Genetika populací, Ekologie, Viry. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno
|
|
- Ivana Müllerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Genetika populací, Ekologie, Viry Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno
2 Genetika populací základní terminologie Populace = soubor jedinců stejného biologického druhu, žijících v určité geografické oblasti, jedinci se vzájemně kříží a mají plodné potomstvo Všichni jedinci téže populace se podílejí na společném genofondu populace, který tvoří zásobárnu genů (alel) pro vznik dalších generací. Každá populace je z generace na generaci zákonitě geneticky strukturována, závisí na způsobu rozmnožování: - populace autogametické hermafrodité; samooplození, samosprášení u rostlin během generací dochází k homogenizaci populace, nastává změna genotypových frekvencí, převládají homozygoti nad heterozygoty - populace alogametické gonochoristé; inbreeding (homogenizace populace), outbreeding (heterogenita populace se zvyšuje), panmixie (genetická struktura populace se nemění) Genetická struktura populace je určena alelovými a genotypovými frekvencemi Alelová frekvence = relativníčetnost určité alely v dané populaci Genotypová frekvence = relativníčetnost určitého genotypu v populaci Genetika populací studium dědičnosti, stálosti, proměnlivosti genového fondu populace, jak se do genového fondu populace promítají genetické procesy na úrovni jedinců genetika populací kvalitativních znaků genetika populací kvantitativních znaků
3 Genetika populací Hardy-Weinbergova rovnováha HW zákon vyjadřuje vztah mezi četnostmi genotypů v populaci za podmínek: Godfrey Hardy ( ), anglický matematik Wilhelm Weinberg ( ), německý lékař 1. populace má dostatečnou velikost 2. populace je panmiktická (náhodné křížení jedinců populace) každý jedinec má stejnou pravděpodobnost, že vytvoří potomka s kterýmkoli jedincem druhého pohlaví téže populace při panmixii se genetická struktura populace v jednotlivých generacích nemění populační genetická rovnováha 3. neprobíhá selekce 4. nevznikají mutace 5. nedochází k migraci (vnášení alel nového typu do genového fondu populace prostřednictvím jedinců jiných populací) při dodržení podmínek pro HW, dojde u autosomálních alel hned v následující generaci k binomickému rozloženíčetností alel do genotypů
4 Genetika populací Hardy-Weinbergova rovnováha při panmixii se genetická struktura populace v jednotlivých generacích nemění HW vyjadřuje vztah mezi četnostmi genotypů v populaci p 2 + 2pq + q 2 = 1 p + q = 1 p = 1 q q = 1 p autosomální gen zastoupený alelami A, a p 2 = (AA) = frekvence dominantních homozygotů q 2 = (aa) = frekvence recesivních homozygotů 2pq =(Aa) = frekvence heterozygotů p = frekvence alely A q = frekvence alely a
5 1.generace: Fenotypy: Genotypy: AA Aa aa Počet jedinců: (celkem: 500) Genotypové frekvence: 320: :500 20:500 = 0,64 = 0,32 = 0,04 Počet alel v genofondu: 640 A 160 A a 40 a (celkem: 1000) Alelové frekvence: 800 : : 1000 = 0,8 A = 0,2 a p 2 + 2pq + q 2 = 1 p + q = 1 Hardy-Weinbergova rovnováha ODVOZENÍ autosomální gen zastoupený alelami A, a
6 Tvorba gamet v první generaci: Vajíčka: A (p = 0,8) a (q = 0,2): Spermie: A (p = 0,8) AA Aa p 2 = 0,64 pq = 0,16 a (q = 0,2) aa aa qp = 0,16 q 2 = 0,04 2. generace: Genotypové frekvence: 0,64 AA 0,32Aa 0,04aa Alelové frekvence: 0,8 A 0,2 a p 2 + 2pq + q 2 = 1 p + q = 1 Hardy-Weinbergova rovnováha ODVOZENÍ autosomální gen zastoupený alelami A, a
7 Ekologie Biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí (1866, Ernst Haeckel). V širokém smyslu jako ochrana životního prostředí, které je tvořeno souborem ekologických podmínek (abiotické a biotické faktory).
8 Biocenóza = společenstvo Soubor jedinců populací různých druhů, žijících na určitém stanovišti (biotopu) s obdobnými nároky na (abiotické) prostředí. zoocenóza (společenstvo živočichů) fytocenóza (společenstvo rostlin) společenstvo mikroorganismů různá velikost biocenóz struktura společenstva mezidruhové vztahy mezi jednotlivými populacemi: prospěšné (symbióza) - neutrální - nevýhodné (parazitismus, predace)
9 Biotop, Nika Biotop = stanoviště - soubor všech biotických i abiotických podmínek, vytvářející prostředí organismu, populace, společenstva. Ekologická nika - zahrnuje nároky populace určitého druhu v ekosystému v závislosti na ekologických faktorech (abiotických, biotických). Prostorová nika nároky druhu na prostor (prostor, který určitý druh v ekosystému zaujímá) Př.: Mlži (datlovky) obývají úzký úsek skalnatého pobřeží pravidelně zaplavovaný příbojem a samy podklad narušují. Potravní nika nároky druhu na potravu
10 Ekosystém Dynamický systém tvořený živými společenstvy a abiotickým prostředím. Biotické a abiotické složky ekosystému vytvářejí složité vzájemné vztahy a navzájem se ovlivňují. různé velikosti ekosystémů (rašeliniště, tropický deštný les, jezero, umělý ekosystém město) Biosféra Země - hierarchicky nejvyšší (světový) ekosystém je část planety Země, kde se vyskytují formy života, zahrnuje část atmosféry (přibližně do výšky 18 km v oblasti tropů a 10 km v polárních oblastech), hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy)
11 Biom Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek Vodní biomy - biom volného oceánu, biom šelfových moří Pevninské biomy Hylaea - tropické deštné lesy Skleraea - tropické a subtropické suché lesy a Lesosavany Silvaea - opadavé a smíšené lesy mírného pásu Tajga - severské a horské jehličnaté lesy Tundra Stepi Pouště a polopouště Litoraea - trvale nebo dočasně zaplavená území
12 Ekosystém Základními funkcemi ekosystému je koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. Složky ekosystému podílející se na přeměnách energie a hmoty: Prostředí soubor všech abiotických faktorů (sluneční energie, fyzikální a chemické vlastnosti ovzduší, vody a půdy) Producenti autotrofní organismy, tvoří organické látky z látek anorganických v procesu fotosyntézy zelených rostlin Konzumenti heterotrofní organismy (herbivorní, karnivorní, mixotrofní masožr.rostliny), závislé na produktech autotrofních organismů Dekompozitoři saprofytické mikroorganismy využívá živiny z odumřelých organismů
13 Ekosystém biogeochemické cykly Koloběh vody výměna vody mezi zemským povrchem a atmosférou, hybnou silou je sluneční záření Koloběh uhlíku zdrojem uhlíku je CO2 v ovzduší Země, z atmosféry je CO2 pohlcován zelenými rostlinami při fotosyntéze CO2 uniká do ovzduší při dýchání organismů, rozkladem mrtvé hmoty, při zvětrávání vápenců ke zvyšování CO2 v atmosféře dochází při spalování fosilních paliv (uhlí, nafty) Koloběh dusíku - zdrojem je N2 v atmosféře jen některé organismy jsou schopny vázat volný vzdušný dusík půdní bakterie, při rozkladu mrtvé hmoty uvolňují půdní nitrifikační bakterie anorganické formy dusíku, které mohou přijímat rostliny půdní denitrifikační bakterie rozkládají nitrátový dusík na plynný N2, který se uvolňuje do ovzduší obsah dusíkatých látek v atmosféře zvyšován sopečnou činností, v půdě a povrchové vodě hnojením Koloběh fosforu zdrojem hlavní vrstvy litosféry, rostliny přijímají fosfor z rozpuštěných fosfátů, živočichové potravními řetězci a po jejich uhynutí se fosfor dostává zpět do půdy či vodního prostředí Koloběh kyslíku zdroj kyslíku v atmosféře, z atmosféry proniká do půdy i vody, tvořen v průběhu fotosyntézy autotrofních organismů spotřebovává se dýcháním a rozkladem odumřelých organismů, dále při spalování fosilních paliv v horních vrstvách atmosféry vznikla vrstva ozonu O3, která chrání před účinkem ultrafialového záření
14 Ekosystém koloběh látek a tok energie Fotosyntéza (fotosyntetická asimilace) je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb. Z jednoduchých anorganických látek (oxidu uhličitého a vody), za účasti slunečního záření a tepla, dochází k syntéze energeticky bohatých organických sloučenin (cukry) a k uvolnění kyslíku. 6 CO2 + 6 H2O C6H12O6 + 6 O2 probíhá především v chloroplastech zelených rostlin, autotrofní způsob výživy Průběh fotosyntézy: ve světelné fázi barevné pigmenty na thylakoidní membráně chloroplastů pohlcují světlo, z něhož získávají energii pro následné děje, dochází k rozkladu vody a uvolnění kyslíku, který pak využívají i jiné organismy k dýchání biochemické děje v temnostní fázi probíhají ve stromatu chloroplastů, ukládají chemickou energii získanou ve světelné fázi (ve formě NADPH a ATP) fixací CO2 do sacharidů, které dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul (polysacharidů, aj.)
15 Ekosystém koloběh látek a tok energie Fotosyntéza světelná fáze na thylakoidní membráně chloroplastů; temnostní fáze probíhá ve stromatu chloroplastů
16 Ekosystém tok látek a energie Trofické skupiny Zdroj energie Zdroj redukčních ekvivalentů Zdroj uhlíku Název Světlo Foto- Organický -organo- Anorganický -litho- Organický -heterotrof Oxid uhličitý -autotrof Organický -heterotrof Oxid uhličitý -autotrof fotoorganoheterotrof fotoorganoautotrof fotolithoheterotrof fotolithoautotrof Chemické sloučeniny Chemo- Organický -organo- Anorganický -litho- Organický -heterotrof Oxid uhličitý -autotrof Organický -heterotrof Oxid uhličitý -autotrof Chemoorganoheterotrof Chemoorganoautotrof Chemolithoheterotrof Chemolithoautotrof Způsob získávání energie u organismů autotrofie heterotrofie mixotrofie fototrofie chemotrofie litotrofie organotrofie
17 Vliv člověka na životní prostředí Odlesňování a eroze půdy Znečištění ovzduší - oxidy síry, uhlíku; dusík, karcinogenní látky, toxické kovy skleníkový efekt vyvolán zvýšenou koncentrací CO2 (+H20) při mírném zvýšení CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy zvyšuje Znečištění půdy odpady, hnojení, postřiky; karcinogenní látky, těžké kovy Znečištění vody toxické látky, oleje, těžké kovy zvýšení nutričních prvků (N, C, P apod.z hnojiv) ve vodě navozuje zvýšený výskyt organismů využívajících tyto prvky (bakterie, sinice, řasy) = eutrofizace vody Radioaktivní zamořování biosféry jaderné výbuchy vznik nukleotidů uranu radioaktivní cesium a hlavně stroncium 90 Sr (rozpadem uranu), se hromadí s přijímanou potravou v organismech, čím vyšší stupeň potravního řetězce (konsumenti, predátoři), tím větší kumulace radiace Změny životního prostředí porušení přirozené rovnováhy Pozn: Ke znečištění přírody přispívají plastové odpady, které neumíme ekologicky likvidovat.
18 Nebuněčné živé soustavy - viry
19 Viry nebuněčné živé organismy velikost cca nm (izometrické viry), anizometrické viry stovky nm nesplňují všechny podmínky pro buněčné živé soustavy (viz níže) vnitrobuněční paraziti reprodukci viru zajišťuje hostitelská buňka genom viru, obsažený v nukleové kyselině, se replikuje za pomoci enzymatického aparátu hostitelské buňky buněčných ribozomů využívají viry k výrobě virových proteinů Základní charakteristiky buněčných živých soustav: buněčná podstata NK, proteiny, polysacharidy organizovanost otevřené soustavy tok látek, energie, informací autoregulace metabolismus včetně syntézy NK a proteinů autoreprodukce, atd.
20 Struktura virů virion kompletní jednotliváčástice viru, schopná infikovat hostitelskou buňku genom NK RNA nebo DNA kapsid - proteinový plášť, složen z kapsomer identické bílkovinné podjednotky kapsidu - autoagregací tvoří kvartérní strukturu kapsidu helikální symetrie kapsidu (šroubovitá) ikozaedrální symetrie kapsidu (dvacetistěn) Neobalený virus Obalený virus nukleokapsid komplex virové NK a jejího kapsidu
21 Struktura virů neobalené viry obalené viry - kapsidy jsou obaleny do modifikované formy jedné z buněčných membrán získaných z hostitelské buňky (většinou cytoplazmatická nebo jaderná membrána) v obalu zastoupeny glykoproteiny (např.hemaglutinin, neuraminidázy)
22 Rozdělení virů dle hostitele bakteriofágy - viry bakterií (DNA-fágy, RNA-fágy) cyanofágy viry sinic mykofágy viry kvasinek rostlinné viry živočišné viry - viry bezobratlých a viry obratlovců
23 Rozdělení virů dle NK DNA viry RNA viry Viry s reverzní transkriptázou enzym přepisující genetickou informaci z RNA do DNA molekuly
24 Reprodukční cyklus virů Vazba virionu (adsorpce) na povrch buňky přes specifické receptory Proniknutí (penetrace) do buňky Uvolnění NK z kapsidu Replikace virové NK Syntéza virových bílkovin Zrání (maturace) virionů Uvolnění virionů z buňky, exocytózou získán obal u obalených virů fáze eklipsy doba od proniknutí viru až do počátku syntézy nových virionů
25 Virové infekce Latentní infekce bez replikace virového genomu, bez škodlivých důsledků pro hostitelskou buňku Začlenění virového genomu do genomu hostitelské buňky tzv.provirus (virogenie) u bakteriofágů- tzv.profág (lyzogenie, lyzogenní cyklus viru) provirus ovlivňuje funkce hostitelské buňky transformace hostitelské buňky (např.nádorová) Lytická infekce vedoucí k lýze hostitelské buňky - lytický cyklus viru Nelytická infekce hostitelská buňka se po uvolnění virionů uzdraví
26 Rozmnožování virů
27 Bakteriofágy (fágy) stavba hlavička, krček, pochva bičíku, bazální ploténka, bičíková vlákna lyzogenie profág - lyzogenní cyklus lytický cyklus
28 Lyzogenní a lytický cyklus viru
29 Viry a onemocnění Antibiotika neúčinkují Vakcinace Aplikace látky s obecným protivirovým účinkem - interferony Antivirotika - blokování receptorů pro viry na cílových buňkách nebo inhibice syntézy DNA či RNA viru: Acyklovir nebo zidovudin - léčba HIV amatidin nebo rimantidin - léčba chřipky aplikace při herpesvirových nemocech a hepatitidě B a C Antivirotika
30 Mezi nejvýznamnější virová onemocněníčlověka patří: AIDS (HIV virus) Hepatitida (Hepatitis virus A, B, C, D, E) Gastroenteritida Hemoragické horečky (virus Ebola, Marburg, ) Hantavirový plicní syndrom (Hantavirus Sin nombre ) Chřipka (Influenza virus) Pravé neštovice (Variola virus) Plané neštovice (Varicella zoster virus = Herpesvirus HHV-3) Klíšťová encefalitida (viry čeledi Flaviridae) Infekční mononukleóza (cytomegalovirus, virus Epstein Barr) Lidské papilomavirové infekce (HPV viry) Příušnice (Rubeolavirus) Opary (Herpes simplex virus) Dětská obrna (Poliovirus) Spalničky (Paramyxovir) SARS (těžký akutní respirační syndrom, druh Coronaviru) Zarděnky (Rubella virus)
31 Influenza virus (virus chřipky) Genom: ssrna Čeleď: Orthomyxoviridae Onemocnění: horečka, záněty dýchacích cest, svalová bolest, gastroenteritis (=krvavé průjmy), zápal plic Léčba: vakcinace, inhibitory neuraminidázy Influenzavirus A (ptačí a savčí) nejvirulentnější - označení dle H (hemaglutinin) a N (neuraminidase) - oba tyto velké glykoproteiny se nachází na vnější straně virové částice, pandemie - např. H1N1 - Španělská chřipka, Influenzavirus B (lidský, lachtaní) - běžné epidemie Influenzavirus C (lidský) - lokální epidemie (méně virulentní)
32 HIV-1 Genom: dva řetězce ssrna, 9genů, reverzní transkriptáza a integráza Čeleď: Retroviridae (rod Lentiviry) Infekce především Th-lymfocytů (buněčná imunita), provirus Přenos: krví, pohlavním stykem, infekce dítěte během porodu Onemocnění: AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome), primární infekce virem HIV jen u 20% pacientů symptomy podobné chřipce, bez tvorby protilátek proti viru asymptomatická latentní fáze tvorba i možná detekce protilátek proti viru, pokles Th-lymfocytů, inkubační doba až 10let symptomatická fáze propuknutí AIDS, pokles Th i Tclymfocytů, snížení imunity, vzestup počtu virionů v krvi silně virulentní Léčba: analoga nukleosidů, inhibitory reverzní transkriptázy virostatika - lék Viread, objeven v laboratoři dr. Antonína Holého v Ústavu Organické Chemie a Biochemie AV ČR Virus HIV-1 izolovaný 1983 ve střední Africe (Virus HIV-2 izolovaný 1986 v západní Africe; genomy dvou druhů viru HIV jsou identické jen z 50%)
33 Životní cyklus retroviru
34 SARS Genom: ssrna Čeleď: Coronaviridae Onemocnění: SARS - Severe Acute Respiratory Syndrome, či také Syndrom Akutního Respiračního Selhání, virové onemocnění dýchacích cest, zápal plic, inkubační doba činí 2 10 dní Přenos: kapénkovou infekcí Léčba: antivirotikum ribavirin
35 Ostatní nebuněčné infekčníčástice viroidy, virusoidy, priony
36 Viroidy Objev v roce Rostlinné patogeny skládající se z velmi krátké kruhové jednořetězcové RNA ( nukleotidů), bez proteinového obalu typického pro viry. Viroidová RNA neobsahuje sekvenci kódující známý protein a nemá funkci mrna. Viroidy se replikují a ukládají v jádru infikované buňky. Infikované rostliny mohou vykazovat deformace růstu, zakrslost, epinastie, žluté skvrny na listech, Popsáno cca 20druhů viroidů. Viroidy jsou obvykle přenášeny semeny a pilem. Příklady infikovaných rostlin brambory, rajčata, chmel, citrusy, avokáda,.
37 Objev v roce Virusoidy=satelity Krátké sekvence nukleotidů (ssrna, dsrna, ssdna, dsdna), kružnicová forma, uzavřené v kapsidech některých virů vedle jejich NK. Na rozdíl od viroidů se však virusoidy nemohou replikovat nezávisle, nýbrž vyžadují pomocný virus, na kterém parazitují. Vlastní geny virusoidů kódují proteiny, které se podílejí na patogenitě pomocného viru. Virusoidy se také nazývají satelitní RNA či satelity rostlinných RNA virů. Podobně jako viroidy nekódují žádný protein. Příkladem virusoidu - satelitní RNA nekrózy tabáku či M-satelity kvasinek (4 typy, kódující různé varianty smrtícího toxinu pro jiné kmeny kvasinek).
38 Priony Prion specifický infekční protein, jde o vadnou forma normálního proteinu PrPC, který je kódovaný strukturním genem hostitelského organismu normální prionový protein PrPC - povrchový membránový glykoprotein v neuronech, leukocytech (gen na 20.chromosomu), konformační změna v infekční isoformu PrPSc - hromadí v buňkách mozku a vyvolává prionové onemocnění Priony se množířetězovou reakcí. Proces přenosu - priony infikovanou potravou. Rezistentní vůči proteázám, tepelné denaturaciči desinfekčním prostředkům U savců priony vyvolávají přenosné spongiformní encefalopatie (TSE). Prionové choroby infekční, dědičné, sporadické Creutzfeldt-Jakobovo onemocnění (CJD, lidé), kuru (lidé) BSE (skot), Scrapie (ovce, kozy)
39 Priony
Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceNEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY
NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční
VíceCytosin Thymin Uracil
ukleové kyseliny fosfát - P - nukleotid nukleová báze C 2 3' 4' 5' cukr 2 1' 2' 5' báze C 2 1' 3' 2' 4' nukleosidy C 2 3' báze 1' b-d- ribofuranóza b-d-deoxyribofuranóza 4' 5' 2' - P - 2 - P - Cytosin
VíceNebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy
Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceNebuněční Viry, viroidy, priony
Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceNeb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé
1 Nebuněčné organismy-virusy a viroidy LATINSKY VIRUS = JED, TOXIN Znaky nebuněčných organismů: Nebuněčné částice, jejichž struktura je minimalizována na molekulu genetické informace a bílkovinný obal
VíceNebuněčné organismy - viry
Nebuněčné organismy - viry Nebuněčné organismy Kapsida (bílk.), NK (DNA a RNA) Vnější obalová vrstva ssrna, dsrna, ssdna, dsdna viry Reprodukční strategie: +RNA, - RNA, diplorna a retroviry Viriony, fágové
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceNebuněčné organismy Viry
Nebuněčné organismy Viry Nebuněčné organismy Nanočástice elektronová mikroskopie (x chlamydie, riketsie x mimivirus) Izometrické a anizometrické (rozměry) Kapsida (bílk., kapsomery, 1 gen, krystalizace),
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceNázev: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie
Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceNebuněčný život (život?)
Nebuněčný život (život?) Nebuněčný život (život?) 1. viry 2. viroidy (infekční RNA) 3. satelity (subvirální infekční jednotky, jejichž replikace buňkou je zajištěna koinfekcí pomocným virem ) (a) satelitní
VíceVirus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virus lidského imunodeficitu MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno HIV Human Immunodeficiency Virus AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome SIDA Syndrome d immuno-déficience acquise Historie původně opičí
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceZkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
VíceViry Základy biologie 2013
Viry Základy biologie 2013 Charakteristika Definice: submikroskopické infekční nukleoproteinové částice Virus = jed (latinsky) Viry jsou nebuněčné organismy. Malé rozměry a jednoduchá struktura Rozmnoţují
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceStavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost nm
Stavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost 20-300 nm VIRY Obsahují pouze několik genů - informace pro -vytváření
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceZákladní charakteristika virů
VIRY Co je to virus Virus je drobná částice tvořená pouze bílkovinným pouzdrem, uvnitř kterého se skrývá dědičná informace ve formě DNA nebo RNA. Viry jsou mnohem menší než bakterie. To znamená, že nejsou
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
VíceMartina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,
VíceVY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny
Obecná charakteristika virů ZÁKLADY VIROLOGIE Nebuněčné mikroorganismy Genetické elementy, který se množí pouze uvnitř živé buňky Vnitrobuněčná a mimobuněčná forma Extracelulární forma virové částice se
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceZáklady genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
VíceEkologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
VíceGenetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceBuněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceAutoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. 6.
Maturitní téma č. 6 VIRY - Vira STRUKTURA VIRU Jejich struktura je velice jednoduchá. Virovou částici tvoří nukleová kyselina, která je opatřena bílkovinným obalem (kapsidem). Nukleová kyselina může být
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceMgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceAntivirotika. Včetně léčby AIDS
Antivirotika Včetně léčby AIDS Antivirová chemoterapeutika =látky potlačující virové onemocnění Virocidní látky přímo inaktivují virus (málopole neorané) Virostatické látky inhibují virový cyklus na buněčné
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
VíceVIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava
VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN Růžičková Vladislava Úvod Tento článek je určen k rozšíření výuky biologie na úrovni základních, ale zejména středních škol v problematice virů a virologie.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceKonzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.
Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceRNDr. Zdeňka. Chocholouškov
Srovnání rostlinné a živočišné buňky RNDr. Zdeňka Chocholouškov ková, Ph.D. Rostlinná buňka Buněčná stěna Vakuola Plastidy Plazmodezmy Živočišná buňka Lyzozóm Nebuněč ěčné živé soustavy (viry, viroidy
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceZákladní vlastnosti živých organismů
Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceObsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná
Obsah př ky: přednáš ednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie virů chemické složení virů virion Klasifikace virů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc podle typu
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceMATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/ AIDS
MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 AIDS Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: práce s Internetem, dotazník, happening Rozvíjení kompetencí: 1. k
Více9. Viry a bakterie. Viry
9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceVYBRANÉ KAPITOLY VIRO R LO L GIE
VYBRANÉ KAPITOLY Z VIROLOGIE Morfologie virů Viry byly poprvé popsány jako filtrabilní agens z důvodu jejich velmi malých rozměrů, které jim dovolují pronikat bakteriálními filtry. Velikost a struktura
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Více