7 věcí, které se vyplatí sledovat na toaletě! Odhalíte tak cukrovku i problémy se srdcem

Transkript

1 7 věcí, které se vyplatí sledovat na toaletě! Odhalíte tak cukrovku i problémy se srdcem Když vše funguje, jak má, nad chozením na toaletu se moc nezamýšlíte. Pokud však přijdou problémy, možná se stydíte mluvit o nich nahlas. Udělali jsme to za vás a zeptali se odborníků, co už zavání zdravotními problémy. O nutnosti dodržovat doporučený pitný režim se mluví neustále. Jak má ale vypadat ideální vylučování, o tom už možná jasno nemáte. Podívali jsme se na časté problémy, které řeší na WC nejedna žena. Problém první: Musíte moc často Jestliže vypijete doporučené dva litry denně, není divu, že vás to na toaletu žene několikrát za den. U zdravého močového měchýře se jeho kapacita pohybuje od 150 do 350 ml, maximálně 450 ml, popisuje prim. MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha. Normální je do 10 močení za den, 8x během dne, 2x v noci, dodává lékařka. Častější močení může být příznakem nejrůznějších onemocnění, a to nejen urologických. Například když člověk většinu toho, co vypije, vymočí v noci, zjišťuje se, jestli má zdravé srdce. Nebo když člověk moc nepije, a přesto chodí čůrat často, zkoumá se, zda netrpí cukrovkou, říká Michaela Matoušková. Častěji na toaletu chodí i těhotné ženy, tam o nemoc nejde.

2 Problém druhý: Na čůrání si neuděláte čas Chodíte-li naopak podezřele málo, pravděpodobně přijímáte málo tekutin. Rovněž odkládání močení není zdravé. Stagnuje-li moč delší dobu v měchýři, hrozí, že se v něm pomnoží bakterie, nebo že se vytvoří písek a vznikne kamínek. Mohou se také povolit uzávěrové mechanismy, které brání zpětnému návratu moče do ledvin, a to může vést až k selhání ledvin, vyjmenovává lékařka. Problém třetí: Nutí vás to, ale nic neteče Pocit naplněnosti měchýře mohou ovlivnit různé anatomické či endokrinní změny. U žen se často problémy objevují v těhotenství nebo klimakteriu. Zpravidla je ale příčinou překážka někde na cestě (kámen, nádor, vrozená vada) a moč se nemá kudy dostat z těla ven. To způsobuje bolest, nekontrolovaný únik moči, ale hrozí i přemnožení bakterií a riziko infekce. Vyšetření je rozhodně na místě. Problém čtvrtý: Moč má zvláštní barvu Zbarvení moči souvisí s pitným režimem. Hodně světlá moč vypovídá o dobrém pitném režimu. Pijete-li nedostatečně, je moč tmavší a zahuštěná. Zabarvení mohou mít na svědomí některé léky, ale i potraviny jako chřest, mrkev, aloe nebo řepa zejména ta vás snadno vyleká, v moči vypadá jako krev. Je-li ale moč podivně zbarvena delší dobu, nejlépe napoví lékařské vyšetření. Červená moč signalizuje nádor, kameny nebo vrozené vady. Tmavá moč bývá při žloutence, do oranžova se zbarvuje

3 při užívání léků, například proti tuberkulóze, říká Michaela Matoušková. Problém pátý: Krev v moči Není-li za červenou močí jídlo ani menstruace, nemusíte se hned obávat rakoviny. Velmi častou příčinou je totiž obyčejný zánět močových cest. Infekce se většinou ohlašuje pálením, řezáním, častým nucením na močení, únavou, někdy i horečkami a právě krví v moči. V takových případech je nutné začít okamžitě s léčbou, vysvětluje urolog MUDr. Jaroslav Porš z Nemocnice Turnov. Vhodné jsou brusinkové extrakty. Je třeba také dostatečně pít a vyvarovat se dráždivých pokrmů a nápojů, jako jsou ostrá, kořeněná jídla či silná káva. Pomáhá také omezit alkohol a sladké. Ideální je nemoc rozeznat již v zárodku a zahnat ji, než propukne v plné síle, kdy zabere již jen léčba antibiotiky. Problém šestý: Nepřirozený zápach Stejně jako zabarvení moči by vás neměl nechávat lhostejnými nepřirozený zápach. Často souvisí s dehydratací, viníkem mohou být i léky, například antibiotika. Rovněž přemíra bílkovin v jídelníčku mění aroma moči, cítit tak můžete být při nadměrné konzumaci masa. Trápí-li vás zápach moči dlouhodobě, neodkládejte vyšetření u lékaře. Zápach může souviset s infekcí, cukrovkou i selháváním ledvin. Problém sedmý: Když to občas neudržíte Pokud výjimečně nedoběhnete s plným močákem nebo vás zradí

4 záchvat smíchu, je z toho trapas, ale o vašem zdraví to nic neříká. Častější únik ale už nepodceňujte. U žen se problémy zhoršují v těhotenství, po porodu nebo v menopauze, nebojte se o nich mluvit se svým gynekologem. Není nutná hned operace, může pomoci pravidelné posilování, redukce váhy, lepší režim životosprávy či léky. Článek je převzatý z portálu Prozeny.cz, kde vyšel Chodit na záchod často je lepší, než moč zadržovat. Hrozí i selhání ledvin Chodíte na malou až desetkrát za den a připadá vám to příliš? Podle lékařů se nemáte čeho bát, pro vaše zdraví jde o optimální číslo. Naopak zadržování moči může vést až k selhání ledvin. Chodíte na malou až desetkrát za den a připadá vám to příliš? Podle lékařů se nemáte čeho bát, pro vaše zdraví jde o optimální číslo. Naopak zadržování moči může vést až k selhání ledvin. Čirá a světlá moč svědčí o dostatečném pitném režimu a ukazuje tak ideální stav. Závažný problém však může signalizovat, pokud se zbarví do červena. To může upozorňovat na ledvinové kameny, vrozené vady, ale také na přítomnost nádoru. Tmavá moč se zase objevuje při žloutence, může poukazovat i

5 na onemocnění jater. Některé léky ji zase mohou zbarvit dooranžova. Někdy nás ale také zmate falešný poplach, když se pacient zděsí při pohledu na tekutinu v míse s nádechem do rudé až fialové. Na vině může být klidně i červená řepa k obědu, která moč zbarví, vysvětluje Michaela Matoušková, primářka v Centru komplexní urologické péče Urocentrum Praha. Močit desetkrát denně je ideální Barva ale není zdaleka jediný ukazatel. Také množství moči, kterou za den tělo vyloučí, je důležitý faktor. Muži i ženy mají močový měchýř stejně velký. Tedy i potřeba zajít si takzvaně na malou by měla být plus minus stejná, přičemž číslo, které lékaři uvádějí jako optimální, je desetkrát za den. Přesněji osmkrát přes den a dvakrát v noci. Pokud se tedy pitný režim pohybuje kolem dvou a půl litru tekutin denně. Ten, komu stačí vymočit se ráno, v poledne a večer, si může být jist jedním je to málo. Na vině může být nedostatečný pitný režim, ale i špatné fungování ledvin. Obzvláště nebezpečné může být, pokud dotyčný močení často zadržuje. Stagnuje-li moč delší dobu v měchýři, hrozí, že se v něm pomnoží bakterie, které mohou být důvodem trápení s močovými cestami. Nebo že se v močovém měchýři vytvoří písek, vysráží krystaly, vznikne kamínek, varuje Matoušková. To ale není jediné nebezpečí. Mohou se také povolit uzávěrové mechanizmy, které brání zpětnému návratu moče do

6 ledvin. Pokud se moč zpětně dostane do ledvin, může to vést až k jejich selhání. Kromě množství tekutin, které denně vypijeme, hraje roli také jejich složení. Některé obecně zažité pravdy o tom, jak pomoci ledvinám a předejít urologickým onemocněním, že se ale spíš dostávají do roviny mýtů. Například, pokud jde o pivo. Jeden z velkých mýtů je, že plzeňské pivo zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů. Pacienti by ho mnohdy ideálně chtěli dostat na předpis, říká s úsměvem Aleš Petřík z urologického oddělení Nemocnice České Budějovice. Naopak je prokázáno, že močovým cestám prospívá, pokud se do pitného režimu denně zařadí slabě a středně mineralizované vody. Opačnou službu dělá ledvinám tvrdý alkohol, který podporuje tvorbu kamenů. Pravda o moči: dezinfikovat ani léčit neumí Kapacita zdravého měchýře se pohybuje okolo 500 ml. Udrží toho ale víc, než si myslíme, jednorázově až 900 ml. Staré babské rady říkají, že moč je přírodní dezinfekce. Pokud je moč sterilní, posloužit by tak nejspíš mohla. Ovšem je skutečně sterilní? Při použití moči hrozí, že si do rány zanesete i nežádané látky. Když už, raději si ránu olízněte, protože sliny obsahují ptyalin a ten působí dezinfekčně. V moči žádná taková látka, která by dezinfikovala, není. Pití moči jako léčivá metoda je podle lékařů nesmysl. Moč obsahuje spoustu látek, kterých se tělo chtělo zbavit, a nedává smysl mu je znova podstrkovat. Nesmyslná jen proto i urinoterapie neboli léčba z oblasti alternativní medicíny, při které pacient pije svou vlastní nebo cizí moč nebo se jí potírá, říká uroložka Michaela Matoušková. Článek vyšel na na portále ona.idnes.cz

7 Projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny a České urologické společnosti Časný záchyt karcinomu prostaty MĚJTE PROSTATU POD KONTROLOU Karcinom prostaty, nejčastější nádorové onemocnění u mužů. Nemoc, která si nevybírá a každý rok postihne téměř mužů. Jak je na tom vaše prostata, můžete zjistit, pokud se zapojíte do projektu Časný záchyt rakoviny prostaty, který VZP realizuje ve spolupráci s Českou urologickou společností. Na potřebná vyšetření pak můžete získat příspěvek od VZP ve výši až Kč. KDY PROJEKT PROBÍHÁ: od října 2017 až do listopadu 2018 KOMU JE PROJEKT URČEN: pojištěncům VZP, kteří nedluží na veřejném zdravotním pojištění; mužům ve věku let věku KDE SE DO PROJEKTU MŮŽETE ZAPOJIT: v ordinaci urologické péče (jejich seznam je ZDE a na webových stránkách Nadačního fondu Muži proti rakovině partnera České urologické společnosti pro tento projekt nebo na webových stránkách VZP) Vyšetření je diskrétní, odborníka si vyberete sám, nepotřebujete doporučení od vašeho praktického lékaře. CO K PŘIHLÁŠENÍ POTŘEBUJETE: průkaz pojištěnce VZP

8 CO PROHLÍDKA OBSAHUJE: nadstandardní laboratorní i urologické výkony potřebné k odhalení případného karcinomu KDO PROHLÍDKU HRADÍ: pojištěnec, a to v hotovosti přímo v ordinaci lékaře od lékaře obdrží doklad o úhradě provedené prohlídky a vytištěný lékařem potvrzený elektronický voucher JAK ZÍSKÁTE PŘÍSPĚVEK: na kterémkoli klientském pracovišti VZP předložíte Žádost o finanční příspěvek spolu s originálem dokladu o úhradě prohlídky a voucherem, který vám lékař vystavil od VZP obdržíte na svůj bankovní účet finanční příspěvek v maximální výši až Kč, avšak ne vyšší, než je hodnota úhrady na předloženém dokladu KDY SI O PŘÍSPĚVEK MŮŽETE POŽÁDAT: po ukončení všech vyšetření nejpozději však do konce listopadu 2018 VZP si vyhrazuje právo ukončit projekt v jeho průběhu, a to při vyčerpání přidělených finančních prostředků. Další informace o projektu jsou na Leták k projektu Časný záchyt karcinomu prostaty (PDF) Pochod Za zdravé chlapy 2017 Nemocnice Písek pořádala čtvrtý ročník Pochodu za zdravé chlapy. Smysl pochodu: Mysleme na prevenci urologických nemocí. Není třeba bázně ani strachu z urologických vyšetření. Na trase byla 3 zastavení: 1. onemocnění ledvin a močových cest (Florián) 2. onemocnění prostaty (U Reinerů) 3. onemocnění mužských reprodukčních orgánů (Kamenný most)

9 Informace: Promluvili urologové, poučili letáky, rollupy Zpráva o průběhu akce: I přes nepřízeň počasí se pochodu zúčastnilo cca 120 účastníků. Akce poučila i pobavila účastníky a kolemjdoucí různých věkových skupin. Na jednotlivých zastaveních přednášel MUDr. Ladman, MUDr. Koch i primář urologického oddělení Nemocnice Písek, a.s., MUDr. Handrejch. Letos byly účastníkům předvedeny i různé vyšetřovací pomůcky a nástroje, což se setkalo s dobrým ohlasem a zájmem veřejnosti. Účastníci si například měli možnost vyzkoušet, co cítí lékař při vyšetření per rektum, testovali stupně erekce na vzorníku a nebo si zkoušeli co vidí lékař přes optiku nástroje, jak se operuje prostata, co je vlastně cévka a stent, jak se pomocí endoskopického vybavení vytahuje močový kámen, atd.. V závěru se přítomní mohli pobavit při hudební produkci určné všem věkovým skupinám. Třešničkou na dortu pak byly balonky s logem pochodu. Fotogalerie:

10 Novinka pro pacienty s poruchou močového měchýře Pacientům s poruchou vyprazdňování močového měchýře může pomoci stimulátor nervů voperovaný do těla. Ročně by ho mohlo získat asi 40 lidí, jedná se i o úhradě nové metody z veřejného zdravotního pojištění. Novinářům to řekl přednosta urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Marek Babjuk. Nemocnice léčbu vyzkoušela jako první v Česku. Poruchami močového měchýře trpí asi 17 procent populace. Pokud komunikace měchýře s nervovým systémem neprobíhá správně, projeví se to buď sníženou aktivitou měchýře s obtížným vyprazdňováním, nebo naopak zvýšenou aktivitou, kdy pacient močí často, překotně a dochází k nekontrolovatelným únikům moči, popsal Babjuk. Nová metoda by mohla pomoci oběma skupinám pacientů, používat by se měla ale zejména u snížené aktivity močového měchýře. Pokud se měchýř, o objemu 300 až 500 mililitrů naplní, pocítí zdravý člověk nucení k močení. Nemocný ale tento pocit nemá a moč mu začne samovolně unikat. V Česku je takových případů zaznamenáno několik desítek ročně. Lékaři těmto pacientům dosud nemohli nabídnout žádnou jinou léčbu a oni si museli měchýř pravidelně vyprazdňovat pomocí cévky. Při první operaci se zavede do nervu vedoucího křížovou kostí

11 elektroda, kterou se nejprve vyzkouší, jestli je ovlivněný správný nerv. Poté se do oblasti hýždí natrvalo implantuje neurostimulátor, který vysílá pravidelné impulsy a obnoví tak normální funkci měchýře. Operace netrvá dále než hodinu. Zařízení o velikosti přibližně krabičky od sirek vydrží asi čtyři až sedm let, poté se vybije baterie a je třeba voperovat nové. Metoda se nehodí pro pacienty s neurologickými obtížemi, například s roztroušenou sklerózou, nebo pro ženy s poruchou pánevního dna, například po porodu. Pojišťovny ji zatím nehradí, podle Babjuka se ale o úhradě jedná. Cena první operace, která ověří funkčnost, je asi korun, definitivní stimulátor stojí korun. U první pacientky náklady uhradila firma, která je vyrábí. Únik moči trápí v Česku asi milion lidí. Někdy inkontinence postihne každou třetí ženu, týká se i u mužů. Zdravotní pojišťovny dávají ročně na pomůcky, jako jsou pleny či podložky, až dvě miliardy korun. Častější je zvýšená aktivita měchýře, na kterou existují léky. Článek je převzatý z portálu O zdravotnictví, kde vyšel Příběh pacienta s rakovinou prostaty Obrovské bolesti a samota. Taková je cena, kterou zaplatil třiaosmdesátiletý Josef za léčbu rakoviny prostaty. Nádor je sice pryč, ale podplukovník ve výslužbě má poškozená střeva a nepomáhá mu ani vývod. Přesto věří v lepší časy.

12 Medicína nejsou počty a přes veškeré pokroky v moderní léčbě i těch nejvážnějších nemocí se nedají výsledky vždy odhadnout dopředu. A ne každý příběh má šťastný konec. Takový je bohužel i případ podplukovníka ve výslužbě Josefa L. Ve svých třiaosmdesáti letech má sice protonovými paprsky úspěšně vyléčenou rakovinu prostaty, ale terapie mu vážně poškodila střeva. Bývalý voják se teď každičký den doslova pere s bolestmi a nejrůznějšími zdravotními omezeními. Jiní by to nejspíš asi vzdali. Josef říká, že určitě zas bude lépe a že naděje umírá poslední. Svou vůlí žít a bojovat s bolestmi a bezmocí je příkladem pro nás všechny. Poctivě na kontroly Před dvaceti lety podstoupil Josef operaci prostaty. Od té doby chodil poctivě dvakrát ročně na kontroly. Přesto se u něj po dvaceti letech na prostatě objevil nádor a lékařka rozhodla o hormonální léčbě a radioterapii. Tu ale Josef odmítal kvůli obavám o sexuální život. Už tak ho trápily zvětšená prsa, únava a silné pocení kvůli dávkám hormonů. Musel jsem se třikrát za noc převlékat, říká Josef. Vydržel se takto léčit dlouhých pět let. Když se však nic radikálně neměnilo k lepšímu a cítil stále větší vyčerpání, rozhodl se zkusit jinou možnost. V té době totiž zjistil, že jeho zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu s Protonovým centrem v Praze, a rozhodl se této možnosti využít. Manželka mě v tom kroku podporovala, nebylo co řešit. Byla to šance, říká Josef. Ozařování Chtěl jsem vzít léčbu do svých rukou, mít nad vlastním zdravím a osudem kontrolu. Do centra jsem se objednal. Z prospektů pracoviště jsem vyrozuměl, že moje šance na vyléčení je téměř stoprocentní. Kdo by to nezkusil? Koncem září 2015 léčba začala. Nádor měla Josefovi odstranit série 21 ozařování, kterým předcházela řada vyšetření. Dobrou zprávou

13 bylo, že neměl žádné metastázy, a vyhlídky byly tedy dobré. Do osmnáctého ozáření se Josef cítil dobře. Cesty domů zvládal sám a za ženou se vracel s optimismem. Pak ho ale začaly trápit krvavé průjmy. Po dvacáté proceduře se mu v metru na cestě domů udělalo zle. Nedokázal ovládnout svěrač a krvácel z konečníku. Sotva se v bolestech a s ohromným stresem dopotácel domů. O víkendu nabral trochu sil a rozhodl se, že už nechce v léčbě pokračovat. Lékařka s ním ale nesouhlasila, trvala na tom, že terapii je nutné dokončit. Josef ji poslechl. Když pak byla terapie v květnu u konce, lékaři mě uklidňovali, že potíže by měly brzy odeznít. Dostal jsem čípky a na kontrolu mě pozvali za tři měsíce. Bolesti byly ale tak hrozné, že jsem měl chuť vyskočit z okna. Byly prakticky nesnesitelné, říká Josef. To ho donutilo překonat pocit, aby nebyl na obtíž, a zatelefonoval své lékařce. Ta mu na bolest doporučila kapky. Byl jsem za to vděčný, ale měl jsem strach, jestli je vůbec dostanu, protože lékařka si v telefonu nebyla jistá, jestli nejsou jen na předpis. Nakonec pro ně jela manželka sto kilometrů prakticky na blint. Dopadlo to zaplaťpánbůh dobře, přivezla je, ale nakonec mi stejně moc nepomohly. Operace střev Protože život nebyl kvůli strašným bolestem k žití, Josef se jako bývalý voják obrátil ze žádostí o pomoc na Ústřední vojenskou nemocnici v Praze. Po různých peripetiích lékaři zjistili neprůchodnost střev, která byla důsledkem léčby rakoviny. Kolotoč vyšetření a hospitalizací pokračoval. Nakonec to skončilo vloni v květnu operací, při které mu lékaři odebrali kus střeva. Ani to však Josefovi od bolestí nepomohlo a dramatické potíže se střevy má stále. Musím to zvládnout

14 V současné době čeká Josef na další vyšetření a bojí se, že bude muset jít opět na operaci. Když mě naposledy propouštěli z jičínské nemocnice, kde jsem byl hospitalizován po silném krvácení do střev, lékař mi řekl, že mi nepomůže ani umělý vývod. Poškození je po léčbě moc velké, říká. Ani přes obrovskou smůlu, kterou při terapii měl (vedlejší účinky se totiž objevují při protonové léčbě jen u minimálního počtu pacientů), neztrácí Josef vůli s bolestmi bojovat. Byl jsem i u ředitele Protonového centra, který mi řekl, že pacientů s podobnými problémy mají za celou dobu existence pracoviště jen pět. Vytáhl jsem si asi černého Petra. Stále nemůžu odjet na chalupu, kvůli průjmům nemůžu do divadla nebo na pivko do hospody, když mám povinnosti mimo domov, od rána raději nic nejím. Budu ale věřit, že zase bude dobře, dodává statečně. Přes všechny potíže je vděčný lékařům a moderní medicíně za život. Bez nich by tady nejspíš už nebyl Vytáhl jsem si černého Petra. Nemůžu na pivko s kamarády, ani se ženou do divadla. Ale pořád věřím, že se to změní. Článek Blesk zdraví str. 1 (PDF) Článek Blesk zdraví str. 2 (PDF) Článek byl uveřejněn v Blesku zdraví. Inkontinence problém žen, o kterém se příliš nemluví S občasnou inkontinencí bojuje v průběhu života až 50 procent žen. Nechtěný a vlastní vůlí nekontrolovatelný únik moči pro ně často znamená významný intimní problém, se kterým se velmi obtížně svěřují. K lékaři se tak odváží zajít jen 10 procent

15 z nich. Močový měchýř je svalový vak, který se dokáže roztáhnout natolik, aby zadržel až 500 ml tekutiny. Pokud se měchýř z poloviny naplní, nervová zakončení informují mozek, že je čas ho vyprázdnit. Moč vytéká močovou trubicí, kterou uzavírají dva svěrače. Jeli močový měchýř naplněn, vnitřní svěrač povolí, avšak vnější svěrač lze úmyslně přidržet sevřený a zachovat si tak kontrolu nad močením. Správnou funkci těchto svalů zajišťuje svalstvo pánevního dna, které je umístěno pod močovým měchýřem a obklopuje močovou trubici. Každá čtvrtá žena a každý desátý muž se však v průběhu svého života setkají s tím, že nejsou schopni tento proces kontrolovat. Stresová inkontinence postihuje až 20 % populace Nejčastější formou úniku moči bývá inkontinence stresová nebo také námahová, k níž dochází po náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku a zatnutí břišních svalů. Moč tak uniká při smíchu, kašli, kýchnutí nebo při fyzické námaze. K rozvoji stresové inkontinence přispívá několik známých faktorů. Kromě genetického vlivu je to u žen těhotenství a porod, kdy dochází k povolení podpůrného aparátu pánevních orgánů a ochabování pánevních tkání, upozorňuje Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. z České urologické společnosti. Rizikové faktory stresové inkontinence u žen Hormonální změny během menopauzy Obezita Těžká fyzická práce Chronický kašel Chronická nedostatečnost srdeční nebo ledvin

16 Chronická obstrukční plicní nemoc Cukrovka Neurologické poruchy (roztroušená skleróza, Alzheimerova demence) aj. Inkontinence urgentní V případě inkontinence urgentní se jedná o problém, kdy močový měchýř nedokáže pojmout moč do své plné kapacity a dlouhodobě ji shromažďovat. Tato forma může pacienta postihnout zcela nečekaně. Původcem jsou zpravidla infekce, patologické změny ve stěně močového měchýře nebo nedostatečná koordinace impulzů z mozku. Osoba trpící urgentní inkontinencí pociťuje náhlé a extrémně silné nucení se vymočit, často dojde k předčasnému úniku moči. Inkontinence v těhotenství Samovolný únik moči je až překvapivě častým průvodním jevem těhotenství a porodu. Čím víc dítě roste, tím víc samozřejmě tlačí i na svaly pánevního dna. Ty se tak extrémně napínají, výjimkou není ani jejich poškození. Jak ztrácejí svou účinnost, může docházet právě k samovolným únikům moči. Dobrou zprávou je, že inkontinence, která se objeví v průběhu těhotenství nebo po porodu, často bývá jen přechodná a je možné se jí zcela zbavit. Chce to ale čas a snahu. Spoléhat se na samovolné vyřešení problému se rozhodně nevyplácí. Prvním krokem je vždy návštěva lékaře, ať už je to praktický lékař, gynekolog nebo urolog, který pacientce vše objasní a doporučí nejlepší řešení. Změny, které nastaly v průběhu porodu, u většiny žen postupně odezní. Někdy ale nevymizí a mohou vyústit v trvalou inkontinenci. Správné je proto sdělit svůj problém lékaři, nejen hledat řešení na internetu, jak bývá v dnešní době zvykem, upozorňuje MUDr. Lukáš Horčička, vedoucí lékař

17 urogynekologické ambulance Gona. Podle objemu moči rozlišujeme tři stupně inkontinence První stupeň reprezentující lehkou formu inkontinence představuje únik moči ml během 4 hodin. K úniku moči dochází zpravidla při náhlém velkém zvýšení nitrobřišního tlaku (smích, kašel, kýchnutí). Druhý stupeň odpovídá střední formě inkontinence. Únik moči je zaznamenán už při mírnějším zvýšení nitrobřišního tlaku (chůze po schodech, lehčí fyzická námaha). Ztráta moči během čtyř hodin je ml. Třetí stupeň, těžká forma inkontinence, je charakterizován únikem moči i při minimální fyzické námaze nebo únikem trvalým, bez možnosti jakékoli kontroly. Často je doprovázen i únikem stolice. Během čtyř hodin je únik moči více než 200 ml. Závažnost inkontinence závisí na mnoha faktorech a u pacienta se může rychle měnit. Jiný stupeň inkontinence může pacient zaznamenat v noci, přes den v klidu, nebo při pohybu. Ve stáří se problém objevuje častěji U seniorů má inkontinence většinou jiné příčiny, které se navíc často kombinují, přičemž možnosti léčby těchto příčin mohou být omezené. Léčba je nicméně stejně účinná jako např. ve středním věku, vysvětluje přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. Únik moči je také častější u neurologicky nemocných. Řadí se sem nemocní trpící poruchami vrozenými či získanými v důsledku neurologického onemocnění, např. roztroušené sklerózy nebo parkinsonismu. Zároveň k nám přicházejí pacienti po úrazu například nechvalně známí skokani do neznámé vody, po autonehodě či mozkové příhodě. Péče urologa se pak vždy odvíjí od příčiny potíží s kontinencí moči u pacienta a rovněž zohledňuje možné následky léčby, vysvětluje k tématu primář Urologické kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Libor Zámečník, Ph.D.,

18 FEBU, FECSM. Zbytečná sociální izolace Únik moči je choulostivé téma, o kterém není běžné se svým okolím otevřeně hovořit. Zasahuje do života při obvyklých činnostech a způsobuje nepohodlí v práci, doma atd. Může vést až k vyhýbání se oblíbeným aktivitám, pokud není řešen, může mít negativní dopady na psychiku i partnerské soužití. Schopnost ovládat své základní funkce významně ovlivňuje pocit vlastní důstojnosti. Přiznat si problémy s inkontinencí je pro každého obtížné. Inkontinence je zdravotní problém, který hluboce zasáhne pocity sebejistoty, sebevědomí, sebehodnocení. S prodlužujícím se věkem inkontinentních lidí přibývá a oni musí bojovat s pocity, že jsou staří, odepsaní, že nejsou už k ničemu. Pro přiznání si problému a hledání řešení je proto nesmírně důležitá vnitřní sebejistota. Tedy přiznat si, že přišel problém, který je ale možné řešit, a díky tomu žít dál plnohodnotný život, protože inkontinence není konečná, dodává psychoterapeutka PhDr. Lea Rathausová. Než se problém vyřeší Důležité je při úniku moči používat speciálně k tomuto účelu určené absorpční pomůcky, které pomáhají udržovat kvalitu života. Některé ženy dělají tu chybu, že sáhnou po klasických menstruačních vložkách. Jak ale potvrzuje MUDr. Horčička, bývá to velmi špatné řešení. Použití menstruačních vložek při úniku moči je zcela nevhodné. Moč je řidší a opouští tělo v podstatně větším objemu. K zamezení průsaku na oděv je nutné použít materiály s rychlejší absorpcí. Bakterie obsažené v moči vytvářejí navíc při svém rozkladu silný zápach, jehož pohlcení vyžaduje použití zvláštních technologií. Z mnoha druhů inkontinenčních pomůcek je tedy více než vhodné

19 zvolit takové, které brání protečení, zápachu i vlhkosti. Důležitou roli hraje také diskrétnost a pohodlí. V lékárnách a prodejnách zdravotnických potřeb je k dostání mnoho různých typů, od slipových vložek až po natahovací kalhotky. Každý si tak může zvolit takový druh, který vyhovuje jeho problému i životnímu stylu. Jaké jsou nejnovější trendy v léčbě inkontinence? Při lehké formě inkontinence začíná léčba pravidelným posilováním svalů pánevního dna, redukcí váhy a úpravou životosprávy. Pokračovat může formou elektrostimulace, pesaroterapie a farkologické terapie, upozorňuje MUDr. Roman Zachoval. Rehabilitace se skládá z gymnastiky svalů pánevního dna a tzv. biofeedbacku. Nejčastěji se užívá systém tzv. Kegelových cviků či Pelvicore, jejichž úkolem je zvýšit sílu a odolnost svalů pánevního dna. Několik sérií cviků se provádí denně, dbá se především na jejich důkladné provedení a koordinaci s dýcháním. Výsledky lze očekávat přibližně za 4 5 měsíců. Cvičení lze doporučit i ženám před porodem či mužům před operací prostaty jako formu prevence vzniku inkontinence. Biofeedback slouží ke zlepšení vědomé kontroly nad posilováním svalů kontrola prsty, manometrem, konusy či míčky různých hmotností, které se vkládají do pochvy. Medikamentózní léčba je vhodná při léčbě urgentní inkontinence. U mírné a středně těžké formy zejména stresové inkontinence je naprostou novinkou bezbolestné laserové ošetření tzv. IncontiLase. Podle výsledků klinických studií jde o velmi efektivní metodu bez vedlejších účinků. Jde o intenzivní prohřívání sliznice pomocí Erbiového laseru, aniž by došlo k jakémukoli porušení povrchu sliznice. Díky

20 tomu dochází k přirozené stimulaci kolagenu, smrštění a zpevnění tkáně vaginální sliznice a na kolagen bohaté vazivové tkáně, jež fixují pánevní struktury k pánevním stěnám. Tím se utváří větší opora močovému měchýři a dochází k návratu zadržování moči k normálu, vysvětluje dermatoložka a anti-agingová specialistka Kliniky Yes Visage MUDr. Tereza Gabryšová. Další možností léčby stresové inkontinence je miniinvazivní operativní řešení. Příkladem jsou pásky sloužící jako podpora močové trubice, která jí vrací schopnost kontinence. Samotný operativní výkon není náročný, trvá několik minut, na mnoha pracovištích se provádí v lokální anestezii. Článek byl publikován na portále Novinky.cz Stresovou inkontinencí trpí až dvacet procent populace, tvrdí lékař Stresová inkontinence je nejčastějším typem inkontinence, kterou trpí asi 20 procent populace. Charakteristikou je nechtěný únik moči při zvýšení tlaku v dutině břišní. Moč uniká bez pocitu nucení na močení, při zvedání těžkých břemen, cvičení, kašli či smíchu. Stresová inkontinence je dána oslabením mechanismu močového svěrače nebo svalstva pánevního dna. U žen se toto onemocnění objevuji mnohem častěji a může být důsledkem těhotenství, porodu nebo menopauzy. K rozvoji stresové inkontinence přispívá několik známých faktorů. Kromě genetického vlivu je to u žen těhotenství a porod, kdy dochází k povolení podpůrného aparátu pánevních orgánů a ochabování pánevních

21 tkání, říká Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. z České urologické společnosti a primář z Thomayerovy nemocnice. Rizikovými faktory jsou u žen hormonální změny během menopauzy obezita těžká fyzická práce chronický kašel chronická nedostatečnost srdeční nebo ledvin chronická obstrukční plicní nemoc cukrovka neurologické poruchy (roztroušená skleróza, alzheimerova demence) aj. Léčba stresové inkontinence je individuální a předchází jí pečlivá diagnostika. Nižší stádia inkontinence se často léčí konzervativními postupy, kam patří návyk základních léčebných režimů, rehabilitace, elektrostimulace, pesaroterapie a farmakologická terapie, vysvětluje Zachoval. K úpravě režimu řadíme: snížení tělesné hmotnosti, kontrolu příjmu tekutin (mezi 1,5 3 l) a stop kouření. Rehabilitace se skládá z gymnastiky svalů pánevního dna a tzv. biofeedbacku. Nejčastěji se užívá systém tzv. Kegelových cviků, jejichž úkolem je zvýšit sílu a odolnost svalů pánevního dna. Několik sérií cviků se provádí denně, dbá se především o jejich důkladné provedení a koordinaci s dýcháním. Výsledky lze očekávat přibližně za 4 5 měsíců. Cvičení lze doporučit ženám i před porodem či mužům před operací prostaty jako formu prevence vzniku inkontinence. Biofeedback slouží ke zlepšení vědomé kontroly nad posilováním svalů kontrola prsty, manometrem, konusy či míčky různých hmotností, které se vkládají do pochvy. Inkontinence moči je nejen medicínským a psychologickým problémem, ale i sociálním. Postihuje stovky miliónů lidí na celém světě, přičemž stále vysoké procento z nich nevyhledá

22 pomoc lékaře. Její terapie se skládá z mnohých konzervativních a operačních metod, ale kromě úzké spolupráce s lékařem vyžaduje hlavně aktivní přístup samotného pacienta, trpělivost a mnohdy změnu jeho životního stylu. U mužů dochází k úniku moči nejčastěji: při vrozených vývojových vadách při onemocnění nebo poškození nervů močového měchýře úrazu následek poranění svěrače operačními zákroky na prostatě Článek byl publikovaný 7. dubna 2017 na portále Lidovky.cz Stresová inkontinence postihuje až 20 % populace Stresová inkontinence je nejčastějším typem inkontinence, kterou trpí asi 20 % populace. Charakteristikou je nechtěný únik moči při zvýšení tlaku v dutině břišní. Moč uniká bez pocitu nucení na močení, při zvedání těžkých břemen, cvičení, kašli, smíchu, apod. Stresová inkontinence je dána oslabením mechanismu močového svěrače nebo svalstva pánevního dna. U žen se toto onemocnění objevuji mnohem častěji a může být důsledkem těhotenství, porodu nebo menopauzy. K rozvoji stresové inkontinence přispívá několik známých faktorů. Kromě genetického vlivu je to u žen těhotenství a porod, kdy dochází k povolení podpůrného aparátu pánevních orgánů a ochabování pánevních tkání, říká Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. z České urologické společnosti. Rizikovými faktory jsou u žen:

23 hormonální změny během menopauzy obezita těžká fyzická práce chronický kašel chronická nedostatečnost srdeční nebo ledvin chronická obstrukční plicní nemoc cukrovka neurologické poruchy (roztroušená skleróza, alzheimerova demence) aj. U mužů dochází k úniku moči nejčastěji: při vrozených vývojových vadách při onemocnění nebo poškození nervů močového měchýře úrazu následek poranění svěrače operačními zákroky na prostatě Jak na stresovou inkontinenci? Léčba stresové inkontinence je individuální a předchází jí pečlivá diagnostika. Nižší stádia inkontinence se často léčí konzervativními postupy, kam patří návyk základních léčebných režimů, rehabilitace, elektrostimulace, pesaroterapie a farmakologická terapie, vysvětluje Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. z České urologické společnosti. K úpravě režimu řadíme: 1) snížení tělesné hmotnosti 2) kontrolu příjmu tekutin (mezi 1,5 3 l) 3) stop kouření Rehabilitace se skládá z gymnastiky svalů pánevního dna a tzv. biofeedbacku. Nejčastěji se užívá systém tzv. Kegelových cviků, jejichž úkolem je zvýšit sílu a odolnost svalů pánevního dna. Několik sérií cviků se provádí denně, dbá se především o jejich důkladné provedení a koordinaci s dýcháním. Výsledky lze očekávat přibližně za 4 5 měsíců. Cvičení lze

24 doporučit ženám i před porodem či mužům před operací prostaty jako formu prevence vzniku inkontinence. Biofeedback slouží ke zlepšení vědomé kontroly nad posilováním svalů kontrola prsty, manometrem, konusy či míčky různých hmotností, které se vkládají do pochvy. Inkontinence moči je nejen medicínským a psychologickým problémem, ale i sociálním. Postihuje stovky miliónů lidí na celém světě, přičemž stále vysoké procento z nich nevyhledá pomoc lékaře. Její terapie se skládá z mnohých konzervativních a operačních metod, ale kromě úzké spolupráce s lékařem vyžaduje hlavně aktivní přístup samotného pacienta, trpělivost a mnohdy změnu jeho životního stylu. Další informace o stresové inkontinenci přináší i tyto stránky. Jakmile začne močová inkontinence zasahovat do běžných denních aktivit, je nutné vyhledat lékaře. Ve většině případů lékař výrazně uleví od obtíží nebo dokonce zcela uzdraví, říká Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., primář z Thomayerovi nemocnice v Praze. Inkontinence není důvodem ke studu, je to nemoc. Článek je převzatý z portálu žena-in.cz, kde byl publikovaný Doc. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. v

25 Dobrém ránu České televize hovořil o ledvinách 13. března 2017 byl hostem pořadu Dobré ráno České televize doc. MUDr. Jan Krhut, Ph.D., přednosta Urologické kliniky FN Ostrava. U příležitosti Světového dne ledvin, který tento rok připadl na 9. března, hovořil o funkci ledvin, jejich onemocnění, možnostech léčby a preventivních opatřeních která by se měla dodržovat, aby ledviny zůstaly zdravé. Kromě čtyř vstupů během vysílání byl také divákům k dispozici na chatu. Vstupy z pořadu je možné přehrát ZDE.