VEŘEJNÁ SLUŽBA. Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky PUBLIC SERVICE. Bakalářská diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VEŘEJNÁ SLUŽBA. Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky PUBLIC SERVICE. Bakalářská diplomová práce"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky VEŘEJNÁ SLUŽBA PUBLIC SERVICE Bakalářská diplomová práce Blanka Zahradníková Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Kateřina Thelenová Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Praze dne 25.března 2012 podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce PhDr. Kateřině Thelenové za poskytnutou podporu, odborné vedení, cenné rady a připomínky.

4 Obsah Úvod... 6 Teoretická část Sociální vyloučení a začleňování Systém pomoci v hmotné nouzi Životní minimum Existenční minimum Částka živobytí Hmotná nouze Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Nástroje řešení hmotné nouze Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Krátkodobé zaměstnání Dobrovolnická služba Veřejná služba Obec a veřejná služba Organizace veřejné služby Realizace veřejné služby Praktická část Metodologie empirického výzkumu Cíl empirického výzkumu Pracovní cíle Předmět a objekt výzkumu Stanovení hypotéz a jejich operacionalizace Hypotéza hlavní Hypotézy pracovní Výzkumná strategie a metoda Výzkumná technika Průběh výzkumu Popis výzkumného vzorku Prezentace a interpretace dat z výzkumu Shrnutí dat Veřejná služba v Městské části Praha Městská část Praha Příspěvek na živobytí v Městské části Praha Metodika realizace veřejné služby v Městské části Praha Závěr Anotace Seznam použitých informačních zdrojů

5 Přílohy Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Seznam grafů Graf č. 1 Městské části Prahy organizující a neorganizující veřejnou službu Graf č. 2 Způsob organizace veřejné služby v Praze Graf č. 3 Zabezpečení úkolů spojených s veřejnou službou na úřadě městské části Graf č. 4 Odbory zabezpečující úkoly spojené s veřejnou službou Graf č. 5 Činnosti v rámci veřejné služby Seznam tabulek Tabulka č. 1 Přehled navyšování existenčního minima u nezaměstnaných osob Tabulka č. 2 Přehled navyšování existenčního minima u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných Tabulka č. 3 Maximální počet pracovních míst zřízených v jednom kalendářním měsíci v roce 2010 a náklady obce na veřejnou službu v roce Tabulka č. 4 Přehled osob v hmotné nouzi v listopadu a prosinci 2011 v Městské části Praha

6 Úvod Od ledna 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který změnil dosavadní systém sociální péče. Tento zákon byl během své působnosti několikrát novelizován. Jednou z novelizací, která je v účinnosti od ledna 2009, bylo zavedení institutu veřejné služby. Veřejnou službou se rozumí pomoc obci zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Tyto činnosti musí být vykonávány v zájmu obce. Zákonodárci ponechali na obcích rozhodnutí, zda budou veřejnou službu realizovat, či nikoli. Vložili však obcím do ruky nástroj, kterým je možno otupit hrany sporů mezi občany obce a osobami v hmotné nouzi. Často slýcháme, že dlouhodobě nezaměstnaní jen pobírají sociální dávky, aniž by pro společnost cokoliv udělali. Nyní se osoby v hmotné nouzi mohou podílet prostřednictvím veřejné služby na životu své obce a přispět tak k jejímu chodu. Pracuji na Úřadě městské části v Praze 18 na oddělení dávek hmotné nouze. Vzhledem k situaci, kdy na našem úřadě není zavedena veřejná služba, bych chtěla touto bakalářskou prací přispět k její realizaci. Cílem bakalářské diplomové práce je vytvoření metodiky realizace veřejné služby v Městské části Praha 18. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V úvodu první, teoretické části, se zaměřuji na sociální vyloučení jako jeden z aspektů hmotné nouze a jeho souvislost s dávkami pomoci v hmotné nouzi. Dále čtenáře seznámím s dávkami pomoci v hmotné nouzi a uvedu vliv výkonu veřejné služby na tyto dávky. Představím veřejnou službu jako možný nástroj řešení hmotné nouze a teoretická hlediska její realizace. Zamyslím se nad přínosy veřejné služby jak pro obce, tak pro osoby, které ji vykonávají. Teoretická část se bude opírat zejména o zákony účinné do

7 V praktické části bakalářské práce budu zjišťovat zkušenosti s organizací a realizací veřejné služby v městských částech Prahy. Nezbytnou součástí bude i mapování podmínek a možností Úřadu městské části Praha 18 z hlediska její realizace. Zjištěná data pak zpracuji a aplikuji do metodiky realizace veřejné služby v Praze 18. Jsou různé pohledy na osoby závislé na dávkách sociální pomoci a na lidi sociálně vyloučené. Zavedení institutu veřejné služby může pozitivně ovlivnit veřejné mínění o lidech, jež pobírají dávky hmotné nouze. Může pomoci těmto lidem i lidem sociálně vyloučeným začlenit se zpět do dění v jejich okolí. 7

8 Teoretická část 8

9 1 Sociální vyloučení a začleňování Sociální vyloučení, začleňování a dávky hmotné nouze spolu úzce souvisí. Často jsou jediným příjmem dlouhodobě nezaměstnaných a sociálně vyloučených osob právě dávky hmotné nouze. V této kapitole vysvětlím, co je to sociální vyloučení, sociální začleňování, jaké faktory ovlivňují sociální vyloučení a jak souvisí sociální vyloučení s dávkami hmotné nouze a veřejnou službou. Sociální vyloučení či sociální exkluze se stává stále větším problémem. Termín sociální vyloučení označuje obvykle komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce, skupiny nebo místního společenství na životě celé společnosti, respektive nedostatečný přístup ke společenským institucím zajišťujícím vzdělání, zdraví, ochranu a základní blahobyt. Sociální vyloučení může mít různou úroveň a měnit se v čase. Fakticky znamená život v chudobě, bez účasti na trhu práce (u mladých lidí bez účasti na systematickém vzdělávání), bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci či v malé skupině podobně deprimovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Dlouhodobý pocit, že člověk nemá ve společnosti místo, je zdrojem chronického stresu. 1 Příklad Ztížený přístup ke společenským zdrojům můžeme ilustrovat na přístupu ke vzdělání v případě romských dětí. Romské děti v menší míře navštěvují mateřské školy. Jejich aklimatizace v základní škole bývá velkým problémem. Romské děti mají malou slovní zásobu, některým českým slovům nerozumí, protože používají jiné výrazy. Jejich rozumové schopnosti však přiměřeně odpovídají jejich věku. Přesto jsou tyto děti posílány do speciálních škol ne na podkladě jejich slabšího intelektu, ale na podkladě neporozumění. Vzdělání je jedním z faktorů, který vedle zaměstnání ovlivňuje postavení člověka ve společnosti. Jestliže Rom s nízkým vzděláním, žijící v sociálně 1 MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 2003, s

10 vyloučené lokalitě žádá o práci, jeho pozice je daleko obtížnější a jeho snaha vymanit se ze sociálního vyloučení je tím ovlivněna. Jestliže se neustále takto potýká s neúspěchy, na svoji snahu rezignuje. Příčiny sociálního vyloučení sahají od individuálních až po systémové. Konkrétněji nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, nevyhovující bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Koncept sociálního vyloučení je komplexnější než pojem chudoby, který jím je postupně nahrazován. Sociální vyloučení totiž zahrnuje nejen ekonomickou, ale i sociální, politickou a kulturní perspektivu. 2 Sociálním vyloučením rozumíme proces, kdy jsou jedinec či skupina vytěsňováni na okraj společnosti a je jim tak zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. Týká se vyloučení z ekonomického života společnosti v důsledku nedostatečných příjmů i vyloučení ze sociálního života společnosti v důsledku nedostatečného přístupu ke zdrojům, které jsou ve společnosti k dispozici. Ke zdrojům společnosti patří trh práce, vzdělávání, bydlení, zdravotní péče a sociální ochrana. 3 Sociálně vyloučení jsou tak odříznutí od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích a pracovních příležitostí. Jedinec, či celá skupina, kteří jsou ovlivněni procesem sociálního vyloučení, jsou ve většině případů nuceni řešit několik sociálních problémů najednou. Ocitají se v začarovaném kruhu, kdy jeden problém navazuje na druhý či se vynořují další problémy. Sociální problémy se prohlubují a jedinec přijímá nestandardní až patologické strategie řešení situace. Díky tomu se nemůže zařadit do společenského života a nastává tak vyřazení ze společnosti a sociální vyloučení. 2 MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 2003, s KREBS, V. a kol. Sociální politika, 2007, s

11 Mezi nejzávažnější rizikové faktory ovlivňující sociální vyloučení patří 4 : Nezaměstnanost, hlavně dlouhodobá, nízký příjem, nízká kvalita zaměstnání, závislost na sociálních dávkách. Diskriminace. Nízké vzdělání a kvalifikace, nízké sebevědomí. Problémy s bydlením, bydlení na ubytovně, či ztráta bydlení, sestěhovávání do ghett. Zdravotní postižení, špatný zdravotní stav, stáří, nevyhovující hygienické podmínky, závislosti. Dluhy, neschopnost hospodařit s penězi, nové půjčky, lichva. Kriminogenní prostředí, zvýšené riziko být pachatelem, či obětí trestného činu. Špatné právní povědomí, neschopnost porozumět a uplatňovat vlastní práva a povinnosti. Nízká podpora vzdělávání dětí, špatné podmínky pro jejich vzdělávání. Apatie z dlouhodobého života v chudobě a opakovaných nezdarů. Z výše uvedených znaků, které ovlivňují vyřazení jedince či celé skupiny z běžného života na okraj společnosti, je patrné, že nejde pouze o teoretická východiska, ale vychází z praxe autorky této práce. Sociálně vyloučení lidé mají nálepku nepřizpůsobivých osob, kterým se nechce pracovat či dokonce specifické, kulturně odlišné skupiny. Tato nálepka je jim přiřknuta bez ohledu na jejich individuální schopnosti, vlastnosti a dovednosti. Nejviditelnější jsou v momentě, kdy žijí pohromadě v určitých lokalitách nebo mají viditelný, snadno rozpoznatelný vnější znak, jako je například barva pleti u Romů. 4 volně dle Sociální vyloučení grafické zobrazení, 11

12 Příklad Sociální vyloučení celé skupiny a její problematické zapojení do majoritní společnosti je v současné době vidět na příkladu Šluknovska. Zde se příčinou nepokojů stal zejména fakt, že do Šluknovského výběžku bylo sestěhováno, ať již z jakýchkoliv důvodů, množství Romů, kteří nemají dlouhodobě práci, jsou závislí na sociálních dávkách. To s sebou přináší mnoho problémů, např. vzrůstající kriminalitu a místní obyvatelé proti tomu protestují. K tomuto se přidala řada extremistických skupin, velký vliv má i moc médií. Situace v tomto regionu však poukazuje na hlubší problém. Chudinská ghetta vytvářejí svým sousedům nemalé potíže. Vznikem ghett tak dochází k narušení sociální soudržnosti. Jde však o problém sociální, nikoliv rasový, jak se snaží vyzdvihnout některé pravicové strany a hnutí či média. Sociální problém se však dá řešit pouze sociálními prostředky. Přičemž represivní prostředky a pomoc by měly být v rovnováze. Ochrana společnosti před nežádoucími jevy musí mít oporu v dostatečné zásobě pomoci lidem, kteří se jakýmkoliv způsobem ocitli v situaci sociálního vyloučení. Opakem sociálního vyloučení je sociální začleňování, sociální inkluze. Zákonem je tento pojem definován jako proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. 5 Sociální začleňování je proces, který formou podpory a intervence usiluje o změnu situace sociálně vyloučeného člověka směrem k běžnému životu. Jedná se o posun člověka, který se ocitl v nepříznivé situaci, jehož výstupem je změna situace. Často je tento proces rozdělen do několika dílčích úkolů a je potřeba zvládnout několik stupňů vedoucích k návratu do společnosti a běžného života. 5 3 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 12

13 Sociálně vyloučení lidé lidé dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bez domova, staří, nemocní, lidé s postižením, závislí, opuštění nebo chudí mají ústavou zabezpečena stejná lidská práva jako všichni ostatní lidé. Mají stejná práva, i když se ocitnou v situaci, kdy jsou existenčně závislí na sociálních dávkách či sociálních službách. Jedním ze základních problémů sociálně vyloučených, jak bylo uvedeno výše, je nezaměstnanost, kdy v případě, že tento stav přetrvává delší dobu, ztrácejí nezaměstnaní pracovní návyky, dovednosti, ale i sociální a společenské kontakty. Jejich šance na získání zaměstnání je nízká, často žijí v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a mají nízké vzdělání. Tito lidé pak mají velké problémy uplatnit se na trhu práce. V případě evidence na úřadu práce a za podmínek stanovených zákonem, pobírají dlouhodobě nezaměstnaní sociální dávky ze sociálního systému, nejprve podporu v nezaměstnanosti, po uplynutí podpůrčí doby pak dávky hmotné nouze, případně čerpají dávky státní sociální podpory. 6 Součástí zákona o pomoci v hmotné nouzi je i institut veřejné služby či dobrovolnické služby, který se týká právě osob pobírajících dávky hmotné nouze. I veřejná služba může přispět k získání či obnovení pracovních návyků a dovedností a tím i k znovu začlenění sociálně vyloučených do života společnosti. Veřejnou službu můžeme také chápat jako nástroj prevence sociálního vyloučení. Veřejnou a dobrovolnickou službou se budu podrobněji zabývat v následujících kapitolách. 6 zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 13

14 2 Systém pomoci v hmotné nouzi Cílem této části textu je vysvětlení relevantních aspektů vztahujících se k cíli této práce, k vytvoření metodiky zavedení veřejné služby na úřadě městské části. Veřejná služba je ukotvena v zákoně o hmotné nouzi. Vysvětlím pojmy životní a existenční minimum, částka živobytí a jejich vztah k dávkám pomoci v hmotné nouzi, stav hmotné nouze a vymezím dávky, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon pomáhá osobám s nedostatečnými nebo žádnými příjmy k zajištění základních životních potřeb. V celém systému sociálních dávek, tudíž i v systému pomoci v hmotné nouzi, je rozhodující životní minimum. 2.1 Životní minimum Životním minimem rozumíme takový soubor statků a služeb, který umožňuje jednotlivci nebo domácnosti uspokojovat jejich potřeby ve společností uznané minimálně nezbytné míře. Je nejčastěji definováno jako práh chudoby, kdy občané, kteří se nacházejí pod ním, nemohou žít způsobem minimálně přijatelným v daném státě. 7 Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na základní, skromné úrovni. Je kritériem, podle něhož se posuzuje příjmová nedostatečnost pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Je základním parametrem pro stanovení částky živobytí. 8 Částka živobytí bude podrobněji rozpracována níže v bakalářské práci. 7 KREBS, V. Sociální politika. 2007, s KREBS, V. Sociální politika. 2007, s

15 Životní a existenční minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. V částce životního minima nejsou zahrnuty nezbytné náklady na bydlení. Měsíční částka životního minima pro jednotlivce, který není společně posuzovaný s jinými osobami, činí 3126,- Kč. 9 Životní minimum společně posuzovaných osob je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Životní minimum společně posuzovaných osob činí 10 : pro první osobu v domácnosti 2880,- Kč, pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem, 2600,- Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let 2250,- Kč pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 1960,- Kč pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600,- Kč. Příklad: Životní minimum rodiny, kterou tvoří rodiče a 2 děti ve věku 8 a 17 let, kdy starší dítě studuje střední školu, žijící společně v domácnosti, bude činit pro první dospělou osobu v domácnosti 2880,- Kč, pro druhou dospělou osobu v domácnosti 2600,- Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 1960,- Kč a pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 2250,- Kč. Životní minimum této rodiny tedy bude 9690,- Kč ( = 9690). 2.2 Existenční minimum Existenční minimum je minimální hranice příjmů, která je zaručena všem obyvatelům a umožňuje zajištění základních životních potřeb na úrovni přežití. 11 Stanovení existenčního minima se týká osob, které nemají zájem 9 2 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 10 3 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 11 1 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 15

16 účelně spolupracovat a řešit svoji nepříznivou sociální situaci, i když jim v tom nebrání žádné objektivní důvody. Zákon stanoví, že existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Existenční minimum je stanoveno ve výši 2020,- Kč. 12 Příklad: Existenční minimum rodiny, kterou tvoří rodiče a 2 děti ve věku 8 a 17 let, kdy starší dítě studuje střední školu, žijící společně v domácnosti bude činit pro první dospělou osobu v domácnosti 2020,- Kč, pro druhou dospělou osobu v domácnosti 2020,- Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 1960,- Kč a pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 2250,- Kč. Existenční minimum této rodiny tedy bude 8250,- Kč ( = 8250). 2.3 Částka živobytí Částka živobytí se odvíjí od částky životního a existenčního minima. Reaguje na základní životní potřeby jedince v určitém okamžiku či období v návaznosti právě na částku jeho životního minima, případně s ohledem na určité specifické potřeby, např. náklady spojené s nutností dietního stravování apod. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně. Při stanovení částky živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. U nezaopatřeného dítěte se vždy částka živobytí shoduje s životním minimem. 13 Částka živobytí se odvíjí od částky existenčního minima. K němu se zvýhodňuje, zda osoba je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a zda prokazuje vlastní snahu 12 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 16

17 získat zaměstnání (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby). Dále se v částce živobytí zohledňuje, zda osoba využívá majetek, který lze využít ke zvýšení příjmů (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a řádně uplatňuje své nároky a pohledávky (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby). Jestliže se tyto částky sečtou, výše částky živobytí je stejná výši životního minima osoby. 14 Tabulka č. 1 Přehled navyšování existenčního minima u nezaměstnaných osob Zvýšení Jednotlivec Druhá a První další společně osoba od posuzovaná 15 let osoba věku Existenční minimum ,- Kč 2020,- Kč 2020,- Kč Aktivity v rámci úřadu práce - zvýšení příjmu vlastní o 30 % 331,80,- Kč 258,- Kč 174,- Kč prací Vlastní aktivita zaměřená na zvýšení příjmu vlastní o 20 % 221,20,- Kč 172,- Kč 116,- Kč prací Zvýšení příjmu využitím majetku o 30 % 331,80,- Kč 258,- Kč 174,- Kč Zvýšení příjmu uplatněním o 20 % 221,20,- Kč 172,- Kč 116,- Kč nároků a pohledávek Životní minimum ,- Kč 2880,- Kč 2600,- Kč Rozdíl mezi životním a existenčním minimem ,- Kč 860,- Kč 580,00 Kč Částka živobytí může za určitých okolností daných zákonem o pomoci v hmotné nouzi klesnout na částku existenčního minima. V případě, že osoba vykonávala veřejnou službu, může se s ohledem na počet odpracovaných hodin částka živobytí opět rovnat částce životního minima, či se ještě navýšit zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 17

18 Pro osoby pobírající dávku příspěvek na živobytí déle než šest kalendářních měsíců zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje částku živobytí na úrovni existenčního minima. Částku živobytí lze navýšit, jestliže osoba vykonává veřejnou nebo dobrovolnickou službu v rozsahu minimálně 30 hodin měsíčně (částka existenčního minima se zvyšuje o 50 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby) a dále pak z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování dle druhu diety. 15 Pokud osoba prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání, zejména na dopravu, telefon a korespondenci, náleží jí ještě zvýšení částky živobytí o 300,- Kč. 16 Mezi tyto osoby nepatří ti, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací 17, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, které mají příjem z výdělečné činnosti, osoby, které jsou invalidní v prvním nebo druhém stupni a osoby, které vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci vyhl. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů: Snaha zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá u osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, invalidní osoby ve třetím stupni, osoby pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, osoby pobírající rodičovský příspěvek, osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti, nezaopatřené děti a osoby uznané dočasně práce neschopnými odst. 1 písm. g) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 18

19 Tabulka č. 2 Přehled navyšování existenčního minima u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných. Zvýšení Jednotlivec Druhá a První další společně osoba od posuzovaná 15 let osoba věku Existenční minimum 2020,- Kč 2020,- Kč 2020,- Kč Zvýšení z důvodu neposuzování snahy či z o 50 % 553,- Kč 430,- Kč 290,- Kč důvodu výdělečné činnosti Zvýšení příjmu využitím majetku o 30 % 331,80,- Kč 258,- Kč 174,- Kč Zvýšení příjmu uplatněním nároků a pohledávek o 20 % 221,20,- Kč 172,- Kč 116,- Kč Životní minimum 3126,- Kč 2880,- Kč 2600,- Kč Rozdíl mezi životním a existenčním minimem 1106,- Kč 860,- Kč 580,00 Kč Částku živobytí lze u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací a u osob zaměstnaných, dále navýšit z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování dle druhu diety. 19 Příklad Osoba žije v domácnosti sama, její existenční minimum činí 2020,- Kč, životní minimum činí 3126,- Kč. Je evidována v evidenci uchazečů na úřadu práce (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn = 1106, 30 % z 1106 = 331,80,- Kč), aktivně se snaží najít si zaměstnání (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn = 1106, 30 % z 1106 = 221,20,- Kč), nemá žádný majetek, který lze využít ke zvýšení příjmu (částka existenčního minima se zvyšuje o 30 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn = 1106, 30 % z 1106 = 331,80,- Kč), nemá nároky ani pohledávky, které by mohla uplatnit (částka existenčního minima se zvyšuje o 20 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn = 1106, 20 % z 1106 = 221,20,- Kč), vykonala veřejnou 19 3 vyhl. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi 19

20 službu v rozsahu 35 hodin za měsíc (částka existenčního minima se zvyšuje o 50 % rozdílu mezi existenčním a životním minimem osoby, tzn = 1106, 50 % z 1106 = 553,- Kč) a nemá zvýšené náklady spojené s nutností dietního stravování ani zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání. Částka živobytí této osoby bude činit 3679,- Kč ( , , , , = 3679). 2.4 Hmotná nouze Stav hmotné nouze je v zásadě situace, kdy osoba či společně posuzované osoby nemají dostatečné příjmy k zabezpečení základních životních potřeb a jejich celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení těchto potřeb vlastními silami na úrovni, kterou společnost uznává a považuje ji za přijatelnou. Současně si tyto příjmy nemůže vzhledem k věku, zdravotnímu stavu či z jiných objektivních důvodů zajistit či zvýšit a vyřešit tak vzniklou situaci vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny. Zákon o pomoci v hmotné nouzi vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje či se práci vyhýbá. 20 Cílem tohoto zákona je nejen chránit občana, ale také ho motivovat k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojování životních potřeb, aby nebyl pouze pasivním příjemcem sociální pomoci, ale aby se aktivně podílel na řešení své sociální situace a získal tak znovu svoji sociální suverenitu. Poskytnutí pomoci ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi vždy předchází individuální posouzení konkrétní situace, ve které se osoba či společně posuzované osoby nachází podle podmínek stanovených pro poskytnutí jednotlivých dávek. Zákon o pomoci v hmotné nouzi rozlišuje dvě základní situace, kdy se osoba nachází v hmotné nouzi 21 : 20 Systém pomoci v hmotné nouzi, odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 20

21 jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou 22 : příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Dále v textu vysvětlím jednotlivé položky Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která je určena k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba nacházející se v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. 23 Za příjem se pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje 24 : a) 70 % z čistého příjmu z výdělečné činnosti, b) 80 % z náhrady mzdy po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti a z dávky nemocenského pojištění nebo z podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, 22 4 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 24 9 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 21

22 c) 100 % z ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu 25, s výjimkou příspěvku na živobytí. Za přiměřené náklady na bydlení se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považují skutečné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. 26 Výše příspěvku na živobytí činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob a příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob. 27 Příklad: Částka živobytí rodičů se třemi nezaopatřenými dětmi ve věku 16, 12 a 3 roky bydlících v Praze činí 11290,- Kč ( = 11290). Příjem těchto společně posuzovaných osob činí 5610,- Kč. Jestliže z tohoto příjmu odečteme 35 % přiměřené náklady na bydlení ( ,5 = 3646,5), zjistíme, že jejich příjem je nižší než částka živobytí těchto společně posuzovaných osob. Výše příspěvku na živobytí bude činit rozdíl mezi částkou živobytí a jejich příjmem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení ( ,5 = 7643,5), tj. 7644,- Kč Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatečný příjem osoby v souvislosti s úhradou nákladů na bydlení. Jeho účelem je pomoci osobám v hmotné nouzi krýt odůvodněné náklady na bydlení v těch případech, kdy jejich příjem po úhradě nákladů spojených s bydlením nestačí k úhradě jejich živobytí. Pro účely doplatku na bydlení se osoba nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení 25 zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů 26 9 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 22

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Obecné informace o veřejné službě Před realizací veřejné služby Organizátor veřejné služby Realizace veřejné služby

Obecné informace o veřejné službě Před realizací veřejné služby Organizátor veřejné služby Realizace veřejné služby Praha 2010 OBSAH Slovo náměstka ministra 5 Slovo úvodem 6 1. Obecné informace o veřejné službě 6 1.1. Co je to veřejná služba? 6 1.2. Na co se veřejná služba zaměřuje? 6 1.3. Kde je institut veřejné služby

Více

Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009

Metodický pokyn k veřejné službě č. 1/2009 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor rodiny a dávkových systémů V Praze dne 1. dubna 2009 Č.j.: 2009/12105/21 Vyřizuje: Mgr. Petr Beck, PaedDr. Petr Niederle Metodický pokyn k veřejné službě č.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba,

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba, Systém pomoci v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi je určena pro občany, kteří ani s využitím jiných sociálních systémů nebo vlastní iniciativou, ani využitím vlastního

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Čj.: SŠNM/2448/2013 Zpracoval: Ing. Martin Tichý, zástupce ředitelky pro Útvar Ekonomika a provoz Schválila: PaedDr.

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ Z á s a d y postupu úřadu práce při posuzování žádostí zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání při poskytování příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů a osob

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a)

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a) Zákon o dobrovolnické službě číslo 198/2002 Jiři Pstružina PROSPECTUS M2.1.1 Zákon o dobrovolnické službě 1 Dobrovolnická služba (a) Činnost v sociální oblasti (nezaměstnaní, sociálně slabí, zdravotně

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Legislativní rámec dobrovolnické služby. Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR

Legislativní rámec dobrovolnické služby. Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR Legislativní rámec dobrovolnické služby Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR Legislativní rámec zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Více

Vláda schválila změnu systému sociálních dávek

Vláda schválila změnu systému sociálních dávek Tisková zpráva Praha 20. 7. 2005 Vláda schválila změnu systému sociálních dávek Od 1. července 2006 by se měl změnit systém dávek sociální péče, vázaných na sociální potřebnost. Rozhodla o tom vláda. Ministři

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Zákon o životním minimu

Zákon o životním minimu Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Existenční minimum Životní minimum SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova18 materiálu Vypracoval,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

MPSV dokončilo práce na změně sociálního systému

MPSV dokončilo práce na změně sociálního systému Tisková zpráva Datum: 16. 5. 2005 MPSV dokončilo práce na změně sociálního systému Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokončilo v rámci vnitřního připomínkového řízení práce na návrzích zákonů

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Jak pomáhá Telefonická krizová pomoc Senior telefon 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Co je Senior telefon? Senior telefon je sociální služba Telefonické krizové pomoci

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_PRACOVNÍ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Sociální poradenství je již devátým rokem upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V rámci tohoto zákona je rozděleno na základní sociální poradenství

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Změna zřizovací listiny

Změna zřizovací listiny Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 4.5. Pro jednání zastupitelstva města dne 14. října 2015 Zpracovala: Šárka Řehořová, vedoucí odboru Předkládá: Mgr. David Šimek Změna zřizovací listiny Město Svitavy

Více

STATUT PODPŮRNÉHO FONDU

STATUT PODPŮRNÉHO FONDU STATUT PODPŮRNÉHO FONDU Odborového svazu ECHO O b s a h: I. ÚČEL PODPŮRNÉHO FONDU OS ECHO II. TVORBA PODPŮRNÉHO FONDU OS ECHO III. DRUHY NÁROKŮ A PODMÍNKY PRO JEJICH PLNĚNÍ A. Podpora v nezaměstnanosti

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi - znění dle 347/10 Sb., 329/11 Sb., 364/11 Sb., 366/11 Sb. 111/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o pomoci

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Město Kolín. Směrnice

Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ( 365-393) zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst.

Více