9. Monopol. Motivace. Co se dnes naučíte. Co je to monopol. Monopol 1

Transkript

1 9. Monool Motivace V reálném světě není okonalá konkurence říliš častá. Obvyklejší jsou různé formy neokonalé konkurence: monooly oligooly monoolistická konkurence Dnes se zaměříme na monooly. mic-slie09 (2 / 51) Co se nes naučíte jak monooly vznikají roč ro monoolistu latí < jak monoolista určujte objem roukce a cenu jak monooly ovlivňují blahobyt solečnosti co je to cenová iskriminace co může vláa s monooly ělat Přenáška oovíá kaitole 15. mic-slie09 (3 / 51) Co je to monool Monool je firma, která je jeiným roejcem statku, který nemá blízké substituty. Záklaní rozíl mezi monoolem a okonale konkurenční firmou: monool má tržní sílu = schonost ovlivňovat tržní cenu rouktu, který roává. Dokonale konkurenční firma nemá žánou tržní sílu. mic-slie09 (4 / 51) Monool 1

2 Jak monooly vznikají Příčinou vzniku monoolu jsou bariéry vstuu o ovětví, které zůsobují, že jiné firmy nemohou vstouit na trh. Tři tyy bariér vstuu: jeiná firma vlastní ůležitý vstu vláa ává jeiné firmě exkluzivní rávo vyrábět aný statek exkluzivní licence atenty coyright řirozený monool Čtvrtá říčina monoolu: inovace (očasně). mic-slie09 (5 / 51) Přirozený monool Přirozený monool vzniká v ovětví, ke jena firma může usokojit celou tržní otávku ři nižších náklaech, než by to okázalo několik firem. nákl. Přirozené monooly vznikají v ovětvích, která mají rostoucí výnosy z rozsahu v ostatné části roukce, tj. jejich louhoobá je klesající. Pak jena firma vyrábí s nižšími náklay než vě či tři firmy mic-slie09 (6 / 51) Jak monooly zanikají Ekonomický zisk monoolu láká o ovětví alší výrobce: atent časem vyrší k vzácnému zroji i atentu lze objevit náhrau řirozený monool lze ostranit změnou technologie či zvětšením trhu inovace lze imitovat nebo vymyslet vlastní... Soukromé monooly nejsou schony louhoobě řežívat, oku nemají za záy vláu. (George Stigler) mic-slie09 (7 / 51) Potávka o výrobcích monoolu Monool je jeiný výrobce na trhu, roto je jeho iniviuální otávka totožná s tržní otávkou. = P = D = Q Aby monoolista roal větší výstu, musí snížit cenu. Takže. (Naroti tomu iniviuální otávková křivka jené firmy na okonale konkurenčním trhu je horizontální, takže zvýšení nezmění tržní cenu P, takže = P.) mic-slie09 (8 / 51) Monool 2

3 Příjmy monoolu Pro monool latí: TR AR AR = (stejně jako ro okonale konkurenční firmu) < (v okonalé konkurenci latí = P) mic-slie09 (9 / 51) Příjmy monoolu (graficky) TR = D mic-slie09 (10 / 51) Vysvětlení monoolistova Celkové říjmy monoolu jsou TR =. Zvýšení objemu roukce má na říjmy va vlivy: efekt rozsahu výroby vyšší výstu zvyšuje říjmy cenový efekt nižší cena snižuje říjmy Aby monool zvýšil, musí snížit cenu všech jenotek, které roává. Takže <. může být i záorné oku cenový efekt řeváží na efektem rozsahu výroby, což latí v neelastické části otávkové křivky. mic-slie09 (11 / 51) Vysvětlení monoolistova (graficky) A B 2 3 C D 8 9 Při zvýšení objemu výroby ze 2 na 3 jenotky (A B): TR = } 1 {{ 7} ef. rozsahu 2 }{{ 1} cenový ef. = 5 ze 8 na 9 jenotky (C D): TR = 1 }{{ 1} ef. rozsahu 8 }{{ 1} cenový ef. = 7 Poku je efekt rozsahu > cenový efekt TR roste ( > 0). Poku je efekt rozsahu < cenový efekt TR klesá ( < 0). Velikost cenového efektu závisí na cenové elasticitě otávky. mic-slie09 (12 / 51) Monool 3

4 Vysvětlení monoolistova formálně Celkový říjem monoolu je TR = = D(), ke = D() je inverzní otávková funkce. Mezní říjem monoolu je = TR D() = D() + = }{{} + efekt rozsahu = + = }{{} 1 ε, }{{} efekt rozsahu cenový efekt 0 {}}{ D() }{{} cenový efekt ke ε je cenová elasticita normální otávkové funkce. (Seciálně: ε = =, ε = 1 = 0.) mic-slie09 (13 / 51) = Příkla lineární otávkové křivky a Lineární otávková křivka má tvar = a b. Celkové říjmy mají tvar TR = = a b 2. Mezní říjmy mají tvar = TR = a 2b mic-slie09 (14 / 51) 0 /2 0 Křivka vychází ze stejného bou na cenové ose jako otávková křivka, ak leží o otávkovou křivkou a je vakrát strmější. Potávková křivka rotíná voorovnou osu ro 0, ji rotíná ro 0 /2. Maximalizace zisku monoolu MP #3: Racionální lié myslí v mezních veličinách. Jako jakákoli firma, i monool maximalizuje zisk tím, že vyrobí objem, ke =. 1 2 Pro množství 1 ( < ) latí, že zvýšení výroby o 1 zvýší zisk o ( ), tj. firma by měla zvyšovat výrobu. Pro množství 2 ( < ) latí, že snížení výroby o 1 zvýší zisk o ( ), tj. firma by měla snižovat výrobu. mic-slie09 (15 / 51) Maximalizace zisku monoolu (okrač.) ( ) Monool maximalizuje zisk ro takové, že latí =. Cenu stanoví monool ro množství ole otávkové křivky. Monool si účtuje řirážku k mezním náklaům ve výši ( ). Jakmile monoolista určí otimální objem roukce, nastaví cenu na nejvyšší cenu, kterou jsou sotřebitelé ochotní za toto množství zalatit. Tuto cenu najou na otávkové křivce. mic-slie09 (16 / 51) Monool 4

5 Zisk monoolu ( ) Stejně jako ro jakoukoli jinou firmu i ro monool latí, že zisk se rovná TR TC = ( ). mic-slie09 (17 / 51) Monool nemá nabíkovou křivku Dokonale konkurenční firma: bere cenu jako anou má nabíkovou křivku, která ukazuje, jak závisí na P Monool: je tvůrce ceny, ne cenový říjemce nezávisí na ceně; ve skutečnosti a jsou solečně určeny z, a otávkové křivky Proto monool nemá žánou nabíkovou křivku. mic-slie09 (18 / 51) Monool nemá nabíkovou křivku říkla = 2 Dvě různé otávkové křivky mohou vést ke stejné ceně a různému množství ke stejnému množství a různé ceně (jako na obrázku) Monool nereaguje na objektivní cenu, ale na křivku otávky. Neexistuje závislost množství na ceně existuje vžy jen jena otimální kombinace a. mic-slie09 (19 / 51) Ztráty blahobytu zůsobené monoolem Na okonale konkurenčním trhu latí, že P = a celkový řebytek je maximální. V otimu monoolu latí > = honota oatečné jenotky ro osleního kuujícího ( ) je větší než náklay na zroje otřebné k výrobě této jenotky () monoolní roukce je říliš nízká kyby vzrostlo, vzrostl by i celkový řebytek tak monool ůsobí ztráty z mrtvé váhy mic-slie09 (20 / 51) Monool 5

6 Ztráty blahobytu zůsobené monoolem (graf.) M P = M C D Celkový řebytek je maximální ro množství C takové, že P =. Proukce monoolu M taková, že > ůsobí ztráty mrtvé váhy. mic-slie09 (21 / 51) Ztráty blahobytu zůsobené monoolem (okrač.) M P = M C Poku monoolista účtuje všem kuujícím stejnou cenu P M, vzniká ztráta z mrtvé váhy.... zisk monoolu... řebytek sotřebitele... ztráta mrtvé váhy Monool získá část řebytku sotřebitele (= monoolní zisk). To není říčinou neefektivity je to jen transfer. Příčinou neefektivity je okles roukce o otim. úroveň c. mic-slie09 (22 / 51) Cenová iskriminace Cenová iskriminace znamená roej stejného zboží různým kuujícím za různé ceny. Firma může zvýšit svůj zisk tak, že účtuje vyšší cenu těm kuujícím, kteří mají vyšší ochotu latit. mic-slie09 (23 / 51) Dokonalá cenová iskriminace vs. jena cena Potávka o letu na měsíc; mezní náklay jsou konstantní 100. jméno ochota latit Míra 200 Honza 150 Krkavec 125 Tomáš 100 Veronika 50 D TR Dokonalá konkurence: P = = = 100, Q = 4, řebytek sotřebitele 175, řebytek výrobce 0. Monool: = = 100, = 2, = 150, řebytek sotřebitele 50, řebytek výrobce 100, ztráta mrtvé váhy 25. mic-slie09 (24 / 51) Monool 6

7 Dokonalá cenová iskriminace vs. jena cena Potávka o letu na měsíc; mezní náklay jsou konstantní 100. jméno ochota latit Míra 200 Honza 150 Krkavec 125 Tomáš 100 Veronika 50 ochota latit D TR Monool s okonalou cenovou iskriminací: kažý sotřebitel latí svou ochotu latit, = 4, řebytek sotřebitele 0, řebytek výrobce 175, ztráta mrtvé váhy 0. Výrobce očeral celý řebytek formou zisku; ekonomicky efektivní situace. mic-slie09 (25 / 51) Dokonalá cenová iskriminace (graficky) Dokonalá cenová iskriminace znamená, že firma účtuje kažému kuujícímu cenu rovnou jeho ochotě latit. Monoolista získá celý řebytek sotřebitele. Nevzniká žáná ztráta z mrtvé váhy. =... zisk monoolu Při okonalé konkurenci latí = a AR. mic-slie09 (26 / 51) Cenová iskriminace v reálném světě V reálném světě není okonalá cenová iskriminace možná: firmy neznají ochotu kažého kuující latit kuci neoznamují roejcům svou ochotu latit Firmy rozělují kuující o skuin ole ozorovatelných veličin, které jsou ravěoobně sojeny s jejich ochotou latit. Příklay reálné cenové iskriminace: slevy ro ěti na vstuném o kina stuentské slevy slevové kuony množstevní slevy mic-slie09 (27 / 51) Vlání olitika vůči monoolům antimonoolní zákonoárství regulace veřejné vlastnictví nicneělání mic-slie09 (28 / 51) Monool 7

8 Antimonoolní zákonoárství Možnosti: bránit fúzím, rozělovat firmy okutovat kartely a zneužití tržní síly Problém: Firmy nefúzují (nesojují se) jen kvůli omezení konkurence, ale i kvůli úsorám náklaů vláa nemusí být schoná oměřit rosěch ze zvýšení konkurence s náklay ztráty synergie. + možnost reátorských raktik: horší konkurent obžaluje úsěšnějšího u antimonoolního úřau. mic-slie09 (29 / 51) Regulace monoolu Vláa se snaží regulovat cenu monoolu. Na jaké úrovni? = R = firma je ve ztrátě R = vzniká ztráta mrtvé váhy Firmy nesnižují (zvyšují) své náklay. mic-slie09 (30 / 51) Další roblémy regulace Zajetí regulátora regulace ve rosěch regulovaného. Umělé snížení monoolních zisků snižuje motivaci vyvíjet alternativní statek či zůsob výroby. mic-slie09 (31 / 51) Veřejné vlastnictví Místo, aby monool rovozovala soukromá firma, rovozuje ho vláa. Problémy: není jasné, co to řeší vlání úřeníci nejsou motivováni ke snižování náklaů úřeníci sami lobbistická skuina Efektivní fungování firmy nezajistí nic tak jako ziskový motiv. mic-slie09 (32 / 51) Monool 8

9 Nicneělání Kažé vlání řešení roblému monoolu má své vlastní roblémy. Někteří ekonomové navrhují neělat nic.... stueň,tržního selhání americké ekonomiky [je] mnohem nižší než,olitického selhání ramenícího z neokonalosti hosoářských olitik, které existují v reálných olitických systémech. (George Stigler) Navíc okrok v technologii (řilákaný ziskem monoolu) často monool ostraní. mic-slie09 (33 / 51) Rozšířenost monoolů Čisté monooly jsou v reálném světě vzácné. Nicméně, mnoho firem má určitou tržní sílu, rotože roává unikátní výrobek má velký tržní oíl a málo významných konkurentů V mnoha takových říaech se alikuje většina závěrů této kaitoly včetně řirážka na mezní náklay ztráty mrtvé váhy cenová iskriminace mic-slie09 (34 / 51) Shrnutí záklaních myšlenek Monool je jeiný roejce výrobku, který nemá obré substituty. Monooly vznikají kvůli bariérám vstuu o ovětví (vytvořeným vláou, vlastnictvím klíčového vstuu nebo výnosy z rozsahu). Monool čelí klesající otávkové křivce. Poku chce roat více, musí zlevnit, takže má klesající. Monool si účtuje ceny vyšší než mezní náklay, takže vznikají ztráty mrtvé váhy. Monool může zvýšit svůj zisk tím, že účtuje vyšší ceny kuujícím s vyšší ochotou latit. Vláy se snaží roblémy s monooly řešit antimonoolním zákonoárstvím, regulací monoolů či jejich zestátňováním. Tyto olitiky mají tolik roblémů, že může být leší nechat monooly být. mic-slie09 (35 / 51) Domácí úkol Přečíst Mankiw, kaitolu 15. Přiravit se na seminář. Dooručuji řečíst: Tim Harfor: Důvtiný zákazník, ka mic-slie09 (36 / 51) Monool 9

10 9. Monoolistická konkurence Monoolistická konkurence mic-slie09 (37 / 51) Motivace V reálném světě je málo jak okonale konkurenčních ovětví, tak monoolů. Většina skutečných ovětví leží mezi těmito extrémy: oligool: málo hráčů na trhu, vzájemně se silně ovlivňují, takže vzniká strategické chování monoolistická konkurence: mnoho firem roává oobný, ale ne úlně stejný roukt, vzájemně se ovlivňují zanebatelně Dnes se zaměříme na monoolistickou konkurenci. mic-slie09 (38 / 51) Co se nes naučíte co je to monoolistická konkurence jak firmy v monoolistické konkurenci určují vyráběné množství a cenu jak efektivní je monoolistická konkurence jaké jsou solečenské řínosy a náklay reklamy Přenáška oovíá kaitole 17. mic-slie09 (39 / 51) Monoolistická konkurence 10

11 Monoolistická konkurence Vlastnosti monoolistické konkurence: mnoho malých firem, vzájemně se ovlivňují zanebatelně iferencovaný roukt (oobný, ale ne ientický) tvůrci cen, čelí klesající otávkové křivce volný vstu o ovětví a ocho z ovětví očet firem na trhu se řizůsobuje, oku není ekonomický zisk nulový Příklay: knihy, huba, filmy, časoisy,... oblečení, boty,... otraviny, balená voa,... restaurace, kluby mic-slie09 (40 / 51) Monool, monoolist. a okon. konkurence ok. konkur. monool monool. konkur. očet roejců mnoho jeen mnoho volný vstu / och. ano ne ano LR ekon. zisk nulový klaný nulový výrobky ientické jen jeen iferenc. má firma tržní sílu? ne ano ano inivi. ot. křivka voorovná klesaj. (tržní) klesající blízké substituty mnoho okonalých ne mnoho neokonalých mic-slie09 (41 / 51) Zisk monoolistické firmy Firma na monoolisticky konkurenčním trhu se rozhouje oobně jako monool. Firma čelí klesající otávkové křivce, tj. < ro kažé. Firma maximalizuje svůj zisk ro takové, že =. Firma nastaví cenu ro ané ole křivky otávky o svých výrobcích. mic-slie09 (42 / 51) Ztráta monoolistické firmy Ztrátová firma: ro tuto firmu latí, že < ři výstuu, ke =. Nejleší, co tato firma může uělat, je minimalizovat svou ztrátu. mic-slie09 (43 / 51) Monoolistická konkurence 11

12 Dlouhé obobí: vstu alších firem V louhém obobí vstu alších firem o ovětví (a ocho firem z ovětví) stlačí ekonomický zisk na nulu: oku jsou firmy v ovětví ziskové, vstuují na trh alší firmy, oebírají stávajícím firmám část jejich otávky jejich ceny a zisky klesají oku jsou firmy v ovětví ztrátové, některé firmy ocházejí z trhu, zbývajícím firmám roste jejich otávka jejich ceny a zisky rostou mic-slie09 (44 / 51) Zisk monoolistické firmy v louhém obobí ( ) Firmy řicházejí či ocházejí, oku nelatí = (tj. oku není ekonomický zisk nulový). Firma si účtuje řirážku na mezní náklay a nevyrábí v minimu. mic-slie09 (45 / 51) Efektivnost monoolistické konkurence Tři roblémy: řirážka k mezním náklaům nabytek kaacit neostatečná či naměrná rozmanitost výroby mic-slie09 (46 / 51) Přirážka k mezním náklaům V monoolistické konkurenci latí i LR, že >. (V okonalé konkurenci P =.) Protože >, trh vyrábí méně než solečensky otimální výstu (existuje ztráta z mrtvé váhy). Problém nelze snano naravit: 1) říliš mnoho firem vysoké aministrativní náklay cenové regulace 2) firmy mají nulový ekonomický zisk ři ceně = by měly ztrátu a oešly mic-slie09 (47 / 51) Monoolistická konkurence 12

13 Nabytek kaacit Firmy v monoolistické konkurenci vyrábí v klesající části, tj. vyrábějí menší výstu než ten, který by minimalizoval. (V okonalé konkurenci firmy vyrábí objem roukce, který minimalizuje.) ( ) Dřív vnímáno jako zroj neefektivnosti. Dnes ne není ůvo, aby firma vyráběla vžy v minimu. mic-slie09 (48 / 51) Rozmanitost roukce a očet firem v ovětví Počet firem v ovětví nemusí být otimální, tj. rozmanitost výrobků nemusí být otimální kvůli externalitám ze vstuu alších firem: Externalita různoroosti statků (ozitivní) řebytek, který sotřebitelé získají zaveením alšího rouktu. Externalita snížení tržního oílu (negativní) ztráty zůsobené existujícím firmám, kyž na trh vstouí alší firma. Efekty ůsobí roti sobě není obecně latný závěr, liší se mezi ovětvími. mic-slie09 (49 / 51) Shrnutí záklaních myšlenek Monoolisticky konkurenční trhy mají mnoho firem, iferencovaný roukt a volný vstu o ovětví. Firmy v ní mají nabytečné kaacity (vyrábí menší objem roukce, než aby minimalizoval ) a účtují si cenu na mezními náklay. Existují ztráty z mrtvé váhy. Firem může být říliš mnoho nebo říliš málo (iferenciace rouktu může být říliš malá či říliš velká). Firmy oužívají reklamu, značky ao. Neexistuje žáná jenouchá cesta, jak by vláa mohla zvýšit efektivnost trhu. mic-slie09 (50 / 51) Monoolistická konkurence 13