Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Buriana a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Management a marketing zahraničního obchodu Projekt sjednocení přístupů ministerstva obrany ČR s EU a NATO k rozvoji lidských zdrojů v oblasti leteckého pozemního personálu. (Bakalářská práce) Autor: Michal Švec Vedoucí práce: Ing. Petr Burian Kunovice, červen 2009

2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Buriana a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, červen 2009

4 Děkuji panu Ing. Petru Burianovi a panu Ing. Jaroslavu Bilovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, červen 2009 Michal Švec

5 Obsah Obsah... 5 Úvod Problematika rozvoje lidských zdrojů Strategické dokumenty na podporu rozvoje lidských zdrojů Dokumenty na podporu rozvoje lidských zdrojů v AČR Směrnice ministryně obrany pro rozvoj a činnost resortu Ministerstva obrany na období s doplňujícími úkoly pro rok Aktualizace koncepce vzdělávání a přípravy personálu resortu MO na období SWOT analýza resortu MO Historie vzdělávání personálu ILS Právní úpravy pro pozemní letecký personál v EU Kategorie a podkategorie AML PART 66 (Průkaz způsobilosti technika údržby letadel podle Části 66) Kategorie AML PART 66: Podkategorie AML PART 66: Právní úpravy pro pozemní letecký personál AČR Rozdělení personálu ILS AČR Vojenský letecký personál Personál inženýrské letecké služby Třídnost personálu ILS Vztahy mezi předpisy pro výcvik JAR-Part-AČR

6 1.8.1 Rozhodnutí výkonného ředitele EASA č. 2003/19/RM Organizace a její charakteristika Vzdušné síly AČR Velitelství výcviku Vojenská akademie (VeV - VA) Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany Kompetentní a motivovaní lidé Analýza požadavků a potřeb k sjednocení přístupů MO ČR s EU a NATO k rozvoji lidských zdrojů v oblasti personálu ILS Bezpečnost Integrace NATINEADS Air Cros servicing Celoživotní vzdělávání Příprava na další kariéru Zahraniční prestiž = ekonomický přínos Vrtulníková iniciativa NATO a EU ( Helicopter initiative) Zkušenosti zahraničních armád s výcvikem leteckého pozemního personálu Projekt výcviku leteckého personálu u OdPřILS VeV-VA Vyškov Charakteristika OdPřILS Vyškov Oddělení přípravy inženýrské letecké služby (OdPřILS) provádí: Současné realizované kurzy (OdPřILS) Struktura OdPřILS VeV-VA Vyškov Know how

7 3.4 Návrh výcviku leteckého pozemního personálu ILS podle standardů EASA Fáze přechodu a možnosti organizace Fáze č. 1 certifikace Vytvoření učebních osnov základního výcviku Vytvoření programu rekvalifikačních kurzů a pokračovacího výcviku na úroveň B Vybudování examinační místnosti podle PART Certifikace instruktorů, lektorů a jejich jazyková příprava Vytvoření funkčního dílenského zázemí Průkaz způsobilosti Závěr Abstrakt Resume Bibliografie Seznam použitých zkratek Seznam příloh

8 Úvod Požadavky na znalosti a dovednosti člověka v moderní společnosti se neustále mění a člověk, aby mohl fungovat jako pracovní síla, byl zaměstnatelný, využitelnější, musí své znalosti a dovednosti neustále prohlubovat a rozšiřovat. Vzdělávání a formování pracovních schopností se v moderní době stává celoživotním procesem. A v tomto procesu sehrává stále větší roli organizace a jí organizované vzdělávací aktivity. Vždyť základním zákonem úspěšnosti jakékoli organizace je flexibilita a připravenost na změny. Flexibilitu organizace však dělají flexibilní lidé, kteří jsou nejen připraveni na změnu, ale změnu akceptují a podporují. Organizace investují do vzdělávání svých pracovníků, protože tak zhodnocují svůj nejdůležitější zdroj - pracovní sílu. Základním cílem vzdělávání v organizaci je podpora dosažení cílů organizace. Vzdělávání by mělo směřovat k efektivitě celé organizace pomocí zlepšení pracovního výkonu jednotlivých pracovníků. Aby vzdělávání bylo efektivní, musí být tento proces realizován systematicky - na základě provedené analýzy vzdělávacích potřeb, která poskytuje podklady pro plánování vzdělávacích akcí v organizaci, které jsou následně realizovány. Všechny realizované vzdělávací kurzy u organizace by měly být hodnoceny z hlediska efektivnosti poskytovaného vzdělávání a hodnocení by mělo být použito jako východisko při realizaci dalšího cyklu vzdělávání. Analýza vzdělávacích potřeb v organizaci je stěžejní fází systematického cyklu vzdělávání. Zejména nároky na vzdělání a znalosti v oboru letectví neustále rostou a vzhledem k rychlosti vývoje a výzkumu dochází i k velkému zastarávání znalostí, což nutí všechny k neustálému a průběžnému vzdělávání. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu požadavků a potřeb k sjednocení přístupů MO ČR s EU a NATO k rozvoji lidských zdrojů a navrhnout v souladu s požadavky stanovenými Směrnicí ministryně obrany na období s doplňujícími úkoly pro rok 2008 (1) nový systém celoživotního vzdělávání vojenského leteckého pozemního personálu, který umožní nejen profesionální vycvičenost personálu ILS dle požadavků vojenské letecké legislativy, ale i uznávání dosažených zkoušek a praxe v údržbě vojenských letadel v civilním sektoru po ukončení vojenské kariéry. Celá bakalářská práce se snaží 8

9 o nastavení těchto požadavků pro zkvalitnění výuky a výcviku u Oddělení přípravy inženýrské letecké služby Institutu vzdělávání Velitelství výcviku Vojenské akademie ve Vyškově. Pro naplnění cíle byly použity následující metody: metoda analýzy dostupných teoretických poznatků týkajících se výcviku pozemního leteckého personálu podle nařízení Komise (ES) č. 2042/2003, část 66 a 147 (2) u organizací schválených ÚCL Praha, poznatků s dosavadním výcvikem vojenského pozemního leteckého personálu v AČR a ve státech NATO a metoda rozhovoru s vedoucími pracovníky k získání potřebných dat týkajících se vzdělávacích potřeb OdPřILS VeV-VA. Na základě získaných dat byla provedena analýza vzdělávacích potřeb organizace a navržen projekt rozvoje lidských zdrojů, a to ve vztahu ke strategickým cílům organizace na období Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky a definovány souvislosti týkající se strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR, AČR s konkretizací na oblast vojenského pozemního leteckého personálu ILS. Popisuje dokumenty a zákony přijaté v rámci zkvalitňování a implementace celoživotního vzdělávání do vzdělávacích systémů EU, ČR a AČR. V druhé části je provedena analýza požadavků a potřeb k sjednocení přístupů MO ČR s EU a NATO k rozvoji lidských zdrojů s cílem nastavení systému celoživotního vzdělávání vojenského leteckého pozemního personálu, který umožní uznávání dosažených zkoušek a praxe v údržbě vojenských letadel v civilním sektoru po ukončení vojenské kariéry. V třetí části diplomové práce na základě výsledků analýzy požadavků a potřeb k rozvoji lidských zdrojů navrhuji projekt realizace základního a typového výcviku vojenského pozemního leteckého personálu ILS u Oddělení přípravy inženýrské letecké služby Institutu vzdělávání Velitelství výcviku Vojenské akademie ve Vyškově. 9

10 1 Problematika rozvoje lidských zdrojů 1.1 Strategické dokumenty na podporu rozvoje lidských zdrojů Strategie rozvoje lidských zdrojů Na základě českých i zahraničních koncepčních materiálů Národní program rozvoje a vzdělávání v ČR, Memorandum o celoživotním učení, Lisabonská strategie (3), byl Národním vzdělávacím fondem vypracován a v únoru 2003 vydán Vládou ČR dokument Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (4) Pod termínem rozvoj lidských zdrojů se ve strategii rozumí celoživotní vzdělávání a učení, včetně učení z praxe, orientované zejména na lepší pracovní uplatnění, zvýšení kompetencí a výkonnosti jednotlivců i týmů, a zahrnuje pod tento pojem širokou škálu aktivit, příležitostí a stimulů ve vzdělávací soustavě, v hospodářské praxi, veřejné správě i jiných sektorech. (4) Strategie rozvoje lidských zdrojů si vytyčuje následující cíle: nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi, připravit lidské zdroje v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost, globální ekonomika, nezbytnost udržitelného rozvoje a blížící se členství v EU, zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory, zvýšit zaměstnatelnost pracovních sil a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost, zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. (5) Zvláštní pozornost je věnována změnám ve vzdělávání, výcviku, roli firemního vzdělávání a jejich financování. V prosinci 2005 vydala Vláda ČR Program realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. (6) Jedná se o souhrn priorit, cílů, doporučení a opatření 10

11 v oblasti celoživotního učení, vzdělanosti dospělé generace, vzdělávání a řízení lidských zdrojů ve firmách a dalších oblastech vzdělávání a uplatnění osob na trhu práce. Dalším dokumentem, který mapuje oblast celoživotního učení v naší republice a především přichází s návrhy, jak tuto oblast rozvíjet a podporovat je Strategie celoživotního učení ČR. (7) Závazek zpracování Strategie vyplývá ze závěrů Rady ministrů EU pro vzdělávání, kdy členským státům EU bylo zadáno vypracovat své strategické dokumenty o celoživotním učení v daném státě. Strategie byla schválena Vládou ČR v červenci 2007, jedná se o první ucelený koncept ČR o celoživotním učení, na jehož vypracování se podílelo MŠMT, další zainteresovaní členové a sociální partneři. V třetí části dokumentu se navrhuje sedm strategických směrů pro rozvoj celoživotního učení: uznávání/prostupnost, rovný přístup, funkční gramotnost, sociální partnerství, stimulace poptávky, kvalita, poradenství. Významnou roli v rozvoji lidských zdrojů sehrává zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (8), jehož hlavním cílem je motivovat především dospělé k dalšímu vzdělávání a tím upevnit a zlepšit jejich postavení na trhu práce. Zákon upravuje mimo jiné systém ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, což má odstranit problémy s obecnou uznávaností absolvovaných kurzů v oblasti celoživotního vzdělávání. Určuje kdo a za jakých podmínek bude moci adepty přezkušovat. Vymezuje Národní soustavu kvalifikací jako veřejně přístupný registr všech úplných a dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. Národní soustava kvalifikací tak vytvoří předpoklad pro propojování počátečního a dalšího vzdělávání, stanoví vztahy mezi dílčími kvalifikacemi i vztahy mezi dílčími a úplnými kvalifikacemi, rovněž vymezí pravidla pro skládání dílčích kvalifikací pro získání kvalifikace úplné. Dále zákon zřizuje Národní radu pro kvalifikace, která je poradním orgánem ministerstva pro oblast kvalifikací. 11

12 Rada plní zejména tyto úkoly: projednává záležitosti týkající se přípravy Národní soustavy kvalifikací a jejího uplatnění v praxi, posuzuje další záležitosti týkající se kvalifikací nebo dalšího vzdělávání, které jí předloží ministerstvo, a vydává k nim stanovisko. (8) (9) Tvorba kvalifikačních soustav na národní úrovni členských států koresponduje se snahami EU o jednotný systém uznávání získaného vzdělání, který by občanům EU měl zjednodušit získat zaměstnání v jakékoli členské zemi Unie. Pojem vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých můžeme chápat jako vzdělávací proces a zároveň jako vzdělávací systém. Palán (22) charakterizuje vzdělávání dospělých jako proces cílevědomého a systematického zprostředkování, osvojování a upevňování schopností, znalostí, dovedností, návyků, hodnotových postojů i společenských forem jednání a chování osob, jež ukončily školní vzdělání a přípravu na povolání a vstoupily na trh práce. Vzdělávání dospělých se také prezentuje jako systém institucionálně organizovaných i individuálních (sebevzdělávacích) vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, rozšiřují, inovují, mění nebo jinak obohacují počáteční vzdělání dospělých osob. Účastníci ve vzdělávání dospělých, tedy dospělí učící se jedinci, tvoří velice různorodou skupinu. Liší se věkem, dosaženým vzděláním, profesí, délkou a druhem praxe, pohlavím, rodinnými a sociálními poměry atd. Všechny tyto faktory mají podíl na schopnosti jedince učit se. Kromě schopnosti učit se hraje ve vzdělávání dospělých velkou roli motivace k učení. Motivace bývá často nejen vnitřní (potřeba dále se rozvíjet, odstraňovat nedostatky, touha po sebeuplatnění a ocenění okolím), ale i vnější (nároky v souvislosti s výkonem profese nebo veřejné funkce, vliv rodiny). Formy vzdělávání dospělých se dají rozčlenit do tří základních skupin. Jedná se o formální, neformální a informální formy vzdělávání. Formálním vzděláváním je myšleno vzdělávání, které poskytují vzdělávací instituce, jejichž funkce, cíle, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou jasně definovány a legislativně vymezeny. 12

13 Do formálního vzdělávání dospělých se řadí studium/vzdělávání při zaměstnání. Tento typ dalšího vzdělávání má většinou ucelenou formu a odpovídá určitému stupni vzdělání ve formálním vzdělávacím systému (základního vzdělání, vyučení v oboru, maturitní studium, bakalářské, magisterské a doktorandské studium). Po absolvování určitého stupně vzdělání obdrží účastník vzdělávání certifikát (vysvědčení, výuční list, diplom). Toto vzdělávání je možné absolvovat v různých formách: jako prezenční, dálkové, externí, večerní, distanční nebo kombinované studium. Neformální vzdělávání dospělých pak představuje opak formálního vzdělávání jedná se o vzdělávání, které probíhá mimo formální vzdělávací systém a nevede k ucelenému školskému vzdělávání. Do neformálních forem vzdělávání dospělých patří další profesní vzdělávání. Patří sem různé rekvalifikační kurzy, školení a instruktáže, které často organizují podniky a organizace pro své zaměstnance za účelem zlepšení kvality lidských zdrojů. Cílem je rozvoj vědomostí a dovedností pracovníka nezbytných pro výkon jeho povolání, tak aby panoval soulad mezi nároky na výkon určité profese a skutečnou kvalifikovaností pracovníka. 1.2 Dokumenty na podporu rozvoje lidských zdrojů v AČR Směrnice ministryně obrany pro rozvoj a činnost resortu Ministerstva obrany na období s doplňujícími úkoly pro rok 2008 Směrnice ministryně obrany pro rozvoj a činnost resortu Ministerstva obrany (dále jen Směrnice) stanovuje v návaznosti na zhodnocení stávajícího stavu realizace předchozích koncepcí tzn. Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky a Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracované na změněný zdrojový rámec (Zpráva o stavu reformy ozbrojených sil České republiky, která byla vzata na vědomí usnesením vlády ze dne 11. června 2007 č. 640) a v souladu s dokumentem Transformace resortu Ministerstva obrany České republiky (dále jen Transformace) na základě usnesení 13

14 vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194, strategické cíle a úkoly všem součástem a útvarům resortu MO na období (1) Směrnice představuje zadání pro plánování v podmínkách resortu Ministerstva obrany (dále jen MO). Vytváří jednotící rámec a předpoklady pro postupné naplňování trvale platného poslání resortu MO a pokračování rozvoje profesionálních ozbrojených sil ČR v procesu jejich dlouhodobé transformace v efektivní, pružnou a adaptabilní organizaci s účinnými a interoperabilními schopnostmi expedičního charakteru. (1) Pokračující proces transformace resortu MO je navržen tak, aby byla zachována kontinuita v prosazování obranné politiky státu, došlo k posílení operačních schopností ozbrojených sil, byl zvýšen podíl nasaditelných sil, byla optimalizována struktura velení, organizační struktury, personální a mobilizační procesy a potřeby, administrativní a podpůrné procesy, a byly dokončeny organizační a dislokační změny. (1) Směrnice vytváří systémové podmínky pro stabilní plánovitý rozvoj a efektivní činnost resortu MO v souladu s potřebami a zdrojovými možnostmi státu. Stanovené strategické cíle a úkoly budou rozpracovány do programů a projektů střednědobého plánu na roky , do opatření a aktivit v ročních plánech činnosti resortu MO na jednotlivé roky, a vytvoří tak podmínky pro přípravu státního rozpočtu kapitoly MO na rok 2009 s rozpočtovým výhledem na roky 2010 a (1) Trvalý cíl resortu MO Trvalý cíl resortu MO a poslání ozbrojených sil ČR se nemění. Resort MO bude i nadále vytvářet komplexní podmínky, za kterých budou ozbrojené síly ČR schopny účinným způsobem zajistit svrchovanost, územní celistvost, principy demokracie a právního státu, ochranu životů obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a efektivně přispět k prosazení životních, strategických a dalších významných bezpečnostních zájmů ČR ve spolupráci s aliančními a koaličními partnery a v souladu s mezinárodním právem. (1) Strategický cíl resortu MO pro rozvoj lidských zdrojů Na základě posouzení současného stavu jednotlivých oblastí činnosti resortu MO a na základě vyhodnocení stavu naplňování operačních schopností ozbrojených sil ČR byl stanoven pro plánovací období na roky tento strategický cíl MO: (1) 14

15 Kompetentní a motivovaní lidé. Při vědomí toho, že lidé jsou nejcennějším kapitálem při naplňování trvalého cíle resortu MO a poslání ozbrojených sil ČR, bude resort MO do roku 2014 disponovat vysoce efektivním systémem personálního řízení, který zabezpečí získávání nejvhodnějších kandidátů pro jednotlivá systemizovaná místa v souladu se stanovenými předpoklady a požadavky. Budou vytvořeny optimální podmínky pro přípravu a permanentní rozvoj znalostí a dovedností jak vojáků z povolání, tak i občanských zaměstnanců v souladu s potřebami resortu MO (moderní přípravy, výcvik a vzdělávání), s jasnou a dostatečně atraktivní perspektivou kariéry, rovnými příležitostmi a s odpovídajícím zajištěním celkové kvality života. (1) Ke splnění tohoto strategického cíle resortu Ministerstva obrany České republiky schváleného usnesením vlády ze dne 22. října 2007 č bylo nezbytné splnit následující úkol: Aktualizovat Koncepci vzdělávání a přípravy personálu resortu MO a vytvořit podmínky pro realizaci nového systému celoživotního vzdělávání v letech , který umožní dosažení, rozvoj a udržování požadované kvalifikace vojáků a občanských zaměstnanců pro výkon činností na jednotlivých systemizovaných místech včetně přípravy na druhou kariéru u vojáků. (1) Aktualizace koncepce vzdělávání a přípravy personálu resortu MO na období Systém vzdělávání personálu resortu obrany umožňuje, aby se zaměstnanci, a to jak vojáci z povolání, tak občanští zaměstnanci vzdělávali po celou dobu svého služebního, resp. pracovního poměru, a zajišťuje srovnatelnost vzdělání dosaženého ve vojenských školách se vzděláním poskytovaným civilními školami v České republice a školami v zemích Evropské unie, čímž je umožněna využitelnost takto získaného vzdělání ve druhé kariéře, tj. po skončení služebního poměru, resp. pracovního poměru. (10) Cílem vzdělávání a odborné přípravy personálu v resortu MO zůstává příprava vysoce kvalitního vojenského profesionála 21. století a vytvoření systému, který umožní příslušníkům resortu dosažení kvalifikačních předpokladů a kvalifikačních požadavků v průběhu celé služební kariéry. Za důležitou bude také považováno vzdělávání občanských zaměstnanců ozbrojených sil České republiky. 15

16 Ve vojenském školství budou realizovány organizační změny, které zajistí dosažení vyšší efektivity vynakládaných prostředků. Vzdělávání personálu resortu obrany bude realizováno nadále jako součást kariérového růstu a bude centrálně řízeno z úrovně Sekce personální MO. Systém vzdělávání personálu resortu obrany bude realizován v rámci soustavy celoživotního vzdělávání. (10) Soustava celoživotního vzdělávání je tvořena: středním vzděláváním, vyšším odborným vzděláváním, vysokoškolským univerzitním vzděláváním, odbornou přípravou. Další vzdělávání jako součást celoživotního vzdělávání personálu resortu obrany, bude poskytováno především vzdělávacími institucemi v resortu obrany, zejména vojenskými školami, Velitelstvím výcviku - Vojenskou akademií, ale i mimorezortními vzdělávacími institucemi jako např. Institutem státní správy Ministerstva vnitra a komerčními vzdělávacími agenturami. (10) Oblast dalšího vzdělávání Důraz bude kladen na další vzdělávání vojenských profesionálů v kariérových a odborných kurzech jako součást jejich kariérového vzdělávání. Obsah, délka a forma těchto kurzů bude odpovídat potřebám a požadavkům resortu obrany. Pravidelně bude probíhat posuzování jejich obsahu právě s ohledem na měnící se potřeby resortu obrany. (10) 16

17 1.2.3 SWOT analýza resortu MO Silné stránky: Slabé stránky: - zajištění přípravy personálu resortu obrany na požadované úrovni a s požadovaným obsahem; - kvalitní vědecká základna; - úspěchy vojenských vědeckých pracovišť v oblasti výzkumu a vývoje; - zvyšující se úspěšnost absolventů vojenské střední školy přijatých na vysoké školy; - akreditace vyššího odborného vzdělání v oblasti ochrany vojsk a obyvatelstva při krizových situacích; - poskytování dobré úrovně vzdělání plně srovnatelné s civilními školami; - zajištění tzv. sociální zdviže, tj. voják odchází do zálohy s vyšší vzdělanostní úrovní, než do armády vstupoval. Příležitosti: - dosáhnout úrovně jazykových znalostí absolventů všech druhů studia ve vojenských školách, která bude převyšovat obecnou úroveň jazykových znalostí absolventů škol v ČR; - mít prestižní vysokou školu v oblasti vojenství a obrany na vysoké evropské, ale i světové úrovni; - být poskytovatelem kvalitního vyššího odborného vzdělání v oblasti ochrany vojsk a obyvatelstva při krizových situacích pro potřeby celého státu; - stát se vyhledávaným poskytovatelem vysokoškolského vzdělávání v oblasti bezpečnostních studií. - nedostatek perspektivních osobností pro doplňování vědecké základny; - snižující se úroveň vědomostí a znalostí uchazečů o vzdělávání ve vojenské střední a vyšší odborné škole; - nedostatek finančních prostředků pro rozvoj výzkumu a vývoje; - rozdělení kompetencí v oblasti vzdělávání - neodpovídající personální práce s absolventy především vojenské vysoké školy - nedostatečné využití e-learningu; - nesystémovost řízení jazykového vzdělávání. Hrozby: - útlum výzkumné a vědecké činnosti; - úpadek vojenského vysokého školství; - nárůst odchodovosti vzdělaných profesionálů; - nesplnění závazků ČR k NATO ohledně jazykové připravenosti nasaditelných sil. 17

18 SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). S její pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Bezpečnost a obrana je chápána jako žádoucí stav, kdy jsou na nejnižší míru snížena rizika plynoucí z hrozeb vůči obyvatelstvu, svrchovanosti a územní celistvosti, demokratickému zřízení a principům právního státu, vnitřnímu pořádku, majetku, životnímu prostředí, plnění mezinárodních bezpečnostních závazků a dalším definovaným zájmům. 1.3 Historie vzdělávání personálu ILS V době minulé probíhalo vzdělávání personálu ILS systémem vojenského školství 4letým maturitním studiem na Vojenské střední odborné školy letecké (VSOŠL) v různých dislokacích (Prešov, Moravská Třebová, Brno) ze které vycházeli připravení odborníci ILS pro práci u leteckých útvarů. Ovšem vlnou polistopadových změn z roku 1989 dochází k útlumu tohoto školství, jež přechází k úplnému jeho zrušení. Od roku 2003 do současnosti docházelo v systému vzdělávání a výcviku personálu ILS k řadě změn, které se negativně promítly v jeho kvalitě. Koncem roku 2007 vzniká při Vojenské akademii Vyškov (VAV) Oddělení přípravy ILS (OdPřILS) se zmodernizovanou halou, vybavením, výpočetní technikou a leteckými simulátory což zabezpečuje špičkové podmínky vedení základního výcviku srovnatelných s realitou skutečného provoz letecké techniky (LT) na stejné ne-li vyšší úrovni v evropském, dokonce i v celosvětovém měřítku. Bohužel výcvik se soustřeďoval jen na vykonávání teoretické části typových kurzů na nosné typy letecké techniky vzdušných sil AČR. Dlouhodobou absencí plnohodnotných základních kurzů-tím i jejich absolventů začíná vznikat nedostatek plně vyškoleného personálu ILS se znalostí základních leteckých problematik. Zvlášť když vyškolení takového samostatného specialisty ILS trvá v průměru až 5 let. Nejedná se jen o teoretické znalosti, ale hlavně zažité praktické zkušenosti. 18

19 1.4 Právní úpravy pro pozemní letecký personál v EU Tak jak se vyvíjí lidstvo samo, lidská společnost, vyvíjí se i její zákony. S nástupem nových technologií bylo nezbytné sesouhlasení zákonů a předpisů pro tak složité odvětví jako je letectví. Zásadním zlomem v Evropě, konkrétně v Evropské unii, bylo NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) (11). Na toto nařízení těsně navazuje Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů. (2) Vznikem EASA došlo k přetvoření předpisů JAR na právně závazné prováděcí předpisy PART pro státy EU. NAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1592/2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) se členské státy EU mimo jiné zavázaly zajistit, aby personál a organizace zabývající se vojenskými službami pokud možno braly patřičný ohled na cíle tohoto nařízení. (11) Základním cílem tohoto nařízení je stanovit a udržovat vysokou a jednotnou úroveň bezpečnosti civilního letectví v Evropě. V procesech vydávání předpisů a osvědčení podporovat efektivnost nákladů a vyhýbat se duplicitám na vnitrostátní a evropské úrovni. Jedním z prostředků k dosahování cílů je uznávání bez dodatečných požadavků osvědčení, licencí, schválení nebo jiných dokladů vydaných výrobkům, personálu a organizacím v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Je nadřazeno i zákonu č.49/1997 Sb. o civilním letectví, (12) podle kterého se postupuje ve věcech vojenského leteckého personálu ( 40 zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR). (13) V ČR je hlavním dokumentem Zákon o civilním letectví č.49/1997 (12) vycházející z výše zmiňovaných dokumentů. Ustanovení tohoto zákona se vztahuje do 23 i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení 19a, 22a, 22b, 22c. (12) 19

20 1.5 Kategorie a podkategorie AML PART 66 (Průkaz způsobilosti technika údržby letadel podle Části 66) Kategorie AML PART 66: A: Osvědčující mechanik traťové údržby. B1: Osvědčující technik traťové údržby drak/systémy/motor B2: Osvědčující technik traťové údržby pro avioniku. C: Osvědčující technik údržby na technické základně. (14) Podkategorie AML PART 66: A1: Osvědčující mechanik traťové údržby turbínový letoun. A2: Osvědčující mechanik traťové údržby pístový letoun. A3: Osvědčující mechanik traťové údržby turbínový vrtulník. A4: Osvědčující mechanik traťové údržby pístový vrtulník. B1.1: Osvědčující technik traťové údržby drak/systémy/motor turbínový letoun. B1.2: Osvědčující technik traťové údržby drak/systémy/motor pístový letoun. B1.3: Osvědčující technik traťové údržby drak/systémy/motor turbínový vrtulník. B1.4: Osvědčující technik traťové údržby drak/systémy/motor pístový vrtulník. Poznámka: Kategorie B2 a C se nedělí na podkategorie. (14) 20

21 1.6 Právní úpravy pro pozemní letecký personál AČR Hlavním zákonem pro potřeby AČR je ZÁKON 219/1999 Sb. ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky (13) ze kterého vychází Vyhláška Ministerstva obrany 279/1999 Sb. (15), kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu. Na tento dokument navazují METODICKÉ POKYNY pro získání odbornosti personálu Inženýrské letecké služby ODBORU VOJENSKÉHO LETECTVÍ GENERÁLNÍHO ŠTÁBU AČR (OVL GŠ AČR) MP-OVL-ILT-P001 a jednotný předpis LET-1/4. (16) 1.7 Rozdělení personálu ILS AČR Vojenský letecký personál Příslušníkem vojenského leteckého personálu je osoba, která splňuje tyto základní podmínky: a) Je příslušníkem ozbrojených sil ČR nebo je v pracovním poměru vůči MO. b) Vyhovuje předepsaným podmínkám zdravotní způsobilosti. c) Splňuje podmínku bezúhonnosti. d) Úspěšně absolvovala předepsanou odbornou přípravu s teoretickým a praktickým přezkoušením. e) Získala předepsané praktické zkušenosti. f) Obdržela průkaz způsobilosti s příslušnou kvalifikací. (16) 21

22 1.7.2 Personál inženýrské letecké služby Personál ILS se dělí na tyto specializace: a) Specialista pro drak a motor. b) Specialista pro elektrické a speciální vybavení letadel. c) Specialista pro leteckou výzbroj. d) Specialista pro rádiové a radiotechnické vybavení letadel. e) Specialista pro organizaci a řízení. (16) Třídnost personálu ILS Personálu ILS jsou přiznávány třídy personálu ILS na základě splnění stanovených podmínek. Přiznaná třídnost se prověřuje (obhajuje) periodicky opakovaným přezkoušením, nejpozději jednou za tři roky. Při překročení doby pro obhajobu třídy pozbývá přiznaná třída platnost. (15) Odbornost technického personálu se dělí na : (15) a) třídnost, b) typovou odbornost, c) další odbornosti. 1. Technický personál může z hlediska třídnosti dosáhnout odbornosti (15) a) bez třídy, b) 3. třídy, c) 2. třídy, d) 1. třídy. 22

23 2. Technický personál může z hlediska typové odbornosti dosáhnout odbornosti pro konkrétní typ vojenského letadla. (15) 2.1 Technický personál může dosáhnout těchto dalších odborností: a) technik III. stupně, b) technik II. stupně, c) technik I. stupně, d) instruktor, e) inspektor, 1.8 Vztahy mezi předpisy pro výcvik JAR-Part-AČR Vztahy mezi předpisy pro výcvik JAR-Part-AČR NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2042/2003 Vznikem EASA přetvoření předpisů JAR na právně závazné prováděcí předpisy Part pro státy EU Nařízení ES č. 1592/2002 JAR-OPS Provoz letadel Hlava M-údržba JAR-145 Schválené organizace údržby JAR-66 Osvědčující personál údržby JAR-147 Výcvikové organizace údržby, zkoušky Part (Část) M Příloha č. I nařízení č.2042/2003 Part 145 Příloha č. II nařízení č.2042/2003 Part 66 Příloha č. III nařízení č.2042/2003 Part 147 Příloha č. IV nařízení č.2042/2003 AČR Zákon o OS 219/1999 Sb. Inženýrská letecká služba Předpis Let-1-4 Vyhláška MO č.279/1999 (Metodické pokyny OVLMO 2002) Nestanoveno Tabulka 1: Vztahy mezi předpisy pro výcvik JAR-Part-AČR Zdroj: (17) Z tabulky vyplívající vztahy a závislosti zákonů a předpisů související s údržbou a provozem letecké techniky v civilním sektoru a u VzS AČR. 23

24 1.8.1 Rozhodnutí výkonného ředitele EASA č. 2003/19/RM Požadavky na základní znalost V případě, že žadatel je kvalifikovaný tím, že je držitelem akademického titulu v oboru letectví, mechaniky nebo elektroniky uznávané vysoké školy nebo jiného ústavu vyššího vzdělávání, bude požadavek na podstoupení jakékoliv zkoušky záviset na dokončeném kurzu podle Dodatku I k Části 66. (14) Absolvované zkoušky a znalosti získané během předcházející praxe, například ve vojenském letectví a civilním učňovském školství, budou uznány tam, kde je příslušný úřad přesvědčen, že takové znalosti a zkoušky jsou rovnocenné znalostem a zkouškám požadovaných Dodatkem I k Části-66. (14) Postup pro vydání průkazu způsobilosti k údržbě letadel příslušným úřadem Žadatelům, kteří požadují zápočet ve vztahu požadavkům na celkovou praxi podle bodu 66. A. 30 odst. a) na základě praxe v údržbě necivilních letadel podle bodu 66. A. 30 odst. d), mohou být uděleny jenom takové zápočty, které uznal členský stát jako praxi v údržbě necivilních letadel. Při uznávání praxe v údržbě necivilních letadel příslušný úřad určí, kdo v necivilní oblasti může udělat prohlášení, že žadatel splnil odpovídající praxi v údržbě. Žadatel by měl k tomuto zařadit podrobné prohlášení o této praxi v údržbě, podepsané necivilním úřadem pro údržbu v souladu s podmínkami, které jsou uvedené v oznámení o uznání příslušným úřadem. (14) Příslušný úřad by měl zkontrolovat, zda záznam o praxi vyhovuje podmínkám ve výše uvedených odstavcích a zda je potvrzen podpisem. (14) Žadatelé, kteří požadují zápočet ve vztahu požadavkům na celkovou praxi podle bodu 66. A. 30 odst. a) na základě praxe v údržbě necivilních letadel mohou žádat jen o takové zápočty, které uznal členský stát jako praxe v údržbě necivilních letadel. Při uznávání praxe v údržbě necivilních letadel určí příslušný úřad, kdo v necivilní oblasti může udělat prohlášení, že žadatel splnil odpovídající praxi v údržbě. Žadatel by měl k tomuto zařadit podrobné prohlášení o této praxi v údržbě, podepsané necivilním úřadem pro údržbu v souladu s podmínkami, které jsou uvedené v oznámení o uznání příslušným úřadem. (14) 24

25 1.9 Organizace a její charakteristika Vzdušné síly AČR Hlavním úkolem vzdušných sil AČR je zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, který vzdušné síly zajišťují v rámci NATINEADS a v případě potřeby zajišťuje prostředky národního posilového systému protivzdušné obrany ČR. Kromě výše zmíněných skutečností plní vzdušné síly nezastupitelnou úlohu při podpoře pozemních sil, zabezpečení mobility vojsk, možnosti provedení rychlého manévru a zabezpečení úkolů přepravy. V mírových podmínkách se vzdušné síly stanovenými silami a prostředky dále podílí na plnění úkolů, vyplývajících z přijatých zákonů a meziresortních dohod. Členění zaměstnanců resortu MO ČR podle věku a pohlaví k 31. prosinci 2007 věk ženy muži celkem % do 20 let , let , let , let , let ,48 nad 61 let ,06 celkem ,00 % 76,45 23,55 100,00 X Tabulka 2: Členění zaměstnanců resortu MO ČR podle věku a pohlaví k 31. prosinci 2007 Zdroj: (18) 25

26 abulka 3: Členění zaměstnanců resortu MO ČR podle věku a pohlaví k 31. prosinci 2007 Zdroj: (18) T Velitelství výcviku Vojenská akademie (VeV - VA) VeV-VA je specializovaným velitelstvím taktického stupně velení. Je přímo podřízeno veliteli Velitelství společných sil. VeV VA v oblasti výcviku a vzdělávání zodpovídá za zajištění základního a specializovaného výcviku vojenských profesionálů a jejich další odborné a kariérové vzdělávání, v oblasti doktrín řídí tvorbu a novelizaci doktrín, předpisů a pomůcek pro armádu s využitím analýz vývoje vojenského umění a použití nových vojenských technologií. Při zabezpečování výcviku zodpovídá za přípravu učebněvýcvikových zařízení pro výcvik vojsk pozemních a vzdušných sil, jednotek Aliance a chod vojenských výcvikových prostorů Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany Síly budou plně interoperabilní se spojenci v operační, materiální, technické a administrativní oblasti a v oblasti procedur, a to na všech potřebných organizačních úrovních, včetně těch nejnižších. Pro dosažení a udržení potřebného stupně interoperability budou důsledně aplikovány příslušné standardy NATO a EU. (1) 26

27 1.9.4 Kompetentní a motivovaní lidé Kompetentní a motivovaní lidé jsou a i v budoucnosti zůstanou nejcennější hodnotou resortu Ministerstva obrany. Požadavky na jejich přípravu, jak ve fázi vzdělávání, tak i výcviku, odborné a osobnostní kvality s vývojem ve vojenství permanentně porostou. Dlouhodobé trendy demografického vývoje v České republice naznačují, že lidský potenciál České republiky se v období do roku 2028 nebude výrazně lišit od současnosti a bude z kvantitativního hlediska dostatečný pro obměnu personálu resortu Ministerstva obrany. Rizikovým faktorem z hlediska kvalitativního je snižování fyzické kompetence mladé generace a zhoršování jejího zdravotního stavu, jakož i měnící se sociální prostředí společnosti, což bude ovlivňovat schopnost resortu Ministerstva obrany udržet a dále rozvíjet kompetentní a motivovaný personál. (1) Potřebný rozvoj schopností personálu bude vyžadovat komplexní a v některých specifických odbornostech i individuální přístup k jejich získávání, vzdělávání, řízení kariéry a zabezpečení po celou dobu jejich působení v resortu Ministerstva obrany. Resort Ministerstva obrany bude podporovat propojování veřejného, nevládního i soukromého sektoru a rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci celoživotního vzdělávání. (1) Bude vytvořen flexibilní systém pro získávání, přípravu, udržování a doplňování personálu v podmínkách konkurenčních tržních mechanismů. Resort Ministerstva obrany bude usilovat o to, aby nejvýznamnější motivací personálu bylo celospolečenské ocenění jeho činnosti a nabídka kariérního rozvoje s možnostmi celoživotního vzdělání umožňující i následné úspěšné uplatnění na trhu práce po skončení vojenské kariéry. (1) Vzdělávání personálu bude garantovat profesní, odborné a lidské kvality v souladu s potřebami resortu Ministerstva obrany a umožní i uplatnění personálu po ukončení jeho aktivní služby. Celoživotní vzdělávání personálu bude umožněno vybraným příslušníkům resortu Ministerstva obrany a bude pojímáno jako proces bezprostředně spjatý s kariérním řádem a systemizací funkcí a bude zohledněn jeho motivační aspekt. (10) K realizaci vzdělávání bude vytvořen řízený systém, který bude prostupný a kompatibilní se vzdělávacími systémy států NATO, EU a vzdělávacím systémem České repub- 27

28 liky. Resort Ministerstva obrany bude i nadále realizovat vzdělávání a odbornou přípravu personálu jak ve vlastních vzdělávacích institucích a výcvikových zařízeních, tak i mimo ně a v zahraničí na základě principu účelnosti a efektivnosti. (10) 28

29 2 Analýza požadavků a potřeb k sjednocení přístupů MO ČR s EU a NATO k rozvoji lidských zdrojů v oblasti personálu ILS Musíme se zamyslet, proč je nutné, dokonce nezbytné, aby i personál ILS AČR byl vyškolen podle pravidel PART 66 (2) s vykonáním potřebných zkoušek a získáním patřičných osvědčení. Toto by se dalo rozčlenit do několika hlavních oblastí. 1) Bezpečnost 2) Integrace 3) Celoživotní vzdělávání 4) Příprava na další kariéru, sociální jistoty 5) Zahraniční prestiž = ekonomický přínos 2.1 Bezpečnost Nelze oddělit vzdušný prostor. I vojenská letadla létají nad civilními oblastmi. Jak práce pilotů, řídících letového provozu tak i práce pozemního leteckého personálu musí splňovat nejen vojenské, ale i civilní předpisy. Na bezpečnost v leteckém provozu jsou kladeny ty nejvyšší a nejpřísnější nároky. 2.2 Integrace AČR se čím dál tím víc integruje v koaličních silách a je pevně spjatá i s civilním sektorem. U VzS AČR to platí dvojnásob, jelikož v rámci svých zahraničních misí a aktivit přichází denně do styku s civilními leteckými předpisy, protože letadlo není auto a nemůže přistát, kde a jak se mu zachce. I s autem musíte v dané zemi dodržovat její pravidla. 29

30 2.2.1 NATINEADS Integrace v systému NATINEADS (Nort Atlantic Treati Integrated European Air Defense Systém - Integrovaný systém protivzdušné obrany evropských států NATO) a z toho vyplývající plnění úkolů jak na území ČR, tak i na území koaličních partnerů. Česká republika se do integrovaného aliančního systému protivzdušné obrany NATINEADS zapojila hned po svém vstupu do NATO na jaře Jak vlastně systém NATINEADS funguje? Systém se skládá z jednotlivých národních prvků protivzdušné obrany. Každý stát aliance má svou obranu, kterou nějak začleňuje do společného systému. V tom jde pak především o předávání informací o vzdušném prostoru, které každý stát do systému nepřetržitě dodává od narušení prostoru přes stav civilního leteckého provozu až po meteorologické informace a plánované vojenské lety. Radiolokační prostředky tak nepřetržitě sledují vzdušný prostor prakticky nad celou Evropou. Na vybraných základnách jsou v pohotovosti letky připravené v případě potřeby zakročit. Do systému je zapojeno i námořnictvo a pozemní vojsko. Letadla dnes nelétají dvousetkilometrovou rychlostí, ale těsně pod hranicí zvuku. Chytit takový cíl nad tak malým územím, jakým je Česká republika, vyžaduje stupeň integrace a výměnu informací daleko za hranicemi našeho státu. Celý region zemí NATO je v systému rozdělen na základní oblasti a ty na další menší části. Česká republika spadá do takzvaného severního regionu s velitelstvím v německém Ramsteinu. To má několik operačních center a těm pak podléhají konkrétní jednotky na letištích. Letouny, které jsou pro systém vyčleněny, podléhají přímo velení NATO. Jde sice o drahý systém s nepřetržitým hlídkováním, ale alianční spojenci nám umožní, že informace dostaneme včas a můžeme na takový objekt čekat a zasáhnout. Stíhači proto díky systému můžou pronásledovat cíl třeba za hranicemi ČR. Pokud jim tam při misi dojde palivo, mohou přistát a zase odstartovat. Základny systému NATINEADS 30

31 totiž musí splňovat alianční standardy a musí být schopny přijmout jakýkoliv letoun NATO. Systém společné obrany funguje ve třech variantách: pro mírové období, krize a válečný stav. Primární úkoly plní systém především v míru, funguje nepřetržitě. I v mírovém stavu ale existují hrozby a základem úspěchu obrany je včasné získání informací a vysoký stupeň pohotovosti. Z ruštiny na angličtinu Zapojení do systému NATINEADS znamenalo pro české piloty především změny v procedurách, taktice, leteckých předpisech a bojových řádech. Systém funguje podobným způsobem jako dříve ten ve Varšavské smlouvě, piloti i personál však musí používat zcela jiné normy. Služba trvá nadále 24 hodin, počet pilotů je podobný. Pozemní personál se musel naučit zvládnout moderní techniku. Piloti zase používání systému navigace, lepší automatický radiokompas, nový přistávací systém, který používají, jak země NATO, tak civilní letiště, dálkoměr, GPS přijímač, dvě rádia a záblesková světla. Podstatná byla i změna jednotek na výškoměrech z metrů na stopy Air Cros servicing Program Air Cross Servicing je zaměřen na poskytování podpory letounům NATO, které přistanou na cizí letecké základně. Vyškolený technický personál, zařazený do programu, poskytuje nezbytnou asistenci pilotovi letounu a provádí odbavení letounu v souladu s provozní dokumentací příslušného typu letounu. K tomu je nutné vybrané techniky vycvičit v obsluze cizích letounů v rozsahu stanoveném příslušnou normou STANAG. Výcvik na cizích letounech probíhá v rozsahu teoretické a praktické přípravy a je zakončen přezkoušením každého technika z praktického odbavení letounu. Přezkoušení vykonává instruktor, který celý výcvik obstarává, nakonec však záleží na pilotovi letounu, který posoudí, zda poskytnutá asistence odpovídá požadovanému standardu. Teprve pak lze zapsat 31

32 do speciálního formuláře oprávnění technika k poskytování asistence v rámci Air Cross Servicing na příslušném typu letecké techniky. 2.3 Celoživotní vzdělávání Současná koncepce celoživotního učení se začíná vyvíjet v 90. letech 20. století. Na začátku devadesátých let dochází k modernizaci výroby a s ní se zvyšují požadavky na kvalifikaci. Skutečná kvalifikace pracovní síly neodpovídá odbornostním požadavkům ze strany poptávky. Evropská populace navíc začala rychle stárnout. Vzhledem ke snižujícímu se počtu narozených lidí již není možné spoléhat se pouze na vzdělávání mladých generací a je nutné využít pracovního potenciálu starších lidí. Lidé také žijí a pracují déle a je tedy třeba zajistit, aby byli schopni přizpůsobovat se po znalostní a dovednostní stránce měnící se reality. Dochází k posunu od konceptu celoživotního učení jako nástroje využitelného ke kultivaci člověka, ke konceptu celoživotního učení vnímaného jako nezbytný předpoklad zajištění existence jedince jak na trhu práce, tak ve složitých společenských vztazích. Celoživotní učení hraje velkou roli v zajišťování kvality lidských zdrojů a jejich dalším rozvoji, který je důležitý pro efektivní fungování ekonomiky. Dnešní pojetí celoživotního učení lze tedy vidět jako spojení ekonomické, sociální, environmentální a kulturní dimenze směřující k učící se společnosti. Učící se společnost pak lze definovat jako společnost, jejíž občané, organizace a podniky si váží vzdělávání, podporují je a považují účast na něm za samozřejmost. Je to dále společnost, v níž úkolem veřejných institucí je podporovat vzdělávání, povzbuzovat k němu, financovat je, a v níž je právo na vzdělání a přístup k němu všestranně garantováno. a) V praxi by šlo o zavedení tzv. refresh kurzů, běžně používaných v civilním leteckém sektoru, zaměřeného na seznámení pozemního leteckého personálu s vývojem nových koncepcí, novými technologiemi a technologickými trendy a legislativními celky. b) Dále zavedením Safety management systému který klade důraz na lidský činitel v oblasti údržby letadel a vliv lidského činitele na letecké nehody. 32

33 c) Zvyšování kvalifikace a rozšiřování kompetencí 2.4 Příprava na další kariéru Jednou z priorit pro AČR stanovené vyhláškou 279 Ministerstva obrany je příprava na úspěšné uplatnění na trhu práce po skončení vojenské kariéry. (15) I přesto, že lidé z personálu ILS AČR mají mnohaletou praxi v práci na LT, tato jim není v civilním sektoru uznávána z důvodu absence vykonání uznávaných zkoušek a vedení záznamů o vykonané praxi (v civilním sektoru se jedná o běžnou agendu) což jim brání v další letecké kariéře po ukončení služby u AČR. O tyto lidi je u civilních leteckých firem vzhledem k jejich velkým zkušenostem a flexibilitě velký zájem. Má to své ALE. Jak již bylo zmíněno, absence civilní certifikace tyto lidi degraduje na úroveň žáčků (elévů) v oboru a čas pro získání toto osvědčení se dá počítat na roky a desetitisíce. Konkrétní příklad: Vycvičení technika na úroveň B1(podle PART 66) u společnosti Lufthansa vyjde v přepočtu na 1,5 mil. korun, téměř stejně jako vycvičení obchodního pilota. Vyskytují se názory, že v případě získání těchto certifikací příslušníků ILS AČR toto povede k emigraci zaměstnanců do civilního sektoru. Opak je ovšem pravdou! 1) Finanční výhodnost. Podle roční zprávy MO z roku 2007 byl celkový průměrný hrubý měsíční plat v rámci resortu MO ČR ve výši Kč plus další sociální výhody a platby v závislosti na získaném stupni odbornosti. Kdežto v civilním sektoru se pohybuje nástupní plat okolo ,- Kč v závislosti na společnosti a získaném stupni odbornosti leteckého specialisty. (19) 2) Závazek. Navíc VYHLÁŠKA 265 Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999, kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu. (20) 3) Trh práce. V neposlední řadě je i získání kladného kreditu na trhu práce pro získávání vhodných uchazečů ve složkách VzS AČR. 33

34 Sociální jistoty V rámci reorganizace struktury AČR, kariérního řádu, zdravotních a věkových důvodů dochází k ukončení služebního poměru. Pak nastává situace co dál. V případě certifikátu je tato otázka podstatně jednodušší. Pokračovat dál v tom co znám, umím a ve většině případů i dělám celý život. Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců resortu MO ČR v roce 2007: počet zaměstnanců uzavření pracovního poměru rozvázání pracovního poměru Tabulka 4: Celkový údaj o vzniku a skončení pracovních a služebních poměrů zaměstnanců resortu MO ČR v roce 2007 Zdroj: (19) 2.5 Zahraniční prestiž = ekonomický přínos V neposlední řadě je i zvýšení prestiže AČR, jejího pozemního leteckého personálu, ale i výcvikové organizace v globálním měřítku. Je veřejným tajemstvím, že partnerské země EU začleněné v EDA (European Defence Agency) mají dostatečný potenciál, co se týká vrtulníkového parku (pro zabezpečení všech bojových operací), ovšem velkou slabinou je malý, ne-li nedostatečný lidský potenciál jak už v podobě létajícího tak i pozemního personálu. AČR je všeobecně uznávána díky svému Know How a dlouholetými zkušenostmi s vrtulníky ruské výroby (pozn. autora: vrtulníky ruské výroby Mi-17,171 jsou nejhojněji používány v misi ISAF na území Afghánistánu všemi koaličními partnery pro své letové parametry v horském a pouštním terénu). 34

35 Obrázek 1: Mi-17 v horách Zdroj: Vlastní ČR a AČR nabízí svým partnerům jednak modernizaci těchto vrtulníků vycházející ze standardizačních požadavků NATO řešeného prostřednictvím LOM Praha s. p. držitelem licence výrobního podniku pro Evropu, tak i výcvik létajícího a pozemního personálu prostřednictvím výcvikových organizaci AČR. Prokázáním, že výcvik probíhá mezinárodně uznávaným a certifikovaným způsobem podle PART 66 (2) je tou nejlepší reklamou a vizitkou pro naše koaliční partnery o schopnosti vedení výcviku personálu ILS nejen příslušníků VzS AČR, ale i příslušníků zahraničních armád používajících tuto techniku. Ekonomickým přínosem je možnost čerpání prostředků tzv. Trust Fondu (Fond na podporu evropské vrtulníkové iniciativy). Současní přispěvatelé jsou Velká Británie, Francie, Norsko a Island), přínosy z rozpočtu ATHENA (mechanizmus financování vojenských operací EDA), mohou přinést výhody pro rozvoj domácího obranného průmyslu a tím i přínos pro outsourcingové dodavatele z ČR což by bylo v dnešní globální ekonomické krizi velkým přínosem nejen na ekonomickém trhu, tak i na trhu pracovním. 35