Vzdělávání k aktivnímu občanství a zájmu o EU

Transkript

1 Doporučení studentů formulována TTEH v rámci vzdělávacího programu Žiju v demokracii Vzdělávání k aktivnímu občanství a zájmu o EU Na základě materiálů z uskutečněných akcí zkompletovala Markéta Krejčí, členka Programové sekce think-tanku Evropské hodnoty Think-tank Evropské hodnoty je nevládní odborná instituce bránící liberální demokracii.

2 Úvod Následující text završuje několikaměsíční vzdělávací program Žiju v demokracii, jehož hlavním posláním je vést mladé lidi k sebevědomému, aktivnímu a zodpovědnému občanství jakožto základnímu pilíři demokracie. Díky tomuto programu, který vznikl za podpory Evropského parlamentu, se studenti dozvěděli více o jeho činnosti, ale i o fungování Evropské unie obecně a jejích dopadech na životy unijních občanů. V rámci programu bylo v období 9/2016-6/2017 uspořádáno se studenty středních škol napříč Českou republikou 16 workshopů, po kterých následovala diskuze s českými europoslanci a poslanci či případně dalšími osobnostmi veřejného života. Jednalo se zejména o studenty gymnázií, programu se však účastnilo i několik středních odborných škol. Obsah se týkal mimo jiné následujících témat souvisejících s životem v demokracii: Demokracie a politický systém Proč se lidem žije jinak v demokracii a diktatuře Informace a média Jak se vyznat v labyrintu informací Sebevědomé občanství Jak mohu něco změnit Mezinárodní politika Co hýbe dnešním světem Mimo jiné se diskutovalo o základních demokratických principech, členství České republiky v Evropské unii, fungování a politikách EU, současném dění a výzvách, kterým Evropská unie čelí. Celý blok byl založen na interakci mezi žáky a lektorem či osobností zejména z řad českých europoslanců. Studenti dostali svůj prostor před zúčastněnými projevit své obavy, názory, problémy, se kterými se potýkají, a dotázat se prakticky na cokoliv, co je k tématu zajímalo. Následující dokument má dva hlavní cíle jednak prodiskutovat otázku veřejné angažovanosti mladých lidí v obecném kontextu české politické kultury, jednak konvertovat zjištění z uspořádaných sezení na středních školách do souvislého souhrnu zahrnujícího to, co studenty v souvislosti s EU nejvíce zajímá, v čem vidí její největší přínos, co od ní očekávají a co jim naopak na Evropské unii vadí. Text pak především obsahuje řadu doporučení vycházejících od studentů, která jsou v této formě předkládána českým europoslancům. Skrze ně mohou sloužit k formulaci politik Evropské unie ve vztahu k mladé generaci s cílem kultivovat angažovanost a pozitivní vztah mladých lidí k Evropské unii. 1

3 (Ne)zájem o politiku u mladé generace Podle průzkumů veřejného mínění mezi mladými Evropany těsná většina dotázaných považuje evropské volby za nejlepší možnost, jak participovat ve veřejném životě Evropské unie. 1 Zároveň však statistiky ukazují, že politická aktivita mladých lidí neustále klesá, což se projevuje právě ve volbách, kde jejich účast dosahuje tristně nízkých hodnot. Důvodů je uváděno hned několik přes apatii, frustraci, až po prostý nezájem. Ty jsou odrazem jednak aktuální socio-ekonomicko-politické situace, tak dlouhodobějších fenoménů, jako je česká politická kultura či nastavení systému vzdělávání. Přes to, že se úroveň vzdělávání v České republice těší světové reputaci, a i z hlediska životní úrovně je na tom Česká republika poměrně dobře, česká politická kultura stále zaostává za vyspělými západními demokraciemi. Podle veřejných průzkumů napříč populací politické strany dostatečně nekomunikují s veřejností, což mělo za následek ztrátu důvěry tradičních politických stran. Rovněž zde stále přetrvává pasivní rezistence proti politickému systému a neochota účastnit se veřejného života. Češi se domnívají, že nemají mnoho možností něco ovlivnit a že stát dostatečně nenaslouchá jejich potřebám. 2 Jak dokládají pravidelné průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, jejich postoj k Unii je dlouhodobě spíše skeptický. 3 Tyto vzorce se, bohužel, přenášejí na generaci mladých lidí, kteří ještě nedokončili sekundární vzdělávání, a pro které jsou názory příbuzných jedním z primárních zdrojů, ze kterého si vytvářejí názor na události kolem nich. I přes to, že se jedná o generaci, která na rozdíl od jejich předchůdců vyrůstala v demokracii a která má prakticky neomezený přístup k informacím, mladí lidé přebírají ve vztahu k EU řadu stereotypů. Nicméně jsou to právě oni, kdo projevují větší spokojenost a větší hrdost na členství v EU, přičemž s přibývajícím věkem roste skepse vůči Unii. 4 Pokud bychom se měli zaměřit na samotné znalosti o Evropské unii, hlubší povědomí o tématu mají hlavně studenti maturitních ročníků gymnázií a zejména jedinci, kteří plánují absolvovat terciární vzdělávání v oblasti humanitních a souvisejících oborů. Navzdory veřejným průzkumům je však z přímého kontaktu se studenty sekundárních škol zřejmé, že pokud k tomu mají příležitost, projevují zájem o politiku a veřejné dění i v případech, které zdaleka nesouvisí s jejich studiem. Překvapivá je zejména značná vnímavost studentů odborných škol a učilišť, které i přes časté předsudky a porovnávání s elitními školami a gymnázii v mnohých případech projevují větší zájem o současné dění a potřebu o něm otevřeně komunikovat. Tento zájem či prostá zvídavost se však mnohdy setkává s nízkou nabídkou ze strany studijních institucí či nedostatkem diskuze na téma EU v rodinném prostředí. A vice versa. Tam, kde jsou studenti vyzýváni o těchto tématech mluvit, tam existuje větší poptávka po vědomostech o EU Viz Vodička, Karel, Ladislav, Cabada Politický systém České republiky: historie a současnost. Praha: Portál. Pehe, Jiří Politická kultura v České republice. Pehe.cz, (online). Dostupné z: ( ) Ibid 2

4 Jaká témata středoškoláky zajímají Hlavní téma, které středoškolské studenty zajímá, je samotné fungování Evropské unie. Ostatně valná většina souhlasí s tím, že je důležité, aby se mladí Evropané dozvěděli více o pravomocech a politikách EU. Studenti zároveň upozornili na skutečnost, že je na českých středních školách stále kladen značný důraz zejména na tradiční předměty jako matematika a český jazyk, zatímco společenské vědy jsou spíše na druhé koleji. Nemluvě o výuce reálií Evropské unie, která je mimo gymnázia mnohdy až ignorována. Hlavním zdrojem informací o EU a zpravodajství obecně jsou pro středoškolské studenty média, především pak sociální sítě. V této souvislosti bylo otevřeno také kontroverzní téma vnímání Unie v Česku. Studenti zmínili, že v českých médiích převládá negativní obraz EU, který ovlivňuje či dokonce deformuje jejich postoj k EU. V rámci diskuzí proto chtěli vysvětlit řadu stereotypů panujících o EU, na které si dle svých slov nedokáží z nedostatku informací udělat vlastní názor. V této oblasti by uvítali větší osvětu či kampaň zaměřenou na vyvrácení euromýtů, která by podle nich pomohla zlepšit obraz o EU v České republice. Mezi studenty existuje zřejmá poptávka po vědomostech o EU a fungování jejích institucí, která by jim usnadnila orientovat se ve světě kolem, ale také o EU kriticky debatovat. Lepší informovanost o pravomocích Evropského parlamentu, jednotlivých kandidátech a jejich každodenní činnosti je podle nich též předpokladem pro to, aby se do budoucna zúčastnili evropských voleb. Zároveň však souhlasí s tím, že asi nejlepší cestou je pro ně výuka v rámci sekundárního vzdělávání či jednorázové přednášky a diskuze na školách, jelikož si volný čas na samostudium nenajdou. U vyšších ročníků středních škol je značný zájem o možnosti, které spolupráce v Evropě a evropská integrace přináší na poli vzdělávání a povědomí o kompetencích EU v této oblasti. Sami studenti téma vzdělání a uplatnění po ukončení studia vnímají jako jeden z nejdůležitějších aspektů svého zájmu o život v EU. Evropskou unii si primárně spojují s možností studia, práce a žití v dalších zemích EU tedy s volným pohybem osob. Studenti obecně vědí o existenci programu Erasmus+, který citovali jako jednu z hlavních výhod členství v EU. O příležitost vycestovat díky Unii do zahraničí projevují velký zájem, avšak o možnostech mobility u středoškoláků příliš nevědí, jelikož měli podobné programy doposud spojené spíše s vysokoškolským studiem. O studiu střední školy v zahraničí sice neuvažovali, nicméně pokud by měli příležitost účastnit se krátkodobého výměnného pobytu či exkurze, této možnosti by jistě využili. Rovněž by uvítali zapojení do mezinárodních projektů mládeže pokrývající nejen evropské země, ale i další kontinenty možnosti, které se jim doposud v této oblasti skrze školu či lokální organizace nabízely, považují za nedostatečné. Za přednosti spolupráce v rámci EU považují rovněž výhody plynoucí spotřebitelům z volného pohybu zboží a služeb. Hojně využívají zejména nákup zboží na internetu, vřele však uvítali i nedávnou regulaci cen roamingu, která by bez akce Evropské unie nebyla myslitelná. Mezi pozitivními aspekty dále jmenují dostupnost zahraničních specialit v České republice a obecně zvýšení nabídky produktů na českém trhu. Studenty zajímalo také aktuální dění a jeho dopad na budoucnost EU. Konkrétně se ptali na to, jak migrační krize, islámský terorismus, Brexit, ukrajinský konflikt a současný stav vztahů s Ruskem mohou ovlivnit fungování EU. Co se však ukázalo je, že mají problém těmto otázkám, jež denně plní média a veřejný diskurz, porozumět, natož si na ně vytvořit názor. To se promítalo i v rámci workshopů zaměřených na získávání informací, kde se studenti ptali hlavně na to, kde mají hledat informace, jaké internetové zdroje můžou považovat za důvěryhodné, kterým médiím věřit a 3

5 k čemu by měli být raději skeptičtí. Studenti přiznali, že výuka mediální gramotnosti na středních školách není dostatečná, i když ji považují za důležitou. V této souvislosti někdy poukázali také na přítomnost názorových sporů mezi nimi a jejich rodiči, které mohly pramenit právě z rozdílné úrovně mediální gramotnosti, a to hlavně v těch případech, kdy jejich rodiče čerpají informace především z večerních zpráv na soukromých televizích, zatímco oni se díky internetu dostávají k širšímu okruhu informací. Pozitivním signálem je však samozřejmost, s jakou přistupují k potřebě výuky cizích jazyků a používání jiných než pouze českých zdrojů. Čeští středoškolští studenti však mají pocit, že jsou oproti mladým lidem v západních zemích v tomto ohledu znevýhodnění. Proto by uvítali více možností a větší podporu při výuce jazyků, například v podobě jazykových kurzů či letních kempů. Finanční důvody byly jmenovány jako jeden z hlavních faktorů, který je odrazuje či jim brání navštěvovat jazykovou školu. Čeho se v souvislosti s členstvím v EU obávají Na úvod je nutno zmínit, že na otázku, co se studentům vybaví, když se řekne Brusel, je u středoškoláků častou odpovědí přebujelá byrokracie, a to i přes to, že si ve skutečnosti třeba ani nedokáží představit objem úředníků Evropské komise ve vztahu k jejich působnosti. Z tohoto obecně sdíleného mýtu pak pramení i jejich negativní postoj k narůstání moci bruselských úředníků. Studenti často zmiňovali potřebu minimalizovat administrativní zátěž EU a delegovat na EU jen ty záležitosti, které by Česká republika nebyla schopna sama lépe provádět. Evropská legislativa by podle nich měla být srozumitelnější a neměla by Českou republiku příliš omezovat. Velkým překvapením pro ně proto bylo porovnání s českou byrokracií. U studentů v prvé řadě zaznívají obavy ohledně budoucnosti Evropské unie a jejím možném rozpadu v kontextu Brexitu a migrační krize. Studenty zajímaly výhody i nevýhody vystoupení Velké Británie z EU pro obě strany, přičemž vyjádřili své přesvědčení o tom, že je pro Českou republiku lepší, aby zůstala součástí Evropské unie. Členství České republiky v Unii hodnotí jako jednoznačně pozitivní, nicméně na její účet padla i řada kritických slov. Již během workshopů někteří ze studentů vyjádřili svoje obavy z přílišného zasahování státu a EU do soukromí občanů a položili řečnickou otázku, do jaké míry je správné v zájmu ochrany bezpečnosti omezovat svobodu. Též otevřeli téma, zda je možné na jednu stranu důvěřovat institucím a na druhé straně pochybovat o tom, zda tyto instituce často neslouží spíše individuálním, partikulárním zájmům osob v jejich čele. Studenti se obávají, že Unie a její zástupci dělají kroky, které nejsou v zájmu ČR a jejich občanů. Studenti se obávají, že je politika v EU dělána za zavřenými dveřmi a že politici odmítají převzít odpovědnost za svá selhání. Bruselské instituce by měly být otevřenější občanům, aby věděli, kdo je zastupuje a kdo rozhoduje o jejich životech. Jako jedno z řešení studenti navrhovali pořádat školní exkurze do unijních institucí a pravidelné veřejné debaty s unijními představiteli, jelikož se domnívají, že právě osobní kontakt je důležitým pro budování důvěry v politické zástupce. Návštěvu europoslance v rámci školní hodiny považují jednoznačně za faktor, který zlepší jejich chápání fungování EU a Evropského parlamentu a který jim přiblíží faktickou práci českých zástupců v EU. 4

6 Co od EU očekávají, co jim naopak chybí Středoškoláci se cítí být na prvním místě občany ČR, zároveň však i Evropany. Od EU očekávají, že zajistí zejména prosperitu a ochranu jejich osobních práv. Rovněž věří, že je Unie zárukou demokracie a modernizace země. Za oblasti, kterým by EU měla přiřadit nejvyšší prioritu, považují růst a pracovní příležitosti. Co se týče Evropského parlamentu, předpokládají, že bude obhajovat politiky a projekty zaměřené na mládež, ať už v oblasti vzdělávání, mobility či pracovního trhu. Co se týče samotných europoslanců, preferovali by ty jedince, kteří by své volební priority zaměřili na mladé voliče. Oproti průzkumům veřejnosti napříč českou populací není podle středoškoláků nespokojenost s politikou EU či politikou obecně dostatečným důvodem, proč nejít k evropským volbám, spíše naopak. Za důvod, proč by k volbám nešli, označují nezájem o politiku nebo nedostatek vhodných kandidátů či známých tváří na kandidátské listině. Studenti se však domnívají, že hlavním důvodem nízké volební účasti v ČR je zejména nízké povědomí o pravomocích a aktivitách Evropského parlamentu, kvůli čemuž tyto volby považují za bezvýznamné. Od Unie očekávají, že zajistí rovnost a solidaritu mezi členskými státy. Podle studentů by EU měla dělat více pro sbližování životní úrovně a standardů mezi západními a východními zeměmi. Jmenována byla v této souvislosti mimo jiné vyšší cena za zboží horší kvality a nerovnoměrná výše platů v porovnání s jinými členskými zeměmi. Čeští středoškolští studenti se nebojí, že po dokončení vzdělání nenajdou zaměstnání. EU má podle nich pozitivní vliv na pracovní příležitosti, které se jim nabízí. Na druhou stranu očekávají, že EU bude dělat více pro to, aby se platy v České republice přiblížily západním standardům. Výši platu označují za jeden z faktorů, kvůli kterému by přemýšleli o práci v zahraničí, nicméně se až na výjimky kvůli práci do cizí země stěhovat nechtějí. Čeho se bojí je, že po ukončení studia nebudou mít s ohledem na konkurenci dostatečnou kvalifikaci. Od EU proto chtějí, aby zajistila nabídku kvalitního zaměstnání, případně nabídla programy dalšího vzdělávání, stáží či odborné přípravy, které jim pomohou zvýšit konkurenceschopnost na trhu práce. O konkrétních programech EU v této oblasti zaměřené na mladé však nemají prakticky žádné informace. Studenti by uvítali, kdyby Unie motivovala zaměstnavatele, aby studentům poskytovali příležitost již při studiu, v čemž vidí možnost pro osobní zlepšení, ale i větší jistotu možného uplatnění po ukončení studia. 5 Studenti mají pocit, že se úředníci Evropské unie mnohdy zaměřují na zbytečné zákazy a příkazy a často přehlížejí záležitosti, které by měly pozitivní dopad na životní úroveň evropských občanů či by přímo vycházely z jejich požadavků. Obecně věří, že díky evropské legislativě dochází ke zvyšování kvality produkce, a to jak potravinové, tak průmyslové. Jako spotřebitelé rovněž oceňují lepší označování výrobků, díky kterému vědí, co v obchodě kupují. Nicméně kritizují dovoz některých méně kvalitních výrobků do České republiky, zvláště v kontextu nedávné medializace této problematiky. Zde vidí velký prostor, kde by Unie mohla v očích zemí střední a východní Evropy ukázat výhody členství, ale i skutečné úsilí dosáhnout kohezi v rámci Unie. Mezi studenty se našel i názor, že by Evropská unie měla dělat více pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Většina středoškoláků považuje systematické třídění odpadu v českých domácnostech za 5 5

7 poměrně běžnou praxi. Nicméně se domnívají, že západní země plýtvají zdroji a produkují daleko více odpadu než mnohé středoevropské a východoevropské země. Evropská unie by podle nich měla usilovat o šetrnější zacházení k životnímu prostředí napříč členskými státy. Životní prostředí by dle slov studentů mělo být bráno v potaz rovněž v rámci politik zaměřených na růst. Studenti jsou přesvědčeni, že toho lze dosáhnout, například prostřednictvím nejnovějších technologií a výzkumu. Co studentům na EU nejvíce vadí Studentům středních škol nejvíce vadí, že je politické rozhodování v EU nesrozumitelné a že mají jen málo možností, jak jej ovlivnit. Z tohoto důvodu EU považují spíše za administrativní těleso než za komunitu, kterou mají možnost formovat a měnit. Rovněž převládá názor, že je EU ekonomický, ne politický celek, i když se shodnou na potřebě politické spolupráce mezi členskými státy. Středoškoláci mají pocit, že jsou z rozhodování o věcech, které ovlivní jejich budoucnost, vyloučeni. Politici podle nich při rozhodování o současných politikách neberou dostatečně v potaz dopady pro budoucí generaci, kterou zasáhne většina přijatých opatření. Zároveň však nevědí, jak by se mohli zapojit, jelikož je nikdo cíleně nevyhledává, ale ani nevede k tomu bavit se o veřejných záležitostech, které řeší zejména se svými vrstevníky. Za možnost, jak by se mohli podílet na dění v EU, považují online sociální platformy, které by jim poskytly prostor pro vyjádření k důležitým otázkám. Obecně pozitivně se studenti vyjadřují k unijní podpoře prostřednictvím strukturálních fondů, díky kterým byla v ČR uskutečněna řada projektů, které by bez unijní pomoci nebyly možné. Zároveň jim však vadí, že Unie často financuje programy, které nejsou vždy dobré a které považují spíše za plýtvání penězi členských států. Evropská unie by podle nich měla lépe zvážit, jak nakládat s finančními prostředky a které investice jsou skutečně užitečné. Studenti si rovněž kladou otázku, nakolik tyto projekty opravdu slouží veřejnému dobru a nakolik osobnímu obohacení některých jedinců. Po Unii chtějí, aby lépe dohlížela na vynakládání unijních peněz, ale rovněž aby přehodnotila, do čeho vkládá energii a peníze. V této souvislosti navrhují, aby se Unie více zaměřila na boj proti korupci a snižování nákladů souvisejících s nadbytečnou administrativou. 6

8 Závěr: Z diskuzí na středních školách je zřejmé, že studenti, nehledě na to, zda navštěvují odborné školy či gymnázia, mají zájem dozvědět se více o fungování, politikách a pravomocech Evropské unie, ale také více participovat na jejím rozhodování. Nicméně převládá názor, že nejsou v tomto ohledu dostatečně podporováni, ať už v rámci rodinného prostředí, kde se v mnoha případech setkávají se skepsí a nedostatkem vědomostí ohledně dopadů českého členství v EU, tak i v rámci sekundárního vzdělávání, které nenabízí prostor pro diskuzi o veřejných otázkách, ale ani ze strany politiků, kteří při přijímání rozhodnutí nedostatečně reflektují nastupující mladou generaci. Školství by mělo vychovávat k aktivnímu přístupu v rámci občanské výchovy od základní školy, jelikož mládež má na střední škole mnoho nezodpovězených otázek, které jsou důležité. Pokud chceme, aby mladí lidé byli navyklí zajímat se o události kolem sebe a participovat ve společnosti, je nezbytné, aby si nebyli vědomi jen toho, že je Česká republika součástí mezinárodní organizace Evropská unie, ale i toho, co jim Unie jako svým občanům přináší a jaký dopad má naše členství na jejich život. Mladí lidé by se měli o možnostech, které jim Unie nabízí, ať už se jedná o cestování, vzdělávání či ochranu práv, dozvídat již od útlého věku, v opačném případě tyto možnosti nevyužívají. Studenti prakticky nevědí o konkrétních unijních programech, které pro ně byly vytvořeny. Nejčastěji jmenovaný byl program Erasmus+, který studenti vnímají jako jednu z předních výhod Unie. Avšak i ten si spojovali spíše s vysokoškolským studiem. Nicméně pokud chceme využít zvídavosti a zájmu mladých lidí, je potřeba je oslovovat a zapojovat dříve než v rámci terciárního studia. Informace o EU nejsou mimo gymnázia dostatečně zahrnuty do výuky společenských věd a i když si studenti uvědomují značné dopady Unie prakticky ve všech oblastech jejich života, hlavní informace o Unii přejímají z médií. Proto přebírají řadu stereotypů, které se šíří veřejnou debatou, a mají někdy problém rozlišit realitu spojenou s EU od euromýtů. Cílem by mělo být zužitkovat jejich zvídavost, zvláště s ohledem na to, že mladí lidé se v porovnání se zbytkem populace řadí k těm optimističtějším ohledně EU. Prvním krokem směrem k budování uvědomělých a aktivních občanů by tedy mělo být již samotné přizpůsobení systému vzdělávání této skutečnosti. Praktické workshopy politiků, europoslanců a pracovníků různých ministerstev a institucí rovněž přinesou více povědomí o EU z teoretické roviny do praxe. Na setkání s europoslanci, která proběhla v rámci tohoto programu, studenti nejvíce ocenili právě to, že mají konečně konkrétní představu o tom, co je obsahem práce europoslanců a jaký význam má Evropský parlament. V neposlední řadě je otázkou také kvalita celoživotního vzdělávání pedagogů, kteří občanskou výchovu vyučují. Je potřeba, aby předkládali žákům a studentům relevantní informace a řešili aktuální diskutovaná témata dnešní doby včetně jejich možností zapojení se do systému vzdělávání i pracovního uplatnění v EU. 7

9 Líbí se Vám, co děláme? Podpořte nás! Naše práce je možná jen díky darům lidí, jako jste Vy. Můžete využít tento formulář: Nebo můžete poslat svůj dar přímo na transparentní účet Evropských hodnot: /2010. Evropské hodnoty z.s Think-tank Evropské hodnoty je nevládní odborná instituce bránící liberální demokracii. Naší vizí je svobodné, bezpečné a prosperující Česko ve střední Evropě, která je pevnou součástí Západu. Pomáháme čelit agresivním režimům, radikalizaci uvnitř společnosti, šíření autoritářských tendencí a extrémistických ideologií včetně islamismu. Politikům předkládáme odborná doporučení a systematicky sledujeme a hodnotíme jejich práci. Za základní prvky vysoké politické kultury považujeme aktivní občany, zodpovědné politiky a soudržnou společnost, která sdílí hodnoty svobody a demokracie. Od roku 2005 se jako nevládní nezisková organizace, která není spojena s žádnou politickou stranou, věnujeme výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádáme konference, semináře a školení pro odbornou i širší veřejnost. Na svých akcích zprostředkováváme dialog mezi politiky, odborníky, novináři, podnikateli i studenty. THINK-TANK EVROPSKÉ HODNOTY Na baště sv. Jiří 260/11, CZ Praha 6 Hradčany info@evropskehodnoty.cz facebook.com/evropskehodnoty 8