Mezinárodní politika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mezinárodní politika"

Transkript

1 Mezinárodní politika ROČNÍK XXXIII CENA 49 Kč Zahraniční politika Evropské unie: vnější dimenze vnitřních problémů a dilemat 1/2009 Církve a předsednictví České republiky v Evropské unii Rozhovor s prvním českým eurokomisařem Pavlem Teličkou Blízkovýchodní výzvy pro novou americkou vládu Předsednictví Rady Evropské unie na několika rovinách integračního procesu

2 Obsah čísla 1/2009 Světozor 1 Reprezentační, nebo prezidiální syndrom evropské politiky? -zz- 3 PŘEDSEDNICTVÍ V EVROPSKÉ UNII Jan Karlas Předsednictví Rady Evropské unie jako víceúrovňový proces 4 Vít Střítecký Zahraniční politika Evropské unie: vnější dimenze vnitřních problémů a dilemat 6 Hana Volná Církve a předsednictví České republiky v Evropské unii 9 Marta Vojtová České předsednictví v Radě Evropské unie z pohledu podnikatelů 12 Zdeněk Málek Unie není společnost s ručením omezeným 14 Pavel Šaradín Slovinské předsednictví v Evropské unii: dobře zvládnutý standard 15 Elsa Tulmets Francouzské předsednictví EU: čtyři priority a úspěšné zvládnutí tří hlavních krizí 17 Mats Braun Zesilovač, nebo tlumič? Švédsko ukázalo, že i během předsednictví v Unii lze sledovat vlastní cíle 20 Jiří Štěpanovský Rakousko a Evropská unie 22 Pavel Telička Předsednictví v Evropské unii dává příležitost zanechat viditelnou stopu 25 DVA POHLEDY Václav Nekvapil, Jaroslav Šonka Předsednictví České republiky v Evropské unii 29 VZTAHY A PROBLÉMY Ondřej Beránek Blízkovýchodní výzvy pro novou americkou vládu 30 Karel Ulík Schválí Spojené státy americké statut Mezinárodního trestního soudu? 32 Foto na titulní straně Český premiér Mirek Topolánek. Tiráž ZEMĚMI SVĚTA Jan Závěšický Moderní piráti v Somálsku 35 Jiří Holík Malajsie na prahu první výměny vlády? 37 POSLEDNÍ STRANA Zdroj: David W. Cerny, Globe Media/Reuters Ročník XXXIII Vydává: Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. Šéfredaktor: Robert Schuster Úvodníky, komentáře: Zdeněk Zbořil Odpovědná redaktorka: Milena Strejčková Sekretářka redakce: Irena Krejčová Grafický návrh: Jakub Tayari Distribuce: Dagmar Červinková Redakční rada: Veronika Bílková (předsedkyně), Vojtěch Belling, Miloš Calda, Martin Ehl, Jiří Fárek, Václav Hubinger, Kai-Olaf Lang, Kristina Larischová, Pavel Máša, Jaroslav Olša jr., Miloš Pojar, Pavel Pšeja, Michael Romancov, Jiří Schneider, Jiří Štěpanovský, Filip Tesař, Tomáš Veselý, Zdeněk Zbořil Jednotlivé příspěvky vyjadřují názory autorů, nikoli vydavatele. Nevyžádané rukopisy redakce nevrací. All rights reserved. Copyright under the International Copyright Convention. No part of this publication may be reproduced, stored in retrieval systems or transmitted in any form or by any means without the prior permission of the International Politics editorial office. Reprints are available upon request. Reprints and permissions: Write to International Politics, Nerudova 3, Praha 1. Redakce a administrace: Nerudova 3, Praha 1 telefon fax ová adresa Objednávky a předplatné přijímá administrace redakce. Vychází měsíčně. Cena výtisku 49 Kč. Předplatné na rok činí 490 Kč, ve Slovenské republice 29,28. Registrováno MK ČR E Tiskne Petr Dvořák Tiskárna, Jeřábová 1302, Dobříš. Rozšiřuje redakce a další distributoři v drobném prodeji. Ve Slovenské republice rozšiřuje L.K. Permanent, s.r.o. P.P.4., Bratislava 34 telefon fax ová adresa Informace o MP a ediční činnosti ÚMV na Podávanie tlačoviny povolené SsRP Banská Bystrica č.j. Opč-3215/B-96 zo dňa ISSN INDEX Prosinec 2008 Světozor 1. Nově zvolený americký prezident Barack Obama oznámil, že ministryní zahraničních věcí jmenuje Hillary Clintonovou. 1. KLDR uzavřela hranici s Korejskou republikou. Zůstává jen omezený přechod Dorasan. 1. Indičtí vyšetřovatelé oznámili, že teroristé odpovědní za smrt více než 170 lidí v Bombaji prošli několikaměsíčním výcvikem v Pákistánu. 2. Nový rakouský kabinet v čele se sociálním demokratem kancléřem Wernerem Faymannem složil přísahu. 2. Thajský ústavní soud rozpustil tři ze šesti vládních stran a jejich předáky včetně premiéra Somčaje Vongsavata na pět let vykázal z politického života. 3. Evropská unie rozhodla, že výrazně posílí spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. 3. Slovenský premiér Robert Fico oznámil, že odmítl všechny požadavky maďarského premiéra Ference Gyurcsányho ze schůzky v Komárně, který žádal větší podporu maďarské menšiny. 4. Kanadský premiér Stephen Harper oznámil, že má od generální guvernérky země Michaëlle Jeanové svolení dočasně pozastavit činnost parlamentu. Chtěl tak zabránit, aby opoziční strany hlasovaly o vyslovení nedůvěry vládě. 5. USA oznámily úspěšný start systému protiraketové obrany. 5. Gruzínský premiér Grigol Mgaloblišvili odvolal čtyři ministry, mj. ministryni zahraničí Eku Tkešelaviliovou a ministra obrany Davida Kezerašviliho. 6. Při pouličních výtržnostech v Aténách zahynul odraženou policejní střelou patnáctiletý mladík. V Aténách a dalších městech vypukly nepokoje provázené rabováním a dalšími násilnostmi, které se zmírnily až v druhé polovině prosince. Vznikly několikamiliardové škody. 7. Slovenský prezident Ivan Gašparovič při setkání se svým maďarským protějškem Lászlem Sólyomem v Nových Zámcích vyzval slovenské Maďary, aby projevili loajalitu se slovenským státem. Sólyom žádal, aby Slovensko přijalo zákon na ochranu menšin. 7. Dočasným nejvyšším představitelem ruské pravoslavné církve se stal metropolita smolenský a kaliningradský Kirill. 7. Pákistánské speciální jednotky údajně zadržely Zaká Rahmána Lakhvího, který na- Světozor 2009 Mezinárodní politika 1 1

3 Světozor plánoval a telefonem řídil masakr v Bombaji. 8. Čtyři teroristé z 11. září 2001 věznění na Guantánamu, mezi nimi Chálid Šajch Muhammad, prohlásili, že se k podílu na útocích přiznají. 9. V Kosovu zahájila činnost evropská mise Eulex, jejímž úkolem je převzít správu bývalé srbské provincie od OSN. 9. Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší prohlásil, že Pákistán nevydá Indii osoby, které byly zadrženy v souvislosti s teroristickými útoky v Bombaji. Budou souzeny v Pákistánu. 11. Senát kongresu USA neschválil čtrnáctimiliardovou pomoc největším třem automobilkám. 11. Epidemie cholery v Zimbabwe si vyžádala už 800 obětí V Bruselu se konal summit EU. Schválil zelený plán, podle kterého se do roku 2020 sníží špinavé emise o pětinu a zvedne se podíl obnovitelné energie. Přijal irský návrh na uspořádání druhého referenda o Lisabonské smlouvě na podzim 2009 s tím, že nikdo nesáhne na irský daňový systém, na rodinnou politiku, etické otázky (zákaz interrupcí a sňatků homosexuálů) a vojenskou neutralitu. 12. Švýcarsko vstoupilo do Schengenského prostoru. 12. Srbský žalobce Bruno Vekarič prohlásil, že se do únosů kosovských Srbů, jimž po zavraždění odebírali tělesné orgány a obchodovali s nimi, byl osobně zapojen Ramush Haradinaj, bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády a pozdější kosovský premiér. 14. Americký prezident George W. Bush navštívil Irák. Tvrdil tam, že invaze do Iráku byla nutná pro zajištění bezpečnosti USA. Na tiskové konferenci na něj rozezlený novinář Muntadar Zajdí hodil své boty. Novinář byl zatčen. 15. Mezi Čínou a Tchaj-wanem bylo zahájeno přímé letecké spojení. 15. Černá Hora formálně požádala o přijetí do Evropské unie. 15. Thajský parlament zvolil do funkce premiéra kandidáta opoziční Demokratické strany Apchisita Vedžadžíva. 15. Americký prezident George W. Bush přiletěl do Afghánistánu. Prohlásil, že pokrok v zemi je nesporný. Začátkem měsíce bylo zveřejněno, že Tálibán působí na 72 procentech území. 16. Italská policie zatkla 99 sicilských mafiánů. Jeden z jejich šéfů Gaetano Lo Presti se v cele oběsil. 17. Soudním rozhodnutím byla rozpuštěna provokující Maďarská garda. 17. Britský premiér Gordon Brown oznámil, že britská vojska opustí Irák nejpozději 31. května Lucemburský parlament schválil návrh zákona povolujícího tzv. asistovanou smrt za přísně stanovených podmínek. Velkovévoda Jindřich začátkem měsíce prohlásil, že zákon nepodepíše. 18. Polská vláda schválila harmonogram vstupu země do eurozóny. 18. Mezinárodní soud odsoudil plukovníka Théonesta Bagosuru za plánovanou genocidu Tutsiů ve Rwandě na doživotí. 19. Velitel ruských strategických radarových vojsk Nikolaj Solovcov řekl agentuře Interfax, že Rusko se zřekne řady programů modernizace svých strategických zbraní, pokud nový americký prezident zastaví výstavbu amerického raketového štítu. 19. Běloruské ministerstvo spravedlnosti zaregistrovalo opoziční hnutí Za svobodu vedené někdejším prezidentským kandidátem Aljaksandrem Milinkevičem. 19. Šestiměsíční příměří v pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem skončilo. Palestinci vypálili na Jižní Izrael dvě rakety. K útoku se přihlásil Islámský džihád. 19. List Wall Street Journal informoval, že Barack Obama chce uvolnit na oživení americké ekonomiky do dvou let až 850 miliard dolarů. 19. Tři ruské vojenské lodi připluly poprvé od rozpadu SSSR ke kubánskému pobřeží. 19. Belgický premiér Yves Leterme nabídl demisi vlády kvůli své roli v bankovní krizi, která postihla tři hlavní banky v zemi. Vláda padla 22. prosince. 23. Zemřel guinejský prezident Lasanté Conté. Armáda provedla státní převrat. 27. Izrael zahájil bombardování cílů Hamásu v pásmu Gazy se záměrem zničit jeho infrastrukturu. Bombardování trvalo až do konce měsíce, přičemž zahynulo téměř 400 lidí, z toho několik desítek civilistů. Hamás nepřestal s raketovými útoky na Izrael. Rakety dosáhly až do města Beer Ševa. Izrael povolal zálohy a začal soustřeďovat vojsko u hranic s Gazou. 27. Gazprom koupil většinu v srbském ropném monopolu NIS výměnou za výstavbu plynovodu South Stream. 28. Španělský parlament přijal zákon, podle něhož utečenci před Frankovým režimem mohou dostat španělské občanství. 29. Vlámský křesťanský demokrat Herman Van Rompuy byl pověřen sestavením nové vlády. 30. Ministři zahraničí EU vyzvali k příměří mezi Izraelem a pásmem Gazy. 30. Pákistán přerušil zásobování jednotek NATO v Afghánistánu vzhledem ke své ofenzivě vůči radikálům. 30. Izrael pustil do pásma Gazy 100 kamionů s humanitární pomocí. 31. Izrael odmítl francouzský návrh na 48hodinové příměří v pásmu Gazy. Návrh odmítl i Hamás. 31. Ukrajina a Rusko se nedohodly na dalších dodávkách zemního plynu. Ukrajina dluží Gazpromu 2 miliardy dolarů. Nedojednaly se ani ceny plynu pro Ukrajinu na příští rok. Gazprom od 1. ledna dodávky plynu pro Ukrajinu zastavuje. Česko a svět 2. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg oznámil, že NATO vezme na vědomí jako důležitou zprávu o uzavření dohod mezi Českem a USA o možném umístění raketové základny. 5. Přijetí špiček EU u prezidenta Václava Klause skončilo roztržkou. Klause kritizoval mj. britský týdeník The Economist, který napsal, že prezident svým přímočarým hulvátstvím nahrává evropským nepřátelům liberalismu a že již nyní velmi poškodil české předsednictví EU. 9. Parlament odložil projednávání Lisabonské smlouvy na únor. 16. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy kritizoval Václava Klause za jeho výroky a chování. 18. Premiér Mirek Topolánek při návštěvě Londýna získat jednoznačnou podporu labouristického premiéra Gordona Browna při předsednictví EU. 19. Poslaneckou sněmovnou neprošel návrh na posílení zahraničních misí na příští rok. Sociální demokraté svou podporu podmínili zrušením poplatků ve zdravotnictví. Vláda ze své pravomoci mise prodloužila o dva měsíce. 21. Velvyslanci USA, Velké Británie, Nizozemska a Polska neuspěli u předsedy ČSSD Jiřího Paroubka se svou žádostí, aby neblokoval setrvání českých vojáků v zahraničí. Vláda připravila kompromis na stažení speciálních jednotek z Iráku a stanovení maximálního počtu vojáků v Afghánistánu na 500 osob. 2 Mezinárodní politika

4 Úvodník Reprezentační, nebo prezidiální syndrom evropské politiky? Politická čeština dokáže hezky rozlišovat mezi tradičními i aktuálními znaky a symboly, a tak byly a jsou prezident a prezidentství váženými i v dobách nevážných. Tato tradice dříve prezidiální, nyní předsednická, obsahuje také významné prvky prezentace, reprezentace a sebeprezentace, a tak se někdy v českých výkladech těchto funkcí zdá, jako by i v takové instituci, jíž je půlroční, tedy dočasné, předsedání či prezidentování Evropské unii, šlo jenom o ně. Mohli bychom, ale nechceme nechat stranou fakt, že od dob Sanctum Imperium Romanum a Karla IV., který předsedal části spojené Evropy, a dokonce ji ve své Zlaté bule daroval smluvní nebo ústavněprávní rámec, je to jedna z mála příležitostí, kdy se česky hovořící politici mohou prezentovat a současně alespoň část Evropy reprezentovat. Nemusíme snad vzpomínat, že některá Karlova ustanovení rozmetala až revoluční vojska samozvaného císaře Napoleona Bonaparta. Trosky a ruiny evropské politiky, které tento voják po sobě zanechal, se pak téměř dvě století odstraňovaly. Nikdy ale již z Evropy neodešly armády pravoslavného, samoděržavného, sovětského i postsovětského Ruska, kterým různá vojenská tažení otvírala dveře do té západnější části Evropy. Domníváme-li se dnes, že jednou z významných položek seznamu aktivit českého předsednictví bude jeho jižní, jihovýchodní a východní dimenze, budou cesty do Moskvy zatíženy také tímto dědictvím, jak ukázal zapamatováníhodný dialog mezi ministry zahraničních věcí Velké Británie a Ruské federace o Gruzii. Také organizování odpovědi na ekonomickou krizi, jak s lehkostí neodpovídající vážnosti situace ji pojmenoval José Manuel Barroso, má nejen americkou, ale také svou evropskou protohistorii. A konečně i česká zahraniční politika, kdysi aktivní v prvním arabskoizraelském konfliktu a potom dodávkami zbraní přímo-nepřímo ale opakovaně angažovaná až do roku 1990 ve všech ostatních, bude muset zaujmout stanovisko nejen k tomuto, zdá se, neodstranitelnému válčení, ale i k rozdílným postojům, které vůči němu zaujímají Spojené státy a některé členské státy Evropské unie. Berme tedy mediální útoky na schopnost či neschopnost předsedat či prezidentovat EU českými politiky, jejich neochotu pět Ódu na radost či vyvěšovat modrožlutou vlajku, jejíž design zrovna nepřipomíná symbol, za který by se mělo umírat, jako tradiční evropské hašteření, které snad poprvé v dějinách nemůže přerůst ve světový konflikt. Obává-li se rakouský novinář odchodu Krále Slunce, a jeho výměny Dobrým vojákem Švejkem, mohl by si připomenout, že ten první o sobě autoritativně prohlašoval L Etat cest moi, a ten druhý během války rozpoutané právě francouzskými potomky pyšného krále volal Nestřílejte, jsou tady lidi! Zdá se tedy, že obavy z českých prezidentů jsou trochu chtěné, a pokud mají reálný základ, jde zejména o obavy z osudu procesu ratifikace Lisabonské smlouvy, který podle mentorujících evropských paternalistů ztrácí předpokládanou dynamiku. Ale ani to není pravda a stačí se podívat, jak dlouho staré členské země schvalovaly smlouvy z Maastrichtu, Amsterodamu, Nice a další evropská ujednání, abychom si uvědomili, že to není s tím Lisabonem tak hrozné. Samozřejmě, na stole jsou dvě důležité okolnosti: fiasko evropské ústavní smlouvy a irské veto lisabonského tlustospisu. A tak se hledá nepřítel, a jako obvykle tam, kde ve skutečnosti není. Konečně i česká ratifikace Lisabonské smlouvy s českým předsednictvím nesouvisí jinak než symbolicky a mělo by to být zřejmé zejména v době, která nepřeje symbolům, rituálům a heslům. Předseda sociálnědemokratické frakce v Evropském parlamentu Martin Schulz sice ještě tvrdí, že Unie potřebuje úspěch České republiky u kormidla a oceňuje proměnu Nicolase Sarkozyho v socialistického chytráka, který se obratně dohodl v Moskvě o Gruzii, ale svůj diplomatický podmiňovací způsob opouští, když jde o Václava Klause. V tomto případe musí česká vláda dát jasně na srozuměnou, že prezident Václav Klaus hovoří sám za sebe, a nikoli za Českou republiku. A zcela mimo kontext autoritativně tvrdí, že česká ratifikace Lisabonské smlouvy je signálem převzetí odpovědnosti za celou Evropskou unii. Takto prezentované obavy jsou ve skutečnosti jen rétorickými figurami, které by si mohli jejich autoři odpustit. Nejde jen o socialisticky nezdvořilé útoky na českého prezidenta, ale zejména o přeceňování a spojování funkcí reprezentačních a administrativních. A stačí tyto obavy porovnat s podobnou nedůvěrou ve východní části Evropy, abychom pochopili, že se nejedná o nic jiného než o vyrušení z poklidu až archetypálního, o hledání viníka neúspěchu v Gruzii a při nakupování bank státy nebo států bankovními domy. Pokud jde o úřadování, nemusíme se obávat, že se chod bruselského stroje zastaví právě v Praze. Toto perpetuum mobile už dávno čerpá a vyrábí svou energii ze sebe a české honorární prezidentství ho neohrozí ani v nejmenším. Navíc pro třicet tisíc cestovatelů, kteří jsou očekáváni v Kongresovém centru v Praze, ale i na Hluboké, v Luhačovicích a Mariánských Lázních, v Brně, Liberci a Litoměřicích, tedy na místech s méně krvavou historii, než má většina evropských měst a metropolí, budou tato místa dostatečně atraktivní, aby tu dnes trochu šedivějící EU mohla reprezentovat. -zz Mezinárodní politika 1 3

5 Předsednictví Rady Evropské unie jako víceúrovňový proces Jan Karlas Hlavní aktéry předsednictví Rady EU bezpochyby představují vláda předsednického státu a její ústřední instituce pro koordinaci evropských záležitostí. Hlavní rovinu aktivit předsednictví vytváří Rada Evropské unie jako hlavní mezivládní instituce Unie. Přesto však předsednictví nevyhnutelně působí i na několika dalších rovinách integračního procesu. Na nich do jeho působení vstupují i další aktéři. Mezivládní rovina Předsednictví Rady EU vykonává vždy jeden stát s tím, že členské státy se v této funkci každý půlrok střídají. Smyslem předsednictví není dát každému členovi Unie jednou za čas možnost měnit integrační proces co nejvíce k jeho obrazu. Předsednictví má v prvé řadě napomáhat tomu, aby byl rozhodovací proces v Evropské unii nejefektivnější. Při koordinaci rozhodovacího procesu se však předsednické státy také snaží alespoň občas nebo alespoň v některých otázkách využít funkce a nástroje předsednictví k prosazování svých vlastních zájmů. Na mezivládní úrovni Evropské unie stojí předsednictví v čele Rady EU, jakož i Evropské rady (podle Lisabonské smlouvy by však měl Evropskou radu napříště řídit předseda volený na dva a půl roku). Hlavní výzvu pro každé předsednictví vytváří administrativní zajištění činnosti Rady. Jako každá instituce potřebuje i Rada ve svém čele aktéra, který řídí její zasedání, připravuje pro ně podklady a dohlíží nad zpracováním výstupů ze zasedání. Přestože jde o veskrze administrativní funkci, řízení průběhu a způsobu jednání dává předsednictví určitou možnost k tomu ovlivnit i jeho výsledky. Vedle toho se předsednictví stará i o organizační a logistickou přípravu zasedání. Náročnost těchto úkolů vyplývá i z toho, že daný členský stát předsedá všem třem úrovním Rady, tedy zasedáním členů vlád, Výboru stálých představitelů (COREPER) i pracovním skupinám. Zodpovídá přitom i za zajištění koordinace mezi jednotlivými úrovněmi Rady. K dalším rolím předsednictví patří i podíl na vytváření agendy Evropské unie. Své obsahové záměry předesílá každé předsednictví v podobě svého programu. K jeho zveřejňování dochází vždy před zahájením předsednictví. Tento program tradičně obsahuje několik prioritních témat, na něž by se Evropská unie pod vedením předsednictví měla soustředit v následujícím půl roce. Na formování agendy EU se předsednictví podílí i tím, že plánuje schůzky Rady na všech úrovních. Schopnost předsednictví určovat unijní agendu má však svá omezení, která vyplývají z jeho krátkého funkčního období i z toho, že agenda Evropské unie bývá stanovována na poměrně dlouhou dobu dopředu. V některých případech působí předsednictví i jako zprostředkovatel kompromisů mezi členskými státy. Výkon předsednické funkce totiž daný stát předurčuje k tomu, aby ho ostatní členské státy vnímaly jako alespoň částečně nestranného aktéra. I zprostředkování však může posilovat moc předsednictví, neboť díky němu získává ojedinělou míru informací o pozicích jednotlivých aktérů. Zatímco administrativní a organizační podpora působení Rady EU představuje nutný úkol každého předsednictví, řada předsednických zemí výraznějším způsobem neusiluje o vytváření agendy nebo sjednávání dohod. Až vlastní průběh českého předsednictví ukáže, jakým způsobem Česká republika předsednickou funkci pojme. Jako poměrně nový a středně velký členský stát pravděpodobně nebude výrazněji usilovat o zásadnější změny agendy či hledání průlomových dohod. Současně však ze strany 4 Mezinárodní politika

6 představitelů české vlády několikrát padlo, že kromě administrativního působení se bude české předsednictví snažit zanechat na integračním vývoji určitý národní otisk. Co známe již v tuto chvíli, jsou tři hlavní priority českého předsednictví: konkurenceschopnost, energetika a změna klimatu a vnější vztahy spolu s vnitřní bezpečností. Meziinstitucionální rovina Evropské unie Předsednictví nepřichází do kontaktu pouze s dalšími členskými státy, ale též s dalšími institucemi Evropské unie. V prvé řadě se v současnosti každé předsednictví odehrává v rámci institucionálního mechanismu tzv. týmového předsednictví. Výrazně omezené funkční období předsednictví nutilo v minulosti členské státy zabývat se tím, jak zajistit větší kontinuitu působení jednotlivých předsednictví. V roce 2006 proto došlo ke spuštění týmového předsednictví, které sdružuje tři členské státy vykonávající po sobě předsednickou funkci v průběhu osmnácti měsíců. Vedle individuálního programu jednotlivých předsednictví vzniká i společný osmnáctiměsíční program předsednictví týmového. Mezi základní funkce předsednictví patří zastupování Rady vůči Evropské komisi a Evropskému parlamentu. K tomu dochází zejména v rámci legislativních procedur spolupráce a spolurozhodování. Rada EU však vůči oběma institucím předsednictví vystupuje i prostřednictvím neformálních třístranných rozhovorů. Evropskému parlamentu předsednický stát mj. předkládá informace o vývoji v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a vnitřních věcí a spravedlnosti (tzv. druhý a třetí pilíř současné unijní struktury) a konzultuje s ním vývoj v těchto oblastech. S Evropskou komisí předsednictví spolupracuje mj. při vytváření agendy. Vzhledem k výlučné formální pravomoci komise podávat legislativní návrhy v oblasti vnitřního trhu a ekonomických politik (hlavní oblast tzv. prvního pilíře) může předsednictví spoluurčovat agendu v této oblasti pouze na základě spolupráce s ní. S Evropskou komisí se předsednictví dělí i o vnější zastupování Evropské unie. Mezi instituce, s nimiž předsednictví spolupracuje, patří i Generální sekretariát Rady, který předsednictví nabízí technické i odborné zázemí. O sekretariát se předsednictví může opřít při sestavování návrhů dokumentů, pořizování zápisů ze Příprava a výkon předsednictví představují zpravidla především exekutivní záležitost. Ve všech členských státech však existuje určitá míra parlamentní kontroly evropských záležitostí. zasedání, ale i získávání odborných expertiz týkajících se zejména unijního práva. Sekretariát poskytuje předsednictví i logistické centrum pro organizaci zasedání Rady v Bruselu. Rovina domácích institucí Další klíčovou rovinu předsednictví představuje rovina domácích institucí předsednického státu. Do popředí v této souvislosti vystupuje především koordinace mezi jednotlivými vládními institucemi. Stejně jako při obecné koordinaci integrační politiky se modely uplatňované jednotlivými členskými státy při koordinaci předsednictví liší především mírou své centralizace. V některých členských státech sehrává hlavní roli vláda jako kolektivní orgán a její ústřední koordinační instituce (například meziresortní výbor, ministerstvo pro evropské záležitosti, ministerstvo zahraničních věcí, zvláštní zmocněnec pro předsednictví). V jiném modelu dochází k výraznější autonomii jednotlivých ministerstev a (nebo) Stálého zastoupení daného státu v Bruselu. Příprava a výkon předsednictví představují zpravidla především exekutivní záležitost. Ve všech členských státech však existuje určitá míra parlamentní kontroly evropských záležitostí. Do předsednictví se proto zapojuje i národní parlament předsednického státu. Stejně jako při obecné parlamentní kontrole evropských záležitostí podávají vlády svým parlamentům informace o klíčových obsahových bodech a opatřeních souvisejících s předsednictvím. I parlament však reprezentuje předsednickou zemi navenek, neboť v době předsednictví řídí Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) a společná setkání jednotlivých výborů parlamentů členských zemí. V českém mechanismu pro koordinaci předsednictví budou stejně jako v každodenní koordinaci evropských záležitostí plnit klíčovou roli meziresortní Výbor pro EU, místopředseda vlády pro evropské záležitosti a jeho útvar a částečně též Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Dojde však patrně i k určitému autonomnímu působení jednotlivých ministerstev. Výkonu předsednictví se bude účastnit i prezident republiky. Podstatná bude v tomto směru dohoda o rozdělení reprezentace České republiky jako předsednického státu mezi prezidenta a vládu. Český parlament průběžně získává o přípravách předsednictví informace. Předsednictví a veřejný prostor Přípravy českého předsednictví ukazují, že do jeho aktivit se mohou zapojit i regiony. Připravuje se uskutečnění několika setkání Rady EU konajících se v České republice mimo Prahu. Setkání různých sektorových formací Rady proběhne na Mezinárodní politika 1 5

7 příklad v Ostravě, Brně nebo Olomouci. I v dalších městech však dojde k unijním setkáním v podobě pracovních schůzek a konferencí na nižší úrovni. Český případ odhaluje rovněž význam, který při předsednictví mohou sehrávat jednotlivé politické strany. Součást příprav předsednictví tvořila i diskuse o možné dohodě o toleranci vlády ze strany hlavní opoziční strany (ČSSD) v době předsednictví. Stabilita vnitropolitické scény se tedy zdá být natolik zásadní okolností předsednictví, že kvůli ní politické strany jednají o dohodě, která by jinak byla těžko představitelná. Různí pozorovatelé politického dění se také poměrně intenzivně zabývali úvahami nad tím, do jaké míry může průběh předsednictví ovlivnit ztráta hlavní vládní strany (ODS) v senátních a krajských volbách dva měsíce před předsednictvím a její možné důsledky. Vláda se v průběhu předsednictví musí zabývat také jeho prezentací vůči domácí veřejnosti. K zajímavé otázce se dostáváme v souvislosti s tím, jaký význam veřejnost předsednictví přisuzuje a zda předsednictví může nějakým způsobem ovlivnit postoj k integračnímu projektu jako takovému. Například Petr Kaniok ve své nedávné stati zabývající se touto problematikou tvrdí, že předsednictví se do postojů veřejnosti k integraci výrazněji nepromítá (viz Petr Kaniok, Předsednictví Evropské unie: Billboard pro evropskou integraci?, Mezinárodní vztahy 2/2008). Stejně tak podle jeho výzkumu předsednictví nezvyšuje ani informovanost občanů o integraci. Kaniok však zároveň zjistil, že k určitému nárůstu podpory integrace a informovanosti o ní může docházet v případě předsednictví, která jsou vnímána pozitivně. To by znamenalo, že zvládnutí komunikační stránky předsednictví je podmíněno zvládnutím předsednictví jako takového. (psáno k ) Jan Karlas je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Zahraniční politika Evropské unie: vnější dimenze vnitřních problémů a dilemat Vít Střítecký V rámci výkonu předsednické funkce v Radě Evropské unie bude Česká republika koordinovat také zahraničněpolitické působení Evropské unie. Přestože zahraniční politika EU je vnímána jako doména velkých států, některá předsednictví menších států se často ukázala jako vhodná pro vyjednávání dílčích konkrétních a spíše méně viditelných kroků. Priority České republiky v této oblasti jsou definovány relativně skromně. Není však zcela vyloučeno, že právě zahraniční politika se stane jakkoli nechtěným hlavním prubířským kamenem českého předsednictví. Od koordinace ke spolupráci Zahraničněpolitická dimenze byla od samých počátků součástí prohlubující se evropské integrace. Státy sdružené v prvních integračních uskupeních, která byla motivována především ekonomickou spoluprací, si brzy uvědomily, že nedostatečná koordinace v oblasti zahraniční politiky komplikuje rozvíjející se vnější obchodní vztahy. V průběhu 60. a 70. let se tak postupně rozvinuly nástroje diplomatické koordinace založené na sdílení informací a záměrů, jež měly 6 Mezinárodní politika

8 vést k agregaci zájmů zvyšující efektivitu vnějších politik. Postupné prohlubování politické dimenze evropské integrace přirozeně zasáhlo i oblast vnějších vztahů. Z diplomatické koordinace se postupně vyvinula institucionalizovaná zahraničněpolitická spolupráce, jež byla stvrzena v polovině 80. let Jednotným evropským aktem a poté Maastrichtskou smlouvou zakládající Evropskou unii. Rozpad bipolární blokové struktury z období studené války otevřel prostor pro aktivnější zapojení rozšiřující se Evropské unie do mezinárodní politiky. Tento krok vyžadoval zaměřit se na dvě klíčová témata, která jsou stejně aktuální i dnes. Jde o koordinaci a koherenci vnějších politik Evropské unie. V této souvislosti je třeba připomenout, že zahraniční politika EU nezahrnuje pouze Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (EBOP), které jsou součástí druhého pilíře, ale také další politiky s vnější dimenzí, jako jsou například obchodní a rozvojová politika, rozšiřování či humanitární pomoc, nad nimiž bdí Evropská komise v rámci spravování prvního pilíře. Zmíněné téma koordinace se poté týká způsobů, jakými spolu komunikují, případně spolurozhodují jednotlivé instituce fungující na mezivládním či komunitárním principu. Druhé téma pak souvisí se snahou odstraňovat protichůdné tendence, a naopak podporovat vzájemnou komplementaritu všech politik s vnější dimenzí. Reformní kroky dotýkající se těchto dvou témat provázely Evropskou unii po celou dobu její existence a některé významné změny obsahuje i v těchto dnech tolik diskutovaná Lisabonská smlouva. Těmi nejvýznamnějšími jsou vytvoření funkce Vy- kontextu se začala koncem 90. let rozvíjet již výše zmíněná Evropská bezpečnostní a obranná politika. Po deseti letech existence se tato politika i přes více či méně úspěšné vytvoření plánovacích a strategických kapacit a bojových konceptů sil rychlé reakce a tzv. bojových uskupení (battle groups BG) nachází ve značné krizi a někteří analytici začínají o ní hovořit jako o uzavřené kapitole. Především kvůli Francii se Evropská bezpečnostní a obranná politika stala jednou z priorit francouzsko-česko-švédské předsednické trojky, a proto je vhodné podívat se na problémy EBOP trochu detailněji. Evropskou vojenskou emancipaci zcela zásadně limituje fakt, že obranné rozpočty drtivé většiny evropských zemí v posledních letech klesají. Evropští spojenci tak často mají reálný problém po technické i personální stránce dostát svým závazkům v rámci NATO a vyčlenění sil pro evropské operace se tak stává nemyslitelným. Navyšování evropských obranných rozpočtů stejně tak jako větší vojenské angažmá evropských vojáků je také politicky ve většině členských zemí EU neprůchodné. Pro ilustraci je dobré připomenout, že Francie, která tradičně hledá alternativu k dominanci transatlantického spojenectví, měla před předsednictvím v oblasti Evropské bezpečnostní a obranné politiky značné ambice. Francouzské plány obsahovaly snahy o prohloubení vojenské spolupráce ve výzkumu a vývoji či tréninku a vzdělávání vojenských kádrů, mnohem hmatatelněji se však týkaly vyzkoušení výše zmíněných bojových uskupení v rámci společného cvičení, či dokonce společné vojenské akce. Nasazení těchto jednotek však naráží jak na praktické problémy, tak i na nemožnost dosažení politického konsenzu členských zemí na způsobu jejich uplatnění. Také první reálné zkušenosti jako například účast polských vojáků v misi EUFOR DR Kongo ukazují, že budoucnost čistě evropských dalekých a dlouhodobějších vojenských misí je krajně nejistá. Druhým souvisejícím problémem je spolupráce Evropské unie a NATO. Aniž bychom nutně museli dávat za pravdu skeptikům, podle nichž jsou snahy v rámci EBOP zbytečným duplikováním kapasokého představitele Unie pro zahraniční věci (vysoký představitel) a vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (služba). Funkce Vysokého představitele jako instituce koordinující zahraniční politiku Evropské unie a zastupující EU navenek není Zahraničněpolitická dimenze byla od samých počátků součástí prohlubující se evropské integrace. Z diplomatické koordinace se postupně vyvinula institucionalizovaná zahraničněpolitická spolupráce, jež byla stvrzena v polovině 80. let Jednotným evropským aktem a poté Maastrichtskou smlouvou zakládající Evropskou unii. nová. Podle Lisabonské smlouvy by se však Vysoký představitel měl zároveň stát místopředsedou Komise, což by mělo vést k dalšímu posílení koordinace a koherence vnější politiky Unie. Podoba a fungování služby při formulování i implementaci zahraniční politiky jsou zatím velmi nejasné. V souvislosti s formulováním bude velmi záležet na velikosti služby a jejím ukotvení mezi Komisí a Evropskou radou. V oblasti implementace se zdá být pravděpodobné, že by personál služby převzal dosavadní zastoupení Komise ve třetích zemích, čímž by z těchto úřadů mohly vzniknout ambasády Evropské unie. V závislosti na dalším osudu Lisabonské smlouvy lze předpokládat, že tato interní témata týkající se zahraničněpolitického působení se budou v Unii v dalších měsících projednávat. Evropská unie jako mocnost? Doposud jsme mluvili především o vnitřním institucionálním základu, na kterém stojí zahraniční politika Evropské unie. S proměnami po konci studené války však začalo být zjevné, že chce-li se EU stát relevantním aktérem mezinárodního systému, bude muset vybudovat také síly, jejichž prostřednictvím bude schopna sama vynucovat své zásadní zájmy vtělené do tzv. petersberských cílů, mezi něž patří humanitární a záchranné mise či mise k udržení a nastolování míru. V tomto 2009 Mezinárodní politika 1 7

9 Tři tváře zahraniční politiky Evropské unie: Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci Javier Solana, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a evropská komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Evropská unie cit NATO, je třeba říci, že tato spolupráce dlouhodobě nefunguje. Na vině je především (nikoli však pouze) kyperský problém, který proti sobě staví dva členy organizací Řecko a Turecko. Spolupráce mezi NATO a Evropskou unií však nefunguje ani na operační úrovni. Podle velmi komplikovaně a dlouho dojednávaných mechanismů tzv. Berlin plus funguje pouze jedna operace (ALTHEA v Bosně a Hercegovině) a žádná další na této bázi podle všeho už fungovat nebude. Na druhou stranu je však třeba říci, že v této oblasti učinilo jistý pokrok francouzské předsednictví, které navrhlo způsoby, jak obcházet obecnější politické problémy, které komplikují fungování nižších operačních úrovní. Právě tuto agendu Česká republika zcela jistě po Francii zdědí. Ještě významnějším tématem by se však mohlo stát dokončení revize Bezpečnostní strategie EU. Dosavadní strategie z roku 2003 je všeobecně považována za relevantní strategický dokument, nicméně překotný vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí, ale i vývoj v Evropské unie samé, vyžadují určitou aktualizaci. V posledních měsících probíhají v Unii intenzivní jednání, jejichž prozatímním výsledkem se zdá být, že nevznikne strategie nová, nýbrž že dojde k doplnění dosavadní strategie z roku Předsednictví a zahraniční politika Předchozí řádky již naznačily možnou agendu, která by se mohla na půdě Evropské unie v době českého předsednictví objevit, ale také problémy, které lze v oblasti zahraniční politiky identifikovat. Vnější vztahy EU jsou však z hlediska agendy poněkud specifickou oblastí. Tato specifičnost není dána pouze výše zmíněnými problémy a dilematy, ale především vysokou mírou nepředvídatelnosti agendy. Klíčovou funkcí předsednického státu je tak schopnost rychle zareagovat na neočekávanou událost ve světě, koordinovat vytváření společných stanovisek a tato stanoviska poté za Evropskou unii tlumočit a dohlédnout na jejich implementaci. Pro příklad není třeba chodit daleko. Francouzské předsednictví bylo oproti plánům velmi zaměstnáno srpnovou válkou v Gruzii a dojednáváním mírové dohody mezi Moskvou a Tbilisi. Mezinárodní krize typu konfliktu v Gruzii je skutečným testem předsedající administrativy. Jak velmi dobře ukázaly srpnové události, členské státy zdaleka nemluví jedním hlasem, nicméně úkolem předsednického státu je intervenovat do konfliktu za celou Evropskou unii. Agenda v rámci zahraniční politiky se tak do značné míry může v rozporu s jakýmikoli plány stát reaktivní, a může dokonce zcela dominovat všem předsednickým aktivitám. I v takovém případě však dojde na očekávané události. Z hlediska nadcházejícího půl roku se jako nejvýznamnější jeví dva pravidelné summity se světovými 8 Mezinárodní politika

10 mocnostmi. Zajímavost summitu EU USA nepochybně spočívá v první konfrontaci s plány a vizemi administrativy nového amerického prezidenta Obamy. Mnohem významnější a politicky citlivější by však mohl být summit EU Rusko. Hodnocení ruské domácí, a především pak zahraniční politiky se v poslední době zhoršují a otazníky budí ambiciózní reforma vojenských sil, která je štědře dotována rostoucími výdaji na obranu. Na druhou stranu, jak znovu ukázaly srpnové události v Gruzii, vztah k Rusku je jedním z nejrozporuplnějších témat zahraniční politiky Evropské unie, která zahrnuje nesmlouvavé radikální kritiky (Polsko, Litva), strategicky pragmatické zastánce (Německo, Francie, Itálie, Španělsko) či nepokryté zastánce (Kypr, Řecko). Politika vůči Rusku má celou řadu zásadních implikací, z nichž je třeba zmínit alespoň otázku energetické bezpečnosti. Na ruskou politiku Evropské unie však přímo naráží také jedna z geografických priorit, kterou si Česká republika pro předsednictví vytyčila. Vedle západního Balkánu je to východní Evropa, tedy země bývalého SSSR, kam se dnes s patrnou vehemencí upírá znovuzrozený ruský mocenský zájem. Poslední českou prioritou pak je posilování transatlantické vazby. Tato zaběhnutá poněkud vágní fráze může získat reálnější obsah například při již zmíněných jednáních o posunech v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Celkově lze říci, že třebaže byla česká interní debata o prioritách přínosná, při hodnocení předsednictví v oblasti zahraniční politiky nepůjde o naplnění jakkoli skromně definovaných priorit, ale o administrativní zvládnutí očekávaných, a především pak možných neočekávaných událostí. Vít Střítecký je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Církve, konkrétně členské a přidružené církve Ekumenické rady církví (ERC), se v listopadu 2007 na Valném shromáždění ERC shodly, že se předsednictvím budou aktivně zabývat, a ustavily k tomu zvláštní komisi. Motivů pro takové rozhodnutí bylo hned několik. Hana Volná Církve a předsednictví České republiky v Evropské unii Jak hlásá mimo jiné reklamní spot Evropě to osladíme, od ledna do června předsedá Česká republika Evropské unii. Přesněji řečeno, od ledna do června předsedá vláda ČR (zastupovaná premiérem či příslušným resortním ministrem) Radě Evropské unie, jedné ze tří hlavních institucí EU. Co s tím mají společného církve? Po událostech z 11. září 2001 v Evropské unii vzrostla pozornost věnovaná náboženstvím a jejich vztahu k politice. To se odrazilo i v zakotvení otevřeného, pravidelného a transparentního dialogu EU s náboženstvími a církvemi jak v návrhu Evropské ústavní smlouvy, tak po jejím od Mezinárodní politika 1 9

11 mítnutí v návrhu Lisabonské smlouvy. Zejména současný předseda Evropské komise José Barroso ducha tohoto článku již naplňuje, když pravidelně pořádá setkání s představiteli evropských křesťanských církví i dalších náboženství, zejména islámu, a probírá s nimi nejen tradiční téma mezináboženského a mezikulturního dialogu, ale také palčivé otázky migrace, demografického vývoje či změny klimatu. Další důvod pak spočívá v načasování českého předsednictví. Během něj totiž bude končit pětileté volební období současného Evropského parlamentu i mandát nynější Evropské komise. A občanům všech členských zemí EU se počátkem června 2009 naskytne příležitost zvolit evropské poslance na dalších pět let. V souvislosti s tímto aktem, ale i s probíhající ratifikací Lisabonské smlouvy, se opět oživuje otázka budoucího směřování Ev- ropské unie a vztahu unijních institucí a občanů. Církve, jako součást občanské společnosti, zde mohou pomoci zprostředkovávat podněty z občanské sféry vůči institucionální základně Unie. S tím souvisí další důvod pro aktivní zapojení českých církví do příprav českého předsednictví. Církve totiž s institucemi Evropské unie již z vlastní iniciativy a soustavně komunikují, a to prostřednictvím svých evropských sdružení, a zejména jejich bruselských kanceláří. Na straně římskokatolické církve je to Komise biskupských konferencí zemí Evropských společenství (COMECE), protestantské a pravoslavné církve reprezentuje Konference evropských církví (KEK), konkrétně její Komise pro církev a společnost (CSC KEK). Tyto církevní asociace vedou po léta dialog s institucemi Evropské unie o tématech společného zájmu, a to i s konkrétními dopady na unijní legislativu. Právě tento dialog COMECE a KEK zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem začaly svými aktivitami vhodně doplňovat církve v aktuálních předsednických zemích o kontakty s předsednictvím Rady EU. Velmi aktivní v tomto směru byly zejména církve v Rakousku a Finsku (předsednictví v roce 2006) a následně v Německu (2007). Konkrétní služba ve společnosti Církve v České republice se tedy pokusily navázat na všechny tyto linie dialogu. Zároveň byly vedeny vědomím svého postavení (a aktuálního mediálního obrazu) v české společnosti. Svým příspěvkem k českému předsednictví v Radě EU chtějí církve v České republice totiž mimo jiné prakticky ukázat, že církve, to není zdaleka jen otázka restituce majetku ale také, a zejména poslání ke konkrétní službě ve společnosti. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso si pravidelně vyměňuje názory s představiteli různých církví. Snímek zachycuje jeho setkání se zástupci Konference evropských církví (KEK). Evropská unie 10 Mezinárodní politika

12 Komise, kterou Ekumenická rada církví pro přípravu předsednictví ustavila, začala aktivně pracovat počátkem roku 2008 za účasti zástupců deseti členských a pozorovatelských církví ERC. Jejím úkolem bylo identifikovat témata církví pro předsednictví a v návaznosti na ně také příslušné aktivity, a to se zohledněním všech výše naznačených rovin ve vztahu k české vládě a české společnosti, specificky dovnitř českých církví, ale také ve vztahu a v návaznosti na aktivity evropských církevních asociací a s vědomím konkrétního současného směřování Evropské unie. Sociální a ekologická dimenze Komise pozorně studovala předběžný program české vlády, který byl od podzimu 2007 veřejně k dispozici. Prvním návrhem Komise pro ERC bylo, aby církve vyšly ze stejného motta jako česká vláda: Evropa bez bariér. Ovšem zatímco vláda pod tímto mottem sleduje zejména překonání přetrvávajících bariér mezi starými a novými členskými zeměmi Evropské unie (obzvláště v podmínkách pro volný pohyb pracovních sil) a pokračování v liberalizaci vnitřního trhu Unie, církve se zaměřily na komplementární pohled, totiž na bariéry vnímané z pohledu občanské společnosti. Proto také program církví pro předsednictví byl nazván Příspěvek církví k otevřené občanské společnosti. Bariéry a jejich překonávání sleduje ve dvou základních dimenzích: v dimenzi sociální ve smyslu základních vztahů ve společnosti (zde jsou osloveny otázky rodiny, vzdělávání, diakonie a marginalizace) a v dimenzi ekologické, která postihuje základní prostředí ve společnosti v širokém smyslu (zde jde jak o ochranu životního prostředí a šetrné zacházení s energetickými zdroji, tak o celkově alternativní, antikonzumní životní styl a základní lidská i náboženská práva). Komise dále navrhla, aby tyto bariéry byly pojmenovány v publikaci, která bude během předsednictví prezentována jak českým, tak zahraničním partnerům a aby zároveň církve představily příklady svého praktického úsilí o překonávání těchto bariér. Publikace v česko-anglic- kém provedení, doplněná multimediálním CD, je k dispozici na stránkách Ekumenické rady církví (www.ekumenickarada.cz). Církve zároveň vstoupily do dialogu o předsednictví s vládou, jmenovitě s Útvarem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (MVEZ). Došlo k výměně názorů na vzájemné tematické průniky a možnosti spolupráce v přípravě i během předsednictví. Zástupci MVEZ se zúčastnili několika akcí církví k předsednictví a přijali také delegaci švédských církví při jejich podzimní návštěvě České republiky. České církve navázaly s církvemi ve Švédsku, tedy v zemi, která předsednictví od České republiky převezme, oboustranně inspirativní dialog. V publikaci českých církví jsou prezentovány také priority švédských církví pro předsednictví Švédska ve druhé polovině roku V jednání je účast švédských křesťanů na akcích českých církví během předsednictví, a naopak. Dá se říci, ze švédské církve disponují širší institucionální a personální základnou pro oblast evropských záležitostí, mají mnohem snazší přístup ke své vládě a také zkušenosti s jedním švédským předsednictvím v minulosti; zatímco církve v České republice se projevují jako odvážnější a tvořivější v pojetí svého příspěvku k předsednictví a do vzájemného dialogu vnášejí více neotřelých podnětů. Komise a jejím prostřednictvím vedení Ekumenické rady církví se také snaží předávat základní informace o předsednictví dovnitř církví. K tomu posloužil mj. Studijní den ERC o předsednictví na jaře 2008, na němž vedoucím představitelům jednotlivých církví téma předsednictví z různých stran přiblížili členové Komise pro církev a společnost a také zástupce MVEZ. V rámci celonárodní pouti na Říp u příležitosti státního svátku 28. října pak komise představila základní témata církevního příspěvku k předsednictví a zís- Církve s institucemi Evropské unie již z vlastní iniciativy a soustavně komunikují, a to prostřednictvím svých evropských sdružení, a zejména jejich bruselských kanceláří. kávala reflexe účastníků pouti k mottu Evropa bez bariér. Nelze zapomenout ani na spolupráci s Komisí pro církev a společnost: kromě účasti zástupců CSC na jednom ze sezení Komise a na Studijním dnu k předsednictví jde především o iniciování kontaktů a výměny zkušeností mezi církvemi z minulých, současných i nadcházejících předsednických zemí. Předseda CSC také přiblížil v publikaci českých církví historii a náplň dialogu církví s Evropskou unií. Během českého předsednictví zamýšlejí církve z podnětu Komise ERC několik akcí, které by měly podporovat aktivní prezentaci církevního příspěvku k předsednictví a opět propojit různé roviny, k nimž se církevní aktivity vztahují. Reprezentativní akcí bude tradiční setkání zástupců COMECE a KEK s představiteli církví a vlády předsednické země, v případě České republiky se zástupci České biskupské konference a ERC a s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. Na ně naváže seminář o překonávání bariér v sousedských vztazích, na němž bude mj. prezentován společný projekt Českobratrské církve evangelické s Evangelickou církví Německa na pomoc obětem obchodu s lidmi v česko-německém pohraničí. Studijní den Ekumenické rady církví na jaře 2009 bude věnován tématu Eko-teologie neboli odpovědnosti křesťanů za stvoření, které souzní s prioritním tématem švédské vlády i církví (a také celé Evropské unie, resp. celého mezinárodního společenství), jímž je klimatická změna a příprava postkjótského summitu v Kodani v prosinci Největší akcí církví u příležitosti předsednictví (a voleb do Evropského parlamentu) bude Den otevřených kostelů na Den Evropy 9. května O přípravě všech uvedených akcí budou zájemci informováni prostřednictvím Ekumenické rady církví a její webové prezentace Mezinárodní politika 1 11

13 Překonávat bariéry i po skončení předsednictví Podobně jako církve v České republice svým aktivním zapojením do českého předsednictví navazují na předchozí sítě souvislostí, tak se také snaží svůj příspěvek neomezovat jen na šest měsíců českého předsedání Radě EU. Například publikace církví vydaná u příležitosti předsednictví může posloužit jako malá encyklopedie církevních aktivit dlouhodobě. Církve chtějí rovněž pokračovat v navázaném dialogu s vládou o evropských a občanských záležitostech. Také ve vztahu k občanské společnosti církve doufají v prohloubení vzájemného poznání a důvěry. Jednu ze dvou základních výzev svého zapojení do příprav předsednictví pak příslušná Komise ERC spatřuje v dialogu Ekumenické rady církví a jejích členských církví na straně jedné a České biskupské konference, resp. římskokatolické církve, na straně druhé. Druhou závažnou výzvou pak je vztah institucí a veřejnosti, s jehož dialogickým zformováním se potýká nejen Evropská unie ve vztahu k občanům členských zemí či vláda České republiky ve vztahu k českým občanům, ale také vedení církví a církevní struktury (včetně Komise ERC pro přípravu předsednictví) ve vztahu ke křesťanstvu i k celé společnosti. Zvládnutí těchto dvou výzev bude rozhodující pro úspěšnost celkového úsilí při překonávání bariér během českého předsednictví i za jeho horizontem. Hana Volná je předsedkyní Komise Ekumenické rady církví pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU, do níž ji nominovala Českobratrská církev evangelická. České předsednictví v Radě Evropské unie z pohledu podnikatelů Pro vládu je předsednictví unikátní možností, jak se pokusit otevřít na evropské úrovni témata, která jsou pro ni důležitá. Každé předsednictví je pochopitelně ovlivněno dobou, v níž probíhá, a některá témata v evropské agendě jsou tedy již daná. Tak je to nyní například v případě složité finanční situace ve světě, která nastoluje úkol stabilizace ekonomiky Evropské unie a eurozóny. Důležité nyní bude rychle implementovat evropský plán obnovy European Recovery Plan, jenž by měl kombinovat fiskální pobídky se strukturálními reformami. Slibné priority Priority českého předsednictví předložené vládou jsou pro české podnikatele příznivé. Představitelé Hospodářské komory České republiky byli konzultováni na zasedáních Výboru Rady hospodářské a sociální dohody pro EU, a mohli tedy na tvorbě priorit participovat. Hlavní priority českého předsednictví, tzv. 3E ekonomika, energetika a Evropa Marta Vojtová Předsednictví Radě Evropské unie je pro naši zemi jedinečnou příležitostí sdělit celému světu, kdo jsme a jaké jsou naše priority, schopnosti a postoje. Půl roku v čele Evropské unie pro nás představuje šanci zvýšit naši prestiž v Evropě a podpořit image země ve vztahu k zahraničí. Pokud bude předsednictví úspěšné, může se stát pro všechny české podniky dobrou reklamou a potvrdit naše postavení stabilního a důvěryhodného obchodního partnera. To by prospělo podnikatelskému prostředí zvýšením důvěry investorů a rozvojem obchodních kontaktů. a svět (Economy, Energy, External Relations), jsou pro podnikatele skutečně slibné. Důležitým aspektem ekonomické priority je politika malých a středních podniků (MSP). Na vrcholné evropské úrovni by představitelé České republiky měli prosazovat témata týkající se především podpory malých a středních podniků a živnostníků. Jedná se hlavně o náležitou implementaci tzv. Small Business Act for Europe Evropského aktu pro malé podniky souboru legislativních i nelegislativních opatření v oblasti zjednodušování regulace, omezování administrativní zátěže podnikání a lepšího přístupu MSP k programům Společenství. Dále se během našeho předsednictví bude jednat o odstraňování přetrvávajících bariér na vnitřním trhu Evropské unie, zejména v rámci volného pohybu služeb a pracovníků. Je nutné docílit správné implementace směrnice o službách, dále zlepšení podmínek pro transfery a zadávání veřejných zakázek, zlepšení patentového systému v Evropě apod. 12 Mezinárodní politika

14 V oblasti konkurenceschopnosti a otevřenosti Evropy se Hospodářská komora České republiky zcela ztotožňuje s důrazem na prosazování čtyř základních svobod v rámci Evropské unie (volnost pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu) a liberální obchodní politiky. Tyto priority jsou plně v zájmu České republiky jako malé exportně orientované ekonomiky. Česká vláda by měla v rámci předsednictví zdůrazňovat dva pilíře konkurenceschopnosti: Zaprvé inovativní prostředí, tj. podporu výzkumu a vývoje. Jedním z indikátorů je například patentová aktivita, kdy ve Spojených státech bylo v roce 2005 registrováno 350 tisíc patentů, zatímco na Evropském patentovém úřadě 60 tisíc a v Německu 58 tisíc. Stejně tak ve výdajích na vzdělávání, výzkum a vývoj Evropské unie za Spojenými státy trvale zaostává. Zadruhé zlepšení podnikatelského prostředí. V České republice je 49 procent všech předpisů původem z Evropské unie. Trend zvyšování administrativní zátěže je nutné nejen zastavit, ale především dlouhodobě zvrátit. Speciální pozornost si zaslouží také malé a střední podniky, které tvoří základnu hospodářství, a zejména zaměstnanosti. Pro ně by snížení administrativní zátěže mohlo mít největší přínos. Jako velkou příležitost pro české předsednictví vidíme možné kroky v oblasti Významnou roli by české předsednictví mohlo sehrát v posílení evropské perspektivy postjugoslávských států. Stabilita západního Balkánu je nesmírně důležitá pro bezpečnost a prosperitu celé Evropské unie. energetické politiky. Rostoucí ceny energií zvyšují firmám náklady a snižují jejich konkurenceschopnost. Současné energetické koncepce České republiky a Evropské unie jsou však nedostatečné a tomuto vývoji nevyhovující. Alternativní zdroje energetické potřeby prozatím plně nepokryjí, a je tedy nutné adekvátně využívat zdroje dostupné, což by Česká republika z pozice předsednictví měla prosazovat. Klíčovými projekty v oblasti energetiky, jež je třeba rozpracovat, jsou využívání jaderné energie, propojování rozvodných soustav, rozvoj evropského trhu energií a zabezpečení dodávek energetických surovin. Podpora partnerství s východní Evropou Vzhledem ke klesající poptávce v zemích Evropské unie je pro české exportéry logická orientace na východní trhy. Díky důvěře, jíž se Česká republika v zemích východní Evropy těší, mají čeští exportéři v těchto zemích jistou konkurenční výhodu oproti těm ze starých členských zemí Unie. Podporujeme proto návrh na vytvoření nové platformy vztahů s těmito zeměmi formou Východního partnerství, k jehož ustavení dojde v průběhu českého předsednictví. Významnou roli by české předsednictví mohlo sehrát v posílení evropské perspektivy postjugoslávských států. Stabilita západního Balkánu je nesmírně důležitá pro bezpečnost a prosperitu celé Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že budování evropské perspektivy západních balkánských států by mělo zůstat jednou z hlavních položek agendy Evropské unie. Posílení vzájemného obchodu s Českou republikou by se vyplatilo všem zúčastněným. Priority nejen českých, ale i evropských podnikatelů zdůrazní 16. kongres EURO- CHAMBRES Evropské asociace obchodních a průmyslových komor, který se koná v květnu roku 2009 v Praze. Mottem kongresu, jejž bude hostit Hospodářská komora České republiky, je v návaznosti na motto českého předsednictví Podnikání bez bariér. Bude se věnovat podpoře internacionalizace podnikání a přístupu k financím v době finanční krize. Kongres se bude zabývat otázkami zásadními pro evropskou konkurenceschopnost, jako jsou podpora inovací (jak mohou podnikatelé komercionalizovat výzkum, tvořivost a nápady v době turbulencí) nebo energetické výzvy (snížení emisí, podíl obnovitelných zdrojů v energetice a snížení spotřeby). Velkým přínosem jak pro podnikatele, tak pro občany by bylo, kdyby se české vládě na poli evropské diplomacie podařily byť mírné posuny v daných oblastech, například omezení administrativní zátěže či zvýšení konkurenceschopnosti na energetickém trhu. Dopad českého předsednictví bude v každém případě středně- až dlouhodobý, přejeme si nicméně, aby co nejvíce přispělo k posílení ekonomické pozice celé Evropské unie. Marta Vojtová pracuje v oddělení evropských záležitostí Hospodářské komory České republiky Mezinárodní politika 1 13

15 Unie není společnost s ručením omezeným Zdeněk Málek Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na české předsednictví dlouhodobě připravovala. Využila k tomu především svého multidisciplinárního Evropského integračního týmu vytvořeného ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, jenž zpracovává pro rozhodovací orgány ČMKOS řadu důležitých podkladů, námětů a návrhů konkrétních iniciativ. Jen ve stručnosti uvedu, že jsme mj. uspořádali ke zkušenostem s přípravou a průběhem předsednictví semináře s německými i francouzskými kolegy. V rámci tzv. odborového tria jsme ve spolupráci s odbory Francie a Švédska přijali společné stanovisko těchto odborů k osmnáctiměsíčnímu programu předsednictví Francie, ČR a Švédska a toto prohlášení bylo předáno i české vládě. Dvanáctého prosince 2008 se konalo pražské zasedání předsedů odborů visegrádských zemí, na jehož agendě byla kromě současné krize i problematika priorit českého předsednictví. ČMKOS svá stanoviska tlumočila i na jednáních tripartitní Rady hospodářské a sociální dohody i v mechanismech České republiky pro evropskou integraci, kde jsou zastoupeni sociální partneři. Na české předsednictví budou, jak je již dlouhodobou tradicí, aktivně reagovat i evropské odbory (Evropská odborová konfederace, jíž jsme se stali členy již v polovině 90. let a jež sdružuje na 60 milionů členů, tedy i voličů) a v této souvislosti jsme požádali předsedu vlády České republiky, aby začátkem ledna 2009 převzal od jejích vedoucích představitelů memorandum Evropské odborové konfederace k našemu předsednictví. Takto by bylo možné dále pokračovat. Co je však podstatné, ČMKOS si vždy přála, aby se české předsednictví Radě EU stalo záležitostí celé naší země a všech jejích občanů. Stejně tak si přála, aby již samotné přípravy našeho předsednictví posílily prestiž naší země, a tím i všech složek její občanské společnosti mezi ostatními členskými zeměmi Evropské unie. Soudíme, že tato příležitost však nebyla využita, a pozitivní očekávání průběhu českého předsednictví jsou nejen podle nás ohrožena. Proč? Pochopit složitost Evropské unie Hodně napovídá provádění reformních opatření v naší zemi. Nehledal-li se v těchto klíčových otázkách včasný a trvalý celospolečenský konsenzus, musí nás to varovat, že ho vláda stěží bude schopna dosahovat ve společenství 27 států, natož při možném urovnávání stále častěji propukajících regionálních konfliktů. Tím se dotýkáme zásadní otázky schopnosti české vlády rozpoznat příčiny dění toho, co jí není vlastní, a k čemu, jak se ukazuje, její reflexe nestačí. Mít takovou schopnost, ustála by možná volební říjnový měsíc s jinými výsledky. Obávám se, že totéž se týká i Evropské unie. České vládě již bylo v Bruselu otevřeně řečeno, že Evropská unie není prostou s.r.o. Je to složitý živoucí organismus a stejně mnohostranný je i proces evropské integrace. Není jen o byznysu a dumpingovém prosazování vlastních zájmů podle hesla ožebrač svého souseda, ale také o lidech a jejich osudech. Musí zůstat tím, co jednou jeden náš politik (evidentně jiného ražení než současná vláda) nazval prostorem ve světě, kde se stále dá svobodně dýchat a důstojně žít. Bude naše předsednictví tuto představu Evropské unie bránit a dále rozvíjet? 14 Mezinárodní politika

16 Troufám si říci, že předsednictví, jehož východiska a priority nebyly v době jejich tvorby konzultovány se sociálními partnery ani s opozičními stranami, ani s širokou občanskou společností, nebude. Toto předsednictví, v ideologickém zajetí liberalizace, deregulace a privatizace nebude o upevňování a rozvíjení participativní demokracie v Unii. Nebude ani o rozvíjení evropského sociálního modelu, založeného na upevňování lidských, tedy i sociálních, zaměstnaneckých a odborových práv. Zajisté nebude ani o stále hlasitěji vyslovované výzvě, aby právě sociální práva neboť lidé nejsou zbožím byla nadřazena úzce konkurenčním pravidlům evropského jednotného trhu. Nebude ani o snahách udržet kvalitu, dostupnost a finanční přístupnost služeb veřejnému zájmu, spíše naopak, bude dalším pokusem o jejich komercializaci a prosazení problematického principu země původu, jenž by v konečném výsledku ohrožoval i u nás dosud platné standardy zaručující bezpečnost a další aspekty těchto univerzálních služeb. Očekávat nelze ani podporu návratu ke třem pilířům bývalé Lisabonské strategie, jež byla původně koncipována v ekonomické, sociální a environmentální rovnováze. Možná, že v duchu nebezpečné taktiky počkejme, jak se vše vyvine nebude ani o dostatečné snaze hledat pevnou koordinovanou pozici a pro všechny členy EU závazná konkrétní společná opatření členských zemí Unie, jež by komplexně řešila důsledky současné krize, a to přes vědomí, že zaměstnanci tuto krizi nezavinili, ani za ni nenesou odpovědnost. Pokud bude o Lisabonské smlouvě, pak v českém vydání zřejmě s pominutím historické zkušenosti, že nejniternějším smyslem vytváření společného evropského prostoru vždy bylo udržení míru a rozvoj demokratických společností cestou stálého sociálně ekonomického růstu. Toto poučení platí aktuálně i dnes a naše předsednictví, konané v mimořádně složité ČMKOS si vždy přála, aby se české předsednictví Radě EU stalo záležitostí celé naší země a všech jejích občanů. a dramatické době, má ojedinělou možnost na ně opětovně a důrazně upozornit. Správný lídr v dobách krize? Totéž platí o možnosti jeho využití ke společnému ovlivňování globalizačního procesu tak, aby co nejrychleji začal sloužit všem, místo dosavadní kumulace finanční, ekonomické a dalších druhů krizí (potravinové, energetické apod.) v řadě regionů světa, jež nevyhnutelně nutí jejich hladovějící a chudé obyvatele k prudce rostoucí migraci s jejími stále výbušnějšími důsledky. Bude však o to české předsednictví z vlastní iniciativy a jménem celé Evropské unie usilovat? Rozptýlí obavy mnohých, zda je Česká republika tou správnou volbou evropského lídra v dobách krize? Rád bych se v některých svých vyjádřeních mýlil. Jsem nicméně optimistou a sdílím názor těch, kteří tvrdí, že až předsednictví některých členských zemí je pro ně tím nezbytným testem, kdy si uvědomí především potřebu humánní podstaty evropského společenství, nezbytnost udržení a rozvoj jeho trvalých hodnot a skutečnost, že jen v solidaritě a ve shodě s ostatními členskými zeměmi Evropské unie lze urychleně a efektivně prosadit společné evropské zájmy, což je mnohem více, než čeho lze dosáhnout jen obranou krátkozrakých domácích zájmů. Národní i evropská identita nám historicky a bytostně náleží a obě tyto navzájem se prolínající roviny si žádají stálou a rovnocennou péči. Doufejme, že české předsednictví, byť možná až s časovým odstupem, toto potřebné poznání, nezbytné i v rámci našich dále se rozvíjejících euroatlantických vztahů, přinese. Zdeněk Málek je místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů. Slovinské předsednictví v Evropské unii dobře zvládnutý standard Pavel Šaradín Slovinsko je v mnoha ohledech nejúspěšnější zemí střední a východní Evropy. Na tom se shodují mnozí, zejména zahraniční pozorovatelé, ale tím, čeho bylo dosaženo, se chlubí také tamější politické elity. Samozřejmě pravice něčím jiným než levice, ale to je vcelku přirozené. Skutečnost, že právě tato malá alpská země získala předsednictví Evropské unie jako první postkomunistický stát, nejspíš nikoho nepřekvapila. Slovinsko může být České republice v lecčems vzorem, což ale platí i naopak. Na čem se ovšem u nás shodnou politici i od Mezinárodní politika 1 15

17 borníci napříč celým ideovým spektrem, je fakt, že Slovinci předsednictví zvládli úspěšně a elegantně. Koneckonců také v Lublani čeští vládní úředníci sbírali zkušenosti pro naše předsednictví. Hlavní politické strany s výjimkou Liberální demokracie Slovinska a Slovinské národní strany (SNS) podepsaly více než půl roku před zahájením předsednictví dohodu, která měla pomoci jeho hladkému průběhu. Slovinskému úspěchu prospěla přiměřená agenda, profesionální administrativa a přístup celé vlády, zejména jejího premiéra Janeze Janši (Slovinská demokratická strana, SDS). Podle průzkumu veřejného mínění na podzim roku procent Slovinců vědělo, že jejich země bude předsedat Evropské unii a přibližně stejné procento předsednictví považovalo za důležité. Podle průzkumu z léta 2008 většina obyvatel nepocítila, že by se nějak změnil jejich pohled na Unii či postoj k evropanství jako takovému. Vnitropolitický neklid v předvečer předsednictví Politická situace ve Slovinsku těsně před předsednictvím nebyla ideální a částečně připomínala to, co se odehrávalo v České republice po podzimních volbách v roce V polovině listopadu 2007, tedy několik týdnů před slovinským předsednictvím, se zde uskutečnilo druhé kolo prezidentských voleb. Vládnoucí pravicová koalice, a zejména předseda vlády v nich aktivně podporovali evropského poslance a jednu z nejvýraznějších postav slovinské politiky Lojze Peterleho (Nové Slovinsko, NS). Ten však získal pouze 31,7 procenta hlasů, zatímco kandidát levicové opozice Danilo Türk obdržel 68,3 procenta hlasů. Lojze Peterle hovořil o tom, že občané hlasovali proti vládě, ozývaly se návrhy na výměnu několika ministrů nepopulárního kabinetu. Tento obrovský volební rozdíl vedl Janeze Janšu k úvahám o rezignaci, nakonec premiér přibližně čtyřicet dnů před zahájením předsednictví sám vyvolal v parlamentu hlasování o důvěře. Janša si byl vědom skutečnosti, že k předsednictví musí mít vláda silný mandát. Z devadesáti členů parlamentu jej podpořilo 51 poslanců, 33 hlasovalo proti. Toto hlasování lze tedy považovat za začátek úspěšného předsednictví. V novoročním projevu premiér Janša prohlásil, že před zemí stojí obrovská výzva, jedna z největších, s nimiž se Slovinsko od získání nezávislosti muselo vypořádat. Od 1. ledna 2008 Slovinci začali toto své poslání naplňovat. Na rozdíl od mnohdy pompézního francouzského předsednictví chtěla slovinská vláda působit věcně a skromně, zaměřila se na obsah, nikoli na vnější efekty. Vláda si uvědomovala, že má omezenější administrativní kapacity než velké státy, takže si definovala úkoly, jež byla s to zvládnout. Během slovinského půlroku jsme nezaznamenali žádnou velkou výzvu či snahu zásad- Vláda si uvědomovala, že má omezenější administrativní kapacity než velké státy, takže si definovala úkoly, jež byla s to zvládnout. ním způsobem pohnout s nějakou převratnou událostí. Cílem předsednictví byly především úspěšná ratifikace Lisabonské smlouvy, pokračování v boji proti klimatickým změnám, politika zaměstnanosti, hospodářského růstu, řešení otázky statusu Kosova a podpora dalšího rozšiřování Evropské unie. Ona větší témata zůstala na Francii, kupříkladu otázka imigrace nebo revize Společné zemědělské politiky. Samozřejmě slovinská očekávání byla značná a po jeho skončení se představitelé země víceméně shodovali na tom, že o úspěšnosti a sebelepší a detailní přípravě nakonec rozhoduje to, jak země zvládne neočekávané události. Během první poloviny roku 2008 vyhlásilo samostatnost Kosovo, Irsko v referendu odmítlo Lisabonskou smlouvu, naplánován byl summit Evropská unie Jižní Amerika, když se rozpoutal konflikt mezi Ekvádorem a Kolumbií. Nakonec tedy prezident Türk musel vést diplomatická jednání na kontinentu, k němuž Slovinsko jako malá středoevropská země nemá nijak blízko. Mezi hlavními úkoly, které Slovinsko muselo zvládnout, bylo zahájení vyjednávání o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem. Kromě José Barrosa a Javiera Solany se červnového jednání účastnil i Janez Janša. Slovinské politické strany přirozeně hodnotily předsednictví odlišně. Koaliční subjekty je vnímaly pozitivně a kritizovaly opozici, že jim házela klacky pod nohy, například když lživě upozorňovala na cenzuru médií či na diskriminaci Romů ve Slovinsku. Opoziční subjekty měly několik výhrad. Technickou a organizační stránku a zabezpečení zhruba pěti tisíc nejrůznějších setkání, mítinků a akcí považovaly za dobré, negativně se v několika případech stavěly k obsahové stránce a hovořily o promarněných možnostech. Hlavní výtkou bylo, že náplň byla příliš málo ambiciózní, hovořilo se o nudě v dobrém slova smyslu. Oceňovaly zejména přístup z hlediska Slovinska velmi důležitý k západnímu Balkánu. Lídr poslanců Sociální demokracie (SD) prohlásil, že předsednictví bylo korektní a úspěšné. Zřejmě nejostřeji proti vládě vystoupil předseda poslanců SNS Jelinčič, který prohlásil: Starali jsme se málo o sebe, měli jsme vyřešit sporné vztahy s Chorvatskem, zatímco jsem uznali Kosovo, pomáhali Litvě, Lotyšsku a Polsku. Barbara Žgajner Tavš (Lipa) zase odsuzovala skutečnost, že se Slovinsko nesnažilo o reálnou politiku, kterou by pomáhalo lidem. Podle ní za leskem zůstaly inflace, krácení sociálních dávek a vysoké ceny potravin a benzínu. Vláda pak 30. června 2008 přijala dokument Program slovinského předsednictví čeho jsme dosáhli. (K dispozici je na V režii Německa a Francie? Když se na konci června 2008 mělo hodnotit slovinské předsednictví v Evropském parlamentu, debata se přirozeně přesunula k jinému tématu, k Lisabonské smlouvě. Ačkoli předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering Slovinsko pochválil a řekl, že šlo o jedno z nejlépe zvládnutých 16 Mezinárodní politika

18 předsednictví, v Evropském parlamentu se diskutovalo především o nezájmu občanů o evropské dění. Naopak velmi kriticky se vyjádřil Václav Klaus. Slovince rozohnil, když prohlásil, že slovinské předsednictví byla fraška. Režírovaly je prý Francie a Německo. Snad vážně, snad trochu v odlehčeném tónu podle agentury ČTK Janez Janša navrhl, že zájem o evropské dění by mohl zvýšit vznik jednotného fotbalového mužstva EU, které by soupeřilo s ostatními kontinentálními týmy. Ať to bylo myšleno tak či onak, premiéra Janšu čekaly po předsednictví řádné parlamentní volby. Ačkoliv byl výsledek mezi hlavními stranami velmi těsný, většinu poslaneckých míst obsadily strany středu a levice. Po čtyřletém pravicovém intermezzu se Slovinsko dostalo opět k tradici středolevých vlád. V podzimních volbách se k zahraniční politice v době předsednictví již nikdo nevrátil. Kampaň pár dnů před volbami ovládla aféra, v níž jednu z hlavních rolí měl právě premiér Janša. Finská zbrojovka Patria jej a řadu dalších měla uplácet při přidělování zakázky na nákup více než stovky obrněných transportérů. Nacházíme-li přinejmenším časovou podobnost mezi slovinskou aférou a aférou Kubice před českými parlamentními volbami v roce 2006, pak si přej me, abychom na konci června 2009 našli rovněž paralely mezi úspěšným slovinským předsednictvím a tím českým. Pavel Šaradín je docentem na Katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Francouzské předsednictví Evropské unie: čtyři priority a úspěšné zvládnutí řízení tří hlavních krizí Elsa Tulmets V době od 1. července do 31. prosince 2008 měla Francie ve svých rukách předsednictví Evropské rady a Rady Evropské unie jako první země z francouzsko-česko-švédského předsednictví těchto tří zemí. Po záporném referendu ve Francii v roce 2005 k Ústavní smlouvě pro Evropu oznámil prezident Sarkozy, zvolený v červnu 2007, návrat Francie do Evropy. Slíbil, že se zaměří na reformy politik EU během francouzského předsednictví neboť každodenní život lidí zasahují více než institucionální otázky. Priority byly tedy definovány ve čtyřech rozdílných oblastech: energie a otázka klimatických změn, imigrační a azylová politika, zemědělství a obranná politika. Na předsednictví byl vyčleněn působivý rozpočet 190 milionů eur, z toho polovina byla použita na setkání a schůzky pro srovnání: Velká Británie utratila v roce 2005 na tyto účely 13 milionů eur a Německo v roce milionů eur. Nicméně ambiciózní plán na institucionální reformu byl zastíněn třemi hlavními krizemi: negativním výsledkem referenda o Lisabonské smlouvě v Irsku, k čemuž došlo ještě před začátkem 2009 Mezinárodní politika 1 17

19 francouzského předsednictví, válkou mezi Gruzií a Ruskem v srpnu a mezinárodní finanční krizí na podzim Francouzské předsednictví se muselo zaměřit nejen na dohodnutí politik, ale muselo uvést protikrizová opatření i do praxe. Čtyři priority Francouzské předsednictví oznámilo v červnu 2008 čtyři priority, shrnuté pod mottem ochranářská Evropa. Pro krátké zhodnocení těchto priorit je důležité porovnat, co bylo oznámeno v původním programu a co bylo dodatečně dohodnuto a přiloženo v závěrech Evropské rady z prosince Energie a otázka klimatických změn: Francie chtěla dosáhnout společné celo evropské pozice v pohledu na Konferenci Spojených národů k otázce klimatických změn, která se má konat v Kodani na konci roku Byla navržena konkrétní opatření ke splnění závazků EU v otázce emisí skleníkových plynů CO 2, využití obnovitelných zdrojů energie, a produkce biopaliv. Cíle na omezení emisí skleníkových plynů o 20 procent a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 procent, jak bylo slíbeno v Prohlášení Evropské komise, potvrdila Evropská rada 12. prosince Společná imigrační a azylová politika EU: Francie chtěla dosáhnout dohody na uzavření Společného Evropského paktu k otázce imigrace a azylové politiky, která by zahrnovala odmítnutí hromadného přistěhovalectví, sjednocení azylových režimů a vyjednání dohod o navrácení uprchlíků, stejně tak jako důraz na hraniční kontroly. Navrhovala jednotnou proceduru pro žádosti o trvalý pobyt a pracovní povolení a v tomto smyslu podporovala návrh Evropské komise na vznik tzv. modrých karet a definice společných standardů pro žádosti o víza. Obecně vzato, dohoda dosažená v prosinci Priority byly definovány ve čtyřech rozdílných oblastech: energie a otázka klimatických změn, imigrační a azylová politika, zemědělství a obranná politika. v Bruselu přebírá tyto cíle navržené francouzským plánem. Nicméně tato dohoda je politickým závazkem, není to právně závazný dokument a plán Evropské unie na modré karty může zůstat méně atraktivní a být méně při tažlivý než přístup Spojených států amerických s udělováním tzv. zelených karet. Evropská obranná politika: Francouzská vláda zveřejnila koncem června 2008 tzv. Bílou knihu národní obrany a bezpečnosti paralelně s modernizací a aktualizací tzv. Evropské bezpečnostní strategie (European Security Strategy ESS) z roku Francouzskými ambicemi bylo posunout kupředu schvalování a přijímání Lisabonské smlouvy, a tak předložit a zavést nové institucionální reformy na poli Evropské obranné a bezpečnostní politiky (European Defence and Security Policy ESDP). Nicméně kompromis dosažený v prosinci 2008 nebyl tak ambiciózní, jak bylo zamýšleno, především kvůli britskému vetu proti spuštění Evropské obranné a bezpečnostní politiky. Takže se dohoda zaměřuje více na vojenské než na strategické schopnosti. Reforma Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy CAP): Francie chtěla dosáhnout společného rozhodnutí týkajícího se plánu Evropské komise na zdravotní kontroly a zorganizovat debatu k budoucnosti Společné zemědělské politiky až do roku Nicméně, francouzské předsednictví EU nedosáhlo původně stanovených cílů. To zůstává jako téma pro české předsednictví, které se jím bude muset dále zabývat. Další, i když neoficiální prioritou francouzského předsednictví, bylo spuštění tzv. Středomořské unie ve dnech 13. a 14. července. Tento projekt byl poznamenán vůlí prezidenta Sarkozyho vnímat francouzskou politiku vůči arabskému světu jiným způsobem než jeho předchůdce Jacques Chirac, mimo jiné i pozváním všech stran včetně Izraele k jednomu stolu, a ke znovuobnovení francouzské role ve Středomoří. Předsednictví Evropské unie bylo zcela vytíženo vytvářením nutných institucí ve spolupráci s Evropskou komisí. Došlo k dohodě s evropskými partnery na dvojitém předsednictví Středomořské unie (předsednictví zahájí Francie a Egypt) stejně tak jako na umístění předsednictví (Barcelona). Zvládnutí a řízení tří krizí Tři zmíněné krize, k nimž došlo ještě před francouzským předsednictvím nebo v jeho průběhu, přeházely francouzské priority a zaměstnávaly francouzskou státní správu a diplomacii mnohem více, než se očekávalo. Lisabonská smlouva. V červnu 2008 bylo předvídatelné, že francouzské předsednictví EU by mohlo být zaneprázdněno řešením krize způsobené irským ne Lisabonské smlouvě. Ve skutečnosti vlastně docházelo k diskusím mezi francouzským prezidentem a hlavami států zemí, které ještě neratifikovaly Smlouvu. Patřily k nim mimo jiné Česká republika, Polsko a Švédsko. Hlavní otázka nicméně byla, zda by bylo možné uspořádat druhé referendum v Irsku. Přestože závěry evropského summitu z prosince 2008 nakonec tuto možnost schválily, zůstane tématem diskusí i během celého českého předsednictví. Česká republika totiž Lisabonskou smlouvu také ještě neratifikovala. Zdroje Présidence française de l Union européenne, «Programme de travail. 1er juillet-31 décembre Une Europe qui agit pour répondre aux défis d aujourd hui», červen PFUE/shared/ProgrammePFUE/Programme FR.pdf Conseil de l Union européenne, «Conclusions de la présidence», 12. prosince /webdav /site/pfue/shared/import/ 1211 Conseil europeen/conseil europeen Conclusions FR.pdf 18 Mezinárodní politika

20 Válka v Gruzii. Způsob, jakým Francie zvládla válku mezi Gruzií a Ruskem v srpnu 2008, je možná jeden z největších úspěchů tohoto předsednictví, navzdory faktu, že tzv. Šestibodový plán na příměří z 12. srpna a způsob, jakým ho Rusko uvedlo do praxe a realizovalo, byl kritizován určitým počtem členských států Evropské unie. Nicméně odpověď EU byla rychlá a napomohla dialogu oproti otevřenému konfliktu, dosáhla i toho, že na sporných územích mohla být rozmístěna pozorovatelská mise Evropské unie. České předsednictví se bude muset vypořádat s důsledky této krize ve svých prioritách ve vztahu k východní Evropě. Finanční krize. Finanční krize, která začala v září 2008 bankrotem firmy Lehman Brothers ve Spojených státech amerických, měla také důsledky pro Evropskou unii. Francouzská odpověď na tuto záležitost spočívala v rychlé mobilizaci evropských členů skupiny G8 (Francie, Německo, Itálie, Velká Británie) a v organizování mimořádných setkání této evropské skupiny v rámci G8 s cílem najít na krizi bleskovou odpověď. Na Evropské radě v prosinci 2008 schválily členské státy Evropský ekonomický záchranný plán obnovy, což je ekvivalent 1,5 procenta hrubého domácího produktu Evropské unie. Přesto všechno se české předsednictví bude muset nadále potýkat s mnoha záležitostmi spojenými s touto krizí, které by ale mohly převrátit a zpřeházet některé z českých priorit shrnutých pod motto Evropa bez bariér. Obecné zhodnocení Přestože politický styl francouzského prezidenta Sarkozyho byl často kritizován v národním i zahraničním tisku, především pro způsob dohadování evropského předsednictví a při krizích, které se udály v druhé polovině roku 2008, lze dojít k závěru, že fakticky bylo dosaženo cílů stanovených před začátkem předsednictví. Různé dohody dosažené v Evropské radě v prosinci 2008 byly jistě ne tak sebevědomé a ambiciózní, jak francouzské předsednictví předpokládalo a plánovalo, ale tyto priority byly také zastíněny třemi velkými krizemi, které bylo nutno zvládnout: Francouzský prezident Nicolas Sarkozy musel sehrát během francouzského předsednictví nejednou roli krizového manažera. Philippe Wojazer, Globe Media/Reuters irským ne Lisabonské smlouvě, válkou v Gruzii a mezinárodní finanční krizi na podzim roku Lze jen doufat, že některé z dosud nevyřešených záležitostí spojených s francouzskými prioritami stejně tak jako nezamýšlené důsledky těchto tří krizí nebudou příliš těžkou zátěží na ramenou předsednictví České republiky v první polovině roku Z angličtiny přeložil Michal Stein Elsa Tulmets je výzkumnou pracovnicí Ústavu mezinárodních vztahů Mezinárodní politika 1 19

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Eurocentrum Pardubice

Eurocentrum Pardubice Eurocentrum Pardubice 4. března, Pardubice PředsednictvíČR v Radě EU Struktura Rady EU Rada EU představuje víceúrovňovou strukturu Každá úroveň má v systému Rady EU své úkoly. Generální sekretariát Rady

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Leoš Horníček Instituce a programy EU Informace ze stáže v Bruselu Školicí stáž Název: Školicí stáž Interoperabilita (dopravní část) Organizátor: Bohemia

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2234/04 V Praze dne 31. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2234/04 V Praze dne 31. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2234/04 V Praze dne 31. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 7. dubna 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU

EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU O EOC EU OFFICE Založena v r. 2009 na půdorysu evropského zastoupení německého sportu, které v Bruselu existovalo od roku 1993. Je hlasem olympijského hnutí a organizovaného

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6A_19_Vstup České republiky do Evropské unie ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Ernst & Young diskusní setkání

Ernst & Young diskusní setkání Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««Dokument ze zasedání 2009 14. 2. 2005 B6-0094/2005 NÁVRH USNESENÍ, který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 v souladu s čl. 108 odst. 5

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020 Ing. Dušan Navrátil STRATEGICKÝ RÁMEC ČR V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI o 19. října 2011 Vláda České republiky

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Usnesení vlády České republiky ze dne 23. února 2015 č. 126 o Akčním plánu prevence domácího a genderově

Více

Seznam analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

Seznam analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Seznam analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je nevládní nezisková organizace založená v roce 1997 za účelem výzkumu a vzdělávání v oblasti mezinárodních

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 3 k usnesení vlády ze dne 6. srpna 2014 č. 664 Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád Článek 1 Organizace jednání 1) Výbor pro Evropskou unii na pracovní

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2212/04 V Praze dne 11. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 18. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2226/04 V Praze dne 17. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2226/04 V Praze dne 17. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2226/04 V Praze dne 17. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 24. března 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949, 1960 vytvořila soud pro lidská práva ve Štrasburku

EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949, 1960 vytvořila soud pro lidská práva ve Štrasburku Otázka: Instituce Evropské unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): dom.b Instituce Evropské unie EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949,

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC)

Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) Praha, 10.-12. května 2009 Excelence, Vážené předsedkyně a vážení předsedové výborů pro evropské

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Bezpečnostní systém státu. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D.

Bezpečnostní systém státu. Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D. Bezpečnostní systém státu Ing. Vilém ADAMEC,Ph.D. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. Čl.1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více