ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM TRUHLÁŘ

Transkript

1 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště U Kapličky 761, Sušice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM TRUHLÁŘ Obor vzdělání H/01 Truhlář

2 Obsah Identifikační údaje... 3 Profil absolventa školního vzdělávacího programu... 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu... 7 Učební plán Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Učební osnovy Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Estetická výchova Občanská nauka Matematika Fyzika Biologie a ekologie Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Odborné kreslení Výrobní zařízení Materiály Technologie Odborný výcvik Personální a materiální zabezpečení Spolupráce se sociálními partnery

3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy: Adresa: Zřizovatel: Kód a název oboru vzdělání: Název školního vzdělávacího programu: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma studia: Jméno ředitele: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Sušice, U Kapličky 761 U Kapličky 761, Sušice Plzeňský kraj, Škroupova 18, Plzeň H/01 Truhlář Truhlář střední vzdělání s výučním listem 3 roky, denní studium Ing. Václav Kŧrka Platnost ŠVP: od Tento školní vzdělávací program vznikl podle rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání H/01 Truhlář. Ing. Václav Kŧrka... ředitel školy podpis ředitele školy 3

4 Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy:...soš a SOU Sušice, U Kapličky 761 Adresa školy:...u Kapličky 761, Sušice Název školního vzdělávacího programu:...truhlář Kód a název oboru vzdělávání: h/01 Truhlář Platnost ŠVP: Délka a forma studia:...tříleté denní Stupeň dosaţeného vzdělání:...střední vzdělání s výučním listem Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent zná základní úkoly odvětví, oboru i organizace, pro kterou se připravuje. Je zpŧsobilý vykonávat řemeslné práce a jeho řemeslné dovednosti jsou podloţeny základními odbornými znalostmi. Dodrţuje zásady a předpisy ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Vyuţívá hospodárně pouţívaný materiál a dbá na úspory energie. Ovládá práci na výrobním zařízení, včetně jeho seřízení a údrţby. Ekologicky nakládá s veškerým odpadem. Má základní vědomosti o technologii výroby. Vyuţívá základy odborného kreslení výrobkŧ, čtení výkresŧ, dílenských náčrtŧ. Čerpá z technických norem. Při práci provádí vstupní, prŧběţnou a konečnou konrolu kvality materiálu, polotovarŧ a výrobkŧ. Instaluje a sestavuje hotové výrobky a jejich součásti. Uplatňuje znalosti z oblasti ekonomiky a je připraven pro individuální i sériovou výrobu. Popis výsledků vzdělávání absolventa z hlediska klíčových kompetencí Kompetence odborné ţák je veden tak, aby po ukončení studia odborně - ekonomicky a ekologicky: zpracovával materiály a polotovary ze dřeva a ostatních hmot v nábytkářské a stavebně truhlářské výrobě, volil konstrukční řešení odpovídající technologii nábytkových součástí, dílcŧ a podskupin, uplatňoval technologii výroby skříňového, stolového, sedacího, lŧţkového i dětského nábytku včetně bytových doplňkŧ, uplatňoval znalosti výroby nábytkových systémŧ, zařizování bytových interiérŧ a veřejných místností, uplatňoval ergonomické a antropometrické poţadavky, zabezpečuje ochranu nábytku, včetně údrţby a odborné opravy, uplatňuje znalosti výroby stavebně truhlářských výrobkŧ a jejich osazování, prováděl základní povrchovou úpravu a odborné opravy stavebně truhlářských výrobkŧ. aby reálně vyhodnocoval kvalitu své práce, pracoval svědomitě, pečlivě a snaţil se dosahovat těch nejlepších výsledkŧ, získával přehled o základní nabídce profesních a dalších vzdělávacích moţností a příleţitostí v regionu a reálně posuzoval moţnosti svého pracovního uplatnění, 4

5 uvaţoval a jednal ekonomicky v pracovním i osobním ţivotě, pracoval efektivně a byl flexibilní v pracovním procesu, byl připraven a ochoten se dále profesně vzdělávat. Kompetence k učení - ţák je veden tak, aby uměl porozumět zadanému úkolu nebo určit jádro problému a byl schopen získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout, vysvětlit nebo zdŧvodnit případné varianty řešení, srozumitelně a souvisle formuloval své myšlenky a uměl se souvisle a přiměřeně vyjadřovat jak verbálně tak i písemně, měl pozitivní vztah k učení osvojil si dŧleţité formy a zákonitosti pracoval efektivně na základě svého vhodného studijního reţimu Kompetence k řešení problémů - ţák je veden tak, aby kriticky dokázal zhodnotit své osobní dispozice, uvědomoval si své přednosti, meze i nedostatky identifikoval a analyzoval problémy, vyhodnocoval moţnosti řešení a nalézal efektivní postupy Kompetence komunikativní- ţák je veden tak, aby byl schopen se adaptovat na poţadavky pracovního prostředí, pracovat samostatně i koordinovat svou činnost s ostatními, jednal v souladu s etickými normami, uplatňoval demokratické hodnoty a principy Kompetence personální a sociální - ţák je veden tak, aby dbal na dodrţování zákonŧ a pravidel slušného chování a respektoval osobnost a práva ostatních lidí, ovládal zásady odpovědného samostatného a aktivního jednání ve vlastním i ve veřejném zájmu realisticky hodnotil dopady a rizika nezaměstnanosti pro jedince, rodinu a společnost získal pozitivní vztah ke svému povolání a k práci jako druhu lidské aktivity Kompetence k pracovnímu uplatnění - ţák je veden tak, aby přijímal a odpovědně plnil jemu svěřené úkoly, respektoval autoritu nadřízených chránil své zdraví a dovedl se orientovat v situacích ohroţení zdraví a ţivota usiloval o dobrý stav své tělesné zdatnosti, o zařazení pohybových aktivit do svého ţivotního stylu, 5

6 chápal význam ţivotního prostředí a jednal v duchu trvale udrţitelného rozvoje Kompetence matematické - ţák je veden tak, aby uměl aplikovat základní logické a matematické postupy při řešení praktických úkolŧ, vyuţíval rŧzné formy grafického znázornění, pouţíval a správně převáděl mezinárodní jednotky veličin ctil ţivot jako nejvyšší hodnotu a uvědomoval si svou osobní odpovědnost za jeho kvalitu Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi - ţák je veden tak, aby měl základní znalosti s prácí na osobním počítači a s dalšími prostředky informačních komunikačních technologií a uměl získávat informace z otevřených zdrojŧ (zejména z celosvětové internetové sítě), chápal význam umění pro člověka a z kulturní nabídky si dovedl vybrat hodnotné podněty pro obohacování své profesní i osobní činnosti, dokázal pouţívat cizí jazyk pro získávání informací potřebných pro výkon povolání, pro poznávání kultury a osobnosti jiných národŧ, byl schopen získat aktuální přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, Způsob ukončení vzdělání a potvrzení dosaţeného vzdělání Vzdělání je ukončeno závěrečnou zkouškou. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Dokladem o dosaţení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Úspěšné sloţení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umoţňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programŧ ve středních odborných školách a středních odborných učilištích s moţností získání středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou. Absolvent je připravován prohlubovat si své odborné znalosti v rámci rŧzných školení a kurzŧ. 6

7 Charakteristika školního vzdělávacího programu Název školy:...soš a SOU Sušice, U Kapličky 761 Adresa školy:...u Kapličky 761, Sušice Název školního vzdělávacího programu:...truhlář Kód a název oboru vzdělávání: h/01 Truhlář Platnost ŠVP: Délka a forma studia:...tříleté denní Stupeň dosaţeného vzdělání:...střední vzdělání s výučním listem Popis celkového pojetí vzdělávání Realizace ŠVP je v souladu s dlouhodobým záměrem a rozvojem vzdělávací soustavy Plzeňského kraje. Vzdělávací program připravuje kvalifikované pracovníky pro výkon povolání truhláře, kteří budou schopni uplatňovat své odborné vzdělání v provozech dřevařské prvovýroby, výroby nábytku, stavebně truhlářských výrobkŧ i v ţivnostenském podnikání. Základním cílem vzdělávacího programu je propojení získaných vědomostí a dovedností ve výše jmenovaných oblastech s praxí při řešení konkrétních problémŧ a situací. K dŧleţitým výchovným cílŧm proto patří výchova k odpovědnosti, spolehlivosti, přesnosti, pracovní kázni, samostatnosti v rozhodování, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce, ochraně a péči o ţivotní prostředí. Výuka se skládá z teoretických vyučovacích předmětŧ realizovaných v učebnách školy a z odborného výcviku realizovaného ve školních dílnách popřípadě na provozních pracovištích. V případě výuky cizích jazykŧ se třída dělí v souladu s planými předpisy. Metody a formy výuky jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledky vzdělání, kterých se má dosáhnout. Učitelé volí metody podle potřeb a zkušeností s ohledem na charakter vyučovaného předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci ţákŧ a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený učební obor. Dŧraz je kladen na podporování samostatné práce ţákŧ, především na osobní zodpovědnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce. Záměrem je dosáhnout odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých moţností a ovlivňování ţákovských postojŧ samostatné práce ţákŧ, skupinové práce, referáty, prezentace, písemné, ústní a společné hodnocení, analýza výsledkŧ. Dŧleţitou sloţkou teoretické výuky je pouţívání názorných pomŧcek v rŧzné formě, které ţákovi usnadňují pochopení učiva - modely, nástěnné obrazy, výukové nahrávky, instruktáţní a výukové video, exkurze. K procvičování a upevňování učiva se vyuţívají rŧzné formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěţe, projekty apod. Velký dŧraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence ţáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, návštěvy výstav, odborné exkurze, návštěvy kulturních středisek, soutěţe, skupinové projekty a rŧzné formy zapojení ţákŧ do prezentačních akcí školy. Praktické vyučování umoţňuje ţákŧm vyuţití teoretických poznatkŧ v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby ţák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky pouţít nabyté znalosti při řešení a plnění praktických úkolŧ. Po zvládnutí teoretické a praktické části výuky skládají ţáci závěrečnou zkoušku a tím získávají potřebnou kvalifikaci pro svoji další pracovní činnost v oboru truhlář. Uplatnění mohou získat i v příbuzných oborech. 7

8 Organizace výuky Výuka je organizována ve čtrnáctidenních cyklech. V prvním, v druhém i ve třetím ročníku mají ţáci týden teoretického vyučování a týden praktického vyučování. Výuka je řízena legislativními předpisy, zejména zákonem č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V prŧběhu celého studia jsou organizovány exkurze do firem zabývající se činností, která souvisí s probíraným učivem, dále také návštěvy výstav a veletrhŧ. Účelem těchto akcí je poznat nové materiály, výrobní zařízení a technologie a poukázat na stále nové moţnosti vývoje a uplatňování vědeckých poznatkŧ v praxi. Praktické vyučování probíhá v prostorách školy a příleţitostně v místech sjednaných školou. Způsob hodnocení ţáků Klasifikace ţákŧ za první a druhé pololetí školního roku probíhá dle platné legislativy a klasifikačního řádu. Klasifikační řád ke součástí školního řádu a sjednocuje poţadavky z teoretického i praktického vyučování. K posouzení zvládnutí základních koncepcí směřují i rŧzné formy hodnocení písemné, ústní, testy, sebehodnocení, spolu s rŧzným zpŧsobem hodnocení známkování, slovní hodnocení, bodový systém.hodnotí se náročnost a ucelenost získaných vědomostí a dovedností.. Způsob hodnocení teoretického vyučování. Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětŧ se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testem. Hodnotí se jak faktické znalosti, tak i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatné domácí práce, referáty, ale i aktivita ţákŧ při vyučování. Způsob hodnocení odborného výcviku. Hodnocení je prováděno kombinací slovního a numerického. Hodnocení je uskutečňováno: frontálním, skupinovým a individuálním prověřováním pozorováním ţáka v prŧběhu vyučování, zadáváním cvičných a souborných prací, zadávání prací problémového charakteru, která vyţaduje uvaţování o pracovním postupu. Při odborném výcviku se do závěrečné klafikace zařazuje i vztah k práci a osvojení odborných dovedností a návykŧ. Dŧraz je kladen i na sebehodnocení kaţdého jedince Způsoby hodnocení klíčových kompetencí. Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak ţák komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivně v kolektivu, jak vyuţívá výpočetní techniku a numerických znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. 8

9 Společné zásady při hodnocení: hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická dŧleţité je, aby nehodnotil jen sám učitel, vyuţívat formy sebehodnocení a kolektivního hodnocení hodnocení musí dát perspektivu všem ţákŧm, zvláště slabým a ţákŧm SPU základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k ţákŧm respektování práva ţáka na individuální rozvoj učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje a pomáhá chyba jiţ není pokládána za neţádoucí jev, ale za přirozený, prŧvodní znak poznávání. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných Vzdělávání ţáků se speciálními potřebami Práce se ţáky se specifickými poruchami učení a chování se řídí vyhláškou MŠMTč.73/2005 Sb. O vzdělání dětí, ţákŧ a studentŧ se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţákŧ a studentŧ mimořádně nadaných. Třídní učitel si od zákonných zástupcŧ ţákŧ se specifickými poruchami učení vyţádá platný odborný posudek od psychologa z pedagogickopsychologické poradny nebo ze specialitovaného pedagogického centra a následně spolupracuje s výchovným poradcem a příslušnými vyučujícími. Podle charakteru poruchy a podle předmětu, kterého se týkají, jsou přijímána vhodná opatření. Ţákŧm se speciálními poruchami učení jsou téţ v případě potřeby poskytovány jednotlivýmijednotlivými vyučujícími konzultace. Při vyučování jazykŧ se dává přednost ústním projevŧm před písemnými, v matematice se volí jednodušší varianty příkladŧ a prodluţuje se čas na přípravu a vlastní práci, i mírnější hodnocení a klasifikace. V odborných předmětech jsou vyuţívány nekonfliktní zpŧsoby zkoušení a hodnocení, v odborném výcviku se volí osobní kontakt ţáka a učitele, coţ je umoţněno nízkým počtem ţákŧ ve skupině. Výchovný poradce a třídní učitel se věnují téţ ţákŧm s horším prospěchem a pomáhají jim překonat potíţe při vzdělávání. Třídní učitelé vedou pravidelně evidenci jejich prospěchu, sledují prŧběh jednotlivých čtvrtletí, spolupracují s ostatními pedagogy a rodiči na řešení vzniklých problémŧ. V této oblasti se sledují také ţáci ze sociálně slabšího prostředí, kterým je umoţněno pŧjčování učebnic, knih a studijních materiálŧ pořizovaných z fondu školy. Práce se ţáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito ţáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuelně s vychovateli domova mládeţe. Vzdělávání nadaných ţáků Ţákem mimořádně nadaným je ţák, u kterého bylo jeho mimořádné nadání potvrzeno na základě pedagogicko-psychologického vyšetření. Odborné vyšetření je podkladem pro vytvoření podpŧrných programŧ a opatření pro vytvoření dynamických, strukturovaných individuálních vzdělávacích plánŧ, odráţejících specifika daného ţáka. Je podkladem pro rozšíření, případně změnu organizace vzdělávání, pro vyuţívání specifických metod, postupŧ, forem, didaktických materiálŧ vedoucích k obohacení učiva a k akceleraci vzdělávání, která mŧţe vést i k přeřezení ţáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího. Mimořádně 9

10 nadaní ţáci jsou zapojováni do týmové nebo skupinové práce, vyuţívající náročnější metody a postupy. Škola se věnuje i práci s nadanými ţáky. Nadaní ţáci jsou vytipováni učiteli jednotlivých předmětŧ a zúčastňují se pořádaných soutěţí. Vyučující ţáky na tyto soutěţe celoročně připravují a zvláště nadaní ţáci se mohou při těchto aktivitách realizovat. Realizace bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a poţární prevence Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a poţární ochrany je nedílnou součástí teoretické a praktické výuky. Ve výchovně vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných právních předpisŧ, zákonŧ, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Výklad musí směřovat od všeobecného ke konkrétnímu tj. specifickému pro učební obor. Poučení ţákŧ o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci musí být prokazatelné, stejně tak i ověřování znalostí ţákŧ. Prostory pro výuku musí odpovídat poţadavkŧm stanoveným zdravotnickými předpisy. Nácvik a procvičování činností mohou ţáci vykonávat při výuce a to v rozsahu stanoveném učební osnovou a v souladu s poţadavky právních předpisŧ upravujícících zákazy prací pro mladistvé a v souladu s podmínkami, za nichţ mohou mladiství konat tyto práce z dŧvodu přípravy na budoucí povolání. Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí 1. dŧkladné, prokazatelné seznámení ţákŧ s předpisy bezpečnosti zdraví a ochrany při práci, s protipoţárními předpisy a s technologickými předpisy, 2. pouţívání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipoţárním předpisŧm, 3. pouţívání osobních ochranných pracovních pomŧcek podle platných předpisŧ, 4. systém vykonávání stanoveného dozoru nad ţáky při teoretickém i praktickém vyučování. Charakteristika dozoru Dozor nad ţáky vyţaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem. Tato osoba dozírá nad dodrţování BOZP. V případě porušení bezpečnostních předpisŧ nebo ohroţení je její povinností zasáhnout. Při práci s dohledem osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce a pokud všechna místa zrakově neobsáhne, pak je v prŧběhu prací obchází a kontroluje. Podmínky přijetí pro studium v oboru Truhlář Pro tento obor studia jsou stanoveny tyto podmínky pro přijetí, které se řídí zákonem č. 561/20 Sb. Předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 1. splnění povinné školní docházky, 2. dosaţený prŧměrný prospěch, 3. zdravotní zpŧsobilost pro obor studia. Uchazeči jsou pro přijetí seřazeni podle prŧměrného dosaţeného prospěchu. 10

11 Podmínky vzdělávání ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami a ţákŧ mimořádně nadaných jsou upraveny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělání dětí, ţákŧ a studentŧ se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţákŧ a studentŧ mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisŧ. SOŠ asou Sušice přijímá ţáky ke studiu do oboru Truhlář na základě platného přijímacího řízení, které je vţdy včas zveřejněno prostřednictvím internetu, úřední desky a akcí pořádaných při náboru ţákŧ a při prezentaci školy. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání v oboru Truhlář se ukončuje závěrečnou zkouškou. Ta je sloţena z písemné, praktické a ústní části. Závěrečnou zkoušku mŧţe vykonávat ţák, který úspěšně ukončil třetí ročník středního vzdělávání a k závěrečné zkoušce se v daném termínu dostavil. Organizace, prŧběh řádné i opravné závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Začlenění průřezových témat V rámci jednotlivých předmětŧ jsou začleněna tato prŧřezová témata: Občan v demokratické společnosti napomáhá ţákŧm získat vhodnou míru sebevědomí, dovedli s lidmi diskutovat a váţili si materiálních a duchovních hodnot. Člověk a ţivotní prostředí je základním tématem environmentálního vzdělávání a napomáhá ţákŧm orientovat se v postavení a ve vztazích člověka k přírodě a napomáhat k trvale udrţitelnému rozvoji společnosti. Člověk a svět práce ţáci řeší úlohy z reálné praxe a získávají tak informace o moţnostech uplatnění na trhu práce. Učí se orientovat v hospodářské struktuře regionu, i v povinnostech zaměstnancŧ a zaměstnavatelŧ a nebo ve sféře soukromého podnikání. Informační a komunikační technologie ţáci se s tímto tématem setkávají ve více předmětech, protoţe pouţívání zejména výpočetní techniky stále stoupá. Počítačové programy doplňují vyučovací y slovem, obrazem i pohybem. V oboru Truhlář jsou představovány programy pro vhodné vyuţívání převáţně deskových materiálŧ s moţností vytváření nářezových plánŧ a virtuálních modelŧ 11

12 Učební plán: H/01 Truhlář Vzdělávací předměty Celkem Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Estetická výchova Občanská nauka Matematika 2 1,5 1,5 5 Fyzika 1, ,5 Biologie a ekologie Tělesná výchova Informační technologie Ekonomika CELKEM VŠEOBECNÉ 11,5 10,5 9,5 31,5 Odborné kreslení 1, ,5 Výrobní zařřízení Materiály Technologie Odborný výcvik CELKEM ODBORNÉ 20, ,5 Celkem 32,0 31,5 32,5 96 Poznámky: 1. Předmět fyzika zahrnuje téţ učivo chemie z přírodovědného vzdělávání. 2. Předmět biologie a ekologie zahrnuje ekologické a biologické učivo z přírodovědného vzdělávání. 3. Cizí jazyk se vyučuje pouze jeden. 4. Disponibilní y jsou zahrnuty v předmětech fyzika, matematika, odborné kreslení, technologie a odborný výcvik. Přehled vyuţití týdnů ve školním roce Činnost Ročník Vyučování podle rozpisu učiva Sportovní výcvikový kurz Závěrečná zkouška Časová rezerva (opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce apod.) Celkem týdnů

13 Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Min. počet týdenních vyučovacích celkem Vyučovací předmět týdenních vyučovacích celkem Vyuţití disponibil. Celkový počet vyuč. za celou dobu vzdělávání Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP RVP ŠVP Jazykové vzdělávání Český jazyk Český jazyk a 3 literatura 3 97 Cizí jazyk 6 Cizí jazyk(aj/nj) Estetické Estetická výchova 2 vzdělávání 2 66 Společenskovědní Občanská nauka vzdělávání Přírodovědné vzdělávání 4 Matematické vzdělávání 3 Vzdělávání pro zdraví 3 Vzdělávání v informačních a komunikačních 3 technologií Ekonomické vzdělávání 2 Konstrukční příprava výroby 5 Fyzika 3,5 113,5 0,5 Biologie a ekologie 1 33 Matematika Tělesná výchova Informační komunikační technologie Ekonomika Odborné kreslení a ,5 1,5 205,5 Technologická Výrobní zařízení 3 97 příprava výroby 12 Materiály Technologie Výroba a odbyt 34 Odborný výcvik Celkem disponibilní y 16 Celkem

14 Učební osnovy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Sušice, U Kapličky 761 Učební osnova předmětu Č E S K Ý J A Z Y K A L I T E R A T U R A v učebním plánu celkem: 96 Platnost učební osnovy od Forma vzdělání: denní oboru vzdělání H/01 Truhlář Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu je naučit ţáky v souladu s jazykovými, komunikačními a společenskými normami řešit základní ţivotní a pracovní situace, vyjadřovat své myšlení, záţitky, názory a postoje, umět vyhledávat v současném světě médii informace dŧleţité pro osobní i profesní rozvoj, pouţívat je, předávat a kriticky hodnotit. Rozvíjet komunikační kompetenci ţákŧ na základě jazykových a slohových znalostí ze základní školy s ohledem na společenské a profesní zaměření ţákŧ. Učit ţáky vyjadřovat se souvisle, výstiţně a jazykově správně v rovině prostě sdělovací a prakticky odborné, zvláště v ústním projevu, porozumět odbornému i uměleckému textu a interpretovat jeho obsah. Rozvíjet stylistické dovednosti ţákŧ, jejich schopnosti estetické, myšlenkové a vyjadřovací, rozvíjet svou slovní zásobu. Chápat funkci spisovného mateřského jazyka, poznat základní jazykové normy a kategorie, chápat rozdíl mezi spisovným a nespisovným vyjadřováním. Vytvářet dobrý jazykový základ pro další vzdělávání v mateřském jazyce, v cizích jazycích, v odborných předmětech. Literární sloţka pomáhá formovat estetické vnímání světa, přehled o etapách kulturního a společenského vývoje. Literární historie pojednává o tvorbě vybraných autorŧ jednotlivých epoch a sleduje jejich dílo ve všeobecných dobových souvislostech. Náplní předmětu jsou také základní pojmy literární teorie, které se ţáci naučí uplatňovat při práci s texty. Charakteristika učiva předmětu je rozděleno do třech ročníkŧ. Budou se vyučovat tyto kapitoly: Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností Komunikační a slohová výchova Práce s textem a získávání informací 14

15 Předmět český jazyk a literatura je neoddělitelnou součástí všeobecného vzdělávání a je základem klíčových schopností a dovedností, kterými by měl být ţák vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětŧ. K dosaţení tohoto cíle přispívá také estetická výchova. Výsledky vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Jazykové vzdělávání a komunikační a slohová výchova rozvíjí komunikační kompetenci ţákŧ, směřují k dovednosti a schopnosti ţákŧ mluvit a jednat s lidmi, kultivovaně se ústně vyjadřovat. Literární a estetická výchova vychovává ţáky ke kladnému vztahu k duchovním hodnotám ve společnosti a jejich ochraně. Směřuje k výchově ke čtenářství, k práci s literárním textem, k jeho rozboru a interpretaci. Podporuje hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a vytváří u ţákŧ pozitivní vztah k těmto hodnotám. V oblasti postojŧ výchova vede ţáky k tomu, aby získali osobitý a celkově pozitivní vztah k jazyku a kultuře, uměli pracovat s odbornou literaturou, sledovali novinky ve svém oboru a měli motivaci k celoţivotnímu vzdělávání. Strategie výuky Mezi základní metody práce se ţáky patří hromadné vyučování, skupinová výuka, práce ve dvojicích, samostatné práce. Provádí se rŧzné metody soutěţí projektŧ, formy testŧ, besed, řízeného rozhovoru. Ţáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty, jazykovými příručkami. Zařazují se krátká mluvní cvičení na aktuální téma, referáty z četby. Dŧraz se klade na samostatnou přípravu mimo vyučování při získávání informací. Součástí výuky jsou návštěvy divadelních a filmových představení, výchovných koncertŧ a kulturních institucí (knihovny, muzea). Posilují se mezipředmětové vztahy s odbornými předměty, s cizím jazykem, s občanskou naukou, s estetickou výchovou a s prací s počítačem. Kritéria hodnocení ţáků V předmětu český jazyk vzhledem k pouţitým metodám a formám výuky uplatňujeme hodnocení a klasifikaci. Při hodnocení je prioritou přihlíţet k osobnostním vlastnostem ţáka, charakterovým rysŧm, sociálnímu zázemí a rozdílné zralosti ţáka. Nezbytná je nutnost komplexního hodnocení uvedenými kritérii v oblasti psaní (sloh zahrnuje slovní zásobu, osobní styl, formu, kontex a úpravu, jazykovou strukturu a interpretaci, plánování a koncept, pravopis a prezentaci). V oblasti čtení (schopnost číst plynně a přesně, porozumět textu, při čtení získat informace, smysl pro hodnocení textŧ). Vyjadřování (výslovnost, hlasitost, soustředění na text, logická výstavba projevu, plynulost, postoj mluvčího). Kritéria pro hodnocení jsou ţákŧm veřejně přístupná, učí se je pouţívat (např. hodnotí kladné a záporné stránky projevu spoluţáka v prŧběhu mluvního cvičení a referátŧ. Při klasifikaci ústního zkoušení je zohledňována věcná správnost, relevantnost informací a jejich rozsah, volba jazykových prostředkŧ, srozumitelnost a strukturovanost projevu v dané komunikační situaci, jazyková správnost. Prŧběţně jsou zařazovány rŧzné druhy kontrolních činností (ústní zkoušení, diktáty, písemné testy, pravopisná, mluvnická a slohová cvičení). Jedenkrát ročně vypracuje ţák slohovou práci na dané téma. 15

16 U ţákŧ s diagnostikovanými specifickými vývojovými poruchami učení přihlíţíme k opatřením a návrhŧm pedagogicko-psychologické poradny. Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Písemně i verbálně se ţáci prezentují při jednání ohledně vstupu na trh práce, formulují svá očekávání a své priority, naučit ţáka takové dovednosti, které mu umoţní uplatnění ve společnosti. Vyjadřovat se správně v písemnostech úřední korespondence, sestavit ţádost, profesní ţivotopis, inzerát a odpověď na něj. Rozvíjet iniciativu pruţnost, vytrvalost, odpovědnost, pracovat samostatně, společně i v týmu. Vyučovací předmět se podílí zejména na rozvoji těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení ( ţáci pracují efektivně, řeší základní i sloţitější úkoly, vyuţívají rŧzné informační zdroje) Kompetence k řešení problémů ( ţáci řeší problémy samostatně, ve skupině) Komunikativní kompetence ( ţáci se vhodně vyjadřují, objasňují a formulují své myšlenky, pouţívají správnou terminologii k oboru) Personální a sociální kompetence ( ţáci jsou motivováni k prezentování svých profesních cílŧ, vyuţívají poznatkŧ z českého jazyka a literatury v ostatních předmětech) Kompetence k pracovnímu uplatnění (ţáci vyuţívají zkušeností, plní odpovědně úkoly, dále se vzdělávají, pracují v týmu) Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (ţáci vyhledávají nové informace na internetu a komunikují elektronickou poštou) Vyučovací předmět uplatňuje tato průřezová témata: Člověk a ţivotní prostředí (výuka přispívá k pochopení významu přírody a ţivotního prostředí pro člověka a k odpovědnosti za jeho ochranu) Člověk a svět práce ( verbální komunikace, písemné vyjadřování, vlastní prezentace ţáka přispěje ke schopnostem orientovat se v oblasti zaměstnanosti, komunikovat se zaměstnavateli, formulovat vlastní očekávání a priority) Informační a komunikační technologie (ţáci vyuţívají moderní informační zdroje, pracují s informacemi a dokáţou k nim přistupovat kriticky) Občan v demokratické společnosti (ţáci sledují aktuální společenské dění, poznávají principy a hodnoty dneška, formují postoj ţákŧ k demokratickým zásadám, váţí si materiálních, kulturních a duchovních hodnot, umí jednat s lidmi, diskutují, hledají kompromisy, argumentace) 16

17 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání 1. ročník Výsledky vzdělávání Ţák: 1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností V písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu 1.1 Opakování a upevňování vědomostí ze základní školy (prověrka znalostí Ověřuje a upevňuje poznatky z tvarosloví, větné stavby a získané na základní škole pravopisu) Hledá v textu slovní druhy Rozebere jednoduchou větu a souvětí Orientuje se v soustavě jazykŧ 1.2 Pŧvod češtiny a její postavení mezi ostatními evropskými jazyky Pozná jazyky příbuzné Čeština a jazyky slovanské Má přehled o vývoji jazykŧ Čeština a evropské jazyky Pracuje se slovníky a Internacionalizace jazyka příručkami V písemném projevu uplatňuje 1.3 Hlavní principy českého pravopisu a zdokonaluje znalosti českého (pravopis po obojetných pravopisu souhláskách, pravopis skupin, Pouţívá nejnovější normativní pravopis předpon a předloţek), příručky českého jazyka Pravidla českého pravopisu a práce s nimi Chápe jazyk jako systém 1.4 Národní jazyk a jeho útvary Vyjadřuje pozitivní vztah ke svému jazyku Rozliší spisovný a nespisovný jazyk Sleduje změny ve slovní zásobě Rozvíjí slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti Aktivně a správně uţívá odborné terminologie Ve vlastním pojmu volí prostředky adekvátní komunikační situaci Chápe odvozování, skládání a zkracování slov Čeština, jazyk mateřský Spisovný a nespisovný jazyk Nářeční a nadnářeční útvary 1.5 Slovní zásoba, slovo, slohové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby Slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma Základní zpŧsoby tvoření slov 13 17

18 Výsledky vzdělávání Pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka, rozvíjí praktické dovednosti v práci s nimi Vysvětlí funkci slohových činitelŧ Rozliší funkční styl a v typických příkladech slohový útvar Připravuje se na aktivní účast na společenském dění, zdokonaluje kulturu osobního projevu Osvojuje si principy a normy kultivovaného vyjadřování a vystupování Dovede samostatně zpracovat informace Vhodně formuluje zprávy, oznámení Zpracovává informace formou inzerátu a odpovědi na něj Vhodně formuluje otázky a odpovědi, učí se vnímat a poslouchat partnera, argumentuje a obohacuje svá stanoviska Zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojŧ Vybírá informace, orientuje se v nich a přistupuje k nim kriticky, má přehled o denním tisku a tisku podle svých zájmŧ Vhodně zpracuje osnovu a stavbu vypravování Prohlubuje a zdokonaluje své vyjadřovací schopnosti Prokazuje věcně správné, jasné a srozumitelné vyjadřování, vyjadřování spisovné a nespisovné Jazykové příručky, zásady práce s nimi 2. Komunikační a slohová výchova Stylistika a slohotvorní činitelé Podstata slohu funkční styly Základní postupy v běţné komunikaci 2.2 Projevy prostě sdělovací Krátké informační útvary Zpráva oznámení Inzerát a odpověď na něj Reklama, propagace 2.3 Vypravování Vyprávěcí postupy v běţné komunikaci, v uměleckém projevu, v publicistice Kompozice a stavba vypravování Charakteristické jazykové prostředky Slohová písemná práce 18

19 Výsledky vzdělávání Prohloubí si poznatky o nejstarších dílech světové literatury Uvědomí si stále aktuální odkaz těchto děl Vyjádří vlastní proţitky z daných uměleckých děl Utřídí si základní poznatky o období české středověké literatury Prohloubí si poznatky o počátcích českého písemnictví Vystihne charakteristické znaky rŧzných literárních textŧ Vysvětlí význam osobnosti Jana Husa Uvede významné představitele renesančního umění, vyjádří vlastní proţitky daných uměleckých děl Charakterizuje problematiku období pobělohorského, vysvětlí pokrokovost a aktuálnost pedagogických názorŧ J. A. Komenského Objasní význam ústní lidové slovesnosti Uvědomuje si význam práce národních buditelŧ, chápe společenskou funkci divadla Prohlubuje si znalosti o významných představitelích české literatury (J. K. Tyl, K. J. Erben, K. H. Mácha) Text interpretuje a vyjadřuje vlastní proţitky z daných uměleckých děl 3. Práce s textem a získávání informací 3.1 Výběr z nejstarších světových literatur Výběr z řecké mytologie v podání současných autorŧ Význam Bible, biblické příběhy v podání současných autorŧ 3.2 Výběr z české středověké literatury Nejstarší památky našeho písemnictví, doba Velké Moravy Literární památky rané doby a vrcholného středověku (legendy, duchovní písně, kroniky, satiry) Osobnost Jana Husa, literatura v době husitské 3.3 Evropská renesanční literatura, výběr z děl významných renesančních autorŧ 3.4 Literatura doby pobělohorské, Jan Amos Komenský Význam ústní lidové slovesnosti v 17. a 18. století 3.5 Literatura českého národního obrození, charakteristika období, význam práce jazykovědcŧ a historikŧ tohoto období, úloha českého divadla Romantismus a jeho představitelé 10 19

20 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání 2. ročník Výsledky vzdělávání Ţák: 4. Aplikuje znalosti z 1. ročníku, zdŧvodňuje pouţití gramatických norem Objasní zásady spisovné výslovnosti a řídí se jimi V písemném i mluveném projevu aplikuje poznatky z tvarosloví Charakterizuje podstatná jména, vyhledává v textu, rozlišuje druhy, vysvětlí tvorbu koncovek a pouţívá je správně v písemném i mluveném projevu Charakterizuje přídavná jména, vysvětlí jejich funkci ve větě, určuje jejich mluvnické kategorie, přiřadí přídavná jména ke vzorŧm s ohledem na správnou tvorbu koncovek, rozlišuje a vytváří tři stupně přídavných jmen vysvětlí funkci zájmen ve větě, rozliší jednotlivé druhy zájmen s ohledem na jejich pravopisné normy rozezná jednotlivé druhy číslovek, rozliší v textu, odŧvodní koncovky, správně je pouţívá v písemném i mluveném projevu Vysvětlí význam sloves, charakterizuje je s ohledem na jejich slohové vyuţití, určí základní mluvnické kategorie, objasní na příkladech vztah mezi koncovkou sloves v minulém čase a jeho podmětem Vysvětlí rozdíl mezi ohebnými a neohebnými slovními druhy, objasní jejich funkci ve větě Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností 4.1 Hlavní principy českého pravopisu 4.2 Zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka, jazyková kultura 4.3 Slovní druhy a jejich klasifikace Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa, shoda přísudku s podmětem Neohebné slovní druhy 11 20