T T. Think Together Ladislav Pilař THINK TOGETHER. Kritéria ovlivňující volbu vysoké školy Criteria influencing the choice of university

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Think Together 2011 Kritéria ovlivňující volbu vysoké školy Criteria influencing the choice of university Ladislav Pilař 96

2 Abstrakt Příspěvek se v teoretické rovině věnuje negativnímu demografickému vývoji v České republice od roku 1980, který bude negativně ovlivňovat počet potencionálních studentů vysokých škol do roku V příspěvku jsou dále na základě dotazníkového šetření identifikovány oblasti, které jsou důležité při volbě vysoké školy zájemcem o studium. V závěru příspěvku jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru, který byl zaměřen na znalosti uchazečů o studium na vysoké škole v oblastech, které byly v dotazníkovém šetření vyhodnoceny za důležité při volbě vysoké školy. Tento příspěvek vznikl jako část výzkumného projektu IGA PEF ČZU Inovace marketingové strategie Provozně ekonomické fakulty v oblasti náboru nových studentů do bakalářských programů Klíčová slova Vysoká škola, bakalářské studium, kritéria výběru vysoké školy. Abstract The paper focuses at the theoretical level on negative demographic trends in the Czech Republic since 1980, which will negatively affect the number of potential university students in This paper aims to identify factors that that are important for students, when choosing a university. In conclusion, the article presents the results of semi structured interview, which focused on knowledge of applicants to universities in the areas indicated as important in the survey. This paper resulted from contribution to an institutional research project IGA PEF CZU Innovation marketing strategy of Faculty of Economics and Management in recruiting new students into the Bachelor programs Key Words University education, bachelor study, criteria in selection of universities. Úvod V současné době, kdy je na trhu vysokých škol 26 veřejných a 47 soukromých vysokých škol (Ústav pro informace a vzdělávání, 2010), nastává konkurenční boj o budoucí zájemce o studium. Tento konkurenční boj bude v následujících letech dále zvyšován nepříznivým demografickým vývojem obyvatelstva České republiky. Pro zachování kvality studia je důležité se zaměřit na aspekt kvality, oproti kvantitě vysokoškolských studentů (Koucký, 2009). V návaznosti na tuto situaci je důležité, zaměřit pozornost na výběr studentů pro bakalářské a magisterské studium a v této souvislosti získat nejperspektivnější studenty na trhu studentů se zájmem o studium na vysoké škole. Cíl a metodika Cíl práce Cílem příspěvku je určit oblasti, které jsou pro uchazeče o studium důležité při výběru vysoké školy. Dále je cílem příspěvku zobrazit demografický vývoj v letech , který má vliv na počet zájemců o studium na vysokých školách a pomocí polostrukturovaného rozhovoru popsat znalosti zájemců o studium v oblastech, které byly vyhodnoceny jako důležité při rozhodování o volně vysoké školy. ISBN:

3 Metodika Sekundární data pro analýzu demografického vývoje České republiky byla získána na internetových stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2010). Časové řady byly upraveny v programu Microsoft Excel za pomoci základních funkcí (tvorba grafu, transpozice dat). Primární data byla pořízena z dotazníkového šetření (elektronickou formou kontaktu) na náhodném vzorku 243 studentů posledního ročníku středních škol (Členění středních škol dle 1, 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatoři). Dotazník byl šířen pomocí sociální sítě Facebook. Dotazníkové šetření proběhlo v termínu Návratnost dotazníku (respondenti, kteří dotazník po jeho zobrazení vyplnili) byla 60.9%. Průměrná doba vyplňování byla 2 minuty a 10 sec. Před začátkem vyplnění dotazníku musel respondent souhlasit s úvodní zprávou: V roce 2010 se hlásím na jednu, nebo více vysokých škol (filtrační otázka: začít vyplňovat odejít). Dotazník byl složen z 6 otázek. 1) Jakým způsobem jste zjišťoval/a informace o vysokých školách? (uzavřená otázka, vícenásobný výběr) 2) Na jaké vysoké školy jste si dal/a přihlášku? (Uzavřená otázka, vícenásobný výběr) 9 největších vysokých škol dle počtu studentů (Statistická ročenka školství, 2010) + odpověď jiná VŠ. 3) Při výběru vysoké školy je pro Vás důležité? (maticová otázka, na každou podotázku respondent odpovídal pocitově v rozmezí -5 nejméně důležité +5 nejvíce důležité). Hodnota průměru vypočítána jako součet všech zvolených hodnot dělený počtem respondentů. 4) Na kolik škol jste si podal/a přihlášku? (uzavřená otázka s možností výběru 1 až 5 a více). 5) Kolik cizích jazyků byste chtěl/a studovat na vysoké škole? (Uzavřená otázka s možností výběru 1 až 4 a více) 6) Kolik let studia byste chtěla studovat cizí jazyk? (zde bereme v úvahu Think Together 2011 i navazující magisterské studium (3 + 2) roky) - (Uzavřená otázka s možností výběru 1 rok až 5 let). Výsledky byly následně exportovány do programu Microsoft Excel a vyhodnoceny na základě základních statistických funkcí (průměr a rozptyl). Polostrukturovaný rozhovor probíhal ve dnech přijímacího řízení na Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze ( června 2010). Tazatelem polostrukturovaného rozhovoru byla jedna vyškolená osoba. V první filtrační otázce byli respondenti rozřazeni do dvou skupin. U první skupiny, kde respondent podal přihlášku pouze na jednu vysokou školu, byl polostrukturovaný rozhovor ukončen. U druhé skupiny, která obsahovala respondenty, kteří podali přihlášku na více, než jednu vysokou školu, byly respondentům položeny otázky na zjištění jejich znalosti v oblastech: uplatnění absolventů, renomé školy, dopravní dostupnosti, přednášky externistů, výuka cizích jazyků, možnosti práce při studiu, zapojení studentů do praktických projektů pod vedením pedagoga, zvýhodněné možnosti získání certifikátů, mezi školní spolupráce, možnosti ubytování na kolejích. Výsledky rozhovoru byly zaznamenávány na formulář a následně ten samý den vyhodnoceny pomocí syntézy poznatků ze zaznamenaných rozhovorů. Výsledky práce Současný negativní demografický vývoj obyvatelstva České republiky začal již v roce 1974, kdy se počet narozených dětí začal snižovat. Tento negativní vývoj trval až do roku 2002, kdy se počet narozených dětí oproti roku 2001 poprvé po 28 letech zvýšil o 2,29% (ČSU, 2009). Dostupné z:

4 Graf č. 1: Počet narozených dětí v ČR ( ) Tabulka č. 1: Počet narozených dětí v ČR v kontextu příchodu na vysokou školu A B C A B C A B C Zdroj: Český statistický úřad 2009 Pro srovnání: ročník 1980, který při standardní době studia absolvoval vysokou školu v roce 2006, měl potenciál narozených dětí. V roce 2011 bude v největší míře nastupovat na vysokou školu ročník 1992, který má potenciál pouze narozených dětí (pokles o 21%). Tento trend pokračoval až do roku 1999, kdy se narodilo dětí (pokles od roku 1980 o 42%). Pokud srovnáme rok 1999, který bude v největší míře nastupovat na vysoké školy v roce v roce 2018, jde o 31% pokles oproti současným prvním ročníkům vysokých škol (ročník 1991) (ČSU, 2009). A B C *A: ročník narození. B: předpokládaný nástup ročníku na vysokou školu. C: počet narozených dětí v roce A. Zdroj: Český statistický úřad 2009 Pozn.: Červená čísla zobrazují roky s klesajícím počtem narozených dětí. Zelená čísla zobrazují roky s rostoucím počtem narozených dětí. Počet studentů zapsaných do prvních ročníků vysokých škol nelze posuzovat pouze podle velikosti ročníků, které přichází na vysoké školy, ale tento kvantitativní ukazatel bude mít na počet studentů vysokých škol zapsaných do prvních ročníků významný vliv (Koucký, 2009). ISBN:

5 Výsledky dotazníkového šetření v tabulce č.2 ukazují, že 81,9% studentů zjišťuje informace o vysokých školách na příslušných internetových stránkách školy, nebo fakulty. Dále 45,3% respondentů využívá reference lidí z okolí a 34,6% respondentů získalo informace z informačních brožurek. Při porovnání respondentů, kteří získali informace z informačních brožurek školy, bylo 97% respondentů na dnu otevřených dveří. Největší veletrh o vysokých školách Gaudeamus navštívilo 16,9% respondentů a informace od středoškolských pedagogů získalo pouze 10,3% studentů. Tabulka č. 2: Způsob získávání informací o vysokých školách studenty Možnost odpovědi: Počet odpovědí: Procentuální vyjádření Internet ,9% Reference lidí z Vašeho okolí ,3% Informační brožurky 84 34,6% Den otevřených dveří 82 33,7% Veletrh Gaudeamus 41 16,9% Jiné ,3% Doporučení středoškolských pedagogů 25 10,3% Celkem odpovědí 243 V další části výzkumu respondenti hodnotili jednotlivé oblasti, podle kterých se rozhodují při výběru vysoké školy hodnotovou škálou (-5 nejméně důležité až +5 nejvíce důležité.) Nejdůležitějším kritériem pro respondenty při výběru vysoké školy jsou možnosti následného uplatnění absolventů s hodnotou 4,3. Za další důležité kritéria studenti považují: renomé školy s hodnotou 3,06, dopravní dostupnost, přednášky externistů (významní lidé z praxe) a výuku cizích jazyků. Naopak za nedůležité považují studenti především mimoškolní aktivity pořádané školou s hodnotou -0,29, prospěchová stipendia a možnost ubytování na kolejích. U získaných hodnot je důležité zohlednit rozptyl, který je součástí výpisu všech hodnocených faktorů v tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Faktory důležité pro studenty při výběru vysoké školy Oblasti průměr rozptyl Uplatnění absolventů 4,30 1,12 Renomé školy 3,06 1,65 Dopravní dostupnost 2,41 2,36 Přednášky externistů (významní lidé z praxe) 2,20 3,69 Výuka cizích jazyků 1,83 3,24 Možnost práce při studiu 1,18 4,17 Zapojení studentů do praktických projektů za vedení pedagoga 1,15 4,27 Zvýhodněná možnost získání certifikátů (ECDL, FCE, atd.) 0,88 4,71 Mezi školní zahraniční spolupráce 0,63 4,32 Spolupráce na projektech se zahraničními studenty -0,08 4,71 Prospěchová stipendia -0,11 4,04 Možnost ubytování na kolejích -0,11 6,17 Mimoškolní aktivity organizované školou -0,29 4,25 Následná oblast dotazníkového šetření byla zaměřena na studium cizích jazyků (viz. Tabulka č.4). Z daných výsledků je možné říci, že studenti si jsou vědomi potřeby znalosti Think Together 2011 Dostupné z:

6 cizích jazyků na trhu práce. Největší část (přes 53%) studentů preferuje výuku dvou cizích jazyků a pouze jeden student by rád nestudoval ani jeden jazyk na vysoké škole. Tabulka č. 4: Studentské preference v počtu jazyků vyučovaných na vysokých školách Počet jazyků Počet odpovědí Procentuální vyjádření 0 1 0,00% * % % % 4 a více % * 0,0041% V otázce počtu let studia cizích jazyků má zájem 61,32% studentů studovalo cizí jazyk po celou dobu studia (v otázce byla vložena poznámka: Odpovídejte za předpokladu studia na 5letém magisterském oboru) a pouze 6,17 % preferuje studium jazyka pouze 1 rok. Tabulka č. 5: Preferovaný počet let studia cizích jazyků na vysoké škole Počet let studia Počet odpovědí Procentuální vyjádření % % % % % Poslední část dotazníkového šetření byla zaměřena na počet vysokých škol, na které si studenti podají přihlášku. V komparaci s výsledky z kvalitativní části výzkumu (osobní dotazování) jde studentům především o přijetí na vysokou školu, než o studium konkrétního oboru (více v části: výsledky rozhovoru). Volí proto ve více než 80% více než jednu vysokou školu, pro zvýšení šance na přijetí do vysokoškolského studia. Tabulka č. 6: Počet podaných přihlášek na vysoké školy Podaných přihlášek Počet odpovědí Procentuální vyjádření % % % % 5 a více % Z výsledků polostrukturovaného rozhovoru vyplynulo, že zájemci o studium nemají potřebné informace v oblastech, které jsou pro ně dle dotazníkového šetření důležité při výběru vysoké školy. Vzhledem k první filtrační otázce, která do další části rozhovoru umožnila začlenit pouze respondenty, kteří si podávali přihlášku na více, než jednu vysokou školu, lze výsledky rozhovoru považovat za obecně platné pro tři nejčastěji uváděné vysoké školy (univerzity), které respondenti označili jako alternativní volbu k České zemědělské univerzitě Provozně ekonomické fakultě, kde byl rozhovor prováděn s uchazeči o studium. Z celkového počtu 52 respondentů podalo 39 respondentů více, než jednu přihlášku na vysokou školu. Za nejčastější alternativní volbu uváděli respondenti: Univerzitu Karlovu v Praze, Vysokou školu ekonomickou v Praze a Západočeská univerzita v Plzni. Všech 39 respondentů navštívilo internetové stránky vysokých škol, na které si podali přihlášku, 12 četlo informační brožury a 10 respondentů bylo na dnu otevřených dveří. V oblasti rozsahu a možnostech výuky jazyků neměli respondenti skoro žádné informace. Většina respondentů ISBN:

7 měla znalost pouze o výuce anglického jazyka na vysokých školách, ale o počtu let a rozsahu výuky se informace nedozvěděli. V oblasti renomé školy soudí respondenti především z informací získaných z okolí přátel. Informace o akreditacích a o statistikách nezaměstnanosti absolventů nezískal žádný student. V oblasti přednášek externistů byl 16x zmíněn pouze Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., přednášející na Vysoké škole ekonomické. V oblastech zapojení studentů do praktických projektů pod vedením pedagoga, možností zvýhodněného získávání certifikátů a mezi školní spolupráce nezískali respondenti informace z navštívených zdrojů. V oblasti možnosti ubytování na školních kolejích byli informování dostatečně pouze mimopražští respondenti. V oblasti dopravní dostupnosti byli respondenti informování velice dobře. V oblasti možnosti práce při studium získalo 36 respondentů informace z referencí již studujících kolegů a pouze 3 respondenti potřebné informace nezískali. V oblasti výběru vysoké školy (v daném oboru, který si respondenti vybrali sami), se rozhodují především podle mínění svého okolí a rodiny, která jim vysokou školu buď doporučuje, nebo od školy odrazuje. Diskuse Negativní demografický vývoj bude české vysoké školy ovlivňovat nejméně do roku 2021, kdy na vysoké školy bude nastupovat ročník 2002, kdy negativní demografický vývoj změnil v pozitivní. Pro udržení kvality studia je nutné na vysoké školy přijmout maximálně 60% ročníku (Koucký, 2009). Pokud srovnáme ročník 1991, který nastupoval na vysoké školy v roce 2010 v počtu studentů zapsaných do prvního ročníku vysokých škol s rokem 2018, kdy bude nastupovat na vysoké školy nejslabší ročník z roku 1999 s počtem narozených dětí , půjde o pokles ze studentů prvních ročníků na studentů (60% z ). V absolutním vyjádření půjde o pokles studentů zapsaných do prvních ročníků vysokých škol. Tento pokles studentů vyvolá konkurenční boj mezi vysokými školami. Pro zachování kvality studia a zvyšování renomé jednotlivých vysokých škol, je pro vysoké školy nutné upravit marketingové strategie tak, aby získaly nejperspektivnější studenty z daného ročníku. V návaznosti na dotazníkové šetření a polostrukturovaný rozhovor je nutné se zaměřit na úpravu komunikačních kanálu a to zejména internetových stránek a informačních brožurek. Touto úpravou zvýšit informovanost potencionálních studentů o důležitých oblastech, podle kterých vybírají vysokou školu. Těmito oblastmi jsou především budoucí uplatnění absolventů, renomé školy ve světě i mezi budoucími zaměstnavateli, výuka cizích jazyků, zapojení studentů do praktických projektů, zvýhodněná možnost získání certifikátů. O všech těchto oblastech je nutné budoucím studentům poskytnout informace, pomocí všech možných komunikačních kanálů, které můžou jednotlivé vysoké školy využít. V situaci, kdy je na trhu vysokých škol 73 subjektů, je nutné vytvořit ucelený dokument, který by srozumitelně poskytoval zájemcům o studium informace o průběhu studia, výhodách studia na dané vysoké škole a zejména přesvědčit zájemce, že mu dané vzdělání pomůže nastartovat kariérní růst, což je nejdůležitějším kritériem zájemce při výběru vysoké školy. Všechny tyto faktory je nutné podložit praktickými příklady, které zvýší důvěryhodnost předložených informací a zvýší zájem studentů o danou vysokou školu. Touto strategií je možné získat nejperspektivnější studenty z ročníku a zvyšovat renomé dané vysoké školy. Think Together 2011 Dostupné z:

8 Důležité je zjištění, že z kvantitativního hlediska jsou internetové stránky vysoké školy nejvíce sledovaným médiem v oblasti získávání informací zájemci o studium, ale z kvalitativního hlediska nejvíce zájemců získá informace o vysoké škole ze svého okolí. Tento poměr je nutné vyrovnat a zaměřit se na především internetové stránky vysoké školy, které je nutné aktualizovat podle aktuálních informačních požadavků zájemců o studium. Závěr V důsledku vysokého počtu vysokých škol a negativního demografického vývoje je nutné vytvořit aktivní marketingovou komunikaci mezi vysokou školou, studentem a jeho okolím (které podává budoucím studentům pouze zprostředkované informace). Pro tuto komunikaci musí management vysokých škol využít všechny dostupné marketingové nástroje a komunikační kanály tak, aby nejen zvýšil počet studentů, kteří mají o studium na dané vysoké škole zájem, ale zároveň posunul preference studentů, kteří se po více úspěšných přijímacích řízeních rozhodují ve volbě vysoké školy. Zde je především důležité se zaměřit na oblasti uplatnění absolventů, renomé školy, přednášky externistů a na výuku cizích jazyků, které studenti považují za důležité při volbě vysoké školy. Zdroje 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (2010). Portál veřejné správy České republiky, Praha. Dostupné z &c=13/2005&p=1 Koucký J. (2009): Kolik máme vysokoškoláků?: Expanze terciárního vzdělávání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu - Expertizní studie. Dostupné z Vysokoskolaci%20Jun09.pdf (zpřístupněný červen 2009) Obyvatelstvo Roční časové řady (2009). Český statistický úřad, Praha. Dostupné z obyvatelstvo_hu (zpřístupněný červen 2010) Statistická ročenka školství 2009/2010 (2010). Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha. Dostupné z cz/csu/redakce.nsf/i/skolni_statisticka_rocenka ISBN: