Společenská odpovědnost firem v malých a středně velkých podnicích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Společenská odpovědnost firem v malých a středně velkých podnicích"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Společenská odpovědnost firem v malých a středně velkých podnicích Magisterská diplomová práce Mgr. Martina Pětová Vedoucí diplomové práce: PhDr. František Hroník Metodologický supervizor: doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. Brno 2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Společenská odpovědnost firem v malých a středně velkých podnicích napsala samostatně za pouţití citovaných zdrojů. Souhlasím, aby byla práce uloţena na Masarykově univerzitě, v knihovně Fakulty sociálních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Mgr. Martina Pětová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce, PhDr. Františku Hroníkovi, za jeho ochotu vést tuto diplomovou práci, vstřícný přístup, cenné rady a pomoc v teoretické rovině při orientaci v současném chápání pojmu společenské odpovědnosti firem. Dále bych ráda poděkovala metodickému supervizorovi práce, doc. PhDr. Jiřímu Winklerovi, Ph.D., za vstřícný přístup, připomínky a podnětné návrhy týkající se metodologického postupu diplomové práce. Poděkování patří i osloveným firmám za jejich ochotu, otevřený a vstřícný přístup při realizaci jednotlivých rozhovorů. Děkuji také své rodině a přátelům, kteří mi byli při zpracovávání diplomové práce oporou.

4 Obsah 1 ÚVOD PODNIKATELSKÁ ETIKA VZNIK A LEGITIMITA MYŠLENKY ETIKY PODNIKÁNÍ ODPOVĚDNOST MANAGEMENTU TEORETICKÁ VÝCHODISKA ETICKÉ KODEXY SHRNUTÍ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM EKONOMICKÝ PILÍŘ SOCIÁLNÍ PILÍŘ Interní oblast pracovní prostředí Externí oblast - místní komunita ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ZPŮSOBY KOMUNIKACE O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI SHRNUTÍ MALÉ A STŘEDNĚ VELKÉ PODNIKY CHARAKTERISTIKA MALÝCH A STŘEDNĚ VELKÝCH PODNIKŮ Z HLEDISKA FUNGOVÁNÍ NA TRHU PŘÍSTUP KE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI MOTIVY A BARIÉRY ZAPOJENÍ MALÝCH A STŘEDNĚ VELKÝCH PODNIKŮ DO SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Hlavní motivy k participaci na společensky odpovědných aktivitách Hlavní bariéry bránící firmám v participaci na společensky odpovědných aktivitách SHRNUTÍ METODOLOGIE VÝZKUMU VÝZKUMNÁ STRATEGIE Metoda a technika sběru dat Výběr a popis vzorku Postup sběru dat Postup zpracování dat OPERACIONALIZACE VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ETICKÉ ASPEKTY VÝZKUMU ANALÝZA A INTERPRETACE DAT SUBJEKTIVNÍ POJETÍ VÝZNAMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Obecné obsahové pojetí společenské odpovědnosti podnikání Cíl podnikání Zapojení stakeholderů Způsob implementace společensky odpovědných aktivit Společenská odpovědnost jako konkurenční výhoda Finanční nástroje Etický závazek Shrnutí POJETÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Z HLEDISKA PRAVIDEL REGULUJÍCÍCH TRŢNÍ CHOVÁNÍ Obsahové pojetí společenské odpovědnosti Důvěryhodnost Způsob deklarování firemních hodnot a pravidel chování Otevřený dialog

5 6.2.5 Shrnutí POJETÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Z HLEDISKA PÉČE O ZAMĚSTNANCE Obsahové pojetí společenské odpovědnosti Zapojení zaměstnanců do procesu rozhodování Vzdělávání zaměstnanců Plánování kariéry zaměstnanců Rozmanitost na pracovišti Boj proti diskriminaci Péče o propuštěné zaměstnance Nefinanční benefity Harmonizace osobního a profesního ţivota Shrnutí POJETÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Z HLEDISKA BUDOVÁNÍ DOBRÝCH VZTAHŮ S MÍSTNÍ KOMUNITOU Obsahové pojetí společenské odpovědnosti Firemní dárcovství Firemní dobrovolnictví Podpora kvality ţivota místních občanů Spolupráce se školami Podpora místních podnikatelů Komunikace s obcí Shrnutí POJETÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI Z HLEDISKA OCHRANY A UDRŢITELNOSTI ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Obsahové pojetí společenské odpovědnosti Třídění a minimalizace odpadu Recyklace Šetření s energií Ekologické moţnosti dopravy Ekologické informace o výrobcích a sluţbách Shrnutí MOTIVY SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉHO CHOVÁNÍ Orientace na druhé Morální zodpovědnost Víra v lepší a důvěryhodnější prostředí Ziskovost Shrnutí BARIÉRY SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉHO CHOVÁNÍ Neznalost konceptu společenské odpovědnosti firem Obava ze zvýšení nákladů Nedostatek času Orientace na sebe Náročnost profese Nedostatek lidských zdrojů Absence vnímání reciprocity společensky odpovědného chování Nenavázanost společensky odpovědných aktivit na firemní strategii Absence pojímání společenské odpovědnosti jako konkurenční výhody Nedostatečná podpora společensky odpovědných aktivit na národní a mezinárodní úrovni Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ANOTACE ANNOTATION

6 JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1: VŠEOBECNÁ STAKEHOLDER TEORIE PŘÍLOHA Č. 2: NÁSTROJE KOMUNIKACE O SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH AKTIVITÁCH PŘÍLOHA Č. 3: PŘÍNOSY VYTVÁŘENÍ BUSINESS LINKAGES PŘÍLOHA Č. 4: PODPORA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉHO CHOVÁNÍ PŘÍLOHA Č. 5: VLASTNOSTI A UKAZATELE KLASICKÉHO A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO HLEDISKA SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM PŘÍLOHA Č. 6: SMĚRNICE K POLOSTRUKTUROVANÝM ROZHOVORŮM S RESPONDENTY PŘÍLOHA Č. 7: SEZNAM POUŢITÝCH VÝZNAMOVÝCH KATEGORIÍ STAŤ

7 1 Úvod V současné době se (nejen) naše společnost nachází v hospodářské krizi. Experti na ekonomiku se předhánějí ve vymýšlení nejrůznějších technických prostředků a způsobů, jak co nejlépe a nejrychleji ekonomiku opět oţivit. Potůček (2007) přichází se zajímavým tvrzením, totiţ ţe deficitem naší společnosti a ekonomiky není nízká úroveň rozvoje ekonomiky, ale nízká úroveň důvěry 1 ve společnosti, jeţ má následně negativní důsledky pro ekonomiku. Ve výzkumu, který Potůček realizoval, bylo přes 57% oslovených respondentů přesvědčeno, ţe obyvatelé České republiky uţ nejsou ochotni přinášet oběti kvůli lepší společné budoucnosti a pouze 20% dotázaných vyjádřilo přesvědčení, ţe většině lidí je moţné důvěřovat. Tento fakt se následně promítá do omezené moţnosti realizace jakékoli kolektivní strategie v zájmu veřejného blaha, přičemţ deficit vzájemné důvěry je zároveň moţno chápat i jako deficit důvěry ve společnou akci. Moderní prosperující společnost je však postavena na vzájemné důvěře občanů. Jak říká Potůček (2007, s. 154): Deficit vzájemné důvěry občanů nás proto od moderní společnosti vzdaluje více, neţ momentální zaostávání za technickým vývojem. Na atmosféru ve společnosti má mimo jiné značný vliv i stávající trţní prostředí, respektive nastavení podmínek pro fungování jednotlivých firem. Výrazným problémem trţního prostředí je někdy stále přetrvávající názor, ţe hlavní funkcí firem je přinášet zisk svým akcionářům. To firmy můţe vést k tomu, aby tam, kde jim nehrozí ţádný postih, si jako cestu ke zvyšování zisků volili ničení přírody, porušování lidských práv nebo vykořisťování zaměstnanců. Firmy, které působí na evropském trhu, by však neměly budovat svůj zisk prostřednictvím porušování lidských práv a ničení ţivotního prostředí. Omezená odpovědnost nesmí být zneuţívána pro obohacování firem na úkor přírody a lidí. Podle právních předpisů firmy odpovídají za své činy pouze omezeně a to kapitálem, který vynaloţí na určitý projekt. Vedlejším důsledkem tohoto však můţe být zproštění mateřské společnosti, akcionářů, ředitele i členů správních a dozorčích rad odpovědnosti za dopady činnosti těchto firem (V čem je problém?, 2006). Takovéto nastavení trţního prostředí rozhodně nepřispívá k vytváření atmosféry důvěry ve společnosti, spíše naopak. Účinným nástrojem, kterým lze řešit výše naznačený problém je začlenění konceptu společenské odpovědnosti firem, jakoţto moderního způsobu řízení do běţné firemní praxe. Koncept společenské odpovědnosti vznikl v sedmdesátých letech minulého století v zahraničí a byl původně určen pro velké firmy. Díky růstu nadnárodních společností a jejich propracované firemní strategii a hodnotovému systému se tento koncept přenesl i do dalších poboček v různých zemích, tedy i na naše území. Přesto se o tomto konceptu mluví v našem prostředí teprve posledních zhruba deset let a zmiňovaný koncept u nás není zdaleka tak zakořeněný jako je tomu v zahraničí. Nejmenší povědomí o tomto konceptu panuje mezi malými a středně velkými firmami, které však na našem území tvoří dvě třetiny všech firem. Z těchto důvodů se autorka práce rozhodla zaměřit právě na malé a středně velké firmy. 1 Ochota občanů podstupovat oběti v zájmu společného blaha je výrazně vyšší v podmínkách tzv. sociální důvěry vyrůstající z norem obecné reciprocity a také ze sítí občanské angaţovanosti (Putnam, 1993, s ). 7

8 Koncept společenské odpovědnosti má v našem prostředí své opodstatnění, neboť přichází doba, kdy se jiţ firmy nehodnotí pouze podle ekonomických ukazatelů, ale čím dál více se sleduje, co přinášejí rozvoji regionu i státu a jak napomáhají při zapojování do evropských struktur. Odpovědně podnikat tedy znamená úspěšně podnikat a zároveň myslet i na sociální a ekologické zájmy, tzn. včleňovat sociální a ekologické aspekty do činností, které vedou k tvorbě zisku (Business Leaders Forum, 2008). Správné chápání konceptu společenské odpovědnosti znamená, ţe kaţdá firma je tu pro druhé, má slouţit ostatním, někomu, kdo se nachází mimo ni samotnou. Není moţné nadřazovat zisk sluţbě a zaměňovat prostředek za cíl. Dosaţení co nejvyššího zisku je obvykle firmami vnímáno jako cíl jejich snaţení. Zisk by však měl být vnímán jako prostředek k tomu, aby firma slouţila svému nejbliţšímu okolí, tzn. aby se mohla stát dobrým občanem a sousedem a přispívala tak k atmosféře důvěry ve svém okolí, coţ je hlavním cílem společenské odpovědnosti podnikání (Hroník, 2010). Z nastíněné problematiky vznikly níţe uvedené výzkumné cíle práce. Symbolický cíl práce by měl přiblíţit problematiku pojímání společenské odpovědnosti malých a středně velkých podniků zabývajících se realizací výstav a dalšími technickými činnostmi ve městě Brně. Autorka se domnívá, ţe vybrané podniky mnoho ze společensky odpovědných aktivit při své podnikatelské činnosti běţně praktikují, nepřemýšlí však o nich z hlediska konceptu společenské odpovědnosti a neuvědomují si dlouhodobé výhody, které toto odpovědné chování můţe přinést nejen jim samotným, ale i okolnímu prostředí a celé společnosti. Aplikační cíl práce má dosáhnout toho, aby majitelé a vedoucí pracovníci vybraných podniků lépe porozuměli konceptu společenské odpovědnosti firem, moţným způsobům jeho začlenění do své běţné činnosti a více si uvědomili výhody a přínosy plynoucí z odpovědného chování jak pro ně samotné tak pro okolní prostředí a společnost. Výzkumným cílem práce je tedy popsat současný stav společensky odpovědných aktivit v malých a středně velkých podnicích, ve smyslu analýzy subjektivního pojetí významu společenské odpovědnosti, analýzy pojetí společenské odpovědnosti v jednotlivých oblastech společenské odpovědnosti a analýzy společensky odpovědných aktivit realizovaných podniky v těchto oblastech, dále analýzy faktorů, které motivují podniky ke společensky odpovědnému chování a konečně analýzy bariér, které podnikům zabraňují, aby se chovaly více společensky odpovědně. Závěry diplomové práce by měly slouţit jednotlivým účastníkům výzkumu i všem zájemcům o danou problematiku, které zajímá současný stav společensky odpovědných aktivit v malých a středně velkých podnicích. 8

9 Z uvedených cílů práce autorka formulovala hlavní výzkumnou otázku: Jaké je pojetí společenské odpovědnosti v malých a středně velkých podnicích? Potřebná data k zodpovězení hlavní výzkumné otázky autorka získá pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s majiteli a vedoucími pracovníky vybraných podniků, kteří jsou kompetentní se k problematice společenské odpovědnosti vyjádřit. Práci tvoří sedm kapitol, z nichţ první kapitolu představuje úvod. Druhá aţ čtvrtá kapitola jsou věnovány teoretickým východiskům práce, kdy se autorka přes vymezení podnikatelské etiky a konceptu společenské odpovědnosti firem dostává k problematice malých a středně velkých podniků a zabývá se specifiky jejich přístupu ke společenské odpovědnosti, včetně hlavních motivů a bariér zapojení se do společensky odpovědného chování. V páté kapitole autorka představuje metodologii práce, tzn. stanovuje výzkumnou strategii, metodu a techniku sběru dat, včetně popisu postupu při jejich analýze a také způsob výběru a stručnou charakteristiku výzkumného vzorku. V této kapitole je také popsána operacionalizace dílčích výzkumných otázek a je upozorněno na etické aspekty kvalitativní strategie výzkumu. Šestá kapitola je zaměřena na analýzu a interpretaci dat získaných během polostrukturovaných rozhovorů. Poslední kapitolu představuje závěr, v němţ autorka shrnuje výsledky práce, zodpovídá hlavní výzkumnou otázku a vyjadřuje se téţ k naplnění stanoveného cíle práce. 9

10 2 Podnikatelská etika Aby mohla autorka naplnit cíl práce, povaţuje za důleţité nejprve vyjasnit pojem podnikatelská etika, jeţ vytváří základní rámec konceptu společenské odpovědnosti firem, který bude přiblíţen v další kapitole. V následujícím textu tedy autorka věnuje pozornost vzniku a legitimitě samotné myšlenky etiky podnikání, dále různým teoretickým východiskům, která definují odpovědnost managementu v oblasti podnikání a také etickým kodexům jako jednomu z moţných a v současné době nejvíce rozšířených institucionalizovaných nástrojů podnikatelské etiky. 2.1 Vznik a legitimita myšlenky etiky podnikání K tomu, aby mohli lidé uspokojovat své potřeby, museli jiţ od pradávna vstupovat do vzájemných vztahů (ekonomické činnosti). Tyto vztahy však nebyly regulovány pouze formálními pravidly, ale především právem a také morálními pravidly (hodnotami, zvyky, normami), neboli etikou. Etiku můţeme obecně definovat jako souhrn norem a pravidel vyjadřující názory společnosti na chování a jednání lidí z hlediska dobra a zla, správnosti a nesprávnosti. Vyplývá z obecné praxe ve vzájemných vztazích mezi lidmi, za nimiţ stojí legislativa a síla veřejného mínění. Etika představuje na jedné straně nauku o mravnosti, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání, je to však také filosofická disciplína, dříve označována jako mravověda. Morálka, jeţ bude vţdy postavena nad zákon pak vyjadřuje popisnou stránku mravnosti (Putnová, 2003). Vznik a rozvoj etiky v oblasti podnikání se tedy stal odpovědí na poptávku ze strany společnosti jako celku po morálních pravidlech a normách, které by regulovaly a koordinovaly lidské jednání v souladu s principy respektování lidské důstojnosti, solidarity, spravedlnosti a svobody (Fiala, 2005, Jankovichová, 2008). Na počátku rozvoje podnikatelské etiky stály tři základní zdroje - teologická učení, filozofická zkoumání a hospodářský ţivot (Fiala, 2005). Stejný autor dále uvádí, ţe podnikatelská etika jako vědecká disciplína (Business Ethics) vznikla v 60. letech minulého století ve Spojených státech amerických díky nahromadění morálních problémů, které se vztahovaly ke společenskému ţivotu a k ekonomice. O dvacet let později se o etické problémy v hospodářském ţivotě začal zajímat i evropský kontinent a od 90. let minulého století se zájem o podnikatelskou etiku rozšířil i do České republiky. V odborné literatuře existuje více definic toho, co podnikatelská etika vlastně znamená a čím se zabývá. Níţe uvádí autorka ty nejznámější. Bláha (2001, s. 25) vnímá podnikatelskou etiku jako aplikovanou normativní etiku integrující moderní poznatky příslušného oboru (oborů) a poznání reality s etickými standardy a zásadami s cílem zlepšení podnikatelské praxe ve veškerých aktivitách. Remišová (1998, s. 63) chápe podnikatelskou etiku jako: aplikovanou 10

11 integrativní normativní etiku, která se zabývá zkoumáním interakce mezi etikou a ekonomikou Podnikatelská etika se zabývá analýzou morálních norem a principů ve všech sférách hospodářského systému, zkoumáním etických předpokladů pro funkční podmínky moderního trţního hospodářství. Podnikatelská etika je kritickou reflexí ekonomických aktivit na základě hodnot humanismu, spravedlnosti, solidarity, svobody a tolerance. Z hlediska vědy je moţné definovat podnikatelskou etiku jako: disciplínu, která zkoumá moţnosti aplikace morálních zásad a principů v podnikatelských aktivitách. (Jankovichová, 2008, s. 7). Jejím předmětem je pak oblast konfliktu mezi ekonomickou a etickou racionalitou, mezi individuálními a všeobecnými zájmy, mezi principem maximalizace zisku a dobrem, respektive principem spravedlnosti (Remišová, 2000). Na závěr můţeme shrnout, ţe podnikatelská etika (Business Ethics) je označení jednak pro novou vědní disciplínu a jednak pro zcela praktické rozhodování etických dilemat v podnikání. Jako taková vychází z obecných morálních norem společnosti a vztahuje se k době i geografickému prostředí (Putnová, 2003). Dodrţování etiky podnikání je dobrovolné. V současné době se etika v podnikání povaţuje za výzvu moderního strategického managementu. (Jankovichová, 2008). Podívejme se nyní na legitimitu myšlenky etiky podnikání. Současný vývoj světové ekonomiky vyţaduje urychlit přizpůsobování podnikatelského prostředí a výkonnosti české ekonomiky poţadavkům domácího i světového trhu. Prioritou se stává uplatňování etických principů v podnikatelském prostředí, neboť dynamický rozvoj vědy a techniky nepřináší pouze pozitivní přínosy, ale i různé jevy, jeţ negativně ovlivňují mezilidské vztahy. Především to jsou nedostatky v komunikaci mezi podnikatelskou, veřejnou a státní správou i v jejich působení na tvorbu ekonomického a sociálního okolí a posléze i celého podnikatelského prostředí. Právě pozitivní vývoj podnikatelského prostředí závisí na dobré partnerské spolupráci centrálních a regionálních institucí s podnikatelskými organizacemi, jeţ se navzájem potřebují, nemohou bez sebe existovat. Za metodu rozvoje etického partnerství je v současné době ve světě povaţována metoda win-win (vítěz-vítěz), která spočívá v tom, ţe všichni účastníci partnerských aktivit musí být ve výsledku svého jednání, spolupráce a rozhodování vítězi (Dytrt, 2006). Důvodů, proč implementovat etiku do podnikatelských aktivit je moţno vyjmenovat celou řadu. Určité shrnutí moţných argumentů přináší Friedel (2003). Říká, ţe způsob, jakým se podnik chová k okolnímu prostředí nebo jak je tímto okolím vnímán můţe mít velký vliv na jeho trţní postavení, včetně finančních výsledků. Dále samotné právo nemůţe poskytnout odpověď na kaţdou otázku, týkající se podnikání, zde se tedy otevírá prostor pro novou vědu - podnikatelskou etiku. Dalším důvodem pro implementaci etiky je fakt, ţe globalizace sbliţuje různé kultury, pro něţ je nezbytné nalézt určitý společný jazyk pro řešení problémů, neboť s rozsahem ekonomických aktivit roste i rozsah morální odpovědnosti. V současné době roste také tlak na společenskou odpovědnost a dodrţování etických standardů. Odpovědný přístup k okolí se stává důleţitou součástí výrobku nebo sluţby. A konečně čestné jednání je dnes mezi podnikateli povaţováno za jeden z nejdůleţitějších faktorů úspěšného podnikání. 11

12 Zavedení etiky podnikání do vnitřku organizace a její podpora je úkolem především vedoucích pracovníků, proto se autorka nyní zaměřuje na odpovědnost a roli managementu v dané oblasti. 2.2 Odpovědnost managementu teoretická východiska Management firmy je nositelem odbornosti a také vzorem chování pro své zaměstnance. Steinmann a Löhr (1995) hovoří v této souvislosti o dvojí roli managementu. Jednou je dosahování zisku a druhou udrţování klidu ve společnosti. V odborné literatuře však můţeme najít i trojí teoretické pojetí odpovědnosti managementu ekonomické, právní a morální: 1. Teorie neviditelné ruky trhu, jejímţ nejznámějším představitelem je Milton Friedman, který říká, ţe jedinou odpovědností manaţerů je vytváření zisku. Morálka a svědomí představuje neviditelnou ruku, nikoli však v rukou manaţerů. Manaţeři mají pouze etické závazky vůči svým akcionářům 2. Vláda určuje pravidla a business se drţí těchto předepsaných pravidel, totiţ maximalizace společných zisků. 2. Teorie ruky vlády s hlavním představitelem J. K. Galbraithem zdůrazňuje právní odpovědnosti manaţerů. Jelikoţ firmy sledují ekonomické cíle, ruka regulátora a politický tlak vyvíjejí právo více neţ neviditelná ruka, která sleduje obecné dobro. V tomto případě jde tedy o systém centrálních pravidel nebo systém centrální koncepce. 3. Teorie ruky managementu s představiteli K. E. Goodpasterem a B. Matthewem rozvíjí pojetí morální odpovědnosti manaţerů, kteří přijetím morálního pohledu racionálně zohledňují rozhodování budoucnosti, potlačují impulsivnost, kladou důraz na jasnost cílů a věnují pozornost detailům (Putnová, 2003). Jankovichová (2008) uvádí známější pohled na odpovědnost a roli managementu dvě hlediska stojící proti sobě: 1. Klasické hledisko, zastávané Miltonem Friedmanem, kdy je společenská odpovědnost manaţerů chápána jako maximalizace zisku pro akcionáře (viz výše Teorie neviditelné ruky trhu). 2. Sociálně ekonomické hledisko představuje novější pohled na danou problematiku, společenská odpovědnost manaţerů je zde vnímána jako něco víc neţ jen vytváření zisku, přičemţ zahrnuje ochranu a zvyšování blahobytu společnosti. Tato koncepce vychází z předpokladu, ţe firmy nejsou nezávislé subjekty odpovědné pouze vlastníkům, ale ţe mají odpovědnost také vůči širší společnosti, která umoţňuje prostřednictvím legislativy jejich vznik a podporuje je nakupováním jejich výrobků a sluţeb. Společnost akceptuje a podporuje to, aby se podnikatelé stále více angaţovali ve společenských, politických a legislativních oblastech. (Pro ucelenost pohledu na společenskou odpovědnost 2 Management přitom musí zkoušet vyrovnávat zájmy různých skupin akcionářů (Putnová, 2003). 12

13 managementu je důleţité zmínit, ţe v současné době v rámci sociálně ekonomického hlediska nabývá na významu jedna z eticko ekonomických teorií, tzv. Stakeholder teorie viz Příloha č. 1). Zkusme nyní tato dvě hlediska vzájemně konfrontovat. Friedman (1993) říká, ţe je velmi obtíţné tvrdit, ţe účastník konkurenčního trhu má nějakou společenskou odpovědnost kromě té, kterou mají všichni občané dodrţovat platné zákony a ţít podle svých schopností, neboť nemá ţádnou výraznou moc změnit podmínky směny (jako oddělená bytost je sotva viditelný). Společenskou odpovědnost, která jde za pouhou sluţbu zájmům akcionářů chápe Friedman jako zásadní neporozumění charakteru a podstaty svobodné ekonomiky. Ve svobodné ekonomice mají totiţ podnikatelé jednu a pouze jednu společenskou odpovědnost: pouţívat své zdroje a uskutečňovat činnosti směřující k dosaţení zisku tak dlouho, dokud zůstávají v mezích pravidel hry čili zapojovat se do otevřené a svobodné konkurence, aniţ by se uchylovali k podvodům a klamům. (Friedman, 1993, s. 119). Papeţ Benedikt XVI. ve své encyklice Caritas in veritate (2009) však argumentuje, ţe zisk je uţitečný tehdy, pokud slouţí jako prostředek vedoucí k cíli, jenţ mu dává smysl, ať uţ jde o způsob, jakým bylo zisku dosaţeno, tak o jeho vyuţití, stane-li se zisk jediným cílem, je-li ho dosahováno nepatřičnými prostředky a bez zřetele k společnému dobru jako svému poslednímu cíli, hrozí nebezpečí, ţe bohatství zmizí a zrodí se chudoba. (Benedikt XVI., 2009, s. 27). Tahle myšlenka bývá také dávána do souvislosti se vznikem hospodářské krize, která nyní ve světě panuje. Vraťme se ale ještě ke způsobu uvaţování Friedmana (1993), který ve svých úvahách navázal na myšlenky Adama Smithe při tvrzení, ţe jednotlivce při sledování jeho vlastních zájmů vede neviditelná ruka, která mu pomáhá dosáhnout cíle, o který mu vůbec nejde, coţ nemusí být vţdy na újmu společnosti. Tím, ţe si jednotlivec jde za svým vlastním zájmem, prospěje mnohdy zájmu společnosti více, neţ kdyţ mu chce opravdu prospět. K této úvaze je však třeba zdůraznit, ţe rozvíjet se pouze po ekonomické stránce nestačí, neboť rozvoj musí být opravdový a integrální. Všem, kdo se snaţí obnovit světový ekonomický a společenský řád je třeba připomenout, ţe prvním kapitálem, který je třeba chránit a ocenit, je člověk, lidská osoba ve své integritě: člověk je původce, střed a cíl veškerého hospodářského a společenského ţivota. (Benedikt XVI., 2009, s. 33). V návaznosti na slova papeţe by společenskou odpovědnost firem mělo být potřeba chápat jako sluţbu pro ostatní. Podnik by zde měl být pro ostatní, měl by přispívat k rozvoji lidí a prostředí, které se nachází vně samotného podniku, měl by se snaţit být dobrým občanem a sousedem prostřednictvím vytváření a udrţování dobrých vztahů se svojí místní komunitou. I z otázek, které si klade Friedman, kdyţ se zamýšlí nad tím jaká a také jak velká by společenská odpovědnost podniku měla být, je zřejmá orientace pouze na finanční zdroje. Friedman (1993) si klade následující otázky - pokud by měli mít podnikatelé jinou společenskou odpovědnost, neţ dosahovat maxima zisku pro akcionáře, jak by věděli, o jakou odpovědnost se jedná? A dále pak zda můţe rozhodnout samozvolený soukromý jednotlivec o tom, co to je společenský zájem? A zda mohou tito jednotlivci rozhodnout, jaké břemeno jsou oprávněni na sebe a na své akcionáře uvalit, aby slouţili společenským zájmům? Friedman dále dodává, ţe pokud podnik poskytne příspěvek na dobročinné účely, brání jednotlivému akcionáři, aby o pouţití peněţních prostředků 13

14 rozhodl sám. Papeţ Benedikt XVI. (2009) však říká, ţe v současné době musíme s realismem, nadějí a důvěrou přijmout novou odpovědnost, ke které nás volá světová scéna, jíţ je zapotřebí hluboké kulturní obnovy a jeţ má znovuobjevit základní hodnoty, na nichţ lze stavět lepší budoucnost. Krize nám dává za povinnost znovu si rozvrhnout naši cestu, přijmout nová pravidla, nalézt nové formy angaţovanosti, stavět na dobrých zkušenostech a zavrhnout zkušenosti špatné. Opět se zde vracíme k poţadavku obnovy důvěry mezi lidmi. Jak můţe kaţdý jednotlivý podnik přispět k důvěře ve společnosti? Zřejmě jiţ tím, ţe se sám bude snaţit být pro ostatní důvěryhodný, bude zaangaţovaný ve své místní komunitě a bude se snaţit vytvářet blízké vztahy se svým okolím. Můţeme říci, ţe etické chování (v nejrůznějších podobách) se stává nedílnou součástí firemní kultury. Jedním z klasických způsobů, jak dát zaměstnancům i okolí najevo, ţe se tak stalo, je aplikace etického kodexu, jakoţto jednoho z nástrojů institucionalizace podnikatelské etiky (Remišová, 1998, Fiala, 2005). V dalším textu se proto autorka zaměřuje na stručné vymezení etických kodexů. 2.3 Etické kodexy Etické kodexy slouţí k regulaci chování jednotlivce nebo skupiny lidí v souladu s určitými morálními normami. Jedná se zpravidla o do firemní praxe transformované normy uţívané v běţném mezilidském styku. Jejich účelem je řešení určitých typů konfliktních situací nebo mezilidských konfliktů na pracovišti a pomoc při uvědomění si mravního ţivota jednotlivých zaměstnanců. Etické kodexy by ve své podstatě měly vţdy obsahovat princip čestnosti, férovosti, spravedlnosti, zodpovědnosti, respektování základních lidských práv a princip neškodit druhým (Remišová, 1998). I přes to, ţe etický kodex nemá právní platnost, jeho porušení obvykle vede k určitému postihu (odraz v osobním ohodnocení zaměstnance, negativní publicita, vyloučení z profesní asociace, apod.) (Friedel, 2003). Bowie a Duska (1990) uvádějí, ţe etické kodexy mají napomoci společenské odpovědnosti podnikání kdyţ říkají, ţe většina podnikatelů uznává, ţe společenská odpovědnost podnikání se musí zvětšit a ţe podnikatelská exekutiva se musí řídit vyššími etickými standardy neţ v minulosti. V tomto případě etické kodexy, které jsou přijatelné jak pro podnikatele tak pro veřejnost, mohou zřetelněji pojmenovat společenskou odpovědnost podnikání. 2.4 Shrnutí Společenská odpovědnost firem spadá svými východisky pod širokou oblast etiky podnikání. V předcházejícím textu proto autorka zaměřila pozornost na vysvětlení základního pojetí etiky, respektive podnikatelské etiky. Tuto je dnes moţné vnímat jako novou vědní disciplínu, která má jasné přesahy do praktického rozhodování etických dilemat v podnikání. Obsahově se zabývá konfliktem ekonomické a etické racionality, vztahem individuálních a všeobecných zájmů, principy maximalizace zisku a dobrem. Uvedený text pomohl autorce práce porozumět základním východiskům, které přispěly ke zrodu konceptu společenské odpovědnosti firem, kterým se autorka v diplomové práci zabývá. 14

15 Teoretická vymezení odpovědnosti managementu, především klasické ekonomické hledisko zdůrazňující pouze odpovědnost k tvorbě zisku za dodrţování platných pravidel a dále sociálně ekonomické hledisko zahrnující i odpovědnost vůči širší společnosti a ostatním podnikatelským i nepodnikatelským subjektům, poslouţila autorce jako inspirace pro vymezení první dílčí výzkumné otázky, která se zabývá subjektivním pojetím významu společenské odpovědnosti firem jednotlivými majiteli firem a která zkoumá, zda při své podnikatelské činnosti vycházejí spíše z klasického hlediska nebo z hlediska sociálně ekonomického. 15

16 3 Společenská odpovědnost firem V následujícím textu se jiţ autorka zabývá samotným konceptem společenské odpovědnosti firem, ve smyslu sociálně ekonomického hlediska, především definicí, obsahovou náplní (třemi pilíři společenské odpovědnosti), významem tzv. stakeholderů a také důleţitostí efektivní komunikace tohoto konceptu jak dovnitř firmy tak i navenek. Etické jednání firem by mělo být zaměřeno jak dovnitř organizace (vůči zaměstnancům), tak i vně organizace (vůči svému okolí a celé společnosti). Jednotící pojem, jeţ výše uvedené zastřešuje, představuje společenská odpovědnost firem, případně podnikání (český překlad anglického Corporate Social Responsibility, zkr. CSR), jakoţto postupně se formující nový segment managementu. Někdy je pojem společenská odpovědnost firem vnímán jako novější ekvivalent pojmu etika podnikání (Dytrt, 2006). Oproti společenské odpovědnosti firem je však koncepce podnikatelské etiky orientována především vnitřně. Koncepce CSR vychází ze základní představy, ţe podnik je subjektem odpovědným a ţe má odpovědnost vrátit přiměřenou hodnotu zpět společnosti. Společnosti zapojené do CSR se snaţí být dobrými občany. (Prskavcová, 2007, s. 22). I kdyţ se koncept společenské odpovědnosti firem vyvíjí jiţ od 70. let 20. století, neexistuje dodnes ţádná jednotná definice. Je to dáno skutečností, ţe společenská odpovědnost firem fakticky nemá ţádné konkrétní vymezující hranice a je zaloţena na dobrovolnosti. Představuje trend, který mění orientaci firem z krátkodobých cílů na dlouhodobé a z maximálního zisku na zisk optimální. Konkrétně se společenská odpovědnost projevuje integrací pozitivních postojů, praktik či programů do podnikatelské strategie firmy na úrovni jejího nejvyššího vedení. Firma rozšiřuje původní pohled na vlastní společenskou roli z úrovně "profit only" (pouze zisk) 3 na širší "people, planet, profit" (lidé, planeta, zisk). Firma pak funguje s ohledem na tzv. Triple-bottom-line a soustřeďuje se nejen na ekonomický růst, ale i na environmentální a sociální aspekty své činnosti (Trnková, 2004). Pro orientaci si představme některé způsoby vymezení konceptu společenské odpovědnosti firem. Evropská unie ve své tzv. Zelené knize chápe společenskou odpovědnost jako: koncept, kdy společnosti dobrovolně integrují sociální a ekologická hlediska do firemních operací a interakcí s firemními stakeholders. (Europian, 2001, s. 8, vlastní překlad). Společenskou odpovědnost je moţné vnímat i jako: způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání. (Trnková, 2004, s. 7), nebo jako: dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají. (Steinerová, 2008, s. 4). 3 Zisk je uţitečný, pokud slouţí jako prostředek vedoucí k cíli, jenţ mu dává smysl, ať uţ jde o způsob, jakým bylo zisku dosaţeno, tak o jeho vyuţití. Stane-li se zisk jediným cílem, je-li ho dosahováno nepatřičnými prostředky a bez zřetele k společnému dobru jako svému poslednímu cíli, hrozí nebezpečí, ţe bohatství zmizí a zrodí se chudoba. (Benedikt XVI., 2009, s. 27). 16

17 Ať uţ se na pojem díváme z jakékoli strany, vţdy se jedná o: chování, fungování, aktivity firmy, které v prvé řadě předpokládá plnění právních poţadavků a nad tento rámec odpovědné dobrovolné chování: v ekonomické oblasti (podnikatelský kodex), v sociální oblasti (rozvoj lidského kapitálu), v environmentální oblasti (zlepšování environmentálního profilu), v relevantní komunitě (být dobrý soused). (Dytrt, 2006, s. 103). Výše uvedené definice můţeme shrnout tak, ţe společenská odpovědnost je vlastně zastřešujícím pojmem pro témata od ochrany ţivotního prostředí přes zaměstnanecká práva, boj proti diskriminaci, komunitní práci, transparentnost aţ po sociálně odpovědnou investiční politiku a jako celek tvoří integrální součást konceptu trvale udrţitelného rozvoje (Franc, Heydenreich, Nezhyba, 2006). K základním rysům společensky odpovědného chování pak patří dobrovolnost (veškeré společensky odpovědné aktivity vykonává podnik dobrovolně, nad rámec svých zákonných povinností), dialog se stakeholdery (zapojení všech zainteresovaných osob a organizací, které podnik významným způsobem ovlivňují), dlouhodobost (veškeré společensky odpovědné aktivity jsou vykonávány dlouhodobě a neměly by končit ani v případě, ţe se podnik dostane do nepříznivé ekonomické situace), důvěryhodnost (veškeré činnosti podniku musí být transparentní, trvalé, nezveličované) (Business Leaders Forum, 2008). Naznačeným rámcem tak vyplývají tři hlavní oblasti (pilíře) odpovědného podnikání: ekonomický, sociální a environmentální. Je důleţité, aby byla firma aktivní v kaţdé ze tří uvedených oblastí, v kaţdé oblasti si však firma vybírá konkrétní pole zájmu v návaznosti na svou firemní strategii (Steinerová, 2008). 3.1 Ekonomický pilíř Tento pilíř zahrnuje trţní prostředí. Zajišťuje transparentnost podnikání a pozitivní vztahy s investory, zákazníky, dodavateli a dalšími obchodními partnery. Z hlediska trhu se pak sleduje i dopad konkrétního podniku na ekonomiku (rozvoj zaměstnanosti, budování infrastruktury, boj proti korupci). K zásadním aktivitám podporujícím odpovědné chování v oblasti trhu řadí Trnková (2004) a Steinerová (2008) následující: firemní politiku zajišťující etické jednání (etické kodexy), poskytování jasných a přesných informací o výrobcích a sluţbách (transparentnost), uplatňování principů dobrého řízení (corporate governance), včasné placení faktur, odmítnutí korupce, ochranu duševního vlastnictví, evidenci a řešení stíţností od zákazníků, dodavatelů a dalších obchodních partnerů, spolupráci s jinými podniky či organizacemi na společensky odpovědných projektech, 17

18 marketingovou a reklamní etiku. 3.2 Sociální pilíř Tento pilíř se obvykle dělí do dvou oblastí interní a externí. Interní oblast zahrnuje pracovní prostředí firmy, tedy sociální politiku podniku, zatímco externí oblast se zaměřuje na filantropii, altruismus a budování vztahů se širší komunitou Interní oblast pracovní prostředí Jak jiţ autorka výše naznačila, tato oblast zahrnuje především sociální politiku podniku, která představuje: specifickou celopodnikovou činnost, jeţ je součástí interních aktivit CSR. Naplňuje myšlenku triple-bottom-line, která vyţaduje strategickou provázanost s ostatními aktivitami firmy s cílem vytvořit politiku preventivní, která podporuje vazbu: dovednosti pracovníka - výsledky jeho činnosti - schopnost vyhodnocení - vliv na postavení pracovníka, coţ prostřednictvím uspokojování jeho přání a potřeb umoţňuje dosáhnout celopodnikových cílů. (Prskavcová, 2008, s. 12). Pracovní prostředí zahrnuje lidi jako nehmotný kapitál, se kterým firma disponuje a do kterého je třeba investovat a pečovat o něj. Společensky odpovědné firemní praktiky se zaměřují na nabírání, rozvíjení a udrţení kvalitních pracovníků. Motivovaní zaměstnanci jsou velmi produktivní, loajální, coţ sniţuje náklady na přijímání nové pracovní síly a téţ vedou ke spokojenosti zaměstnanců. Stěţejní aktivity podporující společensky odpovědné chování jsou následující: zapojování zaměstnanců do procesu rozhodování, poskytování nefinančních benefitů, zajišťování vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, umoţnění harmonizace pracovního a osobního ţivota (flexibilní formy práce), podpora rozmanitosti na pracovišti (ţeny, etnické minority, handicapovaní a starší lidé), péče o zdraví a bezpečnost zaměstnanců, podpora propuštěných zaměstnanců (zajištění rekvalifikace), dodrţování pracovních standardů, zákaz dětské práce realizace opatření vůči všem formám diskriminace poskytnutí jistoty zaměstnání, dodrţování lidských práv (Trnková, 2004, Steinerová, 2008) Externí oblast - místní komunita Externí oblast sociálního pilíře se specifikuje na filantropii a spolupráci s místní komunitou. Filantropie je chápána jako souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob (jednotlivců, skupin, organizací). Jejím cílem je řešení problémů slabších či handicapovaných v širších souvislostech, koncepčně, s tendencí se organizovat do celého systému péče o tyto problematické skupiny. Na nejobecnější 18

19 rovině je vedena snahou dosáhnout vyšší kvality ţivota jak jednotlivce, tak celé společnosti (Prskavcová, 2008). Do této oblasti pak spadá i navazování dobrých sousedských vztahů (podílení se na řešení místních problémů), coţ vede k pozitivním přijetí místní komunitou, z níţ se (především v případě malých a středně velkých podniků) rekrutují potenciální zákazníci i zaměstnanci. Z hlediska současného chápání konceptu společenské odpovědnosti firem je právě snaha firem o to být dobrým občanem a sousedem povaţována za stěţejní (Hroník, 2010). K hlavním společensky odpovědným aktivitám podporujícím dobré sousedské vztahy patří: firemní dárcovství (finanční i materiální) (firemní filantropie), firemní dobrovolnictví, poradenství, předávání know how, podpora sociální integrace, vzdělávání občanů, podpora kvality ţivota občanů (sport/kultura), dialog s místními stakeholders, obchodní spolupráce s místními dodavateli, spolupráce se školami, vyuţití sdíleného marketingu (pouţití marketingových aktivit k společné propagaci firmy a neziskového projektu) (Trnková, 2004, Steinerová, 2008). 3.3 Environmentální pilíř Tento třetí pilíř zahrnuje problematiku celého ţivotního prostředí, respektive trvale udrţitelného rozvoje. Nejznámější definice trvale udrţitelného rozvoje říká, ţe: trvale udrţitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniţ by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím. (Prskavcová, 2008, s. 18). K ošetření činností podniku v oblasti environmentálního řízení se vyuţívají tzv. Environmentální manaţerské systémy (EMS), coţ jsou: systémy, které představují aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému sniţování dopadů jeho činností na ţivotní prostředí a přispívají tak k neustálému zlepšování "environmentálního chování" podniku. (Zbránková, 2007, s. 89). K ochraně ţivotního prostředí je moţné vyuţít různé nástroje environmentálního managementu, jeţ mohou být uţity i malými podniky. Jejich zavedení do podnikové praxe je dobrovolné, avšak do budoucna lze očekávat, ţe se stanou nezbytnou součástí podnikového managementu. Kromě ochrany ţivotního prostředí se firma v oblasti ţivotního prostředí snaţí sníţit i negativní dopady své činnosti na toto prostředí. 19

20 Do aktivit sniţující negativní dopad na ţivotní prostředí řadíme: ekologickou výrobu, produkty a sluţby, soulad s normami a standardy (ISO, EMAS atd.), poskytování přesných ekologických informací o výrobcích, sluţbách a aktivitách, investice do nejlepších dostupných technologií ekologické balení, šetrný způsob přepravy zboţí a materiálu, recyklaci, vyuţívání recyklovaného materiálu, úsporu energie/vody, minimalizaci odpadu, ochranu přírodních zdrojů, zmenšování dopadů na ţivotní prostředí (Trnková, 2004, Franc, Heydenreich, Nezhyba, 2006, Steinerová, 2008) 3.4 Způsoby komunikace o společenské odpovědnosti Jelikoţ společensky odpovědné aktivity představují jedinečnou moţnost jak se odlišit od ostatních firem, je důleţité o této jejich činnosti účinně komunikovat. To platí zejména pro malé a střední podniky, jeţ nejsou tolik vystaveny zájmu médií a které by tudíţ měly do komunikace o těchto aktivitách vynaloţit téměř stejné mnoţství času i finančních prostředků jako do samotných společensky odpovědných aktivit (Business Leaders Forum, 2008). Formu komunikace o společensky odpovědných aktivitách můţeme rozdělit na interní a externí. Interní sloţka zahrnuje informování zaměstnanců a spolupracovníků o tom co, proč a jak se v podniku v souvislosti s uskutečňováním daných aktivit děje. Externí sloţka je zaměřena na informování okolí, ţe je daný podnik společensky odpovědný a v jakých oblastech (Business Leaders Forum, 2008). Mezi výhody pravidelné komunikace o společensky odpovědných aktivitách řadí Steinerová (2008) následující: transparentnost, dohled nad těmito aktivitami, zapojení stakeholderů a mezisektorovou spolupráci. Účinné nástroje komunikace o společensky odpovědných aktivitách jsou uvedeny v Příloze č Shrnutí V rámci třetí kapitoly věnovala autorka pozornost představení konceptu společenské odpovědnosti firem. Autorka uvedla nejdůleţitější definice tohoto konceptu, jenţ ve svém obsahu zahrnují přechod z orientace profit only zastávané klasickým hlediskem na orientaci people, planet, profit zastávané sociálně ekonomickým hlediskem a popsala tři pilíře konceptu společenské odpovědnosti firem (ekonomický, sociální a environmentální). Vzhledem k hlavní výzkumné otázce pak tento koncept a zmíněné pilíře slouţí jako normativní rámec pro firmy, které chtějí být společensky odpovědné. Z uvedeného textu tak autorka vyvodila druhou, třetí, čtvrtou a pátou dílčí výzkumnou otázku, které se v souhrnu zabývají zjištěním pojetí společenské odpovědnosti z 20

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D.

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,

Více

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Definice společenské odpovědnosti firem I Společenská odpovědnost firem je

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz International Organization for Standardization Mezinárodní organizace Mezinárodní organizace pro normalizaci Dokumenty ISO Mezinárodní normy Technické specifikace (TS) Technické

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

DOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje o organizaci

DOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje o organizaci Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 do 250 nad 250 zaměstnanců Zmocněnec pro jednání:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA

UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA 1. Úvodem Cenu hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2013 vyhlašují: Rada Plzeňského kraje Asociace společensky odpovědných firem Regionální hospodářská komora

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Stínování manažerů Manager Shadowing Program

Stínování manažerů Manager Shadowing Program Stínování manažerů Manager Shadowing Program Kvalita Quality 2009 20. května 2009 DTO CZ, s.r.o. Ostrava Tomáš Nejedlo Co vás zajímá (nebo by mělo) Proč stínování organizujeme? Co program zahrnuje? Jak

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích

Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích ÚISK FF UK PhDr. Zuzana Šidlichovská Příspěvek konference IKI 2012 17-01-2012 Obsah příspěvku Moderní trendy personálního řízení Pracovní prostředí Formy

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích

Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích Rozvoj lidských zdrojů v informačních institucích ÚISK FF UK PhDr. Zuzana Šidlichovská Konference EFI, 25/04/2012 Obsah příspěvku Moderní trendy personálního řízení Pracovní prostředí Formy pracovních

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D.

Přednáška 6 B104KRM Krizový management. Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Přednáška 6 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D. Téma KRIZOVÁ KOMUNIKACE Krizová komunikace -shrnutí Významnost veřejného mínění Riziko ztráty dobré pověsti má vysokou pravděpodobnost

Více

Společenská odpovědnost firem CSR

Společenská odpovědnost firem CSR Společenská odpovědnost firem CSR Akce pořádaná v rámci Individuálního projektu Karlovarského kraje Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele

Více

JSOU KRITÉRIA NÁRODNÍ CENY ČR ZA SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST NÁROČNÁ?

JSOU KRITÉRIA NÁRODNÍ CENY ČR ZA SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST NÁROČNÁ? JSOU KRITÉRIA NÁRODNÍ CENY ČR ZA SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST NÁROČNÁ? Ing. Alena Plášková, CSc. OSTRAVA 2009 1 Národní cena kvality ČR Společenská odpovědnost organizací Cíl programu: Přispět k prosazení

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska Putnova@fbm.vutbr.cz Literatura BOHATÁ,M.: Uplatnění etického přístupu v teorii firmy. Diskusní materiál č.70., CERGE EI, Praha 1995 BOHATÁ, M. Základy

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Podpora zdraví v malých a středních podnicích u nás a ve světě

Podpora zdraví v malých a středních podnicích u nás a ve světě Podpora zdraví v malých a středních podnicích u nás a ve světě MUDr. Jarmila Vavřinová Státní zdravotní ústav Centrum pracovního lékařství SZÚ červen 2007 Obsah sdělení 1. Charakteristika MSP 2. Strategie

Více

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 zaměstnanců nad 50 zaměstnanců

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

DOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje

DOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje Základní údaje Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost DOTAZNÍK Subjekt veřejného sektoru: Sídlo: Kategorie: (*nehodící se škrtá) a) obec s rozšířenou působností nebo obec s pověřeným obecním úřadem

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Public Relations (N_PR) LS 08

Public Relations (N_PR) LS 08 Public Relations (N_PR) LS 08 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: volitelný

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková,

Více

PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life

PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life 1 Komunitární program LIFE+ Program spravovaný přímo Evropskou komisí řízení programu hodnocení a schvalování projektů monitoring projektů MŢP národní kontaktní místo

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: povinný

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Uživatelská příručka

Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Uživatelská příručka Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost Uživatelská příručka Rok 2012 1. Úvodem Rada Moravskoslezského kraje spolu s Radou kvality ČR vyhlašují: Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Společenská odpovědnost organizací (CSR)

Společenská odpovědnost organizací (CSR) Společenská odpovědnost organizací () Role státu v oblasti společenské odpovědnosti Ing. Hana Šimková, Ing. Lucie Součková Co je společenská odpovědnost organizací? 2. polovina 20. století Corporate Social

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA

LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA LIGA NEÚPLATNÝCH liberální národní obchodní klub samospráv, podnikatelů a firem PRAVDA ČEST DŮVĚRA Motivační heslo Mluv pravdu Staň se čestným Získej důvěru Výklad pojmů NEÚPLATNOST v anglicky mluvících

Více

Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost

Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost Uživatelská příručka Rok 2015 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu 1. Úvodem Hejtman Moravskoslezského kraje spolu s Radou kvality ČR vyhlašují:

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA Kontaktní osoba: Ing. Petr Sára, Ph.D. Mobil: +420 605 941 994 E-mail: sara@mc-triton.cz NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU

Více

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586 626 705 700 769 866 923 1026 1064 975 1022

Více

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702

Dobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje Environmentální značení Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje environmentální politiky DN environmentální politiky patří pod tzv. dobrovolné environmentální

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Viceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy GiTy, a.s., Mariánské nám. 1, Brno 617 00 ogirstl@gity.cz INFORUM 2007: 13. konference

Více

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební

TEORIE ŘÍZENÍ. ČVUT Fakulta stavební TEORIE ŘÍZENÍ ČVUT Fakulta stavební FREDERICK HERZBERG ZNAMENANÝ Zdeněk ŠVESTKA Tomáš CHALOUPKOVÁ Kamila * 18. 4. 1923 Lynn Massachusetts t 19. 1. 2000 Salt Lake City - Utah FREDERICK IRVING HERZBERG Obsah

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více