T T. Think Together Mikuláš Josek THINK TOGETHER

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 4. února 2013 T T THINK TOGETHER Think Together 2013 Interkulturní komunikace v kontextu České republiky Cross-cultural communication in the Czech context Mikuláš Josek 158

2 Abstrakt Článek analyzuje aplikaci významné teorie Geerta Hofsteda o interkulturní komunikaci ve vztahu k České republice. Na základě Hofstedovy teorie jsou popsány kultury šesti různých zemí včetně České republiky. Na příkladu České republiky jsou diskutovány problémy použití této teorie k definování kultur, jejichž skóre se na škálách Hofstedových dimenzí příliš neliší od světového průměru. V empirickém výzkumu založeném na zmíněných kritériích byly provedeny narativní rozhovory se zástupci pěti cizích zemí představujících výrazně odlišné kultury. Předpokládané rozdíly mezi kulturami vybraných států a Českou republikou byly vyvozeny z výsledků Hofstedova výzkumu. Na podkladě rozhovorů pak bylo zkoumáno, nakolik se tyto rozdíly odráží ve skutečné interakci těchto kultur. Příklady interkulturních rozdílů jsou prezentovány pomocí citátů z rozhovorů a doplněny vysvětlením kulturního kontextu. Výpovědi jsou autentickým odrazem nasbíraných zkušeností a prožitků dotazovaných cizinců a představují tak příklady strohé teorie v praxi. Klíčová slova interkulturní komunikace, dimenze kultury, Hofstede, národní kultura. Abstract The article examines the application of a major cross-cultural theory developed by Geert Hofstede in relation to the Czech Republic. Cultures of 6 different countries including the Czech Republic are characterized on the basis of Hofstede`s theory. The example of the Czech republic is used to discuss the application of the theory in defining cultures whose scores don t differ much from the world average. Empirical research, based on the above-mentioned assumptions, consisted of narrative interviews conducted with participants from five foreign countries representing significantly different cultures. The expected differences between each of the foreign cultures and the Czech culture were deduced from the scores of Hofstede s research. The question to what extent the differences are reflected in a cross-cultural interaction is discussed on the basis of the interviews. Examples of cross-cultural differences are presented by means of quotes from the interviews and complemented by an explanation of the cultural context. The reports include real life experiences of the interviewed participants and thus represent an example of pure theory in practice. Key words cross-cultural communication, cultural dimensions, Hofstede, national culture. Úvod Různých odlišností mezi lidmi na celém světě je nespočet. Naleznou se však teorie (Hofstede, Trompenaars, Schwartz, Globe study a další), které dokáží klasifikovat myšlení, cítění a jednání lidí z různých zemí. Každá země má podle těchto teorií specifický kulturní systém, který se dá porovnat s jinými zeměmi. Dennodenně se setkáváme se situacemi, kdy se chování lidí z pro nás cizích zemí soudí jako dobré, či špatné. Média napříč světem přebírají zprávy ze zahraničních zdrojů, aniž by si mnohdy uvědomovala zkreslenost těchto informací vlivem odlišných kulturních prostředí. Kulturní rozdíly způsobují nespočet problémů, od drobných nedorozumění až po kulturní konflikty či rasovou nesnášenlivost. Systém, který Think Together 2013 Dostupné z:

3 dokáže kategorizovat země na základě různých kulturních prostředí a odlišností, je zajisté užitečný pro porozumění této komplexní problematiky. Do jaké míry je tento systém platný a vypovídající pro určitou zemi, však opět podléhá kulturnímu prostředí. Cíl a metoda Pro tento výzkum byla jako ideové východisko zvolena významná teorie o interkulturní komunikace zformulovaná Geertem Hofstedem, která umožňuje rozlišovat 74 světových zemí tak, že každé přiděluje jedinečný výsledek na základe pěti tzv. dimenzí kultury. Cílem výzkumu bylo analyzovat využití této teorie v praxi na případu České republiky. Nejprve byla data z Hofstedovy studie použita k porovnání kultury České republiky a pěti vybraných zemí (Ghana, Nizozemsko, Rusko, USA a Indie). Na základě těchto dat byly identifikovány nejmarkantnější rozdíly mezi českou kulturou a kulturami jiných zemí, které indikovaly potenciálně klíčové interkulturní rozdíly. Tyto podklady byly poté porovnány s vlastními daty nasbíranými pomocí rozhovorů se studenty z těchto zemí. V případě interkulturního výzkumu se předpokládá, že se kontexty jednotlivců i skupin liší a liší se tedy i přisuzované významy. Proto bylo použito kvalitativní metody hloubkových narativních rozhovorů (nestrukturované a polo-strukturované), které se soustředí na důležitost osobní interpretace tohoto komplexního procesu. V rozhovorech převažovaly otevřené otázky, které měly za cíl vysvětlit různé pohledy přímých účastníků interkulturní komunikace. Rozhovory se týkaly vnímaných kulturních odlišností mezi jejich a českou kulturou a měly za cíl zjistit, zda teoretické předpoklady, odvozené z Hostedovy studie, odpovídají zkušenostem a prožitkům při autentickém kontaktu dvou odlišných kultur. Studie obsahující více než jednu kulturní skupinu mnohdy čelí podobným metodologickým problémům. Jedním z nich je ekvivalence. Kulturní rozdíly mezi respondenty a tazatelem mohou způsobit určité zkreslení. Tazatel se proto musí snažit zabránit nedorozumění či možné předpojatosti. Má velkou zodpovědnost při objasňování otázek a interpretování odpovědí. Na druhou stranu mají narativní rozhovory řadu výhod oproti dotazníkům. Tazatel i dotazovaný mají možnost se přizpůsobit situaci a tím vylepšit vzájemnou komunikaci. Obě strany tak mohou lépe porozumět celému konceptu. Dalším problémem u interkulturního výzkumu je výběr representativního vzorku. Vzhledem k rozsahu článku, designu výzkumu a cíli zkoumat již provedenou studii, nemusí být velikost vzorku tak rozsáhlá. Upřednostněn byl výběr takových zahraničních respondentů, kteří v České republice žijí déle než 5 měsíců, mají přibližně stejný věk, vysokoškolské vzdělání a pocházejí z různých kulturních prostředí. Jeden až dva respondenti z každé zkoumané země tedy umožnili vyniknout především kulturním rozdílům. Samozřejmě nelze vyvozovat závěry ohledně kultury určité země na základě subjektivních tvrzení několika studentů. Hrozba předsudků a generalizací je brána vážně, aby se předešlo ukvapeným závěrům. Posláním tohoto výzkumu je rozšířit znalosti z oblasti interkulturní komunikace a přispět tak vzájemnému porozumění. Teoretické podklady V roce 1980 dostal Geert Hofstede příležitost studovat data týkající se postojů a hodnot zaměstnanců z více než 50 zemí. Zaměstnanci firmy IBM představovali cenný vzorek pro interkulturní studii. Díky tomu, že si byli ve všech ohledech kromě národnosti víceméně podobní, umožnili vyniknout ISBN:

4 národnostním rozdílům. A jelikož byly rozdíly týkající se pěti kulturních oblastí později nalezeny i na vzorcích mimo IBM, vznikla teorie národních kultur. Každá z pěti dimenzí kultury je definována na základě dvou extrémních pólů (Hofstede, 2006). Výsledkem je tedy klasifikace zemí podle: 1. velké či malé vzdálenosti moci (PDI). Do jaké míry přijímají a očekávají členové nižší sociální vrstvy, že je moc ve společnosti rozdělena nerovnoměrně. 2. individualismu či kolektivismu (IDV). Do jaké míry lidé jednají jako nezávislí jedinci, či jako členové sociálních skupin. 3. maskulinity či feminity (MAS). Do jaké míry členy motivuje chtít být nejlepší vs. užívat si toho co mají. 4. silného či slabého vyhýbání se nejistotě (UAI). Do jaké míry se členové kultury obávají neznámých a nejistých situací. 5. dlouhodobé či krátkodobé orientace (LTO). Jakou důležitost přikládá společnost budoucnosti. Už ze samotného nástinu teorie je tedy zřejmé, že čím více se určitá země blíží extrému (skóre 0 či 100), tím srozumitelnější bude vysvětlení její kultury. Česká republika Na základě Hofstedovy studie lze k výsledkům České republiky uvést následující: PDI 57: Česká společnost preferuje spíše velkou vzdálenost moci. Určitá hierarchie mezi níže a výše postavenými ve společnosti je tedy přijímána. Těm nejvýše postaveným se na základě jejich statusu tolerují jisté výsady. IDV 58: Česká společnost je spíše individualistická. Lidé preferují volnější společenské vazby. Od jedinců se očekává, že se postarají sami o sebe či pouze o své nejbližší rodinné členy. Urážka vede v individualistické společnosti k pocitu viny a ke ztrátě sebevědomí. MAS 58: Česká společnost je spíše maskulinní. V takových společnostech lidé raději žijí, aby mohli pracovat než pracují, aby mohli žít. Od šéfů se očekává rozhodnost a asertivita. Konflikty se řeší bojem. UAI 74: Česká společnost dává přednost vyhýbání se nejistotě. Země s takovou preferencí vytvářejí striktní zákony a pravidla, nejsou tolerantní k ve společnosti neobvyklému chování a názorům. LTO 13: Česká společnost je krátkodobě orientovaná. To obecně znamená časté zaobírání se určením absolutní pravdy, hledání myšlenkových norem, velký respekt k tradicím, nízký sklon k úsporám, společenský nátlak na to mít vše, co mají ostatní a nedočkavost po dosažení rychlých výsledků. Krátkodobá orientace je typická pro západní společnost. ISBN:

5 Tabulka 1: Srovnání kulturních dimenzí mezi Českou republikou a světovým průměrem. zdroj: vlastní (na základě výsledků Hofstedeho studie 1 ) Případ České republiky, kde čtyři z pěti výsledků se na škálách nalézají blízko světového průměru, poukazuje na problém v jasné definici takto umístěných kultur pomocí Hofstedovy teorie. Pouze jeden výsledek se u ČR blíží extrému. Zřetelným rysem kultury České republiky je krátkodobá orientace. Na druhou stranu, vzhledem k pozici České republiky v porovnání s ostatními 74 státy, je možné, aby příslušník české kultury nalézající se de facto ve středu kulturního spektra zažil rozdíly v interkulturní komunikaci z obou stran čtyř kulturních dimenzí a z jedné strany páté dimenze. 1 HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan: Cultures and Organizations: Software of the Mind 2006 DIMENZE PDI IDV MAS UAI LTO ZEMĚ S NIŽŠÍM SKÓRE ČESKÁ REPUBLIKA USA GHANA NIZOZEMSKO INDIE ČR ČR ČR ČR ČR ZEMĚ S VYŠŠÍM GHANA USA USA RUSKO INDIE SKÓRE zdroj: vlastní (na základě výsledků Hofstedeho studie 2 ) Empirická studie Vzdálenost moci (PDI): (40) USA < (57) ČR < (80) GHANA Malá vzdálenost moci USA (40) Nízké PDI vypovídá o větší rovnosti sociálních vrstev. Postoj k autoritám (ve vládě, organizacích či rodině) je volnější. Komunikace tak probíhá neformálně, bezprostředně a za účasti všech stran či sociálních vrstev. Být ve vlivné pozici znamená 2 HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan: Cultures and Organizations: Software of the Mind 2006 ISBN:

6 spíše nést břemeno zodpovědnosti než možnost využívat svou moc. Účastník z USA se v diskuzi kolem interkulturní komunikace zmínil o konfliktu, který měl, když vyučoval na české soukromé škole studenty, kteří byli z bohatých rodin. Jejich zájem se nesoustředil na to, co vědí, ale na to, jaké mají postavení. Nechovali se slušně a navíc to měli povolené, protože jejich rodiče byli bohatí a mocní. Mohli si dělat, co chtěli. Účastník vyprávěl o tom, jak mu to bylo nepříjemné, protože: Ve Státech je důležitější, co kdo dokázal, než kdo jsou jeho rodiče. Velká vzdálenost moci GHANA (80) Mezi těmi, kteří mají moc a těmi, kteří ji nemají, je v Ghaně propastný rozdíl. Vysoké skóre však znamená, že lidé toto hierarchické uspořádání, ve kterém má každý své místo, přijímají a očekávají. Země západní Afriky fungují pod centralizovaným a autoritářským systémem už od dob kolonialismu. V mé kultuře rozdělujeme lidi na základě věku. Ten určuje, jak se k nim chováme a jak s nimi komunikujeme. Všiml jsem si, že tady na věku nezáleží. Chováte se a mluvíte na lidi bezprostředně. I když je starší, je to váš učitel, nebo má titul PHD, vždy s ním komunikujete jako se sobě rovným. U nás projevujeme větší respekt. Ať tu má člověk jakékoliv postavení, stejně využívá hromadnou dopravu, jako ostatní. Vrcholový manažér firmy normálně jezdí metrem. V mé zemi byste člověka tak vysokého postavení v hromadné dopravě nenašli. Jezdí vlastním autem. Takže je mnohem jednodušší identifikovat někoho z vyšší společenské vrstvy v Ghaně než tady, kde všichni žijete stejně, jezdíte metrem a chodíte do stejných restaurací. Individualismus a kolektivismus (IDV): (15) GHANA < (58) ČR < (91) USA Kolektivismus (nízké IDV) Ghana: 15 Ghana je kolektivistická země se silnými mezilidskými vztahy. Lidé jsou vázáni na svou etnickou, kmenovou, jazykovou, náboženskou či rodinnou skupinu. Loajalita k těmto skupinám je důležitější než jiná společenská pravidla a nařízení. Všichni členové jsou zodpovědní za ostatní členy skupiny. Vážíme si širší rodiny. Je normální, že vaše rodina a rodina vaší ženy žijí všichni ve stejném domě. Rodinné vazby jsou velmi silné. Věříme, že si musíme navzájem pomáhat. Tady v ČR je to úplně jiné. Už od mala se tu každý snaží osamostatnit. Může se třeba rozhodnout, že bude žít sám ve svém vlastním bytě atp. U nás i ve třiceti letech můžete žít se svými rodiči a je to poměrně obvyklé. Vidím, že tady jsou lidé více nezávislí. Chtějí žít na vlastní pěst. Individualismus (vysoké IDV) USA (91) Vysoké IDV znamená individualistickou společnost. Lidé jsou více nezávislí, očekává se, že se o sebe (a své nejbližší rodinné členy) dokáží postarat sami. Pracovní život je oddělen od rodinného života. Pracovní povýšení se odvíjí od schopností člověka, což odráží neosobní přístup v organizacích. Když jsem tu pracoval jako učitel na základní škole, nosili mi studenti i jejich rodiče dárky a květiny, jako bych byl členem jejich komunity. Zvali mě na různé události, které vůbec nespadaly do sféry ISBN:

7 vztahů mezi učitelem, studentem a rodičem. Alespoň mně to připadalo naprosto nemístné. Ale tady to funguje úplně jinak. Opravdu mě to překvapilo. Ve státech se nemůžete takhle sbližovat, ani se svými zaměstnanci či spolupracovníky, natož studenty. Jít s nimi na pivo by vás mohlo stát práci nebo peněžní trest. Maskulinity a feminita (MAS): (14) NIZOZEMSKO < (57) ČR < (62) USA Feminita (nízké MAS) Nizozemsko (14) Nízké skóre určuje Nizozemsko jako femininní zemi. V takové společnosti je důležité držet rodinný a pracovní život v rovnováze. Lidé ctí rovnost, solidaritu a toleranci. Ženy jsou brány jako rovnocenné mužům ve všech aspektech společnosti. Problémy se řeší dohodou či kompromisem. Holanďané jsou známí dlouhými diskuzemi před dosažením shody. Účastník vyprávěl, že běžně vidí Čechy řešit drobné konflikty agresivním chováním místo vysvětlením situace. Byl jsem svědkem mnoha případů, kdy lidé reagovali přehnaně agresivně; barmani, prodavačky, policisti... I když se to celé dalo vyřešit normálně. Maskulinita (vysoké MAS) USA (62) Vyšší skóre určuje USA jako maskulinní zemi. Chování ve škole, práci či sportu je určeno cílem snažit se být co nejlepší, protože vítěz bere vše. Lidé jsou více soupeřiví a snaží se dosáhnout co nejlepších výsledků. O svých úspěších mluví otevřeně, jsou pro ně důležité. Američané žijí, aby mohli pracovat. Ve Státech lidé přemýšlejí stylem: Co je můj cíl, jak ho mohu dosáhnout a jaká je nejrychlejší cesta? Z Čechů mám pocit, že si myslí: No dobře, pracuji tady v tom systému společně s těmito lidmi na tomto společném úkolu. Oni raději fungují v nějakých daných podmínkách, než aby se snažili dosáhnout vlastního systému. Češi nejsou typicky podnikaví. Všichni jen dělají, co musí. Vyhýbání se nejistotě (UAI): (40) INDIE < (74) ČR < (95) RUSKO Slabé vyhýbání se nejistotě Indie (40) Nižší skóre naznačuje, že kultura Indie bude otevřená nestrukturovaným nápadům a situacím. Nedokonalost je přijímána. Nic nemusí být perfektní a podle plánu. Neočekávané události jsou tolerovány a někdy vyhledávány jako únik z monotónnosti. Před tím, než jdu ke zkoušce, si pomyslím: Vím, že jsem se učila, jak jen jsem mohla, teď už záleží jen na Bohu, jak to dopadne. Protože stát se může cokoliv. Možná bude mít zkoušející špatnou náladu... Silné vyhýbání se nejistotě Rusko (95) Historická a geografická fakta se odráží ve vysoké míře vyhýbání se nejistotě. Rusové se neznámých situací bojí natolik, že zavedli složitý byrokratický systém. Přísná pravidla, zákony ISBN:

8 a regulace zachovávají pořádek ve společnosti. Centralizované řízení uspokojuje snahu mít vše pod kontrolou. Tady v ČR je to lepší, protože si můžete vybrat, co je pro vás důležité, jak dlouho chcete studovat a jakou specializaci. V Rusku je všechno stanovené státem. Je spousta pravidel, přednášky i semináře jsou povinné a učitelé jsou přísní. Tady jsou učitelé benevolentnější. Můžete chodit pozdě. My musíme vždycky přijít včas a vždycky se postavit, když učitel vstoupí do místnosti, a to hlavně na univerzitách. Krátkodobá a dlouhodobá orientace (LTO): (13) ČR < (61) INDIE Krátkodobá orientace Česká republika (13) Viz. podkapitola Česká republika Dlouhodobá orientace Indie (61) Skóre 61 řadí Indii k dlouhodobě orientovaným, pragmatickým zemím. Indie uznává více náboženských pohledů. Hinduismus, který je spíše životní filozofií, nabízí spoustu možností (rituálů, myšlenek a způsobů žití), jak se může člověk zdokonalovat během svého života. Oproti jiným náboženstvím, kde je pravda dávno napsána v posvátné knize, Indové věří, že existuje více pravd a záleží na tom, kdo ji hledá. Koncept karmy dominuje náboženským a filosofickým myšlenkám. Lidé v Indii jsou zdvořilí, uctiví a tvrdě pracující. Hodně se snaží, aby dosáhli toho, co chtějí. Překvapilo mě, že lidé v ČR takové hodnoty nesdílí. Je jim víceméně jedno, co se děje a co se bude dít. Nedělají si starosti s budováním vztahů s ostatními lidmi, zákazníky nebo cizinci. Diskuze a závěr Většina kritiků Hofstedovy teorie (McSweeney, Fang, nebo Schwartz) 3 staví na chybách v metodologii, kulturní zaujatosti nebo nesprávném vymezení pojmu národní kultura vlivem etnických menšin či imigrantů. V případu České republiky se navíc vyskytuje problém, že se kultura ČR nijak nevyčleňuje od světového průměru na čtyřech z pěti škálách dimenzí kultury. Teorie Geerta Hofstedeho proto nedokáže srozumitelně vysvětlit kulturu země, jako je Česká republika bez možnosti srovnání s jinou zemí. Při porovnání s ostatními zeměmi však tato pozice nabízí spoustu příležitostí pro studium vnímání interkulturních rozdílů. Výsledky empirické studie, které byly prezentovány jako přímé citace z rozhovorů, dokládají rozličnost ve vnímání české kultury lidmi z různého kulturního prostředí. Například představitel kolektivistické země (Ghany) ji vnímal jako individualistickou, ale představitel individualistické země (USA) jako kolektivistickou. Podobné rozpory byly zaznamenány na čtyřech z pěti dimenzí kultury. Tyto interkulturní rozdíly byly doplněny kulturním kontextem zúčastněných zemí a příklady účastníků. Přestože vzájemné pozice ČR a pěti cizích zemí odpovídaly systému Hofstedovy klasifikace, nesvědčí to o ověření platnosti celé teorie. Nízký počet respondentů nemůže takovouto teorii potvrdit ani 3 THOMAS David C. (2008): Cross-Cultural Management: Essential Concepts ISBN:

9 vyvrátit. Přínos výzkumu tkví především v konkrétních příkladech rozdílů v interkulturní komunikaci, které narátoři prožili a odvyprávěli. Definice jednotlivých dimenzí tak dostala jasnější obrysy. Bylo vidět, že nejdůležitější nejsou jednotlivá skóre, ale vzájemné postavení dvou srovnávaných zemí. Porozumět kulturním rozdílům je prvním krokem ke zvládnutí složitého procesu integrace, který, jak píší Sam a Berry (2006, 50), zahrnuje individuální adaptaci v chování, zvycích a hodnotách typických pro jinou kulturní skupinu. Studentské prostředí má dobrý potenciál pro zkoumání interkulturních záležitostí. Správné pochopení kulturních rozdílů může studentům pomoci v adaptaci na cizí kulturní prostředí a možná i využít jejich kulturních predispozic k dosažení lepších školních výsledků. Jakékoliv multikulturní prostředí, kde by kulturním rozdílům bylo porozuměno natolik, aby mohly být využity, by vedlo k lepšímu sociálnímu rozvoji. Literatura CRESWELL, J. W., (2009), Research Design Qualitative, Quantitative and Mixed Methods Approaches (Design výzkumu Přístupy kvalitativních, kvantitativních a smíšených metod), Sage Publications. HICKSON, D. and PUGH, D. (2001): Management Worldwide (Management po celém světě), Penguin Books, ISBN HOFSTEDE, G., and HOFSTEDE, Gert Jan (2006): Cultures and Organizations: Software of the Mind (Kultury a organizace: Software lidské mysli). 2. vydání, New York, McGraw-Hill, ISBN SAM, D. L.; BERRY, J. W. (2006), Acculturation Psychology (Akulturační psychologie), Cambridge: Cambridge University Press THOMAS David C. (2008): Cross-Cultural Management: Essential Concepts (Interkulturní management: zásadní pojmy), 2. vydání, SAGE Publications, ISBN-13: Online: Česká republika, The Hofstede Centre, dostupné online na: geert-hofstede.com/czech-republic.html (zobrazeno v Prosinci 2012) Dimenze národních kultur (National Cultural Dimensions), The Hofstede Centre, dostupné online na: com/dimensions.html (zobrazeno v Prosinci 2012) Ghana, The Hofstede Centre, dostupné online na: (zobrazeno v Prosinci 2012) Indie, The Hofstede Centre, dostupné online na: (zobrazeno v Prosinci 2012) Nizozemsko, The Hofstede Centre, dostupné online na: geert-hofstede.com/netherlands.html (zobrazeno v Prosinci 2012) Rusko, The Hofstede Centre, dostupné online na: (zobrazeno v Prosinci 2012) Spojené státy americké, The Hofstede Centre, dostupné online na: (zobrazeno v Prosinci 2012) ISBN: