RŮST A VÝVOJ ROSTLIN

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "RŮST A VÝVOJ ROSTLIN"

Transkript

1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN růstové fáze vývojové fáze vnitřní činitelé růstu a vývoje fytohormony vnější činitelé růstu a vývoje celistvost rostlin životní cyklus rostlin

2 Růst rostlin nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách, růst každého rostlinného orgánu je tak důsledkem růstu jeho buněk, jejich dělením a zvětšováním.

3 Diferenciace růst nezahrnuje pouze změny kvantitativní, ale je neoddělitelně propojen i se změnami struktury, s utvářením jednotlivých pletiv a orgánů rostlinného těla (tj. s diferenciací), lze ji charakterizovat jako rozlišení původních meristematických buněk v buňky specializované pro určité orgány a funkce

4 Vývoj rostlin časový sled růstových a diferenciačních změn, u rostlin mluvíme o tzv. plastickém charakteru vývoje, kdy orgány vznikají v průběhu celého vývoje rostliny na základě genetické informace za spolupůsobení podmínek vnějšího prostředí.

5 Totipotence rostlinných buněk totožnost genetické výbavy somatické buňky s genetickou výbavou zygoty a tedy schopnost izolované rostlinné buňky tvořit jakýkoli typ diferencované buňky nebo regenerovat v kompletní rostlinu.

6 Růstové fáze U rostlinné buňky lze rozlišit tři růstové fáze: fázi zárodečnou (embryonální, resp. dělivou); fázi prodlužovací (prolongační, resp. objemového růstu); fázi rozlišovací (diferenciační).

7 Fáze zárodečná (embryonální) nepřímým dělením buněk (cytokinezí) meristematického pletiva vznikají nové buňky, meristémy vrcholové (apikální), vmezeřené (interkalární, např. v lodyžních uzlinách trav) a druhotné (sekundární, kambium a felogen), u kořenů přechází zárodečná fáze přímo v prodlužovací, u lodyh je mezi ně vsunuta ještě tzv. fáze morfologická

8 Morfologická fáze v ní vznikají na povrchu lodyžního meristému jako hrbolky listové základy složené rovněž z meristematických buněk (postavení a počet listů tak jsou od počátku dány), v dalších růstových fázích se utváření listů účastní tři typy listových meristémů: vrcholový (apikální), okrajový (marginální) a vmezeřený (interkalární). Apikální zpravidla ovlivňuje prodlužování listového základu, marginální se podílí na růstu čepele a interkalární se podílí na vytváření bazální části listu.

9 Buněčný cyklus je určován především cyklem jaderným, tj. cyklem mitotického dělení buněčného jádra. V něm rozeznáváme dvě hlavní fáze: 1. interfázi, která je potřebná ke zdvojení obsahu jaderné DNA a počtu chromozomů a u níž lze rozlišit tři časové etapy G1- presyntetickou (narůstá jádro i cytoplazma), S - syntetickou (dochází k replikaci DNA), G2 - postsyntetickou (příprava na mitózu). 2. mitózu, při které se jádro rozdělí na dvě jádra dceřinná a která se tradičně člení se na čtyři fáze: profázi, metafázi, anafázi a telofázi.

10 Schéma buněčného cyklu (převzato z Procházky et al. 1998).

11 Fáze prodlužovací (prolongační) a růstové zóny buňky v této fázi přijímají velké množství vody a mohou zvětšit svůj objem 20-50krát, vbuňce se tvoří vakuoly, které později splynou v jednu centrální vakuolu, je soustředěna do určitých oblastí nazývaných růstové zóny.

12 Porovnání embryonálního a objemového růstu buněk. V embryonální fázi se mění počet buněk, ale jejich velikost zůstává stejná, zatímco ve fázi prolongační (objemového růstu) se nemění počet buněk, ale tyto zvětšují svůj objem (převzato z Procházky et al. 1998).

13 Nárůst kořene bobu za 22 hodin a umístění růstové zóny kořene (dle Sachse, převzato z Dostála a Dykyjové 1962).

14 U mladých rostoucích listů lze sledovat vzestup obsahu auxinů od vrcholu k bázi listu, tj. růstová zóna se pohybuje od vrcholu k bázi

15 Typy růstu apikální (stonek a částečně kořen), bazální (listy), interkalární (stébla trav a částečně kořen). V některých orgánech trvá růst vlastně po celou dobu ontogeneze a nazýváme je orgány s neukončeným růstem (kořen, stonek), v jiných jen po určitou dobu a ty se nazývají orgány s růstem ukončeným (listy).

16 Velká perioda růstu Nárůst sušiny ječmene a listové plochy okurky během vegetace (dle Šebánka et al. 1983).

17 Fáze rozlišovací (diferenciační) a růst jednotlivých orgánů Mění se struktura buněk (tloušťka stěny buněčné, složení protoplastu) v souvislostí s jejich budoucí funkcí, tvoří se různé typy pletiv (vodivá, pokožková) a celé orgány (kořeny, prýty a listy).

18 Vývojové fáze Vývoj je konvenčně rozdělen do etap charakterizovaných morfologickým stavem celé rostliny (fenologické fáze,též fenofáze) nebo vrcholového meristému (mikrofenologické fáze)

19 Kombinace morfologických kritérií vývoje s fyziologickým stavem umožňuje členit vývoj do následujících etap: etapa embryonální, vymezená úsekem vývoje od vzniku zygoty do zformování embrya, etapa juvenilní (vegetativní), od začátku klíčení semen do začátku iniciace květních orgánů, definovaná jako období, kdy rostlina není schopna přejít do reproduktivní fáze, a to i v podmínkách, které to jinak umožňují, etapa zralosti, od iniciace květních orgánů přes vývoj květu až do oplození, s nímž je spojen vznik zygoty, období, kdy rostlina je schopna přejít autonomně nebo pod vlivem signálů prostředí do reproduktivní fáze, etapa stárnutí (senescence), zakládání a zrání semen a plodů vyvolává projevy stárnutí, dochází ke snížení metabolické aktivity a eventuálně i k zániku organizmu s výraznou autonomní (vnitřní) regulací.

20 Vnitřní činitelé růstu a vývoje - fytohormony definovány jako chemické signály (organické sloučeniny), které jsou účinné ve velmi nízkých koncentracích, ve stopových množstvích (< 1 mmol l -1, často i < 1 μmol l -1 ). vyvolávají biochemické, fyziologické a morfologické reakce buď přímo v místě svého vzniku nebo v místech, kam jsou transportovány vodivými pletivy či difúzí, zabezpečují růstovou a metabolickou celistvost rostlin, nejsou na rozdíl od živočišných hormonů přísně specifické a většinou regulují i více fyziologických procesů, pro výsledné působení není však rozhodující jen jejich množství nebo aktivita, ale především vzájemný poměr jednotlivých fytohormonů.

21 Přehled hlavních typů regulátorů rostlinného růstu (dle Procházky, Šebánka et al. 1997).

22 Hlavní místa tvorby a hlavní směry transportu fytohormonů v rostlině (dle Šebánka et al. 1983, upraveno).

23 Schéma transportu fytohormonů v těle rostliny.

24 Mechanizmus působení fytohormonů 1. hormon proniká do buňky, váže se na rozpustný receptor v cytoplazmě a takto vzniklý komplex proniká do jádra, kde vyvolá změnu v expresi některých genů; 2. hormon se váže na receptor umístěný na plazmatické membráně a signál je pak dále přenášen do buňky systémy druhých poslů (second messenger).

25 Auxiny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací (objemový) růst, májí význam v regulaci tropizmů (gravitropizmus, fototropizmus), podporují apikální dominanci, dominanci plodů, transport auxinu má svoji úlohu v regulaci opadu listů a plodů, stimulují tvorbu postranních a adventivních kořenů, udržují polaritu buněk, orgánů i celé rostliny, stimulují buněčné dělení, nezralá semena syntetizují IAA,která se hromadí v plodu a zvyšuje jeho schopnost koncentrovat asimiláty, podněcují tvorbu partenokarpických (bezsemenných) plodů.

26 Vliv auxinů na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - růst semen, 3 -růst plodů, 4 - produkce etylénu (dle Scotta 1984, upraveno).

27 Gibereliny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací růst stonků, jejich aplikace může nahradit jarovizační účinek, jejich aplikace indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, které ve vegetativním stavu vytvářejí přízemní listovou růžici, ovlivňují pohlaví květů - jejich aplikace zvyšuje u mnoha rostlin (např. u okurky, špenátu nebo u jehličnanů) tvorbu samčích květů a silně potlačuje tvorbu květů samičích, jsou významnými endogenními regulátory klíčení, ruší klidové období semen - dormanci, podporují buněčné dělení, podporují vznik partenokarpických plodů, mohou inhibovat opad listů, mohou přerušovat dormanci.

28 Vliv giberelinů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).

29 Stimulace kvetení dlouhodenních rostlin v neinduktivních podmínkách působením giberelinů.

30 Špenát kvete pouze na dlouhém dni, na krátkém vytváří pouze přízemní růžici. Po aplikaci GA mají rostliny podobnou morfologii jako na dlouhém dni. Na dlouhém dni je v rostlinách špenátu vyšší obsah giberelinů.

31 Vliv stupňovaných koncentrací GA 3 na dlouživý růst rostlin rýže

32 Cytokininy a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují buněčné dělení (zřejmě nejvíce se uplatňují vg 2 -fázi), zpomalují stárnutí tím, že zpomalují rozklad DNA, RNA a proteinů ve stárnoucích pletivech, brání také odbourávání chlorofylu (žloutnutí listů), spolu s auxiny jsou podmínkou dělení buněk vedoucího ke vzniku tumorů, mají schopnost podporovat vznik pupenů, způsobují apikální dominanci u kořenů, porušují apikální dominanci stonku (podněcují větvení lodyh), mohou porušovat dormanci semen

33 Vliv cytokininů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).

34 Auxin (IAA) a cytokinin (kinetin) jako faktor limitující mitotickou aktivitu a formování orgánů v tkáňové kultuře rostlin tabáku (Nicotiana tabacum)

35 Kyselina abscisová a její hlavní fyziologické účinky je považována za důležitý faktor obrany rostlin vůči stresům, případně adaptace k nim, reguluje vodní režim rostlin tím, že indukuje uzavírání průduchů (na plazmatické membráně svěracích buněk inhibuje kanálky pro příjem K + do svěracích buněk a aktivuje kanálky pro jeho transport ven z těchto buněk), urychluje proces stárnutí rostlinných pletiv, stimuluje opad květů, listů a plodů, urychluje vstup rostliny do dormance a zesiluje dormanci pupenů, semen a hlíz, ve zrajících semenech indukuje tvorbu specifických zásobních proteinů, brzdí prodlužovací růst a to především tím, že blokuje transkripci DNA na RNA

36 Vliv kyseliny abscisovénaživotní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - produkce etylénu, 3 - dozrávání (dle Scotta 1984, upraveno).

37 Etylén a jeho hlavní fyziologické účinky mnohonásobné zvýšení jeho tvorby v plodech indukuje procesy zrání, např. degradaci celulózy, pektinů a škrobu, stimuluje stárnutí a opad listů, květů a plodů - podporuje tvorbu enzymů, v tomto případě enzymů štěpících buněčné stěny, zeslabuje prodlužovací růst stonku při současném zesílení jeho růstu do tloušťky.

38 Vliv etylénu na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - dozrávání, 3 - stárnutí (senescence) - (dle Scotta 1984, upraveno).

39 Využití některých syntetických růstových retardantů v praxi kyselina 2,3,5 trijodbenzoová chlorcholinchlorid hydrazid kyseliny maleinové kyselina 2 - chloretylfosfonová

40 kyselina 2,3,5 trijodbenzoová (TIBA) brzdí růst tím, že blokuje transport auxinu, nejcharakterističtějším projevem je rušení zábranného vlivu auxinu na růst postranních pupenů.

41 chlorcholinchlorid (CCC) komerční označení Retacel super, je považován za antigiberelin. Podporuje růst kořenů a omezuje růst lodyh a zesiluje jejich větvení. U obilnin je tato látka schopna zkrátit stéblo (opatření proti poléhání), neboť zabrzdí prodlužování bazálních internodií.

42 hydrazid kyseliny maleinové (MH) brzdí syntézu auxinu, používá se při retardaci růstu živých plotů, parkových trávníků, může zabránit i nežádoucímu klíčení brambor na skládkách.

43 kyselina 2 chloretylfosfonová (CEPA) známá pod komerčním označením Ethrel (ethephon), Flordimex, Camposan, dosud jediný syntetický regulátor rozkládající se v pletivech rostlin na přirozené složky (etylén, chloridy a fosforečnany), může urychlit zrání plodů a odlučování listů nebo plodů, využívá se v obilnářství jako retardant - může zeslabit prodlužovací růst stonku a podpořit jeho větvení (odnožování), často se používá v kombinaci s chlorcholinchloridem (Retacel super).

44 Vnější činitelé růstu a vývoje vliv záření, vliv teploty.

45 Růst a vývoj: vliv záření Viditelné (světelné) záření rostliny světlomilné (heliofyty) a stínomilné (sciofyty), na růstových a vývojových procesech v rostlině se z celého spektra barev viditelného záření nejvíce podílí záření modré a červené, modré podporuje především vegetativní růst, podporuje růst listů, červené v kombinaci s modrým iniciuje kvetení, vysoká intenzita záření (vysoká ozářenost) brzdí prodlužovací růst - např. předkličování bramborové sadby, při nižší intenzitě záření je naopak podporován růst nadzemní části - např. pěstování jemné rychlené zeleniny.

46 Růst a vývoj: vliv záření Ultrafialové záření brzdí růst rostlin tím, že inhibuje činnost giberelinů a je spolu s teplotou příčinou tzv. vysokohorského habitu rostlin (zakrslý vzrůst - nanismus), podporuje tvorbu vitamínu C. Infračervené záření zvýšuje teplotu pletiv.

47 Fotoperiodizmus metabolická, růstová nebo vývojová odezva rostlin na délku dne, tj. na dobu denního ozáření. Fotoperioda délka působení světla na rostliny, tedy čas, po který je rostlina vystavena světelnému záření během dne, je nejspolehlivějším ekologickým signálem informujícím rostliny o ročním období.

48 Fotoperioda je nejběžnější vývojovou regulací přechodu bylin z vegetativní do reproduktivní fáze (fotoperiodická indukce kvetení), mnoho druhů bylin i dřevin má zpomalený růst za krátkých dní (často souvisí se zvýšením odolnosti proti mrazu), "podzimní syndrom" změny v aktivitě fytohormonů vedoucí např.k zastavení tvorby chlorofylu, rychlému stárnutí a opadávání listů, dormanci pupenů, atd.)

49 Fotoperiodická indukce kvetení 1. Rostliny fotoperiodicky citlivé, dlouhodenní - kvetou za dlouhého dne, tj. při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a delší nebo při nepřetržitém osvětlení (například ředkvička, špenát nebo brambor); krátkodenní - kvetou za krátkého dne, tj. zpravidla při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a kratší, nekvetou při nepřetržitém osvětlení a vyžadují střídání světla a tmy (například chrysantémy nebo vánoční kaktus). 2. Rostliny fotoperiodicky neutrální (necitlivé) - nejsou závislé na fotoperiodě, tvorba květu u nich nesouvisí s délkou osvětlení ale více se stádiem vývoje rostliny (například rajče, okurka, fazol, bob, tabák nebo některé kultivary jahod).

50 Fytochrom jako receptor fotoperiodického signálu Pigment, který se vyskytuje se ve dvou formách: 1. Fytochrom I má maximum absorpce ve spektrální oblasti světle červeného záření (660 nm) a označuje se Pr, (Phytochrome - red). Jen tato forma je rostlinami syntetizována. Světelné záření obsahující světle červenou složku vyvolává přeměnu tohoto typu fytochromu na fytochrom II; 2. Fytochrom II má maximum absorpce v tmavě červené oblasti (730 nm). Tuto druhou formu, označovanou jako Pfr (Phytochrome - far red) lze převést zpět na základní formu zářením obsahujícím tmavě červenou složku. Rostlina určuje aktuální fotoperiodické podmínky vzájemným poměrem mezi oběma formami vyvolání tvorby květního stimulu (florigenu).

51 Funkce fytochromu ve fotoperiodické regulaci kvetení (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).

52 Růst a vývoj: vliv teploty pro růst každé rostliny jsou důležité tzv. kardinální body: teplotní minimum, optimum a maximum, růst naprosté většiny rostlin probíhá jen v poměrně úzkém teplotním rozmezí zhruba od 5 do 40 o C, harmonické teplotní optimum pro růst je teplota o něco nižší než fyziologické optimum, rostliny se při něm vyvíjejí rovnoměrněji, nadměrně se neprotahují, vytvářejí pevnější pletiva, lépe odolávají nepříznivým vnějším podmínkám.

53 Termoindukce kvetení - jarovizace je působení nízkých teplot na vrcholový meristém, které vede buď přímo nebo následně při vhodné fotoperiodě k iniciaci květů, vyskytuje u mono- a polykarpických bylin a jen naprosto výjimečně u dřevin (oliva), nejúčinnější teploty těsně nad nulou (1 až 2 C), doba potřebná pro působení nízkých teplot je značně rozdílná - u jarních forem rostlin ne déle než 1 až 3 týdny, u ozimých forem často déle než 1 měsíc, pokud není jarovizační proces dokončen, může být zrušen účinkem vysokých teplot (nad 20 C) dejarovizace, ukončením jarovizace vzniká hypotetická stabilní látka vernalín, je zastoupena u rostlin v oblastech, kde průměrná teplota nejstudenějšího měsíce roku nepřesahuje +10 C, na severní polokouli oblasti na sever od 40. rovnoběžky.

54 Schéma průběhu jarovizace (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).

55 Další efekty nízkých teplot spojené s kvetením dlouhodobé působení nízkých teplot snižuje kritickou délku fotoperiody i počet indukčních fotoperiodických cyklů u jarních forem obilnin a zejména u tzv. přesívek, nízké teploty jsou nezbytné pro kvetení geofytů (rostlin rozmnožujících se podzemními orgány, jako cibulemi, hlízami apod.), nízké teploty ruší zimní dormanci vegetativních i květních pupenů u řady ovocných stromů.

56 Dormance (odpočinek) rostlin Dormanci rozlišujeme na 1. vnitřní (endogenní), která je dána vysokou koncentrací inhibičních látek a má následující etapy: predormance - vstup do stavu odpočinku, endogenní dormance ještě není plně vyvinuta; pravá dormance - hluboký odpočinek; postdormance - výstup z dormance, endodormance se postupně snižuje. 2. vnější (exogenní), kdy růstová aktivita je bržděna nepříznivými podmínkami vnějšího prostředí.

57 Vliv teploty na dormanci rostlin nejde jen o navození vstupu do klidového - dormantního stavu, ale zejména o jeho překonání, příznivé působení nízkých teplot na klíčení semen některých druhů -vnitřní inhibice klíčení mizí až po několika týdnech působení teplot blízkých nule (posklizňové dozrávání), vnitřní dormanci semen lze odstranit např. stratifikací (nízkými teplotami), vnitřní dormance pupenů může být indukována nízkou teplotou nebo pod vlivem zkracování délky dne, pro zrušení dormance pupenů bývá u některých druhů významná fotoperioda (dlouhý den), u jiných nízká teplota a velmi často musí být splněny oba požadavky dormance cibulí a hlíz lze rychle zrušit ponořením příslušné části rostliny do teplé vody (40 až 50 o C) po dobu asi 15 sekund.

58 Celistvost rostlin korelace rostlinného růstu regenerace a transplantace polarita jako projev integrity rostliny

59 Korelace rostlinného růstu vznikaly v rostlinách během fylogeneze a jsou projevem realizace dědičného základu rostlin za určitých podmínek vnějšího prostředí. Změnou vnějších podmínek jsou korelace měnitelné. korelace mezi kořenem a lodyhou apikální dominance lodyhy a kořene růstově korelační vlivy listů a děloh stárnutí jako růstově korelační proces

60 Korelace mezi kořenem a lodyhou růstově stimulační vlivy, které podporují růst rostlin, stimulují korelace mezi kořenem a lodyhou ve prospěch lodyhy, naopak růstové inhibiční vlivy stimulují růst kořenů, vkořenech a mladých listech převažuje dusíkatý metabolizmus, v lodyze a starších listech převažuje metabolizmus glycidový.

61 Růstový vliv kořenů na lodyhy klíčních rostlin hrachu

62 Růstový vliv lodyh na kořeny klíčních rostlin hrachu pěstovaných v nádobách s vodou

63 Apikální dominance lodyhy a kořene Apikální dominance a korelace mezi hypogeickými dělohami a kotyláry u hrachu

64 Apikální dominance a další růstové korelace na klíčních rostlinách hrachu

65 Růstově korelační vlivy listů a děloh Dospělé listy působí na růst svých úžlabních pupenů korelačně zábranně, podobně jako hypogeické dělohy (např. hrachu). Naproti tomu mladé listy působí na růst svých úžlabních pupenů stimulačně jako dělohy epigeické (např. lnu).

66 Polarita jako projev integrity rostliny Polarita na stonkových řízcích vrby. A apikální (vrcholový) pól, B bazální (spodní) pól.

67 Regenerace a transplantace Regenerace obnova celistvosti rostliny fyziologická - náhrada starých nebo opotřebovaných částí rostlin během ontogeneze, patologická nastává po poranění nebo při hojení ran. Transplantace - kultivace určité části rostliny po jejím přenesení na jinou část a její srůst (např. různé způsoby roubování a očkování).

68 Životní cyklus rostlin Podle délky životního cyklu dělíme rostliny na jednoleté - jejich kompletní životní cyklus proběhne v jednom roce, dvouleté - vyžadují část, nebo celý druhý rok k dokončení životního cyklu, vytrvalé - žijí více než dva roky a - víceleté byliny s měkkým stonkem (každou zimu odumírají a na jaře vytvářejí stonek nový); b - víceleté a trvalé dřeviny (stromy a keře) - mají dřevnaté stonky odolávající zimě.

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO

INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO Úloha č. 14 Indukce tvorby hlíz in vitro na jednonodálních segmentech rostlin bramboru -1 - INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO TUBERIZACE BRAMBOR (Solanum tuberosum) Tuberizace je morfogenetický

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE

13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13.1. VÝVOJ KVĚTU Při vývoji květních orgánů nastávají ve vrcholech podstatné změny organogeneze a růstu orgánů. Listový nebo pupenový původ květních orgánů je sice patrný

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Význam draslíku při pěstovánĺ zeleniny Výměra orné půdy s nedostatečnou zásobou přístupného draslíku se v České republice zvětšuje. Zatímco

Více

Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. prokop@agritec.cz. Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. prokop@agritec.cz. Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. prokop@agritec.cz Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky AGRITEC Agritec -představení společnosti Historie: Lnářský

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH?

JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH? JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH? 1 F.Hnilička, 2 L.Bláha, 3 L.Dotlačil 1 Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Výživa macešek. ...jako cesta ke zlepšení jejich kvality. Kořeny vzdělání jsou hořké, ale přináší sladké plody

Výživa macešek. ...jako cesta ke zlepšení jejich kvality. Kořeny vzdělání jsou hořké, ale přináší sladké plody Kořeny vzdělání jsou hořké, ale přináší sladké plody Aristoteles Výživa macešek...jako cesta ke zlepšení jejich kvality Ben Geijtenbeek September 2013 Hlavní faktory ovlivňující pěstování Pěstování rostlin

Více

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E Exkluzivní složení založené na spojení starověkých čínských poznatků a moderní technologie Proč jsou mastné kyseliny důležité? mastné kyseliny patří do

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

SKLADOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY. Zdroj: VŠCHT Praha, Ústav konzervace potravin a technologie masa

SKLADOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY. Zdroj: VŠCHT Praha, Ústav konzervace potravin a technologie masa SKLADOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY Zdroj: VŠCHT Praha, Ústav konzervace potravin a technologie masa ČERSTVÉ OVOCE A ZELENINA ŽIVÝ DÝCHAJÍCÍ MATERIÁL SPOTŘEBA KYSLÍKU A ZÁSOBNÍCH LÁTEK UVOLŇOVÁNÍ CO 2, TEPLA,

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/6 3.2.08.15 Lilkovité - pětičetné, oboupohlavné květy, rozlišené na kalich a korunu, 5 tyčinek, 1 pestík - listy střídavé - plodem je bobule, tobolka - jedovaté látky /léky/ - hospodářské rostliny lilek

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění O kmenových buňkách se v současné době mluví velmi často v nejrůznějších souvislostech. Je do nich vkládána naděje, že s jejich pomocí půjde vyléčit

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Dominantní FL ječmene jarního

Dominantní FL ječmene jarního Materová Zuzana SGS OU Hlavní cíl prezentace Kvantitativní vyhodnocení vlivu dopadající radiace na obsah volných FL v listech ječmene jarního srovnání napříč experimenty KFY (-) Podmínka srovnatelnosti

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

Fyziologická regulační medicína

Fyziologická regulační medicína Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

PŘÍLOHA I. Page 1 of 5

PŘÍLOHA I. Page 1 of 5 PŘÍLOHA I SEZNAM NÁZVŮ, LÉKOVÁ FORMA, KONCENTRACE VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU, ŽIVOČIŠNÉ DRUHY, ZPŮSOB(Y) PODÁNÍ, DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI V ČLENSKÝCH STÁTECH Page 1 of 5 Členský stát Žadatel

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %.

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. 1 z 5 Náhled testu Biologie LDF ZS 2010/2011 V náhledu testu vidíte test tak, jak jej uvidí studenti. Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. číslo

Více

GM kukuřice. 0,0004% DNA kukuřice

GM kukuřice. 0,0004% DNA kukuřice Kolik je DNA v krmivech a potravinách? 0,005 až 0,02 % sušiny GM kukuřice cizí gen 4000 písmen 0,0004% DNA kukuřice Hypotetický příklad: brojler Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Brojler

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Sledujte v TV Receptáři i prima nápadn. padů

Sledujte v TV Receptáři i prima nápadn. padů Sledujte v TV Receptáři prima nápadn padů každou neděli kolem 12:00 hodiny na TV Prima Neděle 21.4. 2013 Podpora z přírodyp rody Pěstování zeleniny Nezapomeň Péče o rododendrony, azalky, aj. Ochrana před

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

Letničky a balkonové rostliny

Letničky a balkonové rostliny Letničky a balkonové rostliny V nabídce široký sortiment květin pro použití do nádob i na záhony. V prodeji od května 2013. Termín zahájení prodeje bude upřesněn. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Růst dřevin v podmínkách globální

Více

Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013)

Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013) Maturitní okruhy z předmětu TECHNOLOGICKÉ PROCESY (r.2013) 1. Meteorologie, klimatologie a fenologie jako vědy využitelné v energetických, zemědělských a zahradnických technologických procesech - Charakteristika

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Všechny živé organizmy mají schopnost se rozmnožovat. Rozmnožování umožňuje rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém). Rozmnožovací soustavu tvoří pohlavní orgány s pohlavními

Více

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit.

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Široké spektrum účinnosti Preventivní i kurativní fungicidní účinek Zvýšení výnosu a kvality produkce www.syngenta.cz Xtra ochrana proti hlízence Co byste měli vědět

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt 8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů

27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů 27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů Některé obrázky použité v prezentaci pochází z různých zdrojů na internetu a nejedná se o má díla. Byly použity k ilustraci a prezentace nejsou určeny

Více

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

Klasifikace nádorů varlat

Klasifikace nádorů varlat Klasifikace nádorů varlat MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory varlat v různorodá skupina nádorových afekcí, která odpovídá komplikované histogenezi orgánu

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

David Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3

David Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3 David Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín 1 Imalab s.r.o. Zlín 2 Beckman Coulter ČR, a Imunoanalytická laboratoř,

Více

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Výživa přežvýkavců je založena na využití rostlinných bílkovin. Kromě zdrojů N-látek

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

NOVÝ STANDARD VE HNOJENÍ MAKROPRVKŮ, MIKROPRVKŮ A AMINOKYSELINAMI PROLIN GLYCIN K YS E LIN A G L U TA M OVÁ PROLIN G LYCI N GLYCIN KYSELINA GLUTAMOVÁ

NOVÝ STANDARD VE HNOJENÍ MAKROPRVKŮ, MIKROPRVKŮ A AMINOKYSELINAMI PROLIN GLYCIN K YS E LIN A G L U TA M OVÁ PROLIN G LYCI N GLYCIN KYSELINA GLUTAMOVÁ K YS E L I N A G L U TA M OVÁ G LYCIN PROLIN G LYCI N KYSELINA GLUTAMOVÁ PROLIN P RO L I N K YSELINA GLUTAMOVÁ GLYCIN P RO L I N GLYCIN K YS E L I N A G L U TA M OVÁ K YS E L I N A G L U TA M OVÁ K YS

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více