RŮST A VÝVOJ ROSTLIN

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "RŮST A VÝVOJ ROSTLIN"

Transkript

1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN růstové fáze vývojové fáze vnitřní činitelé růstu a vývoje fytohormony vnější činitelé růstu a vývoje celistvost rostlin životní cyklus rostlin

2 Růst rostlin nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách, růst každého rostlinného orgánu je tak důsledkem růstu jeho buněk, jejich dělením a zvětšováním.

3 Diferenciace růst nezahrnuje pouze změny kvantitativní, ale je neoddělitelně propojen i se změnami struktury, s utvářením jednotlivých pletiv a orgánů rostlinného těla (tj. s diferenciací), lze ji charakterizovat jako rozlišení původních meristematických buněk v buňky specializované pro určité orgány a funkce

4 Vývoj rostlin časový sled růstových a diferenciačních změn, u rostlin mluvíme o tzv. plastickém charakteru vývoje, kdy orgány vznikají v průběhu celého vývoje rostliny na základě genetické informace za spolupůsobení podmínek vnějšího prostředí.

5 Totipotence rostlinných buněk totožnost genetické výbavy somatické buňky s genetickou výbavou zygoty a tedy schopnost izolované rostlinné buňky tvořit jakýkoli typ diferencované buňky nebo regenerovat v kompletní rostlinu.

6 Růstové fáze U rostlinné buňky lze rozlišit tři růstové fáze: fázi zárodečnou (embryonální, resp. dělivou); fázi prodlužovací (prolongační, resp. objemového růstu); fázi rozlišovací (diferenciační).

7 Fáze zárodečná (embryonální) nepřímým dělením buněk (cytokinezí) meristematického pletiva vznikají nové buňky, meristémy vrcholové (apikální), vmezeřené (interkalární, např. v lodyžních uzlinách trav) a druhotné (sekundární, kambium a felogen), u kořenů přechází zárodečná fáze přímo v prodlužovací, u lodyh je mezi ně vsunuta ještě tzv. fáze morfologická

8 Morfologická fáze v ní vznikají na povrchu lodyžního meristému jako hrbolky listové základy složené rovněž z meristematických buněk (postavení a počet listů tak jsou od počátku dány), v dalších růstových fázích se utváření listů účastní tři typy listových meristémů: vrcholový (apikální), okrajový (marginální) a vmezeřený (interkalární). Apikální zpravidla ovlivňuje prodlužování listového základu, marginální se podílí na růstu čepele a interkalární se podílí na vytváření bazální části listu.

9 Buněčný cyklus je určován především cyklem jaderným, tj. cyklem mitotického dělení buněčného jádra. V něm rozeznáváme dvě hlavní fáze: 1. interfázi, která je potřebná ke zdvojení obsahu jaderné DNA a počtu chromozomů a u níž lze rozlišit tři časové etapy G1- presyntetickou (narůstá jádro i cytoplazma), S - syntetickou (dochází k replikaci DNA), G2 - postsyntetickou (příprava na mitózu). 2. mitózu, při které se jádro rozdělí na dvě jádra dceřinná a která se tradičně člení se na čtyři fáze: profázi, metafázi, anafázi a telofázi.

10 Schéma buněčného cyklu (převzato z Procházky et al. 1998).

11 Fáze prodlužovací (prolongační) a růstové zóny buňky v této fázi přijímají velké množství vody a mohou zvětšit svůj objem 20-50krát, vbuňce se tvoří vakuoly, které později splynou v jednu centrální vakuolu, je soustředěna do určitých oblastí nazývaných růstové zóny.

12 Porovnání embryonálního a objemového růstu buněk. V embryonální fázi se mění počet buněk, ale jejich velikost zůstává stejná, zatímco ve fázi prolongační (objemového růstu) se nemění počet buněk, ale tyto zvětšují svůj objem (převzato z Procházky et al. 1998).

13 Nárůst kořene bobu za 22 hodin a umístění růstové zóny kořene (dle Sachse, převzato z Dostála a Dykyjové 1962).

14 U mladých rostoucích listů lze sledovat vzestup obsahu auxinů od vrcholu k bázi listu, tj. růstová zóna se pohybuje od vrcholu k bázi

15 Typy růstu apikální (stonek a částečně kořen), bazální (listy), interkalární (stébla trav a částečně kořen). V některých orgánech trvá růst vlastně po celou dobu ontogeneze a nazýváme je orgány s neukončeným růstem (kořen, stonek), v jiných jen po určitou dobu a ty se nazývají orgány s růstem ukončeným (listy).

16 Velká perioda růstu Nárůst sušiny ječmene a listové plochy okurky během vegetace (dle Šebánka et al. 1983).

17 Fáze rozlišovací (diferenciační) a růst jednotlivých orgánů Mění se struktura buněk (tloušťka stěny buněčné, složení protoplastu) v souvislostí s jejich budoucí funkcí, tvoří se různé typy pletiv (vodivá, pokožková) a celé orgány (kořeny, prýty a listy).

18 Vývojové fáze Vývoj je konvenčně rozdělen do etap charakterizovaných morfologickým stavem celé rostliny (fenologické fáze,též fenofáze) nebo vrcholového meristému (mikrofenologické fáze)

19 Kombinace morfologických kritérií vývoje s fyziologickým stavem umožňuje členit vývoj do následujících etap: etapa embryonální, vymezená úsekem vývoje od vzniku zygoty do zformování embrya, etapa juvenilní (vegetativní), od začátku klíčení semen do začátku iniciace květních orgánů, definovaná jako období, kdy rostlina není schopna přejít do reproduktivní fáze, a to i v podmínkách, které to jinak umožňují, etapa zralosti, od iniciace květních orgánů přes vývoj květu až do oplození, s nímž je spojen vznik zygoty, období, kdy rostlina je schopna přejít autonomně nebo pod vlivem signálů prostředí do reproduktivní fáze, etapa stárnutí (senescence), zakládání a zrání semen a plodů vyvolává projevy stárnutí, dochází ke snížení metabolické aktivity a eventuálně i k zániku organizmu s výraznou autonomní (vnitřní) regulací.

20 Vnitřní činitelé růstu a vývoje - fytohormony definovány jako chemické signály (organické sloučeniny), které jsou účinné ve velmi nízkých koncentracích, ve stopových množstvích (< 1 mmol l -1, často i < 1 μmol l -1 ). vyvolávají biochemické, fyziologické a morfologické reakce buď přímo v místě svého vzniku nebo v místech, kam jsou transportovány vodivými pletivy či difúzí, zabezpečují růstovou a metabolickou celistvost rostlin, nejsou na rozdíl od živočišných hormonů přísně specifické a většinou regulují i více fyziologických procesů, pro výsledné působení není však rozhodující jen jejich množství nebo aktivita, ale především vzájemný poměr jednotlivých fytohormonů.

21 Přehled hlavních typů regulátorů rostlinného růstu (dle Procházky, Šebánka et al. 1997).

22 Hlavní místa tvorby a hlavní směry transportu fytohormonů v rostlině (dle Šebánka et al. 1983, upraveno).

23 Schéma transportu fytohormonů v těle rostliny.

24 Mechanizmus působení fytohormonů 1. hormon proniká do buňky, váže se na rozpustný receptor v cytoplazmě a takto vzniklý komplex proniká do jádra, kde vyvolá změnu v expresi některých genů; 2. hormon se váže na receptor umístěný na plazmatické membráně a signál je pak dále přenášen do buňky systémy druhých poslů (second messenger).

25 Auxiny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací (objemový) růst, májí význam v regulaci tropizmů (gravitropizmus, fototropizmus), podporují apikální dominanci, dominanci plodů, transport auxinu má svoji úlohu v regulaci opadu listů a plodů, stimulují tvorbu postranních a adventivních kořenů, udržují polaritu buněk, orgánů i celé rostliny, stimulují buněčné dělení, nezralá semena syntetizují IAA,která se hromadí v plodu a zvyšuje jeho schopnost koncentrovat asimiláty, podněcují tvorbu partenokarpických (bezsemenných) plodů.

26 Vliv auxinů na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - růst semen, 3 -růst plodů, 4 - produkce etylénu (dle Scotta 1984, upraveno).

27 Gibereliny a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují prodlužovací růst stonků, jejich aplikace může nahradit jarovizační účinek, jejich aplikace indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, které ve vegetativním stavu vytvářejí přízemní listovou růžici, ovlivňují pohlaví květů - jejich aplikace zvyšuje u mnoha rostlin (např. u okurky, špenátu nebo u jehličnanů) tvorbu samčích květů a silně potlačuje tvorbu květů samičích, jsou významnými endogenními regulátory klíčení, ruší klidové období semen - dormanci, podporují buněčné dělení, podporují vznik partenokarpických plodů, mohou inhibovat opad listů, mohou přerušovat dormanci.

28 Vliv giberelinů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).

29 Stimulace kvetení dlouhodenních rostlin v neinduktivních podmínkách působením giberelinů.

30 Špenát kvete pouze na dlouhém dni, na krátkém vytváří pouze přízemní růžici. Po aplikaci GA mají rostliny podobnou morfologii jako na dlouhém dni. Na dlouhém dni je v rostlinách špenátu vyšší obsah giberelinů.

31 Vliv stupňovaných koncentrací GA 3 na dlouživý růst rostlin rýže

32 Cytokininy a jejich hlavní fyziologické účinky stimulují buněčné dělení (zřejmě nejvíce se uplatňují vg 2 -fázi), zpomalují stárnutí tím, že zpomalují rozklad DNA, RNA a proteinů ve stárnoucích pletivech, brání také odbourávání chlorofylu (žloutnutí listů), spolu s auxiny jsou podmínkou dělení buněk vedoucího ke vzniku tumorů, mají schopnost podporovat vznik pupenů, způsobují apikální dominanci u kořenů, porušují apikální dominanci stonku (podněcují větvení lodyh), mohou porušovat dormanci semen

33 Vliv cytokininů na životní pochody v rostlině (dle Scotta 1984, upraveno).

34 Auxin (IAA) a cytokinin (kinetin) jako faktor limitující mitotickou aktivitu a formování orgánů v tkáňové kultuře rostlin tabáku (Nicotiana tabacum)

35 Kyselina abscisová a její hlavní fyziologické účinky je považována za důležitý faktor obrany rostlin vůči stresům, případně adaptace k nim, reguluje vodní režim rostlin tím, že indukuje uzavírání průduchů (na plazmatické membráně svěracích buněk inhibuje kanálky pro příjem K + do svěracích buněk a aktivuje kanálky pro jeho transport ven z těchto buněk), urychluje proces stárnutí rostlinných pletiv, stimuluje opad květů, listů a plodů, urychluje vstup rostliny do dormance a zesiluje dormanci pupenů, semen a hlíz, ve zrajících semenech indukuje tvorbu specifických zásobních proteinů, brzdí prodlužovací růst a to především tím, že blokuje transkripci DNA na RNA

36 Vliv kyseliny abscisovénaživotní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - produkce etylénu, 3 - dozrávání (dle Scotta 1984, upraveno).

37 Etylén a jeho hlavní fyziologické účinky mnohonásobné zvýšení jeho tvorby v plodech indukuje procesy zrání, např. degradaci celulózy, pektinů a škrobu, stimuluje stárnutí a opad listů, květů a plodů - podporuje tvorbu enzymů, v tomto případě enzymů štěpících buněčné stěny, zeslabuje prodlužovací růst stonku při současném zesílení jeho růstu do tloušťky.

38 Vliv etylénu na životní pochody v rostlině. 1 - opad (abscise), 2 - dozrávání, 3 - stárnutí (senescence) - (dle Scotta 1984, upraveno).

39 Využití některých syntetických růstových retardantů v praxi kyselina 2,3,5 trijodbenzoová chlorcholinchlorid hydrazid kyseliny maleinové kyselina 2 - chloretylfosfonová

40 kyselina 2,3,5 trijodbenzoová (TIBA) brzdí růst tím, že blokuje transport auxinu, nejcharakterističtějším projevem je rušení zábranného vlivu auxinu na růst postranních pupenů.

41 chlorcholinchlorid (CCC) komerční označení Retacel super, je považován za antigiberelin. Podporuje růst kořenů a omezuje růst lodyh a zesiluje jejich větvení. U obilnin je tato látka schopna zkrátit stéblo (opatření proti poléhání), neboť zabrzdí prodlužování bazálních internodií.

42 hydrazid kyseliny maleinové (MH) brzdí syntézu auxinu, používá se při retardaci růstu živých plotů, parkových trávníků, může zabránit i nežádoucímu klíčení brambor na skládkách.

43 kyselina 2 chloretylfosfonová (CEPA) známá pod komerčním označením Ethrel (ethephon), Flordimex, Camposan, dosud jediný syntetický regulátor rozkládající se v pletivech rostlin na přirozené složky (etylén, chloridy a fosforečnany), může urychlit zrání plodů a odlučování listů nebo plodů, využívá se v obilnářství jako retardant - může zeslabit prodlužovací růst stonku a podpořit jeho větvení (odnožování), často se používá v kombinaci s chlorcholinchloridem (Retacel super).

44 Vnější činitelé růstu a vývoje vliv záření, vliv teploty.

45 Růst a vývoj: vliv záření Viditelné (světelné) záření rostliny světlomilné (heliofyty) a stínomilné (sciofyty), na růstových a vývojových procesech v rostlině se z celého spektra barev viditelného záření nejvíce podílí záření modré a červené, modré podporuje především vegetativní růst, podporuje růst listů, červené v kombinaci s modrým iniciuje kvetení, vysoká intenzita záření (vysoká ozářenost) brzdí prodlužovací růst - např. předkličování bramborové sadby, při nižší intenzitě záření je naopak podporován růst nadzemní části - např. pěstování jemné rychlené zeleniny.

46 Růst a vývoj: vliv záření Ultrafialové záření brzdí růst rostlin tím, že inhibuje činnost giberelinů a je spolu s teplotou příčinou tzv. vysokohorského habitu rostlin (zakrslý vzrůst - nanismus), podporuje tvorbu vitamínu C. Infračervené záření zvýšuje teplotu pletiv.

47 Fotoperiodizmus metabolická, růstová nebo vývojová odezva rostlin na délku dne, tj. na dobu denního ozáření. Fotoperioda délka působení světla na rostliny, tedy čas, po který je rostlina vystavena světelnému záření během dne, je nejspolehlivějším ekologickým signálem informujícím rostliny o ročním období.

48 Fotoperioda je nejběžnější vývojovou regulací přechodu bylin z vegetativní do reproduktivní fáze (fotoperiodická indukce kvetení), mnoho druhů bylin i dřevin má zpomalený růst za krátkých dní (často souvisí se zvýšením odolnosti proti mrazu), "podzimní syndrom" změny v aktivitě fytohormonů vedoucí např.k zastavení tvorby chlorofylu, rychlému stárnutí a opadávání listů, dormanci pupenů, atd.)

49 Fotoperiodická indukce kvetení 1. Rostliny fotoperiodicky citlivé, dlouhodenní - kvetou za dlouhého dne, tj. při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a delší nebo při nepřetržitém osvětlení (například ředkvička, špenát nebo brambor); krátkodenní - kvetou za krátkého dne, tj. zpravidla při kritické fotoperiodě 12 až 14 hodin a kratší, nekvetou při nepřetržitém osvětlení a vyžadují střídání světla a tmy (například chrysantémy nebo vánoční kaktus). 2. Rostliny fotoperiodicky neutrální (necitlivé) - nejsou závislé na fotoperiodě, tvorba květu u nich nesouvisí s délkou osvětlení ale více se stádiem vývoje rostliny (například rajče, okurka, fazol, bob, tabák nebo některé kultivary jahod).

50 Fytochrom jako receptor fotoperiodického signálu Pigment, který se vyskytuje se ve dvou formách: 1. Fytochrom I má maximum absorpce ve spektrální oblasti světle červeného záření (660 nm) a označuje se Pr, (Phytochrome - red). Jen tato forma je rostlinami syntetizována. Světelné záření obsahující světle červenou složku vyvolává přeměnu tohoto typu fytochromu na fytochrom II; 2. Fytochrom II má maximum absorpce v tmavě červené oblasti (730 nm). Tuto druhou formu, označovanou jako Pfr (Phytochrome - far red) lze převést zpět na základní formu zářením obsahujícím tmavě červenou složku. Rostlina určuje aktuální fotoperiodické podmínky vzájemným poměrem mezi oběma formami vyvolání tvorby květního stimulu (florigenu).

51 Funkce fytochromu ve fotoperiodické regulaci kvetení (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).

52 Růst a vývoj: vliv teploty pro růst každé rostliny jsou důležité tzv. kardinální body: teplotní minimum, optimum a maximum, růst naprosté většiny rostlin probíhá jen v poměrně úzkém teplotním rozmezí zhruba od 5 do 40 o C, harmonické teplotní optimum pro růst je teplota o něco nižší než fyziologické optimum, rostliny se při něm vyvíjejí rovnoměrněji, nadměrně se neprotahují, vytvářejí pevnější pletiva, lépe odolávají nepříznivým vnějším podmínkám.

53 Termoindukce kvetení - jarovizace je působení nízkých teplot na vrcholový meristém, které vede buď přímo nebo následně při vhodné fotoperiodě k iniciaci květů, vyskytuje u mono- a polykarpických bylin a jen naprosto výjimečně u dřevin (oliva), nejúčinnější teploty těsně nad nulou (1 až 2 C), doba potřebná pro působení nízkých teplot je značně rozdílná - u jarních forem rostlin ne déle než 1 až 3 týdny, u ozimých forem často déle než 1 měsíc, pokud není jarovizační proces dokončen, může být zrušen účinkem vysokých teplot (nad 20 C) dejarovizace, ukončením jarovizace vzniká hypotetická stabilní látka vernalín, je zastoupena u rostlin v oblastech, kde průměrná teplota nejstudenějšího měsíce roku nepřesahuje +10 C, na severní polokouli oblasti na sever od 40. rovnoběžky.

54 Schéma průběhu jarovizace (dle Hesse 1983, upravil Hejnák).

55 Další efekty nízkých teplot spojené s kvetením dlouhodobé působení nízkých teplot snižuje kritickou délku fotoperiody i počet indukčních fotoperiodických cyklů u jarních forem obilnin a zejména u tzv. přesívek, nízké teploty jsou nezbytné pro kvetení geofytů (rostlin rozmnožujících se podzemními orgány, jako cibulemi, hlízami apod.), nízké teploty ruší zimní dormanci vegetativních i květních pupenů u řady ovocných stromů.

56 Dormance (odpočinek) rostlin Dormanci rozlišujeme na 1. vnitřní (endogenní), která je dána vysokou koncentrací inhibičních látek a má následující etapy: predormance - vstup do stavu odpočinku, endogenní dormance ještě není plně vyvinuta; pravá dormance - hluboký odpočinek; postdormance - výstup z dormance, endodormance se postupně snižuje. 2. vnější (exogenní), kdy růstová aktivita je bržděna nepříznivými podmínkami vnějšího prostředí.

57 Vliv teploty na dormanci rostlin nejde jen o navození vstupu do klidového - dormantního stavu, ale zejména o jeho překonání, příznivé působení nízkých teplot na klíčení semen některých druhů -vnitřní inhibice klíčení mizí až po několika týdnech působení teplot blízkých nule (posklizňové dozrávání), vnitřní dormanci semen lze odstranit např. stratifikací (nízkými teplotami), vnitřní dormance pupenů může být indukována nízkou teplotou nebo pod vlivem zkracování délky dne, pro zrušení dormance pupenů bývá u některých druhů významná fotoperioda (dlouhý den), u jiných nízká teplota a velmi často musí být splněny oba požadavky dormance cibulí a hlíz lze rychle zrušit ponořením příslušné části rostliny do teplé vody (40 až 50 o C) po dobu asi 15 sekund.

58 Celistvost rostlin korelace rostlinného růstu regenerace a transplantace polarita jako projev integrity rostliny

59 Korelace rostlinného růstu vznikaly v rostlinách během fylogeneze a jsou projevem realizace dědičného základu rostlin za určitých podmínek vnějšího prostředí. Změnou vnějších podmínek jsou korelace měnitelné. korelace mezi kořenem a lodyhou apikální dominance lodyhy a kořene růstově korelační vlivy listů a děloh stárnutí jako růstově korelační proces

60 Korelace mezi kořenem a lodyhou růstově stimulační vlivy, které podporují růst rostlin, stimulují korelace mezi kořenem a lodyhou ve prospěch lodyhy, naopak růstové inhibiční vlivy stimulují růst kořenů, vkořenech a mladých listech převažuje dusíkatý metabolizmus, v lodyze a starších listech převažuje metabolizmus glycidový.

61 Růstový vliv kořenů na lodyhy klíčních rostlin hrachu

62 Růstový vliv lodyh na kořeny klíčních rostlin hrachu pěstovaných v nádobách s vodou

63 Apikální dominance lodyhy a kořene Apikální dominance a korelace mezi hypogeickými dělohami a kotyláry u hrachu

64 Apikální dominance a další růstové korelace na klíčních rostlinách hrachu

65 Růstově korelační vlivy listů a děloh Dospělé listy působí na růst svých úžlabních pupenů korelačně zábranně, podobně jako hypogeické dělohy (např. hrachu). Naproti tomu mladé listy působí na růst svých úžlabních pupenů stimulačně jako dělohy epigeické (např. lnu).

66 Polarita jako projev integrity rostliny Polarita na stonkových řízcích vrby. A apikální (vrcholový) pól, B bazální (spodní) pól.

67 Regenerace a transplantace Regenerace obnova celistvosti rostliny fyziologická - náhrada starých nebo opotřebovaných částí rostlin během ontogeneze, patologická nastává po poranění nebo při hojení ran. Transplantace - kultivace určité části rostliny po jejím přenesení na jinou část a její srůst (např. různé způsoby roubování a očkování).

68 Životní cyklus rostlin Podle délky životního cyklu dělíme rostliny na jednoleté - jejich kompletní životní cyklus proběhne v jednom roce, dvouleté - vyžadují část, nebo celý druhý rok k dokončení životního cyklu, vytrvalé - žijí více než dva roky a - víceleté byliny s měkkým stonkem (každou zimu odumírají a na jaře vytvářejí stonek nový); b - víceleté a trvalé dřeviny (stromy a keře) - mají dřevnaté stonky odolávající zimě.

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Ročník 1. Datum tvorby

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Fyziologie rostlin. 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory. Alena Dostálová, Ph.D.

Fyziologie rostlin. 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory. Alena Dostálová, Ph.D. Fyziologie rostlin 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Rostlinné regulátory - regulátory růstu

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE

STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE Úloha č. Stanovení rychlosti klíčení obilek ječmene - - STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE DORMANCE A KLÍČENÍ SEMEN Termínem klíčení (obilek, semen) obilek rozumíme obnovení metabolické aktivity

Více

7) Dormance a klíčení semen

7) Dormance a klíčení semen 2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO

INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO Úloha č. 14 Indukce tvorby hlíz in vitro na jednonodálních segmentech rostlin bramboru -1 - INDUKCE TVORBY MIKROHLÍZEK BRAMBORU IN VITRO TUBERIZACE BRAMBOR (Solanum tuberosum) Tuberizace je morfogenetický

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Generativní rozmnožování ovocných dřevin

Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní množení představuje množení rostlin semenem. V rámci ovocnářství se tímto způsobem množí některé podnože pro jádroviny, červené a modré peckoviny. Generativní

Více

12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, FOTOPERIODISMUS

12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, FOTOPERIODISMUS 12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, 12.1 REGULACE PŘECHODU Z VEGETATIVNÍ DO REPRODUKTIVNÍ FÁZE Přechod od vegetativního růstu ke kvetení je zásadní změnou růstu a organogeze. Představuje ukončení opakované tvorby

Více

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při

Více

13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE

13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13.1. VÝVOJ KVĚTU Při vývoji květních orgánů nastávají ve vrcholech podstatné změny organogeneze a růstu orgánů. Listový nebo pupenový původ květních orgánů je sice patrný

Více

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici MNOŽENÍ OKRASNÝCH DŘEVIN DŘEVITÝMI ŘÍZKY S VYUŽITÍM ČERNÉ FÓLIE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce Doc. Dr. Ing. Petr Salaš Vypracovala Bc.

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

Výživa a hnojení ovocných rostlin

Výživa a hnojení ovocných rostlin Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 Výživa a hnojení ovocných rostlin Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU, státním rozpočtem

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Šetlík, Seidlová, Šantrůček 2. REGULACE RŮSTU

Šetlík, Seidlová, Šantrůček 2. REGULACE RŮSTU 2. REGULACE RŮSTU 2.1. FYTOHORMONY Koordinace metabolismu, růstu a vývoje u složitých vícebuněčných organismů závisí na předávání informace mezi buňkami a orgány pomocí signálů. U rostlin jsou růstové

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

METABOLISMUS ROSTLIN

METABOLISMUS ROSTLIN METABOLISMUS ROSTLIN převážná většina vyšších zelených rostlin patří mezi fotoautotrofní organismy (zdrojem energie je světlo, zdrojem uhlíku oxid uhličitý) Heterotrofní způsob výživy je vývojově primitivnější,

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:

Více

Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými

Více

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky? 6. Buňky a rostlina Mají rostliny kmenové buňky? Biotechnologické využití pluripotence rostlinných buněk: buněčné a tkáňové kultury rostlin in vitro, vegetativní množení rostlin Komunikace mezi buňkami

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

Plevele a jejich regulace

Plevele a jejich regulace Plevele a jejich regulace Životní formy plevelů Amaranthus retroflexus Rastliny ze skupiny T 1 Vyrůstají na podzim Semená dozrávají brzy na jaře Klíčí při teplotě 10 14 C Přezimuje listová růžice nebo

Více

Praktické cvičení č. 8.

Praktické cvičení č. 8. Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

11. ONTOGENEZE I: VEGETATIVNÍ FÁZE, FOTOMORFOGENEZE

11. ONTOGENEZE I: VEGETATIVNÍ FÁZE, FOTOMORFOGENEZE Ontogeneze je vývoj jedince. Ontogenetické změny, kterými rostlina prochází od svého zrodu přes dospívání, reprodukci až k stárnutí a odumírání, se uskutečňují s pomocí základních regulačních mechanismů

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel Herbamedicus, s.r.o. CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel unikátní masážní přípravek pro účinné odbourávání podkožního tuku, zvýšení pevnosti a pružnosti pokožky a proti klinickým projevům

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2. Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2

65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2. Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2 65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2 úlohy 8.+9. cvičení z Botaniky pro obor ZOO a P/Ú 1/6 Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2 je založena

Více

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách 10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND

RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Velký životní cyklus Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY) 2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013

Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost

Více

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Krása TC. mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze.

Krása TC. mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze. Krása TC mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze. Kalusové kultury, protokormy. I když kalusové kultury nejsou metodou běžnou při rozmnožování

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá.

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Fyziologický stimulátor vegetativních funkcí rostliny Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Produkce rostliny závisí na její schopnosti odolávat kritickým fázím růstu. K zajištění lepší odolnosti

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

Světlo jako ekologický faktor

Světlo jako ekologický faktor I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Světlo jako ekologický faktor

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Vodních a mokřadních rostlin

Vodních a mokřadních rostlin Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,

Více

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií

Více

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie) List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více