1. ZMĚNY ZÁKONŮ V ROCE 2005

Transkript

1 1. ZMĚNY ZÁKONŮ V ROCE 2005 Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, pavel@mako.cz Obchodní zákoník Změna způsobu stanovení úroků z prodlení Nařízením vlády č.163/2005 Sb. bylo novelizováno nařízení vlády č.142/1994 Sb. Byla změněna výše úroků z prodlení v případě peněžitého dluhu s účinností od Pro oblast občanského práva se jedná o kogentní ustanovení tato výše úroků platí vždy pokud zákon nestanoví tzv. poplatek z prodlení nájmy apod. ( 517 obč.zákoníku). Mezi podnikateli, kteří se řídí obchodním zákoníkem platí pouze v případech, kdy není sjednána sazba úroků z prodlení smluvně ( 369 obch.zákoníku). Od do činila výše úroků z prodlení dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu (v současné době je DS ČNB 0,75% a úroky z prodlení by tedy byly velmi nízké bylo nutno reálně zvýšit úroky z prodlení). Od odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. Repo sazba je sazba, za kterou půjčují komerční banky ČNB (Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry). V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Od do se používá repo sazba platná k , tedy 2,5% úrok z prodlení činí 9,5%. Repo sazba ČNB platná k je (od ) 1,75%, úrok z prodlení pro 2.pololetí tedy činí 8,75%. Výše úroků z prodlení se řídí novelizovaným nařízením vlády č. 142/1994 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy. Obchodní rejstřík Zákonem 216/2005 Sb. došlo od ke změně ustanovení týkajících se obchodního rejstříku. K podstatné změně došlo u podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Návrhy na zápis lze podávat pouze na předepsaných formulářích a to buďto na papíře nebo elektronicky, podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Tento systém by měl vést ke zjednodušení podávání návrhů, protože formuláře by měly přesně každého navést tak, aby je vyplnil správně. Seznam těchto formulářů včetně příloh (seznamu listin), které je nezbytné předložit soudu společně s příslušným formulářem, obsahuje vyhláška č. 250/2005 Sb. Formuláře i se seznamem příloh jsou také k dispozici na internetu na portálu Ministerstva spravedlnosti na adrese: 9&d=47038 nebo v nabídce obchodní rejstříkformuláře pro podání a další informace-formuláře a tiskopisy. Vzor vyplněného formuláře je umístěn na adrese Základní nabídka formulářů na internetu vypadá takto: Právní forma Dokumenty ke stažení Akciová společnost FO PDF Přílohy Návod Družstvo FO PDF Přílohy Návod Evropské zájmové hosp. sdružení FO PDF Přílohy Návod Fyzická osoba FO PDF Přílohy Návod Komanditní společnost FO PDF Přílohy Návod Odštěpný závod FO PDF Přílohy Návod Org. složka podniku zahr. Osoby FO PDF Přílohy Návod Příspěvková organizace FO PDF Přílohy Návod Společnost s ručením omezeným Veřejná obchodní společnost Cizí práv. osoba, která přenesla sídlo na území ČR FO PDF Přílohy Návod FO PDF Přílohy Návod FO PDF Přílohy Návod Ostatní FO PDF Přílohy Návod Společný formulář pro výmaz z rejstříku FO PDF Přílohy Návod Dodatkový list PDF FO-XML formát, PDF-pro Acrobat Reader Formuláře se dají vyplňovat v programu MSWord a následně vytisknout nebo přímo odeslat elektronicky podepsané. Samozřejmě tento způsob má dosud mnoho chyb a nefunguje zdaleka dokonale. Do budoucna bude možno formuláře vyplňovat interaktivně přímo na internetu a také rovnou odeslat. Současně s obchodním zákoníkem byl novelizován i OSŘ, ve kterém jsou stanoveny lhůty, ve kterých musí soud provést zápis nebo rozhodnout o podaném návrhu: 200db (1) Soud je povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě sta

2 novené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů. (2) Lhůta podle odstavce 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy soudu došel změněný návrh. (3) Neprovede-li soud zápis do rejstříku podle 200da odst. 3 a ani o návrhu nerozhodne podle 200da odst. 4 ve lhůtě uvedené v odstavci 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. (4) Podnikatel a osoby, které se podle zvláštního právního předpisu zapisují do rejstříku v rámci zápisu podnikatele, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle odstavce 3; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení 200b odst. 1 věty druhé tím není dotčeno. 200dc O zápisu provedeném podle 200da odst. 3 a 200db odst. 3 soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku obsahující tento zápis. Výpis jim musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.". Daň z příjmů V roce 2005 byl zákon novelizován celkem 5x a to zákony 179/2005, 217/2005, 342/2005, 357/2005, 441/2005. Důležité jsou dvě z těchto novel: Novela č. 217/2005 Sb. (Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ), účinnost od : Čl. VII: Od daně z příjmů právnických osob je osvobozena podpora z Vinařského fondu poskytnutá počínaje 1. lednem 2004 na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného majetku, jen pokud byla o poskytnutou podporu zároveň snížena jeho vstupní cena. Novela č. 441/2005 Sb. (Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ze znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), účinnost od : 1. V 25 odst. 1 písm. t) větě druhé se za slovo "není" vkládají slova "s výjimkou tichého vína". 2. V 34 se doplňuje odstavec 9, který zní: "(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50% částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005.". 3. V 40 (přechodná ustanovení zákona) se doplňuje odstavec 25, který zní: "(25) U poplatníků, kteří mají povinnost vypořádat majetkové podíly podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo které poplatník vypořádal oprávněným osobám za jejich postoupené pohledávky, je výše vypořádaných podílů počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 odpočitatelnou položkou od základu daně z příjmů.". Protože tato pro zemědělce poměrně důležitá novela je zcela nová, bude její výklad proveden na pravidelném školení Profexu počátkem roku Výše uvedená ustanovení č. 2 a 3 byla do zákona implementována na základě pozměňovacího návrhu poslance Ladislava Skopala a neexistuje proto ani jejich výklad v důvodové zprávě k poslaneckému návrhu zákona předloženého do poslanecké sněmovny jako tisk 846/0. Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2006 stav projednávání ke dni: 12. listopadu 2005 Vláda předložila sněmovně návrh zákona , tisk 1040/0. 1. čtení proběhlo na 46. schůzi. 2.čtení obecná i podrobná rozprava proběhla čtení proběhlo , zákon byl schválen a dne postoupen k projednání do senátu jako tisk č.182. Znění zákona schváleného sněmovnou nebylo k dosud publikováno. V průběhu schvalovacího procesu jej bude možno najít na adrese jako dokument sněmovní tisk č.1040/3 nebo na jako tisk č.182. DPH zatřídění některých sporných komodit Vyžádali jsme si stanovisko Generálního ředitelství cel k zatřídění některých sporných komodit v zemědělské výrobě. (Osmimístný kód je KÓD harmonizovaného systémucelního sazebníku = TARIC kód daňové a celní unie) seno sláma chlévský hnůj Vše se zdaňuje v základní sazbě DPH (19%). Kopii stanoviska naleznete v příloze. Informace o zatřídění zboží do harmonizovaného systému na internetu: home.htm - 2 -

3 TM Informace o zatřídění do standardní klasifikace produkce kace_produkce_(skp) Novela DPH (nabyla účinnosti ) Byla včleněna při projednávání v parlamentu do zákona o finančních konglomerátech 377/2005 Sb., ve kterém je obsažena jako ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ. Zákon byl podepsán prezidentem , zveřejněn ve Sbírce zákonů , účinnost od Většina ustanovení této novely jsou technicko-legislativního charakteru napravují některé nedostatky původního zákona nebo jej upřesňují. Definice osobního automobilu 4 odst.3 písm.f Stávající definice osobního automobilu byla taková, že osobním automobilem je dopravní prostředek, který má v osvědčení o registraci zapsanou kategorii osobní automobil M1 nebo M1G. Zjistilo se ale, že podle vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb se do osvědčení o registraci žádná kategorie nezapisuje. Při doslovném výkladu tak vlastně od žádný osobní automobil neexistuje a u všech automobilů je nárok na odpočet DPH na vstupu. Nově je osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem. Ministerstvo financí zastává stanovisko, že i přes tento technický nedostatek ve stávajícím zákoně o DPH nebylo možné nárok na odpočet DPH uplatnit u osobních automobilů, které jsou svým charakterem v souladu s příslušnými předpisy považovány za osobní automobily. Nedoporučuji zkoušet uplatnit zpětně odpočet na osobní automobily. Protože však jsme se setkali s tím, že odpočet daně na vstupu byl uplatněn omylem i u osobních automobilů, je možné u statečných plátců DPH toto znění zákona využít v případě soudního sporu. Prodej tzv.montážních osobních automobilů, u kterých byl uplatněn odpočet DPH na vstupu 62 odst.2 a 75 odst.2 a3 Pokud byl u těchto automobilů do uplatněn odpočet DPH na vstupu a tento automobil prodán v období 5/2004 9/2005, bylo sporné, zda tento prodej podléhá DPH na výstupu nebo je od DPH osvobozen. Od je již zcela jasné, že z tohoto prodeje se DPH na výstupu odvádí. Ministerstvo financí opět zastává stanovisko, že i přes tento technický nedostatek ve stávajícím zákoně o DPH bylo nutno DPH odvádět. Dovozy zboží ze zemí mimo EU Kurz pro přepočet cizí měny na Kč 4 odst.4 Běžně se cizí měna přepočítává na Kč kurzem platným pro plátce ke dni povinnosti přiznat daň v podstatě se tedy používá účetní kurz. Protože při dovozech ze zemí mimo EU to dělalo problémy, novela udělala v těchto případech výjimku - při přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle 38 se použije kurz stanovený podle celních předpisů. Tedy stejný kurz jaký použije celnice při vyměření cla. Fakticky to tedy znamená, že základ daně bude stejný jako celní hodnota zboží (obsahuje kromě ceny i náklady na balení, přepravu, pojištění, provize než zboží dorazí do prvního místa určení v tuzemsku. Dále jsou upřesněny podmínky osvobození od DPH u služeb přímo vázaných na dovoz přeprava, nakládka apod. Vydání služby Od bylo podle zákona osvobozeno vydání hmotného majetku podle zákona č.229/1991 Sb a č.42/1992 Sb. Pokud se ale restituentovi vydala služba, bylo nutné odvádět DPH na výstupu (např. posekání louky, sklizeň obilovin). Současně ale existuje následující stanovisko Ministerstva financí ČR, které jde nad rámec zákona. Pokud jste tedy v období od do při vydání služby DPH na výstupu neodvedli, můžete se na toto stanovisko odvolat viz příloha! Po novele byl text 14 odst.5 písm.e změněn tak, že za poskytnutí služby se nepovažuje (a tedy se neodvádí DPH) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd. Praxe ukáže, zdali to skutečně bylo myšleno tak, jak si to umíme přečíst. Důvodová zpráva k novele neexistuje, protože do zákona se dostala jako poslanecký návrh. Je velmi pravděpodobné, že zákonodárce myslel toto ustanovení tak, že při vydání služeb se DPH na výstupu neodvádí. Daňové doklady 26 odst. 1 (1) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, vystavit daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně a do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění a plátci vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu; pokud plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit. Údaje o dani a základu daně se na daňových dokladech uvádějí v české měně

4 Příklad: Přijali jste platbu zálohu na elektřinu od svého nájemníka a ze záloh placených rozvodné společnosti si nárokujete DPH na vstupu. Od nemáte povinnost odvádět DPH už při přijetí platby ( 21 odst.2), protože tato záloha souvisí s nájmem nemovitosti (odvádí se až při konečném vyúčtování). Podle zákona jste ale byli povinni na požádání vystavit daňový doklad. Po novele daňový doklad nebudete smět vystavit, je to výslovně zakázáno. Někdy se této nesrovnalosti v zákoně využívalo: pokud jste měli nájemníka, kterému jste účtovali kromě elektřiny např. i za úklid ve společných prostorách nebo za jiné služby vykonávané vašimi zaměstnanci a na obojí přijímali zálohy, museli jste ze služeb, které jste nenakoupili (úklid) odvádět DPH při přijetí platby. Ze záloh na elektřinu naopak ne. V praxi se administrativa zjednodušila tím, že jste odvedli DPH z celé částky a vystavili daňový doklad k přijaté platbě (zákon to nezakazoval, naopak přikazoval). Od 1.října 2005 již tento postup nebude možný, protože u zálohy na elektřinu nemáte povinnost odvádět DPH a tudíž nesmíte vystavit daňový doklad. 21 odst.6 Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou platbu, a to tím dnem, který nastane dříve, Do 1.října: pokud jste přijali zálohu na službu a vystavili daňový doklad k přijaté platbě uskutečnilo se tím zdanitelné plnění, protože tento doklad byl zároveň daňovým dokladem. Pokud byla služby zálohována ze 100%, už jste následně nemuseli vystavovat daňový doklad po provedení této služby. Po 1.říjnu teoreticky: pokud přijmete platbu zálohu na nějakou službu a vystavíte daňový doklad k přijaté platbě, nedošlo ke zdanitelnému plnění (funguje stejně jako při dodání zboží). Následně po poskytnutí této služby musíte provést vyúčtování zálohy a vystavit řádný daňový doklad. Domnívám se, že pokud si nechcete komplikovat život, po přijetí zálohy vystavíte řádný daňový doklad, tím dojde ke zdanitelnému plnění a všechny své povinnosti tím splníte. 21 odst.4 Byly upřesněny podmínky při elektronickém vystavování daňových dokladů: Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu 20) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). Odpočet DPH na vstupu 73 odst.3 Odpočet DPH na vstupu při dovozu zboží ze třetích zemí: Při dovozu zákon stanovil, že odpočet DPH lze uplatnit nejdříve v daňovém období, ve kterém byla daň vyměřena. Daň vyměřuje FÚ na základě podaného přiznání. Přiznání se podává nejdříve v měsíci následujícím po měsíci ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň. Teoreticky tedy nebylo možné v jednom přiznání odvést DPH na výstupu a zároveň si ji nárokovat na vstupu Den povinnosti uhradit clo (i DPH) 31.8 Podání přiznání Vyměření Po novele: Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. 72 odst.1 Odpočet DPH na vstupu v ostatních případech: Dříve: Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, pokud platba je přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Po novele: Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. V souvislost s touto změnou se v televizních diskusích i na veřejnosti objevily pochybnosti, kdy vlastně je možné nárok na odpočet uplatnit. Začaly se objevovat názory, že povinností přiznat daň na výstupu se rozumí daň na výstupu u plátce, který zdanitelné plnění přijal. Například u nakoupeného zboží by si mohl plátce uplatnit nárok teprve v okamžiku, kdy toto zboží prodá. Tento výklad je ovšem nesmyslný. Povinností přiznat daň na výstupu zákon míní ve vztahu k jednomu a témuž plnění. Jednomu plátci v jednom okamžiku vzniká povinnost (DPH na výstupu) a v tomtéž okamžiku vzniká jinému plátci tomu který plnění přijímá nárok na odpočet (DPH na vstupu). Sazby DPH 48 odst.1 U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak

5 Byl odstraněn nesmysl, kdy jediný převod nedokončeného bytového domu se zdaňoval 19% sazbou, všechny ostatní 5%. 57 Podle původního zákona byla výuka cizích jazyků v jazykových školách zdaňována 19% sazbou DPH. Po novele bude toto vzdělávání osvobozeno v případě, že je uznáno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Toto osvobození je ovšem bez nároku na odpočet DPH na vstupu, takže nelze předpokládat, že dojde ke zlevnění pro neplátce o celých 19%, protože nemožností uplatnit DPH ze vstupů mírně stoupnou náklady (učební pomůcky). Paradoxně tak může dojít k mírnému zdražení těchto služeb pro plátce DPH (vzdělávání zaměstnanců apod.). Příloha č.2 k zákonu Ubytovací služby zařazené v SKP 55 zůstávají i po ve snížené sazbě (jako dosud). Poznámka: Patří sem ubytovací a podobné služby poskytované v zařízeních hotelového typu, např. hotelích, motelích, hostincích a podobných ubytovacích zařízeních. Také sem patří služby s tím související zahrnuté v ceně ubytování, jako jsou snídaně, obsluha na pokoji, služba recepce, poštovní služba a posluhy. Hotely poskytují všeobecně také další služby, jako jsou např. parkování, jídlo, nápoje, zábava, plavecké bazény, bankety, schůze, konference a schůzovní a konferenční prostory. Rekreační hotely mohou mimo svou činnost poskytovat rozsáhlý výběr rekreačních zařízení. Tyto různé služby jsou zde zahrnuty jenom pokud tvoří součást ceny za ubytování. Jsou-li placeny odděleně, jsou klasifikovány podle toho, o jakou službu se jedná Služby poskytované v zařízeních hotelového typu 55.2 Ubytovací služby poskytované v kempech a jiných zařízeních pro krátkodobé ubytování Ubytovací služby poskytované v turistických ubytovnách a horských boudách Ubytovací služby poskytované v kempech Ubytovací služby poskytované v ostatních zařízeních pro krátkodobé ubytování Služby poskytované dětskými prázdninovými tábory Služby rekreačních středisek a domů Krátkodobé ubytovací služby v zařízených pronájmech Služby poskytované v lůžkových nebo lehátkových vozech a jiných dopravních prostředcích Ostatní ubytovací služby poskytované v zařízeních pro krátkodobé ubytování j.n. 2. DOMĚRKY DANÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ DANĚ Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, pavel@mako.cz Příslušenství daně zákon o správě daní a poplatků rozeznává tyto základní druhy příslušenství daně: 1) Posečkání daně 60 ZSDP = úrok 140% DS ČNB. 2) Penále 63 ZSDP - 0,2 nebo 0,1 nebo 0,05% denně. 3) Zvýšení daně 68 ZSDP - Zvýšení daně až o 10% pokud nebylo přiznání podáno včas. 4) Exekuční náklady 73a ZSDP - náhrada exekučních nákladů na výkon zabavení 2% z vymáhaného nedoplatku - náhrada exekučních nákladů na výkon prodeje 2% z vymáhaného nedoplatku - hotové výdaje správce daně 5) Pokuty 37 ZSDP Za nesplnění povinností nepeněžité povahy až do 2 mil.kč 6) Obdobné sankce podle celního zákona nebo zákonů upravujících ZP a SP 25 odst.1 písm.f a písm.y zakazuje tyto sankce zahrnovat do daňových nákladů. Doměrky daní a) daňově neuznatelné náklady: 25 odst.1 písm.s obecně zakazuje jako daňový náklad tyto daně: dědickou, darovací, daň z příjmů FO i PO. b) daňově uznatelné náklady: 24 odst.2 písm.ch ostatní daně jsou obecně daňově účinným nákladem včetně doměrků: - daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí pokud byly zaplaceny - daň silniční, DPH, spotřební daň předpisem Obecně platí, že musí souviset s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů

6 Účtování Příslušenství daně: 5459xx/závazek,peníze daň z příjmů - předpis 5919xx/341 (5939/341) daň z příjmů dodatečné odvody, doměrky, vratky 5959xx/341 ostatní daně předpisem 53x?xx/34x (daně uznatelné po úhradě nutno kontrolovat). Příklady 1) Správce daně provedl daňovou kontrolu a doměřil daň z nemovitostí ve výši 100. Platební výměr jste obdrželi v roce Daň je splatná do 30 dnů ( 46 odst.7 ZSDP). Zaúčtujete: / Po úhradě přeúčtujete z účtu na účet Pokud neuhradíte daň do konce roku, vyloučíte na ř.40 daňového přiznání a v roce, kdy závazek uhradíte, musíte sledovat obraty účtu a o úhradu snížíte základ daně v ř.112. Pokud jste si jisti, že daň v běžném roce uhradíte, můžete účtovat přímo na účet , ale doporučuji na konci roku zkontrolovat náklady na tomto účtu a zpětně ověřit, zda skutečně došlo k úhradě. Časem pravděpodobně obdržíte od správce daně platební výměr na penále, to zúčtujete ihned po doručení na účet 5459xx. Pokud správce daně penále nevyměří do konce roku a částka tohoto penále je významná, měli byste si na něj vytvořit rezervu v předpokládané výši zápisem /459. 2) Půjčili jste bezúplatně zaměstnanci automobil kategorie N1, u kterého jste uplatnili nárok na odpočet DPH na vstupu. Chtěli jste od něj pouze náhradu za spotřebovaný benzín. Zaměstnanci jste zvýšili jeho základ daně ze závislé činnosti podle 6 odst.6 (každý započatý měsíc o 1% ze vstupní ceny). Správci daně to při kontrole nestačilo a doměřil vám DPH z obvyklé ceny půjčovného automobilu (podle 14 odst.3 písm.a, odst.4 písm.a). Tato doměřená DPH nesouvisí s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů a nelze ji považovat za daňový náklad. Pokud ji nebudete po zaměstnanci vymáhat, zúčtujete ji na účet ) Doměrek daně z příjmů právnických osob patří na účet , nikoliv na účet 545. Exekuční náklady Výjimka: pokud máte dlužníka, který vám neplatí a vy se rozhodnete vymáhat svoji pohledávku pomocí soudního exekutora (120/2001 Sb.) vyúčtuje si exekutor za tuto službu určitý poplatek. Pokud tuto službu neuhradí dlužník a musíte ji exekutorovi uhradit vy, zákon v 24 odst.2 písm.zs (dříve zt) dovoluje tyto náklady považovat za náklady daňové. Obecně jsou ostatní exekuční náklady z daňového základu vyloučeny v 25 odst.1 písm.y (exekuční náklady podle zákona 337/1992 Sb.) Z důvodové zprávy k zákonu 669/2004 Sb: Stávající znění 25 odst. 1 písm. y) nereagovalo za nový zákon o exekutorech (platí od ) a obecně vylučuje z daňových výdajů jakékoliv exekuční náklady. Navrhuje se, aby byly u oprávněných osob uznatelným daňovým výdajem všechny náklady hrazené exekutorovi podle zákona č. 120/2001 Sb. 3. POSUZOVÁNÍ ZÁVISLÉ ČINNOSTI VE VZTAHU K 6 ZDP ZE STRANY FINANČNÍCH ÚŘADŮ Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, pavel@mako.cz Od platí nový zákon o zaměstnanosti č.435/2004, který obsahuje 13, který stanoví: (1) Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. (2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů (živnostenský zákon) které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (3) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů, b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce ( 66), nebo c) právnická nebo fyzická osoba svěří 1. jiné právnické nebo fyzické osobě, která má činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, nebo 2. jiné fyzické osobě, která má činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu činnosti a nebude svěřené úkoly zajišťovat v zastřeném pracovněprávním vztahu. Provozování svěřené činnosti musí naplňovat znaky podnikání ve smyslu 2 odst. 1 obchodního zákoníku (soustavná činnost, prováděná samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku)

7 Koncem roku 2004 a počátkem roku 2005 se rozvinula široká diskuse o tom, v kterých případech se jedná o zastřený pracovně-právní vztah a kdy se jedná o skutečného podnikatele. Nejvyšší správní soud zrušil v únoru 2005 rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu proti rozhodnutí finančního úřadu týkajícího se doměření daně ze závislé činnosti. Jednalo se o rozhodnutí, kdy finanční úřad doměřil daň z titulu zastřeného pracovněprávního vztahu (použití tzv. Švarc systému) v případě, kdy si firma najímala na práci zedníky podnikatele. Toto rozhodnutí bylo určitým průlomem do zavedené praxe finančních úřadů. Nejvyšší správní soud judikoval: "Zákonné vymezení prostřednictvím pouhého plnění příkazů plátce, obsažené v ustanovení 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, se jeví jako nedostačující a neschopné postihnout všechny reálně možné případy. Vymezení zákonného termínu "závislá činnost" nemůže být redukováno toliko na činnost vykonávanou podle příslušných pokynů, nýbrž musí se jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Definiční prvek závislosti tak bude dán zejména povahou vykonávané činnosti a také tehdy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou a kdy k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby, tuto činnost vykonávající. Tyto skutečnosti musí akceptovat i aplikace daňových předpisů, neboť v opačném případě by představovala nelegitimní zatěžující prvek soukromé sféry." V srpnu Ministerstvo financí vydalo pokyn D- 285 k vymezení pojmu "závislá činnost", který vychází z platné právní úpravy a rovněž z výše uvedeného judikátu. Pokyn zdůrazňuje, že z pohledu zákona o daních z příjmů není rozhodující, na základě jakého právního vztahu poplatníkovi příjmy plynou, ale to, zda se jedná o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Závislost je třeba posuzovat podle povahy vykonávané činnosti, znaků a okolností, za kterých je práce vykonávána, a podle toho, zda na uzavření pracovněprávního vztahu je dán zájem obou smluvních stran. Ministerstvo financí konstatuje v souladu s výše uvedeným judikátem, že pro vymezení pojmu "závislá činnost" nestačí pouze jediné kritérium obsažené v zákoně o daních z příjmů ( 6 odst. 1 písm. a - činnost vykonávaná podle příslušných příkazů a pokynů), neboť není schopné postihnout všechny reálně možné případy. Pokyn se vztahuje jak na vztahy mezi tuzemskými osobami ( 6 odst.1), tak i na takzvaného ekonomického zaměstnavatele pokud uzavřete smlouvu s osobou se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí ( 6 odst.2) Pokyn Ministerstva financí uvádí nejčastější znaky a okolnosti indikující vztah závislé činnosti: a) plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností b) fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec c) odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu, d) materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu e) vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu 13 zákona o daních z příjmu Pokud se chcete vyhnout do budoucna problémům, je nutné, abyste se těchto typických znaků při uzavírání smluv vyvarovali. Pokud na některé specifické práce nemůžete sehnat zaměstnance, máte možnost využít i služeb tzv. agentur práce. Nový zákon o zaměstnanosti nově definoval i zprostředkování zaměstnání tzv.agenturami práce a stanoví podmínky podnikání v tomto oboru. Souhlas k činnosti těmto agenturám uděluje ministerstvo práce a sociálních věcí, které také eviduje a zveřejňuje oficiální seznam těchto agentur. Agentury mohou buďto zprostředkovat zaměstnance nebo mohou své zaměstnance přidělit k výkonu práce. Seznam povolených agentur práce je k dispozici na internetové adrese (sekce - zaměstnanost pro občany agentury práce). 4. ZÁKON O ODPADECH - RECYKLAČNÍ POPLATEK Dne vstoupila v platnost některá ustanovení novely zákona o odpadech č.185/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky, která se týká elektrických a elektronických zařízení. Účelem této novely je prevence vzniku odpadních elektrických a elektronických zařízení a snížení odpadu, který z těchto zařízení vzniká, opětovným použitím a recyklací použitého elektrozařízení. Všichni výrobci a dovozci elektrospotřebičů tak budou muset finančně přispívat do kolektivního systému, ze kterého bude recyklace starších výrobků financována. Tento finanční příspěvek mají dočasně možnost uvádět odděleně na všech prodejních dokladech k novému zboží. V takovém případě mají i koncoví prodejci povinnost uvádět na prodejních dokladech tento finanční příspěvek zvlášť, tak aby bylo zřejmé, že část kupní ceny bude použita k úhradě nákladů na recyklaci elektrozařízení. Účtování poplatku bude zaváděno postupně, velká část výrobců jej k ceně spotřebičů začala účtovat od 1. září, u některých typů výrobků později, vždy záleží na rozhodnutí dovozce, resp. skladových zásobách zboží dovezeného před 13. srpnem. Fakticky by - 7 -

8 měl být poplatek odveden ze všech spotřebičů prodaných konečnému spotřebiteli po 13.srpnu Konkrétní výše příplatků pro jednotlivé typy spotřebičů je následující: Bílá technika: 420, Kč s DPH za veškeré chlazení velké chladicí zařízení, chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, mrazničky, ostatní velká zařízení používaná pro chlazení, uchovávání a skladování potravin 130, Kč s DPH za všechny velké spotřebiče pračky, sušičky, myčky nádobí, pečící zařízení, elektrické sporáky, elektrické plotny, mikrovlnné trouby, ostatní velká zařízení používaná k vaření a jinému zpracování potravin. 35, Kč s DPH za vysavače vysavače, čistící stroje na koberce, ostatní zařízení pro čištění 10, Kč s DPH za malé spotřebiče žehličky a jiné spotřebiče používané k žehlení, mandlování a další péči o oděvy, topinkovače, fritovací hrnce, mlýnky, kávovary a zařízení pro otevírání nebo uzavírání nádob nebo obalů, elektrické nože, spotřebiče pro stříhání vlasů, sušení vlasů, čištění zubů, holení, masáže nebo jinou péči o tělo, hodiny, budíky a zařízení pro účely měření, indikace nebo registrace času, váhy, elektrické ventilátory malé. IT technika a telekomunikace: 4, Kč s DPH Mobilní telefony a příslušenství, telefonní přístroje, bezdrátové telefony, vysílačky, kapesní a stolní kalkulačky, myši, 10, Kč samostatné PC komponenty (zpoplatněny jsou pouze základní desky, interní nebo externí zdroje a hardisky), klávesnice, elektronické diáře, telefonní záznamníky, popisovače štítků 30, Kč s DPH PC základní jednotky a barebones včetně všech vnitřních komponent, faxy, dálnopisy, registrační pokladny, elektrické psací stroje, laminovací stroje, vázací stroje 60, Kč s DPH Monitory do úhlopříčky 21, notebooky, laptopy, tiskárny nebo kopírky nebo skenery nebo multifunkční zařízení do hmotnosti 20 kg, telefonní ústředny, skartovací stroje 100, Kč s DPH Tiskárny nebo kopírky nebo skenery nebo multifunkční zařízení do hmotnosti od 20 do 50 kg 200, Kč s DPH Monitory s úhlopříčkou nad 21, tiskárny nebo kopírky nebo skenery nebo multifunkční zařízení o hmotnosti nad 50 kg, servery nebo mainframy nebo jiné počítače nad 50 kg Spotřební elektronika: 4, Kč s DPH Analogové fotoaparáty, sluchátka, dálkové ovladače, mikrofony, komponenty zabezpečovacích systémů (čidla, ústředny apod.), komponenty pro satelitní a televizní příjem (mimo TV, SAT a DVBT přijímače), adaptéry, nabíječky, časové spínače proudu, el. Ladičky 10, Kč s DPH Osobní přehrávače (discmany, walkmany, MP3 přehrávače, MP3 HD přehrávače), digitální fotoaparáty, radiopřijímače, radiobudíky, baby sittery (el. chůvy), samostatné fotoblesky, samostatné el. poháněné teleobjektivy, sady autoreproduktorů 30, Kč s DPH Videokamery, komponenty car audio (autorádia, CD měniče, navigační systémy, zesilovače, subwoofery), GPS, přenosné radiomagnetofony, sady reproduktorů, herní konzole 60, Kč s DPH Kč Televize do úhlopříčky 21 (55 cm) včetně, DVD, video přehrávače a rekordéry, mikro/mini/midi věže, hifi komponenty (zesilovače, receivery, tunery, CD přehrávače, gramofony, kazetové magnetofony), SAT a DVBT přijímače, dataprojektory, elektrické a elektronické hudební nástroje, zesilovače pro hudební nástroje 100, Kč s DPH domácí kina (DVD mechanika, tuner a zesilovač vše integrované v jeden celek včetně sady reproduktorů, bez TV) 200, Kč s DPH Kč Televize s úhlopříčkou nad 21 Povinností maloobchodního prodejce je přesně informovat zákazníka o sběrných místech. Pokud je zákazník ze vzdálenějšího místa, měl by mu prodejce tuto informaci pomoci vyhledat na stránkách ministerstva životního prostředí ( nebo na stránkách kolektivních systémů - Elektrowin ( - bílá technika), ASEKOL ( - černá technika, IT technika), případně REMA ( - černá technika, IT technika), Ekolamp ( - osvětlovací technika). Stanovisko MFČR - Elektroodpad z hlediska DPH Dotaz: V případě, že je na daňovém dokladu uvedena cena za elektrický spotřebič a zvlášť poplatek na likvidaci tzv. historického odpadu, je předmětem daně tento poplatek? Odpověď V souladu s čl. 5 směrnice 2002/96/ES se promítla do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech změna, která ukládá povinnost všem výrobcům či dovozcům zajistit zpětný odběr elektrozařízení (elektroodpadu), a to s účinností od schválením zákona č. 7/2005 Sb., v platném znění. Do ceny nového výrobku se tak promítnou i náklady spojené se zajištěním zpětného odběru elektroodpadu. Zákon o odpadech umožňuje uvádět při prodeji nových elektrozařízení uvedených na trh do náklady na zpětný odběr elektroodpadu odděleně. Náklady spojené se zajištěním zpětného odběru elekroodpadu jsou součástí ceny, za kterou spotřebitel nový výrobek nakupuje. Podle 36 odst. 1 ZDPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. V souladu s 36 odst. 2 písm. d) ZDPH základ daně zahrnuje také vedlejší výdaje, jimiž náklady na zpětný odběr elektroodpadu jsou. Z hlediska ZDPH není podstatné, zda jsou náklady na zpětný odběr uvedeny odděleně nebo přímo s ostatními náklady, které se promítnou do ceny výrobku. Do základu daně se zahrnují i poplatky na zpětný odběr elektroodpadu

9 5. PENZIJNÍ A ŽIVOTNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ V ROCE 2005 Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, pavel@mako.cz Penzijního připojištění je řešeno v následujících ustanoveních zákona o daních z příjmů 586/1992 Sb.: 6 odst.9 písm.s Od daně z příjmu mají zaměstnanci osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na svůj účet u penzijního fondu a to do výše max.5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Př: zaměstnanec si vydělá za měsíc Kč hrubé mzdy (vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění je Kč), navíc zaměstnavatel přímo na účet penzijního fondu ve prospěch zaměstnance odešle částku 600 Kč. 5% z = 500 Kč má zaměstnanec od daně z příjmu osvobozeno, zbytek = 100 Kč zaměstnavatel přičte pro účely zdanění k jeho hrubé mzdě, základ daně tedy bude o 100 Kč vyšší než pokud by zaměstnavatel příspěvek neposkytl. 38h odst. 13 Pokud odešlete příspěvek na účet penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd, tento příspěvek se považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc. Lze jej tedy zúčtovat předem ve mzdě minulého měsíce - tak, jak standardně zúčtování mezd probíhá. Podle dosavadních výkladů se uvedených 8 dnů počítá ode dne výplaty, takže příspěvek je nutno mít odepsaný z účtu do osmi dnů po výplatním termínu. Pokud chcete mít tento problém ošetřen zcela bezpečně bez ohledu na výklad, který se může v budoucnu změnit, odešlete příspěvky do 8. dne v měsíci. 15 odst. 9 Od základu daně si může poplatník - fyzická osoba - odečíst jím odeslané platby příspěvků na účet penzijního fondu na zdaňovací období podle smlouvy o penzijním připojištění snížené o 6000 Kč. Maximálně si může odečíst Kč. Tímto jsou zvýhodněny pravidelné platby vyšší než 500 Kč měsíčně až do limitu 1500 Kč měsíčně (nebo i platby nepravidelné od 6000 Kč do Kč ročně), tedy ty platby penzijnímu fondu, na které již není poskytován státní příspěvek. Tyto platby v praxi většinou probíhají některým z těchto způsobů (příklad pro ilustraci): a) zaměstnanec si nechává od zaměstnavatele srážet každý měsíc 1600 Kč ze své čisté mzdy (po odvodu zdravotního a sociálního pojištění a po zdanění - stejným způsobem jako např. spoření) a tuto částku jménem zaměstnance zaměstnavatel odesílá na účet penzijního fondu. b) poplatník odesílá ze svého účtu v bance či složenkou každý měsíc 1600 Kč na účet penzijního fondu. c) Po dohodě s penzijním fondem odešle poplatník jedenkrát ročně platbu ve výši Kč. Bez ohledu na to, jakým způsobem tato platba probíhá, během roku 2005 dojde na účet penzijního fondu 1600 x 12 = Kč. V přiznání k dani z příjmu za rok 2005 bude postupováno takto: Celková částka příspěvků Kč se sníží o 6000 Kč = Kč. Maximálně lze uplatnit jako odpočitatelnou položku Kč, základ daně za rok 2005 se sníží o Kč. Pokud by byla zasílána měsíčně např. částka 900 Kč (za rok 900 x 12 = 10800), částku příspěvků Kč sníženou o 6000 Kč = 4800 Kč lze uplatnit jako odpočitatelnou položku celou, protože nepřekročila limit Kč. Základ daně se sníží o 4800 Kč. Takto zaslané platby lze zahrnout do ročního zúčtování za rok Umožňují to ustanovení 38h odst.4, 38k odst.5, 38l odst.1 a 38l odst.2 zákona o daních z příjmů. 38h odst.4 a 38k odst.5 - až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období přihlédne plátce k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem tak jak je uvedeno v 15 odst.9. 38l odst.1 a 2 - nárok na uznání nezdanitelné částky prokazuje zaměstnanec smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období. Platnost smlouvy je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně do 15.února potvrzení penzijního fondu o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném za uplynulé zdaňovací období. 24 odst.2 písm.zj Daňovým nákladem zaměstnavatele je částka jeho příspěvku na penzijní připojištění svého zaměstnance poukázaná na účet zaměstnance u penzijního fondu a to maximálně do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část

10 Příklad: zaměstnanec si vydělá za rok Kč hrubé mzdy (vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění je Kč), navíc zaměstnavatel přímo na účet penzijního fondu ve prospěch zaměstnance poukáže částku 4800 Kč. 3% z = 3000 Kč je daňovým nákladem zaměstnavatele, účtovaným na účet 527. Zbytek ve výši 1800 Kč nelze považovat za daňově uznatelný náklad. Lze jej zúčtovat proti účtu 528 jako náklad daňově neúčinný, případně tento výdaj krýt z fondu podniku vytvořeného ze zisku po zdanění. Až do výše 5% z vyměřovacího základu má zaměstnanec tento příjem osvobozen. Výpočet není vázán na měsíční základy, ale na součet základů za celý rok. Za rok 2005 musíte sumarizovat u každého zaměstnance základy sociálního pojištění za celý rok a porovnat s celkovým poukázaným příspěvkem zúčtovaným do nákladů roku Do daňově účinných nákladů zahrnout pouze příspěvky odepsané z účtu v roce 2005, což přináší komplikace při kontrole daňové uznatelnosti těchto příspěvků. Jestliže zúčtujete příspěvky poukázané v lednu 2006 společně se mzdou za prosinec 2005, musíte je z nákladů roku 2005 přeúčtovat do nákladů roku Naopak daňově účinné jsou v roce 2005 příspěvky poukázané v lednu 2005, přestože byly zúčtovány již v prosinci Pokud celkový roční příspěvek překročí 3% takto sumarizovaných základů, rozdíl musíte vyloučit z daňově uznatelných nákladů. Toto provedete jednotlivě u všech zaměstnanců. Výsledkem bude, že celková částka příspěvků za všechny zaměstnance za celý rok se rozdělí na část daňově uznatelnou a část daňově neuznatelnou. Pokud jste v průběhu roku již rozdělovali tyto náklady na daňově uznatelné a daňově neuznatelné (např. je automaticky zúčtoval program na evidenci mezd), upravíte tyto částky dle zjištěných celoročních hodnot. Př: Jméno zaměstnance celkem základy SP celkem příspěvek D N A B C Celkem Zkontrolujeme, zda na účtech 527 a 528 máme celkem skutečně zúčtovány náklady spojené s příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců ve výši Kč a přeúčtujeme tyto náklady tak, aby na účtu 527 byly zúčtovány daňově účinné náklady ve výši Kč a na účtu 528 daňově neúčinné náklady ve výši 1500 Kč. Tuto kontrolu za vás provede po zúčtování prosincových mezd program. Příslušnou kontrolu je nutno spustit. Pokud nedostanete ze mzdové účtárny doklad o provedení této kontroly, je nutné o něj požádat. Tabulka: přehled plateb penzijnímu fondu ve prospěch zaměstnance - účastníka penzijního připojištění, jejich zdaňování a zvýhodnění platné od (rozdělení celkové částky příspěvku penzijnímu fondu na dílčí části podle plátce příspěvku a druhu poskytovaných výhod a úlev). VÝŠE MĚSÍČNÍHO PŘÍSPĚVKU Nad 5% základu SP 3-5% základu SP Do 3% základu SP Více než 1500 Kč Od 500 do 1500 Kč Do 500 Kč KDO PLATÍ PŘÍSPĚVEK PODNIK ZAMĚSTNANEC NÁKLADOVÝ ÚČET (PODNIK) DAŇOVĚ ÚČINNÝ NÁKLAD? ZDAŇUJE ZAMĚSTNANEC? ODVOD SP A ZP STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK? NE ANO dle 6 *NE NE NE (hodnotí se ročně) ANO OSVOBOZENO 6 odst.9 písm.u) OSVOBOZENO 6 odst.9 písm.u) *NE *NE (521) (ANO) ANO dle 6 (ANO) NE (521) (ANO) Odpočitatelná položka od ZD (max Kč) 15 odst.9 (ANO) (521) (ANO) ANO dle 6 (ANO) NE NE NE ANO max.150 Kč měsíčně *pouze v případě, kdy se nejedná o příspěvek, jehož poskytování je vázáno na výkon zaměstnání a zaměstnavatel jej poukáže přímo na účet penzijního fondu

11 Soukromé životní pojištění Podobný princip jako u penzijního připojištění platí u soukromého životního pojištění s tím rozdílem, že zde nejsou žádné pracné přepočty podle základu na sociální pojištění, částky jsou pevně stanoveny zákonem. Zákon rovněž stanoví podmínky, které je nutno pro zvýhodnění dodržet. Musí se jednat o pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. Výplata pojistného musí být sjednána nejdříve za 60 kalendářních měsíců a současně nejdříve v roce dosažení 60 let věku. 6 odst.9 písm.u osvobozuje u zaměstnance příspěvek do výše Kč ročně 15 odst.10 umožňuje odečíst od základu daně pojistné hrazené poplatníkem v max.výši Kč a stanovuje i minimální pojistné částky u pevně sjednaných pojistných částek, které je nutno dodržet (u smluv na 5-15 let Kč, nad 15 let Kč) 24 odst.2 písm.zo uznává za daňový náklad max Kč pojistného hrazeného zaměstnavatelem pojišťovně za zaměstnance v jednom roce. Hlavně v tomto nákladu se v praxi chybuje, protože někteří agenti pojišťoven přesvědčují podniky, že do daňových nákladů podniku lze zúčtovat jakýkoliv příspěvek a že osvobození u zaměstnance také není omezené. Pokud potom podnik sjedná příliš vysoké smlouvy, jedná se z hlediska ekonomiky podniku většinou o nevýhodný postup příspěvky vyjdou podnik příliš draze. Tabulka: přehled plateb pojišťovně ve prospěch životního pojištění zaměstnance - pojištěnce, jejich zdaňování a zvýhodnění. VÝŠE ROČNÍHO PŘÍSPĚVKU Kč a více 8000 až Kč 0 až 8000 Kč KDO PLATÍ PŘÍSPĚVEK PODNIK NÁKLADOVÝ ÚČET (PODNIK) DAŇOVĚ ÚČINNÝ NÁKLAD? ZDAŇUJE ZAMĚSTNANEC? ODVOD SP A ZP STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK? NE ANO dle 6 *NE NE NE ANO 24 odst. písm.zo OSVOBOZENO 6 odst.9 písm.w) OSVOBOZENO 6 odst.9 písm.w) *NE *NE NE NE Více než Kč Od 0 do Kč ZAMĚSTNANEC (521) (ANO) ANO dle 6 (ANO) NE (521) (ANO) Odpočitatelná položka od ZD (max Kč) 15 odst.10 (ANO) *pouze v případě, kdy se nejedná o příspěvek, jehož poskytování je vázáno na výkon zaměstnání a zaměstnavatel jej poukáže přímo na účet pojišťovny. NE ŠKOLENÍ MZDY V TERMÍNECH OD DO ŠKOLENÍ ÚČETNICTVÍ V TERMÍNECH OD DO TÁBOR, PELHŘIMOV, BOSKOVICE, ŠUMPERK, UHERSKÝ BROD, HRADEC KRÁLOVÉ, BENEŠOV, VODŇANY, STRAKONICE, BLATNÁ, TOUŽIM

12 6.POZNATKY A DOPORUČENÍ Z AUDITŮ ROKU 2004 Ing. Ivana Mašková, daňový poradce, auditor, maskova@mako.cz ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK Účetní jednotka A zahájila v roce 1999 stavbu, na kterou v tomto roce vynaložila ,- Kč nákladů. Na konci roku 1999 byla tato částka zaúčtovaná v nákladech na zakázku a aktivována do investic na účtech 042/624. V roce 2000 bylo na stavbu vynaloženo dalších ,- Kč nákladů, které byly rovněž zaktivovány do investic na účtech 042/624. V roce 2000 bylo zkolaudováno a po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí byla stavba zařazena do používání na účtech 021/042 v pořizovací ceně Kč. Bylo zahájeno účetní i daňové odpisování. Tato stavba byla v roce 2005 prodána. Pořizovací cena ,- Kč, oprávky ke dni prodeje ,- Kč. Sjednaná cena prodeje ,- Kč. Znalecký posudek Kč. DP=daňové přiznání. Prodej stavby, účetní jednotka A Vyřazení z evidence 081/ / Razítko právní účinky vkladu do KN je datováno Podle právních účinků vkladu kontrolujeme, zda je správně zaúčtováno do nákladů na účtu 541 a tržeb na účtu 641. Jestliže právní účinky vkladu nastaly v roce 2005, je zaúčtováno správně. Tržba 311/ Prodej je od DPH osvobozen, platí 3 letá testovací lhůta od nabytí nebo kolaudace. Kolaudace proběhla v roce Pokud by lhůta nebyla dodržena, dle 21/5 zákona o DPH, zdanitelné plnění vzniká dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do KN. Daň z převodu nemovitostí, předpis a úhrada 538/ / Od razítka (vklad práva zapsán např ) se odvíjí lhůta pro daň z převodu nemovitostí. Tato 3 měsíční lhůta začíná běžet a do musí být podáno daňové přiznání a zaplacena daň. Účetní jednotka daň vypočítá sama (základem je cena vyšší- znalecký posudek nebo kupní cena). V příkladu je to 3% z ,- Kč. Pokud bude daň skutečně uhrazena do konce roku 2005, jedná se o daňově uznatelný náklad. Pokud od konce koku uhrazena nebude, tvoří připočitatelnou položku v DP roku 2005 a odpočitatelnou položku v roce úhrady. Poplatníkem daně z převodu je strana prodávající. (Výjimkou je prodej správcem konkursní podstaty nebo ve veřejné dražbě, kde je poplatníkem strana kupující. Daň z převodu nepatří při nákupu do ceny nemovitosti, jedná se vždy o nákladovou položku). Nákup účetní jednotka B 042/ právní služby a všechny vedlejší náklady spojené s nákupem nemovitosti ,- Kč Zařazení a odpisování 021/ Účtuje se podle právních účinků vkladu do KN dle kupní smlouvy nastaly Prodej, prodává účetní jednotka B v roce 2005 za 3 mil. Kč. Daň z převodu nemovitostí, předpis a úhrada 541/ / / / / Právní účinky vkladu prodeje nastaly , vklad práva zapsán Účetní jednotka nemá nárok na odpisy, stavba nebyla v evidenci ani 1.1. ani Od daně z přidané hodnoty je prodej osvobozen, protože byla splněna 3 letá lhůta od kolaudace (platí od , stačí splnění jedné ze 2 podmínek od nabytí nebo kolaudace) Od razítka (vklad práva zapsán ) se odvíjí lhůta pro daň z převodu nemovitostí. 3 měsíční lhůta začíná běžet , do musí být podáno daňové přiznání a zaplacena daň. Účetní jednotka daň vypočítá sama (základem je cena vyšší- znalecký posudek nebo kupní cena). V příkladu je to 3% z ,- Kč. Pokud bude daň uhrazena do konce roku 2005, jedná se o daňově uznatelný náklad. Pokud od konce roku uhrazena nebude, tvoří připočitatelnou položku v DP roku 2005 a odpočitatelnou položku v roce úhrady

13 Účetní jednotka A zahájila v roce 1999 stavbu, na kterou v tomto roce vynaložila ,- Kč nákladů. Na konci roku 1999 byla tato částka zaúčtovaná v nákladech na zakázku a aktivována do investic na účtech 042/624. V roce 2000 bylo na stavbu vynaloženo dalších ,- Kč nákladů, které byly rovněž zaktivovány do investic na 042/624. V roce 2000 bylo zkolaudováno a po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí byla stavba zařazena do používání na účtech 021/042 v pořizovací ceně ,- Kč. Bylo zahájeno účetní i daňové odpisování (rovnoměrný odpis). Tato stavba byla počínaje rokem 2001 pronajata účetní jednotce B. Roční nájemné bylo stanoveno na ,- Kč a v roce 2005 byla stavba účetní jednotce B prodána za ,- Kč. Pořizovací cena ,- Kč, oprávky ke dni prodeje ,- Kč. Sjednaná cena prodeje ,- Kč. Znalecký posudek ,- Kč. Prodej stavby, účetní jednotka A Vyřazení z evidence 081/ Vyfakturované nájemné roku / Právní účinky vkladu , náklady na účtu 541 a tržby na účtu 641 patří do roku / V roce poměrná část za 8 měsíců Celkem vyfakturováno ,- Kč Tržba 311/ Prodej je od DPH osvobozen. Daň z převodu nemovitostí, předpis a úhrada Nákup účetní jednotka B, zařazení Na nájemném je v nákladech v roce 2005 zaúčtováno 538/ / / / Vklad práva zapsán , 3 měsíční lhůta pro daň z převodu začíná běžet , do musí být podáno daňové přiznání a zaplacena daň. Účetní jednotka daň vypočítá sama (základem je cena vyššíznalecký posudek nebo kupní cena). V příkladu je to 3% z ,- Kč / V roce poměrná část za 8 měsíců Celkem uplatněné náklady ,- Kč. Účetní jednotka nakoupila stavbu po předchozím pronájmu, proto musí provést test na daňovou uznatelnost dříve uplatněných nákladů. Provádí se podle 24/5 a) ZDP. Jestliže je kupní cena nižší než by byla zůstatková cena po rovnoměrném odpisování, uplatněné náklady na nájemné se dodaňují. Zůstatková cena ,- Kč, kupní cena ,- Kč. Náklady se budou dodaňovat v daňovém přiznání za rok Podle našeho názoru by se měl v DP 2005 dodanit rok 2002, 2003, 2004 a část roku Z praxe však víme, že FÚ postupují různě, požadují dodatečná přiznání na předchozí roky a samozřejmě penále. Doporučuji konzultaci s daňovým poradcem. Prodej a nákup pozemků PC ,- Kč, Sjednaná cena prodeje ,- Kč. Kč. Znalecké ocenění ,- Kč. Pozemek nebyl před nákupem předmětem pronájmu. Prodej pozemku, účetní jednotka A 5411/ / Tržba 311/ DPH osvobozeno. Právní účinky vkladu do KN , daň z převodu nemovitostí podle razítka vklad práva zapsán , stejně jako u prodeje stavby. Nákup účetní jednotka B 042/ Právní služby, kolky 5.000,- Kč. Zařazení 031/ Právní účinky vkladu do KN

14 Nákup pozemku od soukromé osoby (od právnické osoby platí stejně), pozemek byl od roku 1990 v nájmu. Kupní cena ,- Kč. Vyhláškové ocenění ,- Kč. Sjednané nájemné 1.200,- Kč za rok. Nájem roku 2003 Nájem roku 2004 Nájem roku 2005 poměrná část, 8 měsíců 518/ / / Nebude se dodaňovat. Bude se dodaňovat v DP se převede na 5189 nedaňový náklad nebo se ponechá v daňových nákladech a dodaní se jako připočitatelná položka v DP. Nákup 042/ Účetní jednotky často platí za lidi daň z převodu nemovitostí. Tato daň nikdy nevstupuje do pořizovací ceny, vždy je zaúčtována na účtu 538. V případě úhrady za soukromé osoby se jedná o daň zaplacenou za jiného poplatníka. Z tohoto důvodu je daň nedaňovým nákladem na účtu Zařazení 031/ Právní účinky vkladu do KN Test kupní ceny na vyhláškové ocenění 24/5b) Kupní cena je nižší než cena zjištěná (vyhlášková dle 151/1997 Sb.+ prováděcí vyhláška) bude se dodaňovat, viz řádek nájemné. Protože kolem dodaňování nakupovaných pozemků byla celá řada dohadů, uvádím v plném znění dotaz i odpověď MF. Dotaz: V prosinci 2004 jsme nakoupili zemědělský pozemek, který jsme měli pronajatý od roku V jednotlivých letech jsme platili nájem, který pro nás byl nákladovou položkou. Při nákupu pozemku jsme nedodrželi podmínku danou 24 odst. 5, písm. b) zákona o daních z příjmů kupní cena byla nižší než ocenění podle zákona č. 151/1997 Sb. Podle našeho názoru jsme v minulých letech podávali správné daňové přiznání, nájem byl v daňových nákladech, o koupi se vůbec nejednalo ani nevědělo. O koupi se začalo jednat v srpnu roku Ještě doplňujeme, že se z naší strany nejednalo o spekulace dostat prostřednictvím nájmu kupní cenu pozemku do nákladů. Náš problém je problémem všech zemědělských podniků, které pozemky užívaly od padesátých let, pronajímány jsou od roku Nájemné se pohybuje v částkách Kč za 1ha. V roce 2004 se začaly nákupy takto pronajatých pozemků vyskytovat častěji. Vzhledem k tomu, že jsme podle našeho názoru, v předchozích letech podávali správné daňové přiznání rozhodli jsme se postupovat takto: V přiznání za rok 2004 vyloučíme z daňových nákladů nájem roku 2004, nájem za rok 2001, 2002 a 2003 ponecháme v nákladech, protože ustanovení 24/5b) ve znění roku 2001 až 2003 se nám zdají pro náš případ nepoužitelná. Je náš postup správný? Děkujeme za odpověď. Odpověď MF: Návrh postupu z hlediska uplatnění nájemného po odkoupení najatého pozemku je v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Prodej a nákup akcií s účastí více než 20%, 1 ks akcie jmenovité hodnoty ,- Kč, pořizovací cena ,- Kč, prodáno za ,- Kč (vysvětlit pořizovací cenu a jmenovitou hodnotu vždy je nutné znát PC a počet kusů akcií pro případný prodej). Prodej akcií s účastí 35% 5611/ / daňově nedaňově Tržba 311/ DPH ne. Daňový náklad pouze do výše dosažené tržby 24/2 w. Nákup účetní jednotka B 042/ Zařazení 062/ Den podpisu smlouvy a předání listinných akcií, nebo den přepisu na výpisu z SCP u zaknihovaných akcií

15 Prodej a nákup akcií s podílem do 20%, 1 ks akcie jmenovité hodnoty ,- Kč, pořizovací cena ,- Kč, prodáno za ,- Kč. Prodej akcií s podílem 5% 5611/ Daňový náklad celá pořizovací cena podle 24/2 r oceněná reálnou cenou. Tržba 311/ Znalecký posudek na tržní hodnotu. Nákup účetní jednotka B 042/ Zařazení 063/ Den podpisu smlouvy a předání listinných akcií, nebo den přepisu na výpisu z SCP u zaknihovaných akcií. Ocenění reálnou cenou - příklad 10 ks akcií jmenovité hodnoty ,- Kč, pořizovací cena zaúčtovaná na účtu ,- Kč. Je rozhodnuto o prodeji. Znalecký posudek na 1ks akcie je 9.000,- Kč. V závěrce roku 2005 se přecení na reálnou cenu 414/ ,- Kč (nebo je již přeceněno z minulých let). V březnu 2006 dojde k prodeji. Přecenění 12/ /0632 AE Reálná cena 27 zák. o účetnictví, odst.4 a,b, c) a odst. 7. Prodej 5611/ Prodej v pořizovací ceně, ztráta je daňově uznatelná. Zúčtování přecenění 0632/ Podle znaleckého posudku, 1 ks akcie je oceněn na Kč. 10 ks je oceněno na ,- Kč, pořizovací cena se přeceňuje (snižuje) o ,- Kč. Tržba 311/ Ve výši znaleckého posudku 1 ks za Kč. Ztráta je daňově uznatelná, jestliže se jedná o akcie oceněné reálnou cenou (znalecký posudek, který by měl určit tržní hodnotu). Nelze-li získat znalecký posudek, ocenit podle 151/1997 (podle poměru vlastního a základního kapitálu dceřiné společnosti). Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění podle 25 (pořizovací cena a případná opravná položka). Nákupy od konkursních podniků Prodej a nákup jednotlivých věcí (stavba, stroj) je stejný jako jakýkoliv jiný nákup. Jen daň z převodu nemovitostí platí strana kupující, pro kterou je úhrada této daně daňově uznatelným nákladem. Úhrada daně kupující účetní jednotky vyplývá ze zákona. Daň se účtuje na účet 538 a je daňovým nákladem, pokud je uhrazena a nevstupuje do pořizovací ceny stavby. Z hlediska prodávajícího se jedná o prodej v cenách s DPH, (stavby 3letý test na DPH), strana kupující má nárok na odpočet. Prodej a nákup souboru věcí různého technologického určení (stavby, stroje ) - daň z převodu platí kupující. Pořizovací cena se rozúčtuje poměrně, není-li vyčíslena jednotlivě. Prodává se v cenách s DPH, kupující strana má nárok na odpočet. Doporučuji jednání se správcem konkursní podstaty, aby součástí faktury byl rozpis celkové ceny do jednotlivých položek. Pro kupující stranu je pak jednoduché zařadit položky v ocenění daném správcem konkursní podstaty. Prodej a nákup podniku, který je skutečně podnikem. Jedinou souhrnnou smlouvou o prodeji podniku nebo jeho části se prodává za jedinou cenu majetek, nájemní smlouvy, leasingové smlouvy, zaměstnanci FUNGUJÍCÍ PODNIK. Ze strany prodávajícího se prodává v cenách bez DPH, strana kupující nemá nárok na odpočet. Kupující strana zaúčtuje pořízení v zůstatkových cenách prodávajícího, vzniklý rozdíl se zaúčtuje na účet 027- oceňovací rozdíl nebo s využitím znaleckého posudku se přecení a vzniklý rozdíl se zaúčtuje na účet goodwill. Daň z převodu nemovitostí platí kupující. Účet 027, 017 se odpisuje daňově po dobu 15 let (při nákupu podniku v konkursu zpravidla do výnosů). Povinnost znaleckého posudku

16 Kupující účetní jednotka Stavby a stroje v pořizovací ceně ,- tis. Kč, oprávky Kč. Účet 021,022.. se přebírá z účetnictví prodávajícího ve výši ZC, oprávky se nepřebírají. Zásoby Účet 112,123,132 MD Ostatní aktiva účet 381, DAL Odpisy prvním rokem z poř. ceny Jsou-li součástí zásob výrobky, nenakupovat na účet 123 Sjednaná kupní cena za podnik- účet 37x Bez DPH 13/10 Součet Oceňovací rozdíl Účet 027 Aktiva a pasiva celkem Odpis účetní i daňový je shodný 180 měsíců. Výpočet odpisů roku 2005: kupní smlouva uzavřena Výpočet: /180 = x4= ,- Kč bude zaúčtováno na 098/648 daňový výnos. Oceňovací rozdíl (dříve opravná položka), který vznikl při nákupu podniku, se odpisuje rovnoměrně po dobu 180 měsíců, odpisy se účtují podle ČÚS (Český účetní standard) č. 19 Náklady a výnosy, bod na účet 098/ 648 v případě, že jsou výnosové. Na účet 557/098 se účtují odpisy nákladové. V případě nákupu podniku se jedná o daňově uznatelné náklady a výnosy. Prodej a nákup podniku, který není funkčním podnikem. Jedinou souhrnnou smlouvou o prodeji podniku nebo jeho části se prodává majetek, nájemní smlouvy, různé zbytky kdysi funkčního celku. Ve skutečnosti je to prodej souboru majetku různého technologického určení. Ze strany prodávajícího by se mělo jednat o zdanitelné plnění, kupující strana si uplatní DPH na vstupu. Pořizovací cena se zaúčtuje poměrným rozúčtováním. Daň z převodu nemovitostí platí kupující. Prodej a nákup podniku, který není funkčním podnikem, smlouva o prodeji je nazvána prodej podniku nebo jeho části ( 27a zákona o konkursu), ale ve skutečnosti se prodává nefunkční soubor bez zaměstnanců účtuje se o nabytí souboru majetku. Stavby a stroje v pořizovací ceně tis.kč, oprávky Kč Účet 021,022 ZC Zásoby Účet 112,123,132. Účetní hodnota Ostatní aktiva 381,063 Účetní hodnota MD DAL Odpisy prvním rokem z poř. ceny Jsou-li součástí zásob výrobky nenakupovat na účet Sjednaná kupní cena za podnik S DPH nejedná se o podnik ve smyslu obch. zákoníku. 34 ZC = 100%, z toho jsou 021,022 58,8%, zásoby 29,5 %, ostatní 11,7 %. Kupní cena ,- Kč se rozdělí ve stejném poměru (1% je 200 tis. Kč). Na účtech 021, 022 vyjde pořizovací cena ,- Kč, zásoby ,- Kč, ostatní ,- Kč

17 PRÁVNÍ ROZBOR NÁKUPU PODNIKU NEBO JEHO ČÁSTI OD SPRÁVCE KONKURSNÍ PODSTATY Zákon 328/1991 Sb. zákon o konkursu 27a Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku; 4b) z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem. Předpoklady prodeje podniku nebo jeho části v konkursu: 1. Podnik je zapsán do soupisu konkursní podstaty jako podnik 2. K prodeji podniku mimo dražbu musí být kladné vyjádření věřitelského výboru. Soud musí USNESENÍM vyjádřit souhlas s prodejem podniku. 3. Při prodeji podniku v konkursu nepřechází závazky 4. Přechází zaměstnanci (pracovněprávní vztahy)- toto ustanovení je rozhodující, bez zaměstnanců není podnik podnikem. Aby se jednalo o prodej podniku, musí být odevzdán celý podnik nebo jeho část definovaná 487 obchodního zákoníku. Jestliže předmětem smlouvy o prodeji podniku není podnik jako celek nebo část podniku jako samostatná organizační složka schopná provozu, nemá taková smlouva povahu smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části, byť by tak byla nazvána.. Co je podnik, je definováno v 5 obchodního zákoníku, organizační složka v 7 obchodního zákoníku Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník Podnik a obchodní jmění 5 (1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. (2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku. Poznámky: Obchodní zákoník předpokládá, že k podniku náleží zaměstnanci (soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání), předpokládá se, že podnik bude provozován. 7 Organizační složka podniku (1) Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firmy ( 8) podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod. (2) Obdobné postavení jako odštěpný závod má i jiná organizační složka podniku, jestliže zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku. (3) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Poznámky: Část podniku charakterizuje obchodní zákoník jako organizační složku, která je zapsána v obchodním rejstříku. Výkladově se uvádí, že se může jednat i o samostatnou organizační složku nezapsanou (samostatné účetnictví, jednoznačně vymezené věci, práva, zaměstnanci, kteří k této organizační složce patří). I tato organizační složka musí být schopna provozování jako část podniku-tedy se zaměstnanci. V obchodním rejstříku má být zapsán úmysl prodeje části podniku. JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D. JUDr. Jolana Maršíková Zákon o konkurzu a vyrovnání

18 27a (Prodej úpadcova podniku) Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku; z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem. Prováděcí a souvisící předpisy: 9, 14a odst. 1, 18, 18a, 19 odst. 2, 20,27 odst. 2, 30 až 32, 66a odst. 2, 66b odst. 2, 67b ZKV; 5, 476 až 488a, 488b až 488i ObchZ; zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách Ob) 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. Komentář k 27a: Podrobnější úprava prodeje úpadcova podniku je nezbytná vzhledem k řadě odchylek, které jsou způsobeny právě konkursem. Prodej úpadcova podniku podle 27a je zvláštním způsobem prodeje mimo dražbu. Smyslem prodeje podniku není jen umožnit zachování podnikatelské činnosti (tj. zejména vlastní výroby a pracovních příležitostí), ale zejména vyšší výnos při jeho zpeněžení. Obecně platí, že funkční provozu schopný celek bývá zpravidla zpeněžen za vyšší cenu, než pouhý rozprodej mrtvého inventáře po částech. Předpokladem pro takový prodej ovšem je, aby byl úpadcův podnik zapsán v soupisu konkursní podstaty jako podnik ( 18a). I když je podnik do soupisu zapsán jako soubor (tj. jako jedna z majetkových položek podstaty), vždy musí být zřejmé, co vše je do něj zahrnuto, z jakých konkrétních majetkových položek se skládá (nehmotný a hmotný investiční majetek, finanční investice, zásoby, pohledávky, finanční majetek, obchodní, výrobní a technické poznatky a tajemství, dobrá pověst, klientela, výrobně-technický a obchodní management, zaměstnanci). Podle 5 ObchZ se podnikem rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli (tj. úpadci) a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Z této definice podniku je zřejmé, že součástí podniku nejsou nikdy závazky podnikatele související s podnikem. Při prodeji podniku smlouvou o prodeji podniku podle 476 a násl. ObchZ se však předmětem prodeje stávají navíc i závazky související s podnikem. To však při prodeji podniku v konkursu neplatí. Zvláštní ustanovení ZKV pro smlouvu o prodeji podniku v konkursu mají přednost před subsidiární úpravou smlouvy o prodeji podniku obsaženou v ObchZ. Typová smlouva o prodeji podniku upravená v 476 a násl. ObchZ se pak použije pro smlouvu o prodeji podniku v konkursu pouze přiměřeně. Přiměřenost takové aplikace je dána zásadně účelem a cílem konkursu, zvláštnostmi smlouvy o prodeji podniku v konkursu a konečně i podstatou příslušného ustanovení ObchZ samého. Při prodeji podniku v konkursu nejsou nikdy předmětem prodeje závazky související s podnikem. Závazky související s prodávaným podnikem mohou mít podobu pohledávek konkursních věřitelů ( 20) a jako takové mohou být uspokojeny zpravidla až na základě rozvrhového usnesení ( 30, 32) event. v rámci odděleného uspokojení ( 28) nebo mohou mít podobu pohledávek, které vznikly za podstatou (pokud vznikly až po prohlášení konkursu) v souvislosti s provozováním podniku jako náklady spojené s udržováním a správou podstaty [ 31 odst. 2 písmo b)] a jako takové mohou být uspokojeny kdykoliv v průběhu konkursu ( 31 odst. 1). Kogentní ustanovení 477 ObchZ o přechodu veškerých závazků, které se vztahují k převáděnému podniku na nabyvatele ze smlouvy o prodeji podniku, tak nelze nikdy použít pro úpadcovy závazky. Co se týká přechodu práva povinností z pracovněprávních vztahů, je zřejmé, že podnik bez zaměstnanců (živé pracovní síly) by ani nebyl podnikem, neboť zaměstnanci představují takovou jeho nezbytnou složku, bez které by podnik přestal být funkčním organizovaným celkem. Prodejem podniku vstupuje nabyvatel do všech pracovněprávních vztahů úpadce jako zaměstnavatel a přechází tak na něj veškerá oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, která měl dříve správce ( 14a odst. 1). Co se týká nároků (tj. ať pohledávek nebo závazků) z těchto pracovněprávních vztahů, nepřecházejí na nabyvatele všechny nároky, ale pouze ty, které vzniknou až po účinnosti smlouvy o prodeji podniku. Nároky z pracovněprávních vztahů vzniklé do účinnosti smlouvy nepřecházejí na nabyvatele. Jde-li o pohledávky z pracovněprávních vztahů vzniklých do účinnosti smlouvy, uplatňuje je a vymáhá správce ve prospěch podstaty. Jde-li o závazky z pracovněprávních vztahů vzniklých do účinnosti smlouvy, mohou mít opět podobu pohledávek konkursních věřitelů ( 20) a jako takové mohou být uspokojeny zpravidla až na základě rozvrhového usnesení ( 30) zpravidla jako pohledávky první třídy ( 32 odst. 4) nebo mohou mít podobu pohledávek - pracovních nároků ( 31 odst. 3 až 5), pokud vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu, event. pokud

19 vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen, a jako takové mohou být uspokojeny kdykoliv v průběhu konkursu ( 31 odst. 1). Výtěžek z prodeje úpadcova podniku je příjmem konkursní podstaty. S tímto příjmem stejně jako s jinými výnosy ze zpeněžení podstaty může být naloženo jen za podmínek stanovených ZKV. Peněžní prostředky podstaty lze vydat věřitelům během konkursu buď při splnění podmínek 31 odst. 1 event. 28, jinak až podle rozvrhového usnesení při splnění podmínek 32 a 33. Věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s provozováním úpadcova podniku jako pohledávky konkursní podle 20 nebo jako pohledávky podle 31 odst. 1, nemají jakékoliv přednostní pořadí či jiné privilegované postavení mezi ostatními věřiteli. Zákon pak navíc tuto skutečnost i výslovně deklaruje nemožností vydat výtěžek z prodeje podniku na úhradu pouze závazků související s prodávaným podnikem. K prodeji úpadcova podniku mimo dražbu je oprávněn pouze správce, event. zástupce správce nebo zvláštní správce v rozsahu své působnosti ( 9). K prodeji podniku mimo dražbu může dojít jen tehdy, dal-li k takovému způsobu zpeněžení souhlas konkursní soud po vyjádření věřitelského výboru (zástupce věřitelů); výslovný souhlas věřitelského orgánu se nevyžaduje obdobně jako při prostém prodeji podstaty mimo dražbu podle 27 odst. 2. Ustanovení 27 odst. 2 umožňující prodat věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocení bez souhlasu soudu nelze aplikovat v případě prodeje podniku, ani kdyby s tím vyslovil souhlas věřitelský výbor. Pokud by nastal stav bezprostředního ohrožení nebo jiného znehodnocení majetku podniku, je třeba učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku ( 18a odst. 3) a ne prodat podnik bez souhlasu soudu. Předpokladem pro souhlas soudu s prodejem podniku mimo dražbu je, že správce zpracuje a předloží soudu spolu s návrhem na prodej podniku mimo dražbu i úplný soupis konkursní podstaty ( 18 odst. 1), ve kterém bude podnik zvláště zapsán a to jako soubor ( 18a odst. 1). Je vhodné, aby součástí návrhu na prodej podniku mimo dražbu bylo též vyjádření věřitelského výboru (zástupce věřitelů), který si správce sám předem vyžádá; stanovisko úpadce se nevyžaduje. Obstarat si vyjádření věřitelského výboru, by správci nemělo činit obtíže vzhledem ke skutečnosti, že by měl soupis podstaty zpracovat za jeho součinnosti. Pokud chce správce získat souhlas soudu s prodejem mimo dražbu co nejdříve, je v jeho zájmu připravit a předložit soudu veškeré potřebné dokumenty rovnou tak, aby soud mohl rozhodnout o prodeji mimo dražbu bez zbytečného odkladu (tj. bez nutnosti ukládat věřitelskému výboru lhůtu k vyjádření nebo dodatečně vyzývat správce na doplnění chybějících dokumentů). Je vhodné, aby spolu s návrhem na prodej podniku mimo dražbu podal správce současně i návrh na prodej zbytku podstaty mimo dražbu tak, aby soud mohl vyslovit souhlas se zpeněžením celé podstaty jedním rozhodnutím. Soud při rozhodování o navrhovaném prodeji podniku mimo dražbu obdobně jako v 27 odst. 2 přihlédne k: a) vyjádření věřitelského výboru, b) době předpokládaného zpeněžení, c) nákladům, které bude třeba vynaložit na další provozování podniku. I když věřitelský výbor svůj souhlas s prodejem podniku mimo dražbu někdy podmiňuje některými požadavky (kupní cena, osoba kupce nebo k jiné podmínky prodeje), nejsou tyto podmínky pro soud závazné. Je zcela na soudu, zda ve svém souhlasu s prodejem mimo dražbu akceptuje některé požadavky věřitelského výboru jako důvodné a stanoví je správci jako podmínky prodeje nebo zda je odmítne jako bezvýznamné. Návrh na prodej podniku mimo dražbu podává správce. Souhlas s prodejem mimo dražbu soud vysloví usnesením ( 66a odst. 2); proti usnesení o prodeji podniku mimo dražbu není odvolání přípustné ( 66b odst. 2). Pro potřebu souhlasu s prodejem podniku mimo dražbu zcela postačí označit ve výroku rozhodnutí úpadcův podnik vhodným způsobem tak, aby byl identifikovatelný a aby nemohlo dojít k jeho záměně. Co patří do prodávaného podniku je zřejmé ze soupisu podstaty, který se zakládá do konkursního spisu zpravidla jako samostatná příloha. Udělí-li soud souhlas s prodejem mimo dražbu, může též správci stanovit podmínky tohoto prodeje obdobně jako při prodeji mimo dražbu podle 27 odst. 2. Co se týká možných podmínek prodeje, postupu a odpovědnosti správce při prodeji podniku, významu ocenění podniku nebo možné kolize s postupem soudu podle 19 odst. 2 třeba odkázat na výklad k 27 odst. 2. Je zřejmé, že soud může v rámci dohlédací činnosti svůj souhlas s prodejem podniku mimo dražbu kdykoliv změnit event. zrušit nebo i stanovit další podmínky prodeje, zjistí-li v průběhu zpeněžování podniku nové skutečnosti, které odůvodňují změnu jeho původního rozhodnutí; případné odvolání souhlasu věřitelského výboru s prodejem podniku mimo dražbu bez uvedení závažných důvodů však není takovou skutečností. Vzhledem k tomu, že se ustanovení 476 až 488a ObchZ (smlouva o prodeji podniku) použijí při prodeji podniku v konkursu pouze přiměřeně, je vhodné, aby se ve smlouvě o prodeji podniku výslovně uvedlo, která ustanovení ObchZ se na smlouvu vztahují a které ne, event. v jakém rozsahu, neboť to přispěje k právní jistotě (co do přiměřenosti aplikace ObchZ) obou smluvních stran

20 Z hlediska konkursu by smlouva o prodeji podniku měla dát správci 100% jistotu zaplacení kupní ceny (tj. platba předem nebo při podpisu smlouvy) a současně i jistotu, aby kupec později nemohl k újmě konkursní podstaty smlouvu jakkoliv napadnout (zejména odstoupit od smlouvy, požadovat slevu z kupní ceny apod.). Smlouva by neměla umožňovat, aby se mimo dražbu zpeněžený úpadcův podnik po několika měsících vrátil vydrancovaný zpět do konkursní podstaty a ještě se k tomu musela kupci vrátit celá zaplacená kupní cena nebo dokonce platit smluvní pokuta. Je-li zpeněžen podnik mimo dražbu, bývá to zpravidla za jednu celkovou kupní cenu bez toho, že by pro každou majetkovou hodnotu byla vyčíslena její dílčí cena. Tam, kde prodávaný podnik obsahuje i věci, práva nebo pohledávky, které zajišťují uspokojení pohledávek oddělených věřitelů ( 28) je třeba určit i tuto dílčí cenu pro každou takto zpeněženou věc, právo nebo pohledávku. Tato dílčí kupní cena může být buď výslovně uvedena ve vlastní smlouvě o prodeji podniku event. může být stanoveno zpětně i znaleckým posudkem, kterým se vyčíslí dílčí výtěžek připadající věc, právo nebo pohledávku z celkové kupní ceny podniku. I v případě prodeje podniku je třeba počítat u vedoucích pracovníků dlužníka a osob jim blízkých se zákazem nabývání vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník. Majetek podstaty na ně nesmí být převeden ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto zákazem jsou absolutně neplatné. Zákaz nabývání vlastnictví se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jím veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce ( 67b). V některých případech může být žádoucí, aby byl úpadcův podnik z provozních či jiných důvodů prodán jako celek co nejdříve po prohlášení konkursu ještě v době, kdy nejsou přihlášeni všichni konkursní věřitelé, neboť jim dosud neuplynula přihlašovací lhůta, a kdy ani není ustaven jakýkoliv věřitelský orgán. V těchto případech je pak nejvhodnější zpeněžit úpadcův podnik ve veřejné dražbě ( 17 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách). Alternativou k případné nemožnosti zpeněžit úpadcův podnik co nejdříve pak může být i časově omezený pronájem podniku do doby jeho budoucího prodeje ( 488b až 488i ObchZ). ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 - ZÁSOBY Účtování zásob variantou A a B (obě metody je možno v jednom podniku kombinovat). Pozor: rozlišujte zásoby nakoupené 112,132 od zásob vlastní výroby, 121,122,123,124. Varianta B) - chyby u varianty B podhodnocená nebo nezaúčtovaná inventura skladu u 112,121,123,132. Chybějící skladová evidence jako důkaz stavu a ocenění skladu při závěrce. Povinnost účetních jednotek účtujících variantou B vést skladovou evidenci vyplývá ze zákona. Příklad: firma nakoupila v prosinci výrobní materiál za Kč. Stav skladu vykázala nulový jak u materiálu, tak u nedokončených i dokončených výrobků. V první dekádě ledna byly prodány hotové výrobky. Z dokladů prosince a ledna jde snadno zjistit, že na skladě mělo výt zaúčtováno buď 112/501 nebo 121/611 nebo 123/613. Varianta A) -chyby u varianty A nakoupené výrobky (zemědělské produkce např. nakoupené obiloviny, které účetní jednotka sama pěstuje) se účtují na 123. Správně mají být na účtu 112 nebo 132. Záměny tržbových účtů, kde např. k účtu 504 se omylem pořídí tržba na 601 ( zjištěný rabat je pak chybný). Doporučuji meziroční porovnání rabatů. Chybějící nebo nedostatečná směrnice pro způsob účtování a oceňování zásob. Účtování a oceňování vlastní produkce na účtech 121,123 Nedokončená výroba (v kterémkoliv odvětví) se oceňuje ve SKUTEČNÝCH nákladech. V automatických programech zemědělců, každý náklad nasměrovaný na výkon (501/112) zaktivuje NV na 121/611. Hospodářský výsledek = 0. Při zaúčtování produkce se nedokončená výroba stornuje 611/121. Skutečné náklady na výrobu se přenáší do výsledovky výkonů. Při zaúčtování zemědělské produkce (např. obilovin) je nutné rozlišit druhy pohybu pro hlavní výrobek-zrno DP 20 a vedlejší výrobek sláma DP 21. Pokud používáte jen DP 20, máte zkreslenou kalkulaci nákladů na zrno. Výrobky vlastní výroby se účtují na 123/613. Oceňují se buď ve skutečných nákladech nebo ve vykalkulovaných plánovaných nákladech na jednotku výrobku. V plánovaných vlastních nákladech oceňují zemědělci. Plánovaná skladová cena nemusí být stanovena příliš dobře i když se např. jako vykalkulovaný plánovaný vlastní náklad použije průměr minulých let nebo skutečnost minulého roku. Celková zaúčtovaná produkce v Kč závisí od sklizeného množství. Z tohoto důvodu dochází ke kolísání provozního výsledku, k ziskům či ztrátám vzniklým pouze nepřesností v ocenění a ke zkreslení výsledků návazných odvětví, která přebírají krmiva ve vykalkulované skladové ceně