 19 Vût í údrïbu vykazovaly objekty slouïící k podnikov m rekreacím (cca 7 %) a také nûkolik objektû vyuïívan ch pro expoziãní úãely (3 %). Podobnû jako u první skupiny (sociální péãe, zdravotnictví) platí, Ïe daní za pravidelnûj í údrïbu byly z dne ního pohledu razantní zásahy do památkov ch hodnot. Jako jednoznaãnû kodlivé se prokázalo vyuïití historick ch pansk ch sídel pro kasárna (5 %). Podobnû niãivé vyuïití pfiedstavovala ãasto skladovací funkce. Tristním faktem je, Ïe dokonce objekty uïívané jako depozitáfie kulturních institucí byly velmi závaïnû po kozeny absencí údrïby. I mezi vût ími zámeck mi objekty se vyskytl pfiípad extrémnû nevhodného vyuïití pro v robní úãely Obr. 6. Vlksice (okres Písek), tvrz. VyuÏití k individuální rekreaci. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) Obr. 7. Bfiezí u T na nad Vltavou (okres âeské Budûjovice), zámek. Propagaãní stfiedisko jaderné elektrárny. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) 18 Názorn m pfiíkladem je nedávno vyhofielá tvrz v Bfieznici vyuïívaná jako lihovar. 19 Napfiíklad zámek Lnáfie. 20 Zámek v Mladé VoÏici, kde byly obrábûcí stroje instalovány pfiímo v sálech se tukovou v zdobou. Vlastnictví Státní: Témûfi monopolní státní vlastnictví v dobû vlády komunistické strany vedlo v naprosté vût inû pfiípadû ke patné péãi o technick stav a památkové hodnoty spravovan ch budov. Mnoha hrozícím vût ím kodám v ak bylo zabránûno díky systému památkové péãe, kter pfies politicky dané limity v fiadû pfiípadû dosáhl v znamn ch úspûchû. 493

5 Soukromé: Velká ãást lechtick ch sídel se po roce 1989 vrátila do soukrom ch rukou v restitucích a privatizacích. V sledky péãe o objekty v soukromém vlastnictví se velmi li í podle vztahu jednotliv ch vlastníkû k hodnotám objektû. Zásadními faktory jsou rovnûï finanãní moïnosti vlastníkû a míra pomoci ze strany státu. Obecní: Tfietím typem bylo dfiíve i nyní vlastnictví obcí. V dobách socialismu se prakticky neli- ilo od státního a pfiíkladû dobrého hospodafiení bylo poskrovnu. V souãasné dobû zûstaly v municipálním vlastnictví aï na v jimky jen objekty reálnû vyuïitelné pro potfieby obcí. To by mûlo zaruãovat alespoà základní péãi o nû. V pfiípadech, kdy obce vlastní rozsáhlej í, vlastními silami nezvládnutelné objekty, je pravdûpodobn jejich prodej. Pro nejbliï í budoucnost lze pfiedpokládat, Ïe municipální vlastnictví bude men inov m, ale pomûrnû stabilním typem vlastnictví. Nov m prvkem vlastnické struktury sledovaného fondu jsou neziskové organizace. Zku enosti z demokratick ch zemí jasnû ukazují v hody NGO (Non-Governmental Organisation nevládní organizace), které jsou ãasto vedle státní ãi zemské památkové péãe jedním z pilífiû péãe o památkov fond. V e uvedená data vycházejí z prûzkumu provedeného pro potfieby památkové péãe v regionu v letech a Od té doby do lo k pozitivnímu posunu v nûkter ch pfiípadech dlouhodobé absence vyuïití 23 i ve spolupráci vlastníkû mezi sebou a s památkovou péãí. Poznatky o stavu mal ch lechtick ch sídel a trendech jejich v voje stejnû jako námûty budoucího vyuïití jsou do jisté míry limitovány specifiãností regionu. Turistická atraktivita oblasti jiïních âech vytváfií ponûkud lep í pfiedpoklady pro jejich záchranu, obnovu a vyuïití, neï jaké mohou b t v nûkter ch jin ch oblastech. NevyuÏit lidsk i ekonomick potenciál pro záchranu této velmi hodnotné ãásti památkového fondu v ak nepochybnû existuje i v jin ch krajích. Srovnání se situací v ostatních regionech âr a v sousedních regionech Rakouska (Mühlviertel, Waldviertel) a Bavorska je pfiedmûtem právû probíhající etapy v zkumu. 8 K perspektivám vyuïití lechtick ch sídel Dostateãn m dûvodem, proã by souãasná spoleãnost mûla usilovat o zachování lechtick ch sídel, je soubor jejich památkov ch hodnot jako v znamná souãást kulturního dûdictví. Kromû uvedené role krajinotvorné a urbanistické 24 mají tyto stavby stále dûleïité místo v sociální struktufie souãasného venkova. Pfiedstavují zejména potenciál relaxaãní, kulturní i uïitn. 25 V posledních patnácti letech probûhla celá fiada obnov lechtick ch sídel, ãasto za vydatné finanãní podpory státu. 26 Témûfi tfietina tvrzí a mal ch zámkû v jiïních âechách byla zaji tûna pfied bezprostfiedním ohroïením (tedy pfiibliïnû polovina z tûch, které renovaci vyïadovaly). Tento úspûch by v ak bez nalezení vyuïití nemusel b t dlouhodob. Nûkteré funkce lechtick ch sídel zanikly a jiné byly omezeny ãi transformovány. Vztah mezi budovou lechtického sídla a jejím ekonomick m zázemím byl zásadnû naru en. V fiadû pfiípadû je postupnû nahrazován vztahem k pfiíjmûm z turistického ruchu. Chybí v ak dostateãná zpûtná vazba, která by umoïnila ãást pfiíjmû (vãetnû sekundárních) reinvestovat do údrïby památek. Dochází tak ke zkreslení skuteãné hodnoty tûchto památek v souãasném ekonomickém systému. U objektû v majetku státu, krajû a obcí se nabízí moïnost vrátit nûkdej ím pansk m sídlûm postavení skuteãn ch center komunit i po stránce kulturní a administrativní, samozfiejmû s ohledem na místní podmínky. Druhotn m efektem odpovídajícího vyuïití historick ch objektû by mohlo b t postupné oãi tûní urbanistické struktury vesnic a mal ch mûst odstranûním nûkter ch novostaveb ze 70. a 80. let 20. století po kozujících urbanistické hodnoty sídel. Nûkteré poznatky z prûbûhu v zkumu naznaãují, Ïe ance na vhodné vyuïití byla nûkdy promarnûna z dûvodu nedostateãné komunikace mezi soukrom mi vlastníky a státem ãi samosprávou. âasto nebyla hledána moïnost dohody o pfiípadném pronájmu restituovan ch objektû státu a byla namísto toho dána pfiednost lépe vybaven m novostavbám. Setrvání dosavadního vyuïití by pfiitom jiï nevyïadovalo dal í ztráty na památkov ch hodnotách a garantovalo by zaji - tûní fiádné údrïby. Byla tak zmafiena ance na vhodnûj í vyuïití ãásti fondu a vynaloïeny vût í náklady na nové stavby, neï bylo nezbytné. V vojové trendy v nakládání s památkov m fondem mohou b t znaãnû promûnlivé v závislosti na spoleãenském v voji, jak nás velmi názornû pouãila realita 20. století. Tato kapitola tudíï nemûïe b t niãím jin m neï úvahou nad moïnostmi v voje v relativnû blízké budoucnosti. MÛÏeme v ak vycházet z ãásteãného poznání vztahu zpûsobu vyuïívání objektû k zachování jejich hodnot. Cenné informace a námûty nám také pfiiná ejí úspû né pfiíklady domácí 27 i zahraniãní. 28 Obr. 8. Grafy vyjadfiují zmûnu vlastnické struktury po roce A. Pfied rokem 1989: 1 soukromé 6 %, 2 stát (vãetnû obcí) 93 %, 3 církev 1 %. B. Stav v roce 2005: 1 soukromé 85 %, 2 stát 2,5 %, 3 církev 2 %, 4 obce 5 %, 5 kraj 5 %, 6 NGO 0,5 %. (Zpracoval V. Ouroda) 21 Vlastislav OURODA, Daniel NEJD, Jarmila HANSOVÁ: Souãasn stav ohroïení památkov ch hodnot tvrzí v jiïních âechách ve vztahu k jejich vyuïití ve 2. polovinû 20. století, 2003, nepublikováno, archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. 22 TíÏ, Souãasn stav ohroïení památkov ch hodnot venkovsk ch zámkû v jiïních âechách ve vztahu k jejich vyuïití ve 2. polovinû 20. století, 2004, nepublikováno, archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. Souhrnnû byly v sledky v zkumu prezentovány formou posteru na konferenci Ice Free Culture, Klaipeda 2005, pofiádané European Network of National Heritage Organizations. 23 Kestfiany, Zál í a jiné. 24 Kromû vlivu na hmotovou skladbu pûsobí stavební podoba lechtické rezidence rovnûï v rámci pûdorysné struktury sídla jako její urãující ãi spoluurãující prvek (umoïàuje nonverbální komunikaci s prostorov mi vztahy sídla navigace k centru, vymezení vefiejného prostoru a podobnû). 25 Napfiíklad projekt European Country House shrnuje role lechtick ch sídel v komunitû takto: Pfiipomínka hlavních historick ch událostí; pfiitaïlivá místa k náv tûvû nebo trávení volného ãasu; dûleïité zelené plíce, pfiíleïitost k outdoorov m aktivitám; místo pro zábavu a akce; pracovní 494

6 MoÏností, jak zachránit tyto mnohostrannû cenné objekty zaji tûním jejich smysluplného vyu- Ïití, je fiada. Na silném vzestupu je s bohatnutím spoleãnosti zájem o reprezentaãní hodnotu tvrzí a zámkû, kdy odlesk erbu a predikátu padá i na souãasného vlastníka. Velk m kapitálem je skupina vlastníkû milovníkû historie, ktefií s nad ením obûtují své prostfiedky, aby (byè nûkdy s tendencemi k historismu) zachránili své tvrze a zámeãky. V zásadû se jedná o formu voluntarismu transformovanou v na ich právních a spoleãensk ch pomûrech do vlastnické sféry. K nejslibnûj ím trendûm ve vyuïití sledovan ch památek patfií rozvoj turistického ruchu v âeské republice. 29 Pro záchranu konkrétní památky je nûkdy nutné smífiit se i s vyuïitím, které není ideální. 30 To by v ak nemûlo pfii koncepãním uvaïování o fie ení této problematiky v na ich zemích bránit formulování vize optimálního stavu. Pozoruhodné je, Ïe nûkolik evropsk ch projektû v této oblasti dospûlo k podobnému zámûru: je tû jednou uãinit tato sídla kulturními centry. Právû zprostfiedkování kulturních vlivû mezi tzv. vy í a lidovou kulturou bylo vïdy jednou z v znamn ch rolí lechtick ch sídel. V obãanské spoleãnosti dostává kulturní v mûna novou dimenzi z míst moci se stávají místa setkávání. V echny úspû né pfiíklady vyuïití mají jedno spoleãné spolupráci a komunikaci lidí z privátní, státní i neziskové sféry v rámci spoleãného pozitivního projektu. Ekonomické zfietele hrají v znamnou, ne vïdy v ak rozhodující roli. Zku enosti se spoleãensk m postavením památkové péãe v âeské republice a ãetné poznatky ze zahraniãí jasnû dokládají, jak dûleïitá je pro zachování nejen lechtick ch sídel, ale celého kulturního dûdictví jeho dlouhodobá prezentace co nej ir í vefiejnosti. Kromû formy stál ch expozic a nápaditû pfiipraven ch akcí mohou obzvlá tû pozitivní efekt v dlouhodobûj í perspektivû pfiinést v ukové programy. Jejich dne ní úãastníci budou pfií tími vlastníky památek a spolutvûrci rozhodnutí o nich. Pfies v echna uvedená zobecnûní zûstává faktem, Ïe kaïd objekt vyïaduje vlastní projekt záchrany a vyuïití. 31 Pfii jeho hledání pro konkrétní sídlo je nutné vzít v potaz v echny praktické limity, zejména charakter a velikost objektu a také specifické místní podmínky a potfieby. Napfiíklad malé vûïové tvrze mají znaãnû omezenou kálu moïn ch vyuïití. Kromû zachování pfiimûfiené skladovací funkce mohou slouïit pro individuální rekreaci a specializovanou turistiku jako netypické ubytování. Pro stejn úãel (tedy jako levné turistické ubytování bez nárokû na vût í komfort ubytovan ch) jsou vyuïitelné i vût í s pky. Ty lze navíc, jsou-li k tomu vhodné místní podmínky, vyuïít také jako prostory shromaïìovací ãi v stavní. V pfiípadû men ích obytn ch objektû je ideální kombinací soukromé bydlení vlastníkû hrd ch na své sídlo s ãásteãnou prezentací historie objektu vefiejnosti. Tento typ vyuïití je znaãnû roz- ífien pfiedev ím v Anglii a ve Francii. 32 Reprezentativní rekreaãní ãi trvalé bydlení je v podstatû pokraãováním pûvodní funkce lechtick ch sídel. V nûkter ch pfiípadech v ak vedlo k úplnému uzavfiení areálu pro místní komunitu. U vût ích objektû adaptovan ch za socialismu na bytové domy lze zachovat funkci bydlení nebo je vyuïít pro ubytování s pfiípadnou úpravou vût ích prostor pro restaurace, spoleãenské sály a podobnû. Pro areály situované mimo vût í obce se jeví optimální ucelen tematicky zamûfien program. Role státu Pfii hledání úãinn ch nástrojû k záchranû a vhodnému vyuïívání sledované skupiny památek je nutné vycházet ze skuteãnosti, Ïe drtivá vût ina tûchto objektû je v soukromém vlastnictví. Klíãovou roli pfii záchranû lechtick ch sídel má stimulace finanãní podporou, coï dokládá mnoïství záchrann ch obnov realizovan ch v Programu záchrany architektonického dûdictví a v Havarijním stfie ním programu. V úvodu byly ze zábûru této úvahy z dûvodu odli nosti podmínek vyàaty státní hrady a zámky. V souvislosti s nedávn mi a stále aktuálními snahami o redukci jejich poãtu byly zpochybàovány hodnoty nûkter ch z nich. Poznávání fondu lechtick ch sídel v celé jeho ífii by nás naopak mûlo vést ke snaze o pfiimûfiené doplnûní na eho (v evropském mûfiítku oceàovaného) systému péãe o zpfiístupnûné památky nejhodnotnûj ími reprezentanty men ích objektû. MoÏnost zpfiístupnûní vefiejnosti by mûla b t v raznûji podpofiena daàov mi úlevami, a to i u hodnotn ch objektû vlastnûn ch obcemi, obecnû prospû n mi spoleãnostmi nebo soukrom mi vlastníky. Pro bezprostfiední záchranu ohroïen ch hodnot je zásadní podpora vhodn ch provizorních opatfiení. Jejich vãasnou realizací lze s vyuïitím minimálních prostfiedkû zabránit velk m ko Obr. 9. Dfie ínek (okres Strakonice), tvrz. Pfiíklad radikální úpravy plá tû v 70. letech 20. století. (Foto Vlastislav Ouroda, 2004) Obr. 10. Mladûjovice (okres Strakonice), pansk dûm. Probíhající destrukce velmi kvalitního renesanãního objektu v dûsledku problematick ch vlastnick ch a finanãních vztahû. Stav na jafie (Foto Vlastislav Ouroda) pfiíleïitosti a stimulace místní ekonomiky; hlavní ãinitelé v turistickém prûmyslu; centrum (osa dûní) komunity; ohnisko kulturního vzdûlávání a podpory uvûdomování si historie. 26 Program záchrany architektonického dûdictví a Havarijní stfie ní program pfiehledy pfiíspûvkû na 27 Jedním z pozitivních pfiíkladû je propojení prezentace kulturního dûdictví s arteterapií v âerveném Dvofie, viz Katefiina CICHROVÁ, Jifií DVO ÁâEK: âerven DvÛr souïití kulturní památky a psychiatrické léãebny, in: Zprávy památkové péãe 65, 2005, ã. 4, s Napfiíklad projekt European Country House, projekt Reseau Europeen des Centres Culturels/Monuments Historiques, aktivity European Network of National Heritage Organizations a dal í. 29 Pfiehled vybran ch kulturních památek v znamn ch z hlediska cestovního ruchu, Ústav územního rozvoje, Brno Napfiíklad hotelové vyuïití zámkû, velmi roz ífiené v nûmecky mluvících zemích, by v nûkter ch pfiípadech velk ch objektû ochuzen ch jiï v minulosti rozsáhl mi úpravami nemuselo znamenat jejich dal í podstatné po kození. 31 DÛleÏitost reálné vize vyuïití reflektovala v minul ch letech dotaãní praxe MK âr poïadavkem tzv. projektu záchrany jako nutného podkladu Ïádosti o dotaci z Programu záchrany architektonického dûdictví. 495

7 dám. Je nutné volit taková fie ení, která nepo kozují hodnotné konstrukce a která jsou reverzibilní. Do této kategorie patfií zejména statická opatfiení, provizorní zakrytí stfiech, zamezení vandalského niãení, ochrana v tvarn ch prvkû (deponování, fixace, zakrytí) a podobnû. Neménû dûleïit neï vlastní fyzická ochrana konstrukcí je efektivní pfiístup státní správy a soudnictví k pfiípadûm, kdy administrativní úkony brání vãasné záchranû ohroïené památky. ada drobn ch venkovsk ch sídel není ve smyslu zákona kulturními památkami. Tento dluh je nutné co nejrychleji fie it zpracováním návrhû na jejich prohlá ení. V rámci státní památkové péãe by mûly b t administrativní, prûzkumné a dokumentaãní kapacity v raznûji smûfiovány na tuto ohroïenou ãást fondu. Z koncepãního hlediska bude pro podporu záchrany a vyuïití památkov ch hodnot lechtick ch sídel (stejnû jako pro jiné památky) zásadní podoba pfií tí legislativní úpravy památkové péãe a následnû podmínky pro její praktické prosazování. AÈ jiï bude právní a organizaãní situace jakákoliv, je velmi pravdûpodobné, Ïe záchrana a spoleãensky prospû né vyuïívání sledovaného fondu nebudou moïné bez podstatnû vût ího rozvoje obãanské spoleãnosti, zejména obãansk ch iniciativ vûnujících se konkrétním památkám. Dal ím zásadním momentem pro záchranu památky je její v estranné poznání. 33 To nejen umoïàuje památkov m orgánûm co nejsprávnûj í postup pfii obnovû, ale také zvy uje atraktivitu konkrétních objektû pro urãitou (v pfiípadû lechtick ch sídel nemalou) skupinu investorû. Nedostateãná dokumentace a prostorová identifikace areálû lechtick ch sídel je problémem i v fiadû vyspûl ch zemí západní Evropy. Tím spí e se v této oblasti nabízí prospû nost mezinárodní spolupráce. Závûrem Na tomto místû bylo moïné pouze nastínit hlavní souvislosti záchrany a vyuïití lechtick ch sídel v jiïních âechách. DÛvodem publikování nûkter ch v sledkû zatím neuzavfieného v zkumu této problematiky je skuteãnost, Ïe v poslední dobû bylo opakovanû vefiejnû prezentováno pfiímo z oboru památkové péãe stanovisko, Ïe venkovská lechtická sídla patfií k památkám, jejichï záchrana je v souãasném prostfiedí moïná v podstatû pouze pfii znaãné mífie rezignace na zachování památkov ch hodnot. Venkovské zámky byly dokonce uvádûny jako pfiíklad památky vhodné k umístûní solárních kolektorû, aã právû objekty tohoto typu patfií k pohledovû nejexponovanûj ím památkám s velk m krajinotvorn m v znamem. Takov názor nereflektuje skuteãnou ífii spoleãenské reality. KaÏdodenní praxe v záchranû ohroïen ch památek pfiiná í jiná fakta. Na rozdíl od rozsáhl ch industriálních památek ãi ãetn ch hospodáfisk ch dvorû, pro nûï je zvlá tû obtíïné najít vyuïití, vstupují v pfiípadû tvrzí a zámeãkû ve vût í mífie do hry i jiné motivy neï ãistû ekonomické. Stále ãastûji se právû památkové hodnoty stávají v znamn m (nûkdy i hlavním) dûvodem záchrany tvrzí a zámkû. Souãasná realita jihoãesk ch venkovsk ch tvrzí a zámeãkû je vzdálena pfiání jejich vlastníkû i spolupracujících památkáfiû. Dluh údrïby z minulosti je pfiíli velk. Srovnání se situací v postkomunistick ch i dal ích evropsk ch zemích v ak mimo jakoukoliv pochybnost dokládá, Ïe v sledky obnov v posledních patnácti letech jsou velk m úspûchem. Nûkolik pfiípadû, kdy dal ím sídlûm hrozí zánik, není zapfiíãinûno ani tak nedostatkem prostfiedkû a odborn ch kapacit, jako spí e majetkoprávními problémy, pfiípadnû finanãními spekulacemi. Pro pokraãování pozitivních trendû uplynul ch let si lze pfiát pfiedev ím klid na práci, tedy zastavení nemístné politizace oboru. Zintenzivnûní komunikace s vlastníky, obãansk m sektorem i zahraniãními partnery je úkolem v ech zúãastnûn ch odborn ch pracovníkû Obr. 11. Komafiice (okres âeské Budûjovice), zámek. Dlouhodobû bez vyuïití chátrající hodnotn objekt. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) Obr. 12. Ole nice (okres âeské Budûjovice), zámek. Pfiíklad zámûru polyfunkãního vyuïití pro potfieby obce. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) 32 Viz napfiíklad pfiehledy objektû v The National Trust Handbook (ed. Pamela SMITH), Lond n 2005, nebo v Guide des Châteaux de France, Le Cercle du Patrimoine, Genève 2004, pfiípadnû Historic Houses, Castles and Gardens Open to the Public (ed. Deborah VALENTINE), Windsor Court V stiïné je napfiíklad vyjádfiení v konného fieditele The Norwegian Institute for Cultural Heritage Research: V dne ní práci na ochranû kulturního dûdictví proto nestaãí vûdût, z ãeho se tyto pozûstatky minulosti skládají a jak vznikly. Stejnû dûleïité je rozpoznat faktory a procesy, které je mûní a ohroïují, neboè pouze tak mûïeme doufat v kontrolu sil zmûn, a tak zajistit, aby toto dûdictví a jeho hodnoty pfieïily tak neporu ené a tak dlouho, jak jen to bude moïné. In: Annual Report NIKU, Oslo