SLOVNÍK ČESKO QUENIJSKÝ. PRACOVNÍ VERZE červen Tencë Quen lairessë (kterýž lze také stáhnout na webu Quenyalambë)

Transkript

1 SLOVNÍK ČESKO QUENIJSKÝ PRACOVNÍ VERZE červen 2009 Toto je předběžná verze slovníku Tolkienovy quenijštiny, na kterém jsem dlouhou dobu pracoval a ještě pracovat budu. Slovník je svým abecedním rozsahem úplný, ale ještě jej čekají nejméně dvě kola úprav, obsahové a formální, z nichž první už (ale velice zvolna) probíhá. Poznámky ke slovům vysvětlující gramatiku a použití jsou leckdy nedostatečné; odkazy na Gramatiku jsou marné, neboť ta ještě vůbec napsána není; odkazy na kořeny nemusí vzhledem k provedeným úpravám Kořenovníku (kterýž lze také stáhnout na webu Quenyalambë) sedět. Slovník neobsahuje žádné vysvětlivky zkratek ani struktury hesel. Přesto by však zásadní chyby již neměly být přítomny, a proto myslím, že by text už mohl být použitelný přinejmenším použitelnější než ono donekonečna kopírované česko quenijské slovníkové podhoubí, na které narazíte na každém druhém blogu. Budu Vám vděčný za jakékoli připomínky ke slovníku, upozornění na nesrovnalosti, náměty k úpravám. Tencë Quen lairessë 2009.

2 a bez A a 1. všeob. ar [PE17, LotR, Et], arë (AD 1 ) [VT43, 48] 2. u přirozených dvojic, protikladů yo (JU), jako příp. -yë [VT49] 3. ve výčtu ta (TA 1 ) Ar se v řeči může přizpůsobovat: al l-, as s-. Tvar -yë se připojuje jako latinské -que : menel yo cemen, menel cemenyë nebe a země. abeceda tengwanda (TEK) [Et] aby v účel. větách anai (AN 1 ) [Q] Lze použít vazbu s dativem gerundia: Utúlielvë len restien. Přišli jsme, abychom ti pomohli. G Aegnor Aicanáro (GAJ 1 +NAR 1 ) [PM, S], Aicanár (AJAK+NAR 1 ) [MR], Ecyanáro (EK 1 +NAR 1 ) [VT41] Strašlivý oheň, Ostrý plamen. ach! ai! [RGEO, QL] ale nan [LR], nán, ná (NDAN) [Et], mal [VT43] U nás se nejčastěji používá nan, ale kupříkladu HKF upřednostňuje mal, jehož navrhované zakořenění (MA3+LO) je dle mého skromného názoru vratké. alej aldëon(d-) (GALAD) Aman Aman a ský amanya (AMAN) [WJ] Jako podst. mn. Amanyar amanští elfové. amen násië (NA 2 +SI) [VT43] Podle významu: je [to] tak, budiž tak. Anduina Anduinë (ANAD+DUJ) Dlouhá řeka. Angband Angamando [MR, S], Angamanda (AÑG+MBAD) [Et] Železný žalář. ano ná (NA 2 ) [VT49, QL], váhavě či s podmínkou nácë (NA 2 +KE 2 ) [VT49] Výraz ná je vlastně sloveso ( je [to tak] ); mluví-li se o minulosti, použije se minulý čas né. Méně vhodné je tancavë, jistě. Aragorn Aracorno Význam možná Uctívaný král (ARAN+ÑGOR). Další jména viz Elfkam, Chodec. Arnor Aranor, Arandórë, Arnanor, Arnanórë (ARAN+NDOR) [Let] Královská země ; dříve zvána Follondië, Turmen Follondiéva Říše severního přístavu. Arothir Artaher (Artahér-) (ARAT +KHER) [PM] Vznešený pán artefakt tamna (TAM 2 ) Zákl. význam zřejmě příčestí vyrobený. asi, možná cé (KE 2 ) [VT44, 49] atd. netë, netë (ENET) [VT47] Používá se tam, kde tři tečky ve výčtu, vprostřed i na konci řady. athelas asëa aranion (ATH, ARAN) [LotR, PE17] V quen. znamená bylina králů. Avari mn. Avari (AB), Avamanyar (AB+AMAN) [WJ] Neochotní a Ti, kteří odmítli jít do Amanu. ave! aiya! [LotR, PE17, VT43], aia! (AJ 1, GAJ 1 ) [PE17, VT43] Pozdrav patrně velmi vznešený, dnes ovšem používaný běžně při setkání. Pro takový účel je ale vhodnější alla zdar!. až do, až k předl. tenna (TEN 2 ) [LotR, UT, VT44] B babička haruni ; aramil (AR 1 +AM 1 ) [LF], anamillë (AN 1 +AM 1 ) [?] báje, bajka, pověst nyarië (NJAR) balit, ovíjet vaita- (WAJ 1 ) [VT46, QL], lap- (LAP 1 ) balón pusulpë (PUTH) Balrog Valarauca [PE17, S], Valarauco (BAL+ +RUK) [WJ, S] Démon moci. Barad-dûr Taras Lúna (TAR 1 ), Lúnaturco (TURUK) Znamená zřejmě temná věž jako v sindarštině. barbar calimbo ství calimbarië barevný quilëa, ve slož. -quilëa, -quila (KWIL) Ve složeninách doloženo jako mající barvu něčeho : helinquila, saquila. barv a quilë it, zdobit quilya- (KWIL) báseň lairë [Et], lirit, liritta (LIR) Hom. lairë léto (LAJ). básník maitar (MAJ 1 ), lairemo (LIR) [PT] Zákl. významem slova maitar je umělec. bát se ruc- (RUK) [WJ] Předmět je v ablativu: Lá rucilmë lócello. Nebojíme se draka. bavlna, vlákno línë (LI 2 ) Stejně znějící slovo od koř. SLIG znamená pavučina [Et]. bázeň, uctivá áya (GAJ 1, AJ 1 ) [PM] Vyloženo jako hluboká úcta a pocit vlastní malosti v přítomnosti věcí či bytostí majestátních a mocných. bázlivý, ustrašený caurëa (KAWAR) bažant cecet (ceceht-) (KEK) bažina luxor (LUK 3 ) Možná je to mn. č. od luxo, tedy = blata. bdělý 1. nespící cuiva (KUJ) 2. ostražitý tirinwa (TIR) Cuiva upraveno z coiva v rámci rozlišování kořenů KOJ a KUJ. běda! ai! [RGEO, PE17] bedna, krabice colca běh, závod yuro (JUR) Belegaer Alatairë (ALAT+AJAR) [Et] Sind. Veliké moře. Belegost Túrosto (TUR+OSOT) [WJ] V khuzd. Gabilgathol, česky se překládá jako Velehrad. Beleriand Valariandë (BAL+JAN 1 ) [LR]; Heceldamar, Heclemar (3EK+ELEN+MBAR) [WJ] První pojmenování je patrně převzato ze sindarštiny; druhé znamená Země opuštěných (elfů) a bylo používáno amanskými učenci. bělost ninquissë (NIKW) [Et] beran camo [PE16] bez 1 podst. sarco [PE16] Stejně znějící slovo QL překládá maso (SARAK). 2 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

3 bez bručet bez 2 předl. ú (U) [VT39, PE17] Pojí se s genitivem: ú calo bez světla. bez(e)- jako příp. -lóra (LO) [VT45], -enca (NEK 2 ) ; -viltë, -valta [QL, GL]; jako předp. nec- (NEK 2 ) Lze odvozovat slova jako esselóra bezejmenný. Češtině je bližší předpona, její použití však ve známých zdrojích nenacházíme. bezpeč í varnassë ný, v bezpečí varna (BAR) [Et] běžet nor- (NOR), yur- (JUR) [QL, Et]; o dvojnožci locu-, min. lonquë (LOKW), o zvířeti lop- (LOP) Locu- upraveno z loqo-. bič falampa ovat falpa- (SPALAP) [HKF] bíd a angayassë ný angayanda (ÑGAJ 1 ) bílit ninquita-, min. ninquitánë (NIKW) [Et] Stejně znějící slovo znamená zářit bělostí, liší se minulým časem. bílý ninquë (NIKW) [Et, PE17, QL]; jako oblaka fána [Et, VT46, MC], fanya (SPAN 1, PHAN 2 ), jako sníh lossëa [VT42, PE17], lossë (LOS 2 ) [RGEO]; bledý isca (IS 2 ) Fána i fanya též podst. oblak, lossë sníh. bít, bušit tarama- (TARAM) ; kladivem namba- (NDAM) [Et], klepat pet- (PET), bubnovat tompa- ; plácat palpa- (PALAP) [Et] blaho, bohatství alma (GAL 1, AL 1 ) [Et] bláto luxo (LUK 3 ) blažen ý almárëa, alya (GAL 1, AL 1 ) [Et] B á říše Aman (AMAN) [S, VT49] bleděmodrý jako nebe helwa (3EL) [Et] blednout sinta- (THIN) [Et] bledý isca (IS 2 ); nemocí leucë (LEW), zimou ninquë (NIKW) [WJ]; nejasně viditelný néca [MC]; též okrový malwa (SMAL, MAL 2 ) [Et, QL] Slovo ninquë se obv. používá ve významu bílý. blesk Někt. české slovníky mají sarco, ale jedná se o angličtinářský omyl: správný význam je maso ( flesh flash ). Známe slovo íta (viz záblesk ), ale to možná není tak úplně ono. blízk o přísl., předl. tangë (TAÑG 2 ), har, harë (KHAD) ý tangë (TAÑG 2 ) blíže amna, ambena (AM 2 +NA 1 ) bloud ění ránë [Et], ranya [VT42] it ranya- (RAN) [Et] blýska t se tin- (TIN) [Et, PE17], ita- (IT 1 ) [PM], ilca- [MC] vý tinda (TIN) [Et], itila (IT 1 ) [PM] bobule melpo Upřesněno jako plod typu angrešt. bod, tečka tixë (TIK) [Et] bodat nasta- (NAS), erca- (EREK) [Et] bohatství ausië, autë (AW 2 ), n. blaho alma (GAL 1 ) [Et]; lar (LAR) [VT45] Jiným významem slova lar je tuk. bohatý herenya (KHER) [Et], autë (AW 2 ), alya (GAL 1 ) [Et]; tučný lárëa (LAR) [VT45] PE17 překládá alya (AL 1 ) jako dobrý. bohyně v polyteismu Valië (BAL) [S], Valatári (BAL+TA3) [Et] Zřejmě vhodné výrazy pro překlad tohoto slova do quen., v rámci Tolkienovy mytologie však mají konkrétnější obsah. bochník chleba cornë, mastacornë, cormasta (KOR, MBAS) [PE16] bojovat, zacházet se zbraní mahta- (MAK) [Et] Splývá se stejně znějícím slovesem držet, ovládat (MA3). bojovník mahtar (MAK) [Et, PE16], ohtatyaro (OKOT+KJAR) [Et], ohtar (OKOT) [UT]; s mečem macar (MAK) [VT39] Ohtar přesněji též titul v númenorejském vojsku. bok, kyčel oswë Angl. hip. Kontext nedostatečný, ale příbuzné slovo kloub nasvědčuje překladu bok spíše než šípek. bolest naicë, naicelë (NAJAK) [Et], ongwë (OÑG), krutá ñwalma (ÑGWAL) [VT46] bolestivý naicelëa (NAJAK) [Et], naiqua, či působící zármutek naica (NAJ) bolet onga- (OÑG), n. trápit quol- (KWOL) ; silně ñwalya- (ÑGWAL) [Et] Onga- upraveno z ongo-. borovice sondë (THON) [PPQ], hórë ; nebo jedle aiquairë (AJAK), súcë (SUK 2 ) Hom. hórë (KHOR) popud. Je-li druhou složkou slova aiquairë kořen GAJ 2, lépe se hodí pro význam borovice než jedle. bota hyapat (SKJAP) [Et, VTe], hyapa; pevná saipo (SAJAP) ; lehká patinca (PAT 2 ) boule pulmë (PUL) bouře, hukot bouře raumo [MC] Kořen patrně RAW či RAM 2. Boží Eruva (ER) [VT44] Vl. posesiv od Eru. bož ský (valarský) valaina, mající božskou moc či autoritu valya ství, stvo valassë (BAL) [Et] brada venta (WET) bradka, vous fanga (SPANAG) [Et] brambor cemmas (KEM+MBAS) [LF] Zemní chléb. brána ando [LotR, PE17, Et], velká andon(d-) (AD 2, AN 1 ) [Et] bratr 1. toron (torn-) (TOR 1 ) [Et], háno, hovor. hanno (KHAN 2 ) [VT47]; onóro (WO+NO 1 ) [Et] 2. přísahou otorno (WO+TOR 1 ) [Et] Onóro znamená vl. sourozenec. bratrství 1. onórassë (WO+NO 1 ) [Q] 2. přísahou otornassë (WO+TOR 1 ) [Et] brod, přechod tarna (TAR 2 ) brož, spona tancil (TAK) [Et] brnk, nutí tingë (TIÑG), tango (TAÑG 1 ) [Et] at tinga- (TIÑG) [Et], quinga- (KWIÑG) Quinga- upraveno z quingi-. bručet, mumlat nurru- (NUR 2 ) [MC] SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 3

4 brzy čárka brzy rato [FCL] břečka ze sněhu tiquilin(d-) (TIKW) břečťan etil břeh moře, jezera či široké řeky hresta [MC], kde jsou silné vlny falassë (PHALAS) [VT42, S]; rychlé řeky ráva (RAB 2 ) [Et] Hom. ráva (RAB 1 ) divoký. břemeno cólo (KOL) [VT39], náklad cúmë, cumbë (KUM) Cumbë znamená též hromada, návrší. břevno, příčník hwarma (SKWAR) [Et] březen súlimë (THU) [LotR, S] Znamená větrný. břich atý faura o velké famba (PHAB) bříza silwin(d-), silqueléni (SIL) ; hwindë Silqueléni je přesněji přeloženo jako bříza bělokorá a má znamenat paní s dlouhými vlasy. Hom. hwindë vír [Et]. buben menší tompa ; n. tamburína rambil, rambillë (DARAM) [PPQ] bublina pumpolë, pumpo (PUP) Pumpo znamená též měchýř, puchýř. bučina neldorion budoucnost apamë, apalúmë (AP 2 +LU 1 ) [PPQ], ellúmë (EN 2 +LU 1 ) [LF] bůh Vala, mn. Valar, Vali (BAL) [Et, S, PE17]; Valatar (Valatár-) (BAL+TA3) [Et] Patrně vhodné výrazy pro označení polyteistických bohů. V rámci Tolkienovy mytologie mají však konkrétnější obsah. Bůh Ilúvatar (ILU+AT 1 ) [Et, S, QL], Eru (ER) [VT43, PE17, Et], Ainatar (AJAN+AT 1 ) Výrazy v doslovném překladu znamenají po řadě Otec všeho, Jediný, Svatý otec. buk feren (fern-), fernë (PHEREN) [Et], neldor, neldorin [QL, PE16] Podle Silmarillionu se neldor (NELED+ORON) možná konkrétněji vztahuje ke stromu Hírilornu se třemi kmeny. buk ový ferinya vice ferna (PHEREN) [Et] buráce jící rávëa ní rávë [MC] Etymologickým základem je patrně RAB 1 či RAW. bydlet, zůstávat mar- (MBAR) [LotR, UT] býk mundo [Let], tarucco, tarunco (TARU) Hom. mundo (MBUD) čumák. Další dva výrazy znamenají rohatý. bylina léčivá asëa (ATH) [PE17, LotR] Uvedeno v užším významu jako athelas (asëa aranion), ale snad lze použít pro bylinu obecně. býložravý, vegetariánský lausimatwa (LAW 1 + +MAT) bystrost smyslů laicë (LIK) [Et]; mysli návë (NAW) bystrý laica (LIK) [Et, VT45, QL]; myslí finwa (PHIN 1 ) být 1. plnovýznamové ëa, min. engë (EÑ) [UT, VT39, 49] 2. sponové ná, min. né (NA 2 ) [RGEO, VT43, 49], zápor umë (UM 1 ) [Et]; ye, v příponě -ië [LR] Sponové sloveso se často vynechává. Tvary ye, -ië nejsou mimo starou Fírielinu píseň použity. bytí návë (NA 2 ) Hom. důvtip (NAW). bytost, živá coitë (KOJ) C ced ník, síto colucë it colu- [LF] Celeborn Telporno [Let], Teleporno (KJELEP+ +OR, ORON) [UT, PM] Stříbrný vysoký nebo Stříbrný strom. Celebrimbor Telperinquar [PE17, S], Tyelpinquar [PM, VT47], Telpinquar (KJELEP+ +KWAR) Stříbrná pěst, Stříbroruký. celý quanda (KWA 1 ) cennost (zejm. klenot, šperk) mírë (MIR 1 ) cenný, drahý valda Možná lze použít ve vazbě jako být hodný (čeho), stát za (co) : Umis valda culusto rácina. Nestojí to za zlámanou grešli. cesmína ercassë (EREK) [Et], piosenna cesta 1. tië, mn. tier (TEÑ 2 ) [Et, PE17]; 2. výprava lenda (LED) cihla, dlaždice telar [PE13, 16] cíl mentë (MET) [Et] cín latúcen(n-) cínový latucenda cit, pocit tendilë (TEN), emoce walmë (WAL) citát, citace eques(s-) (KWE) [WJ] Doslova znamená řekl on. cítit 1. hmatem tenya- (TEN) 2. duševně *fel- [L. F., VT41] citlivý tendilëa, tentima (TEN) cizí ettelëa (ET) [Et, VT45] cizina ettelë (ET) [Et, VT45] co táz. man (MA) [LR], mana [PM], vzt. ya (JA 1 ) [VT43], i [VT42] Výraz man je lépe doložený ve významu kdo. Slovo mana možná obsahuje na = být, tedy znamená co je. I je víceúčelové vztažné zájmeno a určitý člen. cokoli *aiqua (KWA 3 ) [H. F.] cožpak ne laumë (LA+UM 1 ) [Et] Příklad: Laumë ecénielyes? Cožpak jsi to neviděl? cuchat, zamotávat fasta- (PHAS) [Et] Curufin Curufinwë (KUR+PHIN) [VT41] cválat lopo- (LOP) Č čaj tyé čára tië, rovná tëa (TEÑ 2 ) [Et] Obojí znamená též cesta, silnice. čárka (diakrit.) andatehta (ANAD+TEK) [PE17, Et] Znaménko pro prodloužení samohlásky. 4 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

5 čaroděj dědic čaroděj sairon (SAJ 1 ) [Et], z řádu Moudrých ze Západu Istar (IS) [UT, S] Istari se vykládá jako Ti, kteří vědí. čas lúmë (LU 1 ) [PE17, Et, QL]; lú [Et] Lúmë ( časové období jakkoli dlouhé, ale omezené ) se též překládá jako hodina. Lú (též příležitost ) je patrně bod v čase. časný, ranní arinya (AR 3 ) [Et] časový lúmia (LU 1 ) Zřejmě též dočasný, pomíjivý. často *rimbo (RIM 1 ) [L. F.] častý, četný rimba (RIM 1 ) [Et] čekat *lúmar- (LU 1 +MBAR) [L. F.] čelist nangwa (NAK) [Et]; mn. čelisti anca (ANAK) [LotR, S] čelo timbarë [PE14] čep peltas (peltax-) (PEL 1 +TAK) [Et] otočné upevnění čepel hyanda (SJAD), zejm. meče maica (MAK) [VT39], poet. russë (RUS 2 ) [Et] černoruký morimaitë (MOR+MA3) [LotR, VT49, SD] černý morna (MOR) [MC, PE17, QL], morë [Et], morqua ; ve slož. mori- [LotR, PM, SD] Morë může být též podst. jm. temnota. čerstvý loitë (LAW 1 ), virya (WIR 2 ) [VT46], céva (KEW) [VT48] červ wembë (WEB) červen Nárië (NAR 1 ) [LotR] Slunečný nebo Ohnivý. červenec Cermië [LotR] červenka cilapi, cilapincë červený carnë (KARAN) [Et, PE17, QL], ve slož. carni- [S]; ohnivý narwa (NAR 1 ) [Et], ruměný roina (ROJ 2 ) [Et], aira (GAJ 2 ) [Et], do zlata culda, culina (KUL) [Et], do oranžova carmalin (KARAN+MAL 2 ) ; Van. nasar [WJ] červík testë česat pecu- (PEKW) četný, častý rimba (RIM 1 ) [Et] čí táz. *mava (MA 1 ) [H. K. F.], *mano [L. F.] čich nustë (NUS 1 ) L. F., patrně podle nísima, upravuje na *nistë. čichat, očichávat nuvu-, min. núvë (NUPH) čin *tyar(d-) (KJAR) [Et], carda (KAR) ; zlý uxarë, uscarë (UTH+KAR) Tyar upraveno ze zruš. car(d-) (KAR). činel tontil, tontilla činitel tyaro (KJAR) [Et] číslo, počet nótë (NOT) [Et] číslovka notessë (NOT+ES) [VT47, 48] jméno čísla číst cenda- (KEN) [VT41], tengwa- [VT49]; potichu henta-, nahlas et-henta (KHEN) Původním významem cenda-, henta- je pozorovat, prohlížet si. čistit poita-, min. poinë (POJ) čistotný poitima (POJ) [L. F.] čistý poica (POJ) [Et, QL], soina (SOW), alluva (ALU) číše sungwa (SUK), súlo (SUG) [Et], yulma (JUL 2 ) [RGEO, PE17, VT49] Hom. yulma uhlík, doutnající dřevo (JUL 1 ). člověk z Mladších dětí Ilúvatarových atan (AT 2 ) [WJ], fírima (PHIR) [WJ, PE17] Dále a přesněji viz lidé. Neurčitý podmět viz někdo. čtení tengwië [VT49], hentië (KHEN), knih parmahentië (PAR) čtrnáct *canquë (KANAT) [VT48] čtvrtek 4. den v 6-denním týdnu Aldúya (GALAD), v númenorejském 7-denním Aldëa [LotR] První výraz znamená den Dvou stromů, druhý Den stromu. čtvrt ina canasta, casta (KANAT+SAT) [VT48] ý cantëa (KANAT) [VT42] čtyři canta (KANAT), ve slož. někdy can- [Et, PE17, VT48] čtyřúhelník, čtverec *cantil(d-) (KANAT+TIL 1 ) [P. T.] čumák, rypák mundo (MBUD) [Et] Též býk. D dále za něco/něčím ambela (AM 2 +LA3) daleko haiya, háya (KHAJ) [Et, SD], hodně vahaiya, vaháya (AW+KHAJ) [SD, LR] daleký, vzdálený haira (KHAJ) [Et], hodně eccaira (ET+KHAJ), avahaira (AW+KHAJ) [Et] dálka *hayassë (KHAJ) [P. T.] další enta (ENET), jiný, ostatní exa (EKES) [VT47] Slovo enta znamená především tamten. dar anna (AN 1 ) [LotR, Et, S] dárce anto (AN 1 ) [Et] Hom. anto ústa. dárkyně antë (AN 1 ) [Et] Dárkyně chleba (lembasu) massánië (MBAS+ +AN 1 ) [PM] Darovaná země Andor, Andórë (AN 1 +NDOR) [S, SD] Jméno Númenoru. darovat, dát anta- (AN 1, AM 2 ) [Et, VT43, PE17] Hom. anta (AN 1 ) tvář. dařit se, prospívat al- (GAL 1 ) [Et] datel tambaro (TAM 1 ) [Et] dav, tlačenice sanga (STAG) [Et, QL], úmë (UM 2 ) dávno andanéya (ANAD+NA 2 ) [VT49] dávný yára (JA 2 ), yárëa, yalúmëa (JA 2 +LU 1 ) [Et] dbát, věnovat pozornost cim- [GL] dcera yendë, příp. -ien (JEN 2 ) [Et], yeldë, příp. -iel (JEL) [Et, UT, PE17], seldë (SELED) [Et, VT46] dědeček haru, *aratar (AT 1 ) [L. F.] dědic aryon (GAR+JON), haryon (3AR+JON) [Et] SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 5

6 dědictví domov dědictví, děděná cennost atamir (AT 1 +MIR 1 ) dech súlë (THU) [Et], hwesta (SWES) [Et] Súlë může znamenat i duch, hwesta vánek. dějinný, dějepisný lúmequentalëa (LU 1 +KWET) [Et] dějiny, dějepis lúmequentalë (LU 1 +KWET) [Et], quentalë (KWET) [VT39]; dějepisný spis quentasta (KWET) [VT39] děkovat hanta- (3AN 2 ) [UT] dělání carië (KAR) dělat car- (KAR) [Et, PE17, QL] Použitelné snad ve všech významech. démon rauco, arauco (RUK) [WJ, Et], rauca Mocné, strašné a nepřátelské stvoření. Démon moci v. Balrog den 1. doba denního světla aurë (AR 2, UR 1 ) [PE17, S], arë, arië, arya (AR 2 ) [Et], árë [S]; 2. jednotka času ré [LotR], árë [PM] Den (ré) jakožto 24hodinový časový úsek skládající se z aurë a lómë se počítá od západu slunce, nikoli od půlnoci. desátý quainëa (KWAJAM) [VT42] deset quëan, quain (KWAJAM) [VT48]; maquat (MA3+KWA) [VT47] Maquat znamená dvě ruce, tj. dvě pětice, používá se pro skupinu deseti objektů. desetina *quaista (KWAJ+SAT) [VT48] Upraveno z caista. děsit sosta- (THOS) děsit se sorya- (THOS) desítková soustava *quaistanótië (KWAJ+STA+ +NOT) [VT48], maquanótië (MA3+KWA+NOT) [VT47] déšť jemný mistë (MISID) [Et], timpë (TIP) ; zlatý déšť (rostlina) lindelohtë (LIN 1 +LO3) Děti Aulëho mn. Auleonnar (ON) [PM] Tj. trpaslíci. Děti Ilúvatarovy mn. Eruhíni (j. č. Eruhin) (ER+KHIN) [WJ, S], Híni Ilúvataro (KHIN, ILU+ +AT 1 ) [S] Tj. elfové a lidé. devatenáct neterquë (NETER) [VT48] devátý nertëa (NETER) [VT42] devět nertë (NETER) [Et, VT48, PE17] devítina neresta (NETER+SAT) [VT48] díkůvzdání hantalë (3AN 2 ) [UT] díl, část *cirma (KIR) [L. F.], zejm. ze stejných asta (ASAT 2 ) [VT48] Nejčastěji používáno ve významu díl roku, tedy měsíc. díra otvor assa (GAS) [Et], dutina unquë (UNUK) [LotR, Et], jáma latta (DAT) [Et], sat (sapt-) (SAP) diskutovat, rozmlouvat *artaquet- (THAR 2 + +KWET) [B. S.] Podle sind. athrabeth. dítě hína, mn. híni (KHIN) [WJ, S], ve slož. -hin, mn. -híni [WJ]; v oslovení malého dítěte hina, hinya [WJ]; onna (ON) [VT49, PE17], onwë Hinya je zkrácený tvar hinanya, mé dítě. dívka vendë (WENED) [Et, PE17, VT47], ven(d- ), ve slož. -wen [Et, S]; dospívající nettë (NETH) [VT47] Vendë je dívka jakéhokoli věku od narození do svatby. divočina ravanda (RAB 1 ) [VT46] divoký verca (BEREK) [Et], hráva (SRAB), ráva (RAB 1 ) [Et], dravý ravin (RAW) Hom. ráva (RAB 2 ) břeh. divoši Hravani (SRAW) [WJ], Hrávani Tak nazývali Eldar lidi mimo Atani. Též Hrónatani jako protiklad k Núnatani. Hravan doloženo i ve význ. divoké zvíře (SRAB). dlabat, hloubit unca- (UNUK) [Et] dlaň sevřená camba (KAB) [VT47], cambë [Et]; plochá palta (PALAT) [VT47], paltya Camba = ruka, s prsty více či méně sevřenými, nastavená k přijímání nebo držení. dlaždice, cihla telar [PE16] dlouho andavë (ANAD) [LotR, Let] Dlouhopolsko Andafalassë (ANAD+PHALAS) Sind. Anfalas. dlouhý anda (ANAD) [Et, PE17], a tenký lenwa dmout se tiuya- (TIW) [Et] dnes síra, siar, siarë (SI+AR 2 ) [VT43] do minna (MI+NA 1 ), mir (MI+DA) [Et], konc. allativu -(e)nna (NA 1 ) [LotR]; časově tenna (TEN 2 ) [LotR, UT, VT44] dobro márië (MAG 1, MAN 1 ), manë (mani-) [VT49, QL] dobrý mára (MAG 1, MAN 1 ) [Et, VT47, PE17], zast. marna (MAN 1 ) ; alya, alima (AL 1 ) ; o člověku faila (PHAJ 1 ) [PM]; chutný matsa (MAT) Faila se vztahuje k morálnímu dobru duši (fëa) převažující nad tělem. Mára od MAG se vysvětluje jako užitečný, o věci ale podle PE17 lze odvodit i od MAN 1 a tedy použít v širším významu. dobře mai (MAG 1 ) [VT47], v předp. mai-; zast. maië; márië (MAG 1 ), mandë (MAN 1 ) [VT49, QL], vandë (BAN) dokonalý ilvanya, ilvana (BAN) dokud ne tenna [LotR, VT49], mennai [VT27] Lemyuvan sinomë tenna entulilyë. Zůstanu tady, dokud se nevrátíš. dole, dolů undu (UN), nún (NU) [Et], ve slož. un-, undu- (UN) [RGEO, PE17] domněnka intya (INIK) [Et] domnívat se intya- (INIK) [Et] domov már (mar-), mar (MBAR) [VT45, S], ve slož. -mar; mélamar (MEL+MBAR) Már též vlast. Používá se v názvech zemí a měst. Mélamar domov, místo narození, místo, z nějž obyvatelé museli odejít n. byli vyhnáni válkou. 6 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

7 Doriath dvojitý Doriath Lestanórë [WJ] dosáhnout rahta- (RAK 2 ) dospělý u muže vëa (WEG) [Et] dost, dostatečně faren (PHAR) [VT46] dostat ñet- (ÑGET) dostatečný fárëa (PHAR) [Et, LR] dostatek fárë (PHAR) [Et], farmë [VT46] došek tupsë (TUP) [Et] dotýkat se fyz. appa- (AP 2 ) [VT44], tenya- (TEN) ; přen. ap- (AP 2 ) [VT44] doušek suhto (SUK 1 ) [Et], yulda (JUL 2 ) [RGEO, PE17] doutnat *yul- (JUL 1 ) [Q.] dovednost curwë, ve slož. curu- (KUR) [Et, PM] Technická dovednost, vynalézavost. dovnitř minna (MI+NA 1 ), mir (MI+DA) [Et] dovolit lav- (DAB) [Et] drahocenný mirwa drahý 1. cenný mirwa, velmi mírima (MIR 1 ) 2. milý melin (MEL), moina (MOJ) [Et], melda (MEL) drak lócë (LOK) [Et, PE17, GL], hlócë (SLOK) angulócë (AÑGU+LOK) [Et], okřídlený rámalócë (RAM 1 ), ohnivý urulócë (UR 1 ), vodní lingwilócë (LIW) [Et], který hlídá poklad föalócë (PHO3) dráp atsa (GAT 1 ) [Et], racca [SD] drápatý raccalepta (LEP) [SD] dravec, predátor laman raustëa (LAMAN, RAW) Upraveno z lama raustëa. drobek mië [PE13] Drobní trpaslíci Picinaucor, Pitya-naucor (PIK+NUK) [WJ], nuxor (NUK) Též Attalyar dvounozí, neboť byli zprvu považováni za vzpřímeně chodící zvířata. drobný pitya (PIK) [WJ], titta (TIT) [Et] drolit se ruxa- [MC] drsný, násilný naraca (NARAK) [Et] drtit mal- (MAL 1 ) Drúadan Rú, Rúatan [UT] druh 1, odrůda nostalë (NO 1 ) druh 2, věrný satar, sarto (SATAR) Druhorození Apanónar (AP 3 +NO 1 ) [WJ, S] Elfí pojmenování rasy lidí. druhý attëa (ATAT) [VT42], atya (AT) [VT41], zast. tatya (TAT 2 ) [WJ, VT42]; následující neuna (NDEW) [Et] dryáda tavaril, v mužském rodě tavaro, tavaron (TAWAR) [Et] držet 1. mahta- (MA3) [VT47] 2. ponechávat si *hep- (KHEP) [A. B.] 3. při čem/kom himya- (KHIM) [Et] Hom. mahta- (MAK) bojovat, vládnout zbraní. dřevěný taurina (TAWAR) [Et], toina (TAW), turúva (TUS 2 ) [QL, PE16], tuhý tauca (TAW) dřevo tavar (TAWAR) [Et], töa (TAW) [VT39, PE17], zejm. palivové turu (TUS 2 ) [QL, PE16]; ve slož. turu- [UT] Töa se pro svou shodu s výrazem pro vlnu (TOW) obvykle nepoužívá. dřít tvrdě pracovat móta- (MO 1 ) [Et], mol- dříve yá (JA 2 ) [Et] dub norno (DORON) [Et], nordo, nornë duben Víressë (WIR 2 ) [LotR] dubový nornëa (DORON) duha helyanwë (3EL+JAT) [Et] Nebeský most. duch fairë (PHAJ 1 ) [MR, MC, PE17], súlë (THU) [LotR], ëala (EÑ) [MR], uniklý z mrtvého těla manu (MAN) [Et] Fairë je obecné, lze použít též jako přízrak ; ëala ( jsoucí ) je takový duch, jehož přirozeností je existovat bez těla. Súlë může znamenat taky dech. Duch svatý Aina Fairë (AJAN, PHAJ 1 ) [VT44], Airefëa (GAJAS+PHAJ 1 ) [VT43] důl sinquelë (SINIK), felco (PHELEK) Felco též jeskyně, podzemní příbytek. důležitý valdëa (BALAD), životně vildima dům cöa (KAW 1 ) [VT47, WJ], car(d-) (KAR) [Et], martan (martam-), martaman (martamn- ) (MBAR+TAM 2 ) Cöa (pův. zejm. skromnější přístřeší, bouda) lze použít metaforicky jako tělo. Dúnadané mn. Núnatani (NDU+ATAN) [WJ, PE17], tarhildi, tarcildi (TAR 1 +KHIL) dupat, dusat *vatta- (BAT) [B. S.] dusit quosta- (KWOD) ; dusit se quor-, min. quondë (KWOD) Též topit (se). duše obývající tělo fëa (PHAJ 1 ) [MR, WJ, PE17] dutina unquë (UNUK) [LotR, Et], rotto (ROT) dutý unqua (UNUK) [Et], ronta, rotwa (ROT) důvěra, věrnost astar (SATAR) důvěrný oholima V gramatice 1. os. duálu inkluzivní my dva. důvod *tyasta [L. F.], *tyarwë (KJAR) [D. W.] Tyasta upr. z casta jako přizpůsobení novějšímu kořeni. důvtip návë (NAW) Hom. bytí (NA 2 ). dužina maru (MAR) dva atta (ATAT) [Et, PE17, VT42], konc. duálu -t (AT 2 ) [RGEO, PE17, VT47] dvanáct yunquë (JU+ENEK) [VT47, PE14, 17], *rasta (RASAT) [Et] dvanáctina yunquesta (JU+ENEK+SAT) [VT48] dveře j. č. fenna (PHEN) dvojče onóna, mn. ónoni (WO+NO 1 ) [WJ] Slovo je původně příd. jm. slovesné narozený jako jeden z dvojčat. dvojhláska ohlon (WO+SLON) [VT39], ocamna (WO+KAM 2 ) [VT44] Ohlon označuje jak samohláskový diftong, tak i dvojici souhlásek. dvojitý, dvojnásobný atwa (AT 2 ) [Et], tanta (TAT 2 ) [Et] SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 7

8 dvounohý hlad dvounohý attalaitë (AT 2 +TAL) [VT49, QL] dvounožec attalya (AT 2 +TAL) [WJ], attalin Attalyar je pojmenování Drobných trpaslíků. dvouruký atamaitë (AT 2 +MA3) dýchat súya- (THU) [Et] dýka sicil (SIK) [Et], naica (NAK, NDAK) [GL] dým páchnoucí usquë (USUK) [Et] dýmka *uscil, *uscillë (USUK) [T. D.] džbán, baňatá nádoba ulma E elf quendë (KWEN) [WJ, Et], m. quendu, ž. quendi [MR]; elda, ve slož. -el(d-) (ELEN) [WJ] Podrobněji viz Elfové. Elfie Eldamar (ELEN+MBAR) [PE17, Et, QL], Elendë (ELEN) [Et], Calaciryandë (KAL+KIR) [RGEO] Elfkam Elessar (ELEN+SAR 1 ) [LotR, UT], Elesar(n-) [VT49] Jméno Aragorna a jednoho klenotu. Elfové mn. Quendi (KWEN), Eldar (ELEN) [WJ, PM, Et, LotR], hrom. Quendelië, Eldalië (LI) [WJ, Et] Quendi jsou všichni elfové, Eldar nezahrnují Avari; v běžné řeči lze však Eldar použít s obecným významem. elfský quenderin (KWEN) [WJ], quenderinwa, eldarinwa (ELEN), ve slož. elda- [PM] Nejjednodušší příd. jm. by bylo quenya, ale to se používalo obvykle jen pro jazyk. elfština Elda-lambë, lambë Eldaiva (LAB, ELEN) [WJ] Elrond Elerondo (EL+RON) Elros Elerossë (EL+ROS) [PM] Hvězdná pěna emigrovat, opustit bydliště lenweta-, min. lenwentë (LED) ent Ento [L. F.] entka Entë [L. F.] Eriador *Eryandórë (ER+NDOR 2 ) [Q., PE17] etymologie quettasundolië (KWET+STUD) [VT26] existovat ëa, min. engë (EÑ) [PE17, VT39, 49] extrémně langë (LA3) Ezellohar Coron Oiolairë (KOR, OJ 1 +LAJ), Corollairë [S, WJ] F facka piltyë Úder, zejm. plochou dlaní. Sloveso je piltya-. fantazie nausë (NOW) [Et] Fëanor Fëanáro (PHAJ 1 +NAR) [MR, S] Ohnivý duch fialka helinillë (KHEL) fialový do modra helinwa, do růžova helinquila (KHEL) fíkovník mapalin (MA3+PAL) Též platan. Význam: plochá ruka čili dlaň. Fingon Findecáno (PHIN+KAN 1 ) [PM] flétna Panova polisimpë (POL 2 +SIP), dále v. píšťala. flétnista simpetar (SIP) fonetický, hláskový hlonítë (SLON) [WJ], hlonitë [VT48] fonetika lambelë (LAB) [VT39] Tak může být přeložen výraz noldorských učenců označující jazyk zejména z hlediska zvukového. fouknout hwesta- (SWES) [Et] frknout pus- (PUS 2 ) G Galadriel Altariel(l-) (ÑGAL, ÑAL +RIG) [PM, RGEO, PE17], Altáriel [UT, PE17] Dívka korunovaná zářícím věncem Gandalf Olórin (OLOS) [UT, PE17] Jeho maiarské jméno. Glaurung Laurundo, Undolaurë (LAWAR) [LT2] Glorfindel Laurefindil, Laurefin(d-) (LAWAR+ +SPIN) Gondolin Ondolindë, Ondolin(d-) (GONOD+ +LIN 1 ) [PE17, S] Kamenná píseň Gondor Ondonórë (GONOD+NDOR, DOR) [VT42], Ondórë [VT49] Kamenná země. Starší název Hyallondië, Turmen Hyallondiéva Říše jižního přístavu. gramatika tengwesta (TEK) [Et] Dále v. jazyk. H had ango (angu-) (AÑGU) [Et], leuca (LEWEK) [LotR, PE17] hák ampa (GAP) [Et, LotR], atsa (GAT 1 ) [Et] halit fanta- (PHAN 1 ) [VT43, PE17], halya- (SKAL 1 ) [Et], vasarya- (WATHAR) [VT42] harfa ñandë, malá ñandellë (ÑGANAD) [Et], tanta, tantila [VT41]; hra na h. ñandelë [Et]; hrát na h. ñanda- [Et], tanta- [VT41] harfeník ñandaro (ÑGANAD), tyalangan(d-) (TJAL+ÑGANAD) [Et] hatit, ztěžovat hranga- (SRAG) havěť hrom. rausimë (RAW) hbitý, čilý tyelca (KJELEK) [Et] hedvábí samin hedvábný saminda, saminwa hejno imbilë (IB) Obvykle hejno malých ptáků. historie, příběh lúmequenta (LU 1 +KWET) [Et], lumenyárë (LU 1 +NJAR) [Et]; dějiny, dějepis lúmequentalë [Et] Hithlum Hísilómë (KHITH+DO3), Hísilumbë (KHITH+LUM) [Et] Správným překladem sind. jména je druhý výraz, ale obvykle se používal jen první. hlad saicë (SAJAK) 8 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

9 hladit hrobka hladit pasta- (PATH), lalta- (LAT 3 ) Pasta- též žehlit. hladký pasta (PATH) [Et], passa, latwa (LAT 3 ), runda (RUN 3 ) hladomor saicelë (SAJAK) hladovět saita-, min. sanyë (SAJ 2 ), saitya-, min. saixinë (SAJAK) Saitan jest každodenní povzdech mám hlad. Saitya- je v základním významu trápit hlady, ale v neosobní konstrukci znamená hladovět : Nyë saitya. hladový maita (MAT) [VT39], saiqua (SAJAK) hlas óma (OM) [Et, PE17, QL] hlasatel, herold tercáno (TER+KAN 1 ) [PM] hláska hlón (hlon-) (SLON) [WJ, VT48] Též prostě zvuk. hlášení canwa (KAN 1 ) [PM] Též rozkaz. hlava cas, cás (car-) (KAS) [Et, PE14, VT49, QL] Upraveno kvůli hláskovým pravidlům. od h. k patě telmello talmanna (TEL 1, TALAM) [Et] hlavní héra (KHER) [Et], též týkající se hlavy castëa (KAS) hle! ela! (EL) [WJ], yé! [VT47, PE17] Ela imperativní zvolání směrující zrak k viditelnému objektu. hledat saca-, min. sácë (SAK), cesta- (KETH) hlídka, stráž tiris(s-), tirissë (TIR) hlína cén (cem-) (KEM) [Et] hliněný cemna (KEM) [Et, VT45] hloh ehtar, pinehtar, pipinehtar (EK 1 ) hloubka tumbalë (TUB) Též hluboké údolí. hložinka pipin, piopin hluboký tumna (TUB) [Et, QL], núra (NUR 1 ) [Et] hlupák, nešika auco hmat tendë (TEN) hmota erma, orma [MR], hrón (SRON) Fyzická substance Ardy. Spolu s hrávë je protikladem fairë. hnát sl. horta- (KHOR) [Et], norta- (NOR), elta- [PE16] Norta- se používá ve vazbě jet (na zvířeti), viz tam. hnědý zejm. tmavě varnë, ve slož. varni- (BARAN) [Et] hněv rúsë (RUTH) hněvat se ursa- (RUTH) hněvivý rúsëa, ruxa (RUTH) hniloba, rozklad quelexië (KWEL) hnisat sistya- (SISIT) hnisavý sistina (SISIT) hnít queletya-, min. quelexinë (KWELEK) hnízdo orlí sornion (THORON) hnůj, lejno múco (MUK), odporná špína mut (muht-) (MUK) hnusit si feuya- (PHEW) [Et] hnusný naswa (NATH) hobit Perian(d-) (PER) [VT49], *Perino [L. F.] hodina lúmë (LU 1 ) [LotR, VT43] Spíše obecně čas, doba než 60 minut. hodit, vrhnout hat- (KHAT) Hom. hat- (SKAT) rozlomit se. Ve spojení hodit či střelit něco po někom (např. kopí) se s ironií používalo sloveso anta dát, darovat s allativem. hojnost velké množství úvë (UB 1 ) [Et], bohatství autë (AW 3 ) hojný úvëa (UB 1 ) [Et], úmëa (UM 2 ) [VT48] Hom. úmëa (UM 1 ) zlý. holý helda (SKEL) [Et], parna (PAR 1 ), parnë (PARAN) holubice cucua (KU) [Et, VT45] hopkat lopeta- (LOP) hora oron(t-) (OROT) [WJ, Et], orto, *ve jménech oro horda horma (KHOS) horko, být sl. sahta- (SA3) Používá se v neosobní vazbě: Sahta (nin). Je (mi) horko. horký saiwa (SA3) hořet urya- (UR 1, US 1 ) [QL, Et] hořící urwa (UR 1 ) hořký sára (SAG) [Et], nartë hořlavý tustima (TUS 2 ) houba hwan(d-) (SWAD) [Et] Patrně lze použít ve všech významech. housenka ulumpingwë housle j. č. salaquintil (SAL+KWIN) houževnatý, nepoddajný norna (DOR) [WJ] hra tyalië (TJAL) [Et, QL] Ve všech významech. hradba s příkopem ossa (OS) ; z ostrých zubů, skal caraxë (KARAK) [Et] hrách orivainë (WAJ) Též lusk. hrana lanca (LAN 1 ) [VT42] Ostrá hrana, náhlý konec, jako např. okraj útesu nebo hrana věci vyrobené rukou či postavené; používáno též v přeneseném smyslu. hranatý nelqua hranice landa (LAN 1 ) [VT42], réna (REG) [Et]; yonwa (JOD) Pro kámen, kůl či značku vytyčující hranici existuje výraz lantalca (LAN 1 ) [VT42]. Yonwa též konkrétněji plot. hrát (si) tyal- (TJAL) [Et] Ve všech významech. hrb tumpo (TUM) [Et] hrbáč cauco (caucu-) (KAW 2 ) hrbatý cauca (KAW 2 ) hrbit se cupta- (KUP) hrdina, ušlechtilý muž callo (KAL) [Et] hrdlo, hltan lanco (LAK 2 ) [Et] hrnčíř centano (KEM+TAN), cemnaro [Et] hrob caunë, *sarca [B. S.] Sarca je ze sind. sarch. hrobka noirë (noiri-) [UT] Noirinan, Údolí hrobek na Númenoru. SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 9

10 hromada chvála hromada cumbë (KUB, KUM 1 ) [Et, QL], cumpo (KUP) hromadit, vršit cum- (KUM 2 ) hrot nasta (NAS 1 ) [Et], kopí též nehta [UT] hroutit se talta- (TALAT) [MC] hrozen květů lohtë (LO3) hrozit se, děsit se aista- (GAJAS 2 ) [Et] Někdy používáno ve významu žasnout ; či vyděsit (koho), což není příliš vhodné. Hom. aista- (GAJAS 1 ) posvětit. hrozný rúcima (RUK) [WJ], ñorta (ÑGOROTH) [VT46] hruď ambos(t-) (AM 2 ) [PE16] hruška *tilmarin (TIL 1 +MAR 1 ) [L. F.] hrůza ñorto (ÑGOROTH) [VT46], ossë (GOS) [Et] hryzat *nyanda- (NJAD) [P. T.] hřát, zahřívat *lauta- (LAW 2 ) [P. T.] hřbet skalnatý axë, acas (ax-) (AKAS) Též krk, vaz. hřeben 1. ob. quín, quínë (KWIN 1 ) 2. kohoutí pehtë (PEK) 3. na česání pequil (PEKW) Příd. jm. quinna s hřebenem. hřebík taxë (TAK) [Et], tas (tax-) hřešit úcar- (GU+KAR) [VT43] hřích úcarë (GU+KAR) [VT43] Možná též zločin. hříšník úcarindo (GU+KAR) [VT43] hříva, vlající vlasy mairu (MAJ) Používáno též ve významu (válečný) oř. hubený filwa, filima (PHIL) hubice, tryska timpa (TIP) hudba lindalë, lindelë (LIN 1 ) [Et, S], strunných nástrojů salmë (SAL) Hudba Ainur Ainulindalë (AJAN+LIN 1 ) [Et, S] hůl poutnická vandil hůlka olwen (OLOB), tenká pirin (PIR) humpolácký lungumaitë (LUG+MA3) Těžkoruký. huňatý aulë (OW) Používá se zřídka. Hom. aulë (GAW) vynález, a jméno Kováře. Huor Huorë (KHO) [Et] husa ván (WAN 3 ) [Et], yanwa hustý, kompaktní tiurë (TIW) hvězda elen (poet. mn. eldi) (ELEN) [Et, WJ, LotR], poet. él (EL) [WJ, Et]; ñillë (ÑGIL) [PE17, MR]; tinwë (TIN) [Et, PE17, QL], tingilya, tingilindë (TIN+GIL) [Et], Základním významem tinwë je jiskra ; výrazy následující mají podobné asociace. Eleni pův. byly jen skutečné hvězdy tarmenelu, zatímco tinwi, ñilli obrazy na valinorském nur-menelu. hvězdář meneldil (MEN 1 +EL+NDIL) [LotR, Let] Jméno třetího krále gondorského. hvězdička titinwë (TIT+TIN) Nebo cokoli malého třpytivého. hvězdnatý, s mnoha hvězdami lintitinwë (LI+ +TIT+TIN) hvězdný elenya (ELEN) [WJ], elena, elda [S], podobný hvězdám elvëa [MC] Elda se v tomto zákl. významu používá řídce. Elenya je též jméno prvního dne v týdnu. hvozd taurë (TAWAR, TUR) [Et, S, VT39] hyacint linquë Hom. linquë (LIKW) mokrý. hýbat se lev- [PE16], rum- [MC] Rum- se týká velkých a těžkých věcí. hynout quel- (KWEL) hýždě hacca (j. č.) [GL] CH chamraď rausimë (RAW) chamtivost, nenasytnost milmë (MIL 1 ) [Et] chamtivý milca (MILIK) [Et] chápání handë (KHAN 1 ) [Et] chápat, rozumět hanya- (KHAN 1 ) [Et] chápavý, inteligentní handa (KHAN 1 ) [Et] chladno, být sl. nicu-, min. -në (NIKW) [PE17, WJ] Používá se v neosobní vazbě: Niquë. Je chladno. (či Mrzne. ) Též lze použít příd. jm.: Ringa ná. [VT49] chladný ringa (RIÑG) [MC, QL, VT49], ringë (ringi-) [Et], ninquë (NIKW) [PE17, WJ] Ninquë obv. bílý. chlapec yondo (JON) Zákl. význam syn. chléb bochník masta (MBAS) [Et, QL, PE17]; látkově massë Hom. massë kde. chlup, vlas til (TIL 2 ), finë (fini-) (SPIN) chlupatý tilinya (TIL 2 ) Též ochmýřený. Chodec Telcontar [MR] Aragornovo epessë. chodidlo tallunë (TAL+RUN 1 ) [Et], talas (TAL) chochol, střapec quasilla (KWAS) chovat se lenga- chráněný varna (BAR) [Et] chránit varya- (BAR) [Et] chrastí či třísky na podpal tusturë (TUS 2 ) chrpa menelluin (MEN 1 +EL+LUJ) [AI] chtíč mailë (MIL 1 ) [Et] chtít, přát si mer- (MER) [Et] Pro hnutí mysli se použije neosobní vazba se sl. or- (3OR) [VT41]: orë nin chce se mi. chtivý mailëa (MIL 1 ), milca (MILIK) [Et] chudoba oisë, oistë (OJ 2 ) chudý oica (OJ 2 ) chutnat vnímat chutí tyav- (KJAB) [Et] chutný matsa (MAT) chuť tyávë (KJAB) [MR], smysl tyavasta, vlastnost tyausta chvála laitalë [UT] Erulaitalë, Chvála Eru Ilúvatara, númenorejský svátek. chválit laita- [LotR, Let, UT], olta- (OL 2 ), velitya- (BELEK). Základním významem 10 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

11 chválit jezevec posledních dvou výrazů, ne-li všech tří, je vyvyšovat, zvětšovat. chvění pampilë, pampinë (PAP) Pampinë též zemětřesení. chvět se pap- (PAP), šelestit quas- (KWAS) chyba loima (LOJ 1 ); v činu loicarë (KAR), v řeči loiquetë (KWET), v psaní loiparë chybný jako předp. loi- (LOJ 1 ) chytat do sítě raita- (RAJ) [VT42] Též plést síť. chytnout (o ohni) turya- (TUS 2 ) chytrost isqualë (IS), finië (PHIN 2 ) chytrý isqualëa (IS), bystrý finwa (PHIN 2 ) I i sp. sívë (SI+BE), tambë (TA 1 +BE) [VT43] Hom. tambë (TAM 2 ) měď. Idril Itaril(l-), Itarillë, Itarildë (IT 2 +RIL) [PM, S], Írildë (ID+RIL) impuls, popud hórë (KHOR) [Et] Hom. hórë borovice. inkoust móro (MOR) [PE16] inteligence handassë (KHAN 1 ) [Et] inteligentní, chápavý handa (KHAN 1 ) [Et] Ireth Irissë (ID) [PM] Irsko Íverin(d-) J já inyë (NI 2 ) [LR], ni [VT49], v příp. -n, -nyë [LotR, VT49] jablko *cormarin (KOR+MAR 1 ) [L. F.] jádro endë (ENED) [Et] Zákl. význam střed. jak táz. manen (MA 1 ) [PM] Tázací částice s instrumentální koncovkou. Možná se ptá spíše na příčiny než na průběh a způsob. jako ve (BE) [RGEO, MC, QL] jáma latta (DAT) [Et], sat (sapt-) (SAP) jantar malicon(d-) (MAL 2 ) jantarový malicondëa (MAL 2 ) jaro tuilë (TUJ) [LotR, Et, QL], časné coirë (KOJ) [LotR, S] jas calassë (KAL) [GL] jasno, slunečné počasí callë (KAL) jasný, zářivý calima (KAL) [LotR, VT42] javor maitë (MA3) [PE16] S rukama podle tvaru listů. jazyk 1. v ústech lamba (LAB) [Et, WJ]; 2. řeč lambë [LotR, WJ, QL], quetil (KWET) [Et, QL], příp. -quet, quenya (KWEN) [PM]; odborně: tengwelë, s důrazem na gramatiku tengwesta (TEÑ), s důrazem na zvuky lambelë [VT39], jako fenomén tengwestië [WJ] Lambë se používá jen ve spojení s určitým národem či zemí (např. lambë Valarinwa); tengwelë je obecnější pojem. jazykovědec lambengolmo (LAB+ÑGOL) [WJ] Lambengolmor, valinorské společenstvo jazykovědců. jazykový, mluvený jazykem lambina (LAB) jed hloirë, hloima (SLOJ), sangwa (SAG) [Et] jedovatý hloirëa (SLOJ) jeden minë (MIN) [Et], min [VT45, VT48, PE17]; er (ER) [Et, VT48, PE17] Kořen (MIN) má blíže významu první, (ER) pak jediný. jedenáct minquë (MIN+KEW) [Et, VT48, PE17] jedenáctina minquesta (MIN+KEW+SAT) [VT48] jediný erya (ER) [Et]; Jediný v. Bůh jedle súcë (SUK 2 ), aiquairë (AJAK) Též borovice, viz tam. jedlý mátima (MAT), matsima jednorožec *eretildo (ER+TIL 1 ) [P. T.] Jednoruký Ercambo (ER+KAB) [VT47] Berenovo epessë, podle sind. Erchamion. jednou v minulosti nëa, néya (NA 2 ) [VT49], v budoucnosti enyárë (EN 2 ) [LR] jehla nelma (NEM) jehlice, hůlka pirin(d-) (PIR) ; na pletení, mn. pirindi quitimë (KWIT) jehličnan vinë, vinnë jehně eulë jeho, její příp. -rya (SE, SA) [RGEO, WJ, MC], *senya (SE) jehož, jejíž přivl. yava (JA 1 ) [H. F.] jelen arassë (RAS) [PPQ] Podle sind. aras. jelenice arasselma (RAS+SKEL) [Si.] jemný, něžný amalda (MEL), moica [GL] jen er (ER) Er může též znamenat jeden. jeřáb (strom) orofarnë, faran (OR+PHARAN) Též lassemista šedolistý a carnimírië, carnemírië s rudými šperky (tj. jeřabinami). jeskyně felya (PHELEG) [Et], felco rótelë (ROT) ; rondo (ROD) [Et], hróta (SROT) [PM] Rondo je klenutý jeskynní sál, hróta uměle vytesaná obytná jeskyně. jestli(že) qui [VT49], ce, cé [VT49] Doporučuje se použít první výraz; ce, cé = asi, možná. jet (na zvířeti) norta- (NOR) Základním významem je hnát, dopravní prostředek je v akuzativu: nortan rocco jedu na koni. (Vlastně ženu koně.) jetel červený camilot (KAM 1 +LOT) jezdec roquen (ROK+KWEN) [WJ, UT] U Dúnadanů se tak označovala hodnost rytíře. jezero ailin (AJ+LIN 2 ) [PE17, Et, QL], nendë (NEN), hluboké lón, lónë (LON 2 ) [VT48, PE17], horské ringwë (RIÑG) [Et, VT46] Ringwë jinovatka. jezevec oryat (oryac-) SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 11

12 jezírko klíč jezírko (či rybníček, snad i louže) nendë (NEN) [Et], linya (LIN 2 ) [Et], průzračné liquilla (LIKW), s lekníny nénuvar (NEN) Ježíš Yésus [VT44] Viz též Kristus. jho yanta (JAT) [Et], yarta Yanta znamená též most. jídlo mat(t-) (MAT), teplé, s masem apsa (AP 1 ) [Et], potravina matil, matso [PE16] jih hyarmen (KHJAR+MEN) [LotR, Et, S] jilm alalmë (LALAM) [Et, QL, PE16], lalmë [Et], alvë (ALAB) Příd. s mnoha jilmy alalvëa. jinovatka ringwë (RIÑG) Ringwë horské jezero [Et]. jiný hyana (KHJA) [VT49] jírovec mavoisi, alda mavoitë (GALAD, MA3) Strom s rukama (podle listů). jiskra tinwë (TIN) [RGEO, PE17, Et] Často používáno ve významu hvězda. jiskřit ita- (IT 2 ) [PM], tintin- (TIN) [Et], tintya- jíst mat- (MAT) [Et, VT39, QL] jistě *tancavë (TAK) Dříve používáno ve významu částice ano. jistý tanca (TAK) [Et] jít lenna- (LEN) [Et, VT45], lelya- (DEL, LED) [WJ] (obojí min. lendë), men- (MEN 2 ) [PE17, VT47, 49]; pěšky v. kráčet ; jdi pryč! heca! (3EK) [WJ] jižní hyarmenya (KHJAR+MEN) [Et], hyarna jméno essë (ES) [LotR, Et, MR] jmenovat esta- (ES) [Et] Jupiter Alcarinquë (AKALAR+KWA) [MR, S] K k předl. ana (AN 1 ) [Et, VT49], na (NA 1 ), an [Et]; konc. allativu -nna (NA 1 ) Nejvhodnější je pro svou jednoznačnost první výraz. kabát vacco [GL] kadeř, pramen vlasů findë (PHIN 1, SPIN) [PM, Et] kachna quá (KWA 2 ) kálet muhta- (MUK) kalhoty *telcoimu (TELEK) [L. F.] Vl. duál od telcoimo nohavice, a tedy pomnožné jako v češtině. kam táz. manna (MA 1 +NA 1 ), vzt. yanna (JA 1 +NA 1 ) [H. F.] Hom. manna (MAN 1 ) požehnaný. kámen 1. materiál ondo (GONOD) [Et, Let, QL] 2. jeden (n. výrobek z kamene) *on, on(d- ), menší sar(d-) (SAR 1 ) [Et]; otesaný, zejm. k dláždění ambal (MBAL) [Et] kameník ontamo (GONOD+TAM 2 ) kamenný onwa (GONOD), sarna (SAR 1 ) [Et] káně ficcon (PHI) [Si.] kanec carcapolca (KARAK+POL 1 ) prase s tesáky kapat lipta- (LIP) kápě telmë (TEL 1 ) [Et] kapitán hesto (KHES) [VT45] kapka limba (LIB 1 ) [Et], malá liptë (LIP) kapradí filquë, filinquë, filimpë (PHIL) kartáč *onofin (GON+SPIN) [L. F.] kartáček *onofincë (GON+SPIN+NIK) [L. F.] kaše ovesná polessë (POL 2 ) kašel tyos(s-) (TJOS) kašlat tyosta- (TJOS) kaštan (strom) Viz jírovec. kaštanovník mavoisi tapatenda (MA3, TEN) kazit hasta- [MR] každodenní ilaurëa, ilyarëa (IL+AR 2 ) [VT43] každý příd. ilya (IL) [VT39, PE17], podst. ilquen (IL+KWEN) [WJ] Ilya lócë ista quetë. Každý drak umí mluvit. Ilquen sa ista. To ví každý. kbelík calpa (KALAP) [Et, QL] Či jiná nádoba na vodu. kde táz. *massë (MA 1 ) [H. F.], vzt. yassë (JA 1 ) [RGEO, PE17] Yassë má mn. yassen v nichž. kdo táz. man (MA 1 ) [RGEO, PE17, MC], vzt. yë (JA 1 ) [VT47], i [UT, WJ] Slovo man možná lze použít i ve významu co. I je víceúčelové vztažné zájmeno a také určitý člen. kdokoli aiquen (KWEN) [WJ] kdykoli quië, quiquië [VT49] kdysi yáressë (JA 2 +RE), yalúmessë (JA 2 +LU 1 ) [Et] když írë (RE) [LR], yá [VT49] Írë = pův. ten den [, kdy], ale může se vztahovat k jakémukoli času. kecat, tlachat nyata- (NJAT) kel carca (KARAK) Zákl. význam ostrý zub, tesák. keř tussa (TUS 1 ) [Et] kéž nai (NA 2 ) [RGEO, PE17, UT] Buď to, že... klacek runda (RUD) [Et] Neopracovaný kus dřeva. kladivo namba (NDAM) [Et], větší tartan (tartam-) (TARAM), tonga (TOÑG), menší petil (PET) klanět se, ohýbat se cav- (KAW 2 ) klanět se, ohýbat se cav- (KAW 2 ) klapající patacanda (PAT 2 ) klapání patacë, patacan (PAT 2 ) klapat patahta-, o zvuku kroků pata- (PAT 2 ) klenba rondo (RON) [WJ]; zejm. nebeská telumë (TELU) [Et, WJ], nad Valinorem telluma [WJ, RGEO] Rondo též jeskyně. klenot mírë (MIR 1 ) [Et, RGEO, PM], třpytivý miril(l-) (MBIRIL) [Et] klepat, ťukat lehce tam-, silně tamba- (TAM 1 ) [Et] klesat núta- (NDU) [QL, Et] Obvykle ve významu zapadat (o nebeských tělesech). klesání, svah pendë (PESD) [Et] kletba *racco [B. S.] Podle sind. rhach. klíč *latil (LAT 1 ) [H. F.] 12 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

13 klíčit královský klíčit, rašit tuia- (TUJ) [Et] klid sérë (SED) [Et, LR], nehybnost ruë (RU3), ticho quildë (KWILID) [QL, GL], vyrovnanost calainë (KAL) klidný rua (RU3), odpočívající senda (SED) [Et], tichý quilda (KWILID), vyrovnaný calaina (KAL) klín nehtë (NEK 1 ) [UT], nasta (NAS 2 ) [Et] Nehtë jakýkoli útvar či výběžek úžící se ve špičku: hrot, klín, úzký mys. klisna lopsi (LOP) kloub lequet(t-) (LEKW), kyčelní oxa klubko, role tolupë kmen 1. stromu telco (telcu-) (TELEK) [LotR, Et] Též stonek a také noha. 2. hostar (KHOTH) kněz *airimo (GAJAS 1 ) [H. F.] kniha parma (PAR 1, PAR 2, PAR 3 ) [Et, QL, PE17] knihovna *parmassë (PAR) [D. S.] kníže bás. cundu [Et, VT45, PE17]; condo (KON) koberec farma (SPAR 2 ) [VT46] kočka meoi, *miura, f. *miurë, m. (kocour) *miuro (MIW) [T. D.], yaulë [PE16] kohout tocot [PE16] kojenec lapsë (LAP) [Et] kojit *tyet- (TJET) kokořík quinquenna (KWIKW) koleno *locca [L. F.] Upraveno z occa pod vlivem kořene (LOK). kolo quirin (KWIR) kolouch opolë, opolintë kolovrat querma (KWER) Též točna. kompaktní tiurë (TIW) končit tyel- (KJEL) [Et], tel- (TEL 2 ) [WJ] Sloveso tel- též definováno jako být poslední věcí či osobou v řadě nebo posloupnosti událostí. Odtud Teleri. konec tyel(d-), tyeldë (KJEL) [Et, LR], metta (MET) [LotR], zadní část tellë (TEL 2 ), cíl mentë (MET) [Et]; konec světa (časově) Ambar-metta (MBAR) [LotR, VT44] konečně yallumë (LU 1 ) [LR] konečný, závěrečný tyelima (KJEL) [Et] konejšit, utěšovat linta- konvalinka quiquilla (KWIKW) konzervovat (o potravinách) tarqua- (TARAK) Nakládat, sušit ap. kopat, hloubit sap- (SAP) kopec ambo (AM 2 ) [MC, VT45], tundo (TUN) [Et], umbo, umbon (MBON) kopí ehtë (ehti-) (EKET) [Et], hatal (KHAT) [VT49] kopie quanta emma, quantemma (KWAT+EM 2 ) Úplný obraz kompletní, podrobná reprodukce viditelné věci, zhotovená jakýmikoli prostředky. kopiník ehtyar (EKET) [Et] koruna na hlavu ríë (RIG) [VT46, Et] korunovaný rína (RIG) [PE17, Et] Lze použít ve slož. jako *angarína se železnou korunou ; určitě ve jménech: Elerrína (ELEN+RIG) [Hora] korunovaná hvězdami, Taniquetil. koryto vodního toku celma (KEL) [Et] kořen sunda (STUD) [UT], lingv. sundo [Et], základ talma (TALAM) [Et]; zejm. jedlý sulca (SULUK) [Et] Žádný z výrazů není doložen přímo ve významu kořen stromu, ale patrně se to nejlépe vyjádří slovem sunda. kořist raunë (RAW) kosa salca (SALAK) kosit *salahta- (SALAK) [Q.] kost axo [MC] kostka dlažební ambal (MBAL) [Et] košile, tunika laupë Kořen možná (LAP). kotel měděný tambin(d-) (TAM 2 ) kotouč rinco (RIN) koule coron (corn-) (KOR) [Et] koupat se *sov- (SOW) Přeloženo vlastně jako mýt, ale snad bychom si mohli význam trochu pozměnit. Týká se koupele v teplé vodě, ne např. v rybníce. koupel, lázeň saunë, sovallë (SOW) kouř dusivý quonda (KWOD) kousat nac- (NAK) [Et, QL] kousnutí nahta (NAK) [Et] Hom. nahta- zabít (NDAK). kov tinco [LotR, Et], rauta [Et] Ve slově tinco možná splývají kořeny TIKW a TIN. kovadlina onin(n-) (GON) kovárna tamin(n-), tamilla (TAM 2 ) kovář tano (TAN) [Et, UT], tamo, sintamo (SINIK+ +TAM 2 ), tongar (TOÑG) Slova tano a tamo mohou znamenat i obecněji řemeslník, ale nejčastěji se používala pro kováře. kovat tam- (TAM 2 ), *tamna- [Q.] koza nyéni (NJEN) kožešina či kabát z ní *helet(s-) (SKEL) [B. S.] Podle sind. heleth. kráčet, jít pěšky vanta- (BAT) [Et], pata- krádež, loupež pilwë (PIL 2 ) krajka raiwë (RAJ) [VT42] král aran (ARAN, GAR) [Et, LotR, WJ], tár (TAR 1 ) [Et], ve slož. -tar [Et] Prvek -tar ve složeninách, stejně jako předpona jmen núm. vládců Tar- nerozlišuje pohlaví. Samostatné tár se vztahuje spíše k národu, zatímco aran k území. králík lapattë (lapatsi-) královna tári (TAR 1 ) [Et, RGEO, VT49], ve slož. -tar [Et] K -tar v. král. Královna hvězd (Varda) Elentári (ELEN) Tinwerontar (TIN) [Et] královský *aranítë (ARAN, GAR) [?] [REGO, PE17, S], Tinwetar, SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 13

14 království kytice království aranië (ARAN, GAR), turindië (TUR) [VT43], hodnost krále aranus, aranussë, královny táris, tárissë (TAR 1 ) krása vanessë (WAN 1, BAN) [PE17, QL], vanië krásný vanya [Et, WJ, PE17], vanë (vani-) ; o osobách vanima (WAN 1, BAN) [Et, PE17, Let], zejm. o ženách írima (ID) [PE17, Et, LR]; o zvuku linda (LIN 1, SLIN) [PE17, Et]; o uměleckém díle mirya, mírima (MIR 1 ), mairëa (MAJ 1 ) Pův. významem slova vanya bylo z jedné strany světlý (o vlasech či pokožce), z druhé nezkažený, bezchybný. Výrazem největší chvály pro krásu je vanimelda krásný a milovaný (BAN+MEL) a zároveň elfsky krásný (BAN+EL). krást nacu- (NAKW), pil- (PIL 2 ) krátký sinta (STIN) [Et] kráva yaxi (JAK 2 ) krb bás. hon-maren (KHON, MBAR) [LR] Srdce domova. Dále viz ohniště. krev yár (yar-) (JAR) [Et], sercë (SEREK) [PE17, S] Kristus Hristo, Hrísto [VT44] Nenese žádný význam, jen přizpůsobuje slovo quen. hláskosloví. krk celý yat (yaht-) (JAK 1 ) [Et], lango (LA3) ; hrdlo lanco (LAK 2 ) [Et], krční páteř axë, acas (ax-) (AKAS) Lango pův. přechod, spoj mezi dvěma místy či objekty, později úzká část útvaru spojující dvě větší části. Axë též skalnatý hřbet. krmení 1. činnost nesta 2. potrava nes(t-) (NES) krmit nesta- (NES) krok míra ranga [UT] Núm. délková míra, dvojkrok, asi 97 cm. kromě hequa (3EK) [WJ], enga [LR] kroupa helcelimbë (KHELEK+LIB 1 ) [Et] Ledová kapka. kroutit ric- (RIK 1 ) [VT39] Hom. snažit se (RIK 3 ). krtek noldarë, nolpa (NDOL 2 ) [GL, QL] kruh rindë (RIN) [Et] kruhový rinda (RIN) [Et] krutý ñwalca (ÑGWAL) [Et] krvavý *serca (SEREK) [Si.] krysa nyarro (NJAD) [Et, VT46] Možná i jiný hlodavec. Laisi ponechává nyano, jak vytištěno v LR. krystal sintil (SINIT), maril (MAR 2 ) [VT46] kryt vailë (WAJ), telmë (TEL 1 ) [Et], cauma (KAW 1 ) Telmë = též kápě. Cauma přirozený či umělý kryt, ochrana proti slunci, dešti, větru ap. nebo šípům, odtud štít. krýt top- (TOP) [Et], shora untup- (UN+TUP) [RGEO, PE17], stínit telta- (TEL 1 ) [Et] křičet yam- (JAM), óta- křídlo ráma (RAM 1 ) [Et, RGEO, QL] Ve jménech lodí nacházíme tvar rámë: Alquarámë, Eärrámë. křik yalmë, indyalmë (ÑGJALAM) [Et, VT46] křivonohý quingatelco (TELEK) [SD] Vl. s nohama do O. křivý raica (RAJAK, RIK) [Et, VT39], hwarin (SKWAR) [Et], sehnutý cúna (KU3) [MC], cauca (KAW 2 ) Přinejmenším raica lze použít i v přeneseném významu. kříž tarwë (TAR 2 ) křížit, přecházet tar- (TAR 2 ) který vzt. i [UT, WJ]; živ. yë, neživ. ya (JA 1 ) [VT47, 43] Výrazy yë, ya lze skloňovat jako podst. jm. kuchyň *mastasan (-samb-) (MBAS+STAB) [D. W.] kůl samna (STAB) [Et], talca (TAK) [VT42] Talca je kůl nebo jiný předmět, jenž něco vyznačuje, jako např. lantalca hraniční kůl či značka. kulatý corna (KOR) [Et], kruhový rinda (RIN) [Et] kůň lópa (klisna lopsi) (LOP), jezdecký rocco (ROK) [Et, Let, S], válečný *mairu [L. F., GL, QL] Zákl. významem mairu je patrně vlající hříva. kupec mancar (MBAKH) [Et] Upraveno z macar. kupole coromindo (KOR+MIN) [Et] kůra, slupka randa (RAD 1 ) Hom. randa (RAD 2 ) věk, 100 valarských let. kuře porocellë (POROK) kůže helma (SKEL) [Et], vydělaná alu (ALU) kvákat quaqua- (KWAKW) kvést losta- (LOT) [VT42], lohta- (LO3) Lohtatéž rozvíjet listy. květ 1. jeden velký lótë (LOT) [Et, QL, PE17], ve slož. -lot (-lót-, -lott-), -lótë [Et, PE17, QL], malý lotsë, mn. lotser [VT42, PE17], lottë, jeden z mnoha *lotellë [L. F., QL]; 2. hrom. olótë [VT42], lós (LOTH), bílý lossë (LOTH) [Et, PE17], zlatý löar, lávar (LAWAR) ledové květy j. č. niquessë (NIK 1 +KWES) [WJ] květen lótessë (LOT) [LotR] květina lótë (LOT) [PE17, Et, QL] Kvetoucí rostlina, zejm. taková, jež má (velké) oddělené květy určitého tvaru; též květ takové rostliny. květovaný, s vyšitými květy lótequilin (LOT+ +KWIL) kvílení yaimë [MC], miulë (MIW) [Et] kvílící yaimëa [MC], o větru suiva (SU, THU) kýchat hot-, *hotya- (KHOT) kýchnutí hontë, hontyë, hlasité hontossë (KHOT) kyj, klacek runda (RUD) [Et] kyrys ambossë (AM 2 ) Upraveno z ambassë podle ambos(t-) hruď. kyselý naxa (NAK) kytice, svazek anquin 14 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

15 labuť Lothlórien L labuť alqua (ALAK) [Et, QL, S] láhev olpë lampa calma (KAL) [LotR, Et, PE17], calar (KALAR) [VT47] láska melmë (MEL) [Et] láskyplný méla (MEL) [VT39] lastura hyalma (SJAL) [Et] lazurit ningon(d-) (NIN 2 +GONOD) látka (tkanina) lannë (LAN 2 ) [Et] lávka sarapenda (SAR 3 ) lázeň saunë (SOW) lebethron lepetta (LEP) Gondorský strom s tvrdým dřevem a listy podobnými listům jírovce. led helcë (KHELEK) [Et, QL] leden Narvinyë (NAR 1 +WIN) [LotR] Slovo nesouvisí s ledem, znamená Obnovení ohně. ledňáček halatir(n-), halatirno (SKAL 2 +TIR) [Et] ledový helca (KHELEK) [Et, QL, S] Znamená z ledu i ledově chladný. lechtání, šimrání cityalë (KIT) lechtat citya- (KIT) lechtivý cityalëa (KIT) Též přeneseně: citlivý, choulostivý. leknín ailinon (AJ+LIN 2 ), žlutý nénu (NEN) Laisi upravuje ailinon na ailinion. lem lanë (lani-) (LAN 1 ) [VT42], ríma (RIM 2 ) [Et], roucha lappa [GL] lembas coimas (KOJ+MBAS) [PM, S], lerembas (LED+MBAS) Chléb života a cestovní chléb. lepidlo, lepivá hmota lutil (LUK 2 ) lepší arya Zákl. význam vynikající, používáno jako 2. stupeň k mára. Nejlepší je i arya. les velký taurë (TAW, TAWAR, TUR) [Et, PE17, VT39], obyčejný *al(d-) (GALAD) [L. F., GL]; zalesněná země tavasta (TAW+SAT) lesník *tauron (TAWAR) [B. S] Ze sind. tauron. leštěný runda (RUN 3 ) let, zběsilý alaco (ALAK) [VT45, Et] letět vil- (WIL) [Et], ramya- (RAM 1 ) [Et], ve větru hlapu- [MC], řítit se *rip- (RIP 1 ) [Et], střemhlav *sor- (THOR) [Et] léto lairë (LAJ) [LotR, Let, PE17] Hom. lairë (LIR) báseň. babí léto, vlákno filumë (PHIL) lev rá(v-) (RAW) [Et] levice hyarma (KHJAR+MA3) [VT47, 49] levoruký hyarmaitë (KHJAR+MA3) [Et] levý hyarya (KHJAR) [Et] V quenijštně nijak nenaznačuje nešikovnost nebo nepoctivost. lezec retto (RET 1 ) lež furu (PHUR) [GL] ležet caita-, min. cainë, cëantë (KAJ) [RGEO, VT48, PE17] Též zeměpisně. lhát *fur- (PHUR) [GL] líbání miquilë (MIKW) líbat micu- (MIKW) libra jedn. hmotnosti *lungwë (LUG 1 ) [H. F.] lid lië, ve slož. -lië (LI) [Et, WJ, QL], hos(t-) (KHOTH) Lidé mn. Hildor (KHIL) [WJ, S], Hildi [PE17, Et]; Apanónar (AP 3 +NO 1 ) [WJ, S], Fírimar (PHIR) [WJ], Fírimor [VT49, LR], Firyar [WJ], Engwar (GEÑG) [Et, S]; Atani (ATAN) [LotR, S] Jména znamenají po řadě Nástupci, Druhorození, Smrtelníci, Neduživí, Druhý lid. Poslední z výrazů se pův. používal jen pro tři domy Přátel elfů, ale později nabyl obecnějšího významu a Elendili se odlišovali výrazem Núnatani či tarhildi. lilie indil [WJ], narwë (NAR 3 ) líska cottulë, cottulwë (KOT 2 ) list 1. lassë (LAS 1 ) [Et, RGEO, QL], malý pat (papt- ) (PAP) ; 2. papíru patil (PAP) Dle jedné poznámky lassi = zejm. listy stromů, ne např. podlouhlé, tuhé listy cibulovin. listnatý lassëa (LAS 1 ) listopad Hísimë (KHITH) [LotR, S] Mlhavý. Lasselanta znamená podzim. listoví olassië (LAS 1 ) [Let, PE17], farnë (PHAS) [VT46] lišácký, vychytralý ruscuitë (RUS 1 ) [VT41] liška rusco (ruscu-) (RUS 1 ) [PM, VT41] lít ulya-, min. ulyanë (UL) [Et]; lít se ulya-, min. ullë [Et], ulu- litina *ulunga (UL, LUG 1, AÑG) [Q.] litinový *ulungaina (UL, LUG 1, AÑG) [Q.] lízat lapsa- (LAB) [Et], vylizovat salpa- (SALAP) [Et] líznout lav- (LAB) [Et, PE17, QL] Hom. lav- (DAB) vzdát, povolit. loď cirya (KIR) [Et, PE17, MC] Zvl. s ostrou přídí (souvisí s řezat ). loďka, člun luntë (LUT) [Et, QL], venë (WEN 2 ) Venë je pro loďku dlabanou z kmene, možná pro dlabaný výrobek obecně. Loďka Slunce Calavénë, Calaventë (KAL+WEN 2 ) [LT1] loket ólemë lokna, pramen vlasů findë (PHIN 1 ) [Et, PM] lomoz, burácení rávë (RAB 1, RAW) [MC] loni, loňský rok yenya (JEN 1 +JA 2 ) [Et] Zda se jedná o podst. jméno, příslovce nebo obojí, není jasné. Lothlórien Lórien(d-) (LOS 1 ) [RGEO, UT], Laurenandë (LAWAR+NAD), Laurelindórinan(d-) (LAWAR+LIN 1 +NDOR+NAD) [UT], Laurelindórinan Lórien je pův. jméno obydlí Irma ve Valinoru. Druhý výraz znamená Zlaté údolí, třetí pak Údolí zpívajícího zlata, a je starší. SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 15

16 louka Měsíc louka, trávník palis(t-), palistë (PAL), pastvina (bás.) nes(s-) (NES), vlhká nanda (NAD) [Et] loupat, škrábat rar- (RAD) loupež maptalë (MAP) [QL, PE13], pilwë (PIL 2 ) loupit, uchvacovat mapta- (MAP) [PE13] lov roimë (ROJ 1 ) [Et, VT46], raustë (RAW) lovec *roitar (ROJ 1 ) [Q.] lovit roita- (ROJ 1 ) [Et], *far- (SPAR) [B. S.], *rausta- (RAW) [L. F.] Zákl. významem roita- je pronásledovat. Rausta- se používá o zvířeti-dravci. ložený, obtížený cumba (KUM) ložnice caimasan (-samb-) (KAJ+STAB) [Et], caimasambë lučištník *quingar (KWIG) [?] luk quinga (KWIG) [Et, QL], cú (KU3) [Et] Cú znamená především oblouk, ale snad také luk. lůno móna [VT43], súma [MC] lupič, zloděj pilmo, pilu (PIL 2 ) lusk vainë, orivainë (WAJ) Vainë je obecnější (též pochva ), druhý výraz označuje konkrétně lusk hrachový. lvice ravennë (RAW) M maceška helin(n-) (KHEL) mačkat, drtit mal- (MAL 1 ) magie černá ñúlë (ÑGUL) Maglor Macalaurë (MAK+LAWAR) [Et, VT41] maják calmindon (KAL+MIN) [UT] Světelná věž, jméno majáku na Tol Uinen. mák rostlina fúmelot (PHUM+LOT), fúmella Květ spánku. vlčí mák camillo (KAM 1 ) malátnost quinquelë (KWIKW) malátný quinquelëa (KWIKW) malík lepincë (-inci-), lepinca (LEP) [VT47, 48], nícë (NIK 2 ) [VT48], v dětské hře vinimo, vincë (WIN) [VT47, 48] Význam po řadě prstíček, malý, miminko. mallorn malinornë (MAL 2 +ORON) [UT, PE17], maldornë Znamená žlutý/zlatý strom. malvice marin (MAR) (zralý) plod, zejm. stromu jablečného typu malý titta (TIT) [Et], pitya (PIK) [PM, WJ], pia (PEJ), cinta s dobrými souvislostmi nincë (ninci-), níca (NIK 2 ) [VT47, 48], s náznakem slabosti nimpë (nimpi-), nípa (NIP) [VT48] Od NIK je též zdrob. přípona -incë (-inci-). maminka mamil (MAM) [UT] Je ještě vokativní výraz emya (zkrác. z emilinya) mami(nko). Dále v. matka. manžel venno (BES) [Et, VT45] manželé veru (BES) [Et] Slovo je duálního tvaru, označuje manželský pár. manželka vessë (BES) [Et], veri (BES) [VT49] manželství vesta (BES) [Et, VT49] Mars Carnil (KARAN) [MR] Červený. máry tulma j. č. (TUL) Může znamenat též tác. masitý sarqua (SARAK) máslo manya, mingwë [PE16] maso, živá hmota hrávë (SRAW) [MR], sarco (sarcu-) (SARAK) ; vařené apsa (AP 1 ) [Et], sušené tarquin (TARAK) masožravý coisimatwa (KOJ+MAT) mast laivë (LIB 2 ) [Et] mastný larúva (LARU) matka ammë, amil(l-) (AM) [Et], amillë [VT43, 44], emil (EM 1 ) [VT47]; ontarë (ON) [Et], ontaril [VT43]; Matka Boží Eruamillë (ER+AM 1 ) [VT43] matný, nejasný néca [MC] mdloba fansa (PHAN 1 ) méé (zvukový projev kozy) nyé (NJEN) meč macil (MAK) [Et, PE17, QL], široký lango (LAG) [Et], krátký ecet (EKET) [UT], mocný hyando (SJAD) [Et], falquan (PHALAK) med lis(s-) (LIS) [Et], lís (liss-) měď tambë (TAM 2 ), urun (URUN) [PM], urus(t-) (URUS), naleštěná calarus(t-) (KAL) [VT41] měděnka lairus(t-) (LAJAK+URUS) [VT41] měděný tambina (TAM 2 ), o barvě aira (GAJ 2 ) [Et] Hom. aira (GAJAS) svatý. medovina miruvor, miruvórë [RGEO, PE17, WJ] Slovo je z val. mirubhōze medové víno. Srv. kořen MIRU. medožravý melumatya (MAT) medvěd morco (MOROK) [Et] měchýř pumpo (PUP) Též bublina, puchýř. měkký mussa [VT39], slabý milya (MIL) [VT45], poddajný malaqua (MAL 1 ), jako těsto maxa (MASAG) [Et] melodický, zpěvný lindelëa (LIN 1 ) melodie lindë (LIN 1 ) [Et], lin(d-), lindelin měnit vista-, min. -në (WIS 2 ) Hom. vista (WIS 1 ) vzduch. měnit se ahya- (KHJA) [PM], virya-, min. virnë, virinyë (WIS 2 ) Hom. virya (WIR 2 ) čerstvý. měsíc asta (ASAT 2 ) [LotR, VT42, 48] Zákl. význam je díl, část. Upřesnění ránasta (RAN+ +ASAT 2 ) lunární měsíc. Měsíc Isil (ITHIL) [LotR, Et, Let], Rána (RAN) [UT, VT47, MR] Jména znamenají (stříbrná) záře a poutník. 16 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

17 město moudrost město osto (OS) [Et], (OSOT) [WJ], ve slož. -os(t-), -osto [UT, S], pellë (PEL 2 ), s věží minassë (MIN) [VT42] Všechny výrazy jsou asociovány s opevněním. mez Viz hranice. mezi stejnými enel (ENEL) [VT47], jinými imbë (+ +duál), imbi (IM) [RGEO, PE17, VT47], imíca (+plurál) [VT43] Enel je prvek mezi dvěma prvky v řadě. Ostatní se týká prostoru či objektu mezi jinými objekty. Imbë je mezi dvěma, imbi mezi více. Imbit zcela samostatně mezi dvěma objekty. míč cóma (KOM) míchat quir-, min. quindë (KWID) míle lár [UT] Núm. délková jednotka (asi 4,8 km); pův. přestávka, jež se dělá po ujití této vzdálenosti. milenec melindo (MEL) [Et] milenka melissë (MEL) [Et] milovaný melda (MEL) [Et, LR, PE17], jediný eremelda (ER) milovat mel- (MEL) [Et, VT49, QL], melya- milující méla (MEL) [VT39] Hom. méla, přít. č. miluje. milý moina (MOJ) [Et], něžný moica [GL] mimo, vně ara (AR 1, AD 2 ) [Et, VT49], kromě hequa (3EK) [WJ], enga [LR] mince zlatá culusta (KUL), stříbrná telpilin (KJELEP) minulost yárë (JA 2 +RE), yalúmë (JA 2 +LU 1 ), vanwië (WAN 2 ) [Et] minulý, ztracený vanwa (WAN 2 ) [Et, QL] mír ruin (RU3), sérë (SED) [Et] míra lesta [LR] Hom. lesta- opustit. mísa salpa (SALAP) místnost, pokoj sambë (STAB) [Et, QL] místo určité men (MEN 1 ) [Et] mistr aráto (AR 3 ) [S] mít, vlastnit harya- (3AR) [Et] Nejde-li vyloženě o vlastnictví, je možná vhodné použít opis se sl. být a os. zájmenem: *ëa/ná nin, ninna, óni je pro mě, ke mně, se mnou, objekt je podmětem [Let]. Jako zápor se používá sloveso pen- postrádat. mládí nésë, nessë (NETH) [Et], vírië (WIR 2 ) [VT46], vínë (WIN) [VT47, PE17], svěžest vén (GWEN), síla a nový život laito, laisi (LAJ) mladý vinya (WIN), nessa, mladě vypadající nessima (NETH) [Et] Vinya používáno především ve významu nový. mléčný ilimba (ILIM) mléko ilin (ilim-) (ILIM) mlha hísië (KHITH) [RGEO, S, PE17], hiswë [Et], lehčí hísë [Et] mlít mul- (MUL) mluvící quetsa, quetsima (KWET) Přesněji mající schopnost řeči, ale též výřečný. mluvit, říkat quet- (KWET) [VT41, PE17, QL] mlýn mulmin (MUL) mlynář mulmar (MUL) mnoho poč. mn. olli, nepoč. olda, samostatně *oltë (OL 2 ) ; předp. lin- (LI) [Et] Olli orni; olda tavar; oltë quétina. Mnoho stromů; mnoho dřeva; mnoho [bylo] řečeno. Lintyulussëa s mnoha topoly. mnohokvětý lilótëa (LI+LOT) [VT42] mnoholistý lillassëa (LI+LAS 1 ) [MC] množství, velké hosta (KHOTH) [Et], úvë (UB 1 ) [Et], rimbë (RIM 1 ) [Et, PE17, S] Rimbë = též zástup, dav. moc melehtë (MBELEK), n. nadvláda túrë (TUR) [Et, QL] moci ec- (EK 2 ) [VT49], fyzicky pol- (POL 1 ) [VT41], smět lerta- (LER) [VT41] Ec- se používá ve zvláštní vazbě: ecë nin carë sa mohu to udělat. Vyjádření možnosti je též možné opisem s částicí ce asi, možná. mocný meletya (MBELEK) [WJ], bás. túrëa (TUR), jako Valar valya (BAL) [Et]; velikostí či silou taura (TUR) [Et, VT39], melehta (MBELEK) modlit se arca- (RAK 2 ) [VT43] modlitba cyermë [UT], arcandë (RAK 2 ) [VT44] Erucyermë, númenorejský nábož. svátek. Modré hory Lúnoronti (LUG 2 +OROT) [Et] modrošedý *vindë (vindi-) (WIN 2 ) [Et, VT46] modrozelený ninwa (NIN 2 ), jako mořské hlubiny *solmëa (SOL) [L. F.] modrý luinë (luini-) (LUJ) [PE17, VT48, RGEO], ve slož. -luin [S]; lúnë (lúni-) (LUG 2 ) [Et], jako nebe helwa (3EL) [Et] modřín finë (SPIN) [Et, QL, PE16], pimpevinnë (PIP) mohutný taura (TUR) [VT39, Et], melehta (MBELEK) mohyla hahta (KHAG) [Et] mokrý linquë (LIKW) [Et], mixa (MISIK) [Et], nenya, néna (NEN) vodnatý nenda [Et, PE16] Morgoth Moringotto (MOR+ÑGOTH) [MR, VT49], Moricotto (MOR+KOTH) Černý nepřítel. Melko, Melkor (MBELEK+OR) je též q., Ten, jenž povstává v moci. moře ëar (GAJAR, AJAR) [LotR, PM, Et] Varianta airë (např. v Alatairë) se samostatně nepoužívala kvůli shodě s výrazem posvátný. mosaz calas(s-) (KAL) mosazný calasca, calassina (KAL) most yanwë (JAT) [Et, VT49], yanta (JAT) [LotR] Yanta může znamenat též jho. motýl wilwarin (WIL) [Et, MC, QL] moudrost ñólë (ÑGOL) [Et, S], tajná ñolwë [Et]; issë (IS) SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 17

18 moudrý narodit se moudrý o osobě ñóla (ÑGOL) [Et], saira (SAJ) [Et], isqua (IS+KWA), o myšlence, rozhodnutí saila (SAJ) [VT41] moucha itsë (ITIS) Možná lze použít i pro jiný obtížný hmyz. mouka jemná mulma (MUL), mulë, hrubá porë (POR) [Et], ovesná polenta (POL 2 ) možná ce, cé (KE 2 ) [VT42, 49] mrak bílý fanya, fána (SPAN) [RGEO, Et, VT46], temný lumbo (LUM, DUB) [QL, MC], hodně temný ungo (UÑG) [Et] mramor alas(t-) (GALAS 2 ) [QL, GL] mramorový alasta, podobný mramoru alasca (GALAS 2 ) mráz nixë (NIK 1 ) [WJ] mrholení timpinë (TIP), rossë (ROS) [Et] Rossë = též rosa. mrkev *carsulca (KARAN+SULUK) [L. F.] mrtvola loico [MC], quelet(s-) (KWEL) [Et] mrtvolný qualmëa (KWAL) mrtvý přirozenou smrtí firin (PHIR) [Et], v bolestech qualin, qualina (KWAL) [Et, QL], zvadlý hessa (KHETH) mrznout nicu-, min. -në (NIK 1 ) [WJ, PE17] Používá se bez podmětu: Ettë niquë. Venku mrzne. mstitel paimar, pairemo (PAJ) mučit ñwalya- (ÑGWAL) [Et], angaitya- (ÑGAJ) mudrc, učenec ingolmo (ÑGOL) [WJ], ingólemo [PM] můj ninya (NI 2 ) [LR], -nya [LotR, FS, VT49] muka ñwalmë (ÑGWAL) [LotR], ungwalë [Et] mumlání quirquirindë (KWIS) mumlat, šelestit apod. quir-, quisquir- (KWIS) můra malo (malu-) muž nér (ner-) (NDER, NER) [Et, VT49, MR], vëo, vëaner (WEG), silný nerdo (NER) [VT47]; manžel venno (BES) [Et, VT45] Od vëo je odvozena přípona muž. jmen -wë. Viz též samec. mužíček nercë (NER) [VT47] mužnost, mužná síla vië (WEG) [Et] Též mužský pohlavní úd. [PE16] mužný vëa (WEG) [Et], nerëa (NER) my -lmë, *elmë [LotR, VT49], -mmë, emmë [WJ, VT43]; me (ME) [VT44, 49]; -lwë, -lvë, *elvë [VT43, 49], ve (WE 1 ) [VT49] Podrobněji viz tab. v Gramatice. mýdlo lipsa (LIB 2 ) [Et], poimë (POJ) mys nortil (NDOR 2 +TIL 1 ) [VT47], mundo (MBUD) [Et] Mundo též čumák. mysl sáma (SAM) [VT39, 41, 49], sanar (SAN) [VT41]; indo (INID) myslet *san- (SAN) [VT41] myšlenka sanwë (SAM) [VT39, 41], nápad nöa, nó(w-) (NOW) [Et] mýt allu- (ALU), sov- (SOW) mytí allumë (ALU), sovallë (SOW) mžourat tihta- [MC] N na předl. pa, pá (PA) [VT43, 49] Též se používá jako předl. o. Lze použít také místní pády. nabírat kapalinu calpa- (KALAP) [Et] náčelník haran (harn-) (3AR) [Et] načež, nato epeta, epta (EP+TA 1 ) [VT49] naděje *amatírë (AM 2 +TIR) [B. S.], hluboká estel (ESTEL) [WJ, MR] Amatírë = Očekávání dobrého, jež, ač nejisté, má základ ve známých skutečnostech. Estel nepotřebuje zkušenost, ale je založeno na víře v Jediného. nádhera, sláva alcar, alcarë (AKALAR) [WJ, VT47, Et] Pův. význam záře. nádherný alcarin, alcarinqua (AKALAR) [Et, PE17] nadměrný maira (MAJ) nádoba na vodu calpa (KALAP) [Et, QL] nadvláda túrë (TUR) [Et, QL] Též vítězství. nafukovat pusulta- (PUS 2 ) náhrdelník firinga [GL] nahý helda (SKEL) [Et], falca (PHAL 2 ), parca (PAR 1 ), parnë (PARAN) Parca v jiném významu suchý [Et]. najít hir- (KHIR) [RGEO, PE17], tuv- [LotR] Sloveso tuv- je doloženo i ve významu přijmout. nákaza quolúvië (KWOL) nakažlivý, zhoubný quolúva (KWOL) náklad, břemeno cúmë, cumbë (KUM) Cumbë může znamenat též hromada, návrší (KUB). nakládat 1. *cumya- (KUM) [Q.] 2. potraviny tarqua- (TARAK) nálada inwis(s-) (INID+WIS 2 ), inwis(t-) [MR]; vzrušená, nadšená inwalmë (INID+GWAL) Změna mysli, vzrušení mysli. naléhavost hormë (KHOR) [Et] namodralý luinincë (-inci-) (LUJ+NIK 2 ) [VT48] Zdrob. přípona -incë je takto produktivní zřejmě i pro ostatní barvy. námořník ciryamo (KIR) [UT], ciryaquen (KIR+ +KWEN) [WJ], ciryando Je znám též kenning Eärendilyon, Eärendilův syn. naopak úsië, úsir (GU+SI) [VT49] Vlastně zápor od sië, tak. nápad nöa, nó(w-) (NOW) [Et] nápadný, výrazný minda (MIN) [Et] napjatý tunga (TUG) [Et] O strunách, zvučný. narcis žlutý cancalë malina (KAK, MAL 2 ) Žlutý smích. narodit se nosta- (NO 1 ) 18 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE

19 narozeniny nepřítel narozeniny nosta (NO 1 ) Zákl. význam je zrození. náruč súma [MC] nářek nairë (NAJ) [Et] nařídit, rozkázat *can- (KAN 2 ) [H. F.] naříkat naina- (NAJ) [Et] násilný, drsný naraca (NARAK) [Et] následovat hilya- (KHIL) [Et] násled(ov)ník, nástupce neuro (NDEW) [Et], hildë (KHIL) [LotR] Odtud i Hildor či Hildi, Lidé. nástroj carma (KAR), tamma (TAM 2 ), yaima [GL] náš, naše -lma (ME) [LotR, VT49], -mma [VT43, 49], -lva, -lwa (WE 1 ) [LotR, VT49]; menya (ME) [VT43], *wenya (WE 1 ) [Q.] Hom. wenya zelený. Více v tabulce v Gramatice. natahovat, prodlužovat taita- (TAJ) [Et]; natahovat se, dosahovat rahta- (RAK 2 ) natékat, tloustnout tiuya- (TIW) [Et] nátlak mausta (MBAW) [Et], sahtië (THAG) [VT43], ke zlému úsahtië [VT43] Sahtië = nátlak, nucení udělat něco proti své vůli n. vědomí. Mausta je možná spíše o pudech vnitřních. navíc, nadto entë (ENET) [VT47] Hom. entë, důrazné zájmeno my. navoněný nardilëa (NARAD) návrat entulessë (EN 1 +TUL) [UT] Jméno Vëanturovy lodi. návrší tundo (TUN) [Et], cumbë (KUB) [Et], oblé coron (KOR) [S] Coron znamená i koule [Et]. navždy, navěky oialë (OJ 1 ) [RGEO], tennoio [UT] náznak, nápověda nauma (NAW) naživu coina (KOJ) Též cuina [Et] ke koř. KOJ a KUJ viz Kořenovník. nažloutlý malwa (MAL 2 ) ne la, lá (LA) [Et, VT42, 45], ui (GU) [VT49], důrazně lala [Et], uito [VT49]; v zákazu, odmítnutí áva, avá (AB), vá (BA) [WJ, PE17], ala, ála (AL) [VT43, 44]; předp. la [VT42], al(a-) [Et, VT42], ava- [WJ], ú- [Et, VT39]; záp. pomocné sloveso ua-, um- (UM 1 ) [Et] nebe, oblast mraků hellë (3EL) [Et], fanyarë (SPAN) [MC], vzduch vilya (WIL) [LotR, QL]; oblast hvězd Menel (MEN 1 +EL) [LotR, SD, VT43], Ilmen (GIL+ +MEN 1 ) [Et], Elenarda (ELEN+GAR); Tar-menel (TAR 1 ), menší klenba nad Valinorem Nur-menel (NUR 1 ) Metafyzický pojem (např. sídlo Boha) je Menel. nebeský menelda, meneldëa (MEN 1 +EL) [VT43] nebezpečí raxë, raxalë (RAK 1 ) [VT44] nebezpečný *raxëa (RAK 1 ) [H. F.] nebo hya (KHJA) [VT49], var neboť an (AN 1 ) [RGEO, PE17] Pův. význam dále, navíc, nadto. něco ma (MA 2 ) [VT42, 49] Stejně znějící slovo (MA 1 ) se ale někdy používá jako zájm. co? nebo tázací částice. nečinnost lacarë (LA+KAR) [VT42] nečistý vára (WA3) [Et], saura (THUS) [Et] nedávno *sintanéya (STIN+NA 2 +JA 2 ) [H. F.] nedostatečný ufárëa (GU+PHAR) [LR] nedostatek mangë neduživý engwa (GEÑG) [Et] Odtud i Engwar, pojmenování rasy lidí. nehet nyelet (nyelex-) (NJELEK) [PE15] nej- Velká míra vlastnosti se vyjádří předponou an- k příd. jm. [Let]. Superlativ se vyjadřuje stejným tvarem, s nějakým upřesněním. nejasný, bledý néca [MC] Nejvyšší mn. Aratar (ARAT) [WJ] Tak se označují hlavní Valar a Valiër. někdo quen, quén (quen-) (KWEN) [WJ], mo (MO 2 ) [VT42, 49] Všeobecný podmět: quen carë, queni carir dělá se. nelíbit se, nemít rád nas- (NAS 2 ) Používá se s dativem: Hrívë nin nasë. Nemám rád zimu. nelítostný sincahonda (SINIK+KHON) [LotR, SD] V PP přeloženo kamenosrdcatý. Němec Calimbar(d-) Barbar. Psáno za 1. světové války, proto to nelichotivé pojmenování. Německo Calimban(n-) nemoc quolu (KWOL) ; lívë (SLIW) [Et], quámë (KWAM) [Et, QL]; caimassë (KAJ) [Et] Lívë a quámë je spíše lehčí nemoc, nevolnost; caimassë znamená vlastně ležení v posteli. nemocný quolda (KWOL), laiwa (SLIW) [Et], quámëa, quamba (KWAM) ; caimassëa, caila (KAJ) [Et, VT45] nemožný Pro věc či činnost absolutně nemožnou ve světě, který stvořil Eru, existuje výraz únat (GU+NA 2 ) [VT39]. nemoudrý alasaila (AL+SAJ 1 ) [VT41, 42] němý úpa (OP) nenasytný, chamtivý milca (MIL 1, MILIK) [Et] nenáviděný tevin (TEB) nenávidět tev- (TEB), yelta- (DJEL) [Et], feuya- (PHEW) [Et] Yelta- a feuya- se pojí s pocitem hnusu, odporu. nenávist tévië, tempë (TEB), yelmë (DJEL) [Et] nenávistný sancë neobdělaný, ležící ladem falin (PHAL 2 ) nepočítaný únótëa, únótë (GU+NOT) [VT39, PE17] nepopsatelný únyárima (GU+NJAR), úquétima (GU+KWET) [WJ] Úquetima též nevyslovitelný (co se ústům nedaří vyslovit). nepřátelský cotya (KOT 1 ) [Et] nepřátelství cotsë (KOT 1 ) [VT45] nepřítel cotumo (KOT 1 ) [Et], *cotto [VT49] SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE 19

20 nerost obnovený nerost, ruda *sinquë (SINIK) nesčetný únótima (GU+NOT) [RGEO, PE17, VT39], avanótë (AW 2 +NOT) [Et, VT49] nesmrtelný ilfirin (LA+PHIR) [Et] nesnesitelný, strašný naira (NAJ, NDAJ) nést col- (KOL) [LotR] Podle Cormacolindo, Ten, který nese Prsten. nestvůra ulundo (ULUG) [Et], rauco, arauco (RUK) [WJ, Et], úvanimo (GU+BAN) [Et, QL], úvano Poslední výrazy označují tvory vypěstované Melkorem v protikladu k vanimor, krásným, totiž dětem Ilúvatarovým. nešika, moula auco nešikovný úmaitë (MA3) ; nevhodný (o věcech, situacích) auqua netík (druh kapradiny) eldasilque (ELEN) Elfí kadeř. netopýr quildarë (KWILID) neúplný penya (PEN 2 ) [VT39] Penyë tengwi jsou slabiky, jež neobsahují před samohláskou žádnou souhlásku. neustálý vorima (BOR) [Et] nevázaný, nekontrolovaný ráva (RAB 1 ) nevolník, otrok mól (MO 1 ) [Et, VT43] nevolnost quámë (KWAM) [Et, QL], lívë (SLIW) [Et] nezahalený úfanwëa (PHAN 1 ) nezkažený alahasta [MR] Arda Alahasta je svět podle myšlenek Valar, na nichž nemá Melkor žádnou účast. neznělý ómalóra (OM+LO) [VT45] Možná. Nebo jednoduše němý, mlčící. než lá (LA3), *or (OR) [L. F.], epë (EP) [VT42, PE17] Srovnávací předložka: alta or/epë imbilincë větší než vrabec, dosl. velký nad vrabce, před vrabcem. něžný amalda (MEL), moica [GL] nic munta [PE14] nifredil *ninquiraitil (NIKW+TIL) [Q., PE17] Bílá zimní květina. nit nemba (NEM) nitro, jádro endë (ENED) [Et] noc lómë (lómi-) (DO3) [Et, PE17, S], jedna ló [Et]; černá mórë (MOR) [Et, QL] Nogrod Návarot (NAB+ROT) [WJ] Trpasličí město zvané v Kh Tumunzahar. noha celá telco (telcu-) (TELEK) [PE17, Et], od kotníku dolů tál (tal-) (TAL) [Et, VT49], tala [QL, VT49] Telco možná znamená taky kmen. nohavice *telcoimo (TELEK) [L. F.] Duál *telcoimu lze použít ve významu kalhoty. normální, pravidelný sanya (STAN) [Et] nos nengwë (nengwi-) (NEÑ) [Et], súnë (THU, SU) [QL, PE16], zvířecí mundo (mundu-) (MBUD) [Et] nosní, nosový nengwëa (NEÑ) [Et] nouze, potřeba maurë (MBAW) [Et] nov ceuran (KEW+RAN) [VT48] Obnovený Měsíc (Rána). novinky mn. č. *vinyar (WIN) [C. H.], *sinyar (SI) [B. S.] Sinyar podle sind. siniath. nový vinya (WIN) [UT, S], aktuální sinya (SI) [Et], čerstvý céva (KEW) [VT48] Nový rok 1. den roku yestarë (JESET+RE) [LotR] nutit mauya- (MBAW) [Et] Často se používá v neos. vazbě: Mauya nin auta. Musím odejít. nutkání, nucení mausta (MBAW) [Et] nůž sicil (SIK) [Et] Též dýka. nymfa, mořská víla falmarin(d-) (PHAL) [Et], wingil(d-) (WIG 1 ), od toho bytost mužského rodu falmar [Et] nýt tanca (TAK) Hom. tanca upevněný, jistý. O o předl. pa, pá (PA) [VT44] Pouze ve smyslu týkající se. Parma pa aldar Kniha o stromech. ó a [LotR, VT44] Vokativní částice. oba yúyo (JU) [Et] obdarovat anta- (AM 2 ) Koho čím. Pojí se s akuzativem a instrumentálem jako v češtině. obětovat *yac- (DJAK) [H. F.] oběť *yanca (DJAK) [H. F.] obíhat, otáčet se pel- (PEL 1 ) [Et] občerstvovat loita- (LAW 1 ) Hom. loita- (LOJ) chybovat. obdivuhodný, skvělý maira (MAJ 2 ) obchod jeden quapta (KWAP) ; obchodování mancalë (MBAKH) [Et], quampalë obchodník *mancar (MBAKH) [Et], podomní quampo (KWAP) Mancar upraveno z macar. obchodovat manca- (MBAKH) [Et], handlovat quap-, quampa- (KWAP) obkroužit, opásat quilta- (KWILIT) oblak v. mrak oblázek lallë obilí, úroda yausta (JAB) oblast ména (MEN 1 ) [Et], arda (GAR) [WJ]; yondë, ve slož. -ion, -iondë (JOD) Arda = též říše [Et]. Jako vlastní jméno svět, země. Yondë rozlehlejší oblast se zřetelnými přírodními hranicemi (hory, řeky). obléci vaimata- (WAJ) obleva, tání tiquilë (TIKW) obloha v. nebe oblouk cú (KU3) [Et], lúva (LU 2, LUB 2 ) [LotR, PE17] Cú zřejmě může znamenat taky luk ; lúva ne, alespoň v PE17 je to výslovně psáno. obnažit, svléknout avalta- (PHAL 2 ) obnovení ceulë (KEW) [VT48] obnovený ceura (KEW) [VT48], vincarna (WIN+ +KAR), envinyanta (EN 1 +WIN) [MR] 20 SLOVNÍK PRACOVNÍ VERZE