Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise biologické olympiády. 44. ročník. Krajské kolo kategorie A
|
|
- Bohumír Horák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise biologické olympiády Biologická olympiáda ročník Krajské kolo kategorie A Pokyny pro organizátory Autorská řešení Praha
2 , B Pokyny pro organizátory krajských kol organizační pokyny Kategorie A Úloha číslo 1: Komunikace v kolonii kvasinek Autor: Jaroslav Icha Časová náročnost: 50 minut Pomůcky: bez pomůcek Úloha číslo 2: Cenobiální zelené řasy Autor: Josef Juráň Časová náročnost: 70 minut Pomůcky: krycí a podložní sklíčka, Pasteurovy pipety, světelný mikroskop se zvětšením minimálně 200x, optimálně 400x Delegát doveze: tři vzorky cenobiálních řas Úloha číslo 3: Tkáňové kultury Autor: Lukáš Falteisek Časová náročnost: 50 minut Pomůcky: bez pomůcek (příp. dataprojektor k promítnutí barevného obrázku v poslední otázce) Delegát doveze: barevný výtisk obrázků z fluorescenční mikroskopie Kategorie B Úloha číslo 1: Komunikace buněk v pletivech rostlin Autor: Magdalena Kubešová Časová náročnost: 45 minut Pomůcky: podložní a krycí sklíčka, kapátko, pinzeta, nové žiletky, mikroskop Materiál: plodní stopka hrušky Úloha číslo 2: Eusocialita jako paralela mnohobuněčnosti Autor: Kateřina Rezková a Vojtech Baláž Časová náročnost: 60 minut Pomůcky: binokulární lupa či normální lupa dva kusy na skupinu + Petriho miska 3x na skupinu Delegát doveze: exponáty hmyzu Úloha číslo 3: Putování látek v mnohobuněčném těle Autor: Petr Jedelský a Jan Matějů Časová náročnost: 45 minut Pomůcky: bez pomůcek Delegáti přivezou také všechny objekty pro speciální poznávačku. Na zasedání Ústřední komise BiO dne bylo dohodnuto, že krajští organizátoři pro krajská kola následujícího ročníku zajistí binokulární lupy. V tomto ročníku jsou pro úlohu B2 binokulární lupy výhodou, ale nejsou nezbytné a jdou nahradit ruční lupou. Při opravování poznávaček se nepostupuje podle pravidel uvedených ve sbírce přírodnin. Za správně určený rod se půl bodu přidělí i v případě, že je druhové jméno chybné! Soutěžícím zdůrazněte, že není pro biologa hanbou, že neurčí u některých jedinců druh (např. determinační znaky nejsou dostatečně vyvinuté nebo se objevují v jiném ročním období atd.). Větší hanbou je určit druh špatně jen na základě toho, že dotyčný zná jen jeden druh daného rodu a píše jej automaticky bez rozmyslu. Ne každá bříza je bělokorá, přestože má bílou kůru...
3 Autorské řešení pro kategorii A Úloha číslo 1: Kvasinky 1 K udělení plného počtu bodů ve vypisovacích otázkách nemusí být odpovědi soutěžících rozhodně tak důkladné jako odpovědi v autorském řešení. Ty se snaží postihnout všechny možné odpovědi a obsahují třeba i detaily a dovysvětlení, které po soutěžících nechceme. Stačí, pokud soutěžící správně vystihnou hlavní princip, myšlenku. 1. a) rak říční (Astacus astacus) Za 1. a) 1. b) za každý správně uvedený důvod udělit 0,5 bodu» člověk ji využívá po tisíciletí, takže metody pěstování jsou dobře zvládnuté» snadno se pěstuje, je nenáročná» má krátkou generační dobu» v průběhu normálního životního cyklu (nepohlavní dělení) je haploidní. Proto se každá mutace, kterou do genomu kvasinky zavedeme, ihned projeví ve výsledném fenotypu.» má jednoduchou eukaryotickou buňku, takže se hodí pro studium základních procesů společných všem eukaryotům, např. buněčný cyklus, metabolismus, DNA replikace» má malý genom a vyskytuje se u ní mechanismus homologní rekombinace, který umožňuje snadné genové inženýrství, např. kompletní knihovnu delečních mutantů všech genů» nová zjištění o kvasince mají velký ekonomický potenciál v lékařství, potravinářství» v průběhu normálního životního cyklu (nepohlavní dělení) je haploidní. Proto se každá mutace, kterou do genomu kvasinky zavedeme, ihned projeví ve výsledném fenotypu. Za 1. b) Celkem za otázku a) chemický vzorec A je camp (pro úplnost: B uridinmonofosfát, C adenosintrifosfát, D kyselina nikotinová) Za 2. a) 0,5 bodu 2. b) za každou správně uvedenou výhodu udělit 0,5 bodu» amoniak je plynná látka, takže funguje na delší vzdálenost, a to nejen uvnitř kolonie, např. dvě kolonie rostoucí vedle sebe omezí růst v místě, kde jsou si nejblíže» překoná i fyzické bariéry» jeho molekula je malá, rychle difunduje» v biotopech, kde žijí kvasinky, se jinak příliš nevyskytuje» amoniak je v okamžiku signalizace odpadním produktem metabolizmu kvasinek, tudíž jeho tvorba nespotřebuje energii navíc (i když při normálním růstu je dusík pro kvasinky nedostatková živina) Za 2. b) 2. c) z aminokyselin Uznat i odpověď z proteinů (bílkovin) nebo z RNA, protože všechny tyto sloučeniny obsahují dusík. Odpověď DNA je špatně, protože kvasinka si nemůže rozložit vlastní DNA. Za 2. c) 2. d) amoniak je zásaditý Za 2. d) 2. e) ethylen (ethen) C 2 H 4, oxid dusnatý NO Za 2. e) Celkem za otázku 2. 4,5 bodu
4 3. za každou správně přiřazenou možnost udělit 0,5 bodu +NH 3 : schéma C (Buňky jsou schopné obnovit svůj růst, ale už nedosáhnou tak vysoké početnosti jako v první fázi rychlého růstu. Prodlouží se i doba, po kterou je kolonie schopna existovat.) NH 3 : mutant schéma B (Po dosažení maximální velikosti už kolonie pouze odumírá, kvasinky se nemnoží.) Za 3. Celkem za otázku a) za každou správně uvedenou výhodu udělit 0,5 bodu poškozené buňky nevyčerpávají zbytečně živiny na svou opravu, která se už stejně nevyplatí, protože se už nebudou množit poskytnou v lehce zabudovatelné formě základní stavební molekuly pro přeživší kvasinky oproti nekrotickým buňkám z apoptotických buněk neunikají toxické látky poškozené buňky nezabírají místo pro nové, nepoškozené buňky Za 4. a) 4. b) příbuzenský výběr ( kin selection ) Za 4. b) 2 4. c) nesprávné jsou čtvrté a páté tvrzení: nekontrolovatelná polymerace aktinu a tvorba filopodií, ribosomy se shlukují do velkého útvaru v cytoplasmě, de facto krystalu Za 4. c) 4. d) je třeba nejprve odstranit buněčnou stěnu Za 4. d) Celkem za otázku 4. 0,5 bodu 4,5 bodu 5. a) za každou správně uvedenou výhodu udělit 0,5 bodu ochranná funkce před vnějšími vlivy tuto odpověď uznat, ač je dost obecná kvasinky rychleji zabírají místo, což je důležité při kolonizaci nových zdrojů potravy, např. již zmíněného ovoce mezibuněčná hmota je lešení pro buňky a vytváří kanálky pro živiny a zplodiny zmírňuje vysychání umožňuje se pevněji adsorbovat na povrch brání rozplavení kolonie hraje roli v mezibuněčné komunikaci, což sice není prokázáno, ale soutěžící to nemůže nijak odvodit, a pokud ví něco o mezibuněčné hmotě živočichů, tak ho tato možnost může napadnout Za 5. a) 5. b) rychlost množení, schopnost se co nejrychleji množit Za 5. b) 5. c) kmen kvasinek čerstvě izolovaný z přírody má vyšší odolnost vůči stresu Za 5. c) 5. d) za každou správně zakroužkovanou třídu molekuly udělit 0,5 bodu lipopolysacharidy, peptidoglykany Za 5. d) Celkem za otázku 5. 4 body 6. za každou správně zakroužkovanou možnost udělit 0,5 bodu správné jsou: ochranné buňky na povrchu kolonie s tlustou buněčnou stěnou a velkými vakuolami, klidová stádia, signalizující a recipientní buňky, buňky určené ke kolonizaci nových prostředí Za 6. Celkem za otázku 6.
5 7. za každou správně přiřazenou dvojici udělit 0,5 bodu A transmisní elektronová mikroskopie B optická mikroskopie (s použitím Nomarského diferenciálního interferenčního kontrastu) C skenovací elektronová mikroskopie D fluorescenční mikroskopie Za 7. Celkem za otázku 7. Celkem za úlohu Úloha číslo 2: Mikroskopování řas 20 bodů 1) Nejde o umělecké ztvárnění, jde o to, aby na obrázku byl vidět tvar kolonií:» u rodu Scenedesmus (vzorek A, obr. A1, A2) je důležitý tvar buněk a jejich uspořádaní v kolonii» u rodu Coelastrum (vzorek B, obr. B1, B2) je důležitý především tvar kolonie; mělo by být patrné, že kolonie je tvořena vrstvami buněk (obr. B1, označeno šipkami)» u rodu Pediastrum (vzorek C, obr. C1, C2) je důležitý hvězdicovitý tvar kolonie a zakončení posledních buněk cenobia (obr. C1, označenou šipkou). případné popisky v nákresech nebodovat u každého rodu za výstižně provedený nákres + určený rod» pokud není nákres tužkou či není uvedeno zvětšení, strhnout 0,5 bodu, body nestrhávat do záporných hodnot Rody ve vzorcích: a1 a2 A Scenedesmus B Coelastrum C Pediastrum b1 b2 c1 c2 celkem za otázku č bodů 2)» ochrana před predátory» rozdělení práce (buňky s pohybovou a rozmnožovací funkcí; schopnost se množit a zároveň se pohybovat za zdrojem světla a živin)» efektivnější získávání živin (vytvoření vrstvy mezibuněčné hmoty, která slouží jako úložiště živin, hlavně fosforu; díky tomu mají selekční výhodu) celkem za otázku č. 2
6 3) 2 5 = 32 buněk celkem za otázku č a) 0,5 bodu postačuje i zaškrtnutí tří suchozemských oblastí (nemusí být zahrnuta i oblast nad oceánem) 4. b) v pylových zrnech 0,5 bodu 4. c) Pediastrum, vzorek C 0,5 bodu 4. d) sinice 0,5 bodu celkem za otázku č. 4 2,5 bodu 5. a) snižují rychlost klesání ve vodním sloupci; trny zvětšují odpor a řasy pomaleji klesají snižují pravděpodobnost zfiltrování predátory ze zooplanktonu; trny zvětšují řasu a predátor ji nesežere 5. b) Scenedesmus, vzorek A 0,5 bodu celkem za otázku č. 5 2,5 bodu 6. a) 1 G O N I U M 2 P L A N K T O N 3 V Ý B Ě Ž K Y 4 H L E N K Y 5 Č T V E R C E 6 M E Z I B U N Ě Č N Á 7 D I F E R E N C I A C E za každý správně doplněný pojem 0,5 bodu 3,5 bodu 6. b) Zásadní význam inverze je zvýrazněn v následujícím textu tučně: Protože dceřiné cenobium vzniká vchlipováním dovnitř mateřského cenobia, směřují bičíky jeho buněk dovnitř a gonidia, pokud jsou u daného druhu vyvinuta, ven. Aby mohlo dceřiné cenobium fungovat, potřebuje se proto obrátit naruby. Tento proces se nazývá embryonální inverze. Během ní dochází k ontogenetické migraci buněk. (podstatné je zmínit převrácení cenobia se naruby) celkem za otázku č. 6 Celkem za úlohu číslo 2. 4,5 bodu 20 bodů 4
7 Úloha číslo 3: Tkáňové kultury 1. a) 1. aminokyseliny a nukleotidy obsahuje látky podporující růst buněk 4 2. glutamin nebo glutamát kofaktory enzymů a jiných proteinů glukosa zdroj energie sérum udržuje ph 8 5. voda a základní soli vizuálně indikuje ph 7 6. vitaminy a stopové prvky stavební materiál fenolová červeň udržuje tonicitu 5 nutné pro transport přes membrány a 5 8. hydrogenuhličitany a rozpuštěný CO 2 udržování vnitřního prostředí buněk 9. lipidy a cholesterol za každé správné přiřazení přičíst 0,5 bodu do maximálního počtu 4 bodů (za poslední přiřazení se tedy půlbod nedává) celkem 4 body 1. b) použijeme antibiotika Celkem za otázku 1. 5 bodů 2. a) fibrin 2. b) extracelulární hmota (matrix)/lamina/uznat i jiné formy extracelulární hmoty 2. c) fibroblasty (vazivové b.)/melanocyty (pigmentové b.)/makrofágy/leukocyty (bílé krvinky) stačí jeden typ, uznávat české i latinské názvy 2. d) sérum je plasma po vysrážení (míněno krevní srážení) odpověď v tomto smyslu, pouze, že v séru není fibrin, 0,5 bodu 2. e) plastové dno misky 2. f) proteiny/polypeptidy/hormony, slouží jako růstové faktory/dávají buňkám signál k růstu či dělení odpověď v tomto smyslu Celkem za otázku 2. 7 bodů 3. a) parakrinní/endokrinní sekrece/produkce růstových faktorů/produkce hormonů/syntéza stavební látky klíčové pro druhé buňky/likvidace složky média/metabolitu toxického pro druhé buňky stačí jedna možnost 3. b) použít kondiciované médium/použít médium, v němž předtím byly pěstovány podpůrné buňky/ pěstovat buňky obou typů v jedné nádobě, ale prostorově oddělené/přidat do média lyzát podpůrných buněk 3. c) buňky se slezly k sobě 3. d) varianta b (leukemické buňky se volně pohybují v krevním řečišti) Celkem za otázku 3. 4 body 5
8 4. Obrázek Protein Popis A 1 d B 4 b C 3 a D 2 g za každé správné přiřazení přičíst 0,5 bodu, celkem ale max. 4 body. Celkem za otázku 4. Celkem za úlohu číslo 3. Celkem za praktické úlohy 4 body 20 bodů 60 bodů Poznávání přírodnin Za úplné správné označení každého organismu Za neúplné označení Celkem za poznávání přírodnin 0,5 bodu 40 bodů Testové otázky Bodování testu: Pokud je správným řešením jen jedna z nabídnutých odpovědí, získá soutěžící za její zakroužkování ; za zakroužkování odpovědi nesprávné 0 bodů. Jsou-li dvě správné odpovědi, bodujeme takto: obě správně jedna správně, druhá neoznačená 0,5 bodu obě nesprávně nebo jedna správně a jedna nesprávně zakroužkovaná 0 bodů Správné řešení testových otázek: 1.e; 2.cd; 3.bd; 4.c; 5.d; 6.e; 7.a; 8.d; 9.e; 10.c; 11.bc; 12.ad; 13.cd; 14.cd; 15.bc; 16.bd; 17.d; 18.b; 19.a; 20.b; 21.cd; 22.c; 23.ad; 24.ad; 25.b; 26.c; 27.b; 28.cd; 29.b; 30.d. Celkem za testové otázky Celkem za krajské kolo kategorie A 30 bodů 130 bodů 6
9
10 biologická olympiáda ročník Krajské kolo kategorie A Pokyny pro organizátory Autorská řešení Autoři: kolektiv členů pracovní skupiny pro tvorbu úkolů BiO kategorie A, B pod vedením Mgr. Petra Jedelského Redakce: Bc. Libor Mořkovský a Mgr. Petr Jedelský Pedagogická recenze: Mgr. Magda Andresová a Mgr. Petr Šíma Jazyková úprava: Bc. Hana Nůsková
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise biologické olympiády. 44. ročník. Krajské kolo kategorie B
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise biologické olympiády Biologická olympiáda 2009 2010 44. ročník Krajské kolo kategorie B Pokyny pro organizátory Autorská řešení Praha 2010 www.biologickaolympiada.cz
VíceMnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
VíceBiologická olympiáda
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 46. ročník školní rok 2011-2012 Autorská řešení soutěžních úloh školní kolo kategorií A a B Praha 2011 Biologická
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceZáklady mikroskopování
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Vícetéma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceFLUORESCENČNÍ MIKROSKOP
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VícePROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VícePřijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika,
Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika, 8.6. 2017 Čas k vypracování je 60 minut. Maximální bodový zisk za správné odpovědi je 60 bodů. CHEMICKÁ ČÁST V této části řešení úloh
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceBiologická olympiáda
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 53. ročník školní rok 2018 2019 Autorské řešení k tématu: Příjem a výdej látek aneb Něco dovnitř, něco ven
VíceVAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceBiologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C
Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro
VíceMTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková
MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk 15.11./16.11.2016 Jana Horáková Doporučená literatura M. Vejražka: Buněčné kultury http://bioprojekty.lf1.cuni.cz/3381/sylabyprednasek/textova-verze-prednasek/bunecnekultury-vejrazka.pdf
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceProgram kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
VíceDoprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
VíceÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Vícetéma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační
VíceZáklady stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann
Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Sinice a řasy v praxi 19.-21.4.2013, Praha Vyhláška č. 252/2004 Sb. mikroskopické ukazatele počet organismů živé organismy abioseston microcystin-lr
VíceRostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Rostlinná buňka příprava mikroskopického preparátu (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-02 Předmět: přírodopis
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceAbiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceDeriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
VíceLABORATORNÍ PRÁCE Č.
Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VíceTéma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk
LRR/BUBV vičení z buněčné biologie Úloha č. 3 Téma: Testy životaschopnosti a Počítání Úvod: Při práci s buňkami je jedním ze základních sledovaných parametrů stanovení jejich životaschopnosti (viability).
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze. Ústřední komise Biologické olympiády. Biologická olympiáda 51. ročník školní rok
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 51. ročník školní rok 2016 2017 Autorské řešení vstupních úkolů k tématu: Detektivem v přírodě kategorie C,
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceOBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:
VíceVY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
VíceCvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ
Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: Skupina: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ Praktický úkol: bakterie (koky, tyčky) vyžíhejte bakteriologickou kličku
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceZbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie
Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie DETEKCE PŘÍTOMNOSTI ANTIBIOTIKA V TEKUTÉM MÉDIU JAROMÍR FIALA Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceJehličnany (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Jehličnany (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-19 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 7. třída Autor: Mgr. Miroslav
VíceŘasy. Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055. (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Řasy (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-04 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 6. třída Autor: Mgr. Miroslav
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceŽivotaschopnost. (= vitalita = viabilita) počet živých buněk. 100 = [%] počet všech buněk
Životaschopnost (= vitalita = viabilita) počet živých buněk. 100 = ---------------------------------------- [%] počet všech buněk Využití: při kultivaci buněk pro různé účely (hodnocení cytotoxického účinku,
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
VíceIzolace nukleových kyselin
Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK
LRR/BUBCV CVIČEÍ Z BUĚČÉ BILGIE 3. TESTY ŽIVTASCHPSTI A PČÍTÁÍ BUĚK TERETICKÝ ÚVD: Při práci s buňkami je jedním ze základních sledovaných parametrů stanovení jejich životaschopnosti (viability). Tímto
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceMetoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
VíceVýznamné skupiny organických sloučenin Vitamíny
Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny Předmět Chemie Ročník a obor 1.ZA, 1.SC, 1.OS, 2.ZA Kód sady CHEM/ZA+SC+OS/02 Kód DUM CHEM/ZA+SC+OS/01+02/02/10-20 Autor Mgr. Alena Jirčáková Datum vzniku
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceNázev: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková
Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia)
Více