ZÁHLAVÍ. PRAÎSK ULIâNÍK ENCYKLOPEDIE NÁZVÒ PRAÎSK CH VE EJN CH PROSTRANSTVÍ 2. DÍL (O Î) Zpracoval kolektiv autorû pod vedením Mgr.

Transkript

1 PRAÎSK ULIâNÍK ENCYKLOPEDIE NÁZVÒ PRAÎSK CH VE EJN CH PROSTRANSTVÍ 2. DÍL (O Î) Zpracoval kolektiv autorû pod vedením Mgr. Marka La Èovky Nakladatelství Libri Praha 1998

2 Zpracoval kolektiv autorû pod vedením Mgr. Marka La Èovky Autorsk kolektiv: Zby ek Bárta, Mgr. Ondfiej Bastl, Mgr. Antonín Ederer Mgr. Katefiina Chmelafiová, PhDr. Jakub Hrdliãka, Mgr. Barbora La Èovková, Mgr. Marek La Èovka, PhDr. Sylvia Pavlicová, Mgr. Miroslava Pfiikrylová, Mgr. Josef Tfiikaã, 1998 Preface Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc Ilustrations Archiv hl. mûsta Prahy 1998 Maps kartografické vydavatelství ÎAKET, 1998 ISBN ISBN (soubor) ISBN (1. sv.)

3 OBSAH Redakãní poznámka V voj území a správního ãlenûní hlavního mûsta Prahy Názvy praïsk ch vefiejn ch prostranství Slovník O Î Zru ené ulice Neexistující ulice úfiednû schválené Dodatky a opravy k 1. dílu Rejstfiík star ch pojmenování Doporuãená literatura Mapa Prahy

4 REDAKâNÍ POZNÁMKA KE DRUHÉMU DÍLU VáÏení ãtenáfii, dostáváte do rukou druh díl PraÏského uliãníku. Zde se kromû zb vajících ulic (O Î) setkáte s nûkolika dûleïit mi souãástmi této encyklopedie, které by nemûly zûstat stranou Va eho zájmu: 1. Jsou to seznamy zcela zanikl ch názvû a názvû ulic, které nikdy nevznikly, pfiesto v ak byly úfiednû pojmenované. 2. Je zde rejstfiík star ích názvû ulic, to znamená v ech star ch názvû, které se v na em uliãníku vyskytly, vztaïené ke svému dne nímu názvu. Pro orientaci v multiplicitních v skytech téhoï názvu pro rûzné ulice je zde uvedeno katastrální území. Musíme bohuïel konstatovat, Ïe zde z ãasov ch dûvodû nejsou nûmecké pfieklady názvû ulic z doby okupace, ani z dob star ích. Pokud se v znam názvu nezmûnil a lo pouze o pfieklad, je nutné pouïít nûkterou z dobov ch pomûcek seznam ulic ãi plán Prahy z tohoto období. 3. Pro orientaci ve v voji praïského území je zde ve struãnosti popsáno rozrûstání Prahy od dob nejstar ích aï do posledního pfiipojování obcí k Praze v roce DÛvodem je ãasté citování pfii zmûnách názvû v souvislosti s tímto pfiipojováním, tyto zmûny v ak ãasovû nastaly ãasto i nûkolik let po pfiipojení urãité obce. 4. Jako zajímavost uvádíme nejzákladnûj í ãíselné údaje o názvech praïsk ch ulic a jejich v voji poãet ulic zahrnut ch do této knihy, nejãastûji uïívané názvy v historii, nejpfiejmenovávanûj í ulice atd. 5. Pfiipojen je v bûrov seznam pouïité literatury. 6. Závûrem uvádíme opravy a dodatky k prvnímu dílu, a to ze dvou dûvodû. Podafiilo se nám upfiesnit ãi získat údaje, které jsme v dobû uzávûrky prvního dílu je tû nemûli. Bûhem pfiípravy druhého dílu byly schváleny nové názvy ulic. 7. Ke druhému dílu je pfiiloïen i plán obsahující klad listû uveden u jednotliv ch hesel. 7

5 Na základû nûkter ch ohlasû na první díl PraÏského uliãníku pova- Ïujeme za nutné pfiipojit nûkolik vysvûtlujících a upfiesàujících poznámek: 1. Pro upfiesnûní uvádím, Ïe slovník se zab vá zejména názvy ulic, pouze v nûkter ch pfiípadech jejich fyzick m rozsahem ãi promûnami. Obrat od vzniku ulice tedy pfieváïnû, pokud není uvedeno jinak, znamená vznik názvu ulice, kter se v ak vïdy nemusí kr t s fyzick m vznikem ulice, kter je v ak ãasto velmi tûïko vypátrateln. 2. Pfii psaní velk ch písmen v názvech ulic je tfieba vzít v úvahu nûkolik faktorû. NejdÛleÏitûj ími jsou : V jakém tvaru byl název úfiednû schválen mûstské rada schvalovala názvy v rûzn ch obdobích a na základû rûzn ch odûvodnûní a je tedy pochopitelné, Ïe úfiednû schválené názvy neodpovídají vïdy pûvodu názvû ãi pravopisn m normám. V nûkter ch pfiípadech jsme na pfiípadné chybné psaní upozornili, pokud se nám je podafiilo identifikovat. VystiÏení pûvodu názvu. Nová pravidla ãeského pravopisu z roku 1993 skuteãnû zavedla zmûnu v psaní vlastních jmen místních: na rozdíl od pfiedchozí pravopisné úpravy doporuãují v souslovn ch vlastních jménech, která zaãínají pfiedloïkou, psát s velk m písmenem i první slovo, jeï následuje po pfiedloïce. DÛvod je prost : zjednodu- ení. Ne vïdy totiï pisatel zná pûvod místního názvu, a tûïko by se tedy rozhodoval, jaké poãáteãní písmeno zvolit: pí e se správnû ulice Na zámkách nebo Na Zámkách? Dnes, po zavedení nov ch pravidel, se podobné chyby ov em mûïe vyvarovat. kolní vydání Pravidel ãeského pravopisu kodifikuje takovou podobu jazyka, která je vhodná pro bûïné, stylovû neutrální spisovné texty. Pfiipou tí v ak v jimky napfiíklad v citovû zabarven ch básnick ch textech, v zámûrnû archaizujících statích anebo v odborn ch publikacích (v lékafiské zprávû se pravdûpodobnû nevyskytuje doporuãovan tvar ateroskleróza, ale pûvodní latinû bliï í arterioskleróza, popfiípadû arteriosklerosa). To ostatnû vypl vá i z akademického vydání Pravidel ãeského pravopisu z roku 1993 konkrétnû v kapitole Pravidla o psaní velk ch písmen u vlastních jmen se uvádí: Pozn. 2. Nûkteré druhy textû se pfii psaní poãáteãních písmen i kdyï mají jinak ráz plnû spisovn pfiesnû nefiídí obecn mi pravidly, jak jsou uvedena zde, n brï mají jiné zvyklosti; napfi. ve farmaceutickém styku se pí ou názvy lékû s velk mi poãáteãními písmeny, v náboïenské literatufie se uïívá velk ch písmen ãastûji neï jinde jako 8

6 projev úcty; v úzce odborn ch textech lze v písmu vyjádfiit pûvod pojmenování, pokud je jeho souãástí bliï í urãení zaãínající pfiedloïkou: velké písmeno pí eme po pfiedloïce tehdy, je-li následující slovo jménem vlastním (ulice Pod Královkou podle usedlosti jménem Královka), malé písmeno v takovém pfiípadû, je-li základem pojmenování jméno obecné (ulice U slévárny, ulice Na slupi podle slup, zafiízení na chytání ryb) apod. (Akademická Pravidla ãeského pravopisu, academia, Praha 1993, s. 42) ZÁHLAVÍ Takov zpûsob psaní zvolil i autorsk kolektiv PraÏského uliãníku právû proto, aby zdûraznil, odkud vznikly názvy ulic, jimiï se zab vá. Podot kám, Ïe tuto úpravu nám pfii konzultaci doporuãili i pracovníci úseku onomastiky Ústavu pro jazyk ãesk Akademie vûd. I kdyï si tato hlediska obãas odporují (na coï jsme se snaïili upozornit v konkrétním pfiípadû, domníváme se, Ïe námi zvolen systém psaní velk ch písmen více vypovídá o názvech praïsk ch vefiejn ch prostranství. Závûrem by autofii je tû chtûli podûkovat dal ím pamûtníkûm a znalcûm: Ing. Vlastimilu Blahákovi z âerného Mostu panu Josefu Moravcovi, pamûtníku z Dubãe a místostarostovi tamtéï panu PhDr. Jifiímu BartoÀovi, kronikáfii MÚ Prahy 11 se omlouváme za nepfiesné údaje o jeho osobû v 1. díle. 9

7 Ukázka orientace k jednotliv m heslûm Zde najde ãtenáfi název ulice, klad listû v - e zmínûného plánu a katastrální území, kde se nachází. V této ãásti (pokud je uvedena) ãtenáfi najde tzv. prehistorii názvû (názvy ze star ích dob, úfiednû a ãasovû nevymezitelné názvy, které nejsou uvedeny níïe jsou vyznaãeny tuãnû). Dále zde mohou b t uvedeny zajímavosti o budovách ãi osobách, které mají k ulici vztah, pfiípadnû vysvûtlení sloïitûj ích vztahû star ích názvû. âára oddûluje star í názvy ulic (bez ohledu na ãasovou posloupnost ve zmûnách názvû) v tom pfiípadû, Ïe ulice vznikla spojením dvou nebo více ulic do jedné. Braunova 43d Smíchov Josef Braun ( ), ãesk spisovatel, autor historick ch próz, zab val se Ïivotem a dílem Václava Bene e Tfiebízského (viz Tfiebízského). Na místû dne ní Braunovy ulice se pûvodnû nacházely dvû komunikace. Od poãátku na eho století do roku 1940 se severní ãást naz vala Hostivítova, v letech Odolenova a v letech opût Hostivítova. JiÏní ãást se jmenovala od roku 1905 do roku 1940 Sokolská, v letech tolbova, v letech opût Sokolská. Ke spojení obou ãástí a jejich pfiejmenování na Braunovu do lo v roce Hostivítova Hostivít, viz Hostivítova. Odolenova Odolen, ãesk rytífi ve vojsku krále Vladislava I. Hostivítova Viz v e. Sokolská Sokol, viz Sokolská. tolbova Josef tolba ( ), ãesk dramatik, spisovatel a cestovatel. Jako autor fra ek (Vodní druïstvo, Malomûst tí diplomaté aj.) si v ímal hlavnû malomûstské spoleãnosti, ãímï pfiispûl k rozvoji realistického dramatu. Z cestopisû je nejv znamnûj í Za oceánem. Sokolská Viz v e. Zde je uveden pûvod názvu ve tvaru: Objekt názvu (v pfiípadû osoby data narození a úmrtí), jeho vysvûtlení, pfiípadnû dal í podrobnosti a ãasové údaje o ulici, v pfiípadû, Ïe nemá star í názvy. Zde jsou uvedeny star í názvy ulice, pokud moïno chronologicky sefiazené s ãasov m údajem jejich platnosti, pokud je znám. Pod nimi, stejnû jako u dne ního názvu, jsou pûvody tûchto star ích názvû, pfiípadnû upfiesàující ãasové údaje ãi dal í podrobnosti. 10

8 V VOJ ÚZEMÍ A SPRÁVNÍHO âlenùní HLAVNÍHO MùSTA PRAHY Poãátky Prahy v 80. letech 9. století, nejspí e v ak je tû dfiíve, jsou spojeny se vznikem PraÏského hradu, hlavního sídla PfiemyslovcÛ. Prvotní osídlení se samozfiejmû soustfieìovalo v podhradí (oblast Malé Strany a Klárova), pro jeho rozvoj mûly velk v znam i obchodní cesty, které tudy vedly. JiÏ v první polovinû 10. století vzniká v Praze dal í hrad Vy ehrad a i v jeho podhradí se vytváfií souvislej í osídlení. TûÏi tûm praïského osídlení se postupnû v prûbûhu 12. století stávalo staromûstské území. Nebylo tak stísnûné jako podhradí a nabízely se zde moïnosti dal ího v voje. Postupnû zde také vzniklo hlavní praïské trïi tû. Vedle tûchto vût ích sídelních celkû se pfii obou vltavsk ch bfiezích rozkládala fiada vsí, pfii levém napfi. Nebovidy, Obora, Smíchov a Rybáfie, na pravém napfi. Rybník, Újezd sv. Martina, Podskalí, Opatovice, Pofiíãí a Zderaz. Jména nûkter ch osad se dodnes dochovala i v uliãním názvosloví. Sídelní struktura se dále zahu Èovala a roz ifiovala. DÛleÏitou událostí ve staromûstském prostoru bylo zaloïení nûmecké kupecké osady u sv. Havla (Havelské Mûsto) nûkdy v letech , která koncem 13. století splynula se Star m Mûstem. Ke zmûnám do lo téï na levém vltavském bfiehu, kde v roce 1257 zaloïil Pfiemysl Otakar II., Men í Mûsto praïské, opût za úãasti nûmeck ch kolonistû. Nejv znamnûj ím poãinem, kter m se Praha zafiadila vskutku mezi evropská velkomûsta, bylo velkoryse pojaté zaloïení Nového Mûsta praïského Karlem IV. v roce 1348 na plo e 240 hektarû, které obklopilo Staré Mûsto a dosahovalo aï k Vy ehradu. Kolem roku 1360 nechal Karel IV. téï zvût it území Men ího Mûsta. Jednotlivá krystalizaãní mûstská jádra procházela vlastním samostatn m v vojem, s rûzn mi právními a správními promûnami. V jejich rámci do lo mimo jiné téï k opakovan m pokusûm o spojení praïsk ch mûst a o vytvofiení jednotné Prahy ( , , 1483, , ). Jednotné mûsto v ak vzniklo aï koncem 18. století byl vydán dvorsk dekret o spojení ãtyfi praïsk ch mûst (I. Staré Mûsto, II. Nové Mûsto, III. Malá Strana, IV. Hradãany) v jedno mûsto pod spoleãnou správou, které bylo fiízeno spoleãn m magistrátem. Vytvofiily se tak pfiíhodnûj í podmínky pro dal í rozvoj Prahy. 11

9 Podle obecního fiádu z roku 1850 pak bylo k Praze pfiiãlenûno Îidovské Mûsto (V. Josefov), které vzniklo roku 1798 ze stfiedovûkého ghetta. V roce 1883 do lo k pfiipojení dosud samostatného mûsta Vy ehradu stal se VI. praïskou ãtvrtí. O rok pozdûji pak byly jako VII. ãtvrè pfiipojeny Hole ovice-bubny. Poslední pfiedmûstskou obcí, která byla pfiipojena k Praze pfied vznikem Velké Prahy, byla LibeÀ (VIII.), stalo se tak v roce února 1920 byl vydán zákon, kter rozhodl o pfiipojení 37 sousedních mûst a obcí k Praze. K 1. lednu 1922 tak vznikla Velká Praha, která byla vládním nafiízením z rozdûlena na 19 ãástí, které tvofiily 14 mûstsk ch obvodû (Praha I VI tvofiily jeden obvod) pfiiãemï zûstalo zachováno 7 ãástí z pûvodních osmi: I. Staré Mûsto, II. Nové Mûsto, III. Malá Strana, IV. Hradãany, V. Josefov, VI. Vy ehrad, VII. Hole ovice-bubny. Osmá ãtvrè (dfiíve Praha VIII LibeÀ) byla roz- ífiena o StfiíÏkov, Kobylisy, Bohnice a Troju. Novû vznikly: Praha IX-Vysoãany, Prosek, Hloubûtín, Praha X-Karlín, Praha XI-ÎiÏkov, Hrdlofiezy, Male ice, Praha XII-Královské Vinohrady, Praha XIII-Vr ovice, Zábûhlice, Hostivafi (bez Milíãova a HájÛ), Stra nice, Praha XIV-Nusle, Michle, Krã, Praha XV-Podolí, Braník, Hodkoviãky a Záti í (ãást Modfian), Praha XVI-Smíchov, Radlice, Hluboãepy, Malá Chuchle, Praha XVII-Ko ífie, Motol, Jinonice, Praha XVIII-Bfievnov, Stfie ovice, Liboc, Praha XIX-Dejvice, Bubeneã, Sedlec, Vokovice, Veleslavín. V roce 1947 byl vytvofien nov obvod Praha XX vyãlenûním Stra nic, Hostivafie a Zahradního Mûsta z Prahy XIII. V dubnu roku 1949 do lo k reorganizaci pro úãely vefiejné správy, vzniklo 16 mûstsk ch obvodû, které byly oznaãeny arabsk mi ãíslicemi. Situace vypadala následovnû: Praha 1-Josefov, Malá Strana, Staré Mûsto, ãást území Hole ovic-buben a ãást Hradãan, Praha 2-Vy ehrad, ãást Nového Mûsta jihozápadnû od osy Václavského námûstí, ãást Nuslí, ãást Vinohrad, Praha 3-Karlín (kromû ãp. 268 Rustonka), ãást Nového Mûsta severov chodnû od osy Václavského námûstí, Praha 4-Jinonice, Ko ífie, Motol, ãást Smíchova, Praha 5-Bfievnov, ãást Dolní Liboce a Stfie ovic, Praha 6-Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice a ãásti Bubenãe, Hole- ovic-buben, Hradãan, Dolní Liboce a Stfie ovic, Praha 7 ãásti Bubenãe, Hole ovic-buben, Libnû a Tróje 12

10 Praha 8-Bohnice, Kobylisy, StfiíÏkov, pfieváïná ãást Libnû, ãásti Karlína a Tróje, Praha 9-Hloubûtín, Hrdlofiezy, Prosek, ãásti Libnû a Vysoãan, Praha 10-Hostivafi, Male ice, Stra nice, ãást Zábûhlic (Zahradní Mûsto), Praha 11-ÎiÏkov, ãást Vysoãan, Praha 12 pfieváïná ãást Královsk ch Vinohrad, Praha 13-Vr ovice, ãásti Michle a Zábûhlic, Praha 14-Lhotka, Nové Dvory (z Hodkoviãek), ãásti Nuslí, Michle a Krãe, Praha 15-Braník, Podolí, ãásti Hodkoviãek a Krãe, Praha 16-Hluboãepy, Chuchle, Radlice, pfieváïná ãást Smíchova Toto ãlenûní vydrïelo do roku 1960, kdy byla provedena nová správní reorganizace a Praha byla rozdûlena na 10 obvodû. K Praze byly v tomto roce pfiipojeny téï Ruzynû, âimice a men í ãásti nûkter ch sousedních katastrálních území. âlenûní bylo takovéto: Praha 1-Staré Mûsto, ãást Nového Mûsta (severnû od Karlova námûstí a Vodiãkovy ulice), Malá Strana, Hradãany, Praha 2 jiïní ãást Nového Mûsta, Vy ehrad, Nusle-údolí, západní ãást Vinohrad (po námûstí Jifiího z Podûbrad, Praha 3-ÎiÏkov a severov chodní ãást Vinohrad, Praha 4-Nusle, Michle, Krã, Spofiilov, Lhotka, Podolí, Braník, Hodkoviãky, Praha 5-Smíchov, Ko ífie, Motol, Radlice, Jinonice, Hluboãepy, Malá Chuchle, Praha 6-Dejvice, Bubeneã (vût í ãást), Sedlec, Stfie ovice, Bfievnov, Veleslavín, Vokovice, Dolní Liboc, Ruzynû, Praha 7-Hole ovice-bubny, ãásti Bubenãe a Tróje, Praha 8 vût í ãást Libnû, ãást Tróje, Kobylisy, Bohnice, âimice, StfiíÏkov, Karlín, Praha 9-Vysoãany, ãást Libnû, Prosek, Hloubûtín, Hrdlofiezy, Praha 10 jihozápadní ãást Vinohrad, Vr ovice, Stra nice, Zábûhlice (bez Spofiilova), Hostivafi, Male ice, K byly na základû zákona o hlavním mûstû pfiipojeny k Praze obce: Háje, Chodov, Kunratice, Libu, Modfiany (k Praze 4), Lahovice, Velká Chuchle (k Praze 5), epy, Nebu ice, Lysolaje, Suchdol (k Praze 6) v echny z okresu Praha-západ, Dolní Chabry, 13

11 ëáblice, (k Praze 8), LetÀany, âakovice, Kbely, Kyje (k Praze 9), Horní Mûcholupy, Petrovice, tûrboholy (k Praze 10), v echny z okresu Praha-v chod roz ifiování Prahy pokraãovalo, bylo pfiipojeno dal ích 30 obcí: Cholupice, Písnice, eberov, Újezd u PrÛhonic (k obvodu Praha 4), Lipence, Lochkov, Radotín, eporyje, Slivenec, StodÛlky, Tfiebonice, Zbraslav, Zliãín (k Praze 5), Pfiední Kopanina (k Praze 6), Bfiezinûves (k Praze 8), Bûchovice, Dolní Poãernice, Klánovice, Kolodûje, Satalice, Újezd nad Lesy, Vinofi (k Praze 9), Benice, Dubeã, Kolovraty, Kralovice, Kfieslice, Nedvûzí a Uhfiínûves (k Praze 10). 14

12 NÁZVY PRAÎSK CH VE EJN CH PROSTRANSTVÍ V âíslech ZÁHLAVÍ Nejzákladnûj ím, ale také nejspornûj ím ãíslem, na které se ãtenáfi asi bude ptát, je poãet praïsk ch ulic a jin ch vefiejn ch prostranství. BohuÏel toto ãíslo je neurãitelné, protoïe ne v echna prostranství mají úfiední název, ne v echna se autorûm podafiilo objevit, a naopak v na- em seznamu jsou zafiazena nûkterá prostranství sporná. Pro pfiedstavu uvádím poãet hesel, která jsou v obou dílech této publikace shromáïdûna (vyjma zru en ch a neexistujících, která jsou na konci 2. dílu). Celkov poãet ãiní názvû. I proto, Ïe toto ãíslo není jednoznaãné (patrnû je tû budou pojmenovány ulice, které se v tomto struãném statistickém pfiehledu neobjeví), dal í informace budou pfieváïnû v procentech. Názvy praïsk ch vefiejn ch prostranství, aã se to mûïe zdát nepravdûpodobné, tvofií pouze nûkolik základních druhû podle svého pûvodu. Jsou to názvy: 1. podle polohy ãi místa, kde se ulice nachází (pfiesnûji fieãeno, co se nachází u této ulice). Sem patfií názvy ulic podle smûru ãi polohy (vût ina ulic s pfiedloïkou k, v, na, u, za napfi. K zahrádkám, Na Babû, Za Strahovem aj. Dále ulice podle objektû, které se v ní, resp. u ní, nacházejí podle domû, usedlostí ãi v znamn ch objektû napfi. Apolináfiská, Na afránce, Hybernská, Chladírenská aj. Patfií sem i ulice podle polohy ve ãtvrti nejtypiãtûj í jsou spofiilovské ulice napfi. JiÏní, Jihozápadní, Severní, Severov chodní, které jsou opatfieny fiímsk mi ãíslicemi. Tyto názvy tvofií téï nejvût í ãást praïského názvosloví, a to pln ch 30 % v ech názvû. 2. názvy podle historicky doloïen ch osob z nejrûznûj ích období, které jiï dnes neïijí. PfiestoÏe v mnoha smûrnicích od dob pfied 2. svûtovou válkou platilo, Ïe nemají b t pojmenovávány ulice podle Ïiv ch osob, bylo to vïdy poru ováno. Napfiíklad v politicky motivovan ch pfiípadech (Stalinova dnes Vinohradská, nejrûznûj- í prostranství pojmenovaná po T. G. Masarykovi, ãlenech habsburského rodu aj.), ale i v pfiípadech umûlcû (Foerstrova) a sportovcû (Hudcova ta byla donedávna poslední ulicí, která nesla název podle Ïivé osoby). Dnes jiï snad definitivnû nejsou Ïivé osoby do názvosloví vkládány. PfiestoÏe se mûïe nûkomu zdát, Ïe by si to nûkteré osobnosti zaslouïily, nemûlo by se názvosloví stát náhraïkou pomníkû ãi pamûtních desek. Jeho nejzákladnûj ím úkolem je orien- 15