Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře. Březen 2010 Marec 2010

Transkript

1 Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Březen 2010

2 Pro dojnice s užitkovostí nad litrů mléka editorial Milí chovatelia, priaznivci Sano systémov výživy! Z obsahu: Požadavky na Topsan : Různé zdroje hořčíku s vysokým podílem síry k stabilizaci zdravotního stavu a užitkovosti dojnic. Vitamín K₃ k posílení imunity a krvetvorby dojnic. Vitamín C pro zvýšenou obranyschopnost vůči infektům a k ochraně telat prostřednictvím vyšší kvality mleziva. Cholinchlorid pro optimální metabolickou aktivitu jater dojnic a k prevenci syndromu ztučnělých jater. Niacin lepší průběh energetického metabolismu, prevence ketózy a podpora mléčné užitkovosti. Vysoký obsah komplexu vitamínů B dodatečná jistota pro správnou funkci bachoru a látkové výměny a lepší využití potenciálu užitkovosti. Jód zvyšuje funkčnost štítné žlázy a zlepšuje parametry reprodukce. Zvýšený obsah biotinu podporuje reprodukci. Biotin podporuje zdravotní stav paznehtů, chrání kůži a rohovinu. Kombinace extrémně vysokého obsahu vitamínu E a selenu podporuje pravidelnou říji, plodnost a zdravotní stav vemene. Zvýšený obsah betainu pozitivně ovlivňuje energetický metabolismus dojnic, pro více mléka s vyšším obsahem složek. Exklusivní vitamino-minerální komlex účinných látek s organicky vázanými mikroprvky cheláty. Vaše cíle: Nyní obsahuje účinné látky Komplex účinných látek Kerasan má za úkol: Tvorbu mezibuněčné hmoty škáry paznehtů a kutikulárního keratinu rohoviny paznehtů (syntéza keratinu). Podporu zrání a vytvrzení rohoviny paznehtů (chrání před vředy nášlapné plochy paznehtů). Zpevnění škárových lístků a papil rohoviny paznehtů a ochrana před kulháním dojnic. Zlepšení zdravotního stavu paznehtů vyšší příjem krmiv vyšší mléčná užitkovost. Komplex účinných látek Mastitisan má za úkol: Snížení počtu somatických buněk (buněčný ochranný mechanismus). Posílení imunitního systému a obranyschopnosti vemene (dlouhověkost dojnic) Podporu tvorby keratinu ve strukovém kanálku k posílení funkce strukového svěrače (ochrana před infekcí vemene). a Hodně mléka roste dojivost. Vysoký podíl bílkoviny a tuku v mléce. Zdravé výkonné vemeno při menším množství som. buněk. Stabilní, zdravé nohy a paznehty. Pravidelná říje pro vyšší plodnost každý rok jedno tele. Číslo výrobku 2100 a Dávkování: 10 g Topsan na každý litr mléka. Zkrmovat celoročně (365 dnů v roce), v období stání na sucho g denně. Zlepšení zdravotního stavu vemene vyšší mléčná užitkovost. Podporu látkové výměny (ochrana před ketózou). Komplex účinných látek Fertisan má za úkol: Podporu ovulace, zrání folikulů a projevů říje. Zlepšení intervalu, zabřezávání po první inseminaci a prevence vzniku luteálních a folikulárních cyst. Ochranu epitelů vaječníků a dělohy pro optimální fetální vývoj. Ochranu před endometritidami a zadržením placenty. Vyšší počet živě narozených vitálních telat. Čo nám prinesie načatý rok 2010? Všetci dúfame, že vyššie výkupné ceny surového kravského mlieka, ktoré Vám chovateľom mliečneho dobytka opäť umožnia uvažovať o nových investíciach do výroby mlieka. Na čo si musíme zvyknúť sú cenové výkyvy, ktorých sme svedkami za posledné dva roky. Samotných Novozélanďanov, ktorí sú už desaťročia zvyknutí na drsné svetové trhové prostredie, výkyvy prekvapili a uštedrili im ťažké rany. Svetová trhová cena reaguje medzičasom veľmi neelasticky na zmeny množstiev. To znamená, že už malé výkyvy množstiev (ponuka), vedia vystreliť cenu do výšin, ale aj zraziť k zemi. Pre chovateľov mliečneho dobytka to znamená po prvé, že musia byť do budúcna pripravení na extrémne cenové výkyvy, čo má samozrejme dôsledky ohľadne likvidity a plánovania investícií. Po druhé - podľa vyjadrení svetových marketingových odborníkov - v budúcnosti majú väčšiu šancu obstáť tí, ktorí budujú vlastnú jedinečnú značku. Hodnota tejto značky nebude určovaná len zložením výrobkov, pretože spotrebitelia majú vďaka internetu stále lepšiu možnosť porovnávať výrobky nespočetného množstva svetových výrobcov. Vedia každý mliečny výrobok porovnať, či už ide len o obsah mliečneho tuku, alebo sušiny. Ďalšími určujúcimi hodnotami značky sa stanú pôvod, chuť, tradícia. Viem, že sa to ľahšie povie, ako urobí. Ale práve na základe toho budú spotrebitelia preferovať jednotlivé značky. Toto vyžaduje systematickú prácu, koncentráciu na podstatné veci. Vyžaduje to taktiež silného partnera so svetovým zázemím na úseku výživy. Ten musí poskytovať úspešné poradenstvo v maštali, doložené referenciami iných úspešných chovateľov. Sano spolupracuje v rámci Európy so špičkovými chovmi, ktorým veľakrát nestačí ani ich dnešných pekných 32 litrov na kravu. Spolu vieme, že potrebujeme dosiahnuť a udržať aspoň 34 litrov. Systematickou prácou chceme túto métu v priebehu nasledujúcich rokov dosiahnuť. Dnes sa spolu koncentrujeme na zlepšovanie zdravotného stavu stáda, sprevádzaného lepšou plodnosťou a úžitkovosťou kráv. Koncentrujeme sa na dorábanie objemových krmív excelentnej kvality. Len tak budeme mať spolu šancu obstáť na drsnom trhu po roku Ponúkame strategické partnerstvo majiteľom podnikov v Čechách a na Slovensku! Prinesieme know-how a dlhoročné praktické skúsenosti. Taktiež pokiaľ ide o chovateľov ošípaných - v časoch obrovského konkurenčného tlaku žiadajú ich odberatelia záruky kvality, volajú po otvorenosti. Len ten producent odstavčiat, ktorý produkuje zdravé odstavčatá sa dokáže presadiť v priestore svetovej konkurencie. Ale aj pri chovateľoch s uzavretým obratom stáda nie je jedno, či váži odstavča pri odstave na 28. deň 8,5 kg, alebo len 6,5 kg. Taktiež z pohľadu ekonomiky hrá významnú úlohu, či viem vyskladniť na 50. deň z odchovne odstavča vážiace 18,5 kg, alebo len 16 kg. Pri mojich návštevách viacerých chovateľov na Slovensku som zistil, že mnohým chovateľom ošípaných kazí ekonomiku práve nezvládnutie prvých 50. dní života prasaťa. Tu majú veľké úhyny, zlý zdravotný stav sprevádzaný tým, že zvieratá neprijímajú dostatok potravy a teda aj nerastú. Vyvinuli sme jedinečný koncept výživy prasiat do 50. dňa života. Ten zvládne problematiku enzymatického tréningu a aj imunologickej pauzy ciciakov a odstavčiat, čím Vám zabezpečí odstavovú hmotnosť v priemere 8,5 kg a hmotnosť na 50. deň v priemere 18,5 kg. Straty u odstavčiat do 2 %. Ozvite sa nám, dostanete od nás darček - vstupný audit Vášho chovu zadarmo. Nastal čas oprieť sa o silného partnera! Sme tu pre Vás, na nás sa môžete vždy spoľahnúť. Březen 2010 / Ing. Ján Drevenák výkonný riaditeľ, Sano Bratislava Benchmarking v praxi...4 Trénink pro dorost...6 Dobrý start do života...8 Volný prístup k bufetovým stolom!...10 Monitoring subklinickej ketózy u dojníc...14 Méně prostoru, méně mléka...16 Záhadné případy mastitid...18 Cirok je zaujímavý aj ako krmivo pre hovädzí dobytok...22 Testovanie konzervačného prípravku SanSil Liquid...26 Řízené porody snižují ztráty prasnic...32 Optimální management pro velké vrhy...36 MMA včas rozpoznat a neprodleně léčit...40 Selata: časný příjem krmiva jim dělá dobře Ztráty prasnic Mykotoxiny...52 Holanďané plánují porodní kotce budoucnosti...58 Další číslo vyjde Moderní výživa zvířat/moderná výživa zvierat Sano odborné informáce/sano odborné informácie Vydavatel/Vydavateľ: Červen/Jún 2010 Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, Domažlice; Tel.: , Fax: ; sano@sano.cz, Sano Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, Bratislava Tel.: 02/ , Fax: 02/ , sano@sano.sk, Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright 2005 Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Sazba: Jan Nikodím niodesign All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele ktron ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem ného svo lení redakce je zakázáno. 3

3 Chov a výživa skotu Benchmarking v praxi jak spolu souvisí benchmarking a ekonomika výroby mléka? 25 Kč 20 Kč 15 Kč 25 l 20 l Ø 15 l 6,00 Kč 5,00 Kč 4,00 Kč 3,00 Kč Co je to vlastně benchmarking? V čem může být farmáři užitečný? Má smysl se tímto nástrojem zabývat? Podívejme se tedy na následující otázky konkrétně. Robert C. Camp, jedna z vůdčích osobností v oblasti benchmarkingu definuje benchmarking jako hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům. 10 Kč 5 Kč 10 l 5 l Ø 2,00 Kč 1,00 Kč Benchmarking je specifický postup, který vyvinula na počátku osmdesátých let společnost Xerox Corporation. Smyslem benchmarkingu je jednak poznání vlastní pozice na základě srovnání s konkurencí, jednak posílení této pozice s důrazem na to, co sami umíme dobře, a učením se od jiných tam, kde jsou oni lepší. Základními kroky a doporučeními benchmarkingu jsou: Důkladné poznání vlastní činnosti, zjištění vlastní pozice, odhalení předností a slabin. Poznání, jak to dělají jiní, určení jejich slabin a předností. Definování faktorů úspěchu. Od konkurentů je nutno převzít jen to nejlepší. Zjistěte v čem, a proč jsou lepší a převezměte to. Získání převahy. Máte k tomu předpoklady, protože využíváte svých předností a slabiny jste našli a napravili. Benchmarking je odhalování rezerv a slabých míst, stanovení cílů pro to, aby organizace mohla nastartovat proces zlepšování, a aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné. Konečné důsledky benchmarkingu se pak mohou odrazit například v lepším rozhodování (založeném na lepších informacích), ve stanovení náročnějších cílů, v nastartování a urychlení procesu změny, v úsporách nákladů, v konečném důsledku tedy zlepšení výsledků, konkurenceschopnosti či konkurenční pozice organizace. Z výše uvedeného vyplývá, že Benchmarking je systematický a průběžný proces měření, proces neustále porovnávající procesy organizace s nejlepšími konkurenty kdekoli v sousedství či na světě. Cílem je získat informace, které pomohou organizaci přijmout opatření pro zlepšení její výkonnosti. Benchmark je naměřená hodnota nejlepšího ve své třídě, referenční nebo měřící standard pro srovnání. Jak udělat Benchmarking? Pro využití benchmarkingu jako metody ke zlepšování a dosahování nejlepších výsledků je nutné nejdříve stanovit oblasti a ukazatele, které budeme porovnávat s ukazateli, kterých dosáhl nejlepší v daném segmentu podnikání. V praxi to znamená, že srovnáváme ukazatele, které jsou strategické pro naše podnikání, a je nezbytné, abychom v těchto ukazatelích dosahovali stejných nebo lepších výsledků než nejlepší konkurence. Po vyhodnocení srovnání ukazatelů navrhneme opatření ke zlepšení ukazatelů. Opatření realizujeme. Zlepšování pravidelně opakujeme a vytváříme předpoklady k tomu, abychom dosáhli nejlepších výsledků. Použití v praxi na farmě. Metodu porovnávání můžeme velmi dobře aplikovat například při vyhodnocování nákladů na litr vyrobeného mléka. Jednou z možností je porovnávání celkových nákladů, nebo nákladů v jednotlivých segmentech. Můžeme tak náklad rozdělit na samostatné položky a srovnáním s jinými farmáři odhalit kde jsou náklady v podniku vyšší než u nejlepšího farmáře. Jednoduchý výpočet a porovnání můžeme udělat například v segmentu náklady na krmiva na litr mléka. Krmiva si dále můžeme rozdělit na vlastní a nakoupená. V předešlých dvou letech jsem provedl celou řadu analýz nákladů na krmiva na výrobu litru mléka a došel jsem k velmi zajímavým výsledkům. Jak již mnozí čtenáři tuší rozhodujícím vstupem, který se na nákladech na krmiva podílí největším dílem, jsou náklady na vlastní objemná krmiva. 5,00 Kč 4,50 Kč 4,00 Kč 3,50 Kč 3,00 Kč 2,50 Kč 2,00 Kč 1,50 Kč 1,00 Kč 0,50 Kč 0,00 Kč 6. Realizace opatření 5. Plán opatření 1. Získávání dat 4. Zpráva o výsledku 2. Zpracování dat 3. Centrální vyhodnocení Benchmarking podnikového odvětví produkce mléka průměr Podnik Graf 01: Porovnání nákladů na krmiva na litr mléka v jednotlivých chovech Ø 0 Kč - 0 l Průměr Náklad na 1 lt. Mléka v krmivech KD 2 Průměrná denní dodávka mléka lt na 1 ks Graf 02: Porovnání nákladů na krmiva na litr nadojeného mléka ve srovnání s užitkovostí na kus Dalším důležitým faktorem je kvalita těchto krmiv a jejich živinové složení. Krok 1 Porovnání nákladů na krmiva na litr mléka v jednotlivých chovech. Tady jsou při porovnávání zjišťovány největší rozdíly mezi dobrými chovateli a těmi ostatními. Vyhodnocování a porovnávání bylo prováděno v různých zemědělských podnicích a vstupní data byla získávána dotazováním. Na základě poskytnutých podkladů byla vyhodnocena efektivita krmení a cena krmné dávky v krmivech nakoupených i vlastních. Průměrná velikost chovu byla 500 dojnic. Průměrná užitkovost byla 18,60 litru mléka na kus a den. Na všech farmách se krmilo směsnou krmnou dávkou a na všech farmách byly dojnice rozděleny do 2 3 skupin dojnic v laktaci, dále na skupinu krav na sucho, před porodem a skupinu dojnic po porodu. Krok 2 Porovnání nákladů na krmiva na litr nadojeného mléka ve srovnání s užitkovostí na jeden kus. V tabulce a grafu můžeme pozorovat, že ne vždy spolu korespondují průměrná užitkovost na kus a den a náklad na 1 litr nadojeného mléka v krmivech. Například chov č. 6 měl nejvyšší užitkovost ze skupiny, ale také třetí nejvyšší náklad. Naopak chov č. 4 měl užitkovost nejnižší, ale náklad se pohyboval těsně pod průměrem. Krok 3 Protože ve většině porovnávaných chovů bylo zjištěno krmení krmiv, které dojnicím nic nepřináší a pouze krmnou dávku zdražují bez efektu na užitkovost, nebo zdraví zvířat, byla chovateli nabídnuta alternativa. Ve všech případech byl vypracován návrh řešení, ve kterém byl kladen důraz na zvýšení užitkovosti a na snížení nákladů Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Průměr Rozdíl v nákladech na 1 ks dojnice Graf 04: Rozdíl v nákladech na dojnici za rok - Kč Průměr Náklad na 1 litr mléka v krmivech původní KD Náklad na 1 litr mléka v krmivech nová KD Graf 03:Porovnání původní a nové krmné dávky srovnání nákladů na 1 litr mléka v krmivech na krmení. Při zpracování řešení bylo přihlédnuto především k možnostem v daném podniku z hlediska managementu krmení, množství jednotlivých vlastních krmiv a cenám a sortimentu krmiv nakoupených. Ve většině případů byl zjednodušen systém krmení a byl podstatně snížen počet jednotlivých skupin. Ve všech případech byla nabídnuta ekonomicky výhodnější varianta. Jak je vidět v poslední tabulce a grafu mezi jednotlivými chovy byli velké rozdíly v možných úsporách na dojnici a rok. Největší celkový rozdíl byl zaznamenán v chovu č. 6, kde celková částka za uspořená krmiva dosáhla výše Kč. V chovech č. 2, č. 3 a č. 10 představoval celkový rozdíl Kč Kč. Závěrem je možno konstatovat, že provedené porovnávání mělo pro všechny farmy velký přínos. Hlavní přínos pro chovatele spočívá v navrženém řešení, které klade důraz na: snížení nákladů, ekonomicky opodstatněné využívání nakoupených krmiv, omezení nákupu zbytečných krmiv, jednoduchost a proveditelnost, optimalizace krmení ve vztahu k výživě přežvýkavců, ve většině případů následné zvýšení užitkovosti, zvýšení složek mléka a zlepšení zdravotního stavu. Všichni tito chovatelé měli možnost zjistit, jak fungují srovnatelné podniky, a kde právě stojí oni. Vyhodnocení bylo provedeno přísně anonymně a se všemi podklady bylo a je zacházeno jako s důvěrnými. Výpočty nesloužily a neslouží pouze ke zjištění stavu v době výpočtu, ale ve všech podnicích, kde byly provedeny úpravy podle navrženého řešení, jsou náklady dále pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Seznam použité literatury je k dispozici u autora. Ing. Petr Navrátil, Sano Domažlice petr.navratil@sano.cz 4 Březen

4 Chov a výživa skotu Trénink pro dorost Mléčná užitkovost (kg) Pokusná skupina Kontrolní skupina Somatické buňky (1000 PSB/ml) Kontrolní skupina Pokusná skupina Management jalovic. Jestliže se jalovice dojí již v době před prvním otelením, zvyšuje to jejich užitkovost v prvních týdnech laktace. Navíc je počet somatických buněk nižší a snižuje se stres zvířat Dny před/po otelení Dny před/po otelení Graf 01: Dojivost je vyšší Graf 02: Snížení počtu somatických buněk Dojení jalovic již před otelením snižuje jejich stres Stres toho mají jalovice před prvním otelením spoustu. Jsou přemístěny, musí si zvyknout na jiné prostředí, nová zvířata a případně také na jiné osoby. Mění se krmná dávka a navíc číhá po otelení za každým rohem zdravotní nebezpečí: ketózy, mastitidy, zánět dělohy a mléčná horečka. Kromě toho je dojení samo o sobě stresující. Abychom na to zvířata navykli, může být ku prospěchu, dojit jalovice již před otelením. Americké studie ukazují, že jalovice, které jsou dojeny již ke konci březosti, dávají přímo po otelení více mléka a tento náskok udržují i v prvních týdnech laktace. Při jednom průzkumu na americké Purdue University dávaly jalovice dojené již před otelením v době otelení již 19 kg mléka a rovněž v prvních dvou týdnech laktace více mléka, než jalovice, které byly poprvé dojeny až po otelení (viz. také dojivost je vyšší). Jiné studie zjistily podobné hodnoty a ukazují, že jalovice, které jsou dojeny v pozdní době březosti, dávají v průměru více než 10 kg mléka v době otelení a v následujících dvou týdnech mají vyšší dojivost, než jejich kolegyně, které se do doby otelení nedojily. Zajímavé je také, že u již dříve dojených jalovic, zjevně není negativně ovlivněn obsah mléčných složek. Vědci z Purdue University uvádějí, že jalovice dojené před otelením, případně po otelení, mají přibližně stejné množství mléčných složek. Tím by měly dříve dojené jalovice výhodu, co se týká celkového množství tuku a bílkovin. Příjem sušiny je vyšší Kupodivu byl také příjem sušiny u jalovic dojených ke konci březosti podobný, jako u tradičně chovaných zvířat. Překvapující bylo, že příjem sušiny u dříve dojených jalovic se k porodu dramaticky nesnížil. Jejich příjem sušiny se pohyboval kolem 1,9 % jejich tělesné hmotnosti. U tradičně chovaných zvířat pouze u 1 %. Tato výhoda vyššího příjmu krmiva zůstala prvních 28 dní po otelení zachována. Přes zvýšený příjem sušiny, měly jalovice dojené před otelením horší energetickou bilanci v Close-Up fázi, než ostatní zvířata. Dojily a nepřijímaly pro to dostatek krmiva. Přesto energetická bilance po otelení neklesla dále, ačkoliv se dojivost zvýšila. Žádné ze zvířat z této pokusné skupiny neonemocnělo na ketózu. Přesto je riziko, že jalovice onemocní na ketózu vyšší, když se energetická bilance zhorší, protože se mobilizují tělesné rezervy pro podporu produkce. Jako prevenci doporučují vědci zvýšit energii v krmné dávce u zvířat, které jsou dojeny na konci březosti. Nižší počet somatických buněk Výzkum na univerzitě Purdue ukazuje navíc, že edémy vemene se u jalovic dojených před otelením vyskytují zřetelně méně často. Nedojené jalovice byly postiženy 3 x častěji než jalovice dříve dojené. Předpokládá se, že dojením se podporuje tok krve k vemenu a ten se postará o to, že část tekutin, které vyvolávají otoky je odváděna pryč. Také cesta k dojírně a zpět by mohla být nápomocná při zamezení edémů. Protože pohybem je podpořeno prokrvení. Je zajímavé, že zvířata s edémy před otelením tráví více času ve stoje. Kvalita mléka a zdravotní stav vemene je kromě toho podporována dojením před otelením. Tak studie ukazuje, že jalovice, které nebyly před otelením dojeny, mají vyšší počet somatických buněk. V prvním týdnu laktace měla kontrolní skupina v průměru PSB/ml, zatímco jalovice dojené ke konci březosti vykazovaly v průměru pouze PSB/ml. Tento rozdíl zůstal zachován během celého 1. měsíce po otelení (viz. Snížení PSB ) Lepší kvalita mléka zůstává, podle vědců, také navíc zachována během celé laktace. Tyto výsledky podle jejich názoru poukazují na to, že dojení a tím také proplachování tkáně vemene před stresem z otelení pomáhá připravit imunitní systém na obranu proti bakteriím ve vemeni. Méně stresu Navíc vědci zjistili, že se zdá, že dříve dojené jalovice trpí méně stresem v tranzitní fázi. Jsou již zvyklé na dojírnu a dojení. Proto stály v dojírně klidněji, než kontrolní zvířata, která byla dojena až po otelení. Navíc se zdálo, že se v okolním prostředí cítí lépe. Před otelením ležely déle a během ležení častěji přežvykovaly než zvířata kontrolní skupiny. Závěr Včasným dojení lze snížit zdravotní problémy jalovic jako edémy vemene a dojivost se zvyšuje. Navíc se snižuje stres zvířat, ale než teď začneme všechny své jalovice dojit před 1. otelením, musíme si nejdříve ujasnit, jak by to v dané stáji a managementu co nejlépe fungovalo. Jalovice, které by se měly dojit na konci březosti, by se měly ustájit ve speciální skupině. Tak by moly být nejlépe zásobeny odpovídajícím krmením a pozorovány. Navíc musí být mléko vhodné k prodeji! Proto musí být mléko před a těsně po otelení vylito, a nebo velmi dobře kontrolováno, než přijde do úchovné nádrže. Také kvalita mleziva trpí při předčasném dojení, protože se protilátky dodatečnou produkcí mléka zředí. Proto musí být nasazeno zamražené plnohodnotné mlezivo, aby se neohrozilo zdraví telete. Dále ještě není konečně ujasněno, jaký vliv má negativní bilance energie zvířat na jejich reprodukci. I když výzkum dosud neukázal, že jalovice dojené před otelením mají říji později. Krmit krmnou dávku bohatší na energii by podle názoru vědců mohla být cesta jak podpořit energetický status a dojivost těchto zvířat. Celkově se zdá, že dojení před otelením sice podporuje dojivost, zdravotní stav a pocit pohody jalovic. Ale mnohé otázky ohledně statusu výživy, plodnosti a vhodného začlenění do stávajícího systému ještě nejsou zodpovězeny. dlz, 12/2008, str Jsou-li jalovice dojeny v pozdní fázi březosti, je jejich příjem sušiny v okamžiku otelení vyšší 6 Březen

5 Chov a výživa skotu Dobrý start do života je více nežli poloviční nájemné! Hygienický porodní box, rychlý příjem kolostra, nebo správná teplota napájení na mnoha farmách ještě dřímají rezervy, jak ukazuje jedna studie ze Saska % telat zdravá nemocná hodnota ph napájení 8 napájení Hodiny 30 Úspěch při odchovu telat je dalece vzdálen o toho, jak by to mělo být. Ztráty telat a mnohem více mnoho euro se zde zbytečně ztrácí. Přitom by telata měla právě v prvních měsících života rychle přibírat a růst. Na mnoha podnicích se denní přírůstky ještě pohybují pod 400 gramů. To je jen polovina optimálního přírůstku! Přitom je právě časové období od porodu do odstavu rozhodující pro pozdější zdraví zvířat a schopnost dosahovat vysokou užitkovost. Ilka Steinhöfel ze saského Zemského úřadu pro zemědělství ukazuje, kde ještě leží rezervy. Méně mrtvě narozených telat v porodním boxu Často problémy začínají ještě dříve, než telata přijdou na svět. Tak je možné například díky včasnému přesunu vysokobřezích krav do porodního boxu rozhodujícím způsobem ovlivnit podíl mrtvě narozených telat. Krávy by se měly v každém případě před porodem přesunout do separátního Daří-li se dobře telatům, daří se dobře i zemědělci porodního kotce. I v případě velmi pozdního přesunu (jeden den před porodem) je možné riziko mrtvě narozených telat minimalizovat až k 5 %. Zůstanou-li ale zvířata ve stáji společně se stádem, vzrůstá nebezpečí mrtvě narozeného telete čtyřnásobně na více jak 20 %. Ale pozor: pouze pokud porodní box nabízí dostatek místa a dobré hygienické podmínky, umožňuje bezstresové otelení zvířat min. 2 hod. 1. kolostrum po porodu Graf 1: Časný příjem kolostra Čím časnější je příjem kolostra, tím jsou telata zdravější! Zdroj: Steinhöfel Pokud možno: žádnou pomoc při porodu Neustále, tak jako dříve platí: Nejlepší pomoc při porodu je žádná pomoc! Většina krav se telí sama, jen kdyby se nechaly. Do porodu se většinou zasahuje nehygienicky, příliš brzy a příliš velkou silou. Smysluplnější by bylo zvýšit interval pozorování (kontroly) a každý zásah redukovat na minimum. Protože průběh porodu rozhodujícím způsobem ovlivňuje vitalitu telete. Tak vyžadují telata z těžkých porodů většinou dvounásobnou dobu, než telata z otelení bez pomoci při porodu. Čím je stres při porodu pro krávu a tele menší, tím rychleji je možný příjem kolostra. Boj krav o sociální postavení v rámci stáda (při skupinovém telení), nebo jsou-li v boxu pro telata průchozích zábrany, to vše může příjem kolostra oddálit. Doba k prvnímu napití se až ztrojnásobuje na více než čtyři hodiny, pokud se v prvních hodinách po porodu vyskytují rušivé vlivy. 60 % telat nenajde vemeno Pokud možno včasný příjem kolostra chrání před nemocemi až do věku jalovice. Pouze 40 % telat se dokáže během prvních třech hodin samo napít. Proto by se nově narozená telata měla co možná nejdříve napojit nezávadným kolostrem. Pokud se telata napijí kolostrem během první půlhodiny, tak zůstanou z 60 % zdravá (přehled 1). Pouze telata, která jsou již od startu fit, mohou optimálně růst a již v prvním měsíci života dosáhnout denního přírůstku až 600 g. Oslabíli telata nějaké onemocnění déle než pět dní, pak přiberou na hmotnosti jen polovic. Napájet třikrát denně V prvních týdnech může být čtyři až šest litrů mléka denně málo. Mladá telata mají vysokou potřebu živin a musí dostat k dispozici mléka více a to pokud možno nejlépe v mnoha menších dávkách. Existuje jedno pravidlo: 4 % z tělesné hmotnosti. U telete vážícího 50 kg by to bylo například maximálně dva litry na napojení. U menších množství nápoje je proces vysrážení v žaludku telete lepší. Hodnota ph klesá rychleji a zůstává tak pro efektivní enzymatické trávení na optimální úrovni (ph 2 5). Kyselé prostředí působí jako bariéra proti choroboplodným zárodkům. Při napájení Graf 2: Hodnota ph v žaludku Čím častěji se denně napájí, tím lépe se stabilizuje hodnota ph v optimální oblasti (ph 2 5) Grafy: Driemer 8 denně by zůstalo ph stabilně v tomto rozmezí. Naproti tomu, pokud se napájí jen dvakrát denně, významně stoupne hodnota ph a trvá to téměř pět hodin, než znovu poklesne pod ph 5 (přehled 2). Osminásobné napájení je však z pracovně technických důvodů na většině podniků téměř nerealizovatelné, dokud se nenaučí na napájecí automaty. Ale již při napájení třikrát denně se zkracuje časové rozpětí s vysokým ph. Teplota napájení by u sladkého nápoje měla činit minimálně 35 C, protože jinak lze očekávat problémy s vysrážením nápoje ve slezu. Okyselené nápoje by se měly napájet s minimálně 18 C, protože jinak telata méně vypijí. Při nízkých teplotách zvýšit nápoj (koncentraci) V prvních dnech a týdnech je běžnou praxí ustájit novorozená telata nejprve v individuálních boxech. Zejména boudy se přitom vyznačují nízkým bakteriálním tlakem a dostatkem čerstvého vzduchu. Kompromisy se ale musí přijmou v hygieně krmení (škůdci, vlhkost, UV-záření). V létě by měly být boudy chráněny před přímým slunečním zářením, aby se u zvířat zabránilo teplotnímu stresu. V zimě, na základě nízkých teplot je třeba pokrýt zvýšenou záchovnou potřebu. Při poklesu teploty o 10 C by se proto mělo navíc napájet nejméně okolo + 0,25 l mléčného nápoje, respektive g mléčné KS/l nápoje. Po asi čtrnácti dnech je možné telata sloučit do menších skupin po čtyřech až osmi telatech. Velké skupiny s 15 až 25 telaty je možné tvořit od osmi týdnů stáří. Aby zůstal infekční tlak minimální, mělo by se vždy pracovat na základě principu all in all out a telata přemisťovat po skupinách. Závěr S čím menším stresem porod proběhne, tím mají telata vyšší vitalitu. Dříve se napijí kolostra, rostou rychleji a jsou zdravější. S optimálními podmínkami ustájení a dobrým managementem napájení můžete přispět svým dílem k dobrému startu telat do života. Dr.Ilka Steinhöfel, Zemský úřad pro zemědělství Köllitsch, Sasko Elite 5/2009, str Březen

6 Chov a výživa skotu Volný prístup k bufetovým stolom! Vyhodnotenie nových poznatkov z výskumnej maštale vo Futterkampe ukázalo, že správanie sa jalovíc a starších dojníc pri kŕmení sa od seba výrazne odlišuje. To má veľký význam najmä pre manažment zdravia paznechtov, ale zohľadniť to treba aj pri dispozičnom riešení maštale príjem sušiny dojnice jalovice týždeň laktácie Jalovice prijímajú oveľa menšie porcie krmiva ako dojnice. Preto musia častejšie behať ku kŕmnemu žľabu Ešte stále platí, že na viacerých podnikoch s mliečnym dobytkom sa až 30 % jalovíc nedožije konca prvej laktácie. Príčinou úhynu sú predovšetkým poruchy látkovej výmeny a z toho vyplývajúce ochorenia (vemien, paznechtov, chýbajúca plodnosť). Príčina porúch látkovej výmeny často pochádza z nedostatočného príjmu krmiva na začiatku laktácie. Je síce známe, že prvôstky prijímajú menej krmiva ako staršie kravy, avšak koľko sušiny (a tým aj energie) môžu jalovice prijať na začiatku laktácie, mnohí nevedia. Chýbajú konkrétne údaje. Preto sa vo výskumnom centre Futterkamp robila desaťmesačná analýza s 26 jalovicami a 36 staršími kravami (v priemere 3,3 laktácie) zameraná na správanie sa kráv pri prijímaní krmiva počas prvých 100 dní laktácie. Detailné výsledky: Všetky zvieratá zvyšujú takmer rovnako svoj príjem krmiva až do 15. týždňa laktácie (Prehľad 1). V prvom až piatom týždni laktácie zvyšujú jalovice príjem sušiny o 45 %, staršie kravy oproti tomu len o 38 %. Od šiesteho týždňa po 100. deň laktácie zvýšili jalovice svoj príjem krmiva ešte raz o 17 %, kravy len o 11 %. Jalovice prijali v strede prvých 100 dní laktácie 17,3 kg sušiny, a tým o 21 % menej ako staršie kravy (21,8 kg sušiny). Keď zohľadníme príjem krmiva vzhľadom na váhu zvierat, zníži sa rozdiel na 13 %. 10 Březen 2010 Jalovice bežia k bufetovým stolom 51 Napriek týmto rozdielom v schopnosti prijímania krmiva, potrebovali všetky zvieratá rovnaký čas na jeho príjem. V strede prvej tretiny laktácie strávili denne 2,9 hodín prijímaním potravy. Ale dĺžka prijímania krmiva sa zmenila v priebehu prvých 100 dní laktácie: zatiaľ čo staršie dojnice v prvých šiestich týždňoch laktácie strávili kŕmením 2,77 hodín, a tým dovedna o 19 minút dlhšie žrali ako jalovice (2,45 hod.), preklopil sa tento stav po ôsmom týždni laktácie naopak. Od tohto okamihu sa jalovice zdržali každý deň o 18 minút dlhšie pri kŕmnom žľabe (3,26 hod./deň) (Prehľad 2). To znamená, že jalovice so zvýšeným príjmom krmiva napokon aj tak potrebovali viac času na žranie. Pri starších kravách sa v priebehu laktácie síce tiež zvýšil príjem krmiva, napriek tomu kravy od piateho týždňa laktácie nestrávili viac času pri kŕmnom žľabe. To znamená, že staršie dojnice sú schopné počas laktácie prijať väčšie množstvo krmiva rýchlejšie ako jalovice. Najväčšie rozdiely sa týkali frekvencie návštev pri kŕmnom žľabe. Tak bolo pri prvôstkach s 51 návštevami kŕmneho stola zaregistrovaných denne v priemere o 12 návštev viac ako pri starších dojniciach (Prehľad 2). V polovici prvých 100 dní laktácie prijali jalovice 339 g sušiny pri každej návšteve kŕmneho stola, staršie dojnice oproti tomu 559 g (+ 40 %). Dĺžka prijímania krmiva (min/zviera a deň) Prehľad 1: Príjem krmiva u dojníc a jalovíc Príjem krmiva u jalovíc a starších dojníc stúpa kontinuálne od začiatku laktácie 140 dojnice 120 jalovice týždeň laktácie Prehľad 2: Dĺžka prijímania krmiva u dojníc a jalovíc Dĺžka žrania u jalovíc a starších dojníc razantne narastá v prvých piatich týždňoch laktácie vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti Hodně mléka vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza Stabilní paznehty a odolné končetiny Cyklické říje a dobrá reprodukce Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost. s účinnými látkami 11

7 Chov a výživa skotu Jalovice zvýšili v priebehu laktácie paralelne s príjmom krmiva aj frekvenciu návštev kŕmneho stola. U starších dojníc ostala ale častosť návštev žľabu počas celej doby napriek narastajúcemu príjmu krmiva konštantná. To znamená, že pri starších dojniciach sa prijaté množstvo krmiva počas každej návštevy kŕmneho žľabu s pokračujúcou laktáciou, a tým stúpajúcim príjmom krmiva zvyšovalo. V protiklade s tým ostalo množstvo krmiva prijaté jalovicami pri každej návšteve žľabu od tretieho týždňa laktácie konštantné nezávisle od množstva prijatého krmiva (Prehľad 3). Krívajúce jalovice prijímajú výrazne menej krmiva Vysoký príjem krmiva sa so zvýšenou frekvenciou návštev žľabu oveľa viac spája s jalovicami ako so staršími kravami. Inak povedané: jalovice sa viac nabehajú. A to si vyžaduje naopak zdravé paznechty. Prvôstky bez ochorení paznechtov prišli ku kŕmnemu žľabu a prijímali z neho krmivo 54 za deň. Jalovice, ktoré museli mať počas trvania výskumu minimálne raz ošetrené paznechty, sa pri kŕmnom žľabe objavovali denne v priemere o 12 menej. Reakciou na to je príjem krmiva u jalovíc, aj keď nie taký dramatický, ako by sme sa na základe zníženej častosti výskytu pri kŕmnom žľabe domnievali: prvôstky s diagnózou poškodené paznechty prijmú denne o 0,5 kg sušiny v krmive menej ako jalovice so zdravými paznechtami. Za to, že príjem krmiva sa neznížil výraznejšie, je možné vďačiť skutočnosti, že jalovice s chorými paznechtami zvýšili príjem množstva krmiva pri každej návšteve žľabu o viac ako 30 % na 420 g sušiny/návštevu. Na porovnanie: jalovice so zdravými paznechtami zožrali 320 g sušiny/návštevu žľabu. Inak povedané jalovice s poškodenými paznechtami prijali o šesť percent sušiny menej v porovnaní so zdravými paznechtami (žiadne problémy s paznechtami a končatinami). To sa odzrkadlilo aj v mliečnej úžitkovosti. Táto poklesla u chorých zvierat s 28,3 kg ECM o 1,5 kg resp. 5 % (zdravé zvieratá: 29,8 %). Naproti tomu, keď ide o staršie zvieratá, častosť výskytu pri kŕmnom žľabe počas výskumu neklesla ani pri výskyte ochorení paznechtov. Čím stiesnenejšie pomery v maštali, a čím viac jalovíc bojuje o svoje krmivo, tým častejšie dochádza k vynechávaniu príjmu krmiva 12 Březen 2010 kg krmiva/návštevu 0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0, týždeň laktácie Čo to znamená v praxi? Súhrne môžeme skonštatovať, že jalovice v porovnaní so staršími zvieratami prijímajú menej sušiny pri každej návšteve kŕmneho stola. Vysoký príjem krmiva u jalovíc je možné dosiahnuť iba častým behaním ku kŕmnemu žľabu. Zúžené maštale a nedostatok možností vybočenia môžu byť na škodu úžitkovosti a telesnému vývinu zvierat, pretože každá zamedzená cesta ku krmivu znamená takmer vždy premeškanú porciu krmiva. Tiež je nutné zabrániť preplneniu maštale. Dojnice a jalovice veľmi presne registrujú, či je v maštali pre každé zviera k dispozícii jedno ležovisko. Pretože jalovice musia častejšie behať ku krmovisku, sú nútené častejšie opúšťať svoje ležovisko. Môžeme vychádzať z toho, že v prípade preplnenia opúšťa jalovica svoje (možno aj ťažko vybojované) ležovisko len nerada a preto aj zriedka. Tým sa v konečnom dôsledku vzdáva nevyhnutne potrebnej energie, pretože nemôže primerane zvyšovať množstvo krmiva každou návštevou kŕmneho stola. Pomer zviera : kŕmne miesto = 1 : 1 by sa mal teda dodržiavať v stádach s vyšším podielom jalovíc (nad 15 až 20 %). Bezpodmienečne treba zabrániť preplneniu maštale. Každé zviera potrebuje svoje kŕmne miesto! Inak je možné organizovať skupinu zvierat, ktorá pozostáva iba zo starších kráv. Pretože staršie kravy môžu množstvo krmiva obmieňať resp. zvyšovať pri každej návšteve žľabu, nemusí sa pomer zviera : kŕmne miesto (> 1 : 1) nevyhnutne prejaviť negatívne. Práve pre mladé zvieratá je dôležité, na základe ich veľkej intenzity pohybu, aby mohli s korektne vystrúhanými paznechtami vyštartovať do prvej laktácie. To znamená, že profesionálne ošetrenie paznechtov u mladého dobytka sa musí uskutočniť v posledných troch až štyroch mesiacoch pred prvým otelením. Dr. Katrin Mahlkow-Nerge, Šlezvicko-Holštajnsko Elite 5/2008, str dojnice jalovice Prehľad 3: Prijaté množstvo krmiva na každú návštevu žľabu Príjem krmiva pri každej návšteve kŕmneho žľabu ostáva u jalovíc relatívne stály, staršie dojnice ho zvyšujú na začiatku laktácie Rychle využitelná energie pro vysokoprodukční dojnice Multisan Nektar zvyšuje stravitelnost strukturální vlákniny, stabilizuje syntézu mléčného tuku a zlepšuje úroveň látkové výměny dojnice. Zásluhou nasazení Multisan Nektar v krmné dávce roste mléčná užitkovost a snižuje se riziko vzniku mastitidy. 13

8 Chov a výživa skotu Monitoring subklinickej ketózy u dojníc Množstvo ketolátok v krvi dojníc sa prirodzene zvýši po otelení. Prečo sa tak deje? Produkcia mlieka sa dramaticky po otelení zvýši. Tento nárast sa udeje pred dostatočným príjmom sušiny špeciálne energetickým príjmom. Väčšina kráv nedokáže pokryť potrebu energie na produkciu mlieka a kvôli tomu sú nútené využiť a zmobilizovať vlastné tukové rezervy za účelom dostatku energie. Mobilizovaný tuk vstupuje do pečene a je pretransformovaný na ketolátky. Zvýšenie ketolátok v krvi nemusí byť škodlivé pre zdravie dojnice. Ketolátky poskytujú energiu okolitým tkanivám keď je nedostatok sacharidov. Takže každá krava, ktorá bude produkovať dostatok mlieka aby bola dostatočne výkonná, bude mať zvýšenú hladinu ketolátok v krvi po otelení. Problém nastane ak sa príjem sušiny dostatočne nezvýši v skorom štádiu laktácie na pokrytie energetických potrieb a obmedzenie lipomobilizácie. Vrchol výskytu subklinickej ketózy je počas prvých dvoch týždňov laktácie Je subklinická ketóza problém? Subklinická ketóza je definovaná ako nárast cirkulujúcich ketolátok bez prejavov klinickej ketózy.väčšina výrobcov mlieka by súhlasila, že dôsledky subklinickej ketózy môžu byť vyššie ako samotná klinická ketóza. Keď je táto diagnostikovaná, krava môže byť liečená a monitorovaná prakticky okamžite. Avšak ak sa nepodarí zachytiť príznaky subklinických prejavov ketózy, náklady môžu byť vyššie, pretože ketózu zbadáme až keď je už rozvinutá do klinickej formy. A to bude viesť k zníženej mliečnej produkcii počas celej laktácie. Subklinická ketóza bola spájaná so zníženou mliečnou produkciou, zníženou reprodukciou, dislokáciou slezu, metritídami, mastitídami a klinickou ketózou. Takže ľahko môžeme vidieť, že dôsledky subklinickej ketózy môžu byť obrovské. Je dôležité poznamenať že vysoko produkčné dojnice majú vyššiu hladinu ketolátok ako nízko produkčné. Tomu nie je ťažké uveriť. Vysoko produkčné kravy mobilizujú viac telesného tuku a sú vo väčšom riziku rozvoja subklinickej ketózy. Výskyt a ekonomika subklinickej ketózy Najvyšší výskyt subklinickej ketózy je v prvých dvoch mesiacoch po otelení a najrizikovejšie sú prvé dva týždne. Niekoľko pokusov a výskumov v teréne bolo vedených s cieľom zistiť výskyt subklinickej ketózy u dojníc. Výskumní pracovníci v Kanade zistili, že výskyt subklinickej ketózy v stáde je približne 41 % za prvých deväť týždňov laktácie. Rozsah na vzorke 25 stád bol 8 80 %. Je pravidlom že výskyt subklinickej ketózy je 2 4 oproti priemeru kráv liečených na klinickú ketózu. Keď si vezmeme zníženú mliečnu produkciu a zároveň zhoršené reprodukčné ukazovatele, strata na jeden prípad subklinickej ketózy je 78 dolárov. Ak rátame s výskytom 41 % v stáde, ekonomický dosah bude dolárov ročne na každých 100 kráv v stáde. Takže monitorovanie subklinickej ketózy v skorom štádiu pomôže znížiť ekonomické straty. Monitoring subklinickej ketózy krvnými metabolitmi Je dôležité odobrať dostatok vzoriek aby mohli byť vyvodené správne závery. Ako najčastejšia chyba je odber iba 1 2 vzoriek a z nich nie je možné interpretovať správne výsledky. Aspoň vzoriek má byť odobraných z testovanej skupiny kráv. Analýza neesterifikovaných mastných kyselín u kráv pred otelením Keď sa kravy dostanú do negatívnej energetickej bilancie, nastáva zvýšenie neesterifikovaných mastných kyselín (NE- FA) v krvi v dôsledku zvýšenia tukovej mobilizácie. Zvýšenie koncentrácie NEFA v krvi vedie k zvýšenému vychytávaniu v pečeni. V pečeni môže byť NEFA zoxidované na oxid uhličitý, čiastočne na ketóny alebo reesterifikované na triglyceridy. Kravy by mali zostať v pozitívnej energetickej bilancii do jedného až dvoch dní pred otelením. Počas posledných dvoch dní pred otelením sa NEFA zvýši do istej miery u všetkých kráv, ale rozdiely medzi kravami sú obrovské. Preto je ťažké interpretovať NEFA hladiny získané zo vzoriek počas záverečných dní pred otelením. Preto je najlepšie používať NEFA testy, ak už viete, že v stáde sú problémy so subklinickou ketózou. Vysoké hladiny NE- FA pred otelením indikujú ketózu po otelení v dôsledku negatívnej energetickej bilancie. Podľa Dr. Herdta z Michiganskej štátnej univerzity aspoň polovica kráv 2-4 týždne pred otelením by mala mať hladiny NEFA <325ueq/L a 14 4 dní pred otelením <400 ueq/l. Podľa Dr. Grummera z Univerzity Wisconsin, ak testujete kravy v deň telenia, aspoň polovica kráv by mala mať NEFA <1000ueq/L. Tri dni po otelení by mali mať NEFA <700ueq/L. 14 Březen 2010 Kravy by mali byť testované tesne pred kŕmením kvôli získaniu stropných NEFA hodnôt. Je dôležité použiť NEFA testy tam kde sa vyskytne zvýšený počet subklinických a klinických prípadov. Plazmové hladiny NEFA sú veľmi rôznorodé a automaticky neznamenajú výskyt ketózy po pôrode. Analýza Beta Hydroxy Butyrátov u kráv po otelení Skvelý test pre monitorovanie subklinickej ketózy je sérový beta-hydroxy-butyrát (BHB). Tri ketolátky bežne sa vyskytujúce v krvi sú acetón, acetoacetát a BHB. V krvných vzorkách BHB je najstabilnejší ketón. Výskumom stanovený limitný bod 14,4 mg/dl BHB je indikátorom subklinickej ketózy. (Duffield, 2002). Pri BHB nad touto hodnotou sú kravy v riziku metabolických porúch. Kravám by mali byť odoberané vzorky pre BHB medzi 2 a 14 dňom laktácie. Nie viac ako 10 % testovaných kráv by malo byť nad 14,4 mg/dl.vzorky by sa mali odoberať 4 5 hodín po nakŕmení aby sme získali stropné hodnoty. BHB testy sú drahé a výsledky získame až za niekoľko dní, avšak sú najpresnejšie na monitoring subklinickej ketózy. Určite pre ich cenu nie sú vhodné na každodenný monitoring, ale na periodické testovanie stáda áno. Monitoring subklinickej ketózy v moči a mlieku Mliečne ketónové testy a močové ketónové prúžky predávané v USA sú založené na jednoduchej chemickej reakcii. Acetoacetát reaguje s nitroprusidom a mení farbu od bielej po fialovú. Čím vyššie množstvo ketónov, tým tmavší odtieň fialovej a teda vyšší stupeň ketózy. Existuje aj kanadský tzv. Keto test, ktorým sa zisťujú hladiny BHB v mlieku. Všetky tieto mliečne a močové testy sú rýchle a ľahko vykonateľné, avšak je ťažké nimi určiť množstvo ketolátok. Citlivosť a špecifickosť sú dôležité pre stanovenie kvality ketónových testov. Citlivosť testu nám udá podiel subklinicky ketotických kráv, ktoré boli testované pozitívne. Napríklad, ak je test citlivý na 80 %, 80 % kráv, boli testované pozitívne a 20 % kráv boli nesprávne vyhlásené ako negatívne. Špecifickosť testu nám dáva podiel neketotických kráv testovaných negatívne. Napríklad, ak test je 90 % špecifický, 90 % neketotických kráv sú negatívne testované a 10 % bolo nesprávne určené ako subklinicky ketotické. Univerzita v Minnesote v nedávnej dobe vykonala štúdiu, ktorá mala vyhodnotiť tri bežne používané diagnostické testy pre detekciu subklinickej ketózy. Testované boli nitroprusidový močový test (Ketostix Bayer), nitroprusidový práškový mliečny test (KetoCheck, Great States Animal Health), a mliečny BHB testovací prúžok (KetoTest, Elanco Animal Health). Porovnávala sa citlivosť a špecifíckosť testu oproti sérovému BHB. KetoCheck test mal nízku 42 % citlivosť a až 99 % špecifickosť. Asi 58 % subklinicky ketotických kráv bude nezistených a iba 1 % neketotických bude mylne označené za pozitívne. Ketostix mal citlivosť 79 % a 96 % špecifickosť. KetoTest mal 75 % citlivosť a 93 % špecifickosť. Tieto dva testy odhalia tri zo štyroch prípadov subklinickej ketózy a len výnimočne dajú mylne negatívny výsledok. Ak chcete zistiť len skutočne subklinicky testované kravy, KetoCheck bude váš test. Avšak väčšina farmárov ho nebude používať. Chcú detekovať toľko subklinicky ketotických kráv koľko najviac bude možné, aj s tým, že možno budú liečiť niekoľko kráv, ktoré sú zdravé. Potom Ketostick a KetoTest bude ich voľba. Monitoring mliečneho tuku : pomer bielkovín. Krava v negatívnej energetickej bilancii mobilizuje telový tuk na pokrytie energetických potrieb. Časť mastných kyselín, ktoré sa mobilizujú sú priamo začlenené do mliečneho tuku, čo vedie k nárastu percenta tuku v mlieku. Percento bielkovín v mlieku sa zníži z dôvodu zníženia dodávok energie. Preto pomer mliečneho tuku ku bielkovinám môže byť užitočným nástrojom pre monitorovanie výskytu subklinickej ketózy vo vašom stáde. Ak viac ako 40 % kráv na prvej skúške kontroly úžitkovosti bude mať pomer tuku a proteínov väčšie alebo rovné 1,5 môže byť v stáde zvýšená hladina subklinickej ketózy. Pomer tuk : bielkovina je dobrý na detekciu problémov v stáde, ale nie však dosť citlivý na individuálnu detekciu ochorenia. Protokol monitoringu subklinickej ketózy Vrchol výskytu subklinickej ketózy je počas prvých dvoch týždňov laktácie. Krvné ketolátky začnú narastať v deň telenia v dôsledku dramatického nárastu plazmových NEFA počas telenia. Počas prvých dvoch až troch týždňov po telení ketolátky sa prudko zvýšia a buď sa ustália alebo znížia v dôsledku zvýšeného príjmu sušiny a je dosiahnutá energetická bilancia. V ideálnom prípade všetky otelené kravy budú testované počas prvých dvoch týždňov. Najlepšie je použiť močové ketónové pásiky pre ich citlivosť, špecifickosť a ľahkú použiteľnosť. Vo väčšine prípadov sa zistí že 40 % v stáde má subklinickú ketózu. Monitoring pomeru tuk : bielkovina by bol ideálny raz za mesiac. Krvné vzorky na NEFA a BHB by sa brali teľným aj oteleným kravám. Avšak v reálnom svete testy aj možnosti varírujú od farmy ku farme. Súhrn Subklinická ketóza je definovaná ako nárast cirkulujúcich ketolátok bez prejavenia sa znakov klinickej ketózy. Ketolátky sa zvýšia po otelení. Zvýšenie ketolátok v krvi nemusí byť škodlivé pre zdravie dojnice. Ketolátky poskytujú energiu okolitým tkanivám keď je nedostatok sacharidov. Takže každá krava, ktorá bude produkovať dostatok mlieka aby bola dostatočne výkonná, bude mať zvýšenú hladinu ketolátok v krvi po otelení. Problém nastane ak sa príjem sušiny dostatočne nezvýši v skorom štádiu laktácie na pokrytie energetických potrieb a obmedzenie lipomobilizácie. Najvyšší výskyt subklinickej ketózy je v prvých dvoch mesiacoch po otelení sa a najrizikovejšie sú prvé dva týždne. Máme prostriedky na detekciu kráv, ktoré sa najskôr môžu dostať do štádia klinickej ketoza a s tým spojenými metabolickými ochoreniami. Monitoring ketolátok v moči a mlieku označí kravy, u ktorých sa liečbou dosiahne úspešná laktácia. Darin Bremmer, Ph.D. Pozn.: Zoznam literatúry je k dispozícii u MVDr. Mateja Chorvátha matej.chorvath@sano.sk 15

9 Chov a výživa skotu Méně prostoru, méně mléka Již malé zvýšení stavu zvířat nad normu se může negativně projevit na dojivosti a zdravotním stavu stáda Obsah PSB 1000 ml počet SB dojivost Dojivost kg/den Koncentrace zvířat % 40 Vysokoprodukční dojnice potřebují dostatek místa k ležení, protože denně leží až čtrnáct hodin a přežvykují Mnoho mléčných farem má nyní kurs růstu. Stáda se navyšují, ale stájové kapacity často nejsou ve stejné míře rozšiřovány. I když stáje ihned nepraskají ve švech, tak je někdy stáj příliš těsná. Ale právě vysokoprodukční dojnice potřebují dostatek místa k ležení, protože denně leží až čtrnáct hodin a přežvykují. Ve výzkumném ústavu v Chazy (USA) jsme proto zkoumali, jak působí přeplnění stáje na chování dojnic a jejich užitkovost. Koncentrace ustájení zvýšená ve třech krocích Abychom mohli testovat vliv různě velkých koncentrací ustájení, zastavili jsme 92 HF dojnic na více laktacích a 44 jalovic ve čtyřřadé volné boxové stáji. Nejdříve mělo každé zvíře k dispozici lehací box a místo u žlabu (koncentrace ustájení 100 %). V následujících týdnech jsme zvýšili koncentraci ustájení na 115 %, 130 %, případně 145 % (ca 0,7 lehacího boxu na krávu). Velikost stáda jsme neměnili, abychom neovlivnili chování krav kvůli bojům o pořadí v hierarchii stáda. Krávy se dojily 3 denně, průměrné denní teploty se během pokusu pohybovaly kolem 8,9 C, vlhkost vzduchu 78,2 %. Během doby trvání pokusu jsme zaznamenávali trvání různých vzorců chování (ležení, příjem krmiva, stání v krmné chodbě atd.). Zvláštní pozornost jsme zaměřili na chování zvířat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, protože tehdy většina zvířat odpočívá v lehacích boxech. Kromě toho jsme se koncentrovali na kulhající zvířata, která v porovnání se zdravými zvířaty tráví více času v lehacích boxech. Ukázalo se, že koncentrace ustájení má zřetelný vliv na dobu trvání ležení (přeh led 1). Ta se zredukovala o jed- Graf: Dojivost klesá se zvýšenou koncentrací zvířat nu hodinu z 12,3 hodin (100 % koncentrace) na 11,2 hodin (145 % koncentrace). Naproti tomu stála zvířata značně déle v chodbách (1,3 hodiny, případně dvě hodiny). Obzvláště v noci (0:00 4:00 hodin) se dal prokázat negativní vliv vysoké koncentrace na chování při ležení. Protože při 100 % vytížení, leželo v nočních hodinách 71,1 % zvířat a při přeplnění naproti tomu pouze 58,7 % stáda. Tabulka 1: Koncentrace ustájených zvířat ovlivňuje chování krav 2 kg ztráty na mléce Se sníženou dobou odpočinku v lehacích boxech se zároveň snížila také denní dojivost ze 43,5 kg mléka na 41,4 kg. Také obsah tuku v mléce klesl z 3,84 na 3,67. Kromě toho jsme mohli pozorovat, že se zvyšující koncentrací zhoršovala kvalita mléka. Obsah PSB se pohyboval při 100 % koncentraci kolem PSB/ml mléka, při 145 % okolo PSB/ml mléka. Denní doba příjmu krmiva oproti době ležení zůstala konstantní, také při vysoké koncentraci 145 % zůstala průměrně kolem pěti hodin. Ovšem zvířata projevovala jiné chování během žraní při sníženém prostoru, nežli u prostoru 1:1. Takto stálo při 100% koncentraci 67,2 % krav po prvním dojení u krmného stolu (čerstvé krmivo), při vysokém stupni osazení naproti tomu jen 54,6 % stáda. Navzdory konstantní době pro příjem krmiva, klesla četnost žraní z 7,2 na 6,3. Tento vývoj ale neměl žádný vliv na příjem sušiny. Lze proto vycházet z toho, že krávy při silnějším konkurenčním tlaku u krmného stolu rychleji žraly. Také celková doba přežvykování se nezredukovala. Ovšem krávy při ležení přežvykovaly méně. Enormní ztráty mléka u jalovic Při pozorování stáda bylo kromě toho nápadné, že jalovice reagovaly daleko intenzivněji na přeplnění, než krávy na vyšších laktacích. Tak se lišila dojivost starých a mladých krav při koncentraci 100 % denně jen o 2,7 kg. Po přeplnění dávaly jalovice oproti tomu o 6,8 kg méně mléka než dojnice na více laktacích. Nejvíce ovlivnilo přeplnění ovšem užitkovost kulhajících krav. Dojivost u těchto zvířat se snížila o 11,8 kg při 130 % koncentraci. Tyto deprese užitkovosti lze zpětně zdůvodnit prodloužením doby stání o 1 hodinu na chodbách. Závěr Každá dojnice by měla mít k dispozici místo na ležení a k žrádlu. Protože se zvyšující se koncentrací stojí zvířata déle neproduktivně na chodbách. Obzvláště jalovice a kulhavé krávy reagují citlivě na omezené možnosti pro ležení a dávají značně méně mléka. Hustota osazení 115 % by proto v praxi také z ekonomických důvodů neměla být překračována. Rick Grant, Miner Institute Chazy, USA Koncentrace v % doba ležení (hod/den) 12,3 12,0 11,5 11,2 stání v chodbě (hod/den) 1,3 1,6 1,7 2,0 doba příjmu potravy (hod/den) 4,9 4,9 5,0 5,0 přežvykování (hod/den) 8,5 8,5 8,4 8,1 přežvykování během ležení (hod/den) 8,0 7,9 7,4 7,0 S přibývající přeplněností stáje se redukovala doba ležení. Oproti tomu stály krávy zřetelně déle na chodbách. Jalovice a kulhající krávy reagují na přeplnění ve stáji s masivním poklesem dojivosti 16 Březen

10 Chov a výživa skotu Záhadné případy mastitid: často je na vině krmení Především v podnicích s vysokou užitkovostí jsou stále častěji hlavní příčinou vzniku mastitid chyby v krmení. Informuje Birgit Schwagerick ze zdravotní služby pro chov skotu, Meklenbursko Přední Pomořansko. V posledních letech jsme jako zdravotní služba stále častěji přivoláváni k úporným, pouze velmi těžko léčitelným zánětům vemene. Hledání za to zodpovědných původců onemocnění se často nechalo přirovnat k pověstnému hledání jehly v kupce sena: bakteriologická vyšetření vzorků mléka přinášela buď negativní, nebo jen těžko interpretovatelný výsledek. Mimo to se antibiotická léčba často ukazovala jako neúspěšná. Jako hlavní příčiny zánětů vemene se nakonec zjistily nedostatky v kvalitě objemných krmiv a složení krmné dávky. Zaprahlé dojnice jsou často krmeny silážemi nízké kvality. Pak jsou problémy předprogramovány Rozsáhlá analýza příčin Naposledy jsme tuto problematiku samotnou našli u devíti velkých stádech dojnic v Meklenbursku Pomořansku. Vedle těchto nejasných případů mastitid se společně vyskytovaly ještě další zdravotní problémy. To byly jednotlivě: Velmi vysoký obsah somatických buněk Poruchy bachorové fermentace a poruchy vstřebávání s následným průjmem Metabolické acidózy Odbourávání tuku s poškozením jater Ztráty hmotnosti a poruchy reprodukce V těchto devíti postižených podnicích se chovalo od 117 do 523 krav. Šest z těchto chovů dosáhlo užitkovosti vyšší jak l mléka. Dojící technika a ustájení se lišily. Obsah somatických buněk všech krav zařazených do kontroly užitkovosti se v době naší poradenské činnosti pohyboval mezi a SB/ml. Ve všech podnicích se předkládala TMR, v osmi chovech bylo stádo rozděleno do více krmných skupin. Nálezy ze vzorků mléka nemocných zvířat nedaly žádný jednoznačný obraz (přehled 1): na jedné straně byli dle očekávání nalezeni původci Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae. Na druhé straně zde rovněž dominovaly jednoduché stafylokoky, streptokoky a koryneformní bakterie. Ve dvou vzorcích se mimo toho našly pseudomonady, vždy v jednom vzorku bacily a prototheka. Až 50 % bez nálezu V pěti podnicích patří pravidelný bakteriologický rozbor kolostra k prevenci proti mastitidám. Přitom byly prokázány přednostně různé streptokoky jako například Streptococcus (EPS) uberis a coliformní bakterie. Asi % vzorků z podniků zůstalo bez zvláštního nálezu. Ve dvou chovech to bylo dokonce více než 70 %! V jednom podniku se nenašly vůbec žádné typické patogeny mastitid. Při hledání příčin zdravotních problémů jsme mohli velice rychle vyškrtnout práci dojičů a hygienu dojení. Rovněž se problémy s mastitidami nedaly vysvětlit nedostatky dojící techniky, nebo ve způsobu ustájení zvířat. Všem podnikům však byly společné značné nedostatky 18 Březen 2010 Pokud nejsou nálezy bakteriologických rozborů jednoznačné, pak je třeba vzít pod lupu krmení Co je možné dělat? V prozkoumávaných devíti podnicích bylo možné problémy s mastitidami odstranit díky následujícím opatřením: Jednak byla z krmení odstraněna objemná krmiva nízké kvality. Vysokým obsahům popelovin, respektive alkoholu, stejně tak jako plísním v silážích se nechá předejít jen optimálním procesem silážování. Byť nejsou dány žádné oficiální hraniční hodnoty pro obsah alkoholu, na základě zkušeností je možné říci, že se zdravotní problémy vyskytují u množství nad 10 g/ kg sušiny. Obzvláště vyšší alkoholy (butanol, propanol) se zdají mimořádně škodlivé. V některých podnicích byla krmná dávka pro suchostojné dojnice změněna tak, že obsah energie oproti krmné dávce v laktaci nepadá tak strmě dolů. Některé podniky například z krmné dávky odstranily seno (ad lib), nebo se snížil obsah energie v krmné dávce příprava na porod. Krávy s vysokou užitkovostí a dobrou perzistencí reagovaly velmi pozitivně na jednotnou krmnou dávku pro zaprahlé dojnice: krmná dávka v laktaci se (bez produktů z řepy a s doplněním minerálního krmiva pro suchostojné) naředí 3 5 kg krátce řezané slámy tak, že podle kondice a užitkovosti krav zůstane v krmné dávce koncentrace energie 6,1 6,3 MJ NEL a maximálně 13,5 % NL. Doba stání na sucho se zkracuje na dnů. Tím odpadá krmná dávka příprava na porod. Důležité je, že vedle zachování rovnováhy v biomase bachoru se u krav neobjeví žádné změny hmotnosti: především žádné hubnutí! V každém případě by si měl každý chovatel před změnami v krmné dávce suchostojných dojnic vyžádat kvalifikovanou, podmínkám konkrétního podniku odpovídající radu. Došlo k výraznému poklesu obsahu somatických buněk a množství mastitid. Výměna siláží ovlivnila zdraví vemene velice rychle: při zařazení mikrobiologicky zdařilých siláží do krmné dávky klesla míra výskytu mastitid okamžitě dolů. Somatické buňky reagovaly s lehkým zpožděním. To, že se jednalo o problémy zapříčiněné výživou, dále potvrdilo nahromadění výskytu mastitid u krav po otelení, které byly zatíženy poruchami látkové výměny. Viditelné mastitidě podle slov místních veterinárních lékařů často předchází nějaké primární onemocnění. Krávy mají poruchy trávení, acidózu, ketózu, horečku a někdy dokonce ulehnou. Tento problém se vyskytoval u vícera z těchto zde popsaných mléčných farem. Mimo to jsou s typickými Coli mastitidami spojeny často aborty a přetočení slezu. v kvalitě objemných krmiv a složení krmných dávek. Čtyři travní siláže, tři kukuřičné siláže a jedna žitná siláž, stejně tak jako krmná sláma se dokonce ukázaly jako nevhodné ke krmení! Travní siláže: V některých podnicích vykazovala travní siláž vysoké obsahy popelovin, kyseliny octové, máselné a rovněž alkohol. Zde bylo možné nalézt hodnoty až do 42 g/kg sušiny. Siláže s vysokými hodnotami alkoholu a amoniaku se ukázaly jako obzvláště výrazně poškozující zdraví. Alkoholy, produkty bakteriálního rozkladu a mykotoxiny zabíjí ve zvýšené míře bachorové bakterie. V podnicích s obzvláště vysokými obsahy alkoholu v silážích jsme našli nejvyšší somatické buňky a silné poruchy látkové výměny. Některé siláže byly příliš vlhké a byly proto velmi špatně přijímány. V jednom případě byla siláž v balících příliš dlouhá, takže zvířata měla možnost krmivo selektovat. U několika travních siláží jsme zjistili druhotnou fermentaci (samozahřátí). Žitná siláž obsahovala rovněž alkohol (44 g/kg sušiny) i přes jinak dobré bodové hodnocení. Kukuřičné siláže: Rovněž kukuřičné siláže byly nápadné vysokými hodnotami alkoholu (až 26 g alkoholu/ kg sušiny). Byly více postiženy kukuřičnou snětí a obsahovaly mimo alkoholu ve zvýšené míře také amoniak. Krmná sláma: Krmná sláma, slisovaná v balících byla vlhká a horká. Dílem byla dokonce i přes výrazná plísňová ložiska zkrmována. Nápadné bylo, že zejména suchostojná zvířata byla krmena krmivy se špatnou kvalitou. Obzvláště dramatické zhoršení zdravotního stavu vemene ve stádě nastalo po zkrmování plesnivé krmné slámy. Somatické buňky v postiženém podniku dosáhly nazpátek původních hodnot teprve po šesti měsících! Kvalita slámy má přirozeně velký vliv na zdravotní stav, i jakožto stelivo, hlavně v chovech s hlubokou podestýlkou. Je zřejmé, že krávy z podestýlky sežerou slámy významná množství. A právě v chovech na hluboké podestýlce je riziko infekcí díky vyššímu bakteriálnímu tlaku ze slamnatého lože a hnoje obecně vyšší. Chyby ve skladbě krmné dávky: Vedle těchto kvalitativních nedostatků byly udělány křiklavé chyby i ve složení krmných dávek. Zde se zejména jednalo o náhlé změny ve zkrmování objemných krmiv během období stání na sucho, které škodí bachorové mikroflóře zvířete. Po zaprahnutí byla část dobré travní a kukuřič- 19

11 Chov a výživa skotu zahřívající se, nebo dokonce plesnivé siláže oslabují enormně imunitní systém zvířete Ve třech podnicích nebyla kukuřičná siláž již dokonce vhodná ke krmení né siláže masivně snížena a nahrazena velkým množstvím sena a slámy, nebo nekvalitní travní siláží. Druhý problém představuje obnovené krmení velmi vysokých Přehled 1: Spektrum patogenů v devíti podnicích Typický vzorek mléka krávy s infekcí Streptococcus agalactiae množství kukuřice a jadrných krmiv u zvířat ve fázi přípravy na porod. Chyby ve výživě oslabují imunitu Tyto chyby ve výživě, jednotlivě i ve vzájemné souhře enormně zatěžovaly imunitu zvířat natolik, že náchylnost na patogeny z prostředí, jako jsou koaguláza negativní stafylokoky, nebo eskulín pozitivní streptokoky výrazně stoupla. V jednom podniku bylo například více akutních mastitid způsobených zárodky z prostředí nežli Streptococcus agalactiae, byť tento patogen bylo možno nalézt v 13,6 % vzorků. Ačkoliv v jednom jiném podniku se léčba Staph. aureus neprováděla důsledně, tak chyby ve výživě zatěžovaly zvířata více nežli relativně vysoké promoření se Staph. aureus (podle rozboru stáda ca 30 %). Tak se na počátku laktace registrovalo mnoho těžkých mastitid, ale bez nálezu Staph.aureus. Podnik Počet vzorků Staph. aureus Strep. agalaktiae Arc. pyogenes Strep. dysgalaktiae Coli. b KNS EPS Kv Ek Cory Bakteriologická vyšetření v % z pozitivních nálezů A 361 3,3 13,6 0,8 2,2 12,7 22,4 6,6 3,3 0,8 1,7 C ,5 1,2 2,5 1, ,8 1,2 25 G ,25 12,5 12,5 6,25 6,25 H 70 1,4 17,1 7,1 1,4 Bakteriologická vyšetření čerstvě otelených zvířat v % B 323 3,4 0,3 1,2 8,4 42,4 12,7 0,3 C ,3 0,2 0,2 7,6 23,3 5 0,4 0,1 0,2 D 114 5,3 3,5 3,5 15,8 28,9 15,8 0,9 2,6 7 E 981 5,7 3,5 1,6 1, ,7 0,1 0,1 3,4 F ,2 0,3 0,3 7,2 25,6 9,9 1,2 0,9 4,6 Legenda: Staph. aureus = Staphylococcus aureus KNS = koaguláza negativní stafylokoky Strep. agalaktiae = Streptococcus agalactiae EPS = eskulín pozitivní streptokoky mimo enterokoků, vč. Streptococcus uberis Arc. pyogenes = Arcanobacterium pyogenes Kv = kvasinky Strep. dysgalaktiae = Streptococcus dysgalactiae Ek = enterokoky Coli. = coliformní bakterie Cory = koryneformní bakterie Špatné siláže škodí bachorové mikroflóře Jak toxické siláže, tak i chybné změny v krmné dávce vedou k odúmrtí bachorové mikroflóry a vyplavení endotoxinů, čímž vznikají takzvané endotoxikózy. Tyto endotoxiny dráždí játra a imunitní systém, vedou k poruchám prokrvování tkání, zánětům a horečce a jsou mimo jiné zodpovědné za proniknutí střevních baktérií do krevního řečiště skrz normálně jinak neprostupnou střevněkrevní bariéru. Při vysoké zátěži endotoxiny je vemeno ve zvýšené míře infikováno patogeny z prostředí. Obzvláště tím trpí krávy po otelení, vzhledem k tomu, že endotoxiny (i mykotoxiny) se rovněž ukládají do tukové tkáně a po porodu v souvislosti s rozpouštěním tuku se uvolňují do organismu. Při zásadních změnách složení krmné dávky v době po zaprahnutí je bachorová mikroflóra rovněž poškozována. Při použití travních siláží nízké kvality, sena ad libitum, nebo vyřazení kukuřičné siláže z krmné dávky pro suchostojné dojnice dojde k silnému omezení přísunu pro bachorové mikroorganismy důležitých živin, jako jsou cukry, bílkoviny a škrob (ve srovnání s laktační krmnou dávkou). K endotoxikóze svým způsobem patří (rovněž způsobuje odumírání bakterií v bachoru) ještě bachorová acidóza. Ta se nemůže objevit jen při příliš vysoké dávce lehce fermentovatelných uhlohydrátů, ale také při nedostatku strukturálně účinné vlákniny. To je často případ energeticky bohatých, spíše vlhčích travních siláží. Rovněž příliš dlouho míchaná, respektive velmi vlhká TMR vykazuje tento nedostatek. Taková vláknina nepíchá, chybí mechanické dráždění stěny bachoru a tím je omezeno přežvykování a tvorba slin. Tento problém se vyskytoval ve čtyřech z devíti podniků. Z důvodů těžce porušeného imunitního systému nelze vyloučit vznik sekundární infekce patogeny z prostředí, které se do vemene dostanou skrz strukový kanálek. Bakterie se usídlují v různých orgánech, jako např. ve vemeni. Nakonec dojde k typické Coli mastitidě. Top agrar 6/2009, str. R Fotky: Nussbaum, Tischer (2), Ziegler (2) Jaké patogeny, jak léčit? K choroboplodným zárodkům z prostředí patří coliformní bakterie, jako E. coli a klebsielly, eskulín pozitivní streptokoky a enterokoky. Vzhledem k tomu, že jsou vystaveny tvrdé konkurenci, je pro ně typická výrazná rezistence na antibiotika. A následně často neúspěšné léčení. Enterokoky se jako původci mastitid vyskytují ojediněle, coliformní bakterie naproti tomu stále častěji. Pro úspěch terapie je důležité léčení základního onemocnění: použití prostředků tlumících zánět a horečku, stimulujících bachor a střeva (např. lněné semeno), chránících játra a podávat vitamíny (např. B12) Protikladem je Streptococcus agalactiae jakožto kontagiózní, na vemeni žijící patogen, který je dobře léčitelný jednoduchými antibiotiky. U léčení Staphylococcus aureus se nic nezměnilo: účinnou terapii je ale možné i přes dobrou citlivost na antibiotika očekávat jen v období stání na sucho. VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE! Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty ph Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže + Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci 20 Březen

12 výroba krmiv Cirok je zaujímavý aj ako krmivo pre hovädzí dobytok Cirok sa v posledných rokoch zviditeľnil predovšetkým ako surovina na výrobu bioplynu. Napriek tomu sa medzičasom hromadia otázky o jeho vhodnosti využitia ako krmiva pre hovädzí dobytok či už pre využitie jeho nadmernej kapacity alebo pre vyváženie nepriaznivých pôdnych a klimatických pomerov touto nenáročnou kultúrou. Kukurica ako základná krmovina alebo surovina na výrobu bioplynu má vo viacerých poľnohospodárskych podnikoch dominantné postavenie. V niektorých lokalitách (napríklad v letnom suchom počasí) však nie je pestovanie kukurice dostatočne efektívne. V súvislosti so striedaním plodín sa preto stále častejšie diskutuje o inej alternatíve ku kukurici, ktorou je cirok. Vďaka svojmu vytvorenému systému koreňov môže cirok dobre prijímať vodu a živiny, spotrebuje málo vody Tabuľka 1: Obsah živín v ciroku a kukurici pri pestovateľskom experimente v Gülzow v roku 2007 ako aj tabuľka kŕmnych hodnôt podľa DLG Kultúry sušina XP XF XA XL škrob ME NEL g g/kg sušiny MJ/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) ,4/8,71 5,5/5,01 Sorghum bicolor (n=4) ,5/8,91 5,5/5,21 Sorghum bicolor x sudanense (n=3) ,3/8,71 5,4/5,01 Kukurica (n=2) ,2 6,8 1 odhad rovnice GfE 2008: podľa kukurice/podľá tráv XP = dusíkaté látky; XF = surová vláknina; XA = popoloviny; XL = tuk; ME = metabolizovateľná energia; NEL = nettoenergia laktácie Špecialista na deficit vody Druhy ciroku prichádzajú do úvahy predovšetkým ako druhotná plodina po nejakej zimnej medzikultúre resp. po skoro zberaných obilovinách na GPS. Cirok sa vyznačuje nízkymi nárokmi na kvalitu pôdy a zásobenie vodou (rastliny C4). Vďaka svojmu vytvorenému systému koreňov môže veľmi dobre prijímať vodu a živiny, spotrebuje málo vody, pretože tak ako pri kukurici rastová vrstva na listoch znižuje odparovanie a pri nedostatku vody sa mení na akýsi druh stavu stuhlosti zo sucha (režim maximálnej úspory vody). Cirok má veľký potenciál pre tvorbu biomasy v krátkom vegetačnom období a má dobrú silážovaciu schopnosť. Z dôvodu vysokých teplotných nárokov pre klíčky a nízku toleranciu chladu je možné siať cirok v spolkovej krajine Meklenbursko Predpomoransko až koncom mája resp. začiatkom júna. Cirok je rastlinný rod z čelade tráv. Kultúrne formy ciroku sa v nemecky hovoriacom priestore nazývajú tiež Cirok obyčajný (Mohrenhirse), Cukrový cirok (Zuckerhirse), Sudánska tráva, Cirok sudánsky (Sudangras) alebo Cirok zrnový milo (Milo). Zrná určené na sejbu sú na základe svojej odolnosti usychať najdôležitejšou obilninou na výrobu chleba v Afrike, pestujú sa aj v južnej Európe, Strednej Amerike a južnej Ázii. Ako východisková látka pri výrobe múky a ako krmivo pre dobytok patrí cirok na piatu priečku pestovania obilnín na celom svete. Dnešné výnosy zrna dosahujú v Afrike hodnoty okolo 100 kg/ha, z USA prichádzajú správy o dosiahnutých výnosoch až 100 metrákov sušiny na ha pôdy, avšak len pri používaní vyšľachtených rastlín, ideálnom zavlažovaní a hnojení. V Nemecku slúži cirok v závislosti od termínu žatvy tiež na kŕmne účely, avšak prednostne sa využíva na výrobu bioplynu. Údaje o kŕmnych hodnotách v stredoeurópskych podmienkach sú preto k dispozícii len v obmedzenom rozmere. Vo všeobecnosti sa vychádza z údaju o nižšej hodnote ako má silážna kukurica. Keďže v poslednom období sa zvýšil dopyt na skrmovanie cirokového krmiva, vysvetlenie o vhodnosti ciroku ako krmiva pre dobytok by mali dať rozbory obsahu živín a a energie rozličných druhov a odrôd ciroku z pestovateľského experimentu vykonaného v Krajinskom výskumnom ústave v Meklenbursku Predpomoransku. Menej energie ako kukurica Pestovateľské experimenty sa uskutočnili v lokalite Gülzow v roku Porovnávané boli štyri druhy Sorghum bicolor, jedna odroda Sorghum sudanense a tri odrody kríženia Sorghum bicolor Sorghum sudanense. Ďalej boli súčasne analyzované dve odrody kukurice. Odrody ciroku boli vysiate a odrody kukurice Termín zberu bol Všetky údaje sa vzťahujú na nesilážovaný materiál (Tabuľka 1). Podľa DLG sa nachádzajú obsahy energie pri porovnateľných sušinách vo vzorkách ciroku nižšie, a to na základe vyššieho obsahu vlákniny a popola. Medzi jednotlivými druhmi ciroku existujú len nepatrné rozdiely. Kukurica dosahuje vyššiu hodnotu energie. Nápadný je nízky obsah škrobu v druhoch ciroku, ktorý je sotva preukázateľný. Pre charakterizovanie hodnoty krmiva je zaujímavé určiť predovšetkým presný podiel vlákniny (Tabuľka 2). Obsahy ADF (acido detergentná vláknina) a NDF (neutrálne detergentná vláknina) sú v ciroku výrazne vyššie ako v kukurici. To sa aj zo skúseností poľnohospodárov z USA s ich cirokom očakávalo. Relatívne vysoké hodnoty ELO (organická hmota štiepená enzýmami) poukazujú na vhodnosť pre kŕmne účely, hoci je nám známe, že cirok sa zberá neskoro a okamih zberu musí byť optimalizovaný, aby ho bolo možné úplne využiť ako surovinu v kŕmnej dávke pre prežúvavce. Vysoké hodnoty cukru podčiarkujú na jednej strane jeho veľmi dobrú predispozíciu pre silážovanie v spojení s nízkym obsahom dusíkatých látok a popolovín. Na druhej strane tiež vysvetľujú už spomínané vysoké hodnoty in vitro stráviteľnosti (ELO). Takmer žiadny škrob, ale veľa cukru Keby sme porovnávali iba na základe obsahu škrobu, kŕmna hodnota ciroku oproti kukuričnej siláži by výrazne poklesla. Je ale možné, že sa porasty odrôd a druhov ciroku nachádzali v skoršom štádiu zrelosti, čím sa v rastlinách tvorený predstupeň cukru ešte neuložil ako zásobný uhľohydrát škrob. Hovorí za to aj porovnateľne nízky obsah sušiny v ciroku. V množstve škrobu a monosacharidov (Tabuľka 3) ako aj pri neštrukturálnych uhľohydrátoch (NFC) nie je rozdiel medzi cirokom a kukuricou taký drastický. Množstvá minerálnych látok, tiež makro a mikroprvkov sú v ciroku a kukurici podobné (Tabuľka 4). Cirok pestovaný v Meklenbursku Predpomoransku dosahuje v štandardných podmienkach a v závislosti od poveternostných podmienok až pomerne neskoro obsah sušiny nevyhnutný pre silážovanie (Obrázok). Cirok je schopný na rozdiel od kukurice prežiť dlhšie obdobia sucha a dokáže sa zregenerovať prostredníctvom zásob vody. Do zberu úrody by mala celá rastlina dosiahnuť obsah sušiny 26 až 30 %. Pri cukrovom ciroku sa premena cukru na škrob uskutoční len veľmi obmedzene. Naproti tomu narastie neskôr obsah surovej vlákniny skutočne rýchlo. Optimalizovať čas zberu úrody je preto pri dnešných existujúcich formách ciroku o niečo ťažšie ako pri kukurici. USA: cirok ako kŕmna plodina sa osvedčil Pohľad na Spojené štáty je dôležitý, pretože tam už majú skúsenosti so skrmovaním ciroku. S osevnou plochou tri milióny hektárov po celých Spojených štátoch má Sorghum bicolor ako kŕmna plodina pre mliečny dobytok narastajúci význam (obzvlášť Stredozápad USA). Cirok sa môže nasiať neskôr ako kukurica, efektívnejšie využíva vodu, prináša vyššie zisky z biomasy a aj v období sucha a letných horúčavách prináša akceptovateľné výnosy. Správy z USA však informujú aj o tom, že stráviteľnosť sušiny je normálne vyššia u kukurice ako pri bežnom kŕmnom ciroku. Príčinou je dvojnásobný obsah lignínu. Lignín ako primárne nestráviteľná súčasť bunkových stien Tabuľka 2: Rozdiely v podiele vlákniny v ciroku a kukurici zistené pri pestovateľskom experimente v Gülzow v roku 2007 Kultúry sušina XF ADF NDF Pektíny/hemicelulóza ELO g g/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2) ADF=acido detergentná vláknina; NDF=neutrálne detergentná vláknina; ELO=organická hmota štiepená enzýmami 22 Březen

13 výroba krmiv Tabuľka 3: Podiely uhľohydrátov v ciroku z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 Kultúry sušina monosacharidy škrob NFC g g/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2) NFC = neštrukturálne uhľohydráty rastlín obmedzuje stráviteľnosť uhľohydrátov bunkových stien v bachore. Sekundárne spôsobuje lignín skôrnatenie samotnej vlákniny v rastline, a tým zabraňuje jej dodatočnému stráveniu. Pretože vyšší obsah lignínu redukuje potenciálnu mieru stráviteľnosti vlákniny v bachore, dochádza k väčšiemu naplneniu bachora, zníženému príjmu sušiny a dochádza k poklesu produkcie mlieka pri používaní bežných hybridov kŕmneho ciroku. Preto existuje celý rad chemických a pestovateľských pokusov, ktoré zlepšujú stráviteľnosť vlákniny v ciroku prostredníctvom zníženia obsahu lignínu alebo jeho naviazania na uhľohydráty v bunkových stenách. Takzvané Brown Midrib genotypy (BMR) napríklad obsahujú menej lignínu a majú zmenené chemické zloženie lignínu. To vedie zároveň k lepšej stráviteľnosti NDF vlákniny oproti bežnému ciroku. Ďalej predstavíme výsledky nekoľkých pokusov kŕmenia cirokom v porovnaní s kukuricou. Druhy Brown Midrib obsahujú menej lignínu V šesdesiatych rokoch sa v USA rozbory zameriavali predovšetkým na to, aby po nedostatočných pokusoch z päťdesiatych rokov priniesli aktuálne výsledky o vhodnosti krmiva a potenciáli ciroka vo výžive mliečneho dobytka. Nedostatok dažďa a niekoľko noviniek v druhoch ciroka tento záujem ešte zosilnilo. Pri priemernej úžitkovosti 20 kg mlieka na dojnicu a deň a použití 50 až 60 % siláže v celkovom príjme sušiny bol príjem sušiny v kŕmnej dávke s kukuričnou silážou spravidla vyšší ako v dávke s cirokom a dosiahol sa tiež vyšší denný nádoj mlieka. Už spomínané Brown Midrib typy resp. druhy sú výsledkom ďalšieho pestovania genetických mutácií obyčajného ciroka z dvadsiatych rokov minulého storočia. Pritom sa Tabuľka 3: Podiely uhľohydrátov v ciroku z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 jedná o rastliny s hnedými prútmi, ktoré v porovnaní s normálne sfarbenými druhmi vykazujú o 10 až 20 % nižší obsah lignínu. Hybridy týchto mutácií boli kedysi pestované na výnos a kvôli pevnosti prútov. V polovici osemdesiatych rokov bol po prvý raz začlenený druh ciroka BMR do pokusov s výživou produkčných dojníc. Pritom sa neobjavili žiadne príznačné rozdiely v stráviteľnosti sušiny a mliečnej úžitkovosti medzi kukuričnou a cirokovou silážou. Porovnanie s lucernovou senážou nutné Lucernová senáž sa v deväťdesiatych rokoch javila vo výžive mliečneho dobytka podobne efektívne ako kukuričná siláž. Preto bola lucerna v ďalších pokusoch tiež porovnávaná s bežnými typmi ciroku, BMR cirokom a kukuricou. Výskumy s dojnicami okolo 100. dňa laktácie a dennou mliečnou úžitkovosťou 25 kg sa konali v Nebraske. Siláž tvorila 60 až 65 % sušiny v kŕmnej dávke. Obsah živín v ciroku v amerických analýzach vykazoval podobné hodnoty ako naše vlastné rozbory. Hodnoty mliečnej úžitkovosti dojníc kŕmených BMR cirokom, kukuricou alebo lucernou boli podobné. Avšak dojnice zo skupiny kŕmenej už pôvodne cirokovou silážou dojili denne o 13 až 23 % menej mlieka. Kŕmna dávka s kukuričnou silážou bola vzhľadom na úžitkovosť FCM mlieko (prepočítané na tuk) najlepšia. Vzhľadom na príjem sušiny a efektívnu tvorbu mlieka (kg mlieka na každé kg prijatej sušiny) mala siláž z BMR ciroku vždy väčšie výhody ako siláž zo štandardného ciroku. Súvisí to predovšetkým s lepšou stráviteľnosťou NDF a ADF vlákniny v BMR ciroku, ktorá sa potvrdila v experimentoch vykonaných na fistulovaných dojniciach. Kultúry sušina monosacharidy škrob NFC g g/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2) NFC = neštrukturálne uhľohydráty Tabuľka 4: Obsah minerálnych látok v ciroku a kukurici z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 Kultúry sušina Ca P Na Mg K S Cl Zn Mn Cu Fe g g/kg sušiny mg/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) 269 4,6 3,1 0,2 1,9 15,0 0,9 1, ,7 139 Sorghum bicolor (n=4) 232 3,7 3,1 0,2 2,2 16,8 0,8 1, ,5 130 Sorghum bicolor x sudanense (n=3) 271 4,2 2,7 0,2 2,0 13,2 0,7 0, ,5 120 Kukurica (n=2) 342 2,2 3,0 0,2 1,6 10,0 0,7 0, ,0 139 BMR cirok vedie nad konvenčným cirokom V deväťdesiatych rokoch bolo možné preukázať pozitívny vplyv nasadenia BMR ciroku oproti tomu štandardnému vzhľadom na príjem krmiva, stráviteľnosť a mliečnu úžitkovosť. Vtedy sa totiž nerozlišovalo, na akej polohe génu v chromozóne bola zmena lokalizovaná (BMR-6, BMR-12, BMR- 18). Pre objasnenie sa vykonali ďalšie analýzy výživy s holsteinskými kravami tiež v Nebraske. Pri priemerných 124 dňoch laktácie a 40 % pokusnej siláže vzťahujúcej sa na sušinu v dávke nadojili pokusné skupiny s BMR-6 (s 33,7 kg FCM/ deň) a s kukuricou (33,3 kg FCM/deň) porovnateľne rovnaké množstvo mlieka. Najhoršie výsledky dosiahla skupina s konvenčným cirokom (29,1 kg na deň). Príjem sušiny medzi jednotlivými skupinami bol porovnateľný (23 až 25 kg na zviera a deň), obsah mliečnych zložiek bol relatívne nízky (3,6 až 3,9 % tuku; 2,9 až 3,0 % bielkovina). Zaujímavé je, že celková stráviteľnosť NDF vlákniny bola síce pri BMR ciroku vyššia ako pri bežnom ciroku, ale medzi genotypmi (porovnávali sa druhy BMR-6 a BMR-18) bola odlišná (54,4 % k 47,9 %). Stráviteľnosť pri kukurici bola 54,1% a štandardnom ciroku 40,8 %. Celková stráviteľnosť škrobu bola vyššia u dojníc, ktoré dostávali kukuričnú siláž. To poukazuje na vyššiu strávitelnosť škrobu kukuričnej siláže v porovnaní s cirokovým škrobom. Obsah škrobu v cirokovej siláži bol medzi 11 až 17 % sušiny, pri kukuričnej siláži okolo 20 %. Lignín je primárny faktor, ktorý obmedzuje stráviteľnosť bunkových stien. Cirok typu BMR obsahuje menej lignínu (2,3 až 2,5 % ADL v sušine) ako bežný cirok (2,9 %) a aj ako kukuričná siláž (2,6 %). Druhy BMR môžeme teda považovať za efektívnu alternatívu ku kukuričnej siláži (35 až 45% sušiny v kŕmnej dávke). Na záver: V poslednom období sa hromadia otázky ohľadom kŕmnych hodnôt ciroku, ktorý sa pôvodne sial ako energetická plodina pre bioplynové stanice. Z rozborov rôznych typov ciroku vyplývajú hodnoty o obsahu živín a energie, ktoré zdôvodňujú jeho využitie vo výžive prežúvavcov za podmienok dosiahnutia optimalizácie zberu úrody. Cirok by sa potom mal cielene zberať a využívať ako kŕmna plodina. V zahraničí už existujú skúsenosti pokiaľ ide o kŕmne dávky s cirokovou silážou pre vysokoprodukčné holsteinské dojnice. Tieto potvrdzujú, že existujú značné rozdiely v druhoch a sortách. Využitie ciroku ako kŕmnej suroviny sa zdôvodňuje (aj medzinárodne) lepšou stráviteľnosťou sušiny a dobrými výnosmi z úrody. Tieto agronomické výhody je potrebné podložiť konkrétnymi analýzami jednotlivých druhov ciroku zameranými na obsah živín, stráviteľnosť (predovšetkým vlákniny) ako aj účinkami vo výskumoch. Dr. Peter Sanftleben1, Dr. Bernd Losand 1 a Ines Klostermann 2 Krajinský výskumný ústav pre poľnohospodárstvo a rybolov Meklenbursko-Predpomoransko: 1 Inštitút pre živočíšnu výrobu Dummerstorf 2 Inštitút pre rastlinnú výrobu Více mléka z vojtěškové a jetelové siláže doporučeno pro % sušiny v silážované hmotě živých zárodků na jeden gram silážované hmoty obsahuje šest různých kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a pečlivě vybranou skupinu enzymů rychle snižuje hodnotu ph v silážované hmotě méně ztrát energie silně potlačena tvorba kyseliny máselné snížená možnost zaplísnění jistota produkce voňavé a chutné siláže Zvyšte i vy mléčnou užitkovost díky kvalitní vojtěškové a jetelové siláži. 24 Březen

14 výroba krmiv Silážovanie ťažkosilážovateľných krmovín Testovanie konzervačného prípravku SanSil Liquid CVRV Piešťany - Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva B. Bystrica Ing. Jaroslav Golecký, PhD, RNDr. Štefan Pollák, Ing. Daša Obrcianová g.kg -1 sušiny Deň odberu 1. variant N-látky 2. variant N-látky 1. variant PDIE 2. variant PDIE 1. variant PDIN 2. variant PDIN g.kg -1 sušiny 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Deň odberu 1.variant kys. maslová 2. variant kys. maslová Graf 1: Obsah živín a výživná hodnota siláže počas testovania aeróbnej stability Graf 4: Obsah kyseliny maslovej v silážach počas testovania aeróbnej stability g.kg -1 sušiny variant N-látky 2. variant N-látky 1. variant PDIE 2. variant PDIE 1. variant PDIN 2. variant PDIN variant ph 2. variant ph 1. variant Proteolýza % 2. variant Proteolýza % Deň odberu Deň odberu Úspešnosť fermentačného procesu v silážovanej hmote rozhoduje o kvalite a trvácnosti siláží V poľnohospodárskej praxi je výroba krmív v súčasnosti pod stálym tlakom zefektívňovania chovu a výživy zvierat pri znižovaní nákladov na jednotku produkcie. Navyše nestabilné klimatické podmienky v posledných rokoch spôsobujú značné výkyvy v úrodách a kvalite zelených krmovín, čím stúpajú požiadavky na množstvo a kvalitu konzervovaných krmív aj v letnom kŕmnom období. Racionalizácia konzervácie zavädnutej fytomasy siláže predpokladá zvládnutie nielen požiadaviek na technológiu výroby siláže, ale aj znalosť priebehu fermentačného procesu a možnosti jeho usmernenia. Úspešnosť fermentačného procesu v silážovanej hmote rozhoduje o kvalite a trvácnosti siláží. Pre silážovanie krmoviny, ktorá je v dôsledku svojho nepriaznivého chemického zloženia, teda najmä nízkeho pomeru vodorozpustných cukrov predovšetkým lucerna a ďatelina, ktorú nebolo možné nechať účinne zavädnúť, zostáva jediným riešením použitie chemického konzervantu, ktorý správne kombinuje účinné látky (organické kyseliny a ich soli). S jeho pomocou je možné docieliť veľmi kvalitné objemné krmivo, ktoré dá základ ekonomickej produkcii mlieka. Proces uvädania je prirodzene sprevádzaný degradáciou živín v krmive. Ideálne je, ak zavädanie porastu prebehne do 24 hod. Ak poveternostné podmienky nedovoľujú aby sa v silážovanom krmive dosiahol optimálny obsah sušiny do 48 hod. od pokosenia porastu, neodporúča sa dlhšie čakať na lepšie počasie, pretože v hmote dochádza k výrazným stratám koncentrácie živín, ako aj k rozvoju nežiaducich klostrídií, ktoré sú príčinou rozkladných procesov a rozvoja kvasiniek a plesní v silážach. Lucerna je cenným bielkovinovým krmivom hlavne pre vysoký obsah dusíkatých látok. Nezanedbateľný je však aj obsah minerálnych látok (P, Ca, Mg, K, S, Fe) a vitamínov (ßkarotén, B, C, D, E, K). V optimálnej vegetačnej fáze pre silážovanie má síce vysoký obsah N-látok, na druhej strane však pomerne nízky obsah vodorozpustných cukrov a vysokú pufračnú kapacitu. To výrazne sťažuje jej silážovateľnosť. Pre silážovanie lucerny je optimálny obsah sušiny %. V zásade platí, že čím viac vody je v silážovanom krmive k dispozícii pre mikrobiálnu činnosť, tým intenzívnejšie a spontánnejšie prebieha vlastná fermentácia. V dôsledku toho dochádza k vysokej produkcii unikavých mastných kyselín a amoniakálneho dusíka, ale aj k zníženiu stráviteľnosti organických živín, a to až pod 60 %. Pri kŕmení zvierat môže mať veľmi vysoký obsah unikavých mastných kyselín negatívny dopad aj na príjem siláže. Z uvedených dôvodov je potrebné, aby fermentačný proces pri silážovaní lucerny s nízkym obsahom sušiny neprebiehal spontánne, ale aby bol usmerňovaný aplikáciou silážnych prípravkov, ktoré dokážu zachovať kvalitu krmiva aj v takýchto sťažených podmienkach. Silážovanie bez akýchkoľvek silážnych aditív je pri lucerne obsahujúcej sušinu pod 32 % veľmi riskantným riešením. Nie je žiadnou novinkou, že so stúpajúcim obsahom sušiny sa zlepšuje silážovateľnosť aj priebeh fermentačného procesu bielkovinových krmív. Nadmerný nárast obsahu sušiny v lucerne (nad 45 %) však spôsobuje vysoké straty živín, najmä odrolom a zhoršuje utlačiteľnosť krmoviny. Zle utlačená krmovina je náchylnejšie k nepriaznivému priebehu fermentácie. Siláže s príliš vysokým obsahom sušiny vykazujú nižšiu aeróbnu stabilitu a majú vyššie predpoklady k nežiaducemu sekundárnemu fermentačnému kvaseniu. V prevzdušnených silážach dochádza najmä k rozvoju plesní a kvasiniek, pričom sa siláže rýchlo zahrievajú a vznikajú značné straty živín. K tomuto g.kg -1 sušiny 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 Graf 2: Obsah živín a výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability Deň odberu 1. variant kys. maslová 2. variant kys. maslová Graf 3: Pokles obsahu kyseliny mliečnej počas testovania aeróbnej stability efektu dochádza hlavne pri nešetrnom odbere siláže, keď sa vytvorí veľká styčná plocha so vzduchom (Bíro, 1995). Okrem toho niektoré plesne produkujú aflatoxíny, prípadne iné toxické zlúčeniny, ktoré môžu poškodiť zdravie zvierat. Testovanie chemického konzervantu na objemové krmivá SanSil Liquid prebehlo v praktických podmienkach poľnohospodárskeho podniku AGROPRODUKT SLOVAKIA, a.s. Handlová v roku Konzervovanú hmotu tvorila čistá lucerna siata na ktorú bol aplikovaný chemický konzervačný prípravok Tabulka 1: Priemerný obsah živín v zavädnutej a zakonzervovanej fytomase ( g.kg -1 sušiny) Graf 5: Zmeny hodnôt ph a stupňa proteolýzy v silážach počas testovania aeróbnej stability v súlade s návodom výrobcu. Po ukončení fermentačného procesu sme vyhodnotili jeho vplyv na kvalitu, nutričnú hodnotu a aeróbnu stabilitu siláže. Lucerna na silážovanie bola zberaná v 1. kosbe vo fáze začiatku kvitnutia a po zavädnutí zasilážovaná do jamy, prikrytá silážnou plachtou a zaťažená pneumatikami. Priemerný obsah sušiny v silážnej hmote bol 347,32 g. kg -1. Cieľom riešenia bolo porovnaním lucernovej siláže ošetrenej prípravkom s neošetrenou kontrolou: 1. Overiť pôsobenie prípravku SanSil Liquid na priebeh fermentačného procesu, kvalitu a výživnú hodnotu vyrobenej siláže na výšku strát pri fermentačnom procese; 2. Vyhodnotiť vplyvu prípravku SanSil Liquid na výšku strát živín a stabilitu siláže po jej otvorení. Sledované parametre: kvalita a výživná hodnota pôvodnej hmoty (zavädnutej lucerny siatej); kvalita a výživná hodnota vyrobenej siláže; zhodnotenie fermentačného procesu, strát živín počas fermentácie; zhodnotenie aerobnej stability siláže. Variant Sušina povodnej hmoty N látky Tuk Popol Vláknina BNLV OH P K Na Ca Mg Zavädnutá silážná hmota 347,32 189,32 30,64 103,89 260,74 418,41 896,11 3,51 27,76 0,45 1,69 3,43 Siláž + konzervant 337,50 184,64 31,21 89,64 261,19 433,32 910,63 3,35 25,84 0,58 13,26 3,67 Kontrola 329,89 166,47 32,23 97,66 256,07 443,57 902,34 3,54 31,25 0,54 13,99 3,08 Tukey (P<0,05) Březen

15 výroba krmiv Tabulka 2: Priemerné straty živín počas fermentačného procesu v silážach v % Variant Sušina povodnej hmoty N látky Tuk Popol Vláknina BNLV OH Povodna hmota 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Siláž + konzervant -2,83-2,47 1,84-13,72 0,17 3,56 1,59 Kontrola -5,02-12,07 5,19-6,00-1,79 6,01 0,70 Tabulka 3: Priemerná výživná hodnota v zavädnutej a zakonzervovanej fytomase Variant PDIN g.kg -1 sušiny PDIE g.kg -1 sušiny NEL MJ.kg -1 sušiny NEV MJ.kg -1 sušiny ME MJ.kg -1 sušiny Zavädnutá silážná hmota 119,65 72,98 5,24 5,02 8,97 Siláž + konzervant 112,20 68,59 4,92 4,57 8,56 Kontrola 101,16 63,42 4,88 4,53 8,49 Tukey (P<0,05) Varianty riešenia: 1. Lucernová siláž ošetrená prípravkom SanSil Liquid 2. Lucernová siláž bez ošetrenia kontrola Počas testovania sa odoberali vzorky fytomasy i hotovej siláže pre laboratórne rozbory. Analýzy sa vykonávali v laboratóriu VÚTPHP Banská Bystrica. Každá silážna vzorka sa zmyslovo ohodnotila (pach, farba, štruktúra) a následne zatriedila do výslednej akostnej triedy. Sledovanie aeróbnej stability siláží sa vykonalo preložením potrebného množstva hmoty do plastových nádob s primeraným utlačením, pričom nádoby zostali otvorené pre zabezpečenie prístupu vzduchu. Každý druhý deň sa odobrala z takto upravenej siláže vzorka na laboratórne analýzy. Výsledky zistené v pokusoch boli štatisticky spracované metódou viacfaktorovej analýzy rozptylu Anova použitím Tukeyovho testu pri hladine preukaznosti rozdielov α=0,05. Obsah sušiny v konzervovanej zavädnutej hmote lucerny siatej predstavoval g.kg -1, čo je menej ako odporúčaný optimálny obsah sušiny lucerny g.kg -1. Týmto sme chceli zamedziť vyšším stratám živín a zároveň overiť funkčnosť konzervantu. Porast bol zberaný vo fenologickej fáze začiatku kvitnutia, čo sa prejavilo na vysokej výživnej hodnote fytomasy. Obsah živín v zelenej hmote bol predpokladom pre výsledný obsah živín vo vyrobených silážach (tab. 1). V priebehu fermentácie sme zaznamenali pokles obsahu sušiny, dusíkatých látok pri Tabulka 4: Priemerné straty výživnej hodnoty počas fermentačného procesu v % súčasnom náraste obsahu tuku v hmote po ukončení silážneho procesu a to pri obidvoch variantoch. Uvedené zmeny veľmi úzko súvisia so stratami živín počas fermentačného procesu, keď sa ošetrenie konzervantom pozitívne prejavilo preukazným znížením strát dusíkatých látok. Pri neošetrenej kontrole nastali výraznejšie degradačné procesy. Z údajov v tabuľke 2 vyplýva, že straty N-látok (ako najdôležitejšej živiny) dosiahli pri neošetrenej kontrole 12,07 % a pri ošetrenej len 2,47 %, čo predstavuje 9,6 %-ný rozdiel. V nadväznosti na uvedené korešponduje aj výživná hodnota siláží (tab. 3) s ich kvalitou. Pri hodnotách PDI sme zistili preukaznosť rozdielov medzi variantmi navzájom. Vyššie hodnoty PDIE a PDIN sme zistili pri ošetrene j siláži a nižšiu výživnú hodnotu sme zaznamenali pri neošetrenej kontrole. Podobnú tendenciu, ale bez preukazných rozdielov sme zistili aj pri obsahu energie NEL, NEV, ME. Vyššie hodnoty, čiže nižšie straty, boli zistené pri ošetrenej siláži. Straty pri neošetrenej kontrole dosiahli pri obsahu PDIN 15,46 % (tab. 4), pričom straty pri ošetrenom variante len 6,23 %. Pri obsahu energie bol rozdiel medzi stratami pri ošetrenej a neošetrenej kontrole minimálny a nepresiahol 1 %. Straty pri energetických ukazovateľoch sa pohybovali v rozmedzí 4,55 až 9,79 %. Pri hodnotení kvality siláží sme zistili preukazne vyšší obsah kyseliny mliečnej i octovej pri ošetrenom variante (tab. 5). Variant PDIN g.kg -1 sušiny PDIE g.kg -1 sušiny NEL MJ.kg -1 sušiny NEV MJ.kg -1 sušiny ME MJ.kg -1 sušiny Zavädnutá silážná hmota 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Siláž + konzervant -6,23-6,12-6,11-8,98-4,55 Kontrola -15,46-13,10-6,87-9,79-5,35 Tabulka 5: Ukazovatele fermentačného procesu a kvality zakonzervovanej lucernovej hmoty (g.kg -1 sušiny) Variant Sušina pôvodnej hmoty Kys. mliečna Kys. octová Kys. maslová Kyseliny spolu ph KVV (mg KOH/ 100g sil) NH3 Alkohol Proteolýza % Siláž + konzervant 337,50 143,81 34,29 0,10 178,19 4, ,16 1,83 5,41 5,64 Kontrola 329,89 125,55 21,03 0,25 147,23 4, ,10 2,57 9,22 7,15 Tukey (P < 0,05) Tabulka 6: Priemerný obsah živín v silážach počas testovania aerobnej stability ( g.kg -1 sušiny ) variant 1 Deň Sušina pôvodnej hmoty N-látky Tuk Popol Vláknina BNLV OH 1 341,46 183,68 32,90 93,53 240,47 449,42 906, ,88 180,69 31,31 87,41 252,46 448,14 912, ,85 178,42 31,07 91,44 252,73 446,34 908, ,51 176,06 35,22 90,96 243,08 454,68 909, ,96 164,32 45,80 116,65 189,26 493,97 883, ,81 154,08 36,38 89,23 264,75 465,56 910, ,86 151,54 40,06 81,83 201,41 525,15 918,17 Priemer 345,05 169,83 34,68 93,01 234,88 469,04 906,99 Rozdiel (%) 3,63-17,50 21,78-12,51-16,24 16,85 1,29 Tabulka 7: Priemerný obsah živín v silážach počas testovania aerobnej stability (g.kg -1 sušiny) variant 2 Deň Sušina pôvodnej hmoty N-látky Tuk Popol Vláknina BNLV OH 1 336,65 163,14 38,89 100,85 227,49 459,63 899, ,39 162,85 37,09 101,12 258,85 440,08 898, ,44 160,01 32,44 94,67 261,05 451,83 905, ,27 155,45 31,96 95,94 234,79 476,86 904, ,68 148,78 32,00 100,46 259,21 449,55 899, ,28 130,81 38,05 101,96 214,01 495,16 898, ,84 124,72 37,46 99,92 228,35 499,55 900,08 Priemer 343,08 149,39 35,41 99,28 240,54 467,52 900,72 Rozdiel (%) 2,73-23,45-3,67-0,92 0,38 8,68 0,10 Oproti tomu vo variante bez ošetrenia bol vyšší obsah kyseliny maslovej. Vyšší obsah kyseliny mliečnej a octovej v ošetrenej siláži ovplyvnil výslednú kyslosť, čo sa prejavilo nižšími hodnotami ph a naopak vyššími hodnotami KVV. V súvislosti s obsahom dusíkatých látok v poraste a s ich väčšou degradáciou pri fermentačnom procese sme následne zistili vyššie hodnoty obsahu amoniaku a proteolýzy pri neošetrenej siláži. Tak isto sme zaznamenali aj vyšší obsah alkoholu. Pri porovnaní kvalitatívneho zatrieďovania siláží podľa požiadaviek uvedených vo výnose Ministerstva pôdohospodárstva Slovenskej republiky č. 39/1/ sme nezistili rozdiely v zaradení siláží do akostných tried obidva varianty boli zaradené do 1. akostnej triedy a to i napriek tomu, že hodnoty niektorých ukazovateľov boli lepšie pri ošetrenom variante a rozdiely boli štatisticky preukazné. Počas 13 dní sme hodnotili aeróbnu stabilitu siláží sledovaním zmien ich kvality po otvorení nádob. Za uvedený časový úsek sme zaznamenali zvýšenie obsahu sušiny v silážach, ale najmä pokles N-látok a to o viac ako 17 % pri obidvoch variantoch (tab. 6,7). Tabulka 8: Priemerná výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability - variant 1 Počas skúšky aeróbnej stability došlo k zníženiu hodnôt všetkých ukazovateľov výživnej hodnoty, pričom vyššie straty sme zaznamenali pri neošetrenej kontrole (tab. 8, 9). Rozdiel pri stratách výživnej hodnoty nebol štatisticky preukazný, ale viac ako 6 %-ný rozdiel v prospech ošetreného variantu je z praktického hľadiska veľký a ovplyvní výslednú produkčnú účinnosť siláže. Počas testovania došlo aj k zmenám obsahu karboxylových kyselín (tab. 10, 11). Od otvorenia nádob po posledný deň sledovania preukazne poklesol obsah kyseliny mliečnej, octovej a zároveň došlo k zvýšeniu obsahu kyseliny maslovej. Pokiaľ je v siláži dostatok kyseliny mliečnej, je určitý čas odolná voči pôsobeniu vzdušného kyslíka (Bíro et al., 1995). Toto zistenie sa potvrdilo aj v našom prípade, kde vyšší obsah kyseliny mliečnej (graf. 3) v ošetrenom variante pozitívne ovplyvnil proteolýzu a tvorbu NH3. Výraznejšie negatívne zmeny sme zaznamenali v kontrolnej siláži bez ošetrenia. S poklesom obsahu kyseliny mliečnej, zvyšujúcou sa proteolýzou a hodnotou ph súvisí aj zvyšovanie hodnôt obsahu kyseliny maslovej v silážach, ktorá spôsobuje okrem zníženia Variant PDIN g.kg-1 sušiny PDIE g.kg-1 sušiny NEL MJ.kg-1 sušiny NEV MJ.kg-1 sušiny ME MJ.kg-1 sušiny 1 117,69 66,29 4,92 4,57 8, ,80 65,07 4,93 4,59 8, ,49 66,71 4,91 4,56 8, ,06 65,50 4,91 4,55 8, ,24 62,49 4,97 4,52 8, ,78 60,78 4,93 4,,48 8, ,62 54,77 4,78 4,45 8,41 Priemer 104,95 63,09 4,91 4,53 8,53 Rozdiel (%) -22,15-17,38-2,85-2,63-1,77 28 Březen

16 výroba krmiv Tabulka 9: Priemerná výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability - variant 2 Variant PDIN g.kg-1 sušiny PDIE g.kg-1 sušiny NEL MJ.kg-1 sušiny NEV MJ.kg-1 sušiny ME MJ.kg-1 sušiny 1 101,16 63,42 4,88 4,53 8, ,96 60,07 4,83 4,52 8, ,50 58,64 4,80 4,46 8, ,48 56,56 4,86 4,42 8, ,64 54,87 4,76 4,43 8, ,08 52,14 4,80 4,51 8, ,94 48,57 4,72 4,38 8,32 Priemer 91,82 56,32 4,81 4,47 8,42 Rozdiel (%) -28,88-23,42-3,28-3,31-2,00 chutnosti krmiva i jeho prenikavý zápach. Po otvorení siláží sme v nich pozorovali aj preukazné zvýšenie ph, obsahu NH3 a alkoholu. Rozdiely medzi variantmi sa pri zmenách v obsahu ph, NH3 a proteolýzy pohybovali na úrovni štatistickej preukaznosti. Nižšiu dynamiku zmien obsahu jednotlivých ukazovateľov sme po otvorení nádob sledovali pri ošetrenej siláži. Údaje zistené pri chemických rozboroch sa prejavili aj pri zmyslovom posudzovaní siláží (tab. 12). Siláž neošetreného variantu vykazovala známky zlej kvality už na 7. deň. Na 9. deň už nebola vhodná na skrmovanie a na 13. deň sa zmenila na silne zapáchajúcu mazľavú hmotu, prerastenú hubami. Pozitívny vplyv konzervantu sa prejavil tým, že ošetrená hmota by sa bez rizika dala skrmovať až do 11. dňa pokusu a aj na 13. deň bola na úrovni ako neošetrená na 9. deň (pokusné nádoby boli uložené v miestnosti pri teplote C). Závery: Cieľom pokusu bolo overenie pôsobenia komerčného chemického prípravku SanSil Liquid pri výrobe lucernovej siláže a vyhodnotenie jeho vplyvu na kvalitu, výživnú hodnotu a aeróbnu stabilitu vyrobených siláží. Zo získaných výsledkov môžeme konštatovať: Použitie prípravku znížilo straty živín v ošetrenej siláži, pričom vyšší účinok sme zaznamenali pri uchovaní bielkovinovej zložky oproti energetickej; Počas fermentačného procesu sme zaznamenali vyššie straty obsahu sušiny i dusíkatých látok pri neošetrenej siláži; Najvyšší obsah kyseliny mliečnej a najnižšie ph sme zistili pri siláži ošetrenej prípravkom. Ošetrenie siláží Tabulka 10: Priemerná kvalita siláže počas testovania aeróbnej stability ( g.kg -1 sušiny ) variant 1 Deň Sušina pôvodnej hmoty Kys. mliečna Kys. octová Kys. maslová Kyseliny spolu zároveň pozitívne pôsobilo na priebeh fermentačného procesu a úroveň degradácie dusíkatých látok, čo sa prejavilo znížením obsahu NH3, alkoholu a stupňa proteolýzy. Pri hodnotení výslednej kvality siláží podľa STN boli zatriedené oba varianty do prvejakostnej triedy. Lepšiu aeróbnu stabilitu sme zaznamenali pri siláži ošetrenej chemickým konzervantom. Oproti kontrolnému variantu sme pri nich pozorovali menšie kvalitatívne zmeny po otvorení siláží. Lepšia aeróbna stabilita sa prejavila dlhším časom zachovania kvality a vlastností, pričom zabezpečila predĺženie času možnej konzumácie siláže zvieratami o 4 dni. Poznanie priebehu fermentačného procesu v silážovanej hmote dáva predpoklad pre racionálny spôsob jeho usmerňovania. Celkovo je teda možné výberom plodiny a technológiou jej konzervovania prispieť k stabilizácii výroby krmovín a racionálnemu systému obhospodarovania porastov a efektívnejšiemu spôsobu výroby mlieka. Zosumarizovaním získaných výsledkov možno pre praktickú realizáciu danej problematiky predložiť nasledovné odporúčania: 1. Silážovanie ťažkosilážovateľných krmovín bez konzervačného prípravku ako lucerna siata predstavuje veľké riziko. Dodržaním zásad technologickej disciplíny pri silážovaní lucernových porastov je možné pri optimálnom obsahu sušiny v konzervovanej hmote znížiť toto riziko a vyrobiť kvalitnú siláž aj bez potreby použitia konzervačných prípravkov. Napriek tomu je vhodné ph KVV (mg KOH/100g sil.) NH3 Alkohol Proteolýza (%) 1 341,46 142,67 42,28 0,10 185,05 4, ,38 2,20 5,30 6, ,88 146,61 33,76 0,10 180,47 4, ,38 2,47 5,20 7, ,85 131,38 31,25 0,10 162,73 4, ,25 2,31 7,44 6, ,51 131,95 30,99 0,20 163,14 4, ,88 2,37 5,79 6, ,96 129,10 31,86 0,40 161,36 4, ,91 2,68 3,18 8, ,81 114,83 39,78 0,47 155,08 4, ,34 2,99 3,19 9, ,86 96,87 27,74 0,61 125,22 5, ,83 4,04 1,47 13,70 Priemer 345,05 127,63 33,95 0,28 161,86 4, ,14 2,58 4,51 8,40 Rozdiel (%) + 3,63-32,10-34, ,0-32, ,99-40, ,65-72, ,40 Tabulka 11: Priemerná kvalita siláže počas testovania aeróbnej stability ( g.kg -1 sušiny ) variant 2 Deň Sušina pôvodnej hmoty Kys. mliečna Kys. octová Kys. maslová aplikovať konzervanty ako SanSil Liquid na zabezpečenie rýchlejšieho zníženia ph, nástupu dominancie mliečnych baktérií a tým usmernenie priebehu fermentačného procesu požadovaným smerom. 2. Pridaním prípravku sa zv ýši kvalita, nutričná hodnota a stráviteľnosť siláží. Vyššia výživná hodnota a stráviteľnosť živín zabezpečí vyššiu produkčnú účinnosť vyrobených siláží (v našom prípade o 1,55 kg mlieka. kus-1.deň-1). 3. Pri použití prípravku uprav ujúceho vzájomný pomer vytvorených karboxylových kyselín v smere zvyšovania obsahu kyseliny mliečnej a octovej sa zároveň zvyšuje stabilita siláže voči sekundárnemu prekvaseniu po otvorení siláže, pričom jej vyššie zastúpenie neznižuje príjem siláže u zvierat. Vyššia aerobná stabilita predĺži čas konzumovateľnosti siláže po otvorení. Kyseliny spolu ph KVV (mg KOH/100g sil.) NH3 Alkohol Proteolýza (%) 1 336,65 130,63 31,38 0,25 162,26 4, ,15 2,57 9,45 8, ,39 130,77 26,74 0,20 157,71 4, ,07 2,87 6,58 9, ,44 111,57 26,16 0,28 138,01 4, ,83 2,92 9,30 9, ,27 104,00 27,75 0,30 132,05 4, ,16 2,94 6,12 9, ,68 99,66 28,55 0,58 128,79 5, ,34 2,96 4,02 12, ,28 86,14 21,87 0,68 108,69 5, ,04 3,83 4,14 18, ,84 59,57 10,77 0,88 71,22 7,77 216,70 6,74 2,34 27,78 Priemer 343,08 103,19 24,75 0,45 128,39 5, ,76 3,36 5,99 13,62 Rozdiel (%) + 2,73-54,40-65, , ,80-87, ,38-75, ,96 Tabulka 12: Zmyslové posúdenie variant 1 Deň Farba Pach Štruktúra a konzistencia 1 hnedozelená po uvädnutej hmote zachovaná 3 hnedozelená po uvädnutej hmote zachovaná 5 hnedozelená po uvädnutej hmote zachovaná 7 nahnedlá aromatizovaná zachovaná 9 nahnedlá aromatizovaná zachovaná 11 nahnedlá nakyslá mierne narušená 13 nahnedlá nakyslá narušená Tabulka 13: Zmyslové posúdenie variant 2 Deň Farba Pach Štruktúra a konzistencia 1 hnedozelená po uvädnutej hmote zachovaná 3 hnedozelená po uvädnutej hmote zachovaná 5 nahnedlá aromatická zachovaná 7 nahnedlá nakyslá mierne narušená 9 nahnedlá nakyslá narušená 11 nahnedlá nakyslá narušená 13 čierna fekálna mazľavá, silne prerastená mikroskopickými hubami 4. Aj pri konzervácii krmovín aj za pomoci chemických prípravkov je potrebné počas silážovania dodržiavať všetky požadované technologické postupy a pracovnú disciplínu. Potrebné je zvoliť taký spôsob zberu krmoviny a naskladňovania konzervovanej hmoty do žľabu, aby bolo zabránené kontaminácii hmoty zeminou a následnej eliminácii účinnosti použitých prípravkov. Ing. Peter Beznoska predseda poradenstva a.s. riaditeľ a.s. Ako ste spokojný s výsledkami testovanie siláže lucerny siatej konzervačným prípravkom SanSil Liquid? S konzervačným prípravkom SanSilLiqiud máme dobré skúsenosti. Prípravok používame už druhý rok. V spolupráci s výskumným ústavom sme dosiahli veľmi dobré výsledky a môžem povedať, že vyrobená siláž má stále veľmi dobré nutričné hodnoty a aerobnú stabilitu. Ako hodnotíte skrmovanie siláže dojnicami? Každý laik vie, že s dobrým krmivom nikdy nebol problém v chove. A výsledky hovoria samé za seba. Krmivo im chutí a podstatne sa zvýšila žravosť a produkcia. Aká je produkcia mlieka dojníc na kus a deň? Kým bola stabilná situácia v poľnohospodárstve, dalo sa hovoriť o vysokej produkcii u dojníc, lebo sa do nich viac investovalo. V porovnaní s minulosťou sa znížili investície a to ovplyvnilo aj produkciu. Na záver trochu kalkulácií: V našom testovaní sledované varianty siláže podľa svojho živinového zloženia boli schopné pokryť dojniciam záchovnú dávku a produkciu mlieka podľa obsahu PDI 12,68 kg. kus-1.deň-1 pri ošetrenom variante a 11,13 kg.kus-1.deň-1 pri variante bez konzervantu. Pri obsahu NEL bola pokrytá produkcia mlieka na cca 12 kg.kus-1.deň-1 pri obidvoch variantoch. Produkčná schopnosť ošetrenej siláže je o 1,55 kg na kus a deň vyššia. Pri prepočte na 150 ks stádo je to denne 232,5 kg, mesačne kg mlieka. To aj pri dnešných nízkych nákupných cenách predstavuje cca vyššieho výnosu pre podnik pri rovnakých ostatných nákladoch (na dovoz krmiva, kŕmenie a p.). 30 Březen

17 chov a výživa prasat Řízené porody snižují ztráty prasnic Skupinové oprasení s pomocí opatření řízeného porodu Management oprasení. V jednom provozu z praxe bylo zkoumáno, jak biotechnická opatření jako řízené vyvolání porodu působí na jeho průběh, jakož i na ztráty prasnic a jejich příčiny v oblasti porodny. Veterinář Dr. Thomas Udluft a Prof. Dr. Uwe Hühn komentují výsledky. Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Měsíce + 3 Týdny Středa Čtvrtek Pátek 175 µg Cloprostenol 35 µg depotní oxytocin Odstavení skupiny prasnic v určeném rytmu Koncentrace nástupů říje a termíny prvního zapuštění Vyčkání na všechny spontánní oprasení až do 114 dnů březosti, vyvolání porodu u prasnic s očekávaným porodem pomocí PGF2? Další koncentrace termínů oprasení víkendy bez prasení Rovněž na porodnách by měly být příčiny vyřazení a ztrát prasnic přesně vyhodnocovány Vliv opatření řídících porod na komplikace při porodu V rámci správy stáda hraje perioda oprasení hlavní roli. To platí stejně jak pro provádění zdravotních a pracovně-ekonomických opatření tak i veterinární péči o stáda, která zahrnuje také používání biotechnických metod pro kontrolu a řízení biologicko-reprodukčních událostí. V porodně k tomu patří především hlídání porodů, jakož i jejich indukce a synchronizace. Je snaha o dosažení pokud možno koncentrované periody oprasení po sobě jdoucích skupin prasnic a s krátkou dobou trvání porodu u jednotlivých prasnic. Zároveň má management oprasení zajistit, aby rodící prasnice byly chráněny a aby jim při výskytu poruch při porodu byla poskytnuta odborná pomoc. Podíl komplikací při porodu podléhá četným faktorům vlivu. Je závislý na aktuální situaci zdravotního stavu a může proto značně individuálně podle konkrétního provozu kolísat. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost také Zaměřit se na ztráty prasnic (viz. stejnojmenný článek) lísání trvání březosti až do určeného termínu (zde 114. den) ještě neoprasily, pomocí opatření k řízení porodu regulačně zasáhnout a vyvolat porod. Zde byl použit Prostaglandin F2α (převážně syntetické PGF2α, účinná látka Cloprostenol), samotný, nebo v kombinaci s oxytociny. Při veterinární porodní asistenci a v gynekologii je oxytocin často používaný prostředek. Několik let je vedle oxytocinu k dispozici jeho dlouhodobě působící varianta s účinnou látkou Carbetocin ( depotní oxytocin ). Synteticky vyrobený preparát má prodloužený účinek a tím působí intenzivněji. Grafika Skupinové oprasení s pomocí opatření řízení porodu ukazuje na příkladu zkoumaného provozu, jak se oprasení termínově řídilo. V provozu jsou prasnice a prasničky po provedené synchronizaci ovulace hromadně na začátku týdne podle požadovaného termínu cíleně zapuštěny. Pro vypočtení trvání doby březosti se ukázalo jako vhodné počítat den po první inseminaci, jako první den březosti Komplikace při porodu % A B C Skupina D E A: spontánní počátek porodu bez medikace B: počátek porodu během 24 hodin po 175 µg Cloprostenolu C: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 20 m. j. Oxytocinu D: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 70 µg Carbetocinu E: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 35 µg Carbetocinu Dílčí vyvolání porodů Následující vyhodnocení se vztahuje na duryňský provoz pro výrobu selat s ustájovacími místy prasnic. Skupinové oprasení v sedmidenním rytmu a čtyřtýdenní dobou sání. V tomto provozu byla prováděna veterinární studie o průběhu porodu u prasnic. Základní rámec přitom tvořilo použití dílčí indukce porodu. Tento postup má za cíl u prasnic jedné skupiny, které se na základě individuální šíře ko- Metody vyvolání porodu Čtyři metody v porovnání Při metodě dílčí indukce porodů a synchronizaci existují během každé periody oprasení jak spontánní, tak i rozdílným způsobem indukované porody. U předložených šetření se porovnávaly 4 metody vyvolání porodu. Podle způsobu vyvolání porodu se prasnice daly zařadit do skupin A, B, C, D a E. Prasnice, které se oprasily spontánně před použitím biotechnického vyvolání porodu, byly zařazeny jako skupina způsob vyvolání porodu počet zvířat pokus 1 počet zvířat pokus 2 A spontánně bez medikace B 175 µg Cloprostenol C 175 µg Cloprostenol + 20 m.j. Oxytocin D 175 µg Cloprostenol + 70 µg Carbetocin E 175 µg Cloprostenol + 35 µg Carbetocin celkem Březen

18 chov a výživa prasat skupina kontrola (A). Prasnice, které se oprasily po samotné dávce Prostaglandinu (PGF2α s účinnou látkou Cloprostenol) a po kombinovaném ošetření s Cloprostenolem + 24 hodin později oxytocinem nebo Carbetocinem, se počítaly jako pokusné skupiny (B, C, D a E). Přitom se zkoušel depotní oxytocin s účinnou látkou Carbetocin ve dvou stupních dávkování 70 µg a 35 µg (nízké dávkování) viz. Tabulka nahoře. Následující výsledky se vztahují na dva klíčové body pokusu. Vliv opatření na řízení porodu na podíl poruch při porodu a puerperálních onemocnění (zde bylo pozorováno průběhů porodů). Vyřazení prasnic a příčiny ztrát během doby sání (zde sloužilo porodů bez komplikací jako základ). Předpokladem pro převzetí do pokusné řady bylo klinické zdraví prasnice při zařazení do porodny. V době provádění pokusu se v provozu prováděla postupná modernizace jednotlivých úseků chovu, takže prasnice byly přibližně stejným dílem ustájeny v původních starých jako i v rekonstruovaných stájích po dobu oprasení a kojení. Vliv opatření řídících porod na puerperální onemocnění nedostatečná užitkovost (odchovanost) Puerperální onemocnění % A B C Skupina Ztráty prasnic a příčiny ztrát v období kojení silná kulhavost D poruchy krevního oběhu E ostatní úhyny celkem průměrné ztráty n n n n n n % A ,9 B ,3 C ,7 D ,2 E ,9 celkem ,1 * způsoby vyvolání porodu stejné jako v tabulce Metody vyvolání porodu A: spontánní počátek porodu bez medikace B: počátek porodu během 24 hodin po 175 µg Cloprostenolu C: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 20 m. j. Oxytocinu D: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 70 µg Carbetocinu E: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 35 µg Carbetocinu Vyvolání porodu pomocí Prostaglandinu by se mělo provádět nejdříve 114. den březosti Rozdílné podíly poruchových porodů U rodících prasnic tvoří časté příčiny poruch při porodu vynechání kontrakcí dělohy a břišního tlaku, nebo nedostatečné, váznutí činnosti porodních stahů nejčastější příčiny narušeného průběhu porodu. Následky se projevují často jako protrahované (prodloužené) porody, placentární infekce, odumírání prenatálních plodů (předporodních), jakož i poruchy puerperia (=fáze navazující na vypuzení lůžka). Ke snížení rizika pro prasnici a potomstvo se praktikuje v uvedeném podniku odborné a veterinárně řízené sledování (hlídání) porodů. Do záznamů se zapisovala porucha, jestliže časové rozmezí mezi vypuzením dvou po sobě následujících selatech překročilo 45 minut. Podle zjištěných komplikací následovala medikamentózní nebo manuální pomoc při porodu. Celkem došlo u 301 porodů k poruchám, takže celkový poměr u 1975 kontrolovaných prasnic byl 15,2%. Grafika Vliv opatření na řízení porodu na podíl poruch při porodu to názorně ukazuje. Způsob vyvolání porodu měl signifikantní vliv na výskyt dystokií (zhoršený průběh porodu). Nejnižší podíl na komplikacích se projevil u prasnic se spontánními porody (skupina A 11,6 %), jakož i u obou skupin s podáním Carbetocinu (skupina D 11,4 % a skupina E 13,6 %). Znovu s tím byla potvrzena intenzivnější a déletrvající stimulace motoriky dělohy Carbetocinem v porovnání s působením oxytocinu (skupina C 18,3 % poruch při porodu). Největší úsilí a pomocné asistence při porodu potřebovaly ty prasnice, které po podání Coprostenolu rodily bez následujícího ošetření (skupina B 19,5 %). Specielně prasnice, které začaly rodit hodin po injekci Prostaglandinu, měly problémy. Málo prasnic, které po porodu onemocněly V poporodní fázi patří puerperální poruchy ve formě sepse a toxemie, případně provázeny mastitidou k nejvýznamnějším onemocněním prasnic. Ze zkušenosti je u prasnic, které onemocněly MMA, také ovlivněna užitkovost v následné době sání a následně mají nižší výsledky v reprodukci. Ve zkušebním provozu leží podíl prasnic s puerperálními poruchami po několik let kolem 10 % a tím pádem v poměrně nízkém rozsahu. To platilo také pro období průzkumu. Se vztahem na všechny průběhy porodů skupiny A až E (1 975 ks) se projevilo u 213 prasnic (=10,8 %) v období až do 10. dne po porodu nějaké puerperální onemocnění. Tím se projevila dobrá úroveň v řízení stáda. Jak ukazuje grafika Vliv opatření, byla pro všechny biotechnicky řízené frakce možno zjistit výhodu oproti spontánním porodům. Prasnice s nízkou dávkou Carbetocinu injekčně (skupina E) prokázaly se 7,9 % nejnižší podíl na poporodním onemocnění prasnic. Bezpochyby zde pozitivně působilo pomocí biotechnických opatření dosažené komprimace trvání vypuzování prostřednictvím zesílených kontrakcí děložních svalů. S tím je spojeno rychlejší uvolnění (odchod) lůžka a je urychlena involuce dělohy. Jako další výhoda je dosažení eliminace prodloužení březosti přes 116 dní. Analýza ztrát u prasnic Při druhém klíčovém bodu pokusu bylo vyřazeno z prasnic po porodu během čtyřtýdenního kojení celkem 95 prasnic. Zde činily registrované ztráty 6,1 %. Tabulka Ztráty prasnic a jejich příčiny ukazuje rozdělení na skupiny během doby kojení. Nedostatečná užitkovost (počet odchovaných selat) s podílem 57,9 % tvořila přitom nejčastější příčinu ztrát kojících prasnic, následovaná vysokým stupněm kulhání (16,8 %) a úhyny (11,6 %). Úhyny se koncentrovaly na časové období krátce po porodu a vyskytovaly se převážně v letním období při zvýšení maximální denní teploty. Také jinde vyhotovené statistiky ztrát vykazovaly výrazně vyšší sezónní výskyt úhynů v létě od června do srpna u příčiny mrtvé/utracené. Jejich snížení vyžaduje zaměřit se na kontrolu a řízení faktorů stájové klimatizace. V uvedeném případě bylo dáno 51 prasnic na jatky. U prasnic vyřazených na základě nedostatečné užitkovosti byly příčiny nedostatečný mateřský pud, nedostatek mléka nebo nízký počet nebo případně vývin selat ve vrhu. Prasnice vyřazené na základě problémů s fundamentem se daly vysvětlit hlavně nedostatečnými chovatelskými podmínkami a poškozenými podlahami v zastaralých stájích a mohly být v nových moderních odděleních v maximální míře omezeny. Se zlepšenými vlastnostmi fundamentu jakož i zdravotního stavu končetin a spárků se pojí vyšší reproduktivní Fitness prasnic a prodloužení doby užitkovosti. Prasnice s dobrým fundamentem zalehnou méně selat, dosahují vyšší užitkovosti při odchovu a mají nižší veterinární náklady na ošetřování. Plynulý průběh porodu snižuje riziko výskytu mrtvě narozených selat Závěr Rozdělení příčin ztrát chovných prasnic v porodně na jednotlivé skupiny s rozdílným vyvoláním porodu neukazovalo žádné nápadné skutečnosti a nebylo rozdílné od hodnot uvedených v daném podniku pro výrobu selat před zahájením výzkumu. Tendenčně vykazovaly biotechnicky řízené porody o něco nižší ztráty oproti spontánním porodům. Pomocí kombinované indukce (Cloprostenol plus oxytocin) nebyl dosažen oproti spontánním porodům žádný pokles podílu těžkých porodů. V daném případě zvýšený počet porodních komplikací pod samotným vlivem prostaglandinu lze posuzovat kriticky. Kontrola (sledování, hlídání) těchto porodů (v době 24 hodin po podání PGF2α) je tímto obzvláště žádoucí. V daném podniku se podle toho řídí. To znamená, že počátek a průběh porodu prasnic jsou po prvním biotechnickém ošetření (Cloprosteol inj.) průběžně intenzivně hlídány (sledovány). Zvýšenému počtu poruch při porodu lze předcházet pokračováním dávky Carbetocinu. Přitom by měly prasnice, které v době tohoto druhého ošetření vstoupily do porodu být zahrnuty. Předložená výsledná zpráva potvrzuje dřívější průzkumy (např. v chovech prasnic v Mecklenburg-Vorpommern a Sasku), kde se po zavedení opatření pro řízení porodu do managementu oprasení projevily snížením počtu poporodních onemocnění prasnic. V rámci dílčího vyvolání porodů se ukázalo nízké dávkování Carbetocinu (35 µg) jako účinné a doporučeníhodné. Dr. Thomas Udluft, Praktický veterinární lékař, Bad Langensalza Prof. Dr. Uwe Hühn, Poradce, Wölfershausen dlz primus schwein, November 2009, str Březen

19 chov a výživa prasat Optimální management pro velké vrhy Management porodu: superplodné prasnice s velkými vrhy na jedné straně a kratší doba březosti, nižší porodní váhy a vyšší ztráty selat na straně druhé. V posledních letech značně zlepšený potenciál plodnosti skrývá také rizika. Se správnou prevencí lze tyto ale minimalizovat, říkají Prof. Dr. Steffen Hoy a Dipl.ing.agr. Stefan Viebahn. U superplodných plemen již nejsou vrhy o selatech žádnou vzácností. Vyhodnocení v jednotlivých provozech Duryňska např. zjistily, že v téměř jedné třetině vrhů se narodilo 15 a více selat a v každém sedmém 17 selat a více. Obzvláště u posledně jmenovaných se zhoršily znaky užitkovosti: Průměrná porodní hmotnost klesla na 1,33 kg a podíl selat pod 750 g se zdvojnásobil na 7,7% (oproti vrhům s 15 a 16 selaty). Mrtvě narozená selata se také téměř zdvojnásobila (13,2%). Ztráty selat se zvýšily na 24%. Více šancí nežli rizika! Aktuální výzkumy ukazují, že denní přírůstky v době sání mohou být také u selat z vrhů o 17 selatech téměř stejně vysoké, jako u těch z menších vrhů. Ačkoliv se ztráty značně zvyšují, přesto se prokázalo, že u při porodu početnějších vrhů je také následně vyšší počet prodaných selat. Jak vyplývá z tabulky, zvyšuje se přes přibývající ztráty počet odstavených selat na vrh na 13,3 ve vrzích, které měly při narození 17 a více selat. Podíl vrhů s 15 a více živě narozenými selaty se značně zvýšil Ovšem za předpokladu: Snížení množství mrtvě narozených kusů a ztráty selat v 1. týdnu stáří. Sledování (hlídání) porodů a optimální průběh porodu (tělesná kondice prasnic žádné příliš ztučnělé prasnice!) Existence velkého počtu intaktních struků (nejméně 7/7), šikovné vyrovnání vrhů živými selaty a celkově vynikající management v období kolem porodu. Přes 60 % ztrát selat vzniká v prvních třech dnech stáří a přes 80 % v prvním týdnu stáří. Problém zkrácená březost V souvislosti s většími vrhy ovšem vyvstává problém kratší doby březosti. Na jednom velkém souboru dat o vrzích z více provozů, jakož i u 540 vrhů ze školní a výzkumné stanice univerzity v Giessenu se mohla souvislost mezi velikostí vrhu a dobou březosti potvrdit. U obou namátkových kontrol byla průměrná doba březosti přibližně stejná 115,17 jako i 115,29 dní. Ve velké namátkové kontrole s vrhy mezi 1 a 25 celkem narozených selat se se zvyšující velikostí vrhu délka březosti vždy snižovala. Pouze u vrhů s více než 20 selaty kolísala březost uvnitř skupin podmíněna nízkým objemem vzorků (mezi 3 a 18 vrhy) o něco silněji. 36 Březen 2010 Intenzivní péče o novorozence Přiložení ke strukům malých a málo životaschopných selat (zásobení mlezivem!). Přídavná výhřevná lampa nad hnízdem až do čtyř dnů po porodu. Po ukončení porodu oddělení celého vrhu bokem na patnáct minut, postavení prasnice pro kontrolu zdravotního stavu a napití (příjem vody). Jednorázové vyrovnání vrhu, pokud možno co nejvíce selat ponechat u vlastní matky. Zafixování páskou selat s roznožkou. Úterý až čtvrtek noční směna do hodin nebo noční hlídání. Kontrola mléčných žláz u prasnic. Denní kontrola zdravotního stavu prasnice a selat. Den po porodu ráno před prvním krmením selata uzavřít od prasnice, aby se v klidu nažrala, prasnice potom dostane 1 ml Depotocinu. Zaostávající selata denně odebírat a dávat ke kojným, eventuálně podání antibiotik a nasazení speciálního přikrmování. Od 3./4. dne stáří kastrace, kupírování ocásků, značkování (ušní známky), injekce železa přitom antibiotikum, dodatečně pro prevenci. Při průjmech nasazení účinného preparátu. Celkově se doba březosti snížila o dva dny, když se velikost vrhu zvýšila z 1 na 25. To znamená, že každé sele navíc snížilo dobu březosti v průměru o 0,08 dní. V relevantním rozsahu od selat ve vrhu se doba březosti redukovala o téměř půl dne v statistickém průměru (viz. obr. Vliv velikosti vrhu na dobu trvání březosti). U menšího namátkového vzorku 540 vrhů nebyl trend úplně tak zřetelný. Ale také zde se nedalo přehlédnout, že především u velkých vrhů s více než 15 selaty, byla doba březosti až o 1,5 dne kratší než u vrhů s narozenými selaty. Je známo, že kratší doba březosti působí negativně na vitalitu selat a jejich šanci na přežití. Podíl selat s podprůměrnou váhou a nezralými selaty se zvyšuje. Plody přebírají v posledních dnech březosti asi g denně. Při příliš krátké době březosti se může zvýšit podíl roznožek. Kvůli tomuto pozadí by se mělo v příspěvcích diskutovat o tom, aby se i přes zvyšující se velikosti vrhů délka březosti nezkracovala přespříliš ve smyslu vitálních, zdravých a užitkových selat. Předem lze obecně konstatovat, že v mezinárodním tisku je jen velmi málo průzkumů k cílenému ovlivnění doby trvání březosti. Altrenogest není žádné řešení Před nějakou dobou bylo informováno o tom, že ve Francii se díky podání dávky Regumate před očekávaným oprasením povedlo porody pozdržet. Přibližně 5 % francouzských provozů má údajně používat účinnou látku Altrenogest, aby se zabránilo oprasení před 112. dnem březosti. Ovšem není jasné, jaký fyziologický mechanismus by pro to měl být podkladem, zvláště když od plodů na konci březosti vychází signál k zahájení porodu. Přesto jsme v jednom provozu provedli předběžné šetření na malém počtu prasnic s podávání Regumate. Jasný výsledek: Březost tím nebyla ovlivněna. Naopak, podíl mrtvě narozených selat měl tendenci se dokonce zvyšovat. Mimo to je třeba dbát na to, že tento preparát není k tomuto účelu povolen. Podávání Altrenogestu k eventuelnímu prodloužení březosti nelze podle našeho mínění doporučit. Existují chovatelské a šlechtitelské možnosti, jak zamezit zkrácené době březosti u velkých vrhů? Ve Švédsku bylo u nukleových stád zkoumáno prasniček a prasnic na druhém vrhu (Yorkshire) a také u prasniček z jednoho experimentálního stáda, zda jsou genetické korelace mezi dobou březosti, ztrátou selat a raným růstem. Dědičnost (heritabilita h2) je podle toho jen 0,3. Genetická korelace mezi dobou březosti a velikostí vrhu byla negativní, rovněž tak mezi dobou březosti a počtem uhynulých selat po porodu. Doba březosti podle této studie ovlivněna genotypem selat a genotypem prasnic. Autoři usoudili, že selekce na prodlouženou dobu březosti zřejmě zlepší životnost selat po porodu a jejich růst, ale že by mohlo docházet k ještě více mrtvě narozeným selatům. Co se týká souvislosti mezi výživou a dobou březosti, existuje česká studie, kde se prasnicím od počátku po přesunu do porodny (již velmi brzo, mezi dnem březosti) byla podávána denní krmná dávka s rozdílnou výší dusíkatých látek (2,5 kg denní dávka krmiva s 13 %, 15 %, 18 % nebo 21 % proteinu). Doba březosti (116,0; 115,9; 116,3 nebo 116,4 dní) nebyla výživou ovlivněna. Počet mrtvě narozených selat na vrh se zvýšil se zvyšující se dávkou proteinu ve spojení se zřetelně delší dobou trvání porodu (vzestup ze 4,5 na 8,6 hodin) dokonce z 0,01 na 2,0 mrtvě narozená selata na vrh. Shrneme-li výsledky, nevznikají žádná krátkodobá řešení k cílenému ovlivnění doby březosti pomineme-li zkrácení doby řízeným porodem. Indukce porodu preparátem Prostaglandin je dnes velmi rozšířená. Přitom se bezpodmínečně musí dbát na to, aby nebyl porod zahájen příliš brzy: ne před 114 dnem březosti (viz. Méně ztrát prasnic při řízených porodech ). Hlídat porody! Podle francouzských údajů, enormní zvýšení velikostí vrhů v posledních letech ve Francii dosud nevedlo k negativním efektům, co se týče plodnosti prasnic, nebo dlouhověkosti. Již v roce 2006 mělo 10 % nejlepších francouzských provozů (n=280) za rok odstaveno 30 selat na produktivní prasnici s celkem 14,3 narozenými selaty na vrh a se ztrátami selat 17,3 %. Na předním místě všech opatření je aktivní sledování porodů (porodní asistence). Různá šetření a zprá- 37

20 chov a výživa prasat Čím intenzivnější je péče o novorozená selata, tím vyšší je procento přežití Vliv velikostí vrhů na trvání doby březosti Doba březosti (dny) p < 0,05 vy z praxe ukazují velmi zřetelně, že se zvýšenou intenzitou péče se zvyšuje počet vrhů bez mrtvě narozených selat. Přitom se ovšem nabízí otázka, zda se jedná o selata skutečně mrtvě narozená, nebo v prvních minutách a hodinách po porodu uhynulá, nebo zalehnutá. Nakonec to ovšem nehraje žádnou roli pokud by se nejednalo o určitou příčinu zvýšeného počtu mrtvě narozených selat (např. nakažlivé pozdní zmetání). Rozhodující je, že se počet živých selat zvyšuje. Z francouzských průzkumů uskutečněných ve 3 provozech lze prokázat, že se zvýšením intenzity péče z 0 na 100 % (sledovaných porodů) se počet vrhů bez mrtvě narozených selat zvýšil z 25 % na více než 65 % (viz. tabulka Méně mrtvých selat při sledovaných porodech). Podíl vrhů se dvěma mrtvě narozenými selaty na vrh se snížil přibližně na polovinu. Doba trvání březosti s jejím možným vlivem na množství mrtvě narozených selat přitom nebyla analyzována, protože jen 29 % prasnic porodilo spontánně a většina porodů byla řízena. Použití oxytocinu během porodu zkrátilo dobu vypuzování o 20 minut na 160 minut (spontánně 182 minut) a redukovalo počet mrtvě narozených z 0,86 na 0,61 na vrh. Zvýšená pravděpodobnost pro mrtvě narozené byla v této analýze korelována s nižším průměrem porodní váhy selat ve vrhu, nižší tělesnou hmotností prasnice a nižší dávkou oxytocinu během porodu. Rovněž tak se zvýšilo riziko se zvyšujícím se pořadím vrhu, vyšším kondičním skóre prasnice, vyšším počtem živě narozených selat a více agresivním chováním před porodem. Selekce na delší dobu březosti se zdá slibná Přes relativně krátké porodní intervaly to přesto trvá u velkých vrhů (např. se 17 selaty) asi pět hodin, než prasnice porodí i když odstup mezi selaty je jen 17 minut. Tím se zvyšuje riziko úhynů při porodu (např. když se sele během porodu udusí v porodních cestách). Také u toho je porodní asistence stěžejní, aby se při váznoucím porodu včas zasáhlo (především u starších prasnic s rizikovými porody), podáním vápníku, nebo injekcí Oxytocinu/Carbetocin. V závislosti na počtu rodících prasnic se hlídač vyplatí již při 20 prasnicích a snížení ztrát selat o 3 % (viz tabulka). Přitom byly zajištěny dvě noční směny jedné osoby (např. středa a čtvrtek) s 16 odpracovanými hodinami celkem a mzdou 15 /hodinu. Jestliže se zařídí prodloužená pozdní směna (od hodin) v obou hlavních dnech prasení, potom se tyto přesčasy zaplatí již při deseti rodících prasnicích, a nebo se docílí vyššího zisku větším snížením ztrát. Optimální péče o nově narozená selata Bezprostředně po narození hraje hlavní roli péče o novorozence. Větší intenzita péče v prvních 48 hodinách po narození zvyšuje značně procento přežití. Selata mohou v této době dostat pasty bohaté na energii nebo dodatečnou dávku mleziva. Vyrovnání vrhu se provádí během prvních šesti hodin po porodu, po příjmu mleziva u vlastní matky. Rané přikrmování a prevence před infekcemi (hygiena, Velikost vrhu celkem narozených selat 540 vrhů - průměrná doba březosti = 115,29 ± 1,8 d vrhů - průměrná doba březosti = 115,17 ± 1,4 d S vypilovaným managementem lze ztráty selat udržet pod 10 % očkování) se počítají k všeobecným opatřením ke zlepšení schopnosti přežití selat. Management sledování porodu a novorozenců je náročný na práci a vyžaduje kvalifikované spolupracovníky. Podle francouzských šetření se kalkuluje asi 1,5 hodiny práce na prasnici během týdne prasení. Také v Německu využívají úspěšné provozy všechny možnosti intenzivní péče o novorozená selata a dosahují tím méně než 8 % ztrát u selat a přes 26 prodaných selat na prasnici za rok. Přibývající roli zde hraje také nasazení kojných prasnic a umělých kojných, aby se odchovala přespočetná selata. Závěr Je pouze omezená možnost cíleně ovlivnit dobu březosti, protože obecně existuje negativní genetická korelace mezi velikostí vrhu a dobou březosti a se zvětšujícími se vrhy se doba březosti zkracuje. Úspěch snad slibuje nejspíše dlouhodobá selekce na delší dobu březosti. Z pohledu managementu, by mohlo vše, co přispívá k odbourání stresu u vysokobřezí prasnice přinejmenším tendenčně prodloužit březost. K tomu patří včasné přemístění do porodny nejlépe týden před přepokládaným termínem porodu klid ve stáji (zvuk ventilátoru?) a klidné zacházení se zvířaty. Když už se nepodaří podstatně řídit dobu březosti, tak se mohou s intenzivním sledováním průběhu porodu a péčí o novorozená selata snížit počty mrtvě narozených selat a snížit ztráty a zlepšit šance na odchov a hmotnostní vývin. Tím by se také mělo zaplatit personální nasazení z ekonomického hlediska. Prof.Dr.Steffen Hoy, Univerzita Giessen Dip. Ing. agr. Stefan Viebahn, Poradce a majitel inženýrské kanceláře pro živočišnou výrobu dlz primus schwein, November 2009, str Nyní obsahuje účinné látky a speciální komplex účinných látek Úspěšní chovatelé potvrzují: zvyšuje chutnost krmiva, zvyšuje příjem krmiv, podporuje růst a vývoj zvířat, zlepšuje plodnost prasniček, zajišťuje zdravou kůži a stabilní špárky, podporuje vývoj kostry. 38 Březen