RŮST A VÝVOJ ROSTLIN
|
|
- Kryštof Mach
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN růstové fáze vývojové fáze vnitřní činitelé růstu a vývoje fytohormony vnější činitelé růstu a vývoje celistvost rostlin životní cyklus rostlin
2 Růst rostlin nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách, růst každého rostlinného orgánu je tak důsledkem růstu jeho buněk, jejich dělením a zvětšováním.
3 Diferenciace růst nezahrnuje pouze změny kvantitativní, ale je neoddělitelně propojen i se změnami struktury, s utvářením jednotlivých pletiv a orgánů rostlinného těla (tj. s diferenciací), lze ji charakterizovat jako rozlišení původních meristematických buněk v buňky specializované pro určité orgány a funkce
4 Vývoj rostlin časový sled růstových a diferenciačních změn, u rostlin mluvíme o tzv. plastickém charakteru vývoje, kdy orgány vznikají v průběhu celého vývoje rostliny na základě genetické informace za spolupůsobení podmínek vnějšího prostředí.
5 Totipotence rostlinných buněk totožnost genetické výbavy somatické buňky s genetickou výbavou zygoty a tedy schopnost izolované rostlinné buňky tvořit jakýkoli typ diferencované buňky nebo regenerovat v kompletní rostlinu.
6 Růstové fáze U rostlinné buňky lze rozlišit tři růstové fáze: fázi zárodečnou (embryonální, resp. dělivou); fázi prodlužovací (prolongační, resp. objemového růstu); fázi rozlišovací (diferenciační).
7 Fáze zárodečná (embryonální) nepřímým dělením buněk (cytokinezí) meristematického pletiva vznikají nové buňky, meristémy vrcholové (apikální), vmezeřené (interkalární, např. v lodyžních uzlinách trav) a druhotné (sekundární, kambium a felogen), u kořenů přechází zárodečná fáze přímo v prodlužovací, u lodyh je mezi ně vsunuta ještě tzv. fáze morfologická
8 Morfologická fáze v ní vznikají na povrchu lodyžního meristému jako hrbolky listové základy složené rovněž z meristematických buněk (postavení a počet listů tak jsou od počátku dány), v dalších růstových fázích se utváření listů účastní tři typy listových meristémů: vrcholový (apikální), okrajový (marginální) a vmezeřený (interkalární). Apikální zpravidla ovlivňuje prodlužování listového základu, marginální se podílí na růstu čepele a interkalární se podílí na vytváření bazální části listu.
9 Buněčný cyklus je určován především cyklem jaderným, tj. cyklem mitotického dělení buněčného jádra. V něm rozeznáváme dvě hlavní fáze: 1. interfázi, která je potřebná ke zdvojení obsahu jaderné DNA a počtu chromozomů a u níž lze rozlišit tři časové etapy G1- presyntetickou (narůstá jádro i cytoplazma), S - syntetickou (dochází k replikaci DNA), G2 - postsyntetickou (příprava na mitózu). 2. mitózu, při které se jádro rozdělí na dvě jádra dceřinná a která se tradičně člení se na čtyři fáze: profázi, metafázi, anafázi a telofázi.
10 Schéma buněčného cyklu (převzato z Procházky et al. 1998).
11 Fáze prodlužovací (prolongační) a růstové zóny buňky v této fázi přijímají velké množství vody a mohou zvětšit svůj objem 20-50krát, vbuňce se tvoří vakuoly, které později splynou v jednu centrální vakuolu, je soustředěna do určitých oblastí nazývaných růstové zóny.
12 Porovnání embryonálního a objemového růstu buněk. V embryonální fázi se mění počet buněk, ale jejich velikost zůstává stejná, zatímco ve fázi prolongační (objemového růstu) se nemění počet buněk, ale tyto zvětšují svůj objem (převzato z Procházky et al. 1998).
13 Nárůst kořene bobu za 22 hodin a umístění růstové zóny kořene (dle Sachse, převzato z Dostála a Dykyjové 1962).
14 U mladých rostoucích listů lze sledovat vzestup obsahu auxinů od vrcholu k bázi listu, tj. růstová zóna se pohybuje od vrcholu k bázi
15 Typy růstu apikální (stonek a částečně kořen), bazální (listy), interkalární (stébla trav a částečně kořen). V některých orgánech trvá růst vlastně po celou dobu ontogeneze a nazýváme je orgány s neukončeným růstem (kořen, stonek), v jiných jen po určitou dobu a ty se nazývají orgány s růstem ukončeným (listy).
16 Velká perioda růstu Nárůst sušiny ječmene a listové plochy okurky během vegetace (dle Šebánka et al. 1983).
17 Fáze rozlišovací (diferenciační) a růst jednotlivých orgánů Mění se struktura buněk (tloušťka stěny buněčné, složení protoplastu) v souvislostí s jejich budoucí funkcí, tvoří se různé typy pletiv (vodivá, pokožková) a celé orgány (kořeny, prýty a listy).
18 Vývojové fáze Vývoj je konvenčně rozdělen do etap charakterizovaných morfologickým stavem celé rostliny (fenologické fáze,též fenofáze) nebo vrcholového meristému (mikrofenologické fáze)
19 Kombinace morfologických kritérií vývoje s fyziologickým stavem umožňuje členit vývoj do následujících etap: etapa embryonální, vymezená úsekem vývoje od vzniku zygoty do zformování embrya, etapa juvenilní (vegetativní), od začátku klíčení semen do začátku iniciace květních orgánů, definovaná jako období, kdy rostlina není schopna přejít do reproduktivní fáze, a to i v podmínkách, které to jinak umožňují, etapa zralosti, od iniciace květních orgánů přes vývoj květu až do oplození, s nímž je spojen vznik zygoty, období, kdy rostlina je schopna přejít autonomně nebo pod vlivem signálů prostředí do reproduktivní fáze, etapa stárnutí (senescence), zakládání a zrání semen a plodů vyvolává projevy stárnutí, dochází ke snížení metabolické aktivity a eventuálně i k zániku organizmu s výraznou autonomní (vnitřní) regulací.
20 Vnitřní činitelé růstu a vývoje - fytohormony definovány jako chemické signály (organické sloučeniny), které jsou účinné ve velmi nízkých koncentracích, ve stopových množstvích (< 1 mmol l -1, často i < 1 μmol l -1 ). vyvolávají biochemické, fyziologické a morfologické reakce buď přímo v místě svého vzniku nebo v místech, kam jsou transportovány vodivými pletivy či difúzí, zabezpečují růstovou a metabolickou celistvost rostlin, nejsou na rozdíl od živočišných hormonů přísně specifické a většinou regulují i více fyziologických procesů, pro výsledné působení není však rozhodující jen jejich množství nebo aktivita, ale především vzájemný poměr jednotlivých fytohormonů.
21 Přehled hlavních typů regulátorů rostlinného růstu (dle Procházky, Šebánka et al. 1997).
22 Hlavní místa tvorby a hlavní směry transportu fytohormonů v rostlině (dle Šebánka et al. 1983, upraveno).
23 Schéma transportu fytohormonů v těle rostliny.
24 Mechanizmus působení fytohormonů 1. hormon proniká do buňky, váže se na rozpustný receptor v cytoplazmě a takto vzniklý komplex proniká do jádra, kde vyvolá změnu v expresi některých genů; 2. hormon se váže na receptor umístěný na plazmatické membráně a signál je pak dále přenášen do buňky systémy druhých poslů (second messenger).
25 Auxiny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací (objemový) růst, májí význam v regulaci tropizmů (gravitropizmus, fototropizmus), podporují apikální dominanci, dominanci plodů, transport auxinu má svoji úlohu v regulaci opadu listů a plodů, stimulují tvorbu postranních a adventivních kořenů, udržují polaritu buněk, orgánů i celé rostliny, stimulují buněčné dělení, nezralá semena syntetizují IAA,která se hromadí v plodu a zvyšuje jeho schopnost koncentrovat asimiláty, podněcují tvorbu partenokarpických (bezsemenných) plodů.
26 Vliv auxinů na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - růst semen, 3 -růst plodů, 4 - produkce etylénu (dle Scotta 1984, upraveno).
27 Gibereliny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací růst stonků, jejich aplikace může nahradit jarovizační účinek, jejich aplikace indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, které ve vegetativním stavu vytvářejí přízemní listovou růžici, ovlivňují pohlaví květů - jejich aplikace zvyšuje u mnoha rostlin (např. u okurky, špenátu nebo u jehličnanů) tvorbu samčích květů a silně potlačuje tvorbu květů samičích, jsou významnými endogenními regulátory klíčení, ruší klidové období semen - dormanci, podporují buněčné dělení, podporují vznik partenokarpických plodů, mohou inhibovat opad listů, mohou přerušovat dormanci.
28 Vliv giberelinů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).
29 Stimulace kvetení dlouhodenních rostlin v neinduktivních podmínkách působením giberelinů.
30 Špenát kvete pouze na dlouhém dni, na krátkém vytváří pouze přízemní růžici. Po aplikaci GA mají rostliny podobnou morfologii jako na dlouhém dni. Na dlouhém dni je v rostlinách špenátu vyšší obsah giberelinů.
31 Vliv stupňovaných koncentrací GA 3 na dlouživý růst rostlin rýže
32 Cytokininy a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují buněčné dělení (zřejmě nejvíce se uplatňují vg 2 -fázi), zpomalují stárnutí tím, že zpomalují rozklad DNA, RNA a proteinů ve stárnoucích pletivech, brání také odbourávání chlorofylu (žloutnutí listů), spolu s auxiny jsou podmínkou dělení buněk vedoucího ke vzniku tumorů, mají schopnost podporovat vznik pupenů, způsobují apikální dominanci u kořenů, porušují apikální dominanci stonku (podněcují větvení lodyh), mohou porušovat dormanci semen
33 Vliv cytokininů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).
34 Auxin (IAA) a cytokinin (kinetin) jako faktor limitující mitotickou aktivitu a formování orgánů v tkáňové kultuře rostlin tabáku (Nicotiana tabacum)
35 Kyselina abscisová a její hlavní fyziologické účinky je považována za důležitý faktor obrany rostlin vůči stresům, případně adaptace k nim, reguluje vodní režim rostlin tím, že indukuje uzavírání průduchů (na plazmatické membráně svěracích buněk inhibuje kanálky pro příjem K + do svěracích buněk a aktivuje kanálky pro jeho transport ven z těchto buněk), urychluje proces stárnutí rostlinných pletiv, stimuluje opad květů, listů a plodů, urychluje vstup rostliny do dormance a zesiluje dormanci pupenů, semen a hlíz, ve zrajících semenech indukuje tvorbu specifických zásobních proteinů, brzdí prodlužovací růst a to především tím, že blokuje transkripci DNA na RNA
36 Vliv kyseliny abscisovénaživotní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - produkce etylénu, 3 - dozrávání (dle Scotta 1984, upraveno).
37 Etylén a jeho hlavní fyziologické účinky mnohonásobné zvýšení jeho tvorby v plodech indukuje procesy zrání, např. degradaci celulózy, pektinů a škrobu, stimuluje stárnutí a opad listů, květů a plodů - podporuje tvorbu enzymů, v tomto případě enzymů štěpících buněčné stěny, zeslabuje prodlužovací růst stonku při současném zesílení jeho růstu do tloušťky.
38 Vliv etylénu na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - dozrávání, 3 - stárnutí (senescence) - (dle Scotta 1984, upraveno).
39 Využití některých syntetických růstových retardantů v praxi kyselina 2,3,5 trijodbenzoová chlorcholinchlorid hydrazid kyseliny maleinové kyselina 2 - chloretylfosfonová
40 kyselina 2,3,5 trijodbenzoová (TIBA) brzdí růst tím, že blokuje transport auxinu, nejcharakterističtějším projevem je rušení zábranného vlivu auxinu na růst postranních pupenů.
41 chlorcholinchlorid (CCC) komerční označení Retacel super, je považován za antigiberelin. Podporuje růst kořenů a omezuje růst lodyh a zesiluje jejich větvení. U obilnin je tato látka schopna zkrátit stéblo (opatření proti poléhání), neboť zabrzdí prodlužování bazálních internodií.
42 hydrazid kyseliny maleinové (MH) brzdí syntézu auxinu, používá se při retardaci růstu živých plotů, parkových trávníků, může zabránit i nežádoucímu klíčení brambor na skládkách.
43 kyselina 2 chloretylfosfonová (CEPA) známá pod komerčním označením Ethrel (ethephon), Flordimex, Camposan, dosud jediný syntetický regulátor rozkládající se v pletivech rostlin na přirozené složky (etylén, chloridy a fosforečnany), může urychlit zrání plodů a odlučování listů nebo plodů, využívá se v obilnářství jako retardant - může zeslabit prodlužovací růst stonku a podpořit jeho větvení (odnožování), často se používá v kombinaci s chlorcholinchloridem (Retacel super).
44 Vnější činitelé růstu a vývoje vliv záření, vliv teploty.
45 Růst a vývoj: vliv záření Viditelné (světelné) záření rostliny světlomilné (heliofyty) a stínomilné (sciofyty), na růstových a vývojových procesech v rostlině se z celého spektra barev viditelného záření nejvíce podílí záření modré a červené, modré podporuje především vegetativní růst, podporuje růst listů, červené v kombinaci s modrým iniciuje kvetení, vysoká intenzita záření (vysoká ozářenost) brzdí prodlužovací růst - např. předkličování bramborové sadby, při nižší intenzitě záření je naopak podporován růst nadzemní části - např. pěstování jemné rychlené zeleniny.
46 Růst a vývoj: vliv záření Ultrafialové záření brzdí růst rostlin tím, že inhibuje činnost giberelinů a je spolu s teplotou příčinou tzv. vysokohorského habitu rostlin (zakrslý vzrůst - nanismus), podporuje tvorbu vitamínu C. Infračervené záření zvýšuje teplotu pletiv.
47 Fotoperiodizmus metabolická, růstová nebo vývojová odezva rostlin na délku dne, tj. na dobu denního ozáření. Fotoperioda délka působení světla na rostliny, tedy čas, po který je rostlina vystavena světelnému záření během dne, je nejspolehlivějším ekologickým signálem informujícím rostliny o ročním období.
48 Fotoperioda je nejběžnější vývojovou regulací přechodu bylin z vegetativní do reproduktivní fáze (fotoperiodická indukce kvetení), mnoho druhů bylin i dřevin má zpomalený růst za krátkých dní (často souvisí se zvýšením odolnosti proti mrazu), "podzimní syndrom" změny v aktivitě fytohormonů vedoucí např.k zastavení tvorby chlorofylu, rychlému stárnutí a opadávání listů, dormanci pupenů, atd.)
49 Fotoperiodická indukce kvetení 1. Rostliny fotoperiodicky citlivé, dlouhodenní - kvetou za dlouhého dne, tj. při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a delší nebo při nepřetržitém osvětlení (například ředkvička, špenát nebo brambor); krátkodenní - kvetou za krátkého dne, tj. zpravidla při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a kratší, nekvetou při nepřetržitém osvětlení a vyžadují střídání světla a tmy (například chrysantémy nebo vánoční kaktus). 2. Rostliny fotoperiodicky neutrální (necitlivé) - nejsou závislé na fotoperiodě, tvorba květu u nich nesouvisí s délkou osvětlení ale více se stádiem vývoje rostliny (například rajče, okurka, fazol, bob, tabák nebo některé kultivary jahod).
50 Fytochrom jako receptor fotoperiodického signálu Pigment, který se vyskytuje se ve dvou formách: 1. Fytochrom I má maximum absorpce ve spektrální oblasti světle červeného záření (660 nm) a označuje se Pr, (Phytochrome - red). Jen tato forma je rostlinami syntetizována. Světelné záření obsahující světle červenou složku vyvolává přeměnu tohoto typu fytochromu na fytochrom II; 2. Fytochrom II má maximum absorpce v tmavě červené oblasti (730 nm). Tuto druhou formu, označovanou jako Pfr (Phytochrome - far red) lze převést zpět na základní formu zářením obsahujícím tmavě červenou složku. Rostlina určuje aktuální fotoperiodické podmínky vzájemným poměrem mezi oběma formami vyvolání tvorby květního stimulu (florigenu).
51 Funkce fytochromu ve fotoperiodické regulaci kvetení (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).
52 Růst a vývoj: vliv teploty pro růst každé rostliny jsou důležité tzv. kardinální body: teplotní minimum, optimum a maximum, růst naprosté většiny rostlin probíhá jen v poměrně úzkém teplotním rozmezí zhruba od 5 do 40 o C, harmonické teplotní optimum pro růst je teplota o něco nižší než fyziologické optimum, rostliny se při něm vyvíjejí rovnoměrněji, nadměrně se neprotahují, vytvářejí pevnější pletiva, lépe odolávají nepříznivým vnějším podmínkám.
53 Termoindukce kvetení - jarovizace je působení nízkých teplot na vrcholový meristém, které vede buď přímo nebo následně při vhodné fotoperiodě k iniciaci květů, vyskytuje u mono- a polykarpických bylin a jen naprosto výjimečně u dřevin (oliva), nejúčinnější teploty těsně nad nulou (1 až 2 C), doba potřebná pro působení nízkých teplot je značně rozdílná - u jarních forem rostlin ne déle než 1 až 3 týdny, u ozimých forem často déle než 1 měsíc, pokud není jarovizační proces dokončen, může být zrušen účinkem vysokých teplot (nad 20 C) dejarovizace, ukončením jarovizace vzniká hypotetická stabilní látka vernalín, je zastoupena u rostlin v oblastech, kde průměrná teplota nejstudenějšího měsíce roku nepřesahuje +10 C, na severní polokouli oblasti na sever od 40. rovnoběžky.
54 Schéma průběhu jarovizace (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).
55 Další efekty nízkých teplot spojené s kvetením dlouhodobé působení nízkých teplot snižuje kritickou délku fotoperiody i počet indukčních fotoperiodických cyklů u jarních forem obilnin a zejména u tzv. přesívek, nízké teploty jsou nezbytné pro kvetení geofytů (rostlin rozmnožujících se podzemními orgány, jako cibulemi, hlízami apod.), nízké teploty ruší zimní dormanci vegetativních i květních pupenů u řady ovocných stromů.
56 Dormance (odpočinek) rostlin Dormanci rozlišujeme na 1. vnitřní (endogenní), která je dána vysokou koncentrací inhibičních látek a má následující etapy: predormance - vstup do stavu odpočinku, endogenní dormance ještě není plně vyvinuta; pravá dormance - hluboký odpočinek; postdormance - výstup z dormance, endodormance se postupně snižuje. 2. vnější (exogenní), kdy růstová aktivita je bržděna nepříznivými podmínkami vnějšího prostředí.
57 Vliv teploty na dormanci rostlin nejde jen o navození vstupu do klidového - dormantního stavu, ale zejména o jeho překonání, příznivé působení nízkých teplot na klíčení semen některých druhů -vnitřní inhibice klíčení mizí až po několika týdnech působení teplot blízkých nule (posklizňové dozrávání), vnitřní dormanci semen lze odstranit např. stratifikací (nízkými teplotami), vnitřní dormance pupenů může být indukována nízkou teplotou nebo pod vlivem zkracování délky dne, pro zrušení dormance pupenů bývá u některých druhů významná fotoperioda (dlouhý den), u jiných nízká teplota a velmi často musí být splněny oba požadavky dormance cibulí a hlíz lze rychle zrušit ponořením příslušné části rostliny do teplé vody (40 až 50 o C) po dobu asi 15 sekund.
58 Celistvost rostlin korelace rostlinného růstu regenerace a transplantace polarita jako projev integrity rostliny
59 Korelace rostlinného růstu vznikaly v rostlinách během fylogeneze a jsou projevem realizace dědičného základu rostlin za určitých podmínek vnějšího prostředí. Změnou vnějších podmínek jsou korelace měnitelné. korelace mezi kořenem a lodyhou apikální dominance lodyhy a kořene růstově korelační vlivy listů a děloh stárnutí jako růstově korelační proces
60 Korelace mezi kořenem a lodyhou růstově stimulační vlivy, které podporují růst rostlin, stimulují korelace mezi kořenem a lodyhou ve prospěch lodyhy, naopak růstové inhibiční vlivy stimulují růst kořenů, vkořenech a mladých listech převažuje dusíkatý metabolizmus, v lodyze a starších listech převažuje metabolizmus glycidový.
61 Růstový vliv kořenů na lodyhy klíčních rostlin hrachu
62 Růstový vliv lodyh na kořeny klíčních rostlin hrachu pěstovaných v nádobách s vodou
63 Apikální dominance lodyhy a kořene Apikální dominance a korelace mezi hypogeickými dělohami a kotyláry u hrachu
64 Apikální dominance a další růstové korelace na klíčních rostlinách hrachu
65 Růstově korelační vlivy listů a děloh Dospělé listy působí na růst svých úžlabních pupenů korelačně zábranně, podobně jako hypogeické dělohy (např. hrachu). Naproti tomu mladé listy působí na růst svých úžlabních pupenů stimulačně jako dělohy epigeické (např. lnu).
66 Polarita jako projev integrity rostliny Polarita na stonkových řízcích vrby. A apikální (vrcholový) pól, B bazální (spodní) pól.
67 Regenerace a transplantace Regenerace obnova celistvosti rostliny fyziologická - náhrada starých nebo opotřebovaných částí rostlin během ontogeneze, patologická nastává po poranění nebo při hojení ran. Transplantace - kultivace určité části rostliny po jejím přenesení na jinou část a její srůst (např. různé způsoby roubování a očkování).
68 Životní cyklus rostlin Podle délky životního cyklu dělíme rostliny na jednoleté - jejich kompletní životní cyklus proběhne v jednom roce, dvouleté - vyžadují část, nebo celý druhý rok k dokončení životního cyklu, vytrvalé - žijí více než dva roky a - víceleté byliny s měkkým stonkem (každou zimu odumírají a na jaře vytvářejí stonek nový); b - víceleté a trvalé dřeviny (stromy a keře) - mají dřevnaté stonky odolávající zimě.
Růst a vývoj rostlin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby
kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové
Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze
OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)
Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání
Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:
Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných
Vznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Ročník 1. Datum tvorby
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Fyziologie rostlin. 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory. Alena Dostálová, Ph.D.
Fyziologie rostlin 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Rostlinné regulátory - regulátory růstu
2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu
FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Rostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE
Úloha č. Stanovení rychlosti klíčení obilek ječmene - - STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE DORMANCE A KLÍČENÍ SEMEN Termínem klíčení (obilek, semen) obilek rozumíme obnovení metabolické aktivity
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO
Úloha č. 14 Indukce tvorby hlíz in vitro na jednonodálních segmentech rostlin bramboru -1 - INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO TUBERIZACE BRAMBOR (Solanum tuberosum) Tuberizace je morfogenetický
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky
Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný
OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
Generativní rozmnožování ovocných dřevin
Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní množení představuje množení rostlin semenem. V rámci ovocnářství se tímto způsobem množí některé podnože pro jádroviny, červené a modré peckoviny. Generativní
12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, FOTOPERIODISMUS
12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, 12.1 REGULACE PŘECHODU Z VEGETATIVNÍ DO REPRODUKTIVNÍ FÁZE Přechod od vegetativního růstu ke kvetení je zásadní změnou růstu a organogeze. Představuje ukončení opakované tvorby
Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody
Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při
13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE
13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13.1. VÝVOJ KVĚTU Při vývoji květních orgánů nastávají ve vrcholech podstatné změny organogeneze a růstu orgánů. Listový nebo pupenový původ květních orgánů je sice patrný
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici MNOŽENÍ OKRASNÝCH DŘEVIN DŘEVITÝMI ŘÍZKY S VYUŽITÍM ČERNÉ FÓLIE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce Doc. Dr. Ing. Petr Salaš Vypracovala Bc.
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
Výživa a hnojení ovocných rostlin
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 Výživa a hnojení ovocných rostlin Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU, státním rozpočtem
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Šetlík, Seidlová, Šantrůček 2. REGULACE RŮSTU
2. REGULACE RŮSTU 2.1. FYTOHORMONY Koordinace metabolismu, růstu a vývoje u složitých vícebuněčných organismů závisí na předávání informace mezi buňkami a orgány pomocí signálů. U rostlin jsou růstové
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Rozmnožování a vývoj živočichů
Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované
ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
METABOLISMUS ROSTLIN
METABOLISMUS ROSTLIN převážná většina vyšších zelených rostlin patří mezi fotoautotrofní organismy (zdrojem energie je světlo, zdrojem uhlíku oxid uhličitý) Heterotrofní způsob výživy je vývojově primitivnější,
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
Variace Vývoj dítěte
Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost
EU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu
Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:
Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu
Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými
6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?
6. Buňky a rostlina Mají rostliny kmenové buňky? Biotechnologické využití pluripotence rostlinných buněk: buněčné a tkáňové kultury rostlin in vitro, vegetativní množení rostlin Komunikace mezi buňkami
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum
živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
Složky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
Plevele a jejich regulace
Plevele a jejich regulace Životní formy plevelů Amaranthus retroflexus Rastliny ze skupiny T 1 Vyrůstají na podzim Semená dozrávají brzy na jaře Klíčí při teplotě 10 14 C Přezimuje listová růžice nebo
Praktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
11. ONTOGENEZE I: VEGETATIVNÍ FÁZE, FOTOMORFOGENEZE
Ontogeneze je vývoj jedince. Ontogenetické změny, kterými rostlina prochází od svého zrodu přes dospívání, reprodukci až k stárnutí a odumírání, se uskutečňují s pomocí základních regulačních mechanismů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají
CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel
Herbamedicus, s.r.o. CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel unikátní masážní přípravek pro účinné odbourávání podkožního tuku, zvýšení pevnosti a pružnosti pokožky a proti klinickým projevům
Vztah hmyzu k ekologickým faktorům
Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY
MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam
65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2. Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2
65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2 úlohy 8.+9. cvičení z Botaniky pro obor ZOO a P/Ú 1/6 Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2 je založena
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Sestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
DŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Velký životní cyklus Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU,
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013
Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
Krása TC. mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze.
Krása TC mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze. Kalusové kultury, protokormy. I když kalusové kultury nejsou metodou běžnou při rozmnožování
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá.
Fyziologický stimulátor vegetativních funkcí rostliny Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Produkce rostliny závisí na její schopnosti odolávat kritickým fázím růstu. K zajištění lepší odolnosti
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus
Světlo jako ekologický faktor
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Světlo jako ekologický faktor
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
Vodních a mokřadních rostlin
Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,
Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista
Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií
List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
DUM VY_52_INOVACE_12CH33
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)
ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM