SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ

Transkript

1 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Zpracoval: C & M Consult CZ s.r.o. Na Fialkách 806, M lník Tel: Lukas.Cechura@centrum.cz B ezen 2007

2 OBSAH: 1. Obecná charakteristika m sta Slaný Celkový po et obyvatel žijících v m st Slaný Po et obyvatel jednotlivých obcí Struktura obyvatel podle pohlaví a v ku Specifika v kového složení Obyvatelstvo jednotlivých obcí regionu Prognóza v kového složení obyvatelstva Rodinný stav obyvatelstva Složení obyvatelstva podle národnosti a státního ob anství Pohyb obyvatelstva za poslední sledované období Vývoj po tu obyvatel Prognóza p ír stku (úbytku) obyvatelstva Vzd lanost obyvatelstva Ekonomická aktivita obyvatel Nabídka pracovních p íležitostí, pr m rné mzdy Prognóza vývoje trhu práce Nezam stnanost Aktivní politika zam stnanosti Vybavenost m sta Slaný - školy, zdravotnická za ízení, kulturní za ízení aj Kriminalita (trestná innost, p estupky) Sociáln patologické jevy...92

3 Stru né shrnutí SOCIODEMOGRAFICKÉ ANALÝZY M STA SLANÝ Obsahem Sociodemografické analýzy m sta Slaný je analýza základních sociáln demografických charakteristik m sta. Ve své první ásti se analýza v nuje demografickým charakteristikám m sta. Sou ástí demografické analýzy je prognóza v kového složení a prognóza p ír stku, resp. úbytku obyvatelstva. Ve druhé ásti jsou analyzovány sociáln ekonomické charakteristiky m sta Slaný, které vyús ují v prognózu trhu práce a podrobný rozbor nezam stnanosti v m st. Kapitoly v nované aktivní politice zam stnanosti, vybavenosti m sta, kriminalit a sociáln patologickým jev m dále dokreslují sociální situaci obyvatel m sta Slaný. Po et obyvatel m sta Slaný inil ke konci roku Vývoj po tu obyvatel v období 1971 až 2005 lze rozd lit do t í fází. V první fázi došlo k významnému nár stu po tu obyvatel. Druhá fáze 1991 až 2000 je charakteristická stagnací po tu obyvatel m sta na úrovní Ve t etí fázi, tj. po roce 2000 dochází k pozvolnému poklesu po tu obyvatel m sta Slaný. M sto Slaný vykazuje regresivní typ v kové struktury. Z vývoje d tské a postreproduk ní složky je z ejmé, že p evaha postreproduk ní složky nad d tskou se v pr b hu let zvyšuje, z ehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Z odvozené prognózy v kové struktury plyne, že pr m rný v k v m st se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat, p i emž tento nár st lze považovat za velmi výrazný a rizikový. V roce 2025 bude postreproduk ní složka dokonce ty násobn v tší než složka d tská. V období 1991 až 2001 došlo k významným zm nám, jež p sobily na r st po tu domácností jednotlivc, úplných rodin bez závislých d tí, neúplných rodin a na pokles po tu úplných rodin se závislými d tmi. Mezi tyto zm ny pat í posun hodnot ve spole nosti sm rem k západoevropskému modelu chování. Mírn se snižoval po et s atk, na což m l vliv odklad uzav ení s atk do vyššího v ku a rostoucí po et tzv. faktických manželství. Podíl ženatých, resp. vdaných tak poklesl. Naopak po et rozvod se mírn zvýšil, což dokumentuje vyšší spole enskou akceptovatelnost tohoto sociáln -patologického jevu. V národnostní struktu e dominuje národnost eská, a to s 95,22 %, následovaná národností slovenskou s podílem 2,16 %. Ostatní národnosti mají zastoupení nižší než 1 %. Ve vývoji p irozeného p ír stku lze identifikovat dv významná období, která ovlivnila vývoj populace v m st Slaný. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy p ijatá pronatalitní opat ení podnítila r st porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 zm ny ve spole nosti vyústily v pokles porodnosti, a to m lo za následek úbytek obyvatelstva p irozenou m nou. Z analýzy plyne, že ješt významn jším faktorem p sobícím na vývoj populace m sta byla migrace. Saldo migrace bylo v pr b hu let prom nlivé. P evážn kladných hodnot nabývalo v období do roku 1997 a záporných po roce 1997 až do sou asnosti. Celkový p ír stek byl pak p evážn kladný až do roku Po tomto roce dochází ve v tšin p ípad k celkovému úbytku obyvatelstva m sta Slaný. Prognóza vývoje celkového po tu obyvatelstva ukazuje na úbytek obyvatelstva m sta Slaný. Mezi roky 2005 až 2025 by tak m l po et ob an m sta klesnout ze

4 sou asných na za p edpokladu, že migrace nebude mít na tento vývoj žádný vliv. Ve struktu e vzd lání zaujímají nejv tší ást ob ané vyu ení a se st edním odborným vzd láním bez maturity, celkov 36,01 %. Významný podíl dále tvo í ob ané s úplným st edním vzd láním s maturitou a se základním nebo nedokon eným vzd láním a na druhé stran nízké zastoupení mají vysokoškolsky vzd laní ob ané. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvo í 53,9 % z celkového po tu obyvatel. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje. Z ekonomicky neaktivních je 45,8 % nepracujících d chodc a 36,5 % žák, student a u. Z bilance dojíž ky je patrné, že z celkového po tu zam stnaných osob za prací vyjíždí Naopak do m sta Slaný za prací dojíždí osob. Saldo dojíž ky je tedy kladné ve výši 782 osob. V m st Slaný je obsazeno celkem pracovních míst. Hlavní m sto Praha je hlavním sm rem vyjíž ky za prací pro obyvatele m sta. Z celkového po tu vyjížd jících osob pracuje v Praze Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzd lání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzd lání, st ední odborné vzd lání vyu en, ÚSO vzd lání s maturitou a ÚSO vzd lání vyu en s maturitou. Z hodnot bodové prognózy plyne, že míra nezam stnanosti by mezi roky 2007 a 2009 m la klesat, a to z hodnoty 7,01 % v roce 2007 na 6,68 % v roce Z údaj o pr m rných po tech uchaze podle dosaženého stupn vzd lání je patrné, že nejvíce uchaze o zam stnání bylo v období 2004 až 2006 se základním vzd láním, dále pak s nižším st edním odborným vzd láním a s ÚSO vzd láním. Vzhledem ke struktu e nabízených volných pracovních míst lze dojít k záv ru, že lidé p i dané výši mezd a nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Ve struktu e uchaze o zam stnání tvo í vysoký podíl uchaze i v evidenci do 6 m síc, což lze hodnotit pozitivn. Na druhé stran je negativním rysem rostoucí pr m rná doba evidence a její sou asná velikost. Vybavenost m sta Slaný lze považovat v oblastech školství, sociální oblasti, zdravotnictví, dopravy, pen žnictví, technické vybavenosti, kultu e a sportu za velmi dobrou. Úrove vybavenosti pln odráží význam m sta, tj. m sta okresního významu. Mezi trestné iny nejvíce zat žující m sto Slaný pat í krádeže vloupáním, krádeže prosté, násilná a hospodá ská trestná innost. Mezi p estupky nejvíce zat žující m sto pak lze adit p estupky dopravní a p estupky na úseku ve ejného po ádku.

5 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Obecná charakteristika m sta Slaný 1 M sto Slaný se nachází v severozápadní ásti Pražské plošiny zvané Slánská tabule. P íznivé klimatické pom ry, vodní sí, úrodné p dy a další p íznivé okolnosti zp sobily, že území m sta bylo obýváno již od dávných dob. Doložené známky prav kého osídlení se datují až do doby kamenné, tj. 4 tis. p. n. l. Další nálezy dokládají p ítomnost nap. tzv. ivná ské i ún tické kultury z doby bronzové. V období raného st edov ku vznikla na úpatí Slánské hory osada. Podle Hájkovy kroniky byla založena jedním ze služebník knížete Nezamysla, jenž nalezl p i úpatí hory slaný pramen a dal tak vzniknout solivar m. První písemné zmínky o Slaném (Nazlanem, neboli Na Slaném ) máme pravd podobn z tzv. zakládací listiny B evnovského kláštera, kterou údajn roku 993 vydal kníže Boleslav II. Z ejm nejstarší, alespo z ásti dochovanou stavbou (líc románské zdi), je p vodn románská bazilika zasv cená sv. Gothardovi, v následujících staletích n kolikrát p estav ná až do sou asné podoby. P em na osady ve st edov ké m sto se udála za vlády Václava II. a dále pak Jana Lucemburského. Slaný bylo v letech za azeno do sít královských m st. Ve 14. století vznikly okolo nám stí první kamenné domy a bylo vytvo eno opevn ní m sta se t emi branami, za nimiž za ala r st etná p edm stí. Do rozvoje m sta zasáhl ni iv nejprve rozsáhlý požár, který m sto zachvátil roku Aby po požáru m stu odleh il, v noval císa Karel IV. m stu privilegia a roku 1378 i d m, z n jž vznikla tehdejší radnice. Neuskute n ný však z stal jeho plán na vytvo ení biskupství p i sv. Gothardovi. Další t žkou ránu zasadila Slanému doba husitská, kdy se m sto p ipojilo k umírn n jšímu k ídlu Pražan. Roku 1425 bylo m sto dobyto a vyplen no radikálními táborsko-sirot ími vojsky, na jehož stran pak bojovalo i v bitv u Lipan. Pozitivní obrat ve vývoji p inesla utrakvistickému m stu podpora budoucího krále Ji ího z Pod brad, jenž m stu stvrdil a vylepšil jeho výsady a posílil tak jeho postavení v kraji. Bujný rozvoj m sta byl narušen až pob lohorskými událostmi, kdy místodržící Jaroslav Bo ita z Martinic využil p íležitosti k získání Slánského panství a b hem t icetileté války bylo m sto tém zni eno. Na Slánské ho e byly vzty eny t i k íže jako symbol úplného pokatoli t ní m sta. N které svobody navrátil m stu jeho nástupce Ji í Bo ita. Bernard Ignác založil r františkánský klášter a roku 1658 piaristickou kolej, jež dala vzniknout pozd jšímu gymnáziu. Op tovné svobody nabylo m sto až roku 1794 a od roku 1884 do roku 1918 mu op t náleží titul m sta královského, ke kterému se Slaný op tovn p ihlásil po listopadové revoluci Od roku 1886 má Slaný i vlastní m stské muzeum. 1 Historie m sta voln zpracována na základ údaj v Historickém atlasu m st eské republiky, svazek. 6, Franková B. et al., Praha 1999 a z

6 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Ve století devatenáctém dochází ve m st k rozvoji pr myslu. Nejd ležit jšími podniky v tomto oboru byly: strojírna, slévárna železa, kotlárna, továrna na drát ná lana, m d né zboží, ale také na svršky obuvi, plynárna i továrna chemická. T žily se rovn ž etné p írodní suroviny edi ový št rk, opuka i uhlí. Obrázek. 1.1 Geografická mapa St edo eského kraje M sto se rozkládá na území o celkové vým e ha a je tvo eno osmi katastrálními územími. Území je charakteristické nízkým podílem les a rozptýlené zelen a naopak vysokým zastoupením zem d lské, resp. orné p dy. Další obecné charakteristiky zp es ující výše zmín né údaje o m st Slaný prezentuje následující tabulka Demografické údaje jsou již p edm tem následujících kapitol.

7 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Tabulka. 1.1 Základní informace o m st Slaný a jeho okolí (údaje roku 2004) Obecná charakteristika První písemná zpráva (rok) 993 Nadmo ská výška (m n.m.) 234 Katastrální plocha (ha) 3511 Po et katastr 8 Po et územn technických jednotek 8 Po et ástí obce 10 Druhy pozemk Celková vým ra pozemku (ha) Orná p da (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zem d lská p da (ha) Lesní p da (ha) Vodní plochy (ha) Zastav né plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

8 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Celkový po et obyvatel žijících v m st Slaný Jak již bylo poznamenáno v úvodní kapitole, území na n mž se rozkládá m sto Slaný bylo obýváno od dávných as. P edm tem této kapitoly je však analýza vývoje po tu obyvatel v období kratším, a to od roku 1869 do sou asnosti, k emuž jsou využity údaje ze S ítání lidu, dom a byt v t inácti opakováních. V roce 2005, resp. k žilo v m st Slaný obyvatel. P i tomto celkovém po tu hustota obyvatel na jeden km 2 dosahovala výše 423. Tento statický údaj však nic nevypovídá o nastolených trendech a jiných charakteristikách populace v m st Slaný. K získání p ehledu o demografické a sociální situaci v m st Slaný je nezbytné krok po kroku analyzovat podstatné demografické prom nné, jejich vývoj a vzájemné souvislosti v prostoru a v ase. Analýzu lze proto nejlépe za ít rozborem vývoje po tu obyvatel. Tabulka. 2.1 obsahuje údaje o po tu obyvatel ze t inácti šet ení S ítání lidu, dom a byt mezi roky 1869 až Délka periody mezi s ítáním byla p ibližn deset let s výjimkou let ty icátých, kdy v pr b hu 2. sv tové války se šet ení neuskute nilo. Mezi s ítáním v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v m st Slaný obyvatel, což bylo p ibližn o jednu tvrtinu mén než na za átku dvacátého století a o dv p tiny mén obyvatel než na za átku dvacátého prvního století. Z grafu. 2.1a lze p ehledn sledovat dynamiku vývoje po tu obyvatel mezi jednotlivými s ítáními. Odhad trendu, popisující dlouhodobou tendenci ve vývoji po tu obyvatel v m st Slaný, však z grafu. 2.1a nelze p ímo provést. Graf. 2.1a nerespektuje chyb jící šet ení ve ty icátých letech a tedy rozdílnou periodu. Odhadnutá trendová funkce by tak byla do jisté míry zkreslena práv chyb jícím pozorováním. Graf. 2.1b již toto zkreslení neobsahuje. Chyb jící údaj za ty icátá léta zde byl interpolován. Odhadnutá lineární trendová funkce tak nabývá podoby y = 9 311, ,9747x (viz záhlaví grafu. 2.1b). Ze sm rnice trendové funkce plyne, že po et obyvatel ve Slaném rostl mezi roky 1869 až 2001 p ibližn o 414 obyvatel za 10 let. Tabulka. 2.1 Po et obyvatel v letech 1869 až 2001 podle S ítání lidu, dom a byt Po et obyvatel v letech Tento záv r je však pouze hrubým popisem dynamiky vývoje po tu obyvatel v ase. P i bližším prozkoumání grafu. 2.1a, resp. 2.1b lze rozpoznat, že dynamika vývoje po tu obyvatel se v analyzovaném období lišila. Mezi lety 1869 až 1910 došlo k nejv tšímu p ír stku obyvatel mezi s ítáními v letech 1880 a 1890, a to ve výši 1293 obyvatel. Tento p ír stek byl dokonce druhý nejvyšší ve sledovaném období. Dynamika vývoje po tu obyvatel se rovn ž významn m nila v d sledku 1. a 2. sv tové války. Jak po 1. sv tové válce, tak po 2. sv tové válce došlo k poklesu obyvatel m sta. Tyto úbytky zp sobené

9 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ sv tovými válkami byly kompenzovány v následujících letech vyššími p ír stky obyvatel, než by odpovídalo dlouhodobému trendu. Lze tak v tomto p ípad mluvit o zvýšené natalit v povále ných obdobích. V šedesátých letech byl nár st populace p ibližn shodný s odhadnutým dlouhodobým trendem, avšak v letech sedmdesátých došlo k významn zm n. Mezi roky 1970 a 1980 se po et obyvatel m sta Slaný významn zvýšil. P ír stek ve výši 1588 obyvatel byl nejvyšším ve sledovaném období (jeho d vody jsou analyzovány níže). V období let 1980 až 1990 po et obyvatel m sta rostl p ibližn na úrovni odhadnutého dlouhodobého trendu a po roce 1990 po et obyvatel stagnoval. Z výše uvedeného lze usuzovat, že vývoj po tu obyvatel byl v jednotlivých obdobích determinován r znými faktory a událostmi, jež vyústily v r znou dynamiku vývoje po tu obyvatel. Popis vývoje obyvatelstva m sta Slaný pouze lineárním trendem by proto byl velice zjednodušující. V následujících ástech analýzy proto bude pozornost zam ena na podrobnou demografickou analýzu m sta Slaný, ímž budou ur eny vedle jiného základní determinanty výše nastín ného vývoje po tu obyvatel m sta Slaný. Graf. 2.1a,b Vývoj po tu obyvatel v letech 1869 až trend Po et obyvatel Po et obyvatel Po et oby v atel = 9311, ,9747*x Rozdílnou dynamiku ve vývoji po tu obyvatel mezi jednotlivými s ítáními velmi názorn prezentuje graf Zatímco první sloupce mají mezi sebou p ibližn stejný výškový rozdíl, mezi roky 1910 až 2001 dochází k významným posun m. Vzhledem k tomu, že vývoj po tu

10 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ obyvatel v posledních dekádách je významným determinantem v kové struktury obyvatel m sta, je nezbytné v novat bližší pozornost základním tendencím ve vývoji po tu obyvatel v m st Slaný v posledních 35 letech. Graf D sekven ní graf vývoje po tu obyvatel v letech 1869 až 2001 Tabulka. 2.2 Vývoj po tu obyvatel v letech 1971 až Rok Po et obyvatel k Rok Po et obyvatel k Rok Po et obyvatel k Rok Po et obyvatel k Vývoj po tu obyvatel v letech 1971 až 2005 byl na území dnešní R významn ovlivn n dv ma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex p ijatých pronatalitních opat ení a po roce 1990 zm na životního stylu, resp. zm na modelu reproduk ního chování v celé R jako 2 Ve sledovaném období došlo ke t em územním zm nám, které m ly vliv na po et obyvatel m sta Slaný. Jednalo se o p ipojení 3 obcí v roce 1980 (obce Lotouš s 54 obyvateli, obce Studen ves s 349 obyvateli a obce Trpom chy se 108 obyvateli), jedné obce v roce 1990 (obce Dolín s 356 obyvateli) a odtržení jedné obce v roce 1993 (obce Studen ves s 293 obyvateli).

11 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ d sledek systémových zm n vedoucích ke zvýšení svobody, a tedy možnosti seberealizace lidí. Z grafu. 2.3, p ípadn z grafu. 2.4 lze sledovat, že tyto faktory m ly zcela opa ný ú inek na vývoj populace ve Slaném. Zatímco v sedmdesátých letech pronatalitní opat ení p isp ly k významnému nár stu po tu obyvatel 3, zm na životního stylu a v tší svoboda lidí m ly za následek pokles obyvatel p irozenou m nou a to p isp lo ke stagnaci a následnému poklesu po tu obyvatel v m st Slaný po roce Po et obyvatel od roku 1971 výrazn vzrostl z na v roce Tento výrazný r st populace byl v osmdesátých letech vyst ídán r stem pozvolným. Celkový po et obyvatel dosáhl svého maxima ve sledovaném období v roce 1990, kdy poprvé p ekro il hranici 16 tisíc obyvatel, nad kterou se však udržel pouze jedno období. Devadesátá léta jsou charakteristická stagnací po tu obyvatel kolem pr m rné hodnoty obyvatel. Po roce 2000 dochází k úbytku obyvatelstva až na úrove v roce K popisu trendu ve sledovaném období byla zvolena polynomická funkce druhého stupn vzhledem ke zlomu ve vývoji populace, jejíž výsledek odhadu je zanesen v grafu Z grafu je patrné, že funkce dob e prokládá hodnoty sledované prom nné a tedy dob e vystihuje zm nu v trendu vývoje obyvatelstva m sta Slaný. Graf. 2.3 Vývoj po tu obyvatel v letech 1971 až Po et oby v atel = 12358, ,9539*x-6,7583*x^ Po et obyvatel Dynamiku vývoje po tu obyvatel m sta mezi roky 1971 a 2005 lze vystihnout bu pomocí et zového indexu uvedeného v tabulce. 2.3 nebo pomocí relativních zm n (m r r stu) v grafu P edevším z grafu. 2.5 je možné p ehledn pozorovat, že zatímco v prvním období dochází až na výjimky k r stu po tu obyvatel m sta Slaný, tak v druhé polovin k jeho stagnaci a následnému poklesu. 3 V podrobn jší analýze vývoje po tu obyvatel bude vid t, že ješt významn jší vliv na nár st po tu obyvatel v t chto letech m la imigrace.

12 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Graf D sekven ní graf vývoje po tu obyvatel v letech 1970 až 2005 Tabulka. 2.3 et zový index po tu obyvatel Období et zový index v % Období et zový index v % Období et zový index v % Období et zový index v % 1972/ , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / ,10 Graf. 2.5 Míry r stu po tu obyvatel (%) 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00-1, / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /2004-2,00

13 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Po et obyvatel jednotlivých obcí ORP Slaný je tvo ena 52 obcemi. Podle S ítání lidu, obcí a byt žilo v obcích k celkem obyvatel, což je p ibližn shodný po et jako v roce 1869 (viz následující tabulka. 3.1). Z tabulky. 3.1 lze vy íst velikostní heterogenitu jednotlivých obcí v ORP Slaný. Zatímco nejmenší obcí podle po tu obyvatel je obec Líský s 69 obyvateli, tak nejv tší obcí je m sto Slaný s obyvateli (v roce 2001). Vzhledem k charakteru vývoje po tu obyvatel je vhodné se pro v tší p ehlednost zam it pouze na nejv tších jedenáct obcí (podle po tu obyvatel v roce 2001). T mito obcemi jsou (viz zvýrazn né ádky v tabulce. 3.1): 1. Slaný ( obyvatel), 2. Velvary (2 911 obyvatel), 3. Zlonice (2 193 obyvatel), 4. Sme no (1 770 obyvatel), 5. Klobuky (995 obyvatel), 6. ernuc (914 obyvatel), 7. Zvolen ves (797 obyvatel), 8. Vraný (723 obyvatel), 9. Hospozín (515 obyvatel), 10. Žižice (513 obyvatel) a 11. Knovíz (509 obyvatel). V grafu. 3.1 je zanesen vývoj výše uvedených obcí krom m sta Slaný. M sto Slaný je zde vynecháno z d vodu p ehlednosti, jelikož po et obyvatel v m st Slaný je významn vyšší než v ostatních obcích. Srovnání vývoje v jedenácti nejv tších obcích lze tak provést s využitím grafu. 3.1 a grafu Z grafu. 3.1 lze vysledovat, že v tšina t chto obcí má ve sledovaném období podobný vývoj populace. Pouze u obcí Zlonice a Sme no se tento vývoj liší v první ásti grafu, tj. do roku Do tohoto roku po et obyvatel v obcích Zlonice a Sme no rostl rychleji ve srovnání s ostatními obcemi. Vývoj populace obcí zobrazených v grafu. 3.1 je však odlišný od vývoje v m st Slaný. Srovnáním graf. 3.1 a. 2.1 lze vypozorovat, že zatímco po et obyvatel v m st Slaném ve sledovaném období ve v tšin let rostl, tak v dalších deseti nejv tších obcích v ORP Slaný lze pozorovat po nár stu populace její pokles. D vodem pro odlišný vývoj po tu obyvatel v m st Slaný a ve výše jmenovaných deseti obcích je jejich charakter. Slaný je m sto okresního významu, které disponuje kompletní infrastrukturou a dostate nou nabídkou pracovních míst (p íležitostí). Ostatní obce nabývají malého i menšího významu a p edevším v oblasti pracovních p íležitostí jsou mén atraktivní. M sto Slaný vzhledem k ekonomickým motiv m pat ilo v okrese mezi centra imigrace, jež vedle p ír stku p irozenou m nou ovlivnila jeho popula ní vývoj (podrobn jší rozbor viz kapitola. 11).

14 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Tabulka. 3.1 ORP Slaný - po et obyvatel v letech 1869 až 2001 podle správního uspo ádání k Obec, ást obce Vým ra v ha Po et obyvatel Be ovice Bakov Be ovice Bílichov ernuc Bratkovice ernuc Miletice Nabdín Drnek D ínov Drchkov D ínov Hobšovice Hobšovice Sk ry Ho ešovice Ho ešovi ky Hospozín Hospozín Hospozínek Hrdlív Chržín Budihostice Dolní Kamenice Chržín Jarpice Budenice Jarpice Jedom lice

15 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Jemníky Kamenný Most Klobuky eradice Klobuky Kobylníky Kokovice Pále ek Kmetin ves Knovíz Královice Kutrovice Kvílice Ledce Libovice Líský Loucká Malíkovice anovice Hv zda Malíkovice Neprobylice Neum ice Pále Plchov Podlešín Poštovice Pozde H ešice Pozde P elíc isuty Sazená Slaný Blahotice

16 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Dolín Kvíc Kví ek Lotouš Netovice Otruby Slaný Trpom chy Želev ice Sme no Stradonice Studen ves Šlapanice Budeni ky Šlapanice T ebíz Tu any Byse Tu any Uhy Velvary Ješín Malá Bu ina Velká Bu ina Velvary Vraný Horní Kamenice Lukov Vraný Vrbi any Zichovec Zlonice B eš any Lisovice Tmá

17 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Vyšínek Zlonice Zvolen ves Želenice Žižice Drnov Luníkov Osluchov Vítov Žižice Graf. 3.1 Vývoj po tu obyvatel v deseti nejv tších obcích ORP Slaný krom m sta Slaný Velv ary Zlonice Sme no Klobuky ernuc Zv olen v es Vraný Hospozín Žižice Knov íz

18 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Struktura obyvatel podle pohlaví a v ku Struktura obyvatel m sta Slaný podle pohlaví je zanesena v tabulce Z tabulky je patrné, že celkový po et muž k inil 7 165, zatímco celkový po et žen k tomuto datu dosahoval Na 1000 žen tak p ipadlo 932 muž. Po et žen p evyšoval celkový po et muž ve všech sledovaných obdobích, tj. od roku 1991, což je charakteristika typická pro celou eskou republiku. Tabulka. 4.1 Obyvatelstvo m sta Slaný podle pohlaví Rok Muži Ženy Celkem Muži/Ženy , , , , , , , , , , , , , , ,932 Pr m r 7486, , ,80 0,937 Minimum 7165, , ,00 0,930 Maximum 7646, , ,00 0,943 Sm. odch. 168, , ,952 0,004 a vlastní výpo ty 8400 Krabicový graf Muži Ženy Pr m r Pr m r±smodch Pr m r±1,96*smodch Pr m rný po et muž nabýval ve sledovaném období hodnoty a pr m rný po et žen Minima dosáhl po et muž a žen shodn v roce 2005, naopak maximálního po tu dosáhli muži v roce 1996 a ženy v roce Sm rodatná odchylka u muž je ve výši 168,609 a u žen 161,492. Z krabicového grafu uvedeného pod tabulkou je pak možné p ehledn sledovat variabilitu kolem pr m rného po tu muž a žen a jejich vzájemný absolutní rozdíl.

19 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Graf. 4.1 a,b,c Vývoj po tu obyvatel podle pohlaví 7700 Muži = 7724, ,775*x Muži Ženy = 8243, ,2464*x Ženy Oby v atelstv o celkem = 15967, ,0214*x Obyvatelstvo celkem Vývoj po tu muž, žen a obyvatelstva m sta Slaný celkem je zanesen v grafech. 4.1 a,b,c. Z t chto graf lze vy íst základní tendence ve vývoji po tu muž a žen v období 1991 až Graf. 4.1a znázor uje vývoj po tu muž v období 1991 až Z grafu je z ejmé, že vývoj po tu muž od roku 1996, kdy dosáhl svého maxima postupn klesá. Nastolený klesající trend je vyjád en zápornou sm rnicí lineární trendové funkce (viz záhlaví grafu. 4.1a), která prokládá hodnoty po tu muž ve sledovaném období. Vzhledem k pom rn konstantním absolutním úbytk m po tu muž v posledních letech (tj. od roku 2001) lineární trendová funkce dob e vystihuje tento klesající trend, a v pr b hu let došlo ke zm n trendu a mezi lety 2000 a 2001 k významnému propadu, což ovliv uje vysv tlovací schopnost a použitelnost odhadnuté funkce pro popis celého období. Koeficient determinace trendové

20 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ funkce nabývá 0,62. To znamená, že funkcí je vysv tleno 62% vývoje v po tech muž v analyzovaném období. Sm rnice funkce je -29,775. Lze tedy íci, že po et muž se každoro n snižuje p ibližn o 30. Graf. 4.1b zachycuje vývoj po tu žen ve stejném období, který je obdobou vývoje po tu muž, tj. trend je od roku 1997 klesající. Odhadnutá lineární trendová funkce má op t zápornou sm rnici, avšak její velikost je v tomto p ípad o n co vyšší. Sm rnice funkce ve výši -31,25 íká, že meziro n se po et žen sníží o 31. Koeficient determinace této trendové funkce je 0,75, tj. funkcí je vysv tleno 75% vývoje po tu žen. Graf. 4.1c je sou tem p edchozích graf a tomu odpovídá i odhadnutá trendová funkce. Z grafu je tak možné pozorovat, jak dané pohlaví p isp lo k vývoji populace v daném roce. Tabulka. 4.2 et zové indexy (%) Období Muži Ženy Celkem 1992/ ,42 99,81 100, / ,86 100,59 100, / ,89 99,43 99, / ,81 100,26 100, / ,47 100,12 100, / ,70 100,01 99, / ,09 99,64 99, / ,69 99,75 99, / ,43 99,68 99, / ,00 97,19 97, / ,77 100,29 100, / ,52 99,24 99, / ,20 99,54 99, / ,16 99,24 99, /1991 0,95 0,95 0,95 Graf. 4.2 Míry r stu muži, ženy a obyvatelstvo celkem (%) 1,50 1,00 0,50 0,00-0,50 Muži Ženy Obyvatelstvo celkem 1992/ / / / / / / / / / / / / /2004-1,00-1,50-2,00-2,50-3,00-3,50 Tabulka. 4.2 obsahuje et zové indexy vývoje po t muž a žen a spolu s grafem. 4.2, ve kterém jsou zobrazeny relativní zm ny v po tech muž a žen oproti úrovni p edchozího roku (v %), slouží k popisu dynamiky ve vývoji po tu muž a žen. Z tabulky a grafu je možné

21 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ pozorovat tempa r stu a poklesu muž a žen po roce Po ty muž a žen v první polovin devadesátých let p evážn rostly. 4 Tento rostoucí trend, jehož p ír stky lze p ehledn vy íst z tabulky. 4.2, se po roce 1996 u muž a po roce 1997 u žen zm nil na trend klesající (viz též grafy 4.1 a,b) U muž je vid t, že od roku 1998 dochází k neustálému meziro nímu poklesu až do roku Po ty žen s výjimkou roku 2002 klesají od roku Pokles po tu muž v relativním vyjád ení byl ve sledovaném období na shodné úrovni s poklesem po tu žen. Po et muž a žen dosahoval v roce % úrovn roku V ková struktura obyvatel m sta Slaný Tabulka. 4.3 V ková struktura obyvatel m sta Slaný Rok V ková struktura Podíl v kové kategorie na celku 0-14 let let 60 a více let 0-14 let let 60 a více let ,2077 0,5907 0, ,1981 0,5984 0, ,1933 0,6050 0, ,1879 0,6140 0, ,1837 0,6164 0, ,1777 0,6455 0, ,1754 0,6475 0, ,1711 0,6521 0, ,1671 0,6533 0, ,1610 0,6553 0, ,1569 0,6554 0, ,1511 0,6560 0, ,1474 0,6535 0, ,1423 0,6523 0,2054 Pr m r 2679, , ,57 0,173 0,635 0,192 Minimum 2114, , ,00 0,142 0,591 0,177 Maximum 3249, , ,00 0,208 0,656 0,205 Sm. odch. 355, , ,922 0,020 0,024 0,011 a vlastní výpo ty V ková struktura obyvatel m sta Slaný je v agregované podob zanesena v tabulce V tabulce lze pozorovat po ty obyvatel ve v kových kategoriích 0-14 let, let a 60 a více let v období 1991 až Z t chto hodnot je z ejmé, že populace m sta po roce 1999 stárne. Zatímco v roce 1999 bylo zastoupeno v kategorii 0-14 let ob an m sta, let ob an a 60 a více let ob an, což odpovídá následujícím podíl m: 0,1711; 0,6521 a 0,1768; v roce 2005 pak dosáhly tyto hodnoty v kategorii 0-14 let ob an m sta, let ob an a 60 a více let ob an, což je v relativním vyjád ení: 0,1423; 0,6523 a 0,2054. Pokles relativního podílu kategorie 0-14 let ze 17,11% v roce 1999 a z 20,77%, vezme-li se v potaz rok 1991, na 14,33% v roce 2005 je významný a má p etrvávající tendenci, což lze z hlediska budoucího vývoje považovat za rizikový faktor, a to 4 Pokles obyvatel (muž a žen) v roce 1994 byl ovlivn n odtržením obce Studen ves s celkovým po tem obyvatel 293.

22 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ p edevším vzhledem k r stu seniorské kategorie. Je proto nezbytné v kovou strukturu analyzovat podrobn ji, a to s využitím tzv. strom života (viz následující grafy) a ukazatel v kového složení (viz následující kapitola). Graf. 4.3 V ková struktura k Graf. 4.4 V ková struktura k Grafy. 4.3 až 4.6 obsahují po ty obyvatel m sta Slaný v jednotlivých v kových kategoriích v letech 1998, 2000, 2002 a Je tak možné sledovat, jak se m nila v ková struktura ob an m sta Slaný v posledních osmi letech. Graf. 4.3 prezentuje v kovou strukturu obyvatel m sta Slaný v roce Z grafu je patrné, že siln jsou zastoupeny kategorie 42 až 52 let, 20 až 35 let, pop. 10 až 11 let. První kategorie souvisí s popula ním boomem v povále ném období. Druhou kategorii lze rozd lit na dv ásti. Kategorie 27 až 35 let souvisí se sliby o p ijetí pronatalitních opat ení v šedesátých letech a kategorie 20 až 26 let je výsledkem pronatalitních opat ení

23 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ v sedmdesátých letech. Dále je možné sledovat nízké po ty v kategorii 0 až 4 let. Nízká porodnost od roku 1994 má souvislost s již zmín nou zm nou životních hodnot v devadesátých letech. Z grafu. 4.4 plyne, že zmín né kategorie se posouvají, tj. siln zastoupené ro níky stárnou, a porodnost je stále velmi nízká. Situace se m ní v roce Od tohoto roku dochází k mírnému r stu porodnosti. Nár st porodnosti lze spojovat s tím, že siln zastoupené ro níky ze sedmdesátých let, které po roce 1990 m nily sv j životní styl sm rem k západoevropskému modelu reproduk ního chování, za aly zakládat své rodiny. Z grafu dále plyne, že siln zastoupené povále né ro níky se p ibližují seniorské kategorii a budou p edstavovat zvýšené nároky v sociální oblasti. Graf. 4.5 V ková struktura k Graf. 4.6 V ková struktura k

24 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Graf. 4.7 V ková struktura k muži a ženy Muži (1998) Ženy (1998) Graf. 4.8 V ková struktura k muži a ženy Muži (2005) Ženy (2005)

25 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ Porovnání v kových struktur v roce 1998 a 2005 v roz len ní dle pohlaví lze provést pomocí grafu. 4.7 a 4.8. Z t chto graf je možné p ehledn pozorovat zmín né tendence a porovnat situaci mezi muži a ženami. Z graf je patrné, že populace se dožívá stále vyššího v ku. Zatímco v roce 1998 bylo v kategorii nad 80 let 325 ob an, pak v roce 2005 to bylo 477 ob an. S tím, jak budou do vyšších kategorií p icházet siln jší ro níky, se budou tato ísla dále zvyšovat. 5. Specifika v kového složení Z demografického hlediska lze populaci roz lenit na t i skupiny, resp. složky, tj. na d tskou složku (0-14 let), reproduk ní složku (15-49 let tento v kový interval vychází z rodivého v ku žen) a postreproduk ní složku (50 let a více). Reproduk ní složka se obecn pohybuje kolem 50 %. V p ípad m sta Slaný tomu bylo v pr m ru 50,9 % (viz tabulka. 5.1). Maxima dosáhla reproduk ní složka v roce 1998 a naopak minima v roce Z hodnot v tabulce. 5.1 je z ejmé, že reproduk ní složka se v ase zmenšuje. Tento klesající trend lze velmi dob e vystihnout lineární trendovou funkcí, a to vzhledem k p ibližn konstantním absolutním úbytk m této veli iny. Sm rnice trendové funkce je jak pro absolutní hodnoty reproduk ní složky, tak pro relativní hodnoty zanesena op t v tabulce Z hodnoty této sm rnice lze vy íst, že v p ípad absolutních hodnot dochází každoro n k poklesu v reproduk ní složce o 114 osob. V relaci k ostatním složkám klesá reproduk ní složka o 0,3 % ro n (dle trendové funkce). Tabulka. 5.1 Vývoj d tské, reproduk ní a postreproduk ní složky D tská Reproduk ní Postreproduk ní Rok složka složka složka Relativní zastoupení složek 0-14 let let 50 a více let 0-14 let let 50 a více let ,175 0,520 0, ,171 0,516 0, ,167 0,515 0, ,161 0,508 0, ,157 0,507 0, ,151 0,507 0, ,147 0,501 0, ,142 0,498 0,360 Pr m r 2433, , ,875 0,159 0,509 0,332 Minimum 2114, , ,000 0,142 0,498 0,305 Maximum 2758, , ,000 0,175 0,520 0,360 Sm. odch. 232, , ,200 0,012 0,007 0,019 Trendová fce (sm rnice) -94, ,540 74,464-0,005-0,003 0,008 R 2 0,991 0,951 0,991 0,998 0,969 0,995 a vlastní výpo ty P i porovnání zbylých dvou složek je možné ur it typ v kové struktury. Z relativního podílu složek je z ejmé, že postreproduk ní složka p evyšuje d tskou složku, a to v pr m ru o 17,3 %. Z toho plyne, že m sto Slaný vykazuje regresivní typ v kové struktury. To znamená,

26 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ že v d sledku p evahy postreproduk ní složky nad složkou d tskou dochází ke stárnutí a úbytku po tu obyvatel. Z tabulky. 5.1 je dále patrné, že vývoj d tské složky má klesající trend se sm rnicí -94,595, resp. -0,005 (u relativního vyjád ení). Jinak e eno, d tská složka se z roku na rok snižuje p ibližn o 95 d tí a v relaci k ostatním složkám o 0,5 % ro n. Opa ný trend má postreproduk ní složka, která roste tempem p ibližn 74 osob za rok. Ve vztahu k ostatním složkám je to o 0,8 % ro n. Z vývoje d tské a postreproduk ní složky je z ejmé, že p evaha postreproduk ní složky nad d tskou se v pr b hu let zvyšuje, z ehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. V kovou strukturu m sta Slaný popsanou v p edchozí kapitole lze dále podrobn ji analyzovat s využitím charakteristik v kového složení, tj. pr m rného v ku, indexu stá í a indexu ekonomického zatížení. Údaje o v kové struktu e jsou zaneseny do tabulkách. 5.2a,b. Tabulky. 5.2a,b se liší od tabulky. 4.3 tím, že posouvají hranice druhé a t etí v kové kategorie, tj. namísto interval 15 až 59 let a 60 a více let je použito interval 15 až 64 let a 65 a více let. Tato úprava umož uje vy íslení indexu stá í a indexu ekonomického zatížení v jejich obvyklé podob. Jinak e eno, index stá í reprezentuje po et osob ve v ku 65 a více let na 100 d tí ve v ku 0 až 14 let a index ekonomického zatížení vyjad uje po et d tí ve v ku do 14 let a osob ve v ku nad 65 let na 100 osob ve v ku 15 až 64 let. Navíc porovnáním tabulek. 4.3 a 5.2a, resp. 5.2b je možné ur it vliv krajních hodnot na agregovanou v kovou strukturu a tedy i budoucí vývoj v seniorské kategorii. Pr m rný v k, index stá í, index ekonomického zatížení, pop ípad index závislosti I 5 a II 6 jsou charakteristiky, které se používají k hodnocení v kové struktury obyvatelstva. Pr m rný v k, index stá í a index ekonomického zatížení v letech 1998 až 2005 m sta Slaný je zanesen v tabulce. 5.2a. Z tabulky lze vy íst podobné tendence ve v kové struktu e, které již byly identifikovány v p edchozích ástech analýzy. Jinak e eno, zmín né charakteristiky potvrzují, že obyvatelstvo m sta významn stárne. Negativní trend ve vývoji vykazují všechny zmín né ukazatele. Pr m rný v k vzrostl mezi lety 1998 až 2005 z 37,83 let na 40,37 let, což je podle trendové funkce p ibližn o jeden rok b hem t í let. Vývoj indexu stá í a indexu ekonomického zatížení je pro p ehlednost zanesen do grafu Z grafu lze pozorovat, že index stá í v analyzovaném období roste, a to dle sm rnice trendové funkce o 3,454 bodu za rok. Z toho plyne, že stále více osob ve v ku 65 let a více p ipadá na 100 d tí ve v ku 0 až 14 let. Hodnota ukazatele dokonce v roce 2005 p esáhla hranici 100 bod, která vyjad uje rovnost d tské a seniorské kategorie (nad 64 let). Index ekonomického zatížení má naopak trend mírn klesající, což znamená, že na 100 osob ve v ku 15 až 64 let p ipadá mén osob ve v ku 0 až 14 let a 65 let a více. Tento klesající trend by z hlediska ekonomické životaschopnosti obce nemusel být negativní, kdyby pokles nebyl zp soben poklesem v zastoupení d tské složky. To lze názorn pozorovat z grafu. 5.2, tj. z vývoje ukazatel 5 Index závislosti I reprezentuje po et d tí ve v ku 0 až 14 let na 100 osob ve v ku 15 až 64 let. 6 Index závislosti II je ukazatel po tu osob ve v ku 65 let a více na 100 osob ve v ku 15 až 64 let.

27 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA M STA SLANÝ závislosti I a II. Tabulka. 5.2b dopl uje výše analyzované údaje o v kové struktu e m sta Slaný o charakteristiky v kové struktury v len ní dle pohlaví. Z tabulky je patrné, že pr m rný v k žen p evyšuje pr m rný v k muž, a to v pr m ru o 3,27 let. Tabulka. 5.2a Charakteristiky v kové struktury m sta Slaný Rok V ková struktura m sta Slaný Pr m rný v k Index stá í Index ekonomického zatížení 0-14 let let 65 a více let ,83 76,976 45, ,18 80,171 44, ,53 82,714 43, ,07 86,768 43, ,32 89,660 42, ,58 92,885 41, ,01 96,103 40, ,37 102,271 40,416 Pr m r 2433, , ,13 39,11 88,443 42,636 Minimum 2114, , ,00 37,83 76,976 40,416 Maximum 2758, , ,00 40,37 102,271 45,011 Sm. odch. 232, ,667 19,075 0,886 8,507 1,792 Trendová fce (sm rnice) -94,595-39,179 0,107 0,361 3,454-0,725 R2 0,991 0,700 0,000 0,995 0,989 0,982 a vlastní výpo ty Tabulka. 5.2b Charakteristiky v kové struktury m sta Slaný dle pohlaví Podíl 0-14 let 0,18 0,17 0,17 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 v kových let 0,69 0,69 0,69 0,70 0,70 0,71 0,71 0,71 kategorií 65 a více let 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,15 Obyvatelstvo - celkem let 0,19 0,18 0,18 0,17 0,16 0,16 0,16 0, let 0,71 0,71 0,72 0,72 0,72 0,73 0,73 0,73 Podíl v kových kategorií - muži 65 a více let 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 Muži - celkem Index stá í - muži 57,28 60,37 61,49 65,21 67,47 69,40 69,63 74,43 Pr m rný v k - muži 36,11 36,53 36,82 37,40 37,71 37,95 38,32 38,58 Podíl v kových kategorií 0-14 let 0,17 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 0,14 0, let 0,67 0,67 0,67 0,68 0,68 0,69 0,69 0,69 ženy 65 a více let 0,16 0,16 0,17 0,17 0,17 0,17 0,17 0,18 Ženy - celkem Index stá í - ženy 97,91 100,68 104,86 108,88 112,32 117,28 124,86 132,19 Pr m rný v k - ženy 39,44 39,75 40,15 40,64 40,83 41,11 41,58 42,04 Zdroj: vlastní výpo ty Ukazatel závislosti I, tj. po et d tí ve v ku 0 až 14 let na 100 osob ve v ku 15 až 64 let má výrazn klesající trend, sm rnice funkce -0,7988, tj. stále mén d tí p ipadá na osoby v produktivním v ku. Naopak ukazatel index závislosti II, vyjad ující po et osob ve v ku nad 64 let na 100 osob ve v ku 15 až 64 let má trend rostoucí se sm rnicí 0,0739. Práv výrazný pokles indexu závislosti I zp sobuje, že index ekonomického zatížení klesá, avšak p i vyšším