Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA

Transkript

1 Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR Původ: původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i k nám. Jednalo se o původní formu tzv. říčního kapra sazana. Teplota vody: Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je C. Náročnost na O2: optimální hranice je 6 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 4 mg/l. BIOLOGIE KAPRA Potrava: je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu Růst: u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí. Orientační průměrné hodnoty růstu: Kapr jednoletý g ( mm) Kapr dvouletý g ( mm) Kapr tříletý g ( mm) Rekordní úlovky jsou přes 20 kg. Pohlavní dospělost: v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví. Plodnost: 5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní. Výtěr: v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 C. PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv. morfotypy - fenotypy): Cíleným výběrem z šupinatých kaprů. Ošupení určeno dvěma geny. 1) Odpovědný za šupinatost S 2) Odpovědný za hladkost N kombinace alel NN je letální a plůdek hyne!!! Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve) Lysec-řádkový (SxNn) šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře. Kapr lysec (ssnn) šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového Kapr hladký (ssnn) silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět. Kapr šupinatý SSnn, Ssnn Lysec řádkový SSNn, SsNn, Kapr lysec ssnn PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy Blatná, Třeboň, Hodonín. Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb. Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel. Odběr krve Značení čipem Značení dusíkem Kapr hladký ssnn 1

2 Plemeno (název - zkratka) Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb Počet plemen. ryb jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků jikernaček mlíčáků C C Jihočeský lysec - BV Jihočeský kapr šupinatý - C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML Výpis z ústřední evidence Plemenných ryb Milevský lysec - MV Pohořelický lysec - PoL Telčský lysec - Te Třeboňský šupináč - TŠ Žďárský šupináč - Žď-Š Žďárský lysec - Žď-L Amurský sazan - dunajský šupináč (AS) Importován do ČR z Ukrajiny Původní populace divokého kapra z Amurské oblasti Přirozený hromadný výtěr bez selekčních zásahů Udržení a oživení genofondu kulturních plemen Ropšinský kapr šupinatý (ROP) Vyšlechtěn: v Rusku v 30. letech 20. století, Kde: Kursko a Novgorod, Základ: amurský sazan a kapr haličský, Chován: v náročných podmínkách, vysoká vitalita Proč k nám importován: pro účely hybridizace. Jihočeský kapr šupinatý (C 73) Šupinatý kapr chovaný v jižních Čechách, Selekce koncem 60. let ing. Smíškem ve VÚRH, Je to homozygotní linie určená k ověřování, Chov: Vodňanské a milevské rybníky. Mariánskolázeňský kapr šupinatý (ML) Selekce: proběhla v záp. Čechách v letech , Realizoval to: Ing. J. Ryšavý, Chovatel: ČR- Mariánské Lázně, Vlastnosti: plastičnost v růstu, vyrovnané produkční výsledky, dobrý zdravotní stav. Žďárský šupináč (Žď. Š.) Vznik: Kinského rybářství v roce 1990, Záměr: zvýšit odolnost šupinatého kapra chovaného ve vyšších geografických polohách, Chován : Českomoravská vysočina. 2

3 Jihočeský lysec (BV) Základ: vodňanský a blatenský lysec Selekce: v 60. a 70. letech 20. století, Chován: ve Vodňanech a Milevsku, Určení: pro selekci s výběrem ryb typického exteriéru. Milevský lysec (MV) Vznik: polovina 70. let, Základ: Vodňanský lysec a importovaná linie M2, Cíl: zlepšení vlastností původního lysce, Chován: Táborské rybníky a většina a. s. v ČR, Chovatel: Stanice Milevsko J. Pejša junior. Telčský lysec (Te) Původ linie: Milevsko , Charakteristika: vyrovnané produkční výsledky, Určení: vhodný do normálních obsádek, Areál chovu: Táborsko a Telč. Telčský lysec (Te) Požadované vlastnosti kladené na chovaného kapra Z hlediska chovatele: Co největší růstová schopnost Odolnost proti nemocem, parazitům, manipulaci aj. Dobrá schopnost rozmnožování Růstová vyrovnanost Z hlediska spotřebitele: Kusová hmotnost Zmasilost Jakost masa Přítomnost pohlavních produktů Který kapr vyhovuje těmto požadavkům? ŽÁDNÝ!!! Proto je důležitá seriózní plemenářská práce. Vytváření čistokrevných linií + využívání tzv. heterozního efektu. Starší postupy: Výběr plemenných ryb ze směsi ryb, které vyrůstaly za nestejných podmínek Posuzovaly se pouze zevní znaky Nyní: Pečlivá realizace tzv. negativního (pozitivního) výběru hromadný výběr (velké množství ryb na plachtě) Individuální výběr podle určitých kriterií 3

4 PROHLÍDKA A VÝBĚR Měření, zjišťování hmotnosti Hlava rypec, oči, skřele, žábry Ploutve všechny (anomálie, chybějící paprsky, zvlnění, propadnutí, absence apod.) Močopohlavní papila normální, vyhřezlá, zanícená Postranní čára pravidelná, zvlněná, rozvětvená, přerušená Forma těla pozor! Nápadná vysokohřbetost Vzhled, barva a lesk defekty, zranění Ošupení prohlížíme obě strany těla Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6. Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %. Obvodový index OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti. Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním. Vážíme ryby v plachetkách. MĚŘENÍ KAPRA Výsledky měření u prošlechtěných linií ve Vodňanech Ukazatel Stáří kapra K 1 K 2 K 3 vysokohřbetost 2,2 2,4 2,2 2,4 2,3 2,5 širokohřbetost v % vyživenost 3,2-3,5 3,2 3,7 3,5 4,0 % obsah tuku METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU Genetické metody Alozymová analýza (současně uznaná) Analýza mikrosatelitů (zaváděná) Geometrická morfometrie Princip Získání údajů Zpracování údajů PŘIROZENÝ VÝTĚR Hromadný, tzv. staročeská metoda velmi jednoduchá (6 12 g ks na ha), 1F: 2M Skupinový, v Dubraviových rybníčcích (výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2M:3F nebo 3M:5F (vždy ve prospěch jikernaček). 5 ryb 100m2 Oplozenost jiker: %. Inkubační doba: denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů). POZOR! Pokles teploty vody pod 12 C nebo vzestup nad 25 C vyvolává poruchy při líhnutí. Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2 3 dny po vykulení odlov tzv. třeboňskými lžícemi a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu. 4

5 Dubraviovy rybníčky Umělý výtěr Provádí se od 60. let dvacátého století. VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností. Důležitou fází výtěru je odlepkování jiker. Maďarská metoda pomocí mastku (talku křemičitan hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod. Rumunská metoda pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli. Pak následuje koupel v taninu. Ruská metoda pomocí zředěného kravského mléka tato metoda je přirozená a jednoduchá. Je také nejkratší. Inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích. Zde také probíhá kulení plůdku. Rozkrmování se potom realizuje na žlabech. Hormonální stimulace Reprodukce Environmentální regulace Synchronizace h před výtěrem Hypofýza 3-5mg/1kg Dvě dávky 1/8-1/10 Zbytek cca 12 h před výtěrem GnRH ug/kg Prostředí Sezónní světelný profil Sezónní teplotní profil Množství potravy Kontaminanty Ostatní Mozek Hypofýza Gonády LH FSH Steroidní hormony androgeny estrogeny* progesterony Ryba Vitellogenin játra Vývoj gonád ReprodukceGrowth Reprodukce Hormony, které kontrolují uvolnění gamet Mozek LHRH + Hypo dopamin - LH Indukce výtěru Progest. LHRH = GnRH Gonáda Progest. Gamety R.W. Rottmann et al

6 Reprodukce Indukce výtěru UMĚLÝ VÝTĚR Výtěr jikernaček video Progest. hcg = lidský chorionický gonadotropin Výtěr mlíčáků - video R.W. Rottmann et al Inkubace Kvalitní voda 5-7mg O2/l Zugské lahve Malachitová zeleň 30min (0,20mg/l) Kulení, snížit průtok Strávení žloutkového váčku Citlivost jiker a embryí Při rozmnožování-citlivost na obsah solí ve vodě ph uhličitany Hospodářský cyklus - kategorie Ko embryonka kapra těsně po vylíhnutí až do stáří 4-6 týdnů a velikosti cca 4,5 cm nasazovaná do výtažníků I. řádu nebo plůdkových rybníků tis/ha Kr kapřík o velikosti od 4,5 cm a 5-10 g nasazovaný do výtažníků II. řádu a lovený na podzim jako K1. K1 plůdek kapra ve stáří půl až jeden rok lovený na podzim či na jaře, ( g, mm) tis/ha K2 násada (věk 11/2 až 2 roky) vysazovaná do násadových rybníků, ( g, mm). K3 - tříletý (tzv. tržní) kapr určený k dodání na trh o celkové hmotnosti asi g a velikosti mm odchovaný v tzv. hlavním rybníku. K4 čtyřletý, tržní kapr odchovaný v hlavním dvouhorkovém rybníku o hmotnosti zpravidla nad g (výběr). Kg generační nebo též remontní kapr určený k reprodukci. Nejvyšší plemenné hodnoty dosahují Kg ve stáří 7-8 roků. 6

7 DĚKUJI ZA POZORNOST 7