Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení. Hanka Hermová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení. Hanka Hermová"

Transkript

1 Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení Hanka Hermová

2 Česká Mountainbiková Asociace je jedinou organizací, která hájí a prosazuje zájmy českých terénních cyklistů. Sdružuje všechny, kteří mají rádi jízdu v přírodě, aby pro ně mohla vytvářet lepší podmínky. Přidej se i ty... právo na krajinu lepší podmínky pro terénní cyklistiku údržba stezek nové trasy vyjížďky a setkání láska k přírodě Partneři Mediální partneři Generální partner

3 Obsah Cesty krajinou Z čeho se vychází při navrhování a stavbě cyklostezek Východisko první: Převládají terénní kola Východisko druhé: Jak se zalíbit voličům Východisko třetí: Rekreace není totéž co doprava Východisko čtvrté: Na kole do daleka Východisko páté: Předsudky o terénní cyklistice Východisko šesté: Cyklostezky pro tatrovky Východisko sedmé: Cyklostezky pro kolečkové brusle Východisko osmé: Utrácení bez rozmyslu Východisko deváté: Terénní cesty zvládnou jen zdatní cyklisté Východisko desáté: Cyklisté ničí cesty Důsledky východisek pro praxi podpory rekreační cyklistiky Asfaltování hor Případ Gerlova Huť Asfaltování řek Případ Baťův kanál Případ Tichá Orlice Asfaltování starých cest a jiných prvků v krajině Případ cyklostezka Taxis Možné řešení problému: Udržitelné cesty Co je udržitelná cesta? Trasování cest a stezek Projektování udržitelných cest a zásady pro jejich stavbu Lesní a polní cesty Lesní cesty Polní cesty Singltrek Závěr Seznam použitých pramenů a odkazů Název: Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení Autor: Hermová, Hanka (ČeMBA) S využitím materiálů ČeMBA a IMBA Vydala: Česká Mountainbiková Asociace (ČeMBA) Vytiskla: Pardubická tiskárna Silueta, s.r.o. Elektronická verze: Cena: 30 Kč Fotografie na obálce: Jaroslav Balatka / OPS Nisa, grafi cká úprava fotografi e na obálce: Josef Waters Citujte jako: Hermová, H. (2008). Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení. Jablonec nad Nisou, ČeMBA.

4 Cesty krajinou Cyklistika se s počátkem nového tisicíletí v Česku stává stále oblíbenější rekreační aktivitou. Spojuje v sobě možnost pohybovat se v přírodě, někam se podívat a udělat při tom něco pro své zdraví. Této popularity si všímají i státní správa a samospráva a začínají cyklistiku podporovat. O cyklistické dopravě se všeobecně předpokládá, že je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. Od cykloturistiky se pak očekává, že pomůže generovat příjmy z cestovního ruchu, a tím přispěje i k rozvoji regionů. Po mnoha letech, kdy podpora cykloturistiky spočívala v instalování žlutých tabulek podél různě frekventovaných silnic, najednou rostou v krajině cyklostezky jako houby po dešti. A ač se to nezdá, investují se do nich (a do jejich plánování) obrovské částky peněz. Ve jménu cyklistů i životního prostředí se asfaltují a rozšiřují cesty s původně přírodním povrchem, budují se i zcela nové, dokonale hladké, přímé koridory, spíše cyklodálnice. U mnoha cyklistů ale několik metrů široký asfaltový koberec občas i s obrubníky a zábradlím vzbuzuje rozpaky. Vyjeli si do přírody a chtějí vidět přírodu, ne silnici. Dopad cyklostezek na krajinu se v České republice zatím nebere moc vážně. A přitom jsou to právě krajinné zážitky, které jsou pro rekreační cyklistiku motivem. Na mnoha místech je však drahé a necitlivé asfaltové řešení kontraproduktivní. Je zbytečnou zátěží pro přírodu a vede k uživatelským konfl iktům. Mezi projekty rekreačních cyklostezek však stále převládají ty asfaltové. Na jedné straně je za tím neinformovanost a neprofesionalita, na druhé straně i vidina snadného zisku. Nesouhlasit s tím, jak je cyklistika v Česku podporována, ale není jednoduché. Mnoha lidem zdá naprosto absurdní, že by kdokoli, zejména ekologicky smýšlející člověk, mohl mít výhrady proti tak bohulibé věci, jako je cyklostezka. V naší zemi je však nemalý počet cyklistů, kteří se nemohou dále dívat na to, jak další a další krásné cesty a pěšiny nenávratně mizí pod nánosem asfaltu a jak se okázale plýtvá veřejnými prostředky. Na jaře roku 2007 založili terénní cyklisté Českou Mountaibikovou Asociaci (ČeMBA), která se snaží soustavně bránit jejich zájmy. Usiluje zejména o zachování práva cyklistů užívat krajiny jízdou po lesní a polní dopravní síti, zejména po přírodě blízkých cestách. 1 Vyjadřuje ale také jasný nesouhlas se zbytečným asfaltováním krajiny pro předstírané potřeby cyklistiky a zasazuje se za stavbu přírodě blízkých rekreačních stezek. Jedním z protestů je i tento text, který si dává za cíl ukázat, že podporu cyklistiky lze realizovat i jinak: levněji, šetrněji k přírodě a krajině, s větším ohledem na to, co chtějí aktivní cyklisté. Moje práce se tak jasně vzdává nároku na neutralitu a iluzi neangažovanosti. Z přísně metodologického hlediska na tom není nic divného, vždyť soudobé společenské vědy ukázaly, že práce výzkumníka je situovaná do kontextu a hodnot, ve kterých se pohybuje. Kontextem této práce je můj vztah ke krajině. Jsem zvyklá se v ní pohybovat odmalička a vždy jsem (úměrně svému věku) o krajině přemýšlela a snažila se ji vědomě vnímat. Odjakživa mě asi ze všeho nejvíc zajímaly cesty. Když jsem viděla, co se v posledních letech s krásnými cestami a českou krajinou v zájmu nás, cyklistů, děje, neexistovala pro mne jiná volba, než se k nově založené organizaci přidat. Tento text vznikl na podkladě mé připravované disertační práce 2 a několika článků napsaných v době, kdy jsem pracovala v redakci časopisu Ekolist. Nechci zde jen předložit smutnou obžalobou asfaltování a betonování naší krajiny, které se děje v proklamovaném zájmu cyklistů a pod hlavičkou projektů šetrných k životnímu prostředí. Proto druhá část textu představuje v naší zemi zatím ne příliš známá řešení, kterými by se při stavbě rekreačních cest mohlo postupovat. 1 Pro vysvětlení pojmu přírodě blízká cesta viz: Kvasnička, T. (2007). Singltrek: Rekreační Stezky Pro Terénní Cyklistiku. Praha: V Press, Kvasnicka-T-Singltrek-Rekreacni-stezky-pro-terenni-cyklistiku.pdf 2 Zpracovávané na stavební fakultě ČVUT. 4 5

5 Cesta jako součást krajinné kompozice. Mariánská zahrada, okolí Údrnic, Jičínsko. Foto: hh Středověká stezka ve skalách. Hruboskalsko. Foto: hh Perfektně dochované dláždění na staré cestě. Benátecká Vrutice, Nymbursko. Foto: hh Na úvod musím vysvětlit: V tomto textu se nezabývám dopravními cyklostezkami v obcích a ve městech. Pokud je zmiňuji, tak jen okrajově nebo pro ilustraci. Nezpochybňuji bohulibou myšlenku stavět cyklostezky. Chci pouze upozornit na to, že by se měly realizovat na základě odbornosti, s úctou k přírodě a krajině a s respektem pro názory samotných cyklistů. Netvrdím, že asfaltový povrch nemá smysl. Domnívám se ale, že je vhodný do urbanizovaných území pro potřeby cyklodopravy, nikoli do volné krajiny pro účely aktivní přírodní rekreace. V krajině by měly mít před dokonalým povrchem cesty a velmi snadnou jízdou přednost kritéria udržitelnosti a kritéria přírodního prožitku. Z čeho se vychází při navrhování a stavbě cyklostezek Východisko první: Převládají terénní kola Popularita rekreačního ježdění na kole u nás (i ve světě) v posledních letech stále roste, zejména po masovém rozšíření trekových a horských kol, která pro cyklistiku pohodlně zpřístupnila i pěšiny a lesní a polní cesty. V posledních zhruba deseti letech se u nás prodávají v naprosté většině právě terénní kola. Josef Přib z Asociace výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu (AVDK) pro časopis Ekolist uvedl: Žádné přesné statistiky, kolik kterých kol se u nás v roce 2006 prodalo, neexistují. Je zde pouze kvalifi kovaný odhad prodejů, a to asi kol celkem, z toho asi dětských, horských, trekových kol a silničních. 3 Podobné statistiky udává i Asociace specializovaných prodejců jízdních kol ČR (ASPK). Podle jejich odhadů se v České republice v roce 2006 prodalo 35 % horských, 45 % crossových, 5 % trekkingových, 10 % dětských, 3 % městských, 1 % silničních a 1 % ostatních. 4 Terénní cyklisté jsou velmi různorodou skupinou. Spojuje je to, že preferují jízdu v přírodě a po přírodních cestách. Jak však podotýká předseda ČeMBy Tomáš Kvasnička: Je předsudkem, že terénní cyklisté nutně vyžadují nebezpečné, kamenité a kořenité cesty Hermová, H. (2007). Asfalt teče krajinou, Ekolist 03/2007, 4 Kohoutek, P. (2007). Prodej jízdních kol a cyklodoprava. prezentace ASPK, 5 Kvasnička, T. (2007). Singltrek: Rekreační Stezky Pro Terénní Cyklistiku. Praha: V Press,

6 Kupujeme si terénní kola, abychom jezdili po cyklodálnicích? I účastníci cyklokonference v květnu 2007 ve Velkých Karlovicích, která propagovala hlavně nenáročné asfaltové stezky, mají převážně terénní kola. Obec Karolinka, údolí Vsetínské Bečvy. Foto: hh Horské kolo je konstruované tak, že zvládne v podstatě jakýkoli terén. Dostaneme se s ním téměř všude. To má pochopitelně své klady i zápory. Foto: Ján Tekeľ Terénní kolo jako součást životního stylu. Terénní cyklisté navazují na tradice české pěší turistiky. Javorníky. Foto: Michal Janda Podle něj je daleko podstatnější, že horské kolo pro cyklisty představuje nástroj k výletům do širokého okolí. Terénní cyklisté si podle svého naturelu, zručnosti a zdatnosti volí i různé typy přírodních cest. Pro mnoho cyklistů dokonce ani není podmínkou vlastnit terénní kolo, aby dávali přírodním cestám přednost. Přírodní cesty pro mnoho lidí znamenají blízký kontakt s přírodou a krajinou. Často jsou terénní cyklisté bohužel mylně prezentování jako jednolitá skupina tzv. extrémních jezdců a předhazuje se jim bezohledné chování. Petr Slavík, tiskový mluvčí ČeMBy, k tomu pro časopis Ekolist uvedl: Ano, určitá část cyklistů se někdy chová bezohledně, ale to je pouze zlomek z celkového počtu. Je to stejné jako na silnici nebo v každodenním životě vždy se najde několik bezohledných jedinců, ale ti jsou bohužel vždy nejvíc vidět. 6 V této práci se pokusím vysvětlit, že poukazování na extremismus a neukázněnost terénních cyklistů jsou především stereotypy, kterých využívají propagátoři asfaltových rekreačních cyklostezek. Kromě několika bezohledných lidí, které by nikdo z terénních cyklistů nebyl ochotný obhajovat, totiž spočívají problémy především v povaze cest, které českou krajinou vedou. Většina z nich totiž nebyla navržena a postavena s vědomím, že budou užívány pro rekreaci. Ani při jejich údržbě není tomuto faktu přikládána důležitost. Východisko druhé: Jak se zalíbit voličům Cyklostezky byly dlouho opomíjené, ale dnes jsou důležitým politickým až populistickým tématem. Cyklistika je propagována jako doprava šetrná k životnímu prostředí. Lokální politici hrdě představují milionové investice do nových cyklostezek, přestřihávají pásky a lákají na výstavbu cyklostezek voliče. Mnozí politici se rádi převléknou do cyklistického oblečení a nechají se fotit při otevírání cyklostezky nebo už jen při podepisování memoranda o budoucí výstavbě. Východisko třetí: Rekreace není totéž co doprava Zapomíná se na to, že rekreační stezky mají jinou funkci a tedy by měly být i jinak konstruovány než stezky dopravní. Dopravní cyklostezky by měly propojovat jednotlivé cíle co nejkratší cestou, měly by být co nejpohodlnější a nejbezpečnější, mít odpovídající kapacitu a taky povrch sjízdný téměř po celý rok. Člověk jedoucí na kole do práce (do školy, na úřad, k lékaři, na návštěvu, nakoupit ) chce být v cíli co nejdřív, nechce se cestou ušpinit od bláta a nechce být ohrožován automobily či chodci. 6 Hermová, H. (2007). Cyklisté, z lesa ven!, Ekolist 8 9/2007, str. 4 5, 6 7

7 Zástupci Sdružení obcí Valašsko Horní Vsacko a Slovácko, Zlínského kraje a Nadace Partnerství podepisují memorandum o rozvoji cyklostezek. Velké Karlovice. Foto: hh Pražský primátor Pavel Bém hovoří na tiskové konferenci k otevření dalšího úseku cyklostezky podél Vltavy. Praha. Foto: hh Hejtmani Petr Bendl a Petr Skokan si připíjejí na vybudování dálkové cyklostezky podél Jizery. Svijanský pivovar. Foto hh Naproti tomu rekreační stezky se nestavějí proto, aby se cyklisté dostali z místa na místo co nejrychleji, ale proto, aby si užili pobyt v přírodě a krajině. Rovněž odpadá požadavek v žádném případě se neušpinit. Miroslav Kolombo, činovník ČeMBy a terénní cykloturista, argumentuje: Tak, jako do lesa nechodíme v tmavém obleku a lakovaných botkách, tak si na jízdu do přírody musíme vzít kolo, které je k tomu určeno a musíme předpokládat trochu nepohodlí. 7 Ale stejně jako v předchozím případě rekreační cyklisté nechtějí být ohrožování automobily. Požadavky tří pilířů cyklistiky jsou shrnuty a porovnány v této tabulce: 8 U nás se však staví téměř výlučně jakési hybridy mezi dopravními a rekreačními stezkami. Konstrukčně cesty odpovídají dopravním tedy slouží rychlému pohybu, jsou to co nejpřímější a široké cyklodálnice, ale každodenní dopravě neslouží, nevedou dopravními koridory. Stavějí se pro rekreační ježdění. Protože je však jejich podoba příliš umělá, uživatele od přírody spíše odtrhává. 9 Problémem je také neinformovanost starostů o tom, co cyklisté skutečně chtějí. Starosta víc jak osmitisícového města Lysé nad Labem Jiří Havelka řekl 10, že on sám na kole moc nejezdí a velmi ho překvapilo, že cyklisté mohou nebo dokonce chtějí jezdit také po něčem jiném než jen po asfaltovém povrchu. Opomíjeni jsou i chodci. Nikdo nepochybuje o tom, že se po tvrdém asfaltu a betonu chodí pěšky mnohem hůř než po přírodní cestě, přesto i po cyklodálnicích (například kolem Tiché Orlice) vedou trasy značené KČT. Ani snaha šumavského národního parku vytlačit na asfaltové cesty všechny uživatele včetně pěších se nesetkává s přílišným pochopením pěších turistů. Například na pramen Vltavy se z Kvildy dá jít nebo jet na kole jen dvěma cestami, obě jsou poměrně nově vyasfaltova- 7 Kolombo, M. (2007). Olomouckým kolařům, interní materiál ČeMBy. 8 ČeMBA. (2007). Požadavky třech pilířů. ČeMBA, 9 Tato práce se nezabývá cyklostezkami ve městech a obcích, hybrid mezi rekreačními a dopravními cyklostezkami však netěší ani cyklisty v mnohých městech. Například v Praze cyklostezky rozhodně nevznikají tak, aby rozumně a bezpečně propojovaly důležité destinace ve městě, ale klade se spíš důraz na to, aby cyklisté dojeli po cyklostezce třeba až do Vídně. 10 Osobní sdělení na schůzce pracovní skupiny pro cyklodopravu v Lysé nad Labem, červen 2007.

8 né. Kolik nadšenců bude ochotno patnáctikilometrovou túru na významné symbolické místo Čech po asfaltové silnici absolvovat opakovaně? Východisko čtvrté: Na kole do daleka V České republice jednoznačně převládá propagace a plánování dálkové cykloturistiky po nenáročných cestách. To je však v určitém rozporu s tradicí aktivní turistiky i s tím, jaké trasy a výlety nyní lidé preferují. Vývoj českého cykloturistického hnutí ve své diplomové práci vysledoval Tomáš Kvasnička: Cykloturistika je forma rekreační cyklistiky, která navazuje na tradice českého turistického hnutí. Pro naplňování turistické činnosti využívá jako přesunového prostředku jízdního kola. Přestože se cykloturistika po celé minulé století nezříkala terénu a lesních cest, v 90. letech s příchodem vynálezu horského kola změnil Klub českých turistů, nejsilnější turistická organizace v zemi, svůj postoj. KČT tehdy omezil pojetí cykloturistiky na rodinnou cyklistiku s malými dětmi v nenáročné krajině a v nenáročném terénu. Podle jeho metodiky musí být cyklotrasy sjízdné na cestovním kole i pro rodiny s dětmi. KČT tak zcela zavrhl vynález horského kola jako potenciálního přesunového prostředku pro skutečnou turistiku. 11 Modelovým objektem pro plánování je rodina s malými dětmi, která se vydá na několikadenní putování na kolech a pokud možno se chce vyhnout stoupání do kopců a jakékoli nerovnosti na cestě. Jako příklad se neustále uvádí Dunajská cyklostezka oblíbená rakouská nenáročná dálková cyklostezka podél Dunaje která se v podstatě stala vzorem pro všechny plánované cyklostezky okolo větších českých řek. Ostatní způsoby rekreační cyklistiky jakoby ani neexistovaly. Přitom počet lidí, kteří se vydají po dálkové cyklostezce na vícedenní putování, je minimální oproti počtu lidí, kteří se chtějí jen tak projet, protáhnout tělo a vyčistit si hlavu po návratu z práce, ze školy, nebo o víkendu. Dálkové široké cyklodálnice ale nenabízejí dostatečně pestré prostředí a od přírody odtrhávají. Ofi ciální plánování cyklostezek jde cestou centralizace. Jeho cílem je vybudovat síť tzv. národních cyklostezek. Národní cyklostezkou přitom myslí: bezpečnou cyklistickou komunikaci dálkového charakteru, tedy s minimálním kontaktem motorové a nemotorové dopravy a k jejímuž absolvování na kole pro netrénovanou osobu je třeba obvykle vícedenního úsilí. 12 Protože se cyklostezky stavějí velmi pomalu, měl by vzniknout: plán tzv. národních cyklistických koridorů. Tedy pruhů území, kudy plánované stezky povedou, aby místní orgány věděly, zda se s nimi do budoucna počítá jako s koridorem a aby mohly korigovat svoje chování podobně, jako když vědí, zda jsou či nejsou staveništěm budoucí dálnice nebo železničního koridoru. Bez promyšleného plánu se naopak stavba cyklostezek roztříští, i třeba díky dobře míněné snaze místních orgánů do izolovaných úseků, které řečeno z národního nadhledu povedou odnikud nikam. 13 Potřeba plánovat a realizovat asfaltové dálkové cyklokoridory vypadá jako nezpochybnitelná pravda, ale nemusí být. Je opravdu správné primárně podporovat národní cyklodálnice na úkor místních rekreačních okruhů? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně. Rozhodně však není správné o tom, co cyklisté opravdu chtějí, rozhodovat jen na základě subjektivního dojmu několika lidí a na základě toho, co (zjednodušeným 11 Kvasnička, T. (2007). Prostor české terénní cyklistiky. Magisterská diplomová práce, FSS, Masarykova Univerzita, Brno, 12 Harmata, J. (2007) Národní cyklostezky. Má mít Česká republika plán jejich sítě?, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, květen 2007, 1.pdf 13 Ibid. 8 9

9 Křižovatka rekreační cyklostezky a lesní cesty. Absurdní přebytek dopravního značení uprostřed lesa. Okolí obce Loučeň, Nymbursko. Foto: hh Cyklotrasa, kde se má kolo pouze vést. Praha. Foto: hh Cyklodálnice podél Labe u Nymburka. V tomto úseku není kvůli dlažbě použitelná pro in-line bruslaře, dlažba ale není příjemná ani pro cyklisty ani pro pěší. Kvůli které skupině uživatelů tedy byl tento povrch zvolen? Nymburk. Foto: Michal Janda pohledem) funguje v Rakousku. V Rakousku i jiných zemích jsou ve velké oblibě právě krátké rekreační okruhy. U nás se o nich příliš neví a nemluví. Je s podivem, že v České republice není součástí přípravy jednotlivých cyklostezek průzkum trhu. Dafydd Davis, velšský odborník na stavbu terénních stezek pro cyklisty (tzv. singltreků), na cyklokonferenci ve Velkých Karlovicích uvedl, že v Británii je před spuštěním výstavby stezky zcela běžné provést rozsáhlý a velice pečlivý průzkum trhu, aby se projekt neminul se svou cílovou skupinou uživatelů. S podivem je tedy i to, že se beze vší pochyby předpokládá, že menší kopie Dunajské cyklostezky okolo většiny českých řek budou fungovat, automaticky generovat turisty a vydělávat peníze. Zejména z hlediska ochrany přírody a krajiny a managementu návštěvnosti je velmi kontroverzním tvrzením, že národní cyklostezky mají vést: všemi národními parky a nejvíce navštěvovanými chráněnými krajinnými oblastmi (...) Všechny [pro cyklostezku] použité komunikace ale jsou [mají být] stavebně upraveny tak, aby dovolovaly provoz všech typů kol (tedy nejen horských, ale povrch nemusí být vždy nutně asfaltový) a na větším procentu délky i vozíčkářům, in-line bruslařům a rodinám či skupinám s malými dětmi. 14 Jako idea to nezní špatně, bohužel v praxi to bude znamenat výstavbu stovek kilometrů nových zpevněných, většinou asfaltových komunikací ve významných zvláště chráněných územích a také v bezprostředním okolí řek. Říční údolí jsou totiž obecně doporučována k vedení cyklostezky, protože je tak možné se vyhnout velkým převýšením. Reprezentativní průzkum uživatelských preferencí, který by zjistil, zda cyklisté opravdu požadují jezdit jen po hladkých asfaltových dálnicích, však v České republice ofi ciálně dosud nikdo neprovedl. Projektanti tak vycházejí ze subjektivního dojmu, který vyhovuje hlavně fi rmám zabývajícím se stavbou silnic. 15 Existují tedy jen dílčí zjištění, které dokazují, že preference cyklistů nejsou jednoznačné. Například interní průzkum, který si v roce 2005 provedlo nakladatelství SHOCART 16, v jehož anketě odpovědělo 3000 respondentů. Z průzkumu vyplynulo, že 78 % cyklistů si plánuje vyjížďky podle mapy, 72 % cyklistů jezdí i mimo vyznačené cyklotrasy, 62 % cyklistů se zajímá o výlety pro trekkingová kola, 55 % cyklistů se zajímá o výle- 14 Ibid. 15 Přesvědčení o nutnosti, bezpečnosti a oblíbenosti asfaltových povrchů rekreačních cyklostezek udatně v ČR šíří cyklistická sekce Centra dopravního výzkumu (CDV je veřejná výzkumná instituce a jediná dopravní vědeckovýzkumná organizace v působnosti Ministerstva dopravy) ve spolupráci s Nadací Partnerství (Nadace Partnerství se cyklostezkami zabývá ve svém asistenčním a grantovém programu Greenways). 16 Výsledky průzkumu byly prezentovány na cyklokonferenci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR v květnu 2007 ve Velkých Karlovicích.

10 ty pro MTB. Nejméně polovina cyklistů používá horské kolo také k jízdě mimo silnice a dokonce dává přednost terénním úsekům po nezpevněných cestách. Data z Velké Británie ukazují, že cyklistů, kteří využívají zpevněné cyklostezky, je více než terénních cyklistů. Terénní cyklisté ale v úhrnu ročně uskuteční několikanásobně víc jízd než cyklisté preferující cyklostezky. 17 Východisko páté: Předsudky o terénní cyklistice Terénní cyklistiku a obecně cyklisty, kteří dávají přednost přírodním cestám, obestírají mnohé, až absurdní předsudky. Je smutné, když tyto předsudky používají jako své argumenty lidé, kteří vytvářejí strategické dokumenty a koncepce rozvoje cykloturistiky. Například v návrhu Programu rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji se objevil tento odstavec: Extrémní terénní jezdec a MTB jezdec hledá cyklistiku nikoli jako prostředek dosažení něčeho, ale jako cíl, jako zážitek. Jízda je pro něj vrcholem snažení. Prostředkem k dosažení zážitku je pro tuto kategorii cyklistů jízda po komunikacích špatně sjízdných, na hranici sjízdnosti, mimo komunikace, bez ohledu na počasí a nutnost přenášení kola v extrémních úsecích. Vítány jsou lesní cesty s velmi nerovnými povrchy, sem tam nějaký brod, lávka, most, prudký sjezd či výjezd, úzká místa apod. Pro další vývoj těchto mladých lidí lze spíše jejich adrenalinový sport uvítat, je lepším trávením volného času než holdování alkoholu a drogám. Regulace a sankce by měla probíhat pouze v místech, kde hrozí střety se zájmy ochrany přírody nebo kolize s pěšími turisty. 18 Zavádějící je už první tvrzení, které nerozlišuje mezi jednotlivými pojetími terénní cyklistiky. Priority cyklistů, co se týče ježdění v terénu, jsou přitom různorodé. Ani tvrzení, že pro tuto skupinu jezdců je jízda vrcholem snažení není moc vhodné, protože to samé by se dalo (a z hlediska zdravého rozumu i mělo) říci o veškeré cykloturistice obecně. I věta popisující vítané prvky na cestě se v mnohém mýlí, avšak jako jediná z tohoto odstavce možná vystihuje skutečnou situaci: terénní cyklisté chtějí pestré přírodní cesty, nikoli nalajnované široké dálnice. Tvrzení o mladých lidech, jimž je lepší adrenalinové ježdění v terénu tolerovat, než aby holdovali alkoholu a drogám, je opět subjektivním dojmem. 19 Návrh Programu rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji obsahoval celou řadu dalších nepřesností. Na základě připomínek, které podali především členové organizace ČeMBA ve veřejném připomínkovacím procesu, byl text změněn. Původní návrh ale ilustruje, jak jsou u nás terénní cyklisté přehlíženi. Pokud jim je věnována pozornost, je pohled na jejich pobyt v přírodě zkreslován. Podobná přehlížení a zkreslení se bohužel objevila i v nedávno zpracovaných strategických dokumentech pro rozvoj cyklistiky ve Středočeském 20 a Ústeckém 21 kraji. Východisko šesté: Cyklostezky pro tatrovky Cyklostezky se často stavějí jako víceúčelové komunikace. Je nesmírně složité získat, dojednat a vykoupit od jednotlivých vlastníků celistvý pás pozemků pro cyklostezku. Obce proto často využívají možnosti domluvit se se správci vodního toku, kteří vhodný pozemek vlastní (nebo spravují) a postavit cyklostezku na tomto pozemku. Musí však pochopitelně dodržet podmínky stanovené vlastníkem nebo správcem pozemku, obvykle tedy vystavět víceúčelovou komunikaci. Správce vodního toku většinou žádá, aby taková komunika- 17 Palmer, C. (2007). Review of Mountainbike Recreation & Provision in the UK, Conference for Countryside Managers and Trail Professionals: Managing Trails for Mountainbikers Wrexham: IMBA UK. 18 Martinek, J. a kol. (2007). Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji. Brno: Jihomoravský kraj. Pracovní verze. 19 Pro ilustraci: věkový průměr členů České Mountainbikové Asociace, která v ČR sdružuje rekreační terénní cyklisty, v současné době činí 34 let a mezi členy nejsou výjimkou padesátnící a šedesátníci. 20 Čarský, J a kol. (2008). Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. Praha: Středočeský kraj. 21 Kužel, Z a kol. (2007). Marketingová studie cykloturistiky v Ústeckém kraji. Ústí nad Labem: Krajský úřad Ústeckého kraje, studie rozvoje cykloturistiky v úk.pdf 10 11

11 ce tedy cyklostezka umožňovala průjezd naložených tatrovek nebo jeřábů. Přitom se nabízí otázka, zda se v některých případech dokonce peněz určených na cyklostezky nevyužívá na realizaci akcí, na které by jinak nebyly fi nance a bez kterých se až dosud bylo lze docela dobře obejít. Například ve svém stanovisku k výstavbě Cyklistické a víceúčelové komunikace Ústí nad Orlicí Letohrad (cyklostezky podél Tiché Orlice) správce povodí píše: Z hlediska plánování v oblasti vod je předložený záměr možný. Z hlediska dalších zájmů sledovaných vodním zákonem souhlasíme s předloženým řešením za těchto podmínek: V technickém popisu stavby je uvedeno, že návrh konstrukce vozovky cyklostezky vychází z její víceúčelové funkce a z požadavku na možnost občasného pojíždění vozidly údržby a pro zajištění přístupu na pozemky. Připomínáme a v PD požadujeme zdůraznit, že parametry vozovky musí umožňovat vjezd vozidel správce toku s respektováním zatížení vůči občasnému pojezdu těžkou mechanizací (Tatra, UDS) pro účely údržby toku. 22 Z odpovědí na několik dotazů vznesených na podnik Povodí Labe ale nevyplývá, že správci povodí nutně vyžadují pro svá vozidla asfaltový povrch. Spíš s ním souhlasí, protože automaticky předpokládají, že jej cyklisté chtějí. Povodí Labe v jedné z odpovědí na dotaz, zda tyto víceúčelové komunikace musí mít asfaltový povrch, odpovědělo: Právě účelové komunikace (tzv. potahové stezky) v majetku státního podniku Povodí Labe vedoucí v bezprostřední blízkosti toku Labe a využívané pro správu a údržbu vodní cesty, jsou mezi obcemi, které mají zájem na vybudování cyklostezky, velmi oblíbeny a existenci těchto cest považují za přínos k urychlení přípravy (není třeba majetkoprávní vypořádání s desítkami až stovkami vlastníků pozemků) a budování cest v lepší kvalitě právě za účelem zpřístupnění pro cyklisty, kteří jezdí raději po rovném zpevněném povrchu. Záporem je samozřejmě i naše podmínka, že nepůjde o čistokrevnou cyklostezku, která je podle 12 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích buď místní komunikací IV. třídy nebo účelovou komunikací. 23 Mluvčí státního podniku Povodí Labe Václav Jirásek v nepublikované odpovědi pro časopis Ekolist napsal: Co se týká povrchu cyklostezek, správci vodního toku stačí cesta s přírodním povrchem, samozřejmě za předpokladu vhodných parametrů, aby nemohlo dojít při běžné provozní činnosti k jejímu poškození (dostatečné rozměry, únosnost, kvalita provedení). 24 Východisko sedmé: Cyklostezky pro kolečkové brusle Kromě toho, že stoupá obliba cyklistiky jako rekreační sportovní činnosti, roste i zájem o in-line bruslení. Na inline bruslích se ale lze pohybovat pouze po velmi hladkém asfaltovém povrchu a není divu, že si bruslaři novou generaci širokých cyklostezek oblíbili. Na Národní konferenci o cyklistické dopravě, která se konala v květnu 2007 ve Velkých Karlovicích, při prezentacích jednotlivých krajů mnohokrát zaznělo, že na cyklo stezkách bruslaři dokonce převažují a v souvislosti s tím vzniká při provozu mnoho konfl iktů mezi uživateli. 25 Nejčastějším argumentem, proč musí být stezka hladce vyasfaltovaná a široká, jsou právě in-line bruslaři. Z in-line bruslení, které vzniklo jako vyloženě městská aktivita, se u nás postupně stává sport provozovaný ve volné krajině a aspiruje snad i na to stát se samostatným odvětvím turistiky. Na tom by nebylo nic závadného, kdyby ovšem právě kvůli tomu nedocházelo k rozlézání asfaltu do krajiny a hlavně do nejcennějších a nejcitlivějších přírodních území, jako jsou právě údolí vodních toků nebo národní parky. 22 Povodí Labe. (2007). Stanovisko správce povodí k cyklistické a víceúčelové komunikaci Ústí nad Orlicí Letohrad, Povodí Labe: Hradec Králové 23 Celé znění otázky a odpovědi je zveřejněno na Diskuzním fóru Lysá nad Labem, v tématu Cyklostezky/cesty v okolí pro 21. století, 24 ová komunikace při přípravě článku Cyklostezky pro tatrovky, Ekolist 11/ Hermová, H.(2007). Cyklističtí stratégové rokovali, Ekolist 06/2007,

12 Za peníze z obecních rozpočtů se pod ušlechtilou záminkou postavit cyklostezku pak schovává potřeba získat fi nance na výstavbu komunikací pro mnoho jiných uživatelů, například cestu pro těžkou techniku správce povodí, cestu pro lesní mechanizaci, dráhu pro bruslaře, promenádu pro pěší. Mnoho cyklistů ale pak taková cyklostezka ani trochu neláká a jsou rozhořčeni, že jejich jménem a za peníze jakoby pro ně se postavilo něco, co vůbec nechtěli. Východisko osmé: Utrácení bez rozmyslu Veřejné peníze se utrácejí velice snadno. V celém systému nakládání s veřejnými penězi je něco špatně a netýká se to jenom stavby cyklostezek. Již první teze, že veřejné (státní či evropské peníze) tu jsou, je potřeba je utratit a vyhrává ten, kdo jich pro sebe dokáže urvat nejvíc, je trochu podivná. Nikdo si moc neuvědomuje, že se i tyto peníze musely někde vzít, a to včetně peněz z fondů EU. Jsou to peníze pocházející z daní našich spoluobčanů v Evropské unii. Právě klamný pocit, že to, co dostáváme z Unie, je zadarmo, jako jakýsi prezent, něco navíc, svádí ve veřejné správě k rozhazování, napsal týdeník Refl ex. 26 V praxi pak vítězí snaha za každou cenu peníze získat a za každou cenu je utratit, třeba i jen za tisíce propagačních letáků. Nemluvě o tom, že mezi vybráním a přerozdělením peněz na jednotlivé projekty se obrovské procento fi nančních prostředků ztratí v systému. Zvláště pak u evropských peněz se podivně málo uvažuje o smysluplnosti vynaložených prostředků. Na jedné straně se puntičkářsky dbá na formální stránku projektů a kvůli drobným chybám může být sebelepší projekt ze soutěže o fi nanční prostředky vyřazen, na druhé straně úspěšní žadatelé často dostanou peníze na akce, o jejichž účelnosti by bylo lze pochybovat. Jak je tento systém v našich myslích zakořeněn, dokládají i slova europoslance za ODS Hynka Fajmona, který prosazuje asfaltovou cyklostezku podél Labe, komentujícího stížnost cyklistů, že asfaltové cyklostezky krajinou jsou zbytečně drahé: To, že se na to vynaložily veřejné prostředky, je pravda, ale tu možnost podat si žádost a připravit projekt měly všechny obce. Takže bych to těm úspěšným nezáviděl ani nevyčítal. 27 V praxi má pak tento systém někdy až absurdní důsledky. Například starostové obcí chtějí cyklostezky asfaltovat i proto, že se jim snáze sežene velký objem peněz na jednorázovou asfaltovací akci, než každoročně malá částka na drobné opravy přírodního povrchu. Navíc za pár let, až bude asfaltová stezka potřebovat generální opravu, již zřejmě starostovat nebudou a nebude to tedy jejich starost. 28 Další zvláštní jev je možno pozorovat v tom, že obec dostane určitou částku na rozvoj cyklistické dopravy, cyklostezku ale postaví tam, kde je to nejjednodušší, nikoli tam, kde by byla skutečně potřeba. Příkladem toho může být i nedávno otevřená cyklostezka Taxis na Nymbursku, kde bylo využito celistvých pozemků bývalé drážky vedoucí odnikudnikam lesem, místo toho, aby se například postavil cyklistický pruh podél velmi nebezpečné silnice I/38, kde by se muselo jednat s mnoha vlastníky okolních pozemků. Obce nevidí nic divného ani na tom, mají-li vyčleněno například 3 miliony korun na cyklostezku, postaví jeden dokonalý asfaltový kilometr odnikudnikam, místo toho, aby za stejnou částku opravili několikakilometrovou přírodní polní cestu, která smyslupně spojuje místa a poslouží tak více. I to je problém zmíněné cyklostezky Taxis. Začíná i končí naprosto neočekávaně a rozhodně se nedá říci, že by se po ní v současné době někam, i z turistického hlediska, smysluplně dalo dojet, z velké části navíc vede podél ní pěkná přírodní cesta. Jen ve vzduchu pořád visí plány na budoucí okruh pro in-line brusle a napojení na dálkové cyklostezky. Východisko deváté: Terénní cesty zvládnou jen zdatní cyklisté Panuje všeobecný názor, že terénní cesty jsou vhodné jen pro zdatné cyklisty, zejména mladé muže ve věku 26 Kubíčková, V. (2007). Zlatý déšť z Bruselu, Refl ex, 36/2007, str Diskuzní fórum Lysá nad Labem, téma Cyklostezky/cesty v okolí pro 21. století, 28 Tuto informaci jsem se dozvěděla od činovníků ČeMBy, kterým ji podal nejmenovaný zdroj blízký CDV a Nadaci Partnerství

13 K cyklostezkám patří rozměrné informační tabule. Třeba se jednou kolem cyklostezek začnou stavět i reklamní billboardy. Nymbursko. Foto: hh Šumavskou krajinu doplnily billboardy informující, že stezka u Gerlovy Huti byla postavena z prostředků EU. Tabule po orkánu Kyrill. Nová Hůrka, Šumava. Foto: Michal Janda Pamětní tabule vsazená do monolitu. Cyklostezka podél Tiché Orlice. Foto: hh kolem dvaceti až třiceti let, kteří mají rádi adrenalin a rádi se vystavují riziku a nebezpečí. Rovněž převládá představa, že přírodní cesty jsou plné výmolů, kamenů, kořenů, bláta a louží. Ani jedna z těchto dvou tezí není pravdivá. Přírodní cesta může nabývat mnoha různých podob, od velmi hladké (písčitohlinitá cestička jako mlat ), travnaté, štěrkové až po kamenité. Přírodní cesta může být dokonce i mnohem lépe odvodněná než asfaltová nestojí na ní pak voda a nevznikají louže ani bláto. Říká se, že malé děti a fyzicky méně zdatní cyklisté raději jezdí po asfaltu, protože je to pro ně snazší. Například Marketingová studie cykloturistiky v Ústeckém kraji uvádí: Začíná být zjevné, že hobby cyklistika se stala nejpopulárnější venkovní volnočasovou aktivitou. Přibývá rovněž cyklistů, kteří mají rádi vyasfaltované stezky, především ti malí a ti starší, kteří nemají dostatečnou fyzickou kondici, nebo jim to nedovolí jejich zdravotní stav. 29 Jaroslav Martínek, vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy Centra dopravního výzkumu a autor Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, hájí hladký asfaltový povrch i kvůli dětem. Odkazuje se přitom i na zkušenosti s vlastními potomky. Podle něj mají malé děti radši hladký povrch cyklostezky, zvlášť když mají ujet delší vzdálenost (20 40 kilometrů), protože nemají takovou sílu v rukou a po nerovném povrchu se jim nejede příjemně. Je to pro ně i rychlejší, tvrdí Jaroslav Martínek. 30 Jet nebo jít na dlouhý výlet je však zábava spíš pro dospělé. Děti prožívají a vnímají svět jinak. Soustředí se na místo a na hru. Během dlouhého pochodu nebo jízdy děti naříkají, že jsou unavené a že je bolí nohy. Ale když se vyhlásí zastávka a odpočinek, najednou děti ožijí a podrobně prozkoumávají nejbližší okolí, běhají a hrají si. Dospělí se pak zlobí, proč tedy děti před chvílí tvrdily, že jsou unavené. Děti obvykle na výletě nezajímají stejné věci jako dospělé. Zatímco dospělí obdivují krásné rozhledy, děti by raději prozkoumaly blízké křoví nebo si hrály s vodou v potoce. 31 K dospělému pohledu na výlety (i ke vnímání krajiny) musí děti nejprve dozrát, většinou se to nedá naučit a přijde to až s věkem. Mnohdy nemá smysl děti ani nutit k dlouhým cestám, protože namísto toho, že si (z jejich pohledu zdlouhavé, namáhavé a nudné) výšlapy zamilují, mohou si je spíš znechutit. I malé děti se často dokážou na kole zabavit dlouhé hodiny. Trénují zručnost, projíždění louží, výmolů, jízdu bez držení, přejíždění obrubníku, závodí v rychlosti i padají. Navíc dnes mají děti převážně terénní kola se širokými pneumatikami. Není proto důvod děti podceňovat a tvrdit, že jsou nešikovné a dokážou jet jen po hladkém asfaltovém povrchu. 29 Kužel, Z. a kol. (2007). Marketingová studie cykloturistiky v Ústeckém kraji. Ústí nad Labem: Krajský úřad Ústeckého kraje, studie rozvoje cykloturistiky v úk.pdf 30 Hermová, H. (2007). Cyklostezky pro tatrovky, Ekolist 11/2007, 31 O dětském pohledu na výlety píše působivě Tomáš Feřtek. Feřtek, T. (2003). S dětmi křížem krážem po Čechách, Praha: Fragment.

14 Ne všichni terénní cyklisté jsou zdatní mladí muži. Hřeben Javorníku. Foto: Michal Janda Na terénním kole a po lesní cestě lze jezdit i ve středním věku. Polabí, bývalý vojenský prostor Milovice. Foto: hh Po terénní cestě dovedou jet i malé děti. Llandegla, Wales. Foto: Tomáš Kvasnička Rozpor mezi dětským a dospělým pohledem na výlet si plánovači cyklostezek uvědomují. Navrhují proto stavět podél stezek v určitých intervalech hřiště, aby děti jely na kole po cyklostezce ochotněji. To je však jen vytloukání klínu klínem. Hřiště jsou jen dalším městským (a drahým) prvkem, který děti od přírody odtrhává. Příroda přece sama nabízí tolik příležitostí, jak si pohrát: je možné vylézt na strom, házet šiškami, brodit se potokem. Navíc, jak argumentuje předseda ČeMBy Tomáš Kvasnička, hřištěm má být sama stezka. Stezka má být natolik pestrá a zajímavě vedená, aby dětem i dospělým nabízela překvapení na každém rohu. Přírodní cesty preferují i mnozí starší a fyzicky méně zdatní cyklisté. Narozdíl od dětí pociťují potřebu být v úzkém kontaktu s přírodou vědomě. Chtějí jet svým tempem, o samotě vnímat klid, ticho a krásu přírody. To cyklostezky plné lidí neumožňují. Někteří starší lidé se dokonce na přeplněných cyklostezkách cítí ohroženi ostatními uživateli, protože si dobře uvědomují, že nemají již tak pohotové reakce. Jízda po hladké pěšině v nenáročném terénu navíc i starším lidem umožňuje v klidu trénovat a udržovat technickou zdatnost a pozornost, zvlášť na oblíbené a často projížděné trase. Když se objeví obtížnější úsek, není žádná ostuda kolo vést. Východisko desáté: Cyklisté ničí cesty Tvrzení, že cyklisté ničí cesty, je poměrně časté. Mnohdy je dokonce kvůli tomuto argumentu cyklistům zakázán na cestu vjezd nebo je cesta různě zpevňována. V naprosté většině případů však cyklisté nejsou prvotní příčinou eroze cesty. Na vině bývá spíše špatné trasování, sklon, špatné odvodnění, nevhodná konstrukce cesty anebo provoz vozidel, na která není cesta dimenzovaná. Je třeba upozornit i na to, že vliv na cestu mají i pěší turisté a jezdci na koních. Nezávislé vědecké výzkumy opakovaně dokazují, že terénní cyklisté neškodí přírodě více než pěší turisté 32. Vliv terénní cyklistiky stejně jako vliv jiných typů nemotorového rekreačního užívání na stav cest lze úspěšně minimalizovat správnou metodikou stavby a udržování cest. 32 Marion, J. L. (2006). Assessing and Understanding Trail Degradation: Results from Big South Fork National River and Recreational Area United States Department of the Interior, U.S. Geological Survey Patuxent Wildlife Research Center Virginia Tech Field Unit, Sprung, G. (2004). Natural Resource Impacts of Mountain Biking: A summary of scientifi c studies that compare mountain biking to other forms of trail travel. International Mountain Bicycling Association,

15 Terénní čtyřkolka rozšiřuje původně úzkou pěšinu. Javorníky. Foto: Michal Janda Na cestu má vliv i pěší turista. Nízké Tatry. Foto: Hana Hermová st. Bezkonkurenčně nejvyšší opotřebení cest způsobuje těžká lesní technika při svozu dřeva. Javorníky. Foto: Michal Janda Důsledky východisek pro praxi podpory rekreační cyklistiky Asfaltování hor Asfaltování cest v horách je důsledkem marné snahy zabránit erozi na nevhodně trasovaných cestách, a také pokusu zpřístupnit hory všem typům uživatelů, například in-line bruslařům. Paradoxně ale vyhovují i běžkařům, protože na rovných asfaltových cestách pak pro úpravu trasy stačí mnohem menší vrstva sněhu. Případ Gerlova Huť Na podzim roku 2006 byl slavnostně otevřený první úsek cyklostezky spojující Gerlovu Huť a jezero Laka v Národním parku Šumava, dlouhý 5 kilometrů. Podle údajů uvedených na internetových stránkách NP Šumava 33 stál Kč, tedy v průměru víc než tři miliony korun na kilometr. Šířka úseku je tři metry, povrch střídavě živičný a štěrkový. Na první pohled stezka nápadně připomíná silnici, skoro by se na ní vyhnula dvě osobní auta. Cyklostezka navíc vede podél silnice 2. třídy. Na otázku časopisu Ekolist, proč byla na Šumavě vybudována zcela nová asfaltová cesta podél silnice a proč nebylo možné pro vedení cyklotrasy využít stávajících zpevněných i nezpevněných cest v okolí, odpověděl Josef Jiřička ze Správy NP a CHKO Šumava: Jízda na kole po cyklistické stezce má nesrovnatelně jiné výhody, především vyšší bezpečnostní standard hlavně kvůli neohrožování cyklistů automobily, z druhé strany odpadá při nesouběžném provozu s pěšími ohrožování pěších turistů cyklisty. 34 Správa národního parku se hájí tím, že cyklostezka dodržuje normu ČSN , podle níž byla zvolena šířka tři metry a neprašný povrch. Zmíněná norma ovšem není závazná. Navíc navrhuje různé šířky stezek a povrch ani vedení trasy neřeší. A především je určena pro městské dopravní cyklostezky. Josef Jiřička ze správy šumavského národního parku tvrdí: Dálková silniční cyklotrasa nabízí rychlejší průjezd územím ať už v celé délce nebo v úsecích cyklistům, kteří o to mají z nějakého důvodu zájem. To ale nikomu nebrání v tom, aby si na kole zajel do různých odlehlejších míst v národním parku po stezce s jinými parametry. 35 Jde tedy skutečně o jakousi rychlostní komunikaci pro cyklisty. I tak se ale do mysli vkrádá pochybnost: Proč by měli turisté projet Šumavou rychle? 33 NP Šumava. (2006). Ofi ciální stránky Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 34 Hermová, H. (2007). Asfalt teče krajinou, Ekolist 03/2007, 35 Ibid.

16 Cyklostezka u Gerlovy Huti na Šumavě vede podél silnice v průseku pro elektrické vedení. V zimě ji využívají běžkaři. Šumava. Foto: hh Při výstavbě cyklostezky bylo nutno přemostit rašeliniště. Šumava. Foto: hh Parkoviště u nové cyklostezky. Koloritem parkoviště uprostřed Národního parku je udivující množství dopravních značek. Šumava. Foto: hh Správci chráněných území si velmi často na neukázněné cyklisty stěžují. MF DNES v létě 2007 uvedla: Cyklisty lákají například zakázané trasy v okolí Pradědu, na Rejvízu či kolem Bílé Opavy. V posledních letech trestají strážci přírody o prázdninách desítky bezohledných bikerů. Přitom jesenické stezky, na něž kola nesmějí, jsou viditelně označeny značkou Pouze pro pěší. 36 V některých horských lokalitách je skutečně velmi mnoho cykloturistů. Problém však do velké míry spočívá v tom, že jsou cyklisté soustředěni na několik málo tras, kam smějí. Druhý problém je, že mnoho cykloturistů se na hory nechá vyvézt cyklobusem anebo autem. Nemusejí tedy po vlastní ose překonat velké převýšení, a hory jsou tak přístupné obrovskému množství i nikoli zrovna cyklisticky zdatných lidí. To už je ale spíš etický problém se dvěma krajními řešeními: Bylo by správné umožnit navštívit některé oblasti jen skutečně fyzicky zdatným lidem? Nebo je naopak správné zalévat krajinu betonem, aby se všichni dostali všude? 37 Asfaltování řek Říční údolí jsou obecně pro vedení cyklotras a tavbu cyklostezek doporučována. Umožňují totiž překonat delší vzdálenosti bez velkého převýšení. Zároveň v hustěji zastavěných nebo zemědělských oblastech bývají okolí řek posledními přírodními lokalitami v krajině a poskytují zázemí pro rekreaci. V posledních letech ale do údolí českých řek vtrhl syndrom Dunajské cyklostezky. Dunajská cyklostezka v Rakousku je oblíbená nenáročná dálková cyklostezka, která vede střídavě po levém i pravém břehu Dunaje a občas odbočuje k okolním památkám a jiným zajímavostem. Plánovači cestovního ruchu a místní politici po celé naší zemi si řekli: Když to jde kolem Dunaje, proč by to nešlo i u nás? A tak se s odkazem na tuto cyklostezku plánují a realizují podél mnoha našich řek dálkové cesty pro cyklisty a in-line bruslaře, většinou několik metrů široké a s hladkým asfaltovým povrchem. Plánovačům cyklostezek přitom uniká, že Rakousko je plné štěrkových stezek pro nenáročnou cyklistiku i značených stezek pro terénní cyklisty. Zatímco Rakouská národní turistická centrála posílá do schránek tisíce českých cyklistů pozvánky na letní terénně cyklistickou dovolenou, čeští aktéři podpory rekreační cyklistiky systematicky domácí terénní cyklisty opomíjejí. Pro výstavbu cyklostezky podél řek se navíc často dají využít pozemky, o které se stará správce vodního toku. To je obrovská výhoda, protože se tak poměrně snadno získá souvislý pás území na výstavbu cyklostezky a není nutné podstoupit náročná a dlouhodobá vyjednávání s majiteli jednotlivých rozdrobených pozemků. Jak již bylo zmíněno, správci povodí na svých pozemcích docela ochotně výstavbu cyklostezky umožňují, ovšem za předpokladu, že se bude jednat o víceúčelovou komunikaci, kterou pak budou využívat i jejich vozidla k údržbě toku. Cyklostezka pak musí být postavena tak, aby unesla i naložené tatrovky a jeřáby. 36 Hányš, R.(2007). Cyklisti likvidují chráněné části hor, MF Dnes, region střední Morava, , 37 Asfaltováním cest v našich horách jsme známí už i v zahraničí. Když v létě 2007 tiskový mluvčí ČeMBy Petr Slavík s kamarádem zdolávali na horském kole hřeben Rodnei v Rumunsku, potkali dva polské terénní cyklisty. Poláci se Čechů zeptali: Proč jste si své hory vyasfaltovali? 16 17

17 Baťův kanál před realizací cyklostezky. Úsek Staré město Babice. Foto: Petr Titz O rok později. Romantická příjemná pěšina se proměnila v asfaltovou cyklodálnici. Úsek Staré město Babice. Foto: Jiří Durďák Případ Baťův kanál Baťův kanál, budovaný ve 30. letech 20. století pro přepravu lignitu pro Baťovy závody a pro závlahy, slouží dnes jen jako turistická vodní cesta. Podél něj vzniká cyklostezka. V dokumentu Jihomoravského kraje Cyklostezka podél Baťova kanálu, se uvádí: Záměrem obcí sdružených ve svazku obcí je tedy rozvoj cestovního ruchu na vodní cestě Baťův kanál na území Zlínského kraje. Jedním z nástrojů pro dosažení tohoto cíle je vybudování multifunkčního dopravního koridoru, který spojí obce ležící na toku řeky Moravy a kanálovém úseku Baťova kanálu a umožní spojení cykloturistiky s rekreační plavbou. Cílem realizace cyklostezky podél Baťova kanálu je především zatraktivnění turistické destinace Baťův kanál. Důležitým aspektem realizace cyklostezky je výrazné zvýšení bezpečnosti cyklistů díky přeložení stávajících cyklotras vedoucích po paralelních frekventovaných silnicích na bezpečnou cyklostezku. Při realizaci je kladen důraz na ochranu přírody a krajiny. 38 Opět se hovoří o multifunkčním koridoru a bezpečné cyklostezce. Avšak realizovaná cyklostezka má podobu silnice. Mnoha cyklistům by přitom zcela stačila (nebo by je svou přírodní povahou přímo naplňovala) původní úzká pěšina. Pokud existovala poptávka po hladké rovné cestě, bývalo by stačilo pěšinu rozšířit a srovnat přírodní povrch. Na tomto příkladu je jasně vidět i to, jak je uvažování o bezpečnosti povrchu účelové. Spadnout z kola do trávy je určitě příjemnější než spadnout na tvrdý beton (a to i pro malé děti, které údajně dovedou jezdit jen po asfaltu). Navíc po přírodním povrchu a užší cestě cyklista přirozeně jede mnohem pomaleji než po asfaltové cyklodálnici, a to se projeví i v následcích případného pádu. Případ Tichá Orlice V září 2007 byla podél Tiché Orlice v úseku z Letohradu do Ústí nad Orlicí otevřena nová asfaltová cyklostezka, která má sloužit především pro rekreaci a turisticky zatraktivnit region. Stavbou cyklostezky však došlo k zásahům do původně téměř neregulovaného koryta řeky. Ochránci přírody z ČSOP JARO Jaroměř, Roman Kalous a Martin Hanousek, k tomu uvedli: Cyklisté možná jásají, ochranáři ale rozhodně zuří, protože se zde zcela zřetelně likvidují biotopy řady významných druhů a to jak zásahy do koryta, tak terénními úpravami (mosty, příkopy, betonová koryta a parkoviště pro těžkou techniku), které se neomezují jen na stezku samotnou a nechávají za sebou haldy hlíny, smetí v celém údolí Tiché Orlice. V těsné blízkosti staveb jsou navíc káceny břehové porosty. Těžko říct, proč jsou ale na jejich místo vysazovány smrky, které v nivě této řeky nemají co dělat?!? 38 Zlínský kraj. (2007). Cyklostezka podél Baťova kanálu, kanal_zl.pdf

18 V září 2007 otevřený úsek cyklostezky podél řeky Tiché Orlice. Na začátku cyklostezky parkují auta, kterými přijíždějí in-line bruslaři. Letohrad. Foto: hh Když není dost místa pro cyklostezku, musí řeka kousek ustoupit. Cyklostezka podél Tiché Orlice. Okolí Letohradu. Foto: hh Do volné krajiny vtrhla civilizace. Cyklostezka podél Tiché Orlice, okolí Ústí nad Orlicí. Foto: hh Dále měla být na některých místech provedena zpevnění břehů pomocí plůtků z vrbových kůlů, které ovšem byly při stavbě kýmsi bez obav nahrazeny masivní stěnou z gabionů. 39 Ani mnozí cyklisté nejásají, i odhlédnou-li od škod na přírodě. 40 Jízda po stále stejném povrchu stále stejné šíře je poněkud jednotvárná a je otázka, do jaké míry je aktivní turistikou. Cyklostezka tak docela snadno aspiruje na lokalitu, kterou stačí navštívit jednou a víckrát už by to člověka nebavilo. Pokud tedy uživatel není in-line bruslař a bez hladkého betonového povrchu se neobejde, anebo vnímá pohyb na kole jen jako ryze tréninkovou činnost, něco jako rotoped v přírodě. Dalším aspektem k úvaze je i to, že cyklostezka v některých místech odřízla řeku od nivy. Tomáš Havlíček z Ateliéru Fontes 41 pro časopis Ekolist řekl, že podobné cyklostezky jsou typem investice obecně považované za ekologickou, která ale brání budoucí revitalizaci dřív upraveného toku nebo omezuje meandrování tedy v případě Tiché Orlice například obnovení zasypaných a zaoraných slepých ramen a tůní. Podle Tomáše Havlíčka nejsou důvody pro ochranu nivy zdaleka jen ekologické, ale i vodohospodářské a ekonomické. Tomáš Havlíček uvedl: Podle mě by se měly říční nivy a břehy toků chránit, pouštět by se tam měly jen stavby, kterým voda neublíží a které nebrání přirozeným procesům. Příkladem je třeba říčka Litava na jižní Moravě. Podél ní byly v minulosti vybudovány hráze, a to i ve volné krajině mimo zastavěné území. Několik studií navrhlo zrušení nebo odsun hráze. Přesto byla nedávno v koruně hráze postavena cyklostezka. V případě revitalizace by tak byla tato jinak chvályhodná investice zmařena. Zkušenosti z nedávných povodní u nás i v zahraničí ukazují, že ani drahé investice do protipovodňových staveb nedokážou vždy spolehlivě ochránit stavby a zařízení v nivách. Nejefektivněji vyjde ponechání niv rozlivům tak se v nich zadrží voda a nezpůsobují zrychlení povodní jako nevhodně upravené toky. 42 Asfaltování starých cest a jiných prvků v krajině Kromě údolí vodních toků se v posledních letech pro výstavbu cyklostezek s oblibou využívají také opuštěná drážní tělesa. Luboš Kala z Nadace Partnerství uvádí: Tělesa zrušených tratí představují přímo ideální základ pro cyklostezky, neboť překonávají hluboká údolí i vysoké hory s minimálním převýšením, a navíc jsou s výjimkou několika křížení oddělena od motorové 39 Kalous, R., Hanousek, M. (2007) Jak si pleteme cyklostezky s litím asfaltu do krajiny případ Orlická cyklotrasa, 40 Velmi nepříjemným překvapením pro mne při osobní návštěvě cyklostezky dne 9. září 2007 bylo i obrovské množství přejetých a do asfaltu zadupaných žab a jiných zvířat. 41 Tomáš Havlíček, Ateliér Fontes, který se zabývá projekty se zaměřením na vodní hospodářství krajiny. 42 Hermová, H.(2007). Cyklostezky pro tatrovky, Ekolist 11/2007,

19 dopravy. Prostřednictvím cyklostezek lze zachovat liniový charakter pozemků, který je z urbanistického hlediska neocenitelný. Pravidelná údržba a opravy drážních těles, mostů a tunelů, prováděné v rámci péče o cyklostezku, navíc umožňují zpětnou konverzi koridorů na železniční tratě. Liniové pozemky slouží k migraci bioorganismů a tím přispívají k zachování ekologické stability krajiny. 43 Myšlenka využívání opuštěných tratí je skvělá. Staré tratě opravdu bývají dobře začleněny do krajiny a nabízejí veliký potenciál pro nenáročnou cykloturistiku. Pokud však vedou volnou krajinou a neslouží převážně dopravnímu účelu, je spíše na škodu je asfaltovat. Po vyasfaltování se už nedá tvrdit, že cyklostezky slouží migraci bioorganismů 44 a že přispívají k zachování ekologické stability krajiny. Případ cyklostezka Taxis Jako příklad může posloužit nedávno otevřená cyklostezka Taxis vybudovaná na opuštěné cukrovarské vlečce na Nymbursku, která začíná poblíž obce Čachovice a končí poblíž obce Patřín. Dokud nepřijely stavební stroje, zarostlé drážní těleso určitě jako biokoridor fungovalo. Ke spokojenosti mnohých by bývalo stačilo jen prostříhat keře, vyčistit a zprůchodnit pěšinu, která tudy vedla. V soudobé praxi utrácení veřejných peněz a ofi ciální podpory cyklodopravy by to ale bylo příliš levné a nedostatečně okázalé řešení. Projekt cyklostezky Taxis si dal mimo jiné za cíle: snížení dopravní nehodovosti cyklistů na silnici I/38 Nymburk Ml. Boleslav 45, připravit podmínky na spojení páteřních cyklostezek podél Jizery a Labe ( ), ve spojení s agroturistikou rozšíření místních cyklotras a cyklostezek ve spojení s okruhem pro in-line bruslisty, příp. hypostezek, rozšíření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v ČR ( ), obnova krajiny odstranění nevhodné zeleně a porostů a výsadbu doplňující vhodné zeleně a revitalizace odvodňovacích příkopů podél trasy. ( ) Celkový záměr je zvýšit atraktivnost našeho regionu a využít jedinečnosti našeho území pro poskytování placených služeb v odvětví cestovního ruchu. Přínos je zřejmý jak ve fi nanční rovině tak i společenského synergického efektu směřujícímu k trvale udržitelném rozvoji našeho regionu. 46 Kumulace odborných slov a nesrozumitelných formulací má zřejmě navodit důvěryhodnost projektu. Opět se zcela automaticky předpokládá, že cyklostezky přitáhnou turisty a spasí region. Údiv potom vzbudí, když se turistický ruch skutečně zvýší, ale lidé stejně nemají kde peníze utrácet, protože v blízkosti není žádná hospoda ani podobné turistické zařízení. U cyklostezky Čachovice Patřín se dá velmi dobře pozorovat, že lidé přijedou do lesa k cyklostezce autem, obují si in-line brusle, chvíli po cyklostezce korzují, a pak nasednou do auta a jedou zpátky domů. Okolní obce z toho nemají žádný příjem, spíš jen doplácejí (respektive budou spíše doplácet) na údržbu povrchu stezky a okolních komunikací. Zpočátku mezi lidmi nová cyklostezka vzbudila zájem, ale po několika týdnech návštěvníků znatelně ubylo. Po dvou a půl měsících provozu píše Nymburský deník: Nová cyklostezka mezi Čachovicemi a Patřínem, která měří sedm kilometrů, má zásadní vady: mrzačí se na ní lidé a na rozcestí nevědí, kudy kam. 47 Problém spočívá hlavně v tom, že lidé na pohodlném hladkém povrchu cyklostezky nedokážou odhadnout přiměřenou rychlost, když tu se znenadání objeví nečekaný problém. Například to, že cyklostezka končí sjezdem a prudkou zatáčkou náhle se štěrkovým povrchem, nebo se do cesty připlete pes, zajíc, dítě, bruslař. Ve větší rychlosti způsobené hladkým povrchem se při krizové situaci samozřejmě mnohem hůř ovládá 43 Kala, L. (2006). Cyklostezky na zrušených železnicích, Nadace Partnerství, 44 Termín bioorganismus neexistuje, ale z kontextu je jasné, že byly myšleny organismy. 45 To je poněkud překvapivé tvrzení, jelikož se cyklostezka se silnicí I/38 kříží v pravém úhlu 46 Region Taxis Bohemia (2007). Zpravodaj Regionu Taxis Bohemia, leden. le.php?nid=893&oid= Jilemnický, M. S. (2007). Pár týdnů nová cyklostezka: vážné úrazy a zmatky! Nymburský deník, ,

20 Cyklostezka z Vlkavy k Patřínu vede po zrušené cukrovarské vlečce. Z velké části vede podél ještě původní lesní cesta. Okolí obce Loučeň, Nymbursko. Foto: hh Snaha za každou cenu se držet tělesa drážky má za následek nebezpečné křížení se silnicí v nepřehledné zatáčce. Okolí obce Loučeň, Nymbursko. Foto: Michal Janda Povrch nové cyklostezky praská již po třech měsících provozu. Okolí Vlkavy, Nymbursko. Foto: hh kolo, a vyšší rychlost má pochopitelně také vliv na následky případné havárie nebo pádu. 48 Dalším nedostatkem, který zaslouží zmínku, je, že nikdo nepočítal s tím, že cyklostezku v lese bude potřeba často uklízet od napadaného listí, jehličí a šišek. Rozmoklý rostlinný materiál na asfaltové stezce je nebezpečný pro bruslaře i cyklisty, protože klouže. Na cestě s přírodním povrchem napadané listí tolik neklouže. Možné řešení problému: Udržitelné cesty V předchozí části práce jsem vysvětlila, z čeho se u nás při stavbě cyklostezek vychází a naopak nevychází, i jaké to má důsledky na krajinu a na provozní bezpečnost na těchto komunikacích. Mnoho z popsaných problémů si již projektanti uvědomují. Řeší je však jen instalací dalších dodatečných technických opatření, která ve své podstatě jen uživatele ještě více odtrhávají od přírody, působí rušivě v krajině a cyklostezku prodražují. Například nebezpečný úsek cyklostezky se často řeší přidáním dopravních značek a závor (které mají donutit cyklisty zpomalit a obvykle i vést kolo). Technickým řešením jsou i zmíněná hřiště kolem cyklostezek. V mnoha případech by bylo lepší než kumulaci technických opatření zvolit jiný přístup a stavět cesty a stezky udržitelným způsobem. Tedy šetrné k přírodě a krajině, které však svou podstatou samy donutí uživatele k bezpečnějšímu pohybu a které jsou navíc nepoměrně levnější. Co je udržitelná cesta? Udržitelná cesta určená pro rekreační provoz terénních cyklistů a jiných uživatelů má tyto vlastnosti: Chrání životní prostředí. Vyhovuje potřebám svých uživatelů. Vyžaduje minimální údržbu. Minimalizuje konfl ikty mezi rozdílnými skupinami uživatelů. 49 Pokud jeden z těchto bodů převažuje na úkor jiného, stezka působí nevratné škody na životním prostředí, nebude bezpečná, přivodí negativní zážitky nebo vyčerpá rozpočet na údržbu. Pokud není možné udržet rovnováhu mezi jednotlivými součástmi, mělo by se vážně uvažovat o tom, zda je vůbec moudré stezku vybudovat Podle mých vlastních zkušeností se rychlost na hladkém asfaltu a utuženém přírodním povrchu liší při jízdě na kole (při obdobné námaze) rychlost zhruba o 10 km/h. 49 Pojem udržitelná cesta je překladem zavedeného anglického termínu sustainable trail. V ČR jej pravděpodobně jako první začal používat Tomáš Kvasnička, předseda ČeMBy. Viz: Kvasnička, T. (2007). Singltrek: Rekreační Stezky Pro Terénní Cyklistiku. Praha: V Press, 50 Webber, P. (2004). Trail Solutions: IMBA s Guide to Building Sweet Singletrack. Boulder, CO: International Mountain Bicycling Association

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 1. Témata, ve kterých je shoda 1.A. JÍZDNÍ PRUH PRO CYKLISTY (VÍCEÚČELOVÝ) Novela zákona sice definuje nově jízdní pruh pro cyklisty, avšak bez doplnění přednosti

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves

Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves Cyklistická stezka tzv. Moravská stezka / podél Baťova kanálu Spytihněv - Babice Staré Město Uherské Hradiště Kunovický les Ostrožská Nová Ves Uherský Ostroh Ostrožská Nová Ves Kunovice - Uherské Hradiště

Více

Město Dobřichovice Vítova 61

Město Dobřichovice Vítova 61 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Soutěžní kategorie Kontaktní osoba ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SOUTĚŽNÍM Financování soutěžního řešení název a adresa předkladatele Město Dobřichovice Vítova 61 PSČ 25229 IČ 241181 Název soutěžního

Více

Město Uničov. Soulad s rozvojovými dokumenty

Město Uničov. Soulad s rozvojovými dokumenty Město Soulad s rozvojovými dokumenty Město započalo s budováním cyklostezek a cyklotras již v roce 1990, kdy vznikly cyklostezky v městském parku. Od roku 2003 je budování nových tras prováděno dle plánovaného

Více

Role a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020

Role a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020 Role a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020 Ing. Jaroslav Martinek, CDV Jaroslav.martinek@cdv.cz +420 602 503 617 www.centralmeetbike.eu

Více

Partnerství na cyklomagistrále Ploučnice

Partnerství na cyklomagistrále Ploučnice Partnerství na cyklomagistrále Ploučnice Zelené stezky Greenways Zelené stezky Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím

Více

ou@kostelni-lhota.cz Cyklostezka podél komunikace II/611 mezi Pískovou a Kostelní

ou@kostelni-lhota.cz Cyklostezka podél komunikace II/611 mezi Pískovou a Kostelní IDENTIFIKAČ NÍ ÚDAJE Soutěžní kategorie Kontaktní osoba ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SOUTĚŽNÍM Financování soutěžního řešení STAV PŘED REALIZACÍ SOUTĚŽNÍHO název a adresa předkladatele Dobrovolný svazek obcí Pečecký

Více

Česko jede. Ing. Jaroslav Martinek národní cyklokoordinátor

Česko jede. Ing. Jaroslav Martinek národní cyklokoordinátor Česko jede Ing. Jaroslav Martinek národní cyklokoordinátor Obsah Téma 1 - Nové změny legislativy pro cyklistickou dopravu Téma 2 Cyklistické stezky a jejich financování Téma 3 Kampaň: komplexní přístup

Více

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Priorita 1: Další rozvoj a modnizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti

Více

14. Greenway Jizera - Jizerská cyklistická cesta

14. Greenway Jizera - Jizerská cyklistická cesta 14. Greenway Jizera - Jizerská cyklistická cesta 1. Středočeský kraj, úsek Brandýs nad Labem - Svijany Dle Generelu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje prozatím vede podél Jizery s číslem

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 345/2014. č. 321 ze dne 07.05.2014

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 345/2014. č. 321 ze dne 07.05.2014 č.j.: 345/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 321 ze dne 07.05.2014 Účast městské části Praha 3 na akci Pražské cyklozvonění 2014 Rada městské části I. s c h v a l u j e II.

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Prodej jízdnj. zdních kol a cyklo doprava v ČR. ing.petr Kohoutek ASPK 1

Prodej jízdnj. zdních kol a cyklo doprava v ČR. ing.petr Kohoutek ASPK 1 Prodej jízdnj zdních kol a cyklo doprava v ČR ing.petr Kohoutek ASPK 1 Jízdní kolo Jízdní kolo zažívá celosvětov tově boom Důvod: Ekologie Životní styl Nové možnosti využit ití ing.petr Kohoutek ASPK 2

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Popis výchozí situace:

Popis výchozí situace: Popis výchozí situace: Město Břeclav leží na jihu Moravy v blízkosti hranic s Rakouskem a Slovenskem. Břeclav je důležitým dopravním železničním, ale také i silničním uzlem s velkou intenzitou místní i

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015 1 V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila ITI Olomoucké metropolitní oblasti konference Olomouc, 29.4.2015 1. Část jak vidím město a obec 2. Část data 3. Část principy plánů udržitelné

Více

Území podél toku řek Ohře a Rolavy nebylo možné před územním vyjasněním a před realizací páteřních dopravních staveb nadmístního významu využívat pro

Území podél toku řek Ohře a Rolavy nebylo možné před územním vyjasněním a před realizací páteřních dopravních staveb nadmístního významu využívat pro Karlovy Vary 12.11.2009 Území podél toku řek Ohře a Rolavy nebylo možné před územním vyjasněním a před realizací páteřních dopravních staveb nadmístního významu využívat pro další odpovídající investice

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10 Tab. 8: ZM 10 - legenda - obsah mapy ATRIBUT polohopis výškopis popis PŘÍSLUŠNÉ OBJEKTY budova, blok budov, budova s popisem, zničená

Více

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci

Celkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci 15. Cyklistická cesta Ploučnice, aneb Zelená cyklomagistrála Ploučnice 1. Základní informace Celková délka cyklomagistrály: 85km, z toho 50km Podralsko Celkové náklady projektu: odborný odhad 200 mil.

Více

Trail running / Singltrek CENTRUM CHUCHELSKÝ HÁJ

Trail running / Singltrek CENTRUM CHUCHELSKÝ HÁJ CENTRUM CHUCHELSKÝ HÁJ 1. Záměr Trail running / Singltrek centrum v Chuchelském háji je určeno pro sportovce všech věkových kategorií se zaměřením na běh, cyklistiku a běh na lyžích. Cílem tohoto centra

Více

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít: 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech

Více

Cyklistika a doprava

Cyklistika a doprava Cyklistika a doprava Podpora cyklistické dopravy má několik výhod z hlediska dopravní účinnosti. Úspornější využití prostoru ve městech ve prospěch životního prostředí Opotřebovává méně silniční síť Snižuje

Více

20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji

20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji 20. Mezinárodní cyklotrasa EuroVelo n.9 v Jihomoravském kraji 1. Sloup Blansko Bílovice - Brno: Trasa č. 5 Jantarová stezka v krajině severně od Brna vede nejprve údolím Svitavy, poté Moravským krasem

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

Nadace Partnerství. Finančnípodpora dopravních projektů v obcích a regionech

Nadace Partnerství. Finančnípodpora dopravních projektů v obcích a regionech Nadace Partnerství Finančnípodpora dopravních projektů v obcích a regionech Ing. Radek Patrný Nadace Partnerství/Dopravní program Krátká26, Tel./fax: e-mail: radek.patrny@nap.cz http:///doprava Nadace

Více

Programy zklidňování dopravy ve městě

Programy zklidňování dopravy ve městě Programy zklidňování dopravy ve městě Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 13. 15. 9. 2006 Hlavní důvody: Hlavní problém města zahlcení dopravou. historické centrum prohlášené za

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí Zápis z II. jednání Pracovní skupiny Životní prostředí Spálené Poříčí, 2.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na prvním setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy v oblasti kvality života

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKT STAVBY PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A PROVEDENÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Datum: 11/2008 Vyhotovení: Vypracoval: Ing. Miloslav

Více

Cyklostezky v Jihlavě

Cyklostezky v Jihlavě Cyklostezky v Jihlavě Statutární město Jihlava se začalo výrazněji věnovat problematice cyklodopravy a výstavbě stezek pro cyklisty od roku 2001, kdy byl postaven 1. úsek tzv. První cyklostezky na ulici

Více

O čem svědčí svědecké vrchy?

O čem svědčí svědecké vrchy? O čem svědčí svědecké vrchy? Poznávejme Středočeský kraj Mgr. Jitka Šanderová (vedoucí skupiny) Ing. Daniela Drobná Anna Rafajová Adéla Exnerová Nikola Košnářová David Alltman Lukáš Teňak O CO SE JEDNÁ?

Více

Spojení dvou břehů CZ A Stavební úpravy lávky pro cyklisty Nový Přerov Jevišovka na trase Praha Vídeň

Spojení dvou břehů CZ A Stavební úpravy lávky pro cyklisty Nový Přerov Jevišovka na trase Praha Vídeň Stavební úpravy lávky pro cyklisty Nový Přerov Jevišovka na trase Praha Vídeň Představení projektu realizovaného s podporou iniciativy společenství INTERREG IIIA, Mikulov 10. 12. 2007 Tento projekt byl

Více

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí Vážené starostky a starostové, pro zpracování Strategie rozvoje území pokrývající oblast svazků obcí Poorlicko a Orlice od Vás naše Místní

Více

PLÁN ŠKOLNÍ MOBILITY ZŠ Ladislava Coňka v Písnici

PLÁN ŠKOLNÍ MOBILITY ZŠ Ladislava Coňka v Písnici PLÁN ŠKOLNÍ MOBILITY ZŠ Ladislava Coňka v Písnici Název školy: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Adresa: Ladislava Coňka 40/3, Praha 4- Písnice, 142 00 Statutární zástupce: Mgr. Michaela Pažoutová

Více

Projektový list pro výběr pilotního projektu

Projektový list pro výběr pilotního projektu Projektový list pro výběr pilotního projektu (shodný pro oba typy asistencí) Předkladatel projektu Právní forma předkladatele projektu IČO 70939659 Sídlo Zodpovědný zástupce předkladatele projektu Telefon

Více

Ing. Jaroslav Martinek. Cyklostrategie a Koncepce cestovního ruchu = Česko jede a jeho AKČNÍ PLÁN

Ing. Jaroslav Martinek. Cyklostrategie a Koncepce cestovního ruchu = Česko jede a jeho AKČNÍ PLÁN Ing. Jaroslav Martinek Cyklostrategie a Koncepce cestovního ruchu = Česko jede a jeho AKČNÍ PLÁN KONTEXT NOVÁ CYKLOSTRATEGIE PRIORITA 1. ZAJIŠTĚNÍ FINACOVÁNÍ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY 1.3. Podpora výstavby

Více

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU (STATISTIKY A TRENDY V INDUSTRIÁLNÍ TURISTICE) 1 TECHNICKÁ PAMÁTKA JE.. Stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ Cíle příspěvku o městské mobilitě Informovat o problematice mobility Nastínit možné varianty

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

KRAJSKÉ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY BEZPEČNĚJI! (MD, 1.4.2008)

KRAJSKÉ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY BEZPEČNĚJI! (MD, 1.4.2008) KRAJSKÉ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY SEMINÁŘ NSZM : DOPRAVA ŠETRNĚJI A BEZPEČNĚJI! (MD, 1.4.2008) Cyklistická politika jako proces Návrhová a procesníčást st Čtyři i opatřen ení jsou pro rozvoj

Více

Datum Říjen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou

Datum Říjen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou Autor Ing. Karel Horníček Organizace Dinprojekt Název textu Cyklistická doprava v Praze Blok BK3 - Doprava a územní plánování Datum Říjen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou 1. ÚVOD

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH. Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR

KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH. Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR STÁTNÍ PODPORA cyklistické dopravě Cyklostrategie 2013 1. ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY

Více

Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony

Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony Stezky Greenways Soutěže cesty Městy a Město stromů Granty, asistence Daniel Mourek Ondřej Fábera Nadace Partnerství Pomáháme pečovat o životní prostředí,

Více

Původně královské město Nový Bydžov, připomínané v historických pramenech již v roce 1305, bylo založeno na pravidelné geometrické osnově.

Původně královské město Nový Bydžov, připomínané v historických pramenech již v roce 1305, bylo založeno na pravidelné geometrické osnově. 1. ÚVODNÍ INFORMACE Město Nový Bydžov leží na severovýchodě České republiky, v Královéhradeckém kraji asi 90 km od hlavního města Prahy. Nachází se v rovinaté, popř. mírně zvlněné úrodné zemědělské oblasti

Více

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Nově zrekonstruovaná Turistická chata ve Špindlerově Mlýně nabízí velmi levné a stylové ubytování v srdci lyžařského areálu Svatý Petr. Cena od 150,-Kč na osobu. -

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SPISOVÁ ZN.: dop/3254/14/393 Č.J.: MUH/ 29352/14/393 VYŘIZUJE: TEL.: E-MAIL: DATUM: 28.07.2014 ODBOR DOPRAVY Hana Řeháková 519441098 rehakova.dopravni@hustopece-city.cz

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

Změna zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb., s účinností od 1.8.2011

Změna zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb., s účinností od 1.8.2011 Změna zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb., s účinností od 1.8.2011 v 2 se doplňuje písmeno mm), které zní: mm) kolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého nelze předjíždět každé

Více

Nadace Partnerství a její dopravní program

Nadace Partnerství a její dopravní program a její dopravní program Ing.Petr Šmíd / Tel./fax: 274 816 727 3 základní témata Posilování občanské společnosti - Škola pro udržitelný život - Vzdělávací programy Ochrana přírody - Strom života Udržitelný

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu

Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu říjen SPOR O KÁCENÍ STROMŮ V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA POHLEDEM ČESKÉ POPULACE Závěrečná zpráva ze kvantitativního sociologického výzkumu Spor o kácení stromů v Národním parku Šumava pohledem české populace

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Marketing dálkových tras v ČR. Brno, 7.11. 2013, Daniel Mourek

Marketing dálkových tras v ČR. Brno, 7.11. 2013, Daniel Mourek Marketing dálkových tras v ČR Brno, 7.11. 2013, Daniel Mourek Definice dálkových cyklotras nadregionální, značené cyklotrasy sloužící především cykloturistice, které splňují minimální standardy na délku,

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VZOROVÉ LISTY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VL 3 KŘIŽOVATKY SCHVÁLENO MD OPK Č.J. 18/2012-120-TN/1 ZE DNE 1. 3. 2012 S ÚČINNOSTÍ OD 1. 4. 2012 SE SOUČASNÝM

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

METODIKA PRO ŘEŠENÍ ZÓN 30 V BRNĚ

METODIKA PRO ŘEŠENÍ ZÓN 30 V BRNĚ METODIKA PRO ŘEŠENÍ ZÓN 30 V BRNĚ Metodická část Brněnské komunikace a.s. Útvar dopravního inženýrství LISTOPAD 2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název: Metodika pro řešené zón 30 v Brně Metodická část Objednatel materiálu:

Více

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

HPN. projekt. s.r.o. OBEC DŘETOVICE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ. kat. území Dřetovice

HPN. projekt. s.r.o. OBEC DŘETOVICE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ. kat. území Dřetovice HPN projekt s.r.o. OBEC DŘETOVICE PASPORT MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ kat. území Dřetovice Vypracoval: Neckář Pavel Datum: Srpen 014 Úvod k pasportu místních komunikací Pasport místních komunikací byl vypracován

Více

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal Michaela Krpálková Obsah Srovnání legislativy Srovnání územní ochrany přírody Srovnání NP aplikované na NP

Více

Marketingová opatření

Marketingová opatření IDS - Marketing Marketingová opatření Ing. Filip Drápal, ROPID Fakulta dopravní ČVUT v Praze Prosinec 2011 Marketing integrovaných dopravních systémů Hlavní úloha marketingu v IDS Jak je důležité míti

Více

Rozvoj cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze stav a výhled

Rozvoj cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze stav a výhled Rozvoj cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze stav a výhled TK Praha cyklistická 2.3. 2011 1. V Praze se jezdí na kole stále více V Praze je dnes jízdní kolo používáno nejen k rekreačním

Více

PŘIHLÁŠKA do 11. ročníku soutěže (2012) CESTY MĚSTY (zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR)

PŘIHLÁŠKA do 11. ročníku soutěže (2012) CESTY MĚSTY (zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR) generální partner PŘIHLÁŠKA do 11. ročníku soutěže (2012) CESTY MĚSTY (zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR) Jak podat přihlášku: Součásti přihlášky Způsob podání A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Vyplněný

Více

Rekreační potenciál našich řek

Rekreační potenciál našich řek Rekreační potenciál našich řek Marina Týnec nad Labem APL - Asociace lodního průmyslu Ing. Vladimír Žák 724 371 294 Slovo úvodem Turistika je v posledních letech bez hranic a se stoupající mobilitou roste

Více

OPTIMALIZACE SMĚROVÉHO ZNAČENÍ CYKLISTICKÝCH TRAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

OPTIMALIZACE SMĚROVÉHO ZNAČENÍ CYKLISTICKÝCH TRAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Trasy značené logem příslušné trasy jsou ve smyslu TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích odst. (1), Části F 1.2.4 trasami s tematickým zaměřením (značené logem). Logo

Více

Cyklista i chodec jsou účastníky silničního provozu, proto musí dodržovat předpisy, značky, doporučení a nařízení.

Cyklista i chodec jsou účastníky silničního provozu, proto musí dodržovat předpisy, značky, doporučení a nařízení. Cyklista a chodec Cyklista i chodec jsou účastníky silničního provozu, proto musí dodržovat předpisy, značky, doporučení a nařízení. Jak se chovat na pozemních komunikacích? 1.Cyklista i chodec se musí

Více

Program rozvoje obce Holetín na období 2013-2018 OBEC HOLETÍN. Schváleno usnesením obce č. 6/2012

Program rozvoje obce Holetín na období 2013-2018 OBEC HOLETÍN. Schváleno usnesením obce č. 6/2012 OBEC HOLETÍN Schváleno usnesením obce č. 6/2012 Obec Holetín je tvořena třemi místními částmi Horní Holetín, Dolní Holetín, Horní Babákov. Středem obce Holetín prochází silnice II. třídy č. 355 o délce

Více

Podle čeho návštěvníci / turisté vybírají dovolenou?

Podle čeho návštěvníci / turisté vybírají dovolenou? Podle čeho návštěvníci / turisté vybírají dovolenou? Hradec Králové, 2. dubna 2012 Nobody s Unpredictable Zdroje informací Rozhodovací proces Hlavní impuls pro návštěvu Hlavní impuls pro návštěvu regionu

Více

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené Valašské Meziříčí www.val-mez.cz IČO: 00843598 Právní forma : příspěvková organizace Bankovní účet: č. ú. 94-2551680267

Více

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE generální partner PŘIHLÁŠKA do 12. ročníku soutěže (2013) CESTY MĚSTY (zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR) Jak podat přihlášku: Součásti přihlášky D) GRAFICKÁ PŘÍLOHA Uzávěrka příjmu přihlášek

Více

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS.

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM. Výroční zpráva. Michala Kiezlerová, DiS. REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ A INFORMAČNÍ CENTRUM Výroční zpráva 2012 Michala Kiezlerová, DiS. Obsah Základní údaje... 3 Informace... 3 Zakladatelé... 3 Otevírací doba... 4 Popis činností... 4 Projekt Vodácká

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Informativní značky. Okruh (č. IP 1a)

Informativní značky. Okruh (č. IP 1a) Informativní značky Podle 63 odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu svislé informativní dopravní značky poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci

Více

12. 4. 2012. CZ.1.09/2.1.00/30.00752 Cyklostezky po zaniklých obcích Slavkovského lesa a napojení na systémy v sokolovské kotlině

12. 4. 2012. CZ.1.09/2.1.00/30.00752 Cyklostezky po zaniklých obcích Slavkovského lesa a napojení na systémy v sokolovské kotlině Projekt cyklostezek 12. 4. 2012 CZ.1.09/2.1.00/30.00752 Cyklostezky po zaniklých obcích Slavkovského lesa a napojení na systémy v sokolovské kotlině Dopravní stavby a venkovní architektura, s.r.o. Projekční

Více

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 Příloha č. 2 Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 mezi sdružením Heřmani, spolkem Živé město a spolkem Herout (dále v textu nazývány jen jako

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

KOMUNIKACE PRO CYKLISTY V INTRAVILÁNU

KOMUNIKACE PRO CYKLISTY V INTRAVILÁNU KOMUNIKACE PRO CYKLISTY V INTRAVILÁNU Ing. Tomáš Petr www.petr-projekt.eu Strana 1/19 Obsah 1. Úvod... 3 2. Návrh cyklistických tras... 4 3. Způsoby vedení komunikace pro cyklisty... 5 3.1 Jednosměrná

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012 hotel Crowne Plaza Nové logo Praha 18. 6. 2010 Brána do Čech = 4 destinace Potlačit maximálně Ústecký kraj Aktualizace Strategie rozvoje CR v roce 2010 Iniciace

Více

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ KRAJ PLZEŇSKÝ OKRES KLATOVY II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.2 ÚP OBCE A TEXTOVÁ ČÁST OBJEDNATEL : OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ, ČERVENÉ POŘÍČÍ č.27, 340 12 ŠVIHOV POŘIZOVATEL : MěÚ KLATOVY, ÚÚP, NÁM.

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více