STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Peněžnictví STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE Structure of banking sector in the Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dalibor Pánek Autor: Lukáš Hrda Brno, květen 2007

2 1

3 2

4 Jméno a příjmení autora: Lukáš Hrda Název diplomové práce: Struktura bankovního sektoru v České republice Název práce v angličtině: Structure of the banking sector in the Czech Republic Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem bakalářské práce Struktura bankovního sektoru v České republice je rozbor struktury bankovního sektoru, vlastníci a druhy bank, příčiny a tendence vývoje tohoto sektoru. První kapitola je zaměřena na stručný přehled historie bankovního sektoru od roku 1918 do roku Druhá kapitola se věnuje struktuře bankovního sektoru od roku 1990 do roku 2007 a poslední kapitola stručně nastiňuje vývoj a tendence bankovního sektoru v České republice. Annotation The goal of the submitted thesis Structure of the banking sector in the Czech Republic is to analyze the structure of the bank sector, owners and types of banks, causes and tendency in a development of this sector. The first part is concentrated on a short summary of history of the banking sector from 1918 to The second part deals with the structure of the banking sector from 1990 to 2004 and the final part outlines development and tendency of a banking sector in the Czech Republic. Klíčová slova Bankovní sektor, struktura, speciální bankovnictví, spořitelní úvěrové družstvo, legislativa Keyword Banking sector, structure, special banking, savings and loan association, legislation 3

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Struktura bankovního sektoru v České republice vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 4

6 Poděkování Děkuji Ing. Daliboru Pánkovi za odborné vedení, cenné rady a podněty, které mi poskytl jako vedoucí mé bakalářské práce. 5

7 Obsah Obsah...6 Úvod Struktura bankovního sektoru v letech Struktura bankovního sektoru v České republice v letech Vývoj v letech Speciální bankovnictví Privatizace bank Spořitelní úvěrová družstva Struktura bankovního sektoru Vývoj v letech 2004 až Legislativní změny v oblasti bankovního sektoru po vstupu do EU Speciální banky Struktura bankovního sektoru Vliv fůzí a akvizicí na strukturu bankovního sektoru Struktura dle kapitálové přiměřenosti Tendence ve vývoji struktury bankovního sektoru ČR...40 Závěr...41 Použitá literatura

8 Úvod Banka je podnikatelský subjekt, jehož předmětem podnikání je přijímání peněžních prostředků a poskytování úvěrů na vlastní účet. Banky vznikaly v souvislosti s vývojem obchodu, peněz a peněžního oběhu. Již 2600 let před naším letopočtem obíhaly v Číně peníze a bylo třeba někoho, kdo by se v různých druzích mincí vyznal, kdo by dovedl posoudit jejich hodnotu a mohl je samozřejmě se ziskem směňovat. Bankovnictví existovalo ve starém Egyptě, později se aktivity spojené s penězi přelily do Babylónie a Asýrie, do Řecka a Říma. První instituce podobné bankám vznikaly ve 12. století v Itálii a na severu Evropy. Tehdy ještě k peněžnímu ochodu stačily váhy, stůl, prubířský kámen a zásoba peněz. Banco je italsky stůl, i ten stůl, na němž byly prováděny směnárenské obchody. Majitel tohoto stolu se nazýval bankéř. Skutečný rozkvět zaznamenává bankovnictví v 17. století, kdy vznikly první cedulové neboli centrální banky: ve Švédsku roku 1657 a v Anglii v roce S rozvojem trhu a nárůstem obchodních bankovních operací docházelo v 19. století ke krizovým projevům, vyplívajícím mimo jiné z živelných spekulací obchodních bank a jejich neúměrného riskování. Státy se začaly postupně zapojovat do usměrňování těchto činností a obchodního bankovnictví vůbec. Touto činností byly pověřovány buď stávající emisní banky,nebo státní orgány. Na konci 19. století již existovalo v řadě hospodářsky vyspělých zemí moderní emisní bankovnictví. Na našem území vyvíjela až do roku 1919 tuto činnost Rakouská národní banka. 2 Cílem této práce je rozbor struktury bankovního sektoru v České republice, vlastníci a druhy bank, příčiny a tendence. 1 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Bartošek, K.; Felsbergová, D; Jaroš, P. Bankovnictví v České republice. 3. přepracované vyd. Praha : Bankovní institut, s. 7

9 Tato práce je rozdělena do tří kapitol Struktura bankovního sektoru v letech , struktura bankovního sektoru v letech a předpokládané tendence. V první kapitole se zaměřím na tři významné etapy vývoje první republiku, protektorát a komunistický režim. Stručně popíšu vývoj bankovního sektoru v tomto období, podrobný rozbor by stačil na samostatnou práci. Ve druhé kapitole podrobněji nastíním vývoj bankovního sektoru po přechodu z plánovité ekonomiky na tržní ekonomiku, nastíním charakteristiku jednotlivých druhů bank a jejich vlastníky a k závěru kapitoly uvedu aktuální přehled bankovních subjektů, které mají oprávnění k činnosti na území ČR. Ve třetí kapitole se zaměřím na možné tendence ve vývoji bankovního sektoru s ohledem na evropskou unii. 8

10 1 Struktura bankovního sektoru v letech Základy moderního bankovního systému byly na území českých zemí vytvořeny na přelomu 19. a 20. století. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 přinesl významné změny v celém hospodářském životě, v bankovnictví pak především v oblasti organizační V roce 1918 po vzniku samostatného Československa provozovalo bankovní činnost na území státu 22 bank. Z pohledu vlastnické struktury zde působilo 14 českých a 8 německých bank. V první polovině roku 1919 vznikl na základě zákona prozatímní cedulový ústav Bankovní úřad při ministerstvu financí, jehož funkcí bylo vydávat státovky, provádění měnové politiky a stanovování primární úrokové sazby. Tímto byl učiněn první krok ke vzniku dvoustupňového univerzálního bankovního systému. Velký vliv na bankovní systém měla také nostrifikace (obchodní společnosti působící v ČSR, které měly sídlo mimo republiku, museli toto přenést na území Československé republiky) a vzniklo tak několik středních a velkých bank se smíšeným kapitálem. V tomto období v letech se zvýšil počet obchodních bank z 22 na 40. Tyto obchodní banky byly univerzální. 3 V roce 1926 novelizací zákona o cedulové bance vznikla Národní banka československá, jejíž hlavní funkcí je emise bankovek a udržování kurzu k cizím měnám. 4 3 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Mervart, J. České bankovnictví do roku 1936 : charakteristika, inspirace (k 70. výročí vzniku Národní banky) Praha : Institut ekonomie ČNB, s 9

11 tabulka 1 Vývoj akciových bank v českých zemích v letech Rok počet Zdroj: Mervart, J. České bankovnictví do roku 1936 : charakteristika, inspirace (k 70. výročí vzniku Národní banky), s. 36 Charakteristickým rysem československých obchodních bank meziválečného období byl jejich masivní přechod k univerzalizmu. I původně stavovský, zájmově či oborově orientované ústavy rozšiřovaly posupně škálu svých transakcí. Stávaly se univerzálními a přibližovaly se tak západoevropským standardům. V postupujících třicátých letech plnil bankovní systém významnou úlohu při udržování rovnováhy státních financí, která byla mimořádně zatěžována stoupajícími výdaji zejména na obranu republiky před hrozící agresí nacistického Německa. 5 V tomto období existovaly kromě bankovních domů také instituce lidového peněžnictví družstevní peněžní ústavy tzv. kampeličky. Tyto družstevní záložny fungovaly až do roku S nástupem komunistického režimu muselo ukončit činnost úvěrních družstev Na počátku tohoto období byl vytvořen Ústřední svaz peněžnictví pro Čechy a Moravu, jakožto nástroj státní moci. Tento ústřední svaz se dělil na tři hospodářské skupiny a ty pak na skupiny odborné. Každá skupina byla napojena na příslušný úřad v Německu pomocí odvodu přebytků nebo nákupem říšských papírů. Touto cestou bylo celé protektorátní peněžnictví napojeno přímo na 5 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Peníze.Cz: Družstevní záložny: máme dnes důvod se jich bát? SALVE GROUP CZ a.s. [online] [cit ]. Dostupné na: < ISSN

12 organizaci říšskou. Reorganizace bankovnictví vedla nakonec k existenci pouze několika peněžních ústavů (k roku 1944 jich bylo 6) Po skončení 2. světové války se peněžní soustava skládala z Národní banky československé jako emisní banky státu, z akciových obchodních bank a soukromých bankovních domu, družstevních peněžních ústavů, zemských bank, reeskontního a lombardního ústavu, z poštovních a komunálních spořitelen a družstevních záložen. Německé banky byly obsazeny tzv. národní správou. V říjnu 1945 vyly dekretem prezidenta republiky znárodněny akciové banky. Byla zřízena Ústřední správa bank jako nástroj jejich jednotného vedení, která připravila jejich postupné slučování. V roce 1948 byly zestátněny také soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna již v roce 1945 z akciové společnosti na tzv. veřejný ústav. Prováděla emisní funkce,řídila peněžní oběh uvnitř státu a peněžní styky se zahraničím. Šeková zúčtování prováděla Poštovní spořitelna, která současně plnila funkci ústředí lidového peněžnictví. V českých zemích působilo osm znárodněných bank, na Slovensku šest; vedle toho svou činnost vykonávaly četné instituce tzv. lidového peněžnictví. V roce 1950 proběhla další etapa bankovních reforem. Byla zřízena Státní banka československá (SBČS), která zahájila svou činnost SBČS působila jednak jako centrální emisní banka státu, jednak jako banka pro poskytování provozních úvěrů a ústředí veškerého zúčtovacího styku, a poskytovala další operativně bankovní služby podnikům státním a družstevním. Tuto úvěrovou a další operativně provozní činnost vykonávala rozvětvená síť poboček SBČS odpovídající územnímu uspořádání státu. S touto sítí splynuly i dřívější znárodněné banky. 7 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

13 Vedle SBČS působily: - Investiční banka, pověřená financováním úvěrováním investiční výstavby národních podniků a družstev a financováním provozu stavebně montážních organizací. V roce 1985 byla tato její činnost převedena do SBČS. Investiční banka od té doby prováděla pouze úschovu a správu cenných papírů, správu příslušných finančních účtů a vybrané další činnosti uložené jí tehdejší vládou. - Živnostenská banka s reprezentací v Londýně prováděla platební a zúčtovací styk se zahraničním pro soukromou klientelu a vybrané devizové transakce. - Ústavy tzv. lidového peněžnictví, které byly v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí. V roce 1967 byly sloučeny v jediný celostátní ústav, z něhož se posléze vzhledem k federálnímu uspořádání státu vytvořily Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. - Československá obchodní banka, a.s., která zahájila svou činnost v roce Převzala ze SBČS mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím. 8 Ve druhé polovině 80. let se připravovala bankovní reforma, která měla obsahovat oddělení centrálního a emisního bankovnictví od obchodního bankovnictví, zrušení přímého řízení bank státem a možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. K této reformě však došlo až po změně režimu v roce Bartošek, K.; Felsbergová, D; Jaroš, P. Bankovnictví v České republice. 3. přepracované vyd. Praha : Bankovní institut, s. 12

14 2 Struktura bankovního sektoru v České republice v letech V České republice je otevřený dvoustupňový (two-tier) bankovní systém, který je založen na institucionálním oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, kterou zajišťují komerční banky. Cílem centrální banky je měnová stabilita, cílem komerčních bank je vytváření zisku. 9 Centrální banka má následující funkce: - emisní funkce - vrcholný subjekt měnové politiky - banka bank - regulace a dohled bankovního systému - banka státu - správce devizových rezerv - reprezentant vlády v měnové oblasti Komerční banky mají mnoho různých funkcí, k základním však patří: - finanční zprostředkování - emise bezhotovostních peněz - provádění bezhotovostního platebního styku 10 Soustava obchodních bank v České republice využívá model univerzálního bankovnictví banky realizují investiční a klasické bankovní obchody. Některé banky mohou mít specializaci. 9 Revenda, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2 vyd. Praha : Management Press, s. ISBN Revenda, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2 vyd. Praha : Management Press, s. ISBN

15 2.1 Vývoj v letech Po změně režimu v r a zahájení ekonomické reformy se změnila zásadně i struktura bankovního sektoru. Nejzřetelnější změnou byl přechod z jednostupňového uzavřeného systému na dvoustupňový otevřený bankovní systém, který byl umožněn na základě platnosti nových zákonů: Zákon o bankách a spořitelnách (tento zákon byl dle Venkovského výsledkem připravovaných reformních opatření z druhé poloviny 80. let. Byl sice schválen v polovině prosince 1989, ale jeho přípravy však probíhaly během roku 1989 a tak zde byla znát filozofie přestavby hospodářského mechanismu. Tento zákon byl novelizován a tato novelizovaná podoba již byla tvořena na demokratickém a tržním principu) a Zákon o Státní bance československé (Vencovský uvádí, že kromě toho, že umožňoval vznik dvoustupňového bankovního systému, obsahoval stále myšlenky centrálního plánování, protože byl schválen Z toho plyne že SBČS se měla podílet na tvorbě státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje, rozpočtových výhledů a státních rozpočtů, pětiletý a roční měnový plán atd.). Státní banka československá byla ustanovena jako emisní, centrální banka státu. Z poboček sítě SBČS, které do r vykonávaly obchodní činnost, byly zákonem vyčleněny 3 nové univerzální obchodní banky (státní peněžní ústavy) v plném vlastnictví státu: Komerční banka na území České republiky Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky Investiční banka na území obou republik Mimo to zůstaly zachovány stávající banky s univerzální licencí k provádění všech bankovních operací: Česká státní spořitelna Slovenská státní spořitelna Československá obchodní banka Živnostenská banka Bartošek, K.; Felsbergová, D; Jaroš, P. Bankovnictví v České republice. 3. přepracované vyd. Praha : Bankovní institut, s. 14

16 Na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a spořitelnách bylo možné zakládat nové obchodní banky. Právní forma byla akciová společnost nebo družstvo a minimální základní kapitál 50 mil. Kčs. Mimo to bylo umožněno vstoupit na domácí trh zahraničním bankám formou dceřiných společností. Již během roku 1990 vznikly čtyři nové univerzální obchodní banky. V období od do konce roku 1993 se bankovní sektor dynamicky rozvíjel, koncem roku 1993 zde působilo již padesát sedm bank. Od roku 1994 se díky špatným úvěrům, neprůhledným aktivitám na kapitálovém trhu a nezkušenosti bankovních managementů začaly objevovat problémy a bankám byly omezovány licence nebo dokonce odebírány (viz. přehled v tabulce). V tomto roce se také zvýšila minimální výše základního kapitálu bank na 500 mil. Kč tabulka 2 Počet bank v ČR /90 12/ Celkem činných bank Ostatní banky s licencí Celkem bankovních licencí Zdroj: Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. 497 a 498 Včetně stavebních spořitelen od r Dynamický rozvoj bankovního sektoru v první polovině 90. let byl důsledkem nedostatečné nabídky bankovních služeb, způsobené malým počtem bank a omezenou nabídkou jejich služeb a současně rostoucí poptávku po bankovních službách a úvěrech. S rozdělením Československa zanikla k Státní banka československá a k vznikla Česká národní banka (ČNB) jako centrální banka České republiky a řídí se novým zákonem, který nahradil zákon o SBČS. K vznikla speciální instituce Česká inkasní jednotka, s. r. o., na kterou byly převedeny z Československé obchodní banky nedobytné úvěry, které byly poskytnuty v minulosti českým exportním organizacím na financování 15

17 pohledávek za zahraničními subjekty, jako Rusko, Lýbie, Sýrie aj. Tato instituce byla součástí konsolidačního programu I. 12 V roce 1996 zpřísnila ČNB svůj přístup k bankám, což mělo spolu s problémy plynoucími ze špatných úvěrů za následek likvidaci či nucenou správu několika bank během tohoto roku. V reakci na tyto události spustila ČNB Konsolidační program II. Tento program měl vliv na Fond pojištění vkladů. Díky tomuto programu se podařilo odstranit nejproblémovější malé a střední banky. 13 tabulka 3 Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Název banky Způsob řešení, Ekoagrobanka nucená správa, převzetí Union bankou COOP banka nucená správa převzetí Foresbankou První slezská banka Likvidace Podnikatelská banka nucená správa Realitbanka nucená správa Velkomoravská banka nucená správa Kreditní banka Plzeň Likvidace Agrobanka nucená správa, garance vkladů centrální bankou Bankovní dům Skala převzetí Union bankou Evrobanka převzetí Union bankou Zdroj: Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. 499 V roce 1997 spustila ČNB stabilizační program, který měl pomoci odstranit nekvalitní aktiva v malých a středních bankách. Tento program fungoval pomocí České finanční, s. r. o., která tyto aktiva odkoupila s tím, že dotyčné banky musely tato aktiva odkoupit nejpozději do sedmi let. Tohoto programu využilo 6 malých bank. V roce 1998 byly 2 banky vyřazeny pro neplnění podmínek a 12 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

18 později jim byla odebrána licence. Ve stejném roce byly schváleny 2 novely, které měly pomoci řešit problémy v bankovním sektoru. Mezi nejdůležitější změny patřilo: - omezení propojení bank s nebankovní sférou - oddělení investičního a komerčního bankovnictví v rámci univerzální banky zákazem předávání informací mezi příslušnými organizačními útvary banky. - Zpřísnění udělování povolení působit jako banka a nápravových opatření pro banky - Rozšíření systému pojištění vkladů I přes tato opatření se objevily problémy ve dvou největších bankách České spořitelně a Komerční bance. V tomto případě musel vstoupit do řešení problému i stát Speciální bankovnictví V roce 1991 vznikla první specializovaná banka Konsolidační banka, kterou založilo ministerstvo financí ČSFR jako státní peněžní ústav. Po rozdělení Československa byla rozdělena i tato banka a v České republice se pojmenovala Konsolidační banka Praha, s. p. ú. Její funkcí je především odkup úvěrů na trvale se obracející zásoby (tyto úvěry vznikly v 70. letech při úpravě systému řízení, nebyly v podstatě spláceny a měly velmi nízkou úrokovou sazbu) od bank, které existovaly před rokem Později se tato banka začala věnovat i aktivitám v oblasti rozvojového bankovnictví. Stát tuto banku využívá k řešení problémů souvisejících s nedostatkem finančních zdrojů v oblasti politicky a sociálně citlivých odvětvích. V lednu roku 1992 vznikla druhá specializovaná banka Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) a její vlastnictví bylo ze 49 % státní a na zbývajících 51 % se podílelo 5 největších českých komerčních bank. Úkolem 14 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

19 této banky byla podpora malých a středních podniků pomocí cenově zvýhodněné bankovní záruky vydané ČMZRB za úvěry poskytované komerčními bankami. 15 V roce 1993 byl přijat zákon o stavebním spoření, na jehož základě vznikl v českém bankovním systému nový specializovaný segment. Hlavním úkolem stavebního spoření je podpora řešení bytových problémů. Stavební spořitelny jsou bankami podle zákona o bankách a vztahuje se na ně stejný režim jako na univerzální banky, navíc ovšem podléhají speciálnímu zákonu o stavebním spoření, který stanovuje pro stavební spořitelny v některých směrech odlišný režim od univerzálních bank zejména co se týče rizikovosti aktiv, které smějí stavební spořitelny nabývat. V důsledku toho mají i nižší příspěvky do Fondu pojištění vkladů (oproti bankám, které mají stanoven příspěvek do Fondu pojištění vkladů ve výši 0,1 % z objemu pojištěných vkladů, je příspěvek stavebních spořitelen pouze 0,05 %). Vydání bankovní licence může ČNB stavební spořitelně vydat až po souhlasu ministerstva financí, ministerstvo financí provádí i dohled nad poskytováním státní podpory stavebního spoření. 16 Další oblast bankovnictví, která je částečně specializovaná je hypoteční bankovnictví. Částečně proto, že hypoteční úvěry mohou poskytovat všechny banky, protože poskytování úvěrů je jedna ze základních funkcí bank, specializace je v tomto oboru vydávání hypotečních zástavních listů, které je možné vydávat jen na základě speciálně udělené licence. Dalším důvodem je fakt, že české hypoteční bankovnictví není založeno na institucionálně samostatných hypotečních bankách, ale pouze na specializaci produktové. To znamená, že jsou stanovena zvláštní pravidla pro hypoteční produkty a ty musí být stanoveným způsobem odděleny od ostatních produktů univerzálních bank. 17 Přesto, že již v roce 1990 vymezoval zákon o dluhopisech hypoteční 15 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde Praha, a. s., s. ISBN X 17 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde Praha, a. s., s. ISBN X 18

20 zástavní listy a hypoteční úvěr, k rozvoji hypotečního bankovnictví došlo až v roce 1995 díky novelám pěti zákonů, které vytvořily legislativní podmínky pro hypoteční bankovnictví. 18 V roce 1994 vznikla a v roce 1995 začala provozovat svoji činnost Česká exportní banka (ČEB), jejímž vlastníkem je z 67 % pět ministerstev (později 4). Na českou exportní banku se v plné míře vztahuje zákon o bankách i opatření České národní banky. Základním posláním České exportní banky se stala podpora vývozu prostřednictvím poskytování státem zvýhodněného financování. 19 tabulka 4 Vývoj družstevních záložen v ČR Počet záložen z toho záložny podnikající bez omezení Počet členů z toho záložny podnikající bez omezení Zdroj: Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde Praha, a. s., s. 129 Zpráva o činnosti a hospodaření úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok Posledním ze speciálních segmentů českého bankovnictví jsou spořitelní a úvěrová družstva (družstevní záložny) Vznik družstevních záložen byl umožněn na základě zákona o spořitelních a úvěrových družstvech od roku Základním principem činnosti družstevních záložen je poskytování bankovních, popř. dalších služeb výhradně pro své členy. Na tyto instituce se nevztahuje zákon o bankách, tudíž nepodléhají ani bankovnímu dohledu ČNB, ani systému povinného pojištění depozit bank. Jak dohled, tak i pojištění je řešeno separátně 18 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

21 přes speciální instituce. 20 Členem družstevní záložny může být jen fyzická osoba. Členství a z něho vyplívající práva a povinnosti jsou nepřevoditelná, nemohou vzniknout ani děděním Privatizace bank Proces privatizace bank byl zahájen v rámci kuponové privatizace, kterou byly částečně (stát si v nich ponechával významné podíly) privatizovány Komerční banka, Investiční banka, Česká spořitelna a Živnostenská banka. 22 Později i Československá obchodní banka. Proces privatizace všech státních podílů, které stát zamýšlel privatizovat byl dlouhodobý, probíhal od roku 1992 až do roku 2001, kdy byla úplně privatizována poslední banka se státním podílem. Komerční banka K schválila vláda ČSFR privatizační projekt, jehož součástí byla přeměna státní formy na akciovou společnost k datu Akcie byly rozděleny následovně: 44 % Fondy národního majetku České a Slovenské republiky, 4,6 % Dotační investiční fond, 3 % Restituční investiční fond a v kuponové privatizaci bylo privatizováno 41,7 % privatizačními investičními fondy a 6,7 % drobnými akcionáři. V letech zakoupili zahraniční investoři část akcií, které byly převedeny na globální depozitní certifikáty. Další privatizace pokračovala až po roce 1998, kdy impulsem k jednání byly nepříznivé ekonomické výsledky banky v roce Proces privatizace Komerční banky byl dokončen v roce V tomto roce koupila rozhodující podíl francouzská banka Société Générale. 20 Od 1. dubna 2006 převzala ČNB agendu Komise pro cenné papíry, Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a vznikl jednotný dohled nad finančním trhem v ČR pod názvem Výbor pro finanční trh. 21 Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

22 Česká spořitelna K přeměně státního peněžního ústavu na akciovou společnost došlo k Částečná privatizace proběhla v první vlně kuponové privatizace, kdy 37 % akcií získali drobní akcionáři a privatizační investiční fondy, 40% Fond národního majetku, 20 % Města a obce ČR (bezúplatným převodem) a 3 % Restituční investiční fond. V roce 1997 byl prodán 7 % podíl významným investorům v Evropě a USA (stejně jako u Komerční banky jako globální depozitní certifikáty) a v roce 1998 získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj podíl 11,84 % na základním jmění. Privatizace České spořitelny byla dokončena v roce 2000, kdy rozhodující podíl koupila rakouská Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG. Investiční a poštovní banka Investiční banka, a. s. vznikla rozdělením státního peněžního ústavu Investiční banka na českou a slovenskou část a v roce 1994 se sloučila s Poštovní bankou Investiční a poštovní banka, a. s. V průběhu první vlny kuponové privatizace získali: 42,38 % privatizační investiční fondy, 7,2 % drobní akcionáři, 3 % Restituční investiční fond a 47,42 % bylo převedeno na Fond národního majetku. Banka byla plně privatizována v roce 1998, kdy státní podíl koupila Nomura Europe plc pak ČNB zahájila s IPB řízení o odebrání licence z důvodu poklesu kapitálové přiměřenosti na méně než 1/3 stanoveného poměru. Současně byla k podepsána smlouva o prodeji IPB mezi ČNB a ČSOB. ČSOB pak převzala veškerá aktiva a pasiva IPB, včetně poboček a zaměstnanců. Živnostenská banka Transformace ze státního peněžního ústavu na akciovou společnost proběhla k V roce 1992 koupili podíl 52 % BHF-Bank a International Finance Corporation. V kuponové privatizaci získaly privatizační investiční fondy 30 % akcií, 12,8 % drobní akcionáři a 5,2 % získal Fond národního majetku. V roce 1998 odkoupila podíl od BHF-Bank německá banka Bankgesellchaft Berlin AG. Od roku 2003 je majoritním akcionářem finanční skupina UniCredito Italiano S.p.A 21

23 Československá obchodní banka Československá obchodní banka měla již od roku 1990 právní formu akciová společnost a vlastníky akcií byly: Ministerstvo financí, Česká národní banka, fond národního majetku a Národná banka Slovenska (k ). Privatizována byla v roce 1999, kdy se majoritním vlastníkem stala belgická KBC bank 23 Z předešlých odstavců je zřejmé, že privatizace čtyř státních peněžních ústavů a jednoho ústavu v právní formě a. s. probíhalo od roku 1992 až do roku 2001, kdy proběhla poslední fáze privatizace Komerční banky, a. s. Výsledek privatizace byl v každém případě ovlivněn oddalováním prodeje podílů jednotlivých bank. Z toho vyplývá, že následkem tohoto oddalování bylo značné snížení zisků z prodeje státních podílů. Jako příklad bych uvedl Komerční banku, která se v roce 1998 dostala do ztráty, čímž se snížila cena akcií na trhu. Jiné banky musely být před prodejem oddluženy, čímž se prakticky snížil výnos z prodeje. Někteří ekonomové (např. Jiří Weigl) kritizují i fakt, že prodej nebyl transparentní a některé prodeje byly podezřelé a značně nevýhodné. Jestliže shrneme výsledek privatizace do jedné věty, můžeme říci velmi výhodný obchod pro akcionáře a velmi nevýhodný obchod pro stát, protože mu zůstaly stovky miliard v problémových úvěrech, které převzala Česká konsolidační agentura, tím rozumíme stát Spořitelní úvěrová družstva Spořitelní a úvěrová družstva vznikala od roku Na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech tak byla obnovena tradice lidového peněžnictví ve formě spořitelních a úvěrových družstev. Družstevní záložny mohly vznikat za poměrně benevolentních podmínek minimální základní jmění bylo stanoveno na Kč, minimální počet členů družstva 23 údaje o privatizaci a konkrétní data o procentních podílech privatizovaných bank jsou čerpané z: Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, s a z výročních zpráv bankovního dohledu za rok 2000 a

24 30 a povolení úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ). Další podmínkou bylo, že v obchodním názvu musí být jedno z následujících označení: - spořitelní a úvěrové družstvo - družstevní záložna - spořitelní družstvo - úvěrové družstvo Oproti bankám zde nebyla povinnost pojištění vkladů a také zde nebyly žádné požadavky na odbornou způsobilost. Družstevní záložny mohou poskytovat dle 3, odst. 1 a 2 zákona č. 87/1995 Sb. svým členům tyto služby: (1) a) přijímání vkladů od členů, b) poskytování úvěrů členům, c) finanční leasing pro členy, d) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků pro členy, e) poskytování ručení za půjčky a úvěry členů, f) otvírání akreditivů pro členy, g) obstarání inkasa pro členy, h) nákup a prodej cizí měny v hotovosti pro členy, i) pronájem bezpečnostních schránek členům. (2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 je družstevní záložna oprávněna a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank, b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank, c) nabývat majetek a disponovat s ním, d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle odstavce 1, e) obchodovat na vlastní účet s registrovanými cennými papíry, nestanoví-li tento zákon jinak. Těmito službami mohou tedy družstevní záložny konkurovat bankám, například v oblasti úroků z přijatých vkladů, které byly nepřiměřeně vysoké (až k 20 %), úvěry s nedostatečným krytím a také nižší poplatky za služby spojené s vedením 23

25 účtu. Do roku 1999 bylo evidovaných 139 družstevních záložen (z toho 116 zapsaných v obchodním rejstříku), měly členů, kteří měli uloženo 10,5 mld. Kč 24 Právě nepřiměřeně vysoké úroky z vkladů, rizikové úvěry a k tomu také trestná činnost vedení záložen vedly ke krizi a krachu kampeliček v roce Tyto problémy se projevily v polovině roku zastavením a následně poklesem objemu vkladů. Částečný podíl na této krizi měl i stát, protože legislativa upravující podnikání v tomto oboru byla špatná a v podstatě tuto trestnou činnost a způsob vedení záložen umožňovala. Navíc neexistovala povinnost pojištění vkladů, což krizi ještě prohloubilo. Následkem těchto událostí přišli členové záložen o více než 8 mld. Kč tabulka 5 Struktura sekteoru peněžního družstevnictví od roku 1999 do roku Celkový počet družstevních záložen zapsaných v obchodním rejstříku Činné družstevní záložny V likvidaci V konkursu V nucené správě Zdroj: Zpráva o činnosti a hospodaření úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok 1999 V roce 2000 byl zákon č. 87/1995 Sb. novelizován a k nabyl účinnosti zákon č. 100/2000 sb. Tento zákon přikazoval k základnímu kapitálu Kč složit navíc před podáním žádosti o povolení částku Kč, která měla tvořit základní jmění, rizikový a rezervní fond. Působení podléhá povolení ČNB je zakázáno vytváření dceřiných společností a vznikla povinnost pojištění 24 Dle údajů ve Úřad pro dohled nad družstevními záložnami: Zpráva o činnosti a hospodaření úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok ČNB [on-line]. 1999, [cit ]. Dostupné na: < areni/index.html> 24

26 vkladů. Výše pojištění je stejná jako u bank 90 % vkladů, maximálně však EUR Problémy v oblasti družstevních záložen trvaly a řešily se několik let. Například koncem roku 2003, jak vyplývá z tabulky 6, bylo v obchodním rejstříku zapsáno 119 družstevních záložen. Z tohoto počtu však bylo činných pouze 42, v likvidaci jich bylo 45 a v konkursu 32. Na konci roku 2004 bylo v obchodním rejstříku zapsáno již 111 družstevních záložen, z toho činných bylo 33, v likvidaci 44 a v konkurzu 34. tabulka 6 Vývoj sektoru od roku 1996 do roku 2001 Rok Počet družstevních záložen Objem vkladů (100 tis. Kč) zapsaných v obchodním rejstříku Zdroj: Zpráva o činnosti a hospodaření úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok předběžné údaje z roku 2001 Z údajů je zřejmé, že proces ozdravování byl dlouhodobého charakteru a byl dokončen přibližně v roce K je dle dohledu nad družstevními záložnami činných 20 družstevních záložen, což se zdá být konečný počet a sektor již vypadá stabilně Struktura bankovního sektoru - Na strukturu bankovního sektoru můžeme nahlížet z několika úhlů. Jedna z možností, jak členit a sledovat strukturu bankovního sektoru je dle podílu jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě v %, jak na ni nahlíží bankovní dohled. 25

27 tabulka 7 Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě v % Rok Banky celkem Velké banky 68,3 65,6 65,3 65,1 61,5 63,8 62,2 62,1 59,8 Střední banky 12,6 16,4 15,2 13,2 18,2 14,8 16,6 15,8 15,9 Malé banky 8,9 4,1 3,9 3,3 2,6 2,3 3,4 2,0 2,3 Pobočky zahraničních bank 8,4 7,8 11,1 13,6 11,8 12,8 9,6 9,6 10,0 Stavební spořitelny 2,0 3,0 4,5 4,8 5,2 6,3 8,2 10,5 12,0 Banky v nucené správě 4,0 3,1 0,0 0,0 0,7 0,6 0,0 0,0 0,0 Zdroj: Bankovní dohled 2004, ČNB; Bankovní dohled 2001, ČNB Tyto skupiny jsou: - velké banky : bilanční suma nad 100 mld. Kč - střední banky : bilanční suma 15 až 100 mld. Kč - malé banky: bilanční suma pod 15 mld. Kč - pobočky zahraničních bank - stavební spořitelny Další z možností je členění podle vlastnické struktury základního kapitálu bank. Především z hlediska národnostního původu. Jak ukazuje následující graf, největší podíl na základním kapitálu mají země EU. Z uvedeného plyne, že tato struktura je mimo jiné výsledkem privatizace bank a pozdější obchodování s akciemi privatizovaných bank. 26

28 Graf 1 Struktura bankovního sektoru z hlediska vlastnictví bank ,98 44,9 4,01 15, ,3 25,1 50,2 36,2 4,6 2,9 22,1 28,6 4,5 5,5 stát, obce ,6 24,7 21,9 7,7 7,5 37,3 43,5 3,5 3,3 český soukromý USA ,3 4, ,7 8 6,3 58,1 67,5 5,6 6,4 EU ,4 4,4 10,7 12,5 8,1 7,7 73,5 73 3,3 2,4 Ostatní zahraniční 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Bankovní dohled , ČNB Jako příklad můžeme uvést privatizaci České spořitelny, která byla dokončena v roce 2000 a kde, jak uvádí bankovní dohled, rozhodující podíl koupila rakouská Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG a především rok 2001, kdy byla dokončena privatizace Komerční banky, jejíž rozhodující podíl koupila francouzská banka Société Générale. Údaje v grafu jsou však trochu nepřesné, protože několik na první pohled českých bank je vlastněno přes dceřiné společnosti zahraničními vlastníky. Z toho plyne, že např. v roce 2001 činil skutečný podíl zahraničního kapitálu 94,2 % Vývoj v letech 2004 až 2007 Rok 2004 byl významným mezníkem pro českou ekonomiku a samozřejmě také pro český bankovní sektor. Tímto mezníkem je členství v Evropské unii od 25 Česká národní banka: Bankovní dohled ČNB [on-line]. 2001, [cit ]. Dostupné na: < cke_pub/publikace_rz.html> 27

29 1. května Tato významná událost byla také důvodem, pro způsob členění celé druhé kapitoly, protože se vstupem do Evropské unie souvisí i harmonizace právních předpisů týkajících se bank s právem Evropských společenství. Tato harmonizace právních předpisů částečně ovlivnila strukturu bankovního sektoru v České republice, a proto jsem pokládal za vhodné rozdělit tuto kapitolu na období před vstupem do Evropské unie a na období po vstupu do Evropské unie Legislativní změny v oblasti bankovního sektoru po vstupu do EU Legislativní změny a harmonizace právních předpisů byly mimo jiné důležité z důvodu možnosti připojení se k tzv. vnitřnímu trhu, což je jeden ze stupňů ekonomické integrace. Vnitřní trh je společný trh, kde nejsou technické, fyzické a daňové bariéry, které by bránily volnému pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu na tomto trhu. Existence a funkčnost vnitřního trhu je základním předpokladem ke vzniku hospodářské a měnové unie, kde jsou stávající měny členských států nahrazeny jedinou měnou. Měnovou a devizovou politiku v této hospodářské a měnové unii provádí jediná instituce Evropská centrální banka (ECB) a centrální banky jednotlivých členských států by měly zastávat funkci, která by se dala nazvat jako pobočka ECB. S realizací společné měny souvisí kromě volného pohybu kapitálu i liberalizace finančních služeb bankovnictví a pojišťovnictví. Významným dokumentem v této oblasti je tzv. druhá bankovní směrnice č. 89/646/EHS, ve které je založen princip vzájemného uznávání bankovních licencí a zásada kontroly domovským členským státem. 26 Bankovní dohled uvádí, že po vstupu ČR do Evropské unie nabyla účinnosti novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb. Nejzávaznějšími se stala ustanovení, která se týkala povinnosti a práv ČNB vůči orgánům dohledu z ostatních členských zemí a Evropské komisi při výkonu bankovního dohledu, dále upravuje princip jednotné bankovní licence a také ustanovení na ochranu spotřebitele ukládající bankám povinnost zavést účinný postup pro vyřizování 26 Mládenková, I. Měnová a finanční politika EU. Brno, 2005 Masarykova univerzita, 91 s. ISBN

30 reklamací a informovat o nich ve svých prostorách. V roce 2004 proběhla u tohoto zákona novelizace dalšími dvěma zákony. První novela se týká přijetí nového zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o dluhopisech a také zákona o kolektivním investování. Tato novela zákona některá ustanovení přizpůsobila těmto novým zákonům a upravila nejasnosti v harmonizační novele. V důsledku toho ČNB přestala vydávat hypotéční zástavní listy na základě licence a rovněž byla vypuštěna regulace této činnosti ze zákona o bankách a upravuje ji zákon o dluhopisech. Aby definice finanční instituce byla v souladu s právem evropského soudu, byla upravena tak, aby mohla zahrnovat i fyzické osoby. Druhá novela zákona o bankách souvisela s harmonizační novelou zákona o ochraně osobních údajů. Na základě této novely jsou banky výslovně povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat související osobní údaje. Toto se netýká citlivých údajů o fyzických osobách, které jsou potřebné k tomu, aby mohl bankovní obchod proběhnout bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Vyjma novel zákona o bankách nabyly účinnosti se dnem vstupu do Evropské unie tři nové zákony z oblasti bankovnictví v souvislosti s kapitálovým trhem: zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o dluhopisech a zákon o kolektivním investování. 27 Princip jednotné bankovní licence Princip jednotné bankovní licence vychází za svobody poskytování služeb a svobody usazování jakožto zásad, na nichž stojí Evropská unie. Spočívá v tom, že licence, která jejímu držiteli umožňuje provádět licencované činnosti na území státu, jehož orgán licenci vydal (tzv. domovský stát/orgán), zároveň 27 Česká národní banka: Bankovní dohled ČNB [on-line]. 2004, [cit ]. Dostupné na: < cke_pub/publikace_rz.html> 29

31 umožňuje provádět tyto činnosti nebo alespoň většinu z nich i na území jiného členského státu (tzv. hostitelský stát/orgán). Činnost osoby využívající výhod jednotné licence na území hostitelského státu potom podléhá dohledu orgánu domovského státu s výjimkou dohledu nad dodržováním úzce vymezených právních předpisů hostitelského státu. 28 Bankovní dohled uvádí, že však platí povinnost informovat jednak orgán dohledu domovského státu formou obchodního plánu. Orgán dohledu domovského státu tento plán posoudí a v případě přesvědčení o zdraví tohoto záměru, předá informace k příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu. Je zde také možnost výběru, zda podnikat v jiném členském státě EU formou založení pobočky nebo bez založení pobočky. Bez založení pobočky však může jít pouze o ojedinělé činnosti, nemohou tedy být soustavné. Jak uvádí bankovní dohled, pro bankovní strukturu v České republice tato jednotná licence znamená změnu pro devět poboček zahraničních bank se sídlem v členských zemích EU. Tato změna se projevila přechodem do režimu jednotné licence a tím pádem se zodpovídají orgánu dohledu ve svém domovském státě. Do konce roku 2004 oznámilo dle bankovního dohledu záměr provozovat přeshraniční poskytování služeb 63 zahraničních bank z členských zemí EU a jedna česká banka. V roce 2005 takto učinilo již 106 zahraničních bank z členských zemí EU, 2 české banka a 1 česká banka otevřela pobočku na území EU v rámci režimu jednotné licence. Nová Basilejská kapitálová dohoda V souvislosti se vstupem České republiky do EU se připravuje ČNB na zavedení nové kapitálové koncepce Basel II. (návrh této koncepce vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled v roce 1999). Cílem nové kapitálové koncepce je 28 Česká národní banka: Bankovní dohled ČNB [on-line]. 2004, [cit ]. Dostupné na: < cke_pub/publikace_rz.html> 30

32 zvýšení bezpečnosti a stability finančních systémů, posílení konkurenční rovnosti mezi bankami a odpovědnosti managementu banky. Koncepce obecně klade hlavní důraz na přesnější měření rizik a podporu zlepšování řízení rizik v bankách. 29 Koncept Basel II stojí na třech pilířích: 1. pilíř obsahuje metody měření rizik a stanovení kapitálového požadavku pro úvěrové, tržní a operační riziko. 2. pilíř hodnotí dostatečnost kapitálu banky jak bankou, tak i orgánem dozoru 3. pilíř upravuje posílení tržní disciplíny a dosahování transparentnosti trhu prostřednictvím výkaznictví a povinnosti komplexního zveřejňování relevantních informací bankami. (Bankovní dohled 2004) Na nová pravidla se má přejít dle bankovního dohledu během roku 2007, v současné době se projednává návrh zákona, který změní zákony související s přechodem na kapitálovou koncepci Basel II Speciální banky V průběhu času se struktura speciálního bankovnictví částečně změnila. Některé sektory, jako stavební spořitelny jsou ve struktuře bez zásadních změn, jiné oblasti doznaly významných změn. Stavební spořitelny Jak uvádí bankovní dohled většina stavebních spořitelen jsou členy velkých finančních skupin, které působí na českém trhu. Jedna stavební spořitelna byla zařazena v členění české bankovní struktury mezi velké banky, protože splnila podmínku velikosti aktiv (hranice bilančních aktiv je vyšší než 100 mld. Kč). Počet stavebních spořitelen se ustálil na čísle bankovní dohled

33 Konsolidační banka Tento státní podnik k zanikl a od byl nahrazen nebankovní organizací Česká konsolidační agentura (ČKA). Konsolidační banka převedla financování rozvojových projektů na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a ostatní činnosti převzala ČKA. Jejím cílem je dokončit veškeré aktivity a obchody, které převzala od Konsolidační banky a její činnost bude ukončena k bez likvidace. Po zániku přejdou práva a závazky na stát, jakožto právního nástupce v zastoupení ministerstvem financí. 30 Českomoravská záruční a rozvojová banka ČMZRB uvádí, že jejím cílem je podpora rozvoje malého a středního podnikání podle záměrů hospodářské politiky vlády České republiky. Od zaniklé Konsolidační banky převzala financování rozvojových projektů, např. přímá podpora a investice do veřejně prospěšných projektů v oblastech infrastruktur a ekologie. Dle informací uváděných na webové prezentaci této banky poskytuje: - podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů - podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci - zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty V české republice má celkem 5 poboček. 31 Od založení se změnila vlastnická struktura, ČMZRB uvádí,že 72 % akcií vlastní stát (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj) a zbylých 28 % vlastní Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s. Oproti roku 1992, kdy byla banka 30 Česká konsolidační agentura: Historie. ČKA [on-line]. [cit ]. Dostupné na:< 31 Českomoravská záruční a rozvojová banka: Kdo jsme? ČMZRB [on-line]. 2004, č. 2 [cit ]. Dostupné na: < 32

34 založena, tak získal stát 23 % podíl navíc a z původně pěti bank, zůstaly pouze tři. Česká exportní banka Poskytuje státní podporu vývozu pomocí vývozních úvěrů a poskytováním a financováním služeb souvisejících s vývozem. 32 Její struktura se oproti období před vstupem do EU nezměnila. Družstevní záložny Viz podkapitola Spořitelní a úvěrová družstva Hypoteční bankovnictví V oblasti hypotečního bankovnictví se odehrálo několik změn. Od roku 2004 není vydávání hypotečních zástavních listů podmíněno vydáním licence ČNB, ale řídí se zákonem o dluhopisech. Jak uvádí zákon o dluhopisech, tyto hypoteční zástavní listy mohou vydávat pouze české banky (s českou i zahraniční účastí). Další změna je v účelovosti hypotečního úvěru, kdy nemusí sloužit pouze k pořízení nebo výstavbě nemovitosti, avšak musí být nemovitostí zajištěn. Nemovitost, která slouží ke krytí hypotečních zástavních listů může být kdekoliv na území EU. 33 Hypotéky na českém trhu poskytují téměř všechny banky, dvě banky Hypoteční banka, a. s. (právo vydávat hypotéční zástavní listy vlastní od roku 1995 a byla první specializovanou bankou na hypotéční úvěra v ČR a své produkty nabízí také ve třech dalších bankách 34 ) a Wüstenrot 32 Česká exportní banka [on-line]. [cit ]. Dostupné na: < 33 Česká národní banka: Bankovní dohled ČNB [on-line]. 2004, [cit ]. Dostupné na: < cke_pub/publikace_rz.html> 34 Hypoteční banka: Informace o bance. [on-line] [cit ]. Dostupné na: < 33

35 hypoteční banka a. s. (licenci má od roku ) jsou banky na hypotéky specializované Struktura bankovního sektoru Struktura podle vlastníků Vlastnická struktura bankovního sektoru se mění podle různých podnětů. Jedním z těchto podnětů je např. navýšení základního kapitálu, které se do vlastnické struktury promítne podle toho, zda k navýšení došlo v bance vlastněné tuzemským nebo zahraničním bankovním subjektem. Vlastnickou strukturu může také ovlivnit sloučení bankovních subjektů, jako např. v roce 2004, kdy, jak uvádí bankovní dohled, se sloučila BAWAG Bank a BAWAG Interational bank CZ a vznikla BAWAG Bank CZ, čímž poklesl celkový základní kapitál bankovního sektoru. Vlastnickou strukturu může také ovlivnit nárůst obchodních aktivit. Vlastnická struktura bankovního sektoru v České republice je dle údajů bankovního dohledu přiblížena v grafu 2 Graf 2 Původ kapitálu v českých bankách k Český Zahraniční ,3 96,7 Velké banky 40,4 Střední banky 59,6 49,9 50,1 50,349,7 malé banky stavební spořitelny 17,9 82,1 celkem zdroj: bankovní dohled 2005 Vlastnictví podle výše kapitálu Bankovní dohled také uvádí, kolik bankovních subjektů bylo ve 100 % zahraničním vlastnictví, kde zahraniční vlastnictví převažovalo a naopak, kde 35 Wüstenrot [on-line]. [cit ]. Dostupné na: < 34