PROSTATA A JEJÍ ZBYTNĚNÍ VGR

Transkript

1 PROSTATA konec potíží s prostatou VGR

2 Máte problémy při močení? konec potíží s prostatou Musíte během noci častěji vstávat a jít na záchod? Přidávají se další problémy i během dne - častější močení přes den, potíže v průběhu močení, pocit pořád tak trochu plného močového měchýře? Tyto příznaky jsou typické pro onemocnění nazývané benigní hyperplazie prostaty (BHP)

3 konečník prostata močový měchýř Potíže s prostatou Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je jedno z nejběžnějších onemocnění postihující muže po padesátce. Jedná se o nezhoubné zvětšení prostaty, které působí čtvrtině mužů středního a vyššího věku potíže s močením. Počet mužů postižených benigní hyperplazií vzrůstá s věkem. Rostoucí počet pacientů je výsledkem prodlužování průměrného věku populace. Většina mužů s benigní hyperplazií prostaty se musí pro obtíže s močením různým způsobem omezovat. Muži často pokládají obtíže za projev stárnutí, a teprve když dostoupí větší závažnosti, odhodlají se navštívit lékaře. Existují však i jiná onemocněni, jejichž příznaky mohou být podobné příznakům benigní hyperplazie prostaty. Nejvážnější takovou chorobou je karcinom (rakovina) prostaty. Diagnózu a případnou léčbu může kvalifikovaně stanovit jen lékař. Příznaky benigní hyperplazie prostaty PROSTATA Nejvíce obtěžujícím příznakem je potřeba častého močení, která může být časem velmi naléhavá. To může bránit dobrému nočnímu spánku, ale může být také příčinou omezení běžné denní činnosti. Močení mívá obtížný start, proud moči je slabší a přerušovaný, ke konci zdržuje odkapáváním a po vymočení nemusí mít muž pocit dokonalého vyprázdnění měchýře. Vyšetření lékařem Prostata Prostata je žláza s rozměry 3 x 4 x 3 cm, která leží bezprostředně pod močovým měchýřem a objímá močovou trubici. Zbytnělá tkáň prostaty při benigní hyperplasii může stlačovat močovou trubici a působit potíže s vyprazdňováním moči. Po úvodním pohovoru vás váš lékař vyšetří. Při vyšetření břicha může například nalézt nedokonale vyprázdněný měchýř, což bývá častým důsledkem BHP. Součástí prohlídky je nenáročné vyšetření konečníkem. Jak můžete vidět na obrázku, je prostata přes stěnu konečníku dobře dosažitelná. Vyšetření poskytne lékaři jasnější představu o případném zvětšení prostaty.

4 Dotazník (Mezinárodní skóre prostatických symptomů - IPSS) Kolikrát v noci vstáváte a chodíte močit? Na následující otázky odpovězte dle tabulky: 0 nikdy 1 asi v jednom z pěti případů Močíte ve dne častěji než po dvou hodinách? Míváte obtížný a opožděný začátek močení? Míváte chabý proud? v méně než 1/2 případů v 1/2 případů většinou téměř vždy PROSTATA Musíte tlačit při močení? Močíte přerušovaně? Míváte pocit nedokonalého vyprázdnění měchýře? SOUČET BODŮ Budete-li muset trvale žít se svými obtížemi, budete hodnotit svůj stav jako: výborný dobrý převážně dobrý neurčitý převážně špatný špatný nesnesitelný Údaje v řádně vyplněném dotazníku bývají často jedním z rozhodujících faktorů pro správnou volbu léčby.

5 Vyšetření krve - PSA Vyšetření krve testem stanovujícím specifický antigen prostaty (PSA) může upozornit na možnost rakoviny prostaty. Hladina PSA se zvyšuje s růstem objemu prostaty při benigní hyperplazii prostaty, vyšší nárůst je však pozorován obvykle u pacientů s karcinomem prostaty. Zvýšené hladiny PSA v séru (nad 4,0 ng/ml) se objevují u více než 25 % mužů s benigní hyperplazií prostaty a u většiny pacientů s významnějším objemem nádoru u karcinomu prostaty. Určitá hladina PSA může pomoci nalézt i malé nádory, které by jinak nebyly ještě zjistitelné. Benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty jsou dvě zcela odlišné choroby. Karcinom prostaty není v časných stadiích provázen zvláštními obtížemi. Může se však vyskytovat současně s benigní hyperplazií prostaty a díky obtížím vyvolávaným benigní hyperplazií je možno nádor odhalit včas. Včasné rozpoznání karcinomu prostaty dovoluje radikální léčbu, která znamená úplné a trvalé vyléčení. Vyšetření ultrazvukem PROSTATA o velikosti a tvaru prostaty lze získat pomocí miniaturní sondy zavedené do konečníku. Pro vyšetření ultrazvukem je třeba mít plný močový měchýř. Vyšetření průtoku moči Hodnota průtoku moči může být objektivně měřena pomocí přístroje. Přístroj pracuje automaticky, takže se do něj můžete vymočit v soukromí, lékař na tuto proceduru nemusí dohlížet. Maximální průtok by měl přesahovat 15 ml/sec. Životospráva omezující riziko potíží s prostatou Ultrazvukové vyšetření využívá zvukových vln, nikoli rentgenového záření. Snímačem lze přes stěnu břišní získat obraz měchýře a prostaty. Vyšetření může ukázat i objem moči zůstávající po vymočení v močovém měchýři. Další přesné informace Některé faktory mohou navodit či zhoršovat problémy s močením. Je třeba se vymočit hned, jakmile se dostaví nucení a nesnažit se močení oddalovat. Prospěšná jsou některá jednoduchá dietní opatření. Riziko onemocnění prostaty včetně

6 rakoviny zvyšují alkoholické nápoje, tuky a sladká jídla. Naopak zelenina, zejména rajčata a kečup, vitamin D a rostlinné tuky toto riziko snižují. Člověk musí přijmout asi 2 litry tekutin za den. Před spaním je však třeba příjem tekutin omezit, zvláště kávy a alkoholu. Káva a alkohol může mít výrazný močopudný účinek. Doporučuje se užívání zinku, selenu, vitamínu C a E. Prospívá dostatek pohybu, naopak sezení na příliš měkkých sedadlech není vhodné. Pokud muž přes dodržování uvedených rad trpí močovými obtížemi, měl by se poradit s urologem, který většinou doporučí konzervativní léčbu. Návštěva lékaře je vhodná i proto, že se může včas objevit i vážnější onemocnění, které by se jinak mohlo zanedbat. Závěr V počátečních stadiích onemocnění prostaty mohou být příznaky nevýrazné a vyžadují jen pečlivé sledování. Při zjištění benigní hyperplazie prostaty je možné zahájit aktivní léčbu až při zhoršení obtíží, které pozorné sledování včas odhalí, při zjištění karcinomu prostaty je bezprostřední aktivní léčba většinou naléhavá. Každý muž nad 50 let by měl být alespoň jednou za dva roky vyšetřen urologem, protože včasný záchyt onemocnění prostaty je nejdůležitějším předpokladem úspěšné léčby. konec potíží s prostatou Autor textu: Doc. MuDr. Ladislav Jarolím, CSc.