Univerzita Palackého v Olomouci

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Nové, moderní nástroje popularizace výsledků vědy, výzkumu a vývoje na vysokých školách v ČR Gabriela Pokorná a kol. Olomouc 2009

2 Oponenti: prof. RNDr. Martin Bílek, Ph.D. prof. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc. Autorský tým Šárka Chroustovská, Jana Lukešová, Gabriela Pokorná, Jaroslav Skácel, Eva Stejskalová, Vilím Šimánek, Pavla Tresterová, Jitka Ulrichová Tato publikace byla vydána díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci projektu Výzkum nových, moderních nástrojů a metod popularizace výsledků vědy, výzkumu a vývoje na vysokých školách v ČR ve spolupráci s vědeckou společností a způsoby jejich uplatňování v praxi, č. 2E08023, financovaného z Národního programu výzkumu II. cover Gabriela Pokorná a kol., 2009 ISBN vydání 2

3 OBSAH Analýza ČR 4 Analýza zahraničí 65 Srovnání ČR x zahraničí 106 Rozdělení dle oblastí 118 Swot analýza 127 Doporučení 132 Příklady dobré praxe 147 3

4 Úvod Cílem této publikace je přinést souhrnné výsledky analýzy uskutečněné v rámci projektu Výzkum nových, moderních nástrojů a metod popularizace výsledků vědy, výzkumu a vývoje na vysokých školách v ČR ve spolupráci s vědeckou společností a způsoby jejich uplatňování v praxi, č. 2E08023, financovaného z Národního programu výzkumu II. Tento projekt byl realizován v letech díky finanční podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Prvotním vstupem pro zpracovanou analýzu bylo dotazníkové šetření probíhající na vysokých školách a výzkumných institucích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie. Výsledky dotazníkového šetření přinesly základní přehled o situaci na poli prezentace výsledků vědy, výzkumu a vývoje. Podrobný popis dotazníkového šetření a jeho výsledky jsou obsaženy v první části této knihy. Výstupy a informace získané prostřednictvím dotazníkových šetření byly následně zpracovány do srovnání České republiky a zahraničí. Na jejich základě byla vypracována analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Poslední část publikace je věnována příkladům dobré praxe. Za pomoci akčního výzkumu byly v jednotlivých zemích vytipovány zajímavé příklady metod popularizace výsledků vědy a výzkumu v oblastech Zdraví, Přírodní vědy, Společenské vědy a Nové technologie a materiály. Doufáme, že Vám tato kniha přinese mnoho zajímavých informací a bude Vám inspirací při snaze propagovat výsledky Vaší vědecké práce. Kolektiv autorů

5 Analýza oblasti popularizace v České republice Primárním cílem dotazníku bylo monitorovat stav popularizace vědy na vysokých školách a vědecko-výzkumných institucích v České republice. Cíleně kladenými otázkami byly zjišťovány přístupy k popularizaci a její metody, názory jednotlivých pracovníků na stav popularizace v jejich instituci i na popularizaci jako celek. Dotazník pro Českou republiku byl zveřejněn na webových stránkách projektu pod adresou Záložka, odkazující na dotazník, byla umístěna na dobře identifikovatelné místo v hlavní navigaci stránek projektu. 4

6 Po její aktivaci se otevřelo nové okno s průvodním dopisem popisujícím projekt i cíl dotazníku. Potvrzením tlačítka POKRAČOVAT byl zobrazen samotný dotazník (jeho webová verze tvoří přílohu tohoto vyhodnocení). Výzkum byl spuštěn a ukončen Na vysoké školy a vědecko-výzkumné organizace v České republice bylo rozesláno ů se stručnou informací o projektu a s prosbou o vyplnění dotazníku. Za dobu výzkumu byl dotazník otevřen celkem 2651 osobami, z nichž 689 osob z 89 institucí dotazník úspěšně vyplnilo a výsledky uložilo. Ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky, protože některé otázky byly nepovinné a na některé nemuseli odpověď znát proto se také počet vyplněných odpovědí u každé otázky liší. 5

7 Otázka č. 1 Vyplňte prosím Vaše jméno a příjmení (nepovinný údaj) V zájmu bezpečnosti osobních údajů i možné větší návratnosti dotazníků od jednotlivých respondentů byla tato otázka označena za nepovinnou. I přesto otázku zodpovědělo téměř 70 % z celkového počtu osob a dotazníky bylo možno konkrétněji identifikovat. Otázku vyplnilo 477 osob. Otázka č. 2 Název instituce Otázku vyplnilo 99,7 % respondentů. Výsledky dokládají, že dotazník vyplnili zástupci z 89 institucí, data získané z dotazníků týkající se popularizace jsou tedy velmi reprezentativní. Seznam zapojených institucí je uveden v následující tabulce: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Akademie věd Archeologický ústav AV ČR, v.v.i. AROCO, spol. s.r.o. Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Biologické centrum AV ČR Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Contipro C, a.s. Česká chemická společnost Česká inspekce životního prostředí Český hydrometeorologický ústav 6

8 Fosfa, a.s. Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. Globální vývojové centrum Historický ústav AV ČR, v.v.i. CHEKOMA, s.r.o. ICT Prague, spol.s.r.o. IVAX Pharmaceuticals Janáčkova akademie múzických umění, Brno Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno Mikrobiologický ústav AV ČR Praha Ministerstvo zemědělství ČR Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Národní muzeum Národní technické muzeum Praha Ostravská univerzita v Ostravě Policejní akademie ČR Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Slezská univerzita v Opavě Sociologický ústav AV ČR Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Státní ústav radiační ochrany 7

9 Státní zdravotní ústav Stock Plzeň Božkov, s.r.o. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita obrany Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita Palackého v Olomouci Ústav analytické chemie AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav archeologické památkové péče SZ Čech, Most, v.v.i. Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. Ústav experimentální botaniky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. 8

10 Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. Ústav lékařské chemie a biochemie Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i. Ústav molekulární genetiky AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Ústav pro českou literaturu AV ČR Ústav pro jazyk český AV ČR Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Ústav přístrojové techniky AV ČR Ústav půdní biologie Biologického centra AV ČR Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola podnikání, a.s. Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Výzkumný ústav organických syntéz, a.s. 9

11 Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Výzkumný ústav živočišné výroby Západočeská univerzita v Plzni Zentiva, a.s. Otázku vyplnilo 687 osob. 10

12 Otázka č. 3 Typ instituce VŠ nebo univerzita ,6 % výzkumná instituce ,3 % profesní organizace 14 2,1 % 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 79,6% 18,3% 2,1% VŠ nebo univerzita Výzkumná instituce Profesní organizace Jelikož počet respondentů, kteří vyplnili tento dotazník, je 689, a počet institucí 89, je logické, že struktura respondentů rozčleněná dle jejich institucí není rovnoměrná. Téměř 80 % respondentů pracuje na vysoké škole nebo univerzitě, 18,3 % ve výzkumné instituci a 2,1 % v profesní organizaci. Otázku vyplnilo 683 osob. 11

13 Otázka č. 4 Jaká je podle Vás kvalitativní úroveň popularizace VaV na Vaší instituci? Odpovědi respondentů se v drtivé většině pohybují při středních hodnotách 2 až 4. Názory na kvalitativní úroveň popularizace v jednotlivých institucích jsou tedy průměrně příznivé, s lehkou převahou k vyšší kvalitě. Pokud sečteme první dva stupně (kvalitativní úroveň popularizace 1 a 2) a poslední dva stupně (4 a 5), získáme následující výsledek: 12

14 39% Nižší kvalita Vyšší kvalita 61% Na těchto hodnotách je již více patrná převaha názorů přisuzujících popularizaci VaV v jednotlivých organizacích kvalitativně vyšší úroveň. Otázku vyplnilo 680 osob. 13

15 Otázka č. 5 Vkládá podle Vašeho mínění Vaše instituce dostatečné množství prostředků do popularizace VaV? ano ,9 % ne ,7 % nevím ,4 % 35,4% 31,9% Ano Ne Nevím 32,7% Počty odpovědí na tuto otázku jsou ve všech třech možnostech téměř shodné, názory respondentů se tedy velmi rozcházejí. Jedna skupina osob si myslí, že množství prostředků vkládaných jejich institucí je dostatečné, druhá skupina si myslí že dostatečné není a třetí skupina buď neví, jestli je toto množství dostatečné, nebo neví, kolik instituce na popularizaci vynakládá. 14

16 Tato otázka byla zařazena do dotazníku jako přísně subjektivní, aby vyjádřila soukromé postoje jednotlivých respondentů. Nelze totiž nijak definovat, jaké množství prostředků je dostatečné a jaký by měl být standard. Tyto konkrétní názory lze proto hodnotit pouze jako přidanou hodnotu dotazníku, která dokládá, že jednotný názor neexistuje. Tím pádem ale neexistuje ani názor, který by byl pro danou oblast nepříznivý. Otázku vyplnilo 684 osob. 15

17 Otázka č. 6 Je na Vaší instituci zřízeno oddělení pro popularizaci výsledků výzkumu a vývoje? ano, jako samostatné oddělení 61 8,9 % ano, jako součást jiného oddělení ,4 % ne, ale máme v plánu jej zřídit 30 4,4 % ne a ani jej neplánujeme ,8 % nevím ,5 % 36,5% 8,9% 20,4% Ano, jako samostatné oddělení Ano, jako součást jiného oddělení Ne, ale máme v plánu jej zřídit 4,4% Ne a ani jej neplánujeme 29,8% Nevím 16

18 Pokud výsledky sloučíme do dvou relevantních částí pro kladné a záporné odpovědi, získáme hodnoty 29,3 % pro odpovědi ano, jako samostatné oddělení a ano, jako součást jiného oddělení a 34,2 % pro odpovědi ne, ale máme je v plánu zřídit a ne a ani jej neplánujeme. Odpověď nevím tvoří poměrně velkou část hodnot 36,5 %. Tyto odpovědi zahrnují možnost, že instituce oddělení pro popularizaci nemá, ale také možnost, že oddělení má, ale respondenta jeho činnost buď nezajímá, nebo je činnost tak nevýrazná, že ji respondent nezaznamenal. 37% 29% Oddělení existuje Oddělení neexistuje Nevím 34% Otázku vyplnilo 685 osob. 17

19 Otázka č. 7 Pokud ano, můžete uvést jeho název popřípadě kontakt? Tuto otázku vyplňovali zpravidla pouze ti respondenti, kteří v otázce č. 6 odpověděli kladně. Odpovědi můžeme rozdělit do tří kategorií: a) při instituci funguje oddělení (buď samostatné, nebo jako součást oddělení jiného), které se popularizací zabývá, b) popularizaci na instituci má na starosti jedna konkrétní osoba, c) popularizace je realizována pomocí konkrétního projektu. ad a) Příklady oddělení, které se zabývají popularizací při svých mateřských institucích (ať již za účelem popularizace vznikly, nebo jsou pouze další z činností realizovaných daným oddělením), dokládá následující tabulka: "PR" oddělení Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu Centrum kinantropologického výzkumu, Centrum humanitních studií a olympismu Centrum polymorfních materiálů (CPM) Centrum pro transfer technologií Centrum pro vědu a výzkum Centrum transferu technologií CPIT CTT Ediční středisko JAMU Institut celoživotního vzdělávání a informatiky Jednotlivé ústavy školy a centrálně Oddělení pro vědu a výzkum MZe ČR Úsek úsek životního prostředí, výzkumu a vzdělávání Odbor prezentace a práce s veřejností 18

20 Odbor vědy a výzkumu Odd. pro vědu a výzkum, studijní oddělení Oddělení dokumentace Oddělení pro vědecko-výzkumnou činnost Oddělení pro vědu a výzkum a zahraniční vztahy Oddělení pro vnější a vnitřní komunikaci Oddělení pro vnější vztahy a propagaci (OVVP) Oddělení pro vzdělávání a výzkum (útvar rektora) Oddělení transferu a propagace Oddělení VaV FEKT VUT Brno Oddělení vědy a výzkumu Oddělení vědy a výzkumu Aplikovaný výzkum pro vědu a výzkum Oddělení vědy a výzkumu Informační oddělení a školící centrum FZV Oddělení vědy a výzkumu na úrovni Obchodně podnikatelské fakulty Centrum řízení projektů (na úrovni univerzity) Oddělení vědy a zahraničních styků Oddělení vnější a vnitřní komunikace Oddělení vnějších vztahů Oddělení vnitřní a vnější komunikace VŠCHT Praha Pedagogické odd. fakulty strojní ČVUT Pracovní skupina pro popularizaci vědy Projektové oddělení, proděkan pro celoživotní vzdělávání a vnější vztahy Propagační oddělení Příslušná studijní oddělení jednotlivých fakult 19

21 Public relations Referát pro VaV Referát Vědecko-technických informací a popularizace Rektorát Sekretariát ředitele ústavu Součást odboru pro strategii a rozvoj Součást tzv. Střediska celoživotního vzdělávání Tiskový odbor AVČR Transfer a propagace Univerzita Pardubice Odd. Vědy a výzkumu Útvar prorektora pro vnější vztahy Vědecké oddělení LF HK Vědecké oddělení, děkanát LF UK, Hradec Králové Výzkumné středisko německo-moravské literatury Vzdělávací a informační středisko ÚMCH AV ČR Zahraniční oddělení; jednotlivý vedoucí pracovníci; tiskový mluvčí apod. ad b) Osobou, která je zvlášť pověřená popularizací v dané instituci, může být například tiskový mluvčí, vedoucí určitého oddělení a podobně. ad c) Některé instituce mají na popularizaci vědy a výzkumu přímo svůj projekt. Uvedené příklady jsou shrnuty v následující tabulce: Univerzita třetího věku (U3V) Medvěd, PřF UP Olomouc Popularizace jaderné fůze: Řipa a kol, Řízená termojaderná syntéza 20

22 Dny otevřených dveří ústavu Exkurze na pracovištích pro odborné studenty (optika) Chemie na hradě Acta Veterinaria Otázku vyplnilo 160 osob. 21

23 Otázka č. 8 Jakých prostředků popularizace výsledků výzkumu a vývoje je využíváno Vaší institucí? rozhovor v regionální TV 35 % rozhovor v celostátní TV 37 % pořad v regionální TV 14,6 % pořad v celostátní TV 20,4 % rozhovor v regionálním rozhlase 32,9 % rozhovor v celostátním rozhlase 29,7 % pořad v regionálním rozhlase 10,9 % pořad v celostátním rozhlase 11,9 % vlastní webová stránka na internetu 63,8 % článek/rozhovor na internetu 36,1 % článek/rozhovor v regionálním tisku 41,4 % článek/rozhovor v celostátním tisku 38,6 % článek/rozhovor v populárně-vědeckém časopise 52 % článek/rozhovor v odborném časopise 60,8 % odborná publikace 79,1 % přednáška na národní odborné konferenci 75,9 % přednáška na mezinárodní odborné konferenci 74,1 % přednáška pro žáky a studenty 70,6 % přednáška pro pedagogy 40,8 % přednáška pro širokou veřejnost 42,6 %

24 přednáška pro podnikatelskou veřejnost 16,1 % den otevřených dveří 71,7 % univerzita dětského věku 8,6 % 58 univerzita třetího věku 49,5 % 332 soutěž pro veřejnost 9,5 % 64 spolupráce s muzeem 19,2 % prezentace na výstavě/veletrhu 41,4 % tisková konference 22,2 % festival (např. Noc vědců) 20 % open labs (otevřené laboratoře pro veřejnost) 11,6 % zájmové kroužky, kurzy 14,3 % letní školy 24 % 161 vzdělávací pobyty, tábory pro veřejnost 9,8 % 66 výměna výsledků VaV s jinými vědeckými a výzkumnými institucemi 47,5 % 319 jiné, uveďte jaké: 3,9 % 26 23

25 Z výsledků vyplývá, že nejvyužívanějšími prostředky jsou odborné publikace (téměř 80 % respondentů), přednáška na národní odborné konferenci (75,9 % respondentů) a přednáška na mezinárodní odborné konferenci (74,1 % respondentů). Velmi často používanými prostředky jsou dále dny otevřených dveří (71,7 %), přednáška pro žáky a studenty (70,6 %), vlastní webová stránka na internetu (63,8 %), nebo článek či rozhovor v odborném časopise (60,8 %). Nejméně využívané jsou na druhé straně prostředky univerzity dětského věku (8,3 % respondentů), soutěže pro veřejnost (9,5 %), vzdělávací pobyty, tábory pro veřejnost (9,8 %) a pořady v regionálním rozhlase (10,9 %). Odpověď jiné další prostředky uvedlo 3,9 % respondentů. Uvedené konkrétní příklady jsou shrnuty v následující tabulce: 24

26 Jakých jiných prostředků popularizace výsledků výzkumu a vývoje je využíváno Vaší institucí? exkurze, studijní pobyty soukromé přednášky, semináře pořádání vlastní konference mezinárodní konference stáže gymnazistů v laboratořích předváděcí akce techniky konference pro odbornou veřejnost mezinárodní spolupráce, AV ČR spolupráce se státní správou vlastní www stránky Podle mých zkušeností jsou univerzitou využívány téměř všechny uvedené formy, ale příležitostně, nikoliv pravidelně. program Socrates vlastní popularizační CD a DVD vlastní časopis "Akademik" stáže studentů z gymnázií a SŠ spolupráce s regionální správou, místní samosprávou celostátní finále Olympiády z českého jazyka projekt Otevřená věda pro SŠ studenty kazatelská činnost přednáškové cykly pro veřejnost 25

27 firmy internetový časopis projekt AV ČR Otevřená věda Genomika (interaktivní DVD pro střední školy) časopis Žurnál UP poradenská a osvětová činnost pro veřejnost Otázku vyplnilo 671 osob. 26

28 Otázka č. 9 Zapojil/a jste se Vy osobně popřípadě Vaše pracoviště do popularizace výsledků výzkumu a vývoje? ANO ,5 % NE ,5 % 21,5% Ano Ne 78,5% Velká většina respondentů se buď z vlastní iniciativy nebo prostřednictvím svého pracoviště do popularizace zapojila. Tyto odpovědi jsou plně kompatibilní s následují otázkou zda je popularizace VaV důležitá. Otázku vyplnilo 679 osob. 27

29 Otázka č. 10 Domníváte se, že popularizace Vaší práce je důležitá? ano, velmi % ano, částečně ,1 % ne, dobré výsledky se prosadí samy 18 2,7 % nevím, nepřemýšlel jsem o tom 22 3,2 % Ano, velmi Ano, částečně 31,1% 2,7% 3,2% Ne, dobré výsledky se prosadí samy Nevím, nepřemýšlel jsem o tom 63% 28

30 Drtivá většina respondentů je přesvědčena, že popularizace jejich práce je důležitá, myslí si to 94,1 % respondentů. Odpovědi reflektují předcházející otázku zda se respondenti osobně nebo prostřednictvím svého pracoviště zapojili do popularizace. Výsledek odpovědí na obě otázky je tedy jednoznačný popularizace je důležitá a velká většina respondentů se do popularizace zapojila Ano, alespoň částečně Ne Nevím 642 Otázku vyplnilo 682 osob. 29

31 Otázka č. 11 Kterou oblastí výzkumu a vývoje se Vy nebo Vaše pracoviště zabýváte? zdraví ,3 % přírodní vědy ,2 % společenské vědy ,8 % nové technologie a materiály ,4 % Zdraví Přírodní vědy Společenské vědy Nové technologie a materiály 30,4% 20,3% 32,8% 45,2% Největší zastoupení respondentů je z oblasti přírodních věd (45,2 % respondentů), dále pak ze společenských věd (32,8 % respondentů), nových technologií a materiálů (30,4 % respondentů) a zdraví (20,3 % respondentů). Otázku vyplnilo 670 osob. 30

32 Otázka č. 12 Jakých prostředků popularizace výzkumu a vývoje jste Vy osobně využil/a? rozdělení na jednotlivé oblasti/prostředky popularizace zdraví přírodní vědy společenské vědy nové technologie a materiály rozhovor v regionální TV rozhovor v celostátní TV pořad v regionální TV pořad v celostátní TV rozhovor v regionálním rozhlase rozhovor v celostátním rozhlase pořad v regionálním rozhlase pořad v celostátním rozhlase vlastní webová stránka článek/rozhovor na internetu článek/rozhovor v regionálním tisku článek/rozhovor v celostátním tisku článek/rozhovor v populárněvědeckém časopise článek/rozhovor v odborném časopise odborné publikace přednáška na národní odborné konferenci přednáška na mezinárodní odborné konferenci přednáška pro žáky a studenty přednáška pro pedagogy

33 přednáška pro širokou veřejnost přednáška pro podnikatelskou veřejnost den otevřených dveří univerzita dětského věku univerzita třetího věku soutěž pro veřejnost spolupráce s muzeem prezentace na výstavě/veletrhu tisková konference spolupráce s vědeckými institucemi festival (např. Noc vědců...) open labs (otevřené laboratoře pro veřejnost) zájmové kroužky, kurzy letní škola vzdělávací pobyt, tábor v přírodě jiné Sečetli jsme odpovědi respondentů pracovníků ve výzkumu a vývoji, kteří využili různých uvedených metod popularizace. Každý respondent mohl vyplnil libovolný počet prostředků popularizace dle využití. Bylo tedy možné v dotazníku vyplnil jednu, ale i všechny metody. Odpovědi respondentů nejprve roztřídíme podle oblastí výzkumu a vývoje tedy na oblast zdraví, přírodní vědy, společenské vědy a nové technologie a materiály a vyjádříme pomocí procentních hodnot ve vztahu k dané oblasti: 32

34 V oblasti zdraví respondenti nejvíce využívají možností odborných publikací (8,63 %), přednášek na národní odborné konferenci (8,39 %) a přednášek na mezinárodní odborné konferenci (7,93 %). Z dalších můžeme jmenovat přednášky pro žáky a studenty (7,69 %) a článek/rozhovor v odborném časopise (7,34 %). Naopak nejméně je využíváno prostředků univerzity dětského věku (0,35 %), soutěží pro veřejnost a open labs (shodně 0,58 %) a letních škol (0,7 %). 0,35 % respondentů využívá ještě jiné prostředky jejich výčet zodpověděla otázka č. 8. V oblasti přírodních věd patří mezi nejvyužívanější prostředky odborné publikace (9,92 %), přednášky na národní odborné konferenci (9,32 %), a přednášky pro žáky a studenty (8,45 %). Dále můžeme zmínit přednášky na mezinárodní odborné konferenci (8,12 %) a článek/rozhovor v odborném časopise (7,3 %). Mezi nejméně využívané formy byly zařazeny pořady v regionálním rozhlase (0,22 %), pořady v celostátním rozhlase (0,27 %) a univerzita dětského věku (0,49 %). Poměrně velká část respondentů využívá jiné prostředky (0,82 %). Ve společenských vědách patří k nejfrekventovanějším metodám přednášky na národní odborné konferenci (7,85 %), odborné publikace (7,79 %) a přednášky na mezinárodní odborné konferenci (7,64 %). Dále můžeme zmínit přednášky pro žáky a studenty (7,05 %) a článek/rozhovor v odborném časopise (6,83 %). K nejméně frekventovaným patří open labs (0,11 %), následuje univerzita dětského věku (0,27 %) a soutěže pro veřejnost (0,37 %). 0,64 % využívá jiné prostředky. V oblasti nové technologie a materiály byly opět nejčastěji zvoleny odborné publikace (9,75 %), následují přednášky na mezinárodní odborné konferenci (8,14 %) a přednášky na národní odborné konferenci (7,71 %). Dále můžeme zmínit přednášky pro žáky a studenty (7,46 %) a článek/rozhovor v odborném časopise (7,04 %). Nejméně jsou využívány prostředky univerzity dětského věku (0,25 %), vzdělávací pobyty a tábory v přírodě (0,34 %), a pořady v regionálním rozhlase (0,42 %). Jiné prostředky využívá 0,59 % respondentů. 33

35 Z výsledků je patrno, že ve všech čtyřech oblastech se nejpoužívanější metody víceméně shodují jsou jimi publikování v odborných publikacích, přednášky na konferencích či pro žáky a studenty. Nejméně používané metody se lehce liší dle daného oboru a jeho možností využití v praxi. Následující tabulka a graf třídí výsledky dle jednotlivých metod. Z nich je patrno jejich využití v jednotlivých oborech. Například rozhovor v regionální televizi je nejvíce využíván ve společenských vědách a nejméně v nových technologiích a materiálech; open labs nejvíce v přírodních vědách a nejméně ve společenských vědách atd. hodnoty v % zdraví přírodní vědy společenské vědy nové technologie rozhovor v regionální TV 19,3 22,7 45,5 12,5 rozhovor v celostátní TV 17,6 30,3 37,8 14,3 pořad v regionální TV 22 24, ,6 pořad v celostátní TV 20 37,9 22,1 20 rozhovor v regionálním rozhlase 17,3 21, ,6 rozhovor v celostátním rozhlase 14,2 28,3 42,5 15,1 pořad v regionálním rozhlase 28,6 9, ,9 pořad v celostátním rozhlase 13,2 13,2 57,9 15,8 vlastní webová stránka 16,4 35,6 24,2 23,7 článek/rozhovor na internetu 16,3 21,8 38,8 23,1 článek/rozhovor v regionálním tisku 13,5 21,2 41,7 23,7 článek/rozhovor v celostátním tisku 16 24,5 40,5 19 článek/rozhovor v populárněvědeckém časopise článek/rozhovor v odborném časopise 15,1 29, ,6 15,4 32,8 31,4 20,3 34

36 odborné publikace 14,3 35,2 28,2 22,2 přednáška na národní odborné konferenci přednáška na mezinárodní odborné konferenci 15 35,6 30,6 18,9 14,9 32,7 31,4 21,1 přednáška pro žáky a studenty 15 35,1 29,9 20 přednáška pro pedagogy 15,4 28,2 34,9 21,5 přednáška pro širokou veřejnost 16, ,5 18,2 přednáška pro podnikatelskou veřejnost 11,1 23,5 30,9 34,6 den otevřených dveří 13,6 40,8 23,8 21,8 univerzita dětského věku univerzita třetího věku 13,7 28,2 40,5 17,6 soutěž pro veřejnost 15,6 43,8 21,9 18,8 spolupráce s muzeem 10,8 30,8 49,2 9,2 prezentace na výstavě/veletrhu 10,9 32,8 25,8 30,5 tisková konference 18 16,4 37,7 27,9 spolupráce s vědeckými institucemi 15, ,4 21,3 festival (např. Noc vědců...) 10,1 36,2 26,1 27,5 open labs (otevřené laboratoře pro veřejnost) 11,9 52,4 4,8 31 zájmové kroužky, kurzy 16, ,5 13,6 letní škola 7,1 36,5 41,2 15,3 vzdělávací pobyt, tábor v přírodě 15,2 28,3 47,8 8,7 jiné 8,1 40,5 32,4 18,9 35

37 Otázku vyplnilo 630 osob. 36

38 Otázka č. 13 Na kterou z následujících cílových skupin byla/y Vaše akce převážně zaměřena/y? Odpovědi (počty respondentů) přepočítáme na procenta dle jednotlivých oblastí věd (zdraví, přírodní vědy, společenské vědy a nové technologie a materiály): hodnoty v % zdraví přírodní vědy společenské vědy nové technologie a materiály laická veřejnost 13,08 10,76 11,95 8,65 odborná veřejnost 22,05 22,70 20,63 24,62 žáci základních škol 4,36 4,73 2,89 2,07 studenti středních škol 8,97 16,43 7,30 10,15 studenti vyšších odborných škol 4,62 4,26 4,28 6,02 studenti vysokých škol 19,74 18,56 18,87 21,99 učitelé základních škol 3,85 3,07 5,41 1,13 učitelé středních škol 5,38 7,80 7,17 5,64 učitelé vyšších odborných škol vysokoškolští pedagogové 3,08 1,54 2,14 2,07 8,46 6,15 12,70 7,89 politická reprezentace 2,56 1,18 3,14 2,26 podnikatelská veřejnost 3,85 2,84 3,52 7,52 V oblasti zdraví byly akce zaměřeny nejvíce na odbornou veřejnost (22,05 %), studenty vysokých škol (19,74 %) a laickou veřejnost (13,08 %). Nejméně potom na politickou reprezentaci (2,56 %), učitele vyšších odborných škol (3,08 %) a učitele základních škol (3,85 %). 37

39 V oblasti přírodních věd na odbornou veřejnost (22,7 %), studenty vysokých škol (18,56 %) a studenty středních škol (16,43 %). Naopak nejméně na politickou reprezentaci (1,18 %), učitele vyšších odborných škol (1,54 %) a podnikatelskou veřejnost (2,84 %). V oblasti společenských věd nejvíce na odbornou veřejnost (20,63 %), studenty vysokých škol (18,87 %) a vysokoškolské pedagogy (12,7 %). Nejméně na učitele vyšších odborných škol (2,14 %), žáky základních škol (2,89 %) a politickou reprezentaci (3,14 %). V oblasti nových technologií a materiálů nejvíce na odbornou veřejnost (24,62 %), studenty vysokých škol (21,99 %) a studenty středních škol (10,15 %). Nejméně na učitele základních škol (1,13 %), žáky základních škol učitele vyšších odborných škol (obě skupiny shodně 2,07 %) a politickou reprezentaci (2,26 %). Pokud odpovědi roztřídíme podle cílových skupin, můžeme zjistit, jaký druh akcí podle oblastí výzkumu a vývoje je na ně nejvíce zaměřen. Například na laickou veřejnost je zaměřeno nejvíce akcí z oblasti společenských věd (33,6 %) a nejméně z oblasti nových technologií a materiálů (16,3 %). Pro studenty středních škol je nejvíce akcí z oblasti přírodních věd (48,6 %) a nejméně z oblasti zdraví (12,2 %) atd. hodnoty v % zdraví přírodní vědy společenské vědy nové technologie a materiály laická veřejnost 18 32,2 33,6 16,3 odborná veřejnost 15 33,5 28,6 22,9 žáci základních škol 18, ,3 12,1 studenti středních škol 12,2 48,6 20,3 18,9 studenti vyšších odborných škol ,3 26,7 38

40 studenti vysokých škol 15,4 31,3 29,9 23,4 učitelé základních škol 16,7 28,9 47,8 6,7 učitelé středních škol 12,1 37,9 32,8 17,2 učitelé vyšších odborných škol 22,6 24,5 32,1 20,8 vysokoškolští pedagogové 14,5 22,8 44,3 18,4 politická reprezentace 17,5 17,5 43,9 21,1 podnikatelská veřejnost 14 22,4 26,2 37,4 39

41 Následující tabulka shrnuje tyto výsledky jako vyhodnocení každé cílové skupiny a nečastějšího druhu akce dle oblastí. laická veřejnost odborná veřejnost žáci základních škol studenti středních škol studenti vyšších odborných škol studenti vysokých škol učitelé základních škol učitelé středních škol učitelé vyšších odborných škol vysokoškolští pedagogové politická reprezentace podnikatelská veřejnost společenské vědy přírodní vědy přírodní vědy přírodní vědy přírodní vědy přírodní vědy společenské vědy přírodní vědy společenské vědy společenské vědy společenské vědy nové technologie a materiály Otázku vyplnilo 636 osob. 40

42 Otázka č. 14 Který z následujících prostředků popularizace výsledků výzkumu a vývoje považujete za účinný? Hodnocení prostředků popularizace málo hodně rozhovor v regionální TV rozhovor v celostátní TV pořad v regionální TV pořad v celostátní TV pořad v regionálním rozhlase pořad v celostátním rozhlase rozhovor v regionálním rozhlase rozhovor v celostátním rozhlase vlastní webová stránka článek/rozhovor na internetu článek/rozhovor v regionálním tisku článek/rozhovor v celostátním tisku článek/rozhovor v populárně-vědeckém časopise odborné publikace přednáška na národní odborné konferenci přednáška na mezinárodní odborné konferenci přednáška pro žáky a studenty přednáška pro pedagogy přednáška pro širokou veřejnost