Program Erasmus v roce 2011/2012 v čísech

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE ZPRÁVA Brusel 8. července 2013 Program Erasmus v roce 2011/2012 v čísech Evropská komise dnes zveřejnila nové údaje 1 o počtu studentů, učitelů a ostatních zaměstnanců vysokých škol, kteří v akademickém roce 2011/12 využili program Erasmus (IP/13/657). Do zahraničí v rámci studijních pobytů, pracovních stáží, výukových pobytů nebo školení vycestovalo díky finančním prostředkům z programu Erasmus celkem evropských studentů a zaměstnanců vysokých škol. Program Erasmus umožňuje vysokoškolským studentům strávit tři až dvanáct měsíců v jiné evropské zemi, ať už se jedná o studijní pobyty nebo pracovní stáže v podnicích či jiných organizacích. Přihlásit se mohou všichni studenti zapsaní na některou z vysokých škol zapojených do programu Erasmus ve 33 zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko). Podpory z tohoto programu mohou využít i studenti krátkých cyklů vyššího odborného vzdělávání. Nový rekord: Erasmus překonal hranici studentů v jednom roce Od počátku programu počet studentů, kterým bylo stipendium poskytnuto, stále roste. Hranice účastníků byla poprvé překročena v roce 2009/10 a další rekord padl v roce 2011/12, kdy se v rámci studijních pobytů nebo stáží vydalo do zahraničí dokonce studentů, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení počtu o 9 % (odpovídající meziroční nárůst za rok 2010/11 činil 8,5 %). 1 Níže uvedené statistiky se týkají pouze samotného programu Erasmus. Nezahrnují jiné evropské programy v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jako jsou Tempus a Erasmus Mundus, které sledují odlišné cíle spolupráce s různými částmi světa. MEMO/13/647

2 Graf č. 1: Počet studentů účastnících se programu Erasmus v období 1987/88 až 2011/12 Graf č. 2: Mobilita studentů v rámci programu Erasmus vývoj počtu studentů podle vysílajících zemí v období 2010/11 až 2011/12 Graf č. 2 dokládá, že počet studentů účastnících se programu Erasmus téměř ve všech zemích vzrostl. Nejvyšší nárůst počtu vyslaných studentů zaznamenalo Chorvatsko (+62 %), které se do programu zapojilo v roce 2009/10. Po něm následovalo Dánsko (+20 %), Slovinsko a Turecko (v obou případech +17 %). V jedenácti zemích nárůst přesáhl průměr 8,3 %. 2

3 Tři země, Kypr, Island a Rumunsko, zaznamenaly pokles počtu studentů v programu Erasmus (mezi -0,6 a -2,7 %) v porovnání s předchozím rokem. Šampióni programu Erasmus Nejvíce studentů, a to jak v rámci studijních pobytů, tak stáží, vyslalo Španělsko (39 545), dále pak Německo (33 363) a Francie (33 269). Španělsko bylo také nejoblíbenější cílovou zemí, která přijala studentů. Další v pořadí byly Francie s a Německo s studenty. Do Spojeného království přijelo dvakrát více studentů (25 760), než kolik jich odtud bylo vysláno (13 662). Na výměny vyslalo své studenty vysokoškolských institucí, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 5 %. Graf č. 3: Mobilita studentů v rámci programu Erasmus průměrné měsíční výše stipendií EU Průměrná výše měsíčního stipendia EU (252 EUR) zůstala na přibližně stejné úrovni jako v předchozím roce (250 EUR). Výše uvedený graf uvádí průměrné měsíční stipendium, které bylo poskytováno vyslaným studentům. Evropská komise stanoví pro měsíční studentské stipendium strop, jehož výše se řídí životními náklady v každé přijímající zemi. Přesnou částku stipendia pak v jednotlivých případech stanoví národní agentury a vysokoškolské instituce, které program řídí. Dodatečné prostředky pro účast na výměnách v rámci programu Erasmus získalo v roce 2011/12 celkem 336 studentů se zvláštními potřebami nebo se zdravotním postižením, zatímco v roce 2010/11 jich bylo

4 Studijní pobyty v rámci programu Erasmus zaznamenaly nárůst o 7,5 % Program Erasmus umožňuje studentům splnit část svého studia (na úrovni bakalářského, magisterského nebo doktorského studia, včetně krátkých cyklů) ve vysokoškolské instituci v jiné zemi, a to po dobu 3 až 12 měsíců. Z celkového počtu studentů v programu Erasmus jich v roce 2011/12 vyjelo do zahraničí studovat , což oproti roku 2010/11 představuje nárůst o 7,5 %. Počet těch, kteří jeli do zahraničí studovat, klesl v šesti zemích (v Bulharsku, na Kypru, v Estonsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Rumunsku), v jedenácti zemích jejich počet naopak nadprůměrně vzrostl. Švýcarsko, které se k programu připojilo v roce 2011/12, vyslalo studovat do zahraničí studentů. V kategorii studijních pobytů vycestovalo nejvíce studentů ze Španělska (34 103), Německa (27 593) a Francie (25 924). Španělsko si udrželo pozici nejoblíbenější zahraniční destinace a v rámci programu Erasmus přijalo studentů, za ním následovaly Francie (23 173) a Německo (19 120). Nejvíce studentů, v poměru k počtu studujících v dané zemi, vyslaly Lucembursko, Lichtenštejnsko a Španělsko. Průměrná délka zahraničního studijního pobytu činila 6,3 měsíce a průměrné stipendium dosahovalo 234 EUR (o rok dříve to bylo 226 EUR). K nejoblíbenějším studijním oborům se v rámci programu Erasmus řadily sociální vědy, obchod a právo (41,4 %), humanitní obory a umění (21,9 %) a technické obory, výroba a stavebnictví (15,1 %). Zájem o pracovní stáže v rámci programu Erasmus vzrostl o 18 % Od roku 2007 nabízí Erasmus studentům příležitost získat v zahraničí pracovní zkušenosti v podnicích či jiných organizacích. V roce 2011/12 si tuto možnost v programu Erasmus zvolil každý pátý student, tj z celkového počtu studentů, což je o 18 % více než v předchozím roce. V průměru dosahovala délka stáže 4,3 měsíce a měsíční stipendium EU činilo 361 EUR (v roce 2010/11 to bylo o něco více, 366 EUR). V posledních letech vysílala na pracovní stáže programu Erasmus nejvíce studentů Francie (7 345 studentů), dále následovalo Německo (5 770) a Španělsko (5 442). Nejoblíbenější zahraniční destinací pro stáže v rámci programu Erasmus bylo Španělsko, které přijalo studentů, za ním následovaly Spojené království (7 736) a Německo (6 655). V zájmu podpory pracovních stáží v zahraničí mají vysokoškolské instituce možnost vytvářet konsorcia. Ta sdružují vysokoškolské instituce a další organizace, jako jsou podniky a sdružení. Celkem bylo financováno 93 konsorcií pro stáže ve 12 zemích (Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko a Finsko). Tato konsorcia zorganizovala v období 2011/12 více než 15 % všech pracovních stáží v zahraničí uskutečněných v rámci programu Erasmus. Účastníky pracovních stáží programu Erasmus byli nejčastěji studenti těchto oborů: sociální vědy, obchod a právo (31,9 %), technické obory, výroba a stavebnictví (17,1 %) a humanitní vědy a umění (16,9 %). 4

5 Kolik je vysokoškolských studentů (bakalářského a magisterského cyklu) v zemích zapojených do programu Erasmus? Kolik z nich strávilo v roce 2011/12 část studia nebo celé studium v zahraničí? Z celkového počtu 24 milionů studentů ve 33 zapojených zemích získalo v roce 2011/12 stipendium programu Erasmus přibližně jedno procento z nich. Při průměrné délce vysokoškolského studia 4 až 5 let (bakalářské a magisterské studium) lze usuzovat, že je stipendium z programu Erasmus poskytnuto v průběhu studia přibližně 4,5 % všech evropských vysokoškolských studentů. Z toho připadá 68 % na bakalářské studium, 28 % na magisterské studium, 1 % na doktorské studium a 3 % na krátké studijní cykly. Díky podpoře z programu Erasmus nebo jiných veřejných a soukromých prostředků strávilo nebo v současnosti tráví část či celé studium v zahraničí celkem asi 10 % studentů. Na setkání v Bukurešti (Rumunsko) ve dnech 26. a 27. dubna 2012 (viz zpráva IP/12/394) přijali ministři 47 evropských zemí, do jejichž kompetence spadá vysokoškolské vzdělávání, Boloňskou strategii na podporu mobility, v níž se uvádí, že do roku 2020 by 20 % absolventů evropských vysokých škol mělo strávit část svých studií v zahraničí. To odpovídá referenční hodnotě, kterou Evropská unie přijala v listopadu Intenzivní jazykové kurzy Erasmus (EILC) Program Erasmus nabízí specializované kurzy jazyků, které jsou v rámci EU méně používané a méně často se vyučují, aby se studenti mohli připravit na studijní pobyt nebo pracovní stáž v zahraničí. Kurzy se pořádají v zemích, v nichž jsou dané jazyky oficiálně používány. Kurzy angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny (kastilštiny) nabízeny nejsou, jelikož se jedná o jazyky nejvíce vyučované. Počet podporovaných intenzivních jazykových kurzů Erasmus se za dobu jejich existence značně rozšířil. V roce 2011/12 se uskutečnilo 435 kurzů (v předchozím roce to bylo 392, což představuje 11% nárůst) a ve 26 zemích je absolvovalo celkem studentů účastnících se programu Erasmus (+13 %). Nejoblíbenějšími destinacemi intenzivních jazykových kurzů Erasmus byly Itálie, Portugalsko, Belgie (vlámské společenství), Turecko a Švédsko. Nejvyšší podíl studentů, kteří se zúčastnili jazykových kurzů, byl ve Slovinsku (19,1 % všech studentů, kteří přijeli v rámci programu Erasmus) a v Chorvatsku (12,7 %). Island, Rumunsko, Řecko a Estonsko zaznamenaly míru účasti mezi 10 a 11 %. Mobilita zaměstnanců v rámci programu Erasmus (výukové pobyty a školení) Program Erasmus umožňuje také vyučujícím vysokých škol a zaměstnancům podniků, aby po dobu jednoho dne až šesti týdnů vyučovali v zahraničí. Podobně se mohou všichni akademičtí i neakademičtí pracovníci vysokoškolských institucí účastnit pětidenních až šestitýdenních zahraničních školení. Ve roce 2011/12 podpořil Erasmus akademických i neakademických pracovníků vysokoškolských institucí, kteří vycestovali do zahraničí za účelem výuky nebo školení. To představuje roční nárůst o 8,6 %. Nejvíce zaměstnanců vyslaly Polsko (6 312), Španělsko (4 654) a Německo (3 937). Nejnavštěvovanějšími zeměmi byly Španělsko (4 554), Německo (4 491) a Itálie (3 876). 5

6 V roce 2011/12 tvořili muži 50,5 % zaměstnanců účastnících se programu Erasmus. Dodatečné prostředky na účast ve výměnách v rámci programu Erasmus získalo šestnáct zaměstnanců se zvláštními potřebami (o rok dříve jich bylo třináct). V průměru činila délka těchto pobytů 5,7 dne a stipendium, vyplácené vedle běžného platu, 713 EUR (v roce 2011/12 to bylo 662 EUR). Celkem se do mobility zaměstnanců zapojilo vysokoškolských institucí, což oproti předchozímu roku znamená nárůst o 3,6 %. Výukové pobyty jsou stále oblíbenější Program Erasmus umožňuje vysokoškolským učitelům a zaměstnancům podniků vyučovat po dobu jednoho dne (nebo alespoň pěti vyučovacích hodin) až šesti týdnů na vysoké škole v jiné zemi. Počet vyučujících podporovaných v tomto směru z programu Erasmus se neustále zvyšoval a od zavedení této možnosti v roce 1997/98 bylo financováno více než výměn zaměstnanců. Z celkového počtu výměn zaměstnanců, jimž se v roce 2011/12 dostalo podpory, se v případech jednalo o výukové pobyty (o 5,4 % více než v předchozím roce). Nejvíce vyučujících pocházelo z Polska (3 994), Španělska (3 256) a Německa (3 110). Stejně jako v předchozích letech zůstaly nejoblíbenějšími destinacemi Španělsko (3 258), Německo (3 149) a Itálie (2 903). Mobilita vyučujících se týkala nejčastěji těchto oborů: humanitních věd a umění (32 %), sociálních věd, obchodu a práva (22 %) a technických oborů, výroby a stavebnictví (14 %). Průměrná délka zahraničních pobytů vyučujících činila 5,5 dne. Od roku 2000/01, kdy byl průměr 6,9 dne, je patrný slabý, avšak stálý pokles. Průměrná výše stipendia na jeden výukový pobyt zaměstnance, vypláceného vedle běžného platu, představovala 686 EUR, což oproti předchozímu roku (645 EUR) znamená zvýšení o 6,3 %. V 422 případech se výukových pobytů zúčastnili zaměstnanci podniků, které vysokoškolské instituce z jiných evropských zemí pozvaly, aby u nich vyučovali (19% nárůst v porovnání s předchozím rokem). Počet zaměstnanců účastnících se školení výrazně roste Zájem o podporu školení zaměstnanců se od roku 2007, kdy byla tato možnost zavedena, prudce zvyšuje. Z celkového počtu výměn zaměstnanců, jimž se v roce 2011/12 dostalo podpory, se v případech jednalo o školení (o 18 % více než v předchozím roce). Tyto výměny se týkají jak akademických, tak i neakademických pracovníků, včetně administrativy a podpůrných služeb. Zahraničních školení v podnicích se v roce 2011/12 zúčastnilo zaměstnanců vysokých škol (o 13,2 % více než v předchozím roce). Nejvíce zaměstnanců vyslaly Polsko (2 318), Španělsko (1 398) a Německo (827). Nejoblíbenějšími destinacemi byly Německo (1 342), Španělsko (1 296) a Spojené království (1 214). Průměrná délka školení zaměstnanců byla 6,1 dne. Ačkoliv byl podíl žen u výukových pobytů pouze 42,9 %, školení zaměstnanců se jich účastnilo více než mužů (69,5 %). Roste počet intenzivních programů Erasmus Program Erasmus nabízí vyučujícím a studentům možnost účastnit se tematických studijních programů v trvání od deseti dnů do šesti týdnů. EU financuje organizaci těchto takzvaných intenzivních programů, včetně cestovních a pobytových nákladů účastníků. 6

7 Tyto programy pořádaly nejčastěji Itálie (60 kurzů, tj. 13 % z celkového počtu), Německo (43 kurzů) a Francie (35 kurzů). Nejoblíbenějšími obory byly sociální vědy, obchod a právo (26 %) a technické obory, výroba a stavebnictví (18 %). Intenzivní programy v oboru matematiky a informatiky i humanitních věd a umění se v obou případech na celkovém počtu podílely 15 %. Průměrná délka intenzivních programů činila 11,5 dne. V roce 2011/12 se uskutečnilo 462 intenzivních programů Erasmus (o rok dříve 404, což představuje nárůst o 14 %). Zúčastnilo se jich celkem studentů (zahraničních i domácích) a učitelů. Projekty univerzitní spolupráce v rámci programu Erasmus Program Erasmus rovněž podporuje modernizaci evropského vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím financování společných projektů. Cílem těchto projektů, které mohou trvat jeden až tři roky, je podpora reforem prostřednictvím mezinárodní spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a dalšími zúčastněnými stranami. Žádosti se podávají vždy jednou za kalendářní rok a ročně se na tyto projekty vyčlení přibližně 20 milionů EUR. Mnohé z projektů financovaných v rámci tohoto zaměření programu Erasmus přispěly ke klíčovému vývoji v této oblasti. Například evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) byl před tím, než se stal významným nástrojem podporujícím mobilitu, projektem Erasmus. (Evropský systém přenosu a akumulace kreditů přiděluje kredity pro každou část studijního programu na základě pracovní zátěže studenta a stanovených studijních výsledků. To studentům umožňuje přehlednější získávání kreditů v rámci různých programů a zjednodušuje uznání studia v zahraničí ze strany instituce, na níž jsou zapsáni). Počet přihlašovaných projektů univerzitní spolupráce každým rokem vzrůstá. V roce 2012 bylo podáno 250 žádostí (v roce 2011 jich bylo 197). Pro financování jich bylo následně vybráno 57, což v průměru představuje 22,8% míru úspěšnosti. Nejvíce přihlášených projektů pocházelo ze Spojeného království (35), Belgie (25) a Finska (24). Přihlášené projekty z Belgie měly také nejvyšší úspěšnost a schváleno jich bylo celkem 11. Kolik peněž vynaloží EU na program Erasmus? Ve stávajícím rozpočtovém období ( ) vyčlenila EU na program Erasmus prostředky ve výši 3,1 miliardy EUR. V roce 2011/12 se celkový rozpočet pohyboval kolem 494 milionů EUR, z čehož 473 milionů bylo určeno na podporu mobility studentů a zaměstnanců. Převážnou část rozpočtu programu Erasmus řídí národní agentury v účastnických zemích. Erasmus také podporuje vícestranné projekty a sítě, na něž poskytuje okolo 20 milionů EUR ročně (přibližně 4 % rozpočtu). Centrálně je řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) v Bruselu. Následující tabulka uvádí celkové roční objemy finančních prostředků vynakládané na mobilitu v rámci programu Erasmus. 7

8 Tabulka 1: Decentralizované finanční prostředky programu Erasmus přidělené národním agenturám Rok Roční rozpočet programu Erasmus vyčleněný na mobilitu studentů a zaměstnanců v milionech EUR ,00 Meziroční vývoj ,84 106,46 % ,88 22,50 % ,86 33,39 % ,88 43,37 % ,88 7,95 % ,78 7,22 % ,46 0,93 % ,3 1,14 % ,00-5,79 % ,27 43,24 % ,27 0,00 % ,79 11,49 % ,19 3,94 % ,9 4,91 % ,53 16,92 % ,00 17,87 % ,96 19,62 % ,75 22,29 % ,25 51,48 % ,36 11,85 % ,37-0,24 % ,83 4,68 % ,91 8,99 % ,26 15,48 % ,14-0,02 % Jak se finanční prostředky programu Erasmus přidělují na vnitrostátní úrovni? Rozpočet programu Erasmus je rozdělen mezi zúčastněné země na základě těchto faktorů: Populace: počet vysokoškolských studentů, absolventů a učitelů (úroveň 5-6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání, ISCED). Údaje poskytuje Eurostat. 8

9 Životní náklady a vzdálenost mezi hlavními městy: použijí se jako opravné faktory k faktoru populace. Indikátor dřívějších výsledků: vypočítá se podle počtu zaměstnanců a studentů vyslaných v minulosti (podle posledních dostupných údajů). Jak se určuje měsíční stipendium EU? Stipendia programu Erasmus mají pokrývat část dodatečných nákladů spojených s pobytem v zahraničí a s cestou. Studenti v rámci programu Erasmus neplatí zahraniční hostitelské instituci školné. Národní agentury v jednotlivých zemích přidělují prostředky, které mají k dispozici, institucím vysokoškolského vzdělávání. Je na rozhodnutí národní agentury, zda poskytne vyšší stipendia menšímu počtu studentů (tak je tomu například v Bulharsku, na Kypru a v Turecku), nebo nižší stipendia většímu počtu studentů (např. Francie a Itálie). V každém případě však musí respektovat strop, který pro stipendia v jednotlivých cílových zemích stanovila Evropská komise (viz Příručka k programu celoživotního učení). Národní agentura přiděluje prostředky žádajícím institucím na základě faktorů, k nimž patří například výše požadovaných částek či dřívější výsledky. Instituce pak může určit přesnou výši měsíčního stipendia vypláceného studentům (a týdenní nebo denní sazbu vyplácenou zaměstnancům) na základě rozmezí stanoveného národní agenturou, které je pro každou zemi jiné. Výše měsíčního stipendia závisí na cílové zemi a typu mobility. Obvykle jsou například stipendia na pracovní stáže vyšší než stipendia na studijní pobyty. Stipendium poskytnuté Evropskou unií v rámci programu Erasmus mohou doplňovat různé zdroje dalšího spolufinancování zdroje celostátní, regionální a místní. Národní agentury nebo instituce vysokoškolského vzdělávání mohou zvýšit částku měsíčního stipendia pro studenty z rodin s nízkými příjmy. V roce 2011/12 se průměrná výše měsíčního stipendia EU u mobility studentů pohybovala od 123 EUR pro studenty ze Španělska po 641 EUR pro studenty z Lotyšska. Průměrná výše měsíčního stipendia zahrnující všechny zapojené země činila 252 EUR. Jak mohou studenti a zaměstnanci o stipendia Erasmus žádat? Programu Erasmus se mohou účastnit všichni studenti vysokoškolských institucí, které podepsaly listinu Erasmus University Charter v dané zapojené zemi. Tuto listinu již podepsala většina (téměř 5 000) evropských vysokoškolských institucí. Chce-li student zažádat o stipendium pro studijní pobyt nebo pracovní stáž v rámci programu Erasmus, musí nejprve kontaktovat zahraniční oddělení vysokoškolské instituce, kterou navštěvuje, a vyplnit studijní smlouvu, případně plán pracovní stáže. Tyto dokumenty stanoví program, který bude student během svého studijního pobytu nebo pracovní stáže plnit, a musí je schválit vysílající instituce, hostitelská instituce nebo podnik i student. Tento postup zjednodušuje a zajišťuje plné akademické uznání uspokojivě dokončeného studijního pobytu či pracovní stáže v rámci programu Erasmus vysílající institucí. Studijní pobyty Erasmus: Studenti, kteří chtějí absolvovat část svého studia v zahraničí, musí být alespoň ve druhém ročníku vysoké školy. Pracovní stáže Erasmus: Studenti se mohou účastnit stáže Erasmus od prvního ročníku vysokoškolského studia. 9

10 Doba trvání: Zahraniční pobyt v rámci studijního pobytu a pracovní stáže může trvat jednotlivě 3 až 12 měsíců nebo lze obě formy kombinovat v celkové délce pobytu 24 měsíců. Minimální délka stáží u studentů krátkých cyklů vyššího odborného vzdělávání je dva měsíce. Erasmus pro zaměstnance: Vyučující musí své vysílající instituci nebo podniku předložit výukový program, který odsouhlasila hostitelská instituce. Zaměstnancům, kteří chtějí v rámci programu Erasmus požádat o stipendium na školení, musí udělit souhlas s programem školení vysílající instituce i hostitelská instituce nebo podnik. Co musí vysokoškolská instituce udělat, aby se mohla zapojit do programu Erasmus? Univerzita či jakákoli jiná vysokoškolská instituce, která má zájem zapojit se do projektů mobility nebo spolupráce v rámci programu Erasmus, musí nejdříve přijmout řadu zásad a dalších povinností, které stanoví listina Erasmus University Charter. Důraz je kladen zejména na zajištění vysoké kvality. Hostitelská instituce nesmí po studentech přicházejících v rámci programu Erasmus požadovat školné a při návratu do domovské instituce by jim měly být uspokojivě dokončené kurzy nebo stáže automaticky započítány. Proč se program nazývá Erasmus? Program Erasmus byl pojmenován podle filozofa, teologa a humanisty Desideria Erasma Rotterdamského ( ). Erasmus, který žil v době reformace, je obecně znám jako odpůrce dogmatismu. Erasmus pobýval a pracoval v různých částech Evropy, kde hledal znalosti, zkušenosti a poznání, které přináší kontakt s jinými zeměmi. ERASMUS je též zkratka pro akční program Evropského společenství pro mobilitu vysokoškolských studentů (v angličtině EuRopean Community Action Scheme for the Mobility of University Students), jak byl nazván v prvním rozhodnutí o zřízení programu (rozhodnutí Rady 87/324/EHS ze dne 15. června 1987, kterým se přijímá akční program Evropského společenství pro mobilitu vysokoškolských studentů). Více informací Viz také zpráva IP/13/657 Další informace o programu Erasmus Statistiky o programu Erasmus 10