Anal za úrokov ch a neúrokov ch ziskû a rentability v ãeském bankovním sektoru

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Anal za úrokov ch a neúrokov ch ziskû a rentability v ãeském bankovním sektoru"

Transkript

1 DT: (437.3); (437.3) klíčová slova: české bankovnictví konvergence rentabilita Anal za úrokov ch a neúrokov ch ziskû a rentability v ãeském bankovním sektoru Jaroslav HEŘMÁNEK* Jiří PODPIERA** 1. Úvod Pfiedmûtem této anal zy je rozli ení trendû v voje v nosov ch a nákladov ch poloïek a zmûn ve skladbû úrokov ch a neúrokov ch ziskû (ãist ch úrokov ch a neúrokov ch v nosû) v bankovním sektoru. Aby bylo moïné zachytit nastoupené trendy v úrokové politice a postihnout zmûny chování bank, je posuzována volatilita a korelace sloïek zisku a ukazatele rentability za bankovní sektor a za rûzné skupiny bank. Porovnání v voje skupiny vybran ch velk ch bank s vybranou skupinou bank, jeï jsou dlouhodobû ovládány zahraniãním vlastníkem, podává v povûì o tom, zda a do jaké míry se velké banky pfiizpûsobily tlaku bankovní konkurence. V anal ze byly aplikovány postupy a metody v poãtu pouïité v ECB 1 a statistické pfiístupy k testování konvergence. Zvolené techniky jsou vhodné pro anal zu bankovního sektoru, kter je dynamick ve v voji své struktury a svého podílu na trhu. Pro danou anal zu v situaci nesourod ch struktur a relativnû krátk ch ãasov ch fiad lze jen stûïí uplatnit klasické ekonometrické techniky zji Èování a testování pfiíãin a následkû. První ãást této anal zy se vûnuje charakteru a struktufie zisku v bankovním sektoru. Zji Èuje, zda dochází k poklesu úrokového zisku a zda banky reagovaly v prostfiedí klesajících sazeb na mezibankovním trhu v letech na pokles úrokového zisku zv ením neúrokového zisku a jeho sloïek. Druhá ãást anal zy se zab vá rentabilitou bankovního sektoru a vysvûtluje rozdíly, které ve v voji skladby zisku a rentability mezi skupinami bank existují, rozsahem a charakterem poskytovan ch slu- Ïeb na urãitém segmentu trhu (v základním ãlenûní na trhu úvûrû a na trhu vkladû). V tfietí ãásti anal za sleduje v voj hlavních sloïek zisku vel- * âeská národní banka Praha ** âeská národní banka Praha a CERGE-EI spoleãné pracovi tû UK Praha a AV âr Názory a stanoviska vyslovená v práci jsou názory autorû a ne nutnû âeské národní banky. 1 Ilustrativní porovnání se zemûmi EU a eurozóny vychází z materiálu EU bank s income structure (ECB, April 2000) a slouïí ke komparacím ve v voji rentability. Zdrojem dat o ãeském bankovním sektoru a úrokov ch sazbách vãetnû grafû jsou databáze âeské národní banky. V anal ze je pouïito pojmu banka (velká banka, zahraniãní banka a poboãka, malá banka, stavební spofiitelna, specializovaná banka) pro subjekty zapsané v obchodním rejstfiíku se sídlem v âeské republice a s licencí ânb pûsobit na ãeském bankovním trhu. 316 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

2 k ch bank a zahraniãních bank s cílem statisticky zhodnotit trajektorii pololetních prûmûrû vybran ch veliãin. V závûru anal zy je vysloven odhad budoucího moïného v voje. 2. Struktura zisku 2.1 Hlavní faktory ovlivàující strukturu zisku bankovního sektoru Vnûj ím faktorem parametrického prostfiedí cenové (úrokové a poplatkové) politiky bank jsou ceny na mezibankovním trhu. Za míru v nosu relativnû bezrizikového investování zdrojû bankami povaïujeme v voj sazeb úrokov ch swapû (interest rate swaps, IRS). Úrokové swapové sazby jsou povaïovány za bázi nejvhodnûj í, protoïe jsou odvozeny z cen státních dluhopisû a zaji Èují stejnou referenãní bázi pro rûzné doby splatnosti. Pro úãely pomûfiování jsou úrokové swapy pevnou mírou investování odvozenou z kontraktû uzavíran ch za promûnlivou úrokovou míru domácích státních dluhopisû. S tûmito parametry (s mûsíãními prûmûry IRS pro rûznou dobu splatnosti) 2 lze pomûfiovat úrokové sazby z úvûrû; získan rozdíl marïi z úvûrû v procentním vyjádfiení obecnû pojímáme za cenu investování, do které banky kalkulují riziko podnikání ve formû rizikové pfiiráïky a zisk k ãásteãnému pokrytí nutn ch nákladû na provoz, na tvorbu rezerv a opravn ch poloïek k úvûrûm i na pokrytí v nosu kapitálu. Rozdíl marïi z depozit v procentním vyjádfiení chápeme jako cenu za zprostfiedkování alokace zdrojû se zakalkulováním v nosu vûfiitelsk ch penûz (úrokové sazby z vkladû) a nutného zisku pro fungování a rozvoj banky. Úrokové rozpûtí vyjadfiuje v sledn efekt z rozdílu úrokov ch sazeb z úvûrû a vkladû. V nosy z poplatkû a provizí by mûly primárnû slouïit k nezbytnému krytí nákladû na obsluhu klienta. Z grafu 1 jsou zfiejmé rozdíly v docilovan ch marïích velk ch bank a bank pod dlouhodobou kontrolou zahraniãních vlastníkû. V období klesajících úrokov ch sazeb na mezibankovním trhu ( ) velké banky realizovaly ménû vyváïenou úrokovou politiku charakterizovanou zpravidla vy ími marïemi z klientsk ch vkladû a zpravidla i vy ími marïemi z klientsk ch úvûrû, neï tomu bylo u konkurujících bank zahraniãních. To znamená, Ïe na stejnorodém trhu velké banky zpravidla za vklady platily úroky niï í a naopak úvûry poskytovaly za úrokovou sazbu vy í. 3 Valná ãást klientely velk ch bank tuto úrokovou politiku akceptovala, ne v ak úplnû, ãást migrovala z jedné velké banky do druhé. âást klientely vyhledávala cesty k levnûj ím zdrojûm a k vy ímu zhodnocení úspor na jin ch seg- 2 Volba referenãní báze sazeb IRS na jeden rok pro vklady a tfiílet ch IRS pro úvûry je shodná smetodikou ECB a odvíjí se od ãasové struktury vkladû a úvûrû. Pro âr ve sledovaném období cca 40 % úvûrû poskytnut ch klientûm mûlo splatnost tfií a více let a pfiibliïnû 70 % termínovan ch vkladû byly vklady do jednoho roku. 3 Zfieteln propad marïí z klientsk ch úvûrû velk ch bank v polovinû roku 2000 byl zpûsoben poklesem úrokov ch v nosû souvisejícím s pfievzetím IPB; situace se konsolidovala aï na pfielomu let 2000 a Tato situace nebyla dûsledkem pouïit ch mûnovûpolitick ch nástrojû centrální banky. Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

3 GRAF 1 Rozdíly v maržích velkých a zahraničních bank 4,0 3,0 v % 2,0 1,0 0,0 1, marïe z klientsk ch úvûrû velk ch bank (k IRS 3R) marïe z klientsk ch vkladû velk ch bank (k IRS 1R) marïe z klientsk ch úvûrû zahraniãních bank (k IRS 3R) marïe z klientsk ch vkladû zahraniãních bank (k IRS 1R) GRAF 2 Zisk z finanční činnosti / Aktiva celkem 6 v % banky aktivní (bez KoB a bank v nucené správě) velké banky zahraniční banky vč. poboček zahraniční banky mentech finanãního trhu. Absorpãní a konkurenãní moïnosti zahraniãních bank byly omezeny kapacitou i kritérii efektivnosti a obezfietnûj ího podnikání. V zisku z finanãní ãinnosti bank se syntetizuje ãist v nos z nákladov ch a v nosov ch, úrokov ch a neúrokov ch poloïek (sloïek zisku), kter by mûl b t v zásadû vy í neï souãet nákladû provozních (vãetnû mzdov ch, na odpisy majetku) a nákladû na rizika podnikání bank. Zisk z finanãní ãinnosti v pomûru k aktivûm je mírou rozdílné rentability bankovního podnikání, ve které banky pfiiznávají podstoupené riziko a trh pak ochotu uznat tuto rentabilitu v cenû poskytovan ch bankovních slu- Ïeb a produktû. Z pomûru zisku k celkov m aktivûm vypl vá, Ïe (zprivatizované) velké banky patfiily a patfií v bankovním sektoru k tahounûm v nosovosti. Zahraniãní banky a poboãky byly ménû v nosové (graf 2). Doplníme-li v ak porovnání pomûrem potfiebného zisku na pokrytí ve ker ch nákladû na 318 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

4 GRAF 3 Všeobecné a provozní náklady a čistá tvorba rezerv a opravných položek / Zisk z finanční činnosti v % velké banky zahraniční banky GRAF 4 Vývoj zisku z finanční činnosti a jeho vybraných složek ve velkých bankách (VB) a v zahraničních bankách a pobočkách (ZBp) v mld. Kč VB ZBp zisk z finanční činnosti VB čisté úrokové výnosy (zisk) od klientů VB zisk z finanční činnosti ZBp čisté úrokové výnosy (zisk) od klientů ZBp úrokový zisk celkem VB zisk z poplatků a provizí VB úrokový zisk celkem ZBp zisk z poplatků a provizí ZBp provoz a na ve kerá rizika podnikání, je patrné, kam trhem akceptované v nosy a náklady smûfiovaly ve velk ch bankách po nûkolik let do ztráty, v bankách dlouhodobû ovládan ch zahraniãním vlastníkem k prosperitû. Je nutné poznamenat, Ïe pfieváïnû velké banky nesly náklad transformující se ekonomiky a zásluhu na zlep ení mûlo zejména oãi tûní úvûrov ch portfolií ze strany státu pfied následnou privatizací velk ch bank a po pfievzetí IPB (graf 3). Z grafu 4, vyjádfieného v absolutních ãíslech, jsou zfiejmé základní v vojové linie a pomûry ve skupinû velk ch bank a skupinû zahraniãních bank a poboãek. Z finanãní pomûrové anal zy, zejména z pomûrû vztaïen ch k celkov m aktivûm, lze rozdíly ve skupinách bank lépe porovnat, zvlá tû kdyï zisk z bankovní ãinnosti zahraniãních bank v období stále Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

5 rostl, zatímco ve velk ch bankách v letech klesal. Pfiitom v echny banky byly stejnû vystaveny vlivu klesajících úrokov ch sazeb na mezibankovním trhu. Rok 2001 byl pro velké banky návratem k rûstu ziskû. S dokonãením privatizace a s oãi tûním portfolií velk ch bank by se mohlo zdát, Ïe nyní, pod zahraniãní kontrolou, jsou formálnû vytvofieny podmínky, které by mohly vést k nastartování rûstu a obdobného chování jak velk ch bank, tak bank dlouhodobû vlastnûn ch zahraniãním subjektem. Projevují se tyto zmûny i ve struktufie zisku obou uveden ch skupin bank? 2.2 Základní zmûny ve struktufie úrokového a neúrokového zisku V období se ve v voji úrokového a neúrokového zisku v pomûru k zisku z finanãní ãinnosti prosazovala zfietelná linie: neúrokov zisk v bankovním sektoru se zv il o 10 procentních bodû na 41,8 %. Podstatnou mûrou se o tento trend postaraly velké banky, a to zmûnou poplatkové politiky ve dvou krocích: v prûbûhu roku 1999 a v roce 2001, v nûmï vykázaly v e zmínûn pomûr ve v i 44,5 %. Zahraniãní banky dosáhly zenitu v roce 1999 pomûrem 50,2 % neúrokového zisku na zisku z finanãní ãinnosti. V dal ích dvou letech rozvojem repo operací s centrální bankou a expanzí na úvûrovém trhu tento pomûr sníïily o cca 10 procentních bodû na 40,7 %. Banky v eobecnû zvy ovaly poplatky a provize v absolutním vyjádfiení. Velké banky v porovnání s jin mi bankami více zatûïovaly a zatûïují klienta zpoplatnûním sluïeb (24,5 % zisku z finanãní ãinnosti v roce 2001). Zvlá tû zfieteln je trend zvy ování váhy poplatkû v porovnání s vybran mi zahraniãními bankami; ty, pokud jde o tempo i váhu zpoplatnûní v zisku z finanãní ãinnosti, postupují dlouhodobû pomaleji (16 % na konci roku 2001). V rostoucí váze poplatkû velk ch bank se projevil vliv vût ího objemu zpoplatnûn ch transakcí i vliv poklesu zisku z finanãní ãinnosti v dûsledku poklesu úrokov ch v nosû v letech Velké banky v roce 2001 realizovaly zisk z poplatkû a provizí v pomûru k zisku z finanãní ãinnosti pod prûmûrem eurozóny a zemí EU, na jednotku aktiv v ak zpoplatnily sluïby ve v i nad prûmûrem tûchto zemí. BliÏ í údaje podává tabulka 1 (viz ss ). V dal ím textu si více pov imneme vybran ch velk ch bank (peervb) a jejich porovnání s vybran mi zahraniãními bankami dlouhodobû ovládan mi zahraniãním vlastníkem (peerzb). V tûchto reprezentativních skupinách bank jsou trendy zfietelnûj í a pro anal zu v znamovû dûle- Ïité. 4 4 PeerVB zahrnuje tfii velké zprivatizované banky (âs, âsob, KB), které se v roce 2001 podílely na trhu klientsk ch úvûrû 56,2 %, na trhu klientsk ch vkladû 70,4 %, na aktivech sektoru 58,7 %; peerzb zahrnuje ãtyfii vybrané univerzální banky pod zahraniãní kontrolou (HVB Bank, Citibank, Raiffeisenbank, Îivnostenská banka) s podíly: na trhu klientsk ch úvûrû 17,1 %, klientsk ch vkladû 10 % a na aktivech sektoru 12,5 %. 320 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

6 2.2.1 SloÏky úrokového zisku (vyjádfiené procentním podílem na úrokovém zisku) Relativní váha ãist ch úrokov ch v nosû z klientsk ch operací v l aï 2001 klesá obecnû s poklesem hladiny úrokov ch sazeb a je niï í ve skupinû peervb (28% podíl na úrokovém zisku v roce 2001) oproti peerzb (62% podíl). Velké banky trend poklesu v znamnû podpofiily, kdyï ve sledovaném období sniïovaly pfiítomnost na klientském úvûrovém trhu, zatímco vybrané zahraniãní banky svoji pfiítomnost zvy ovaly v segmentu bonitních klientû a udrïovaly relativnû vysokou váhu ãist ch úrokov ch v nosû. Velké banky na sekundárním trhu vkladû umístily pfiebytky likvidity a inkasovaly zisky od ostatních bank. ProtoÏe banky peerzb se v letech 2000 a 2001 dostaly do reïimu relativní sobûstaãnosti na domácím primárním trhu, pfiestaly vyuïívat pfierozdûlování zdrojû od velk ch bank. Prosadily tak strategii levnûj ích zdrojû, neï jaké by jim poskytl mezibankovní trh, a dosáhly dal í konkurenãní v hody, která spoãívá ve vût ím manévrovacím prostoru pfii rozhodování o cenû nakupovan ch (primárních) zdrojû. Vybrané zahraniãní banky tedy nejen byly úspû né na trhu klientsk ch úvûrû, ale aktivní politikou na trhu klientsk ch depozit si i zabezpeãily likviditu. Podle relativní váhy ãist ch úrokov ch v nosû, které banky utrïily od emisní banky, je zfiejmé, Ïe vybrané zahraniãní banky dorovnaly krok s velk mi bankami a v daném ekonomickém prostfiedí omezené efektivní poptávky po úvûrech v segmentu bonitních klientû pouïily likvidní zdroje k ziskûm z repo operací SloÏky neúrokového zisku (vyjádfiené procentním podílem na neúrokovém zisku) Ve velk ch bankách podstatnou ãást (55 %) tvofiily zisky z poplatkû a provizí, zbytek pfiipadl na ostatní sloïky neúrokového zisku. 5 Ve skupinû peerzb je pomûr opaãn : zde zisky z poplatkû a provizí tvofiily v roce 2001 men í pomûrnou ãást (40 %). V obchodech s deriváty se velké banky dostaly do ziskového pole pouze v roce Díky tomu ale kompenzovaly v tomto roce hor í v sledek z devizov ch operací. Ve skupinû peerzb devizové zisky tvofiily stejnû v znamnou sloïku zisku jako poplatky a provize. Vy í volatilita sloïek neúrokového zisku s v jimkou poplatkû a provizí pfiedstavuje rizikov faktor ve v voji hospodáfisk ch v sledkû bank. V letech se ztrátám v jednotliv ch sloïkách neúrokového zisku nevyhnuly Ïádné skupiny bank kromû skupiny peerzb; a i zde byla patrná niï í ziskovost. 2.3 Volatilita a korelace sloïek úrokového a neúrokového zisku Volatilita. Mûfiení volatility ziskû sdûluje, jak se jednotlivé sloïky odchylují od aritmetického prûmûru v období let a zda mohou zpûsobovat v kyvy zisku z finanãní ãinnosti nebo ho stabilizovat. 6 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

7 Zisk z finanãní ãinnosti a jeho sloïka úrokov zisk vykazují pomûrnû nízkou volatilitu, srovnatelnou s prûmûrem EU. Ponûkud více volatilní (v porovnání s prûmûrem EU) je neúrokov zisk. NejniÏ í volatilitu vykázal zisk z poplatkû a provizí sníïen o provozní náklady. Z toho by bylo moïné usuzovat, Ïe banky pfii nábûhu nûkter ch provozních nákladû (administrativních a mzdov ch) kalkulují s v vojem poplatkû a provizí, resp. s jejich zv - ením v daném roce. Pokud jde o volatilitu sloïek úrokového zisku, pak pro velké banky jsou nejstabilnûj ím zdrojem pfiíjmû ãisté úrokové v nosy od emisní banky a dále úrokové pfiíjmy od jin ch bank. Na rozdíl od velk ch bank si banky skupiny peerzb zaji Èují niï í volatilitu úrokového zisku stabilnûj ími klientsk mi úroky. Vût í rozdíly najdeme ve variabilitû sloïek neúrokového zisku. Nejvíce volatilní je zisk z derivátov ch operací podstatnû vy ích hodnot dosahuje ve velk ch bankách. Ostrovem stability jsou zisky z poplatkû a provizí i relativnû ménû volatilní zisky z devizov ch operací. Korelace. V dal ím textu se vûnujeme pomûrûm v í ziskû vztaïen ch k prûmûrn m bilanãním aktivûm. Anal za vzájemné závislosti dvou základních promûnn ch, tj. úrokového zisku a neúrokového zisku, zkoumá vzájemnou substituci tûchto sloïek zisku. 7 Anal za závislostí jin ch sloïek zisku (ãist ch úrokov ch v nosû od klientû a poplatkû a provizí) doplàuje pohled na substituãní moïnosti tvorby zisku. V bankovním sektoru jako celku se substituce úrokového zisku ziskem neúrokov m zatím neprosadila. Je to dáno tím, Ïe pokles úrokového zisku na jednotku prûmûrn ch aktiv byl v pûtiletém horizontu provázen poklesem ostatních sloïek neúrokového zisku a kompenzace rostoucím ziskem z poplatkû a provizí dosud v souhrnu na pokles na jednotku aktiv nepostaãuje. Ve skupinû peervb dochází k fázové postupné substituci úrokového zisku ziskem neúrokov m (viz slabá záporná korelace 0,278, graf 5). RÛst neúrokového zisku byl taïen rûstem poplatkû a provizí a pfiispûl v roce 2001 k obnovû rûstu zisku z finanãní ãinnosti na jednotku aktiv. Ponûkud odli n v voj pomûru úrokového a neúrokového zisku vztaïeného k aktivûm lze pozorovat v peerzb; zde se v roce 2001 neúrokov zisk i zisk z finanãní ãinnosti sniïoval a substituãní efekt minul ch let se jen ãásteãnû rozpou - tûl (koeficient korelace: 0,856, graf 6). PrÛkazné prosazení trendû substituce je patrné ve skupinû peervb i peerzb u korelovan ch veliãin ãistého úrokového v nosu klientsk ch ope- 5 Situace ve velk ch bankách odpovídá prûmûru zemí eurozóny v letech Variaãní koeficient = (standardní odchylka / prûmûr). 100 = (var x / prûm. x). 100, volatilita mûfiena variaãním koeficientem z procentního podílu na prûmûrn ch bilanãních aktivech. 7 Anal za vychází z pomûrû vybran ch sloïek zisku vztaïen ch k prûmûrn m bilanãním aktivûm za skupiny bank (vãetnû peervb a peerzb) v období let Hodnota korelaãního koeficientu 1 podává obraz o nepfiímé závislosti, kdy neúrokov zisk plnû kompenzuje redukci úrokového zisku. Hodnota niï í neï +1 vyjadfiuje, Ïe nárûst úrokového zisku je doprovázen rûstem neúrokového zisku. Korelace obou typû zisku je odvozena ze vztahu: 2 = = , kde celkov rozptyl 2 je dán rozptylem úrokov ch ziskû 12 aneúrokov ch ziskû 22 a korelací mezi jejich zmûnou, kde 12 je kovariancí ziskû 1 a 2 a 12 prostou jejich korelací. Korelace zmûn obou typû zisku vyjadfiuje míru substituãního efektu, pro 12 = 1 jde o plnou substituci. Je-li 12 <1, mûïe diverzifikace sloïek zisku b t zdrojem minimalizace celkového rozptylu (volatility) zisku. 322 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

8 GRAF 5 PeerVB Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace úrokového a neúrokového zisku: 0,278) 6 5 v % zisk z finanãní ãinnosti úrokov zisk celkem neúrokov zisk celkem GRAF 6 PeerZB Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace úrokového a neúrokového zisku: 0,856) 6 5 v % zisk z finanãní ãinnosti úrokov zisk celkem neúrokov zisk celkem GRAF 7 Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace čistých úrokových výnosů a poplatků: peervb: 0,966; peerzb: 0,782) 3,0 v % 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 peer VB ãisté úr. v nosy od klientû peer ZB ãisté úr. v nosy od klientû peer VB zisk z poplatkû a provizí peer ZB zisk z poplatkû a provizí Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

9 GRAF 8 Položky zisku na 1 Kč průměrných aktiv (průměr za období ) (v % a hal.) peer VB peer ZB 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 zisk z finanãní ãinnosti úrokov zisk celkem neúrokov zisk celkem ãisté úrokové v nosy od emisních bank ãisté úrokové v nosy od ostatních bank rozdíl peer VB peer ZB rozdíl peer ZB peer VB ãisté úrokové v nosy od klientû zisk z poplatkû a provizí ostatní neúrokové zisky zisk pfied zdanûním 1,5 1,0 0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 rací ve vztahu k ziskûm z poplatkû a provizí. Tento trend je zcela prokazateln ve velk ch bankách (koef. korelace: 0,966). Pomûrnû silnou korelaci ( 0,782), ale volnûj í tempo v rûstu poplatkû a provizí k aktivûm vykázal v bûr zahraniãních bank (graf 7). 3. Rentabilita bank 3.1 Skladba zisku a rentabilita bank Základní komponenty zisku demonstrují rozdílné chování velk ch bank peervb a zahraniãních bank peerzb. Pro obû skupiny je spoleãn tah zamûfien na udrïení úrokového zisku a kompenzaci poklesu úrokû pfiijat ch od klientû. Rozdíly spoãívají v nafázování realizace poplatkové politiky ve vztahu k v voji jin ch sloïek zisku. Zahraniãní banky pracovaly v období v odli ném reïimu realizace úvûrové ãinnosti a poplatkové politiky a pro ly cyklem, ve kterém prosperovaly i z realizace obchodní a cenové politiky a podstupovaného podnikatelského rizika konkurenãních velk ch bank. Vysvûtlení nalezneme, kdyï dekompozici zisku a v voj jeho sloïek interpretujeme z hlediska souhrnn ch v sledkû. Z prûmûru let je patrné (graf 8), Ïe velké banky pracovaly s vy í prûmûrnou rentabilitou zisku z finanãní ãinnosti (4,46 %) neï v bûr zahraniãních bank (3,69 %). K tomu pfiispûly úrokové zisky z repo operací, inkaso úrokû od jin ch bank a zisk z poplatkû a provizí. Skupina peerzb byla úspû nûj í v neúrokov ch ziscích pfiedev ím v obchodech s devizami a deriváty. Od roku 1998 lépe zvládla úrokovou politiku vûãi klientûm a lépe vyuïila pfiíleïitosti na trhu v té dobû zaãaly kulminovat problémy velk ch bank. 324 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

10 V souhrnn ch v sledcích velk ch bank se v letech 1998 a 1999 objevovala ãervená ãísla; proto v grafu 8 chybûjící prûmûrná rentabilita zisku pfied zdanûním vyjadfiuje nulov v sledek v pûtiletém horizontu hospodafiení tûchto bank. To lze pfiiãíst nákladnému provozu (stabilnû 2,5 % na jednotku prûmûrn ch aktiv) a nákladné tvorbû rezerv a opravn ch poloïek k riziku ztrát z pohledávek. Skupina peerzb v ak spojila strategii rozvoje na úvûrovém trhu s ménû nákladnou obsluhou provozu (stabilnû 2 % na jednotku prûmûrn ch aktiv) a ménû nákladn mi riziky podnikání. V sledkem tohoto úsilí bylo, Ïe po pût let byly tyto banky neustále rentabilní a na 100 korun aktiv tûïily 1 Kã zisku pfied zdanûním, ãímï si zvy ovaly stabilitu a reprodukovaly rûstov potenciál pro dosaïení konkurenãních v hod vûãi velk m bankám které v rentabilitû pokulhávaly. 3.2 Vliv rozsahu a charakteru aktivit bank na v voj zisku a rentability Velké banky byly ve své snaze pokr t (vydûlat si na) náklady provozu a náklady tvorby rezerv a opravn ch poloïek ke patn m pohledávkám silnûji motivovány k ziskûm z bankovní ãinnosti proto, Ïe v minulosti poskytly ve sv ch aktivech více pohledávek zatíïen ch úvûrov m rizikem neï banky zahraniãní. Zisk z finanãní ãinnosti v pomûru k bankovním aktivûm lze povaïovat za syntetickou míru podnikání v bankovním odvûtví, ve které se agregují v sledky rozsahu a diverzifikace aktivit bank. S univerzalitou velk ch bank je spojeno diverzifikované podnikání na rûzn ch segmentech finanãního trhu. Banky tím vyrovnávaly volatilitu dílãích sloïek neúrokového zisku a k rostoucím aktivûm udrïovaly relativnû vysok pomûr zisku z finanãní ãinnosti. K tomu, aby velké banky ze skupiny peervb pfii klesajícím podílu na úvûrovém trhu a v prostfiedí klesajících úrokov ch sazeb mohly brzdit klesající míru zisku, nahrazovaly úbytky úrokov ch v nosû rûstem poplatkû a provizí a vyuïívaly svého silného postavení urãováním vy í úrokové sazby v nabídce úvûrû pfii paralelním stlaãování depozitních sazeb. Tato strategie sice nezabránila poklesu úrokov ch v nosû v období let , ale vedla k proporcionálnímu sníïení úrokov ch nákladû a k témûfi zdvojnásobení objemu ziskû z poplatkû a provizí. Rentabilita zisku zfinanãní ãinnosti 8 pfiesto klesla z 4,91 % na 3,95 % také proto, Ïe klesaly ãisté v nosy z cenn ch papírû i z operací s devizami a Ïe v derivátov ch operacích banky zaznamenaly opakované ztráty. Zahraniãní banky peerzb v letech postupnû zvy ovaly podíl na úvûrovém trhu pfii niï ích úrokov ch sazbách z úvûrû a vy ích sazbách z depozit, neï mûla konkurence. Od roku 1998 pracovaly i se sniïujícími se neúrokov mi zisky. Tato strategie mûla opodstatnûní v niï ích nákladech na krytí úvûrového rizika a pfiedev ím byla motivována získáním vy ího podílu na úvûrovém a depozitním trhu. Pfiesto rûst po- 8 Zisk z finanãní ãinnosti / Aktiva celkem Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

11 TABULKA 1 Podíly složek zisku na zisku z finanční činnosti a na celkových aktivech ukazatele (v %) na zisku z finanční činnosti na celkových aktivech (ke konci roku) úrokový zisk neúrokový zisk z poplatků zisk z finanční úrokový zisk neúrokový zisk z poplatků zisk a provizí činnosti zisk a provizí bankovní sektor a 68,6 58,2 31,4 41,8 13,6 22,7 4,30 3,34 2,95 1,94 1,35 1,39 0,58 0,76 velké banky 68,1 55,5 31,9 44,5 14,9 24,5 4,79 3,95 3,26 2,19 1,53 1,76 0,71 0,97 zahraniční banky vč. poboček 54,0 61,3 46,0 38,7 9,1 18,9 2,87 2,48 1,55 1,52 1,32 0,96 0,26 0,47 zahraniční banky 62,2 63,1 37,8 36,9 9,8 19,0 3,61 3,13 2,24 1,97 1,36 1,15 0,35 0,59 pobočky zahraničních bank 27,0 55,9 73,0 44,1 6,9 18,8 1,72 1,51 0,47 0,84 1,25 0,66 0,12 0,28 malé banky b 155,9 64,3 55,9 35,7 29,0 23,8 1,45 3,40 2,27 2,18 0,81 1,21 0,42 0,81 stavební spořitelny 94,3 84,6 5,7 15,4 5,8 18,1 7,61 2,48 7,17 2,10 0,44 0,38 0,44 0,45 ostatní specializované banky 63,0 57,0 37,0 43,0 28,9 14,0 5,29 2,05 3,33 1,17 1,96 0,88 1,53 0,29 selektivní přístup c vybrané velké banky (peer VB) 71,0 55,5 29,0 44,5 16,0 24,5 4,98 3,95 3,54 2,19 1,44 1,76 0,79 0,97 vybrané zahraniční banky (peer ZB) 54,5 59,3 45,5 40,7 10,7 16,1 3,84 2,97 2,09 1,76 1,75 1,21 0,41 0,48 eurozóna vážený průměr d ,49 2,39 1,53 1,43 1,09 0,96 n.a. n.a. EU vážený průměr d ,66 2,74 1,63 1,52 1,15 1,02 0,65 0,71 poznámky: a banky aktivní bez Konsolidační banky a bank v nucené správě b Úrokový zisk pokrývá ztrátu neúrokové složky zisku z finanční činnosti. c PeerVB zahrnuje ukatatele tří velkých bank (ČSOB, ČS, KB). PeerZB zahrnuje ukatatele čtyř bank dlouhodobě kontrolovaných zahraničním vlastníkem (Citibank, Raiffeisenbank, ŽB, HVB Bank). Ukazatele banky HVB v letech kumulovaně za HypoVereinsbank a Bank Austria Creditanstalt. d (ECB, 2001a,b), (ECB, 2002). Na zisku z finanční činnosti údaje (OECD, 2002). TABULKA 2 Výkonnostní charakteristiky ukazatele k rentabilita aktiv provozní náklado- zhodnocení práce výkonnost na rozměr (ROAA) vost aktiv zaměstnance zprostředkování zisk před zdaněním všeobecné provozní zisk před zdaněním průměrná aktiva na počet klientských na průměrných náklady na na zaměstnance zaměstnance depozitních účtů aktivech (v %) průměrných (ČR tis. Kč, (ČR mil. Kč, (v tis.) aktivech (v %) EU tis. USD) EU mil. USD) bankovní sektor a 0,85 2,13 267,0 62, velké banky bez KoB 0,88 2,40 216,6 49, zahraniční banky vč. poboček 0,87 1,70 545,1 120, zahraniční banky 0,98 2,25 420,3 83, Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

12 pobočky zahraničních bank 0,70 0, ,3 379,0 49 malé banky 0,41 6,24 46,7 22,8 262 stavební spořitelny 0,71 1,20 310,1 87, ostatní specializované banky 0,96 0,75 713,4 148,6 18 selektivní přístup b vybrané velké banky (peervb) 0,88 2,40 216,6 49, vybrané zahraniční banky (peerzb) 1,06 2,00 522,9 97,1 348 eurozóny vážený průměr c n.a. n.a. 46,8 7,0 n.a. EU vážený průměr c 0,66 1,76 43,0 7,4 n.a. poznámky: a banky aktivní bez Konsolidační banky a bank v nucené správě b PeerVB zahrnuje ukazatele tří velkých bank (ČSOB, ČS, KB). PeerZB zahrnuje ukatatele čtyř bank dlouhodobě kontrolovaných zahraničním vlastníkem (Citibank, Raiffeisenbank, ŽB, HVB Bank). c (ECB, 2002), (OECD, 2000). (zhodnocení práce v tis. USD, výkonnost v mil. USD na zaměstnance za rok 1999) TABULKA 3 Test rozdílů poměrových ukazatelů velkých bank od zahraničních bank a poboček na pololetních datech pololetí pol. 2. pol. 1. pol. 2. pol. 1. pol. 2. pol. 1. pol. 2. pol. zisk z finanční činnosti na jednotku prům. aktiv 0, , , , , , , , hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,000 0,042 0,000 0,979 0,014 0,000 0,000 úrokový zisk na jednotku klientských úvěrů (hrubých) 0, , ,0105 0, , ,0115 0, ,02127 hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 úrokový zisk z CP na jednotku prům. aktiv bez úvěrů 0, , , , , , , ,00251 hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,001 0,000 0,103 0,000 0,000 0,380 0,000 poplatky a provize na jednotku prům. aktiv 0, , ,0027 0, , , , ,0054 hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 ostatní neúrokový zisk na jednotku prům. aktiv 0, , ,0083 0, ,0144 0, , ,00302 hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,061 0,006 0,002 0,001 0,001 0,202 0,000 úrokové výnosy na jednotku prům. aktiv 0, , , , , ,0014 0, , hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,000 0,024 0,000 0,027 0,591 0,004 0,000 úrokové náklady na jednotku prům. aktiv 0, , , , , , , ,00614 hodnota pravděpodobnosti 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 poznámka: Hodnoty v tabulce značí hodnoty rozdílů veličin a pravděpodobnost, že neexistuje statisticky významný rozdíl. Test byl proveden na základě T-testu. _ n (X 1 X 2 ) TT = ~ t n 1 ( (X 1i X i 1) 2 + (X 2j X j 2) 2 )/(n 1) Tučně vyznačené hodnoty značí, že rozdíl mezi velkými a zahraničními bankami je statisticky nevýznamný na hladině významnosti 10 %. Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

13 platkû a provizí v letech byl v objemu více neï dvojnásobn, a tedy i vy í vzhledem k nízkému základu neï ve velk ch bankách. Rentabilita zisku z finanãní ãinnosti v pûtiletém horizontu klesla z 3,66 % na 2,97 %. Zahraniãní banky jako celek, tak i jejich v bûr peerzb, pracovaly ve sledovaném období s rentabilitou zisku z finanãní ãinnosti pfiibliïnû kolem 3 %, coï je mírnû nad prûmûrem zemí EU (cca 2,7 % v letech ). Velké banky z titulu rozsahu aktiv a podílû na trhu úvûrû a depozit si úrokovou a poplatkovou politikou zaji Èovaly v prûmûru o 1 procentní bod vy í rentabilitu zisku z finanãní ãinnosti, aby pokryly svá nekvalitní portfolia tvorbou opravn ch poloïek. Ani tato vy í ziskovost, kterou si velké banky pfiisvojily díky svému postavení na trhu, jim pfii dan ch nákladech provozu nestaãila na krytí ztrát z pohledávek, takïe po období let stahovaly bankovní sektor do záporn ch ãísel. V sledkem patn ch rozhodnutí a niï í obezfietnosti k v voji bonity klientû byl rûst nenávratn ch úvûrû, které bylo nutné vyvést z bilancí bank. PfiestoÏe podle teorie konkurence jde obecnû o získání vût ího podílu na stejnorodém trhu, byla koneãn m dûsledkem ztráta pozic na trhu. Jak je patrné z pfiíkladu nûkter ch velk ch bank, nemusejí b t potenciální konkurenãní v hody vyuïity, zejména kdyï selhává fiízení rizika podnikání a fiízení banky. Kvalita managementu je tedy dûleïit m faktorem konkurenãního úspûchu; to se projevilo (s opaãnou polaritou) ve skupinû zahraniãních bank peerzb. Ty zvy ovaly svou pfiítomnost na trhu a byly ziskové. Teprve s oãi tûním portfolií nekvalitních úvûrû za asistence a pomoci státu se velké banky dostaly na trajektorii rûstu rentability kapitálu a aktiv. Velké banky v rentabilitû aktiv ze zisku pfied zdanûním (ROAA 0,88 % v roce 2001) v ak stále zaostávaly za v bûrem zahraniãních bank peerzb (1,06 %). V pomûrnû sloïité situaci se nacházely a nacházejí poboãky zahraniãních bank. Ty jsou závislej í na volatilních sloïkách neúrokového zisku a dosahují niï í rentability aktiv (0,7 %). SloÏitou situací procházely a procházejí i specializované stavební spofiitelny, pro nûï niï í ãerpání stavebních úvûrû a vysoká závislost na vkladech klientû, ktefií neãerpají úvûr, sniïuje rentabilitu (0,71 %), protoïe neprodukují dostateãn úrokov v nos. Za zmínku stojí zmûna strategie stavebních spofiitelen, pro nûï vysoká závislost na zdrojích a nízké úroãení úvûrû znamenalo nutnost zmûny poplatkové politiky a zv ení podílu tûchto neúrokov ch pfiíjmû na zisku z finanãní ãinnosti. Nízkou, resp. zápornou rentabilitu vykazovala i skupina mal ch bank (tabulka 2 viz ss ). Z porovnání pomûru zisku z finanãní ãinnosti k aktivûm vypl vá, Ïe velké banky (a skupina mal ch bank) mûly v roce 2001 vy í úrokové sazby z úvûrû a vy í náklady na krytí pfiípadn ch ztrát, neï tomu bylo u jin ch skupin bank. V porovnání s jin mi skupinami bank i s evropsk m prûmûrem zemí EU si domácí velké banky prostfiednictvím úrokov ch sazeb zakalkulovaly co do pomûru zisku z finanãní ãinnosti k aktivûm nejvíce. To jim umoïnilo drïet provozní náklady ve vztahu k aktivûm na nadprûmûrné úrovni. Z hlediska srovnání rentability aktiv ze zisku pfied zdanûním s evropsk m váïen m prûmûrem (ROAA 0,66 % za zemû EU v roce 2001) vypl vá, Ïe domácí velké banky mimofiádnû získaly i z vy ího rozpou tûní 328 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

14 opravn ch poloïek pfii oãi tûní portfolií a pfievodu pohledávek na âeskou konsolidaãní agenturu. Jak je patrné z tabulky 2, celkové charakteristiky efektivnosti a v konnosti ukazují na rozdíly mezi bankami, které vypl vají z rozsahu ãinnosti i podstupovan ch rizik. Velké banky zaloïené na národohospodáfisky prospû né funkci finanãního zprostfiedkování, tj. na plo ném sbûru primárních vkladû a hromadném zaji tûní platebního styku, disponují vût ím manévrovacím prostorem v depozitních úrokov ch sazbách, v segmentaci a diverzifikaci obchodû, v úrokov ch marïích, v poplatcích i v rentabilitû aktiv. Urãitou nev hodou jsou v ak vy í objemy transakãních nákladû, nákladû na krytí rizika i nákladû na provoz. Cestou k sniïování nákladû na jednotku aktiv, k zv ení produktivity a k posílení dosud nízkého v konu velk ch bank na jednoho zamûstnance je aktivní úvûrová politika v segmentu bonitních klientû a celková efektivní obsluha rozsahu v dûleãn ch aktiv s vyuïitím elektronického bankovnictví. 4. Testování konvergence Testování hypotézy konvergence v základních ziskov ch a nákladov ch ukazatelích mezi velk mi bankami a zahraniãními bankami a poboãkami spoãívá v statistickém testování rozdílu ( gapu ) mezi vybran mi veliãinami obou skupin bank v pololetní frekvenci. Tabulka 3 (viz ss ) shrnuje v sledky T-testÛ, které jsou zkonstruovány na základû informace o variabilitû a prûmûru v obou skupinách bank za dané pololetí. Zvolená metoda podává dûkaz o odli ném chování srovnávan ch skupin bank. Konvergence mezi velk mi a zahraniãními bankami se potvrzuje pouze u nûkter ch ukazatelû v období od 1. pololetí 2000 do konce 1. pololetí Poté dochází k rozdílnému v voji ziskovosti obou skupin bank, tak jako tomu bylo v roce Zisk z finanãní ãinnosti na jednotku prûmûrn ch aktiv je prokazatelnû vy í u velk ch bank po celou sledovanou dobu s v jimkou první poloviny roku 2000, kdy je totoïn se ziskem zahraniãních bank a poboãek. Velké banky po celé sledované období statisticky v znamnû vykazovaly vy í úrokov zisk na hrubé úvûry neï zahraniãní banky a poboãky. Vykazovaly také vy í poplatky a provize na jednotku prûmûrn ch aktiv. Opaãnû tomu bylo u ukazatele úrokového zisku z CP i u ostatních neúrokov ch ziskû. V roce 2000 se úrokové v nosy na jednotku prûmûrn ch aktiv velk ch bank pfiechodnû pfiiblíïily v nosovosti zahraniãních bank a poboãek, ale dal í v voj potvrdil návrat velk ch bank k rozdíln m cenov m praktikám. Na proveden ch testech je nejzajímavûj í poslední tendence v voje v druhé polovinû roku 2001, kdy s dokonãením privatizace velk ch bank dochází k prohlubování rozdílného v voje v ziskovosti obou skupin bank. Situace velk ch bank daná rozdíly ukazatelû by se mohla zmûnit skokem, kvalitativní zmûnou obchodní politiky a tvorby cen; proto není snadné vyvodit jasné závûry o budoucím v voji. ProtoÏe testování v voje je zaloïeno na ãasov ch fiadách do konce roku 2001, lze pfiedpokládat, Ïe po oãi tûní úvûrov ch portfolií velk ch bank by mohla zesílit cenová konkurence a v kon velk ch bank by mohl nastoupit Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

15 GRAF 9 Úrokové rozpětí velkých bank peervb a výběru zahraničních bank peerzb (aritmetický průměr) v % úrokové rozpětí (peer VB) úrokové rozpětí (peer ZB) trend v voje zahraniãních bank. Otázkou je, zda se rozevírají, nebo naopak uzavírají cenové nûïky prezentované úrokov m rozpûtím a zda jsou (nové) korunové úvûry rezidentûm jako zdroj úrokov ch ziskû v obou skupinách bank na rûstové trajektorii. Pokud jde o úrokové rozpûtí (rozdíl úrokov ch v nosû na jednotku klientsk ch úvûrû a úrokov ch nákladû na jednotku klientsk ch vkladû), velké banky se v minulosti chovaly obdobnû a úroãily v porovnání se zahraniãními bankami peerzb odli nû. 9 Celkovû se nûïky úrokového rozpûtí mezi vybran mi skupinami bank roz ífiily na 1,8 procentního bodu, protoïe velké banky mají hladinu úrokové v nosovosti o cca 1,5 procentního bodu v e a s úroãením vkladû jsou níïe neï banky peerzb. Zahraniãní banky jsou pro klienta cenovû pfiijatelnûj í (graf 9). Tato politika rozevfien ch cenov ch nûïek pfiedznamenává, Ïe velké banky nebo nûkteré velké banky: stále je tû fie í restrukturalizaci sv ch portfolií, tzn. cenu úvûrû a vkladû pfiizpûsobují pomûrûm svého hospodafiení, zhodnocují vloïen kapitál a investují do (nákladn ch) systémû fiízení rizik a plynulé obsluhy klientû, nastoupily vstfiícnou politiku a uspokojují obyvatelstvo (krátkodob m) spotfiebitelsk m úvûrem ve vût ím rozsahu, cenou úvûru a poplatky fie í v bûr klientely, jsou schopny na základû minul ch zku eností zmûnit svou cenovou politiku skokem a pfiizpûsobit ji pomûrûm trhu (sníïit úrokové sazby z úvûrû a zpoplatnit nebo zv it ceny sluïeb), 9 Ke zlomu ve v i úrokov ch sazeb velk ch bank o 2,4 procentního bodu na pfielomu let 1998 a 1999 do lo v souvislosti s v raznou zmûnou základních nástrojû ânb (pokles 2t denní repo sazby o 1,5 procentního bodu, diskontní sazby o 1,5 p.b., lombardní sazby o 2,5 p.b. a PMR o 2,5 p.b.). Citlivost velk ch bank na tyto zmûny byla vy í neï u zahraniãních bank a znamenala okamïité narovnání pomûrû. Velké banky v ak záhy pfiehodnotily své potfieby krytí úvûrového rizika a nastoupily trajektorii vy ích marïí z úvûrû i z vkladû. 330 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

16 mohou v ak v dûsledku uvedeného chování tratit na celkovém podílu na trhu úvûrû i primárních depozit. 5. Závûry Z hlediska minulého v voje procházel bankovní sektor restrukturalizací, od které se oãekávalo, Ïe povede k prohloubení standardních postupû podnikání a hospodafiení privatizovan ch bank. S privatizací velk ch bank v ak v porovnání s bankami dlouhodobû ovládan mi zahraniãním vlastníkem docházelo i v roce 2001 k rozdílnému v voji v úroãení a pomûrov ch ukazatelích. Velké zprivatizované banky na základû svého postavení na klientském úvûrovém a depozitním trhu dosahovaly vy ích marïí a úrokového rozpûtí, neï je obvyklé u ostatních univerzálních bank, pfiesto zaostávaly v produktivitû a v konu na jednoho zamûstnance. Oãekávan rûst úrokov ch ziskû v horizontu dvou tfií let je v zámûrech velk ch bank spojován s oïivením a rûstem klientsk ch úvûrû obyvatelstvu a drobn m a stfiedním podnikatelûm (tento zámûr v ak nemusí b t naplnûn). RÛst neúrokov ch ziskû je spojován se zvy ováním poplatkû a provizí. Prosadit tyto zámûry bude obtíïné, protoïe shodnou cestu rûstu sloïek zisku zakotvily do sv ch zámûrû témûfi v echny obchodní banky. Velké banky mohou v blízké budoucnosti pfiizpûsobit ceny skokem nebo jejich zrychlen m sniïováním. Jít v ak s cenami proti proudu v voje v jin ch bankách bude stále obtíïnûj í a vzhledem k úspû nému efektivnímu v voji konkurenãních bank by nemûl cenov diktát velk ch bank b t tak intenzivní. Nebude mít jiï ani vûcné opodstatnûní ve zv ené tvorbû rezerv a opravn ch poloïek. Pravdûpodobnû s ukonãením etapy restrukturalizace zdûdûn ch patn ch úvûrû a svyhodnocením etapy obezfietného v bûru klientû dojde v prûbûhu následujících dvou let ke kvalitativní zmûnû úrokové a poplatkové politiky a ke zreálnûní pfiedstav o ataku na zvy ování trïních podílû. Budou sníïeny úrokové sazby z úvûrû (zvlá È obyvatelstvu, selektivnû upraveny podnikûm se zdûvodnûnou rizikovou pfiiráïkou) a pfiizpûsobeny trhu, na nûmï neustále roste vliv konkurujících bank a nebankovních subjektû. Avizované navy ování poplatkû a provizí velk mi bankami bude brát vût í zfietel na v voj úrokové a poplatkové politiky ostatních bank a na jiné pfiíleïitosti zhodnocení vkladû. Pfiesto velké banky s nedofie enou nadprûmûrnou nákladovostí provozu a niï í produktivitou budou ve zmínûném horizontu prosazovat rûst poplatkû a provizí. Prostor pro substituci klesajících úrokov ch ziskû rûstem poplatkû a provizí v ak narazí na bariéru niï í klientské poptávky na stranû depozit a na vy í rentabilitu u bankovní konkurence. Cenové rozdíly plynoucí z ãasové struktury a typu úvûrû a vkladû se budou postupnû zmen ovat, protoïe konkurenãní vliv alternativ ke vkladûm a úvûrûm zesílí. Tento proces bude znamenat pfieklopení trendu ve v voji rozevírajících se nûïek marïí a úrokov ch rozpûtí mezi velk mi a jin mi bankami. Velké banky (nebo nûkteré z nich) budou pod tlakem konkurence nuceny sníïit ãi pomûrnû rychle sniïovat marïe a úrokové sazby k úrovni obvyklé na Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

17 trhu. Nejspí e po ukonãení vnitfiních strukturních zmûn, tj. v roce 2004 a v letech následujících, by se mûly cenou i produktivitou pfiiblíïit a pfiiãlenit k vybran m bankám dlouhodobû ovládan m zahraniãním vlastníkem, které iniciují trendy cenové politiky a skladby hlavních sloïek zisku z finanãní ãinnosti (úrokového a neúrokového zisku k celkov m aktivûm) blízké evropsk m pomûrûm rentability. LITERATURA BERGER, J. O. (1980): Statistical Decision Theory and Bayesian Analysis. New York, Springer Verlag, Springer Series in Statistics, âeská národní banka (2001): Základní smûry v voje bankovního sektoru. Praha, ânb, European Central Bank (2000): EU bank s margins and credit standards. ECB, December European Central Bank (2001a): EU bank s income structure. ECB, April European Central Bank (2001b): Report on EU Banking Sector Stability. ECB, Autumn European Central Bank (2002): Report on EU Banking Sector Stability; Macro-prudential indicators. ECB, Spring MOOD, A. M. GRAYBILL, F. A. BOES, D. C. (1974): Introduction to the Theory of Statistics. 3 rd Ed. McGraw-Hill, New York, OECD (2000, 2002): Bank Profitability, Financial Statements of Banks. OECD, 2000, Zdroj dat: Informaãní centrum bankovního dohledu ânb âasové fiady ARAD statistiky ânb 332 Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

18 SUMMARY JEL Classification: C12, G21 Keywords: Czech banks convergence profitability Interest and Noninterest Profits and Profitability in the Czech Banking Sector Jaroslav HEŘMÁNEK Czech National Bank, Prague Jiří PODPIERA Czech National Bank, Prague and CERGE-EI a joint work-place of the Charles University Prague and Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague This study explores bank s transformation in the Czech Republic from the point of view of their profit. It considers factors that influenced domestic banks and income structure of peer groups. Under conditions of equal competition, the peer groups showed different characteristics in terms of profitability, pricing policy, yield markup, and profit structure. A comparison of the behavior of major domestic banks with a peer group of foreign-owned banks showed how the large domestic banks reacted to competitive pressures. In particular, the study focused on the volatility and substitution of interest and noninterest profits in the two peer groups. The testing of the convergence in these variables confirmes a different pattern of behavior. Speculating about future developments, we believe that the big Czech-owned banks will be forced to bring in line their profit policies similar with those of the foreign-owned banks. Finance a úvûr Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã

DETERMINANTY KAPITÁLOVÉ STRUKTURY âesk CH PODNIKÒ

DETERMINANTY KAPITÁLOVÉ STRUKTURY âesk CH PODNIKÒ DETERMINANTY KAPITÁLOVÉ STRUKTURY âesk CH PODNIKÒ Pavlína Prá ilová Úvod V roce 1958 publikovali Miller a Modigliani zcela zásadní práci pro v voj teorie kapitálové struktury. Za urãit ch pfiedpokladû,

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU R4 16 Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS Projekt byl podporován Evropskou komisí z rozpoãtu 5. rámcového programu EU pro v zkum a v voj Projektoví partneři

Více

COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH

COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH Zdenûk Molnár, Jindfiich Stfielka Úvod Top management firem v ech velikostí se bûhem posledních dvou dekád pot ká se zmûnou paradigmatu v pfiístupu

Více

zpráva pfiedstavenstva

zpráva pfiedstavenstva zp Ekonomické v sledky spoleãnosti, postavení Metrostavu na trhu i vytvofiené pfiedpoklady úspû ného rozvoje spoleãnosti v roce 2001 jsou velice dobré. Komparativní v hodou spoleãnosti je pfiedev ím optimální

Více

K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách

K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách Vlastislav OURODA Malá lechtická sídla spoluvytváfiela od stfiedovûku základní body urbanistické struktury a dodnes jsou v hmotové

Více

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str.

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str. roãník V. ãerven 2011 informacní bulletin Homogenní bezolovnatá stfiela exergy se jiï úspû nû prodává v mnoha zemích. V jakém svûtle ji vidí odborní novináfii ve Finsku, se dozvíte z v sledkû jejich testu

Více

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 1/2001 AKTUÁLNÍ TÉMA Konec olovnat ch benzínû v âechách PORTRÉT Dan Nicodemus INVESTICE V Kralupech na nové adrese NÁ ROZHOVOR Ing. Vladimír Matûjovsk

Více

Josef Riegler. Franz Josef Radermacher. Global Marshall Plan. balance the world with an Eco-Social Market Economy

Josef Riegler. Franz Josef Radermacher. Global Marshall Plan. balance the world with an Eco-Social Market Economy Josef Riegler Franz Josef Radermacher Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Vize celosvûtová

Více

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH 2005-2006 VáÏení ãtenáfii, cílem na eho informaãního zpravodaje je upozoràovat na novinky v oblasti CAx/PLM technologií a vyzdvihovat efektivní postupy uïívání

Více

Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115

Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115 drupa 2012 Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115 Editorial jarní Ano, je jaro, ale my pracujeme. Tisk a média mají Ïnû. ProtoÏe na jafie se toho dûje a tiskne velmi mnoho: po dlouhé zimû se probudily aktivity

Více

âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci

âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci Pfiíroda 22 âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci Red List of Threatened Species in the Czech Republic Vertebrates Die Rote Liste der gefährdeten Arten der Tschechischen Republik Der

Více

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II.

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II. roãník II. fiíjen 2008 informacní bulletin Netoxické zápalky NONTOX dob vají svût. Jak svoji práci vidí ãlovûk, s jehoï jménem se úspûch zápalek pojí, se doãtete v rubrice Duel (str. 2) Pokud patfiíte

Více

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s.

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Charakteristika za období 2009 2013 Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) Konsolidované údaje (mil. Kč) 2013 2012 1 2011 2010 2009 Finanční

Více

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012 Číslo 13 I leden I 2012 IOP pod lupou M I M O Ř Á D N É V Y D Á N Í Víte, že k 16. lednu 2012 bylo z 8107 přijatých projektových žádostí o podporu v IOP již 7406 vybráno k podpoře? Na tyto schválené projekty

Více

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními bloky pro hospodáfisk rozvoj nov ch státû EU Byl jsem potû en a poctûn, kdyï jsem byl poïádán, abych napsal úvodník pro ãasopis Ochrana pfiírody.

Více

MoÏnosti eliminace mykotoxinové kontaminace p enice

MoÏnosti eliminace mykotoxinové kontaminace p enice V zkumn ústav pícnináfisk, spol. s r.o. Troubsko AGROTEST FYTO, s.r.o. KromûfiíÏ Vysoká kola chemicko-technologická Praha Metodika 1/07 MoÏnosti eliminace mykotoxinové kontaminace p enice Autorsk kolektiv:

Více

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU V echno, co jste o smûrnici chtûli vûdût a je tû nûco málo navíc Jste ãesk podnikatel a chcete

Více

Výhled na prosinec a rok 2015 2. 12. 2014 SPAD VÝHLED NA PROSINEC / ROK 2015. Prosinec 2014 WWW.JTBANK.CZ WWW.ATLANTIK.

Výhled na prosinec a rok 2015 2. 12. 2014 SPAD VÝHLED NA PROSINEC / ROK 2015. Prosinec 2014 WWW.JTBANK.CZ WWW.ATLANTIK. Výhled na prosinec a rok 2015 2. 12. 2014 SPAD VÝHLED NA PROSINEC / ROK 2015 Prosinec 2014 WWW.JTBANK.CZ WWW.ATLANTIK.CZ S T R A N A 1 Listopad byl doslova k neudržení. Po zvýšené volatilitě v říjnu (rozpětí

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012 Český statistický úřad Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012 Červen 2013 Úvod České domácnosti zaznamenaly v posledních dvou dekádách několik období, která změnila způsob

Více

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Výroční zpráva 19 98

Výroční zpráva 19 98 Výroční zpráva 1998 O bsah Úvodní slovo ředitele společnosti........................... 2 Zpráva představenstva................................... 5 Zpráva dozorčí rady...................................

Více

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Profil skupiny Pioneer Investments

Profil skupiny Pioneer Investments Profil skupiny Pioneer Investments Dimenze dûvûry, síly a ãasu 75let inovace a zku eností Kvalita a globální pûsobení Více neï 75 let pûsobení v oblasti fiízení podílov ch fondû, soukrom ch portfolií,

Více

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Anna Kadeřábková 1 a kol. Abstrakt Příspěvek prezentuje přístupy použité

Více

STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR

STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR Objednatel: Ministerstvo financí České republiky Zhotovitel: Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR Výzkumné centrum PEF

Více

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Pozvání na jednání zastupitelstva Zveme občany na další zasedání obvodního zastupitelstva, které se uskuteční 1. listopadu 2001 od 15.00 hodin v Kulturním domě v Muglinově.

Více

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1 Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 2 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 3 Jarmila Gabrielová Kronika Pražského quadriennale

Více

1. Cíl, postup, zdroje dat, členění finanční analýzy

1. Cíl, postup, zdroje dat, členění finanční analýzy 1. Cíl, postup, zdroje dat, členění finanční analýzy Historie vzniku finanční analýzy Finanční analýza je stará, jak jsou staré samotné peníze. Je pochopitelné, že její metody a techniky byly poplatné

Více

NADMĚRNÝ RŮST ÚVĚRŮ JAKO INDIKÁTOR FINANČNÍ (NE)STABILITY A JEHO VYUŽITÍ V MAKROOBEZŘETNOSTNÍ POLITICE

NADMĚRNÝ RŮST ÚVĚRŮ JAKO INDIKÁTOR FINANČNÍ (NE)STABILITY A JEHO VYUŽITÍ V MAKROOBEZŘETNOSTNÍ POLITICE 111 Adam Geršl, Jakub Seidler Nadměrný růst úvěrů je často považován za indikátor budoucích problémů ve finančním sektoru. Tento článek se věnuje otázce, jak nejlépe určit, zda pozorované zadlužení privátního

Více