Vyšší odborná škola, Střední zdravotnická škola a Základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vyšší odborná škola, Střední zdravotnická škola a Základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice"

Transkript

1 Vyšší odborná škola, Střední zdravotnická škola a Základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Postoj mladistvých k drogám na Mladoboleslavsku Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Drahomíra Pavlíková Vypracovala: Lucie Kalabisová Čelákovice 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsme řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším něž je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/200 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. Kněžmost, 30.dubna 2013 Podpis 2

3 Poděkování Toto poděkování bych chtěla věnovat Mgr. Drahomíře Pavlíkové za odborné vedení, drahocenné rady, připomínky a především za pomoc při zhotovení této práce. Dále Mgr. Pavle Fraňkové za nedocenitelné rady při zpracování výzkumné části této práce a spoustu povzbuzujících slov. V neposlední řadě patří mé díky Bc. Bohuslavu Duškovi za nekonečnou trpělivost a pevné nervy. 3

4 OBSAH Úvod Cíle absolventské práce Cíl absolventské práce Dílčí cíle AP Teoretická část Vymezení pojmů Drogy Mladiství Problematika konzumace drog mladistvými Užívání drog jako sociální problém Motivy k užívání drog Prevence Probační a mediační služba Možnosti péče o uživatele drog v ČR Praktická část Charakteristika regionu Mladá Boleslav Metodologie výzkumu Stanovení hypotéz Výsledky výzkumného šetření Diskuse Závěr Summary Bibliografie Přílohy

5 Úvod Absolventská práce, kterou zde představuji, nese název Postoj mladistvých k drogám na Mladoboleslavsku. V této práci se budu zabývat postojem mladistvých k drogám a míru jejich tolerance k nim z hlediska velikosti sídla, kde mladiství bydlí, studují a tráví volný čas. Bude se týkat pouze regionu Mladoboleslavska. Téma jsem si zvolila už během prvního ročníku v návaznosti na zpracovávání semestrální práce z Metod sociálního výzkumu, kde jsem se touto problematikou zabývala a ráda bych v tom pokračovala. K tomuto mě vede několik, důvodů, zejména narůstající počet drogově závislých mladistvých v mém regionu a celkové uvolněnější postoj k drogám dnešní společnosti. Dalším důvodem pak byla má praxe na Probační a mediační službě v Mladé Boleslavi, která mě hlouběji seznámila s problematikou trestné činnosti drogově závislých mladistvých a další práce sociálních pracovníků s těmito mladistvými. V první části vymezím základní pojmy a terminologii, zejména pojem droga, mladiství, okrajově popíši i činnosti Probační a mediační služby a legislativu s tímto spojenou. Zároveň se zde zaměřím na drogy a drogovou závislost jako sociální problém dnešní společnosti. V druhé části se budu zabývat metodami a postupy, pomocí kterých budu realizovat výzkum a zároveň stanovím hypotézy. Výzkum budu provádět zejména na středních školách a učilištích v okresu Mladá Boleslav a to pomocí dotazníku. Dotazník bude zaměřen především na vztah mladistvého k droze jakožto návykové látce, k lidem závislým na drogách, jeho názorům na společností uznávané drogy jako jsou cigarety nebo alkohol, rovněž se bude ptát na informovanost mladistvých o návykových látkách a způsoby prevence, jejich zájmy a způsob trávení volného času a v neposlední řadě i na vlastní zkušenosti s drogami. Třetí, praktická část bude věnována samotnému dotazníkovému šetření, sběru dat a práce s nimi a ukončena bude výzkumnou zprávou. V poslední části také popíši a zhodnotím zjištěné výsledky a navrhnu možná řešení této problematiky v praxi a případnou prevenci. Přínosem této absolventské práce je zejména zmapování situace na Mladoboleslavsku, vymezení rizikových lokalit a účinnost preventivních programů ve vybraném regionu. 5

6 1. Cíle absolventské práce 1.1 Cíl absolventské práce Představení tématu drog a drogové závislosti se změřením se specifickou skupinu mladistvých 2.2 Dílčí cíle AP Zhodnotit vliv preventivních opatření na potencionální uživatele drog ve vybraném regionu. Zmapovat rizikové lokality na Mladoboleslavsku. Zjistit vztah mladistvých na Mladoboleslavsku k drogám a uživatelům drog 6

7 2. Teoretická část Teoretická část této absolventské práce se zabývá zejména teoretickým východiskem pro část praktickou. Je zaměřena na získání a utřídění poznatku z vývojové psychologie a to právě s důrazem na adolescenty, neboli mladistvé. Vymezuje základní pojmy této problematiky a upozorňuje na hlavní problém dospívajících, a tím je konflikt. Konflikt nejen sám se sebou, ale i se svým okolím, zejména s rodiči a autoritami. Druhým bodem teoretické části je popis a uvedení do problematiky drog jakožto návykových látek, jejich diferenciace i rizika, které s sebou užití jednotlivých drog přináší. Další bod je věnován péči o drogově závislé, jsou zde popsány fáze závislosti i léčby. Na závěr jsou uvedeny možné preventivní programy, jejichž dopady jsou demonstrovány v části praktické. 2.1 Vymezení pojmů Na samotném počátku této absolventské práce bude vysvětlen pojem droga, dělení drog a historie návykových látek v České republice, dále pojem mladiství a zejména problematika konzumace drog mladistvými Drogy Existuje velmi mnoho různých, avšak velmi podobných, definic pomu droga podle toho, které látky daný autor za drogy považuje a které již ne. Například Nešpor (1994) za drogu považuje veškeré přírodní nebo chemické látky, které mění jednání, chování nebo myšlení člověka. Podle některých autorů patří do této kategorie drog i alkohol, kofein a nikotin, neboť i na těchto látkách si člověk může utvořit závislost. Dle Světové zdravotnické organizace je návykovou látkou jakákoli substance měnící po vpravení do živého organismu jednu či více jeho funkcí. (WHO, 1969). Dle Slovníku cizích slov je droga psychoaktivní látka, surovina rostlinného nebo živočišného původu. Podle Trestního zákoníku se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. (TZ 130). Jiné prameny slovo droga ještě více konkretizují. Jde tedy o: Nejrůznější 7

8 chemické sloučeniny, které se záměrně užívají k dosažení určitých pozitivních účinků. Některé z nich patří mezi léky, které slouží k terapii nemocí, jiné se označují jako drogy a berou se kvůli tomu, že vyvolávají příjemné pocity. (IVERSEN L., str. 7.) Droga je obecné označení pro velice široký okruh psychotropních látek, jejichž užívání může vést k drogové závislosti. Pojmenování pochází z nizozemského slova droog, kde v doslovném překladu znamená žízeň. Droga funguje na chemickém principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů, např. nikotinu, dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává neobvyklé stavy pro danou situaci. (Definice a rozdělení drog, 2009) Drogy lze dělit podle několika kritérií, které ovšem závisejí i na dalších faktorech. Z hlediska společenské přijatelnosti, tzn. míru tolerance k droze v té dané společnosti danou zákonem, dělíme drogy na legální a nelegální. Dle míry rizika způsobující svému uživateli konzumací pak drogy dělíme na ty s nízkým rizikem závislosti a vysokým rizikem závislosti nebo také na měkké a tvrdé. Dále lze drogy dělit i podle původu nebo podle účinků, které vyvolává. Dělící kritéria Z hlediska zákona a tedy i všeobecného přístupu společnosti a státu dělíme drogy na legální a nelegální. V České republice jsou ilegálními látky ty látky, jež jsou obsaženy v nařízení vlády č. 467/2009 Sb., které se používají pro potřeby trestního zákoníku. Patří sem například marihuana, pervitin, heroin a kokain. Mezi legální látky patří zejména alkohol, nikotin a kofein. Okruh produktů patřící mezi omamné a psychotropní látky, je vymezen v přílohách 1 až 7 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách. Seznamy v nich obsažené jsou směrodatné rovněž z hlediska trestněprávní ochrany proti zneužívání omamných a psychotropních látek obsažených v 283 až 287 trestního zákoníku. Obecná definice toho, co jsou psychotropní a omamné látky je upravena v 2 písm. a) zákona o návykových látkách. Dle této definice to jsou ty látky, u kterých vzniká nebezpečí návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně užívá. (Kalina, 2003) 8

9 Dělení drog na měkké a tvrdé je relativně zavádějící. Podle Definice a rozdělení drog (2009), uveřejněné na internetových stránkách Záchranný kruh, patří mezi tvrdé drogy například pervitin, LSD, extáze, ale i alkohol, který se řadí mezi drogy společensky tolerované, zatímco společensky netolerované konopné drogy patří dle tohoto dělení mezi drogy měkké, viz Příloha 1. Naše společnost považuje alkohol za látku legální, snadno dostupnou a běžnou, i když z hlediska návykovosti patří mezi drogy tvrdé. Orlíková (in SANANIM, 2007) navíc uvádí, že čím dříve se člověk seznámí s alkoholem a cigaretami, tím je větší pravděpodobnost, že se posléze dostane k nelegálním drogám. To vyvrací teorie, podle kterých je marihuana tzv. vstupní drogou, která předurčuje jedince k užívání více rizikových a nebezpečných drog (Orlíková in SANANIM, 2007, s. 15). Tabulka č.1 - Dělení drog dle míry rizika [Dostupné z WWW: Míra rizika "Tvrdost" Zástupci Vysoká "Tvrdé" toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack Vysoká až střední "Tvrdé" LSD, lysohlávky, kokain, pervitin Střední "Tvrdé" alkohol, extáze, efedrin, kodein Relativně malá "Měkké" marihuana, hašiš, kokový čaj Prakticky bez rizika "Měkké" káva, čaj Drogy se dále dělí dle převládajícího účinku do několika skupin: 1. Tlumivé (narkotické) látky - vyvolávají útlum nervového systému. Menší a středně silné dávky navozují pocit euforie a často mizí nepříjemné emoce, jako je strach a pocit psychického napětí. Pokud je dávka příliš vysoká, může dojít k potlačení aktivity dechového centra a k zástavě dýchání. Nejznámějšími zástupci této skupiny jsou látky odvozené od morfia, tj. opioidy - heroin, metadon, kodein.. 2. Stimulační látky - zvyšují aktivitu duševní i tělesnou. Menší a středně silné dávky vyvolávají pocity síly a energie, intoxikovaný je na první pohled plný energie, neposedí, často je hovorný. Vysoké dávky mohou navodit halucinace a ztrátu kontaktu s realitou (tzv. toxická psychóza), mohou vést také 9

10 k srdečnímu selhání nebo jiným tělesným komplikacím. Nejznámějšími zástupci jsou pervitin a kokain. 3. Halucinogeny, nebo psychedelika - mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Velmi záleží na okolnostech užití. V přátelském prostředí a v dobrém duševním stavu bývá intoxikace velmi příjemná, pokud je droga užita za nevhodných okolností, přichází děsivá noční můra (tzv. špatný trip), která může vést k trvalému duševnímu poškození. Po nižších dávkách dochází ke zostřenému vnímání barvy se jeví obzvlášť krásné a mnohem barevnější, hudba rozeznívá celé tělo, apod. Středně silní dávky mohou vyvolat halucinatorní prožitky, linie předmětů v okolí se mění, neživé předměty ožívají a promlouvají k uživateli naléhavým hlasem. Mnozí mají pocit, že chápou samotnou podstatu bytí. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost závislého se rozkládá. Látky této skupiny můžeme rozdělit na relativně slabé, které je možné považovat za poměrně bezpečné. Pravděpodobnost děsivé intoxikace s dlouhodobými následky je malá. Typickými zástupci jsou kanabinoidy (produkty z konopí hašiš a marihuana). Látky s razantním efektem mohou i při opatrném dávkování navodit těžkou duševní poruchu sem patří LSD, lysohlávky atd. (K-centrum Kyjov) Pro účely této práce je použit pojem droga pro nelegální návykové látky, tedy pro společensky netolerované drogy, mezi které patří například marihuana, pervitin, heroin, extáze a další taneční drogy. O někom, kdo vypije například několik káv denně nebo pravidelně několik let kouří, pravděpodobně nelze říci, že je závislý na drogách i když látky jako kofein a nikotin dle výše uvedeného mezi drogy spadají. Myslím si též, že široká společnost si pod pojmem droga představí právě nelegální návykové látky, kterým se v této práci věnuji. Nejčastěji užívané drogy Mezi českou mládeží jsou nejvíce rozšířené konopné drogy. Tato skupina drog (co do počtu konzumentů) značně převyšuje ostatní nelegální drogy. Marihuana byla po dlouhá léta označovaná za tzv. vstupní drogu, z dosavadních poznatků však vyplývá, že onou vstupní bránou k drogám není marihuana, ale alkohol. U marihuany nevzniká fyzická závislost ani klasické abstinenční příznaky. Obtíže z abstinence jsou u 10

11 dlouhodobých kuřáků marihuany spojeny spíše s celkovým životním stylem a trávením volného času (SANANIM, 2007). Rizika spojená s užíváním nejsou příliš vysoká, vznik toxické psychózy a podobné potíže jsou spíše ojedinělé. Dlouhodobé užívání však vede k poruchám paměti a ztrátě motivace. Z hlediska somatických rizik může kouření marihuany způsobit stejné potíže jako kouření cigaret, avšak obsah toxických látek je v marihuaně mnohonásobně nižší než v cigaretách (SANANIM, 2007). Podle článku Konopné drogy podrobně (2003, 2009) kuřáci marihuany většinou nevyhledávají dobrovolně odbornou pomoc. Klienti, kteří přichází do rukou odborníků, bývají většinou donuceni k vyhledání pomoci někým z rodinných příslušníků nebo školou. Další skupinou klientů bývají nezkušení experimentátoři, kteří zažili negativní zkušenost a chtějí se ujistit, že je vše v pořádku. Třetí skupinou pak bývají klienti, u nichž se v důsledku opakovaných intoxikací rozvinuly psychické problémy (Konopné drogy - podrobně, 2003, 2009). Kromě nebezpečných účinků těchto látek by však neměly být opomíjeny i pozitivní účinky, které mají poměrně velký potenciál ve zdravotnictví. Konopné drogy v české republice poměrně dlouhou tradici, i když k rapidní expanzi užívání došlo až v 90. letech 20. století (SANANIM, 2007). Oblíbenost konopných drog mezi mladistvými si vysvětluji především snadnou dostupností a relativní tolerancí společnosti k jejich konzumentům. Cannabinoidy mají mezi mladými lidmi poměrně velké množství zastánců, kteří mnohdy bagatelizují rizika spojená s jejich konzumací. Závislost Závislost je návyk, neboli nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky. (Těmínová IN SANANIM, 2010). Dle Vágnerové (Vágnerová,2004, s. 548) míra závislosti označuje pravděpodobnost jejího zneužívání, to znamená, že závislý člověk bude danou látku užívat bez ohledu na její negativní důsledky pro své zdraví. Závislost je onemocněním, které postupně vede k narušení tělesných, psychických i sociálních funkcí. Kdy přesně se mladistvý stává závislým neboli narkomanem? Samozřejmě se nejedná o rekreační užívání drogy. 11

12 Mladistvý je závislý, když naplňuje diagnostická kritéria závislosti, a ta jsou následující: a) silná touha užívat látku b) potíže v kontrole užívání látky c) potřeba užívat návykovou látku jako prostředek k odstranění tělesných odvykacích příznaků d) průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu) e) zanedbávání jiných zájmů a potěšení, než je užívání drogy f) pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.) Závislými se stávají členové rodin úplných i neúplných, bez ohledu na vzdělání a sociální status. Je pravda, že po psychotropních látkách nejčastěji sahají adolescenti a mladí dospělí, protože experimentování a pokoušení hranic k tomuto věku patří, ale není nikterak výjimečné, že si závislost dokážou opatřit i lidé ve věku značně pokročilejším (Marečková in SANANIM, 2007, s. 63). Dörner i další autoři rozlišují 2 typy závislosti, a to somatickou a psychickou. Somatická závislost je definována jako stav adaptace biologických funkcí organismu na příslušnou psychoaktivní látku, někdy doprovázen zvyšující se tolerancí (člověk k dosažení téhož efektu potřebuje stále větší dávku). Projevuje se při vysazení drogy abstinenčním syndromem. Ten může mít v závislosti na druhu látky různé příznaky, ale téměř vždy zahrnuje neklid, napětí a vegetativní potíže, jako je zvýšené pocení a třes. Psychická závislost se projevuje obtížně přemožitelnou touhou vzít svou dávku drogy, potřebou uživateli opakovaně a přesvědčením, že pokud by to neudělal, bude se cítit špatně. Úzkost a podrážděnost vyvolává i pouhá představa, že by svou dávku neměl. Závislí jedinec se naučil takto reagovat, zafixoval si, že mu droga něco přináší (Dörner a Plog, 1999). V následujících kapitolách se pokusím objasnit, kdo jsou mladiství, adolescenti, a proč tito lidé drogy užívají a jaká motivace je k tomuto vede. 12

13 2.1.2 Mladiství Termín adolescence je odvozen z latinského slova adolescere a znamená dorůstat, dospívat, mohutnět. Je to přechod mezi dětstvím a dospělostí a vymezuje se od 11 do cca 20 let. (Vágnerová, 1999) Je obdobím plném vnitřních bojů, konfliktů vnitřních i vnějších a to zejména se starší generací a přijetí nových rolí dospělého člověka. Cílem je dosažení vlastní identity a integrity pomocí kritického pohlížení na vše kolem a poznání sebe sama, což není lehký úkol. Jedná se zejména o osamostatnění z hlediska psychologického (dosažení osobní autonomie), hlediska sociálního (role dospělého) a hlediska pedagogického (ukončení vzdělávání a získání profesní kvalifikace). (Macek, 2003) Broža (in Kalina et al., 2003, s. 232) uvádí, že se jedná o velmi složité období, kdy mladistvý již není dítětem, ale přesto stále nedokáže být úplně dospělým. V tomto věku si dospívající uvědomuje, že existuje mnoho způsobů života a stejné množství životních cest a je jen na něm, kterou cestou se vydá. Je postaven před mnoho složitých životních rozhodnutí, která ho nutí k zodpovědnosti. Broža (in Kalina et al., 2003, s. 232) používá pro toto období pojem dospívání, které člení do dvou fází - na pubertu, která je vymezená ukončením fyzické zralosti, a adolescenci, kterou chápe jako psychické a sociální dozrávání. Erikson tvrdí, že dospívající si svou osobní identitu vytváří během dospívání dramatickými středy se světem dospělých, zejména tedy s rodiči a že nejdůležitější referenční skupinou v tomto období je skupina vrstevníků. Naopak J.C. Coleman oponuje, že vliv rodiny je i v období dospívání nezastupitelný. Tzn. že dospívající s pevnými vazbami na rodinu a žijící v přátelském prostředí podporující vzájemnou důvěru nemusí prožívat období dospívání natolik bouřlivě a je zde mnohem větší pravděpodobnost klidného přechodu od dítěte k zdravému dospělému. (Matoušek, 2011) Tato práce se bude zabývat mladistvými, tzn. lidmi mezi 15 a 18 rokem života, kteří z vývojového hlediska spadají mezi střední a pozdní adolescenci. Macek (2003, s. 36) uvádí, že se tato fáze od předcházejících liší především tím, že se mladiství daleko více než kdykoliv předtím zamýšlí nad svou budoucností a životními plány. Rozsáhlost změn v tomto období závisí na tom, do jaké míry adolescenti uplatňují své dospělé role 13

14 (zda vstupují do manželství, ekonomicky se osamostatňují, stávají se rodiči ). V této fázi také značně sílí aspekt sociální identity. Havighurst uvádí několik vývojových úkolů (Macek 2003): přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví změna vztahu k dospělým, zejména rodičům, autonomie, případný respekt a tolerance získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, volba povolání, profesní kvalifikace získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava na partnerství, rodinu rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti představa o budoucích prioritách a cílech, o stylu života ujasnění hierarchie hodnot, reflexe stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu To znamená, že dospívající je nucen splnit tyto vývojové úkoly určené pro jeho vývojové období, aby mohl bez dalších problémů přejít do fáze dospělosti. Tyto úkoly jsou jak biologického, tak i psychického a sociálního charakteru. Macek (2003, s. 19) uvádí, že vývojovým úkolem adolescence je především vytvoření identity vlastního já. Pokud tento proces neproběhne správným způsobem, vzniká u jedince tzv. difuzní identita, tzn. odmítání vymezení vlastního já jako jedinečného subjektu. Tato difuzní identita se ve většině případů projeví v dalším vývojovém období (v mladší dospělosti), kde dále výrazně komplikuje splnění nových vývojových úkolů. Adolescenti se ocitají na pomezí mezi dětstvím a dospělostí. V některých případech, zvláště ve sféře povinností, jsou adolescenti mnohdy považováni za dospělé, v jiných oblastech jsou jim naopak práva dospělého jedince odpírána. Chování je pak založeno na interakci jedince a prostředí (Lewin, 1939; in Macek 2003, s. 25). Podle Macka (2003) je životní prostor adolescenta mnohem širší a strukturovanější než životní prostor dítěte, což vede k výraznému rozšíření možností 14

15 a příležitostí. Tato situace přináší dospívajícímu mnoho rozporuplných pocitů, které vedou k mezigeneračním konfliktům a ztrátě jistoty a sebevědomí. Adolescence jakožto utváření sebe sama je teorií, která předpokládá utváření představy jedince o sobě samém na základě vlastních zkušeností i zkušeností jemu blízkých lidí, například vrstevníků, rodičů, přátel či jiných autorit, též pomocí biologických faktorů a aktuálních potřeb. Toto všechno působí na jedince, který je tímto nepřímo nucen aktivně se vyvíjet. Na základě výše uvedeného lze adolescenci chápat také jako přechod od závislosti na druhých k relativní samostatnosti a pro adolescenta nejdůležitější nezávislosti. V tomto období je také nucen najít stabilitu mezi atraktivními rolemi dospělého (například nové zkušenosti v oblasti sexuálního prožívání), a těmi méně atraktivními, ale prospektivními rolemi (například role studenta či zaměstnance). Za největší problémy tohoto období můžeme označit využívání volného času, vztahy v rodině (s rodiči, prarodiči, sourozenci); volbu budoucího povolání a přípravu na něj; celkové emocionální dozrávání (začínající láska, erotika a příprava na manželství a rodinný život), dozrávání intelektu, osvojování si etických zásad a celkové formování vlastní osobnosti. (Kalina, 2003) Výše uvedené teorie dospívání dle mého názoru dostatečně popisují procesy spojené s dospíváním, proto se nyní zaměřím na problematiku konzumace drog mladistvými. 15

16 2.2 Problematika konzumace drog mladistvými Zneužívání drog nejen mladistvými je globální problém, který se nevyhýbá ani České republice. Situace je o to závažnější, že v dnešní době nejsou výjimkou ani velmi mladí lidé, kteří mají na drogách již vybudovanou závislost. Na dnešní mladé lidi čeká nebezpečí téměř všude, s drogami se mohou setkat například u svých vrstevníků, přátel, v klubech a barech, dokonce i ve škole nebo v rodině. Cesta od prvních experimentů a rekreačního užívání k závislosti a problémům s drogami pak bývá velice snadná, ale cesta zpět je velice obtížným během na dlouhou trať, který ne každý zvládne. Marečková (in SANANIM, 2007) upozorňuje na to, že vznikem závislosti může být ohrožen kdokoliv. U mladistvých je riziko vzniku závislosti na drogách poměrně vyšší. Dle Vágnerové (Vágnerová, 2004) bylo v roce % uživatelů drog ve věku let. Je alarmující, že až 76% mladistvých zná někoho, kdo užívá měkké drogy a 37% mladistvých zná nejméně jednoho vrstevníka, kdo užívá drogy tvrdé. Tabulka č.2 - Odhad počtu dospívajících v ČR ve věku let v kontaktu s drogami [Zaostřeno na drogy 1/2012] Zkušenost s nelegální drogou Alespoň jedna zkušenost s užitím jakékoli nelegální drogy Opakovaná zkušenost (více než 5x) s jakoukoli nelegální drogou Alespoň jedna zkušenost s jinou drogou než konopnými látkami Opakovaná zkušenost s jinou drogou než konopnými látkami O drogách již bylo řečeno mnoho, ale stále to není dost, aby byla společnost schopna dostatečně efektivně tento jev minimalizovat. Pouhá informovanost v boji proti drogám nestačí, protože užívání drog podléhá mnoha různým faktorům, které se liší od jedince k jedinci. Navíc se zdá, že obzvláště mladí lidé mají mnohdy velice rozsáhlé znalosti o všech možných drogách a jejich účincích, i přes tyto informace jim podléhají. Informace o stavu zneužívání drog, jejich účincích, motivech lidí k jejich zneužívání a postojích k drogám a jejich konzumentům jsou však zásadním zdrojem pro koncipování účinných preventivních programů a protidrogové politiky. 16

17 Mladiství jsou obzvlášť ohroženi toxikomanií, neboť trpí pocitem, že se musí neustále bavit. Drogy jim odstraňují obavy, zlobu, dodávají pocit sebevědomí, potlačují nepříjemné a vyvolávají příjemné pocity. Každý chce dosáhnout pocitů štěstí, přátelství, uznání či osvobození od strachu. Cesta k nim je dlouhá a mladiství jsou nuceni naučit se, jek toho dosáhnout bez drogy. Naučit se dělat kompromisy, snášet nepříjemnosti a přebírat zodpovědnost. Toxikoman volí kratší a snadnější cestu. Pozitivní zážitky si opatří chemickým ovlivněním mozku. Zpočátku má droga pozitivní účinek a všechno se zdá snazší, milejší a přátelštější. Čím více místa však droga v životě mladého jedince zabere, tím je větší nebezpečí v poškození správného vývoje. Podstatným rizikovým faktorem rozvoje toxikomanie je porucha sebehodnocení. Mladí lidé jsou konfrontování s otázkami, které neumějí sami řešit: Kdo jsem? Co mě čeká v budoucnu? Jaký má můj život smysl? Špatně snášejí zátěž při konfliktech a frustraci řeší konzumem drog. Riziko počátku návyku zvyšuje aktuální krize, kterou může vyvolat selhání ve škole, neúspěch v zaměstnání, zklamání v lásce či rozchod s partnerem. Velké nebezpečí hrozí mladistvým, kteří v dětství či dospívání zažili přerušení vztahu (rozvod rodičů, nehoda, smrt či přestěhování do jiného města a nová třída v období puberty). V žádném jiném období svého života jedinec nezvládne tolik úkolů a změn jako v těch čtyřech až pěti letech dospívání. A v žádném období svého vývoje nejsou zvědavost na nevyzkoušené, radost z experimentování, potřeba vyzkoušet meze a zpochybnit hodnoty a normy tak výrazné, jako právě zde. Tehdy se drogy mohou rychle stát součástí všedního dne velmi snadno. (Göhlert, 2001, s ). Drogy hrají v procesu dospívání i iniciace velmi důležitou roli. I česká společnost podporuje tvrzení, že alkohol a tabák patří k dospělosti, neboť je to tak definováno zákonem. Drogy byly v tradičních společenstvích používány k přechodovým rituálům, k uvedení do světa dospělých, doprovázené silným zážitkem. Stejně tak dnešní mládež považuje drogu za symbol dospělosti. (Těmínová in SANANIM, 2010, s. 9). 17

18 Zde máme navenek stejně vypadající obraz, ale zcela rozdílný obsah sdělení, co nám dívka svým chováním naznačuje. (Těmínová in SANANIM, 2010, s. 11) Když se podíváme na obrázek dívky kouřící trávu, asi si řekneme, že se ta holka nestydí, vždyť je to zbytečné, vždyť to nemá zapotřebí. Ale jak to doopravdy je? První pohled: Dívka je rebelka, snaží se odlišit, negovat stádní hodnoty, ukazuje svoji jedinečnost prostě adolescentka. Druhý pohled: Možná se jedná o osamocenou dívku, která si vůbec nerozumí, nerozumí svým pocitům, něco se jí děje v hlavě divného možná počínající deprese, psychóza, nejasná sexuální orientace. Třetí pohled: Dívka, která má za sebou prožité hrůzy, třeba byla zneužívána v rodině, chce trochu zapomenout, aspoň chvíli jí tráva pomůže uvolnit se a nemusí na to myslet. Čtvrtý pohled: Dívka je součástí dobré party, trochu se tam hulí, vždyť se ale nic neděje Užívání drog jako sociální problém S užíváním drog a jejich případnou distribucí úzce souvisí trestná činnost. Zejména mladiství kombinují alkohol, drogy a násilné chování. Zpočátku jen chodí za školu a účastní se různých rvaček, později se dopouštějí násilných trestných činů. Nestudují, jsou bez práce, ztrácejí rodinné zázemí, kamarády a prostředky na alkohol a drogy si obstarávají trestnou činností. Po roce 1989 se neúměrně zvýšila kriminalita dětí, mladistvých a mladých dospělých. Převažuje majetková trestná činnost, kterou tvoří převážně vloupání do domů či skladů a garáží, do zaparkovaných vozidel a krádeže drobným předmětů (elektronika, jízdní kola apod.), nad násilnou kriminalitou. Objevují se však i nové druhy kriminality v souvislosti s dětskou prostitucí, pornografií, překupnictvím, patologickým hráčstvím či počítačovou kriminalitou. 18

19 drogy, 2011] Tabulka č.3 - Problémy v souvislosti s užíváním alkoholu (v %)v ČR [Zaostřeno na Problémy v důsledku užívání alkoholu Rvačka Nehoda nebo zranění (úraz) Problémy ve vztazích s rodiči Problémy ve vztazích s příteli Snížená výkonnost ve škole nebo práci Oběť loupeže nebo krádeže Nesnáze s policíí Hospitalizace Sex bez ochrany Sexuální zkušenost, které litoval/a ,5 15,3 16,8 16,1 23,5 20,4 23,2 23,9 18,3 19,9 2,6 2,7 7,2 8,9 1,5 2,0 12,0 16,4 13,6 13, Motivy k užívání drog Obecně je zažitý stereotyp, že lidé užívají návykové látky kvůli úniku z nudy či problémy. Výsledkem jsou například akce typu sportem proti drogám apod. Toto ale vede k nepřipouštění si faktu, že drogy jsou v lidské společnosti přítomny po tisíciletí a v dnešní společnosti se daleko více užívají drogy, jejichž účinek je směřován na zvýšení výkonu a zintenzivnění zážitků. Dochází zde k popírání skutečnosti, že drogy jsou schopny velmi rychle, poměrně levně a snadno zajistit jedinci stav změny vědomí a zažívat pocity, jež patří k elementárním lidským potřebám a to přes fakt, že míra potřeby těchto zážitků je u každého člověka odlišná. Právě tato schopnost drog, přinášet zakázanou pozemskou rozkoš, vedla v minulosti k jejich zákazu ze strany monoteistických náboženství, ačkoli jejich užívání předchozí přírodní náboženství dovolovaly. Důvodů, proč lidé užívají drogy, je však nepoměrně více a cílem následujícího výčtu je alespoň narušit výše zmíněný stereotyp o útěcích před nudou a problémy. Obecně uživatelé drog užívají výrazu high jakožto termínu pro povznesenou náladu. Popisují ji též jako euforii, lehkost, energii, pocit vystoupení z vlastního těla a soustředěnost. Po těchto pocitech touží i lidé, jež nejsou uživateli drog. Tyto pocity lze považovat za stejně nezbytné pro uchování duševní pohody jako noční snění či smích. I to je důvodem, který vede uživatele ke snaze o jejich dosažení, a to ačkoli užívání drog je spojeno s nepříjemnými vedlejšími účinky. Níže jsou uvedeny další praktické motivace k užívání návykových látek: 19

20 Napomáhat náboženským praktikám spojení s přírodou, božstvy a nadpřirozenem. Prozkoumávaní vlastního já, sebepoznání prozkoumání částí mysli, jež jsou bez užití drogy nedostupné. Změna nálady překonání strachu, úzkosti, deprese nebo dokonce bolest. Vždyť zejména v naší současné společnosti je fenomén užití zázračné tabletky na cokoli velmi populární. Léčení nemoci vesměs však jako prostředek k potlačení symptomů. Únik před beznadějí, případně nudou. Podpoření sociálních interakcí sdílení stejných prožitků pomocí stejného prostředku (užití v dané společnosti při dané příležitosti). Zbystření smyslů a prožívání rozkoše proměna běžně prožívaných pocitů na výjimečné. Stimulace kreativity a výkonu běžně užíváno v uměleckých kruzích. Zvýšení fyzického výkonu i v současné době užíváno například v armádě. Rebelovat nejčastěji během dospívání. Sociální interakce touha po nevyčnívání z davu, skupiny vrstevníků. Vytvoření vlastní identity touha po výjimečnosti. Obecně je však velmi složité určit, jaký z motivačních faktorů je v daném případě nejsilnější či hraje nejvýznamnější roli. U některých může být tento důvod jeden, u jiných může dojít ke kombinaci několika motivačních faktorů. Nezřídka dochází i k užívání drog bez jakékoli z výše zmiňovaných příčin. Ačkoli je užívání drog volbou jednotlivce je tato volba vždy ovlivňována dalšími vnitřními, vnějšími, rizikovými nebo protektivními faktory, mezi něž patří ekonomické, kulturní, historické, sociální a výchovné podmínky, případně vztah dané osoby k sobě samé či k prostředí. Z tohoto je tedy zřejmé, že nuda ani problémy zdaleka nejsou jedinými motivátory k užívání drog. (Radimecký, 2006) 20

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012 Obsah Historie vzniku

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 LEGALIZACE LEHKÝCH DROG Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: Název debaty: debata Jste pro legalizaci lehkých

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 25. základní škola Plzeň, Chválenická 17, příspěvková organizace Minimální preventivní program 25. ZŠ pro školní rok 2014/2015 Obsah: 1. Úvod... 1 2. Výchozí situace a analýza současného stavu... 1 3.

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby.

PERVITIN. Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. PERVITIN Vzhled Bílý, někdy nažloutlý či nafialovělý krystalický prášek barva se může lišit dle procesu výroby. Užívání především šňupání (účinky se projeví za cca 15 minut), nitrožilní (okamžitý účinek)

Více

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoaktivní látky MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Psychoaktivní

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou Břetislav Brejcha & Jaroslav Šejvl Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí Obsah prezentace Legislativa v oblasti

Více

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 1 Charakteristika současné drogové

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze?

Osnova Co je to droga? lení drog Pro lidé berou drogy? Jak drogy p sobí? lení drog dle ú inku Stimula ní drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Osnova Co je to droga? Dělení drog Proč lidé berou drogy? Jak drogy působí? Dělení drog dle účinku Stimulační drogy extáze Tanec se smrtí? Co je extáze? Slangové názvy Pilulka lásky Následky užívání Krátkodobé,

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

1. ročník odborné konference: Společně proti drogám konané dne 2. 10. 2014 v Kyjově

1. ročník odborné konference: Společně proti drogám konané dne 2. 10. 2014 v Kyjově 1. ročník odborné konference: Společně proti drogám konané dne 2. 10. 2014 v Kyjově Osnova prezentace Kontakty - Oddělení prevence a volnočasových aktivit OŠ KrÚ JMK Charakteristika drogové scény JMK (Výroční

Více

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Dotazník o podstoupené terapii (TSR) Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY Minimální preventivní program prevence rizikového chování u dětí a mládeže pro ZŠ a MŠ Lučina pro školní rok 2014/2015 ZŠ a MŠ Lučina, okres Frýdek-Místek, příspěvková

Více

- Novela vyhlášky 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.

- Novela vyhlášky 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. Základní škola Ostrava-Slezská Ostrava, Bohumínská 72/1082 Školní preventivní strategie školy na roky 2014 2019 Platná legislativa: - Metodické doporučení 21 291/2010 - Metodický pokyn k řešení šikany

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých

TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých ve školách a školských zařízeních při podezření z užití návykové látky Manuál vhodného postupu Mgr. Lenka ENDRÖDIOVÁ, MUDr. Pavel KABÍČEK, CSc., Mgr. Jaroslav ŠEJVL, Mgr. Jarmila

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA Priorita 1 Opatření 1.1. Rozvoj nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Rozšíření sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve Znojmě o

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

ŠKOLNÍ ROK 2013-2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE. Název a adresa školy, pro Gymnázium Trhové Sviny

ŠKOLNÍ ROK 2013-2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE. Název a adresa školy, pro Gymnázium Trhové Sviny MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2013-2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro Gymnázium Trhové Sviny kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. František Slípka Telefon na ředitele

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ JK, o. s. pracoviště ve Strakonicích Drahuška Kolářová Centrum pro zdravotně postižené JK, o. s.

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence Miluše Stehlíková Petra Václavová OBSAH 1. Představení programu SPP 2. Popis třídy 3. Zakázka školy 4. Průběh setkání 5.

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Slunečnicová zahrada Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Projekt Slunečnicová zahrada Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášený MŠMT, podpořený ESF (5/2010 4/2013), působnost projektu

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Oblast výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností (vyhláška 505/2006 Sb., 27 a) Volný vstup a pobyt v zařízení základní nabídka

Oblast výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností (vyhláška 505/2006 Sb., 27 a) Volný vstup a pobyt v zařízení základní nabídka NABÍDKA SLUŽEB KLUBU DĚTÍ A MLÁDEŽE ZLÍN Služby poskytované nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež Klub dětí a mládeže jsou rozděleny do třech oblastí podle míry nízkoprahovosti, přístupnosti klientům.

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Cíle: - působit na zdravý životní styl dětí, uvědomovat si svou vlastní zodpovědnost vůči svému zdraví výchova

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2009/2010

Minimální preventivní program pro školní rok 2009/2010 Minimální preventivní program pro školní rok 2009/2010 Základní škola Chrast Tel.: 469 667 195 e-mail: lenka.budinska@zs.chrastuch.indos.cz zdenka.modrackova@zs.chrastuch.indos.cz ivana.celnarova@skola-chrast.net

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. - vysvětlí, za jakých podmínek může člověk uzavřít manželství - uvede možné důsledky předčasně založené rodiny

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 I. Obecně prospěšná společnost Gaudia o organizaci 1) Úvod Gaudia, o.p.s. sdružuje profesionály z lékařské, psychologické, psychoterapeutické, socioterapeutické

Více