Zprávy - Psychologický ústav AV ČR

Transkript

1 Zprávy - Psychologický ústav AV ČR Martina Hřebíčková Tomáš Urbánek Ivo Čermák Psychometrické charakteristiky NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R) pro sebeposouzení a posouzení druhého Roč. 8, 2002, č. 1 ISSN:

2 AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV VEVEŘÍ 97, BRNO tel.: Zprávy Psychometrické charakteristiky NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R) pro sebeposouzení a posouzení druhého Martina Hřebíčková Tomáš Urbánek Ivo Čermák Roč. 8, 2002, č. 1 ISSN:

3 Úvod 2 1. Uplatnění NEO inventářů ve výzkumech v České republice a Slovenské republice 3 2. Historie a vývoj NEO inventářů Tři verze NEO inventářů 5 3. METODA Respondenti NEO osobnostní inventář Neuroticismus (N) Extraverze (E) Otevřenost vůči zkušenosti (O) Přívětivost (P) Svědomitost (S) Subškály NEO osobnostního inventáře Subškály NEUROTICISMU Subškály EXTRAVERZE Subškály OTEVŘENOSTi vůči zkušenosti Subškály Přívětivosti Subškály SVĚDOMITOSTI Překlad položek NEO osobnostního inventáře do češtiny VÝSLEDKY Popisné statistiky Reliabilita Faktorová struktura subškál NEO-PI-R (S a D) Kongruence subškál NEO-PI-R Faktorová struktura položek NEO-PI-R (S a D) Faktorová struktura NEO-FFI (S a D) Korelace škál NEO-FFI a korelace škál a subškál NEO-PI-R při sebeposouzení a posouzení druhého Korelace škál NEO-PI-R s věkem a rodem DISKUSE ZÁVĚRY 42 Literatura 44 Seznam tabulek 48 1

4 Úvod Existence pěti obecných dimenzí popisu osobnosti 1 (Extraverze, Přívětovist, Svědomitost, Emocionální stabilita, Intelekt (Otevřenost) byla ověřována v českém osobnostně relevantním lexiku (Hřebíčková, 1995; 1997) a souběžně byly vyvíjeny nebo adaptovány metody, které by pět dimenzí osobnosti spolehlivě měřily (podrobněji Hřebíčková, Čermák, 1996; Hřebíčková, Urbánek, Čermák, 2000; Hřebíčková, Urbánek, 2001). K identifikaci pěti obecných dimenzí osobnosti bylo vytvořeno několik metod, o kterých podrobněji referují např. Hřebíčková a Čermák (1996). Jedná se jednak o posuzovací škály tvořené adjektivy reprezentujícími pětifaktorovou strukturu osobnosti v daném jazyce a sestavené na základě výsledků reprezentativních taxonomií osobnostně relevantních slov v jednotlivých jazycích (např. Hřebíčková, Urbánek, Čermák 2000). Pro měření pěti dimenzí osobnosti jsou k dispozici také inventáře a dotazníky, jejichž položky jsou naformulovány jako výroky popisující různé způsoby chování a prožívání relevantní pěti obecným charakteristikám osobnosti. v Holandsku byl vytvořen Five Factor Personality Inventory FFPI (Hendriksová, 1997), v Itálii Big Five Questionnaire BFQ (Caprara, Barbaranelli, Borgogni, Perugini, 1993), Big Five Inventory BFI vytvořený v USA (John, Donahue, Kentle1991) je metoda, jejíž položky jsou formulovány jako krátká slovní spojení (např. Je upovídaný, Dělá si starosti ), obdobně byl konstruován Goldbergův International Personality Item Pool (Goldberg, 2001). Paunonen se spolupracovníky sestavil neverbální test s 60 obrázky znázorňující různé způsoby chování, podle nichž respondent posuzuje, do jaké míry se ztotožňuje s chováním osoby zobrazené na obrázcích (Paunonen, Zeidner, Engvik, Oosterveld, Maliphant, Five Factor Nonverbal Personality Questionaire FF-NPQ). Jinou alternativní metodou diagnostikující pět obecných dimenzí osobnosti je strukturovaný rozhovor (Trull, Widiger, Useda, Holcomb, Doan, Axelord, Stern, Gershuny, 1998). Ve světě nejrozšířenější metodou identifikující pět obecných dimenzí osobnosti jsou NEO osobnostní inventáře (NEO-PI, NEO-PI-R, NEO-FFI) podle P.T. Costy a R.R. McCraee (1992), které jsou vyvíjeny od 70. let minulého století a užívány ve výzkumných studiích i psychodiagnostice. Doposud byly přeloženy do více než 30 jazyků. Cílem této studie je uvést základní psychometrické charakteristiky české verze NEO osobnostního inventáře pro sebeposouzení a jeho varianty určené pro posouzení druhého. 1 Velká písmena u názvu dimenzí osobnosti (popřípadě škál nebo subškál NEO-PI-R) jsou záměrně užita pro přehlednost textu a z toho důvodu, že se jedná o pojmenování několika vlastností, způsobů chování a prožívání, která vystihují jednotlivé dimenze osobnosti. *Tato studie je součástí grantového projektu 406/01/1507 Shody a rozdíly v sebeposuzování a posuzování druhých GA ČR a výzkumného záměru PsÚ AV ČR AV 0Z

5 V úvodu bude zmíněn přehled výsledků výzkumů používajících NEO pětifaktorový inventář (zkrácená verze NEO osobnostního inventáře - NEO-FFI), který je již delší dobu používán ve výzkumných studiích v České republice a Slovenské republice. Na základě české verze NEO-PI-R provedlo sebeposouzení 1365 respondentů a 908 respondentů bylo posouzeno druhým. z těchto údajů byly vypočítány následující psychometrické charakteristiky NEO osobnostního inventáře pro sebeposouzení a posouzení druhého: - popisné statistiky škál a subškál (také pro NEO-FFI); - reliabilita škál a subškál, také pro NEO-FFI; - faktorová struktura položek a škál, rotace Varimax (také pro NEO-FFI); - korelace škál NEO-FFI se škálami a subškálami NEO PI-R, korelace škál NEO-PI-R se subškálami NEO-PI-R. 1. Uplatnění NEO inventářů ve výzkumech v České republice a Slovenské republice NEO inventáře a zejména NEO pětifaktorový osobnostní inventář lze využít v projektech zaměřených na zjišťování míry individuálních odlišností v rámci pěti obecných dimenzí osobnosti. v České republice byl NEO pětifaktorový osobnostní inventář dosud použit pouze v několika výzkumných studiích, protože vydavatelé původní verze metody povolili její použití u omezeného počtu respondentů. Hřebíčková (1997) použila NEO pětifaktorový osobnostní inventář jako validizačního kritéria při interpretaci faktorů pětifaktorové struktury odvozené z lexikální analýzy českého osobnostně relevantního lexika. Vztah osobnostních dimenzí a mentální anorexie zjišťovala Štěpaníková a Macek (1997). Vzájemné souvislosti pěti obecných dimenzí osobnosti agrese a identity řešili Macek, Hřebíčková a Čermák (1999). Osobnost ve vztahu k identitě a hodnotám zkoumali Macek, Osecká, Hřebíčková, Bernard (1998). Blatný (2001) podává přehled vztahů mezi sebehodnocením, životní spokojeností a osobnostními charakteristikami zjišťovanými NEO pětifaktorovým osobnostním inventářem. Adolescenti s vyšším sebehodnocením a spokojení se svým životem se posuzují jako psychicky vyrovnaní, extravertovaní a svědomití. Životní spokojenost navíc souvisí s Otevřeností vůči zkušenosti a Přívětivostí. Adolescenti s živou představivostí, citliví na estetické podněty, vnímající emoce, upřednostňující rozmanitosti, zvídaví, s nezávislým úsudkem navíc altruističtí a chápající druhé jsou se svým životem spokojenější než adolescenti, kteří dosahují nižšího skóru v dimenzi Otevřenost vůči zkušenosti a Přívětivost. Stejně jako Ficková (1999) Blatný potvrdil pouze částečnou shodu mezi sebehodnocením a osobnostními vlastnostmi u chlapců a dívek. Vzájemné vztahy mezi obecnými dimenzemi 3

6 osobnosti a zvládáním zátěže u učitelek základních škol zjišťovali Řehulka a Řehulková (1999); Žaloudílová (2001) prezentuje souvislosti hodnocení neuropsychické zátěže učitelů s obecnými dimenzemi osobnosti. Hřebíčková, Řehulková, Klimusová (2001) srovnávaly osobnostní profil žen čtyř různých profesí. Podnikatelky se ve srovnání s badatelkami, učitelkami a herečkami posuzují statisticky významně častěji jako psychicky stabilní, extravertované a svědomité. Macka, Hřebíčkovou a Čermáka (1999) zajímalo do jaké míry jsou styly sebedefinování vázány na osobnostní charakteristiky pětifaktorového modelu osobnosti. Jedinci aktivně hledající svoji identitu se posuzují jako svědomití, otevření novým zkušenostem a extravertovaní. Svědomitost a Extraverze statisticky významně koreluje také s normativním stylem identity. Adolescenti, kteří přebírají hotové normy, se posuzují jako svědomití a extravertovaní. Adolescenti bez potřeby sebedefinice se posuzují jako nesvědomití. Vztahem specifických indikátorů agrese k obecným charakteristikám osobnosti se věnuje Čermák (v tisku). Srovnání vývojových trendů pěti obecných charakteristik osobnosti zjišťovaných NEO pětifaktorovým osobnostním inventářem v pěti různých zemích s odlišným vývojem i tradicemi včetně České republiky se zabývali McCrae a kol. (2000); stejnou metoda byla použita při porovnání míry pěti obecných charakteristik osobnosti u českých, polských a slovenských adolescentů (Hřebíčková a kol., 2002). Slovenskou verzi NEO pětifaktorového osobnostního inventáře, jejímž autorem je Ruisel (1998), použila Orlická (2001) ve výzkumu intelektových stylů, praktické inteligence a vlastností osobnosti. Slovenští kolegové zkoumali také vlastnosti osobnosti v souvislosti se zvládáním stresu. Podle Fickové (2001) Neuroticismus podmiňuje preferenci neefektivních strategií zvládání stresu, Extraverze souvisí s hledáním sociální opory a přehodnocením. Svědomitost se ukázala jako nejsilnější prediktor copingového chování. Adolescenti s vysokým skórem mají tendenci preferovat strategie zaměřené na problém, adolescenti s nízkou Svědomitostí naopak maladaptivní strategie. Stejně jako Blatný (2001) také Ficková na Slovensku sledovala sebehodnotící ukazatele a obecné charakteristiky osobnosti (Ficková, 1999), dále zkoumala osobnostní dimenze adolescentů ve vztahu ke každodenním problémům (Ficková, 2000) a zvládání zátěže (Ficková, 2001). Salutogenetický přístup uplatnila ve své studii v kontextu pěti obecných dimenzí osobnosti Ruiselová (2000). Adolescenti se smyslem pro soudržnost se posuzují jako méně neurotičtí a svědomitější (dívky navíc jako přívětivější), ale předpokládaný vztah s dimenzí Otevřenost vůči zkušenosti nebyl potvrzen. 4

7 Styly zvládání související s náboženskou orientací a osobnostními charakteristikami obsaženými v pětifaktorovém modelu u slovenských adolescentů zkoumali Stríženec a Ruisel (1998). Zkoumáním náboženského fundamentalismu a osobnostních charakteristik obsažených v NEO-PI-R se věnuje na Slovensku Adamovová (2001). 2. Historie a vývoj NEO inventářů NEO-PI-R (NEO osobnostní inventář) je nejužívanější metodou pro identifikaci pěti obecných dimenzí osobnosti používanou ve více než 30 jazycích (McCrae, 2001). Jeho vývoj zahájili Costa a McCrae (1976) provedením shlukové analýzy 16 PF Cattellova dotazníku u tří skupin respondentů odlišného věku (32, 44, 60 let). Interkorelace mezi škálami 16PF pro každou ze tří skupin respondentů pak byly podrobeny shlukové analýze jejíž výsledkem byly dva na věku nezávislé shluky nazvané Přizpůsobení Anxieta a Intoverze Extraverze a jeden nekonzistentní třetí shluk, který obsahoval individuální odlišnosti související s věkem (otevřenost x uzavřenost zkušenostem). Identifikovali tedy tři skupiny škál, označené Neuroticismus, Extraverze a Otevřenost vůči zkušenosti, které se staly základem pro sestavení NEO inventáře nazvaného podle prvních písmen názvů škál N(euroticism) E(xtraversion), O(penness) (Costa, McCrae, 1985). Když se seznámili s Goldbergovými lexikálními výzkumy, jejichž cílem bylo vybrat přídavná jména, která by nejlépe reprezentovala pětifaktorovou strukturu popisu osobnosti (Goldberg, 1983), Costa a McCrae sestavili posuzovací inventář, do něhož zahrnuli 40 Goldbergových škál, a doplnili jej o 40 původních škál vystihujících jejich NEO model. Faktorová analýza škál poskytla pětifaktorové řešení, a proto byly faktory Přívětivost a Svědomitost, původně identifikované v lexikálních studiích, doplněny do NEO modelu. 2.1 Tři verze NEO inventářů Dosud byly vytvořeny tři verze NEO inventářů NEO Personality Inventory NEO-PI (Costa, McCrae, 1985), revidovaná verze Revised NEO Personality Inventory NEO-PI-R (Costa, McCrae, 1992) a NEO Five-Factor Inventory NEO-FFI Costa, (McCrae, 1989; 1992). v inventáři NEO-PI každou z dimenzí Neuroticismus, Extraverze a Otevřenost vůči zkušenosti měří 48 položek, škála měřící Přívětivost je zastoupena 18 položkami a stejný počet položek má i škála měřící Svědomitost. První tři škály se dále dělí do šesti subškál, zatímco škály měřící Přívětivost a Svědomitost nejsou do subškál členěny. Revidovaná verze NEO-PI-R obsahuje 240 položek, 48 položek pro každou škálu, jež se dále dělí do 6 subškál. NEO Five Factor Inventory (NEO-FFI) - v češtině NEO pětifaktorový osobnostní inventář - je zkrácená 5

8 verze NEO-PI. Položky tohoto inventáře se dále nediferencují. Každá z pěti škál je tvořena 12 položkami, které nejlépe vystihovaly jednotlivé škály v analýze inventáře NEO-PI, což znamená, že všechny položky inventáře NEO-FFI jsou rovněž obsaženy v inventáři NEO-PI. Costa a McCrae v dalších výzkumech ověřovali, zda lze pět dimenzí, obsažených v NEO dotaznících, identifikovat i v jiných metodách vytvořených pro měření významných teoretických konceptů v psychologii osobnosti 2. v uvedených studiích se ukazuje, že NEO inventář je koncipován tak, aby zahrnul charakteristiky obsažené v několika teoriích osobnosti. NEO inventáře byly vyvíjeny a používány v rámci longitudinálního výzkumu dospělých Baltimore Longitudinal Study of Aging (Costa, McCrae, 1988b; McCrae, Costa, 1990). Na průřezových a longitudinálních datech se ukazuje, že osobnost je stabilní po třicátém roce věku. Autoři inventářů porovnávali také sebehodnocení prováděné na škálách NEO-PI-R s hodnocením prováděným partnery nebo přáteli a zjistili vysokou míru shody především mezi sebeposouzením a posouzením prováděným partnerem / partnerkou. Výsledky jejich dvacetiletého bádání vyústily do formulování pětifaktorové teorie osobnosti (McCrae, Costa, 1996; podrobněji také Hřebíčková, 2001). 3. METODA 3. 1 Respondenti Výzkumu se účastnilo respondentů, z toho 588 mužů a 768 žen, (9 respondentů neuvedlo pohlaví) ve věku od 14 do 83 let, průměrný věk 30,92; SD 13,62 let. Ve věku od let bylo 11% respondentů, ve věku od let bylo 53% respondentů a ve věku bylo 34% respondentů. Část respondentů se posuzovala vzájemně, tzn., že kromě sebeposouzení posoudili také druhého. Posouzení druhého člověka provádělo celkem 908 respondentů (378 mužů, 526 žen, 4 neuvedli pohlaví) ve věku od 14 do 83 let (M = 35,66; SD 14,15). 2 např. v the Myers-Briggs Type Indicator vytvořeném na základě Jungovy typologie (McCrae, Costa, 1989b), v Personality Research Form sestaveném podle Murrayho systému potřeb (Costa, McCrae, 1988a), Eysenck Personality Inventory (McCrae, Costa, 1985), Minesota Multiphasic Personality Inventory (Costa, Bush, Zonderman, McCrae, 1986), California Q set (McCrae, Costa, Bush, 1986), Interpersonal Adjective Scales (McCrae, Costa, 1989a), Adjective Check List Scales (Piedmont, McCrae, Costa, 1991), Self-Directed Search vycházející z Hollandovy typologie zájmů o povolání (Costa, McCrae, Holland, 1984). 6

9 3. 2 NEO osobnostní inventář Revidovaná verze NEO-PI-R obsahuje 240 položek, 48 položek pro každou škálu, jež se dále dělí do 6 subškál, každá subškála obsahuje 8 položek. Přehled subškál je uveden v tab. č Neuroticismus (N) Škála zjišťuje individuální rozdíly v emocionální stabilitě a emocionální labilitě Neuroticismu. Termín Neuroticismus nelze v tomto případě chápat jako psychiatrickou kategorii nebo diagnózu. Stejně jako ostatní škály inventáře také škála Neuroticismus zahrnuje charakteristiky, v nichž se všichni lidé více či méně odlišují. Škála zjišťuje, jak jsou prožívány negativní emoce jako např. strach, sklíčenost, rozpaky. Lidé, kteří dosahují vysokého skóru Neuroticismu, jsou psychicky nestabilní a jejich psychická vyrovnanost je snadno narušitelná. Na rozdíl od emocionálně stabilních jedinců uvádějí častěji negativní prožitky a obtíže při jejich překonávání. Jsou často plni obav, snadno je lze přivést do rozpaků, cítí se zahanbeni, nejistí, nervózní, úzkostní, intenzivně prožívají strach, obavy nebo smutek. Jejich představy nekorespondují s realitou, proto mají omezenou možnost kontrolovat se a zvládat stresové situace. Emocionálně stabilní jedinci takové potíže nemají, jsou klidní, vyrovnaní, bezstarostní a ani stresující situace je nevyvedou snadno z míry Extraverze (E) Extraverti jsou společenští, ale tato vlastnost není jedinou charakteristikou vystihující tuto dimenzi. Jedinci, kteří dosahují vysokého skóru v této škále, se popisují navíc jako sebejistí, aktivní, hovorní, energičtí, veselí a optimističtí. Extraverti mají rádi druhé lidi (společnost), jsou rádi součástí skupin a různých společenských událostí, mají rádi vzrušení a udržují si veselou mysl. Charakterizovat typického introverta je poněkud obtížnější. Introverze by měla být nahlížena jako nepřítomnost extraverze než jako její protiklad (Costa, McCrae, 1992, s.15). Introverti jsou spíše zdrženliví než nepřátelští, spíše nezávislí a samostatní než poslušní a povolní, spíše vyrovnaní než nejistí nebo flegmatičtí. Introverti nemusejí nutně trpět sociální fobií, jejich zdrženlivost je ovlivněna přáním zůstat o samotě. Ačkoli nepřekypují živostí a čilostí typickou pro extraverty, nelze o nich říci, že by byli nešťastní nebo pesimističtí. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že extraverze, jak ji vymezují Costa a McCrae (1989), se odlišuje od Jungova pojetí extraverze (1921). Charakteristiky vystihující introspekci a sebereflexi jsou součástí Otevřenosti vůči zkušenosti, nikoliv Extraverze. 7

10 Otevřenost vůči zkušenosti (O) Tato obecná dimenze osobnosti je méně známá než dvě předchozí (Neuroticismus a Extraverze). Živá představivost, citlivost na estetické podněty, vnímavost k vnitřním pocitům, upřednostňování rozmanitostí, zvídavost a nezávislý úsudek jsou charakteristiky, které lze najít v mnoha osobnostních dotaznících, ale v samostatné škále se vyskytují pouze v NEO inventářích. Škála postihuje míru zaujetí pro nové zkušenosti, prožitky a dojmy. Osoby dosahující vysokého skóru v této škále udávají bohatou fantazii a jsou vnímavější k prožitkům pozitivních i negativních emocí více než uzavření jedinci. Berou v úvahu nové myšlenky a nekonvenční hodnoty. Popisují se jako vědychtiví, intelektuální, obdařeni fantazií, ochotni experimentovat a zajímají se o umění. Jsou připraveni kriticky přeformulovat platné normy a převzít nové sociální, etické a politické hodnoty. Často se chovají nekonvenčně, zkoušejí nové způsoby jednání a dávají přednost změně. Osoby dosahující nízkého skóru v této škále mají častěji sklon chovat se konvenčně a zastávat konzervativní postoje. Dávají přednost známému, osvědčenému a jejich emoční reakce jsou často utlumeny Přívětivost (P) Stejně jako Extraverze i Přívětivost charakterizuje interpersonální chování. Nejvýraznější charakteristikou osob dosahujících vysokého skóru na této škále je altruismus. Takoví lidé mají pro druhé pochopení a porozumění, projevují jim přízeň, chovají se k nim laskavě a vlídně. Jsou vždy ochotni pomáhat a jsou přesvědčeni, že ostatní zase budou pomáhat jim. Mají skon důvěřovat druhým lidem a dávají přednost spolupráci. Osoby s nízkým skórem se naproti tomu popisují jako nepřátelské a egocentrické, které mají tendenci znevažovat záměry druhých lidí. Spíše soutěží než spolupracují. Charakteristiky tvořící pozitivní pól dimenze Přívětivost jsou sociálně žádoucí, proto budou přívětiví lidé oblíbenější než ti, kteří s druhými nespolupracují. Přesto je třeba zdůraznit, že schopnost bojovat za vlastní zájmy je v mnohých situacích velmi potřebná. Jistá míra skepse vůči názorům druhých přispívá k úspěšnému řešení problému Svědomitost (S) V různých teoriích osobnosti hraje důležitou roli koncept kontroly podnětů. v průběhu vývoje se většina jedinců učí ovládat svá přání a své touhy. Neschopnost zvládat podněty a pokušení je v NEO modelu indikátorem Neuroticismu. Navíc existuje další druh sebekontroly, který se vztahuje k aktivnímu procesu plánování, organizování a realizace úkolů. To je podstatou dimenze Svědomitost. Osoby dosahující vysokého skóru v této škále se popisují jako cílevědomé, ctižádostivé, pilné, vytrvalé, systematické, s pevnou vůlí, disciplinované, 8

11 spolehlivé, přesné a pořádné. Tyto sociálně žádoucí charakteristiky mají vztah k studijním a pracovním výkonům, mají však i svou negativní stránku, pokud překročí únosnou míru a projeví se jako přehnaná pořádkumilovnost, pedantičnost nebo workoholické chování. Osoby s nízkým skórem se popisují jako nedbalé, lhostejné, nestálé, naplňující své cíle s malým zaujetím Subškály NEO osobnostního inventáře Pět dimenzí, které NEO osobnostní inventář zjišťuje, je reprezentováno vždy šesti subškálami. Autoři inventáře se domnívají, že rozčlenění položek inventáře do subškál je výhodné z několika důvodů: 1) Zajistí se tak, že položky naformulované pro zjišťování úrovně některé z pěti škál pokryjí široký okruh relevantních charakteristik. Např. škála Neuroticismus obsahuje položky měřící Úzkostnost, Hněvivost-hostilitu, Depresivnost, Rozpačitost, Impulzivnost a Zranitelnost. Skóry, které jsou vypočítány pro jednotlivé škály pak reprezentují široce pojatou dimenzi osobnosti. 2) Údaje z několika na sobě nezávislých subškál dovolují potvrzení našich zjištění. Např. každá ze šesti subškál škály Neuroticismus se vztahuje k negativním prožitkům a pocitům nespokojenosti se životem a z těchto zjištění, pak můžeme odvodit vztah Neuroticismu a well-being (Costa, McCrae, 1984). Obdobně klinický psycholog, který u svého pacienta zjistí vysokou úroveň úzkostnosti, hněvivosti, rozpačitosti a depresivnosti může předpokládat, že jeho pacient prožívá psychický stres. 3) Nejpodstatnější výhodou měření pětifaktorového modelu pomocí subškál spočívá v tom, že podstatné individuální odlišnosti jsou nahlíženy v rámci různých vzájemně souvisejících oblastí. Otevřenost fantazii, estetice, prožívání, činnostem, idejím a hodnotám spolu souvisejí a vytvářejí škálu Otevřenost. Jedinci dosahující vysokého skóru v jedné subškále obvykle dosahují i vysokého skóru v ostatních subškálách dané škály. Někteří jedinci jsou např. otevřeni novým idejím, ale nikoliv hodnotám nebo jsou otevřeni svým pocitům, ale nejsou otevřeni estetickým vlivům. Tyto individuální odlišnosti zjištěné v rámci subškál jsou stabilní v čase a potvrzují se i při posuzování prováděném jinou osobou (McCrae, Costa, 1990), což potvrzuje předpoklad, že osobnostní rysy jsou reálné a nikoliv náhodné. Zjišťování úrovně specifických rysů poskytuje velmi detailní analýzu osobnosti a údaje jsou výhodné zejména tehdy, pokud je úroveň obecnějšího rysu průměrná. Např. jedinec, který dosahuje průměrného skóru na škále Přívětivost a současně skóruje velmi nízko na subškále Altruismus a velmi vysoko na subškále Poddajnost 9

12 bude reagovat velmi odlišně od jedince, který má stejný průměrný skór škále Přívětivost, ale současně dosahuje vysokého skóru na subškále Altruismus a nízkého na subškále Poddajnost. 4) Podrobné údaje o skórech dosažených v jednotlivých subškálách napomáhají k formulování nových teorií. O extraverzi je známo, že má vztah k well-being (Costa, McCrae, 1984). Při detailnějším pohledu zjistíme, že jsou to především subškály Vřelost a Pozitivní emoce, které s well-being korespodují, kdežto Vyhledávání vzrušení souvislosti s well-beeing nemá. Taková zjištění jsou důležitá pro formulování teorie well-being Subškály NEUROTICISMU N1) Úzkostnost (Úz). Úzkostní lidé se cítí znepokojeni, plni obav, tenzí a jsou nervózní a ustrašení. Tato subškála nezjišťuje konkrétní druh strachu nebo fobie, ale pokud jedinec dosahuje vysokého skóru na této subškále, dá se předpokládat, že některou fobií trpí. Jedinci dosahující nízkého skóru jsou klidní a uvolnění. Neberou si příliš, když se jim něco nedaří. N2) Hněvivost-hostilita (Hn). Tato subškála reprezentuje tendenci prožívat hněv a tomu odpovídající stavy jako je frustrace a zatrpklost. Jakým způsobem se hněv projevuje, navenek závisí na úrovni Přívětivosti. Dochází také často k situaci, že nepřívětiví lidé skórují vysoko také v této subškále. Nízký skór indikuje malý skon k projevům hněvu. N3) Depresivnost (De). Tato subškála zjišťuje individuální odlišnosti v tendenci prožívat depresivní stavy. Vysoký skór prozrazuje náchylnost k pocitům viny, smutku, zoufalství, beznaděje. Lidé s vysokým skórem na této subškále jsou často sklíčení. Lidé s nízkým skórem neprožívají výše uvedené emoce, ale nemusejí být nezbytně radostní a bezstarostní. Tyto charakteristiky jsou spojovány spíše s extraverzí. N4) Rozpačitost (Rp). Lidé s vysokým skórem na této subškále se cítí zahanbeni, stydí se, cítí se trapně a jsou často v rozpacích zejména při vystupování na veřejnosti. Rozpačitost v NEO-PI-R má blízko k Plachosti a Sociální anxietě ve Fenigstienově, Scheierově a Bussově a Plominově (1975) metodě zjišťování Rozpačitosti na veřejnosti. Nízký skór nemusí nutně znamenat, že jedinec je psychicky vyrovnaný nebo že má lepší sociální dovednosti, je pouze vyrovnanější a obratnější v sociálních situacích. N5) Impulzivnost (Im). v NEO-PI-R Impulzivnost postihuje neschopnost kontrolovat touhy a nutkání. Touha (např. po jídle, cigaretách, majetku) je tak silná, že jí jedinec nemůže odolat, ačkoli toho člověk později může litovat. Lidé s nízkým skórem na této 10

13 subškále nemají potíže odolávat takovýmto pokušením, mají vysokou toleranci k frustraci. Termín Impulzivnost je používán v mnoha teoriích a postihuje různé často spolu nesouvisející rysy. Impulzivnost v NEO-PI-R by neměla být zaměňována se spontaneitou, tendencí riskovat a překotným rozhodováním. N6) Zranitelnost (Zr). Poslední subškálou zjišťující míru Neuroticismu je Zranitelnost. Jedinci dosahující vysokého skóru na této subškále nejsou schopni zvládat stres, cítí se zoufalí a plni beznaděje nebo podléhají panice, pokud jsou vystaveni nějaké naléhavé situaci. Lidé s nízkým skórem jsou schopni zvládat i obtížné situace Subškály EXTRAVERZE E1) Vřelost (Vř). Vřelost je subškálou Extraverze, která se vztahuje k interpersonálnímu chování. Vřelí lidé jsou láskyplní a přátelští. Mají opravdu upřímně rádi druhé lidi a chovají vůči druhým lidem sympatie a náklonnost. Nízký skór nevypovídá o hostilitě nebo bezcitnosti, ale tito lidé jsou spíše odměření, drží si od druhých odstup. Vřelost je subškálou, která má velmi blízko k Přívětivosti interpersonální dimenzi velké pětky, ale je třeba ji odlišit od srdečnosti a upřímnosti, které jsou součástí Přívětivosti. E2) Družnost (Dr). Dalším aspektem Extraverze je družnost. Družní lidé jsou rádi ve společnosti lidí. Čím více lidí je obklopuje a čím častěji s nimi mohou komunikovat, tím jsou spokojenější. Lidé dosahující nízkého skóru na této škále jsou raději sami, nevyhledávají společnost nebo se aktivně vyhýbají sociální stimulaci. E3) Asertivita (As). Lidé s vysokým skórem na této škále jsou dominantní, energičtí, rozhodní a mají nad druhými převahu. Nedělá jim větší potíže mluvit před lidmi a obvykle se stávají vůdci skupin. Lidé s nízkým skórem jsou raději v pozadí a nechávají raději mluvit druhé. E4) Aktivnost (Ak). Vysoký skór na této škále svědčí o činorodosti (svižné tempo) a vitalitě ve smyslu energie. Takový člověk má potřebu být neustále zaneprázdněn. Aktivní lidé vedou živost v rychlém tempu. Lidé s nízkým skórem preferují volnější tempo, ale nemusejí být současně pomalí nebo líní. E5) Vyhledávání vzrušení (VV). Lidé s vysokým skórem na této škále se dožadují vzrušení a stimulace. Mají rádi křiklavé barvy a hlučné prostředí. Vyhledávání vzrušní se podobá v určitém aspektu Zuckermanově konceptu sensation seeking (Zuckerman, 1979). Lidé z nízkým skórem netouží po vzrušujících zážitcích a dávají přednost takovému způsobu života, který lidé dosahující vysokého skóru považují za nudný. E6) Pozitivní emoce (PE). Poslední subškála Extraverze zjišťuje skon prožívat pozitivní emoce jako je radost, štěstí, láska. Lidé s vysokým skórem na této škále se rádi a často 11

14 usmívají. Jsou radostní a optimističtí. Lidé s nízkým skórem nemusejí být nezbytně nešťastní, nejsou však tak veselí a rozverní jako lidé s vysokým skórem na této škále. Výzkumy (např. Costa, McCrae, 1984) ukazují na skutečnost, že pocit štěstí a životní spokojenosti se vztahuje jak k Neuroticismu tak k Extraverzi a že Pozitivní emoce je subškála, na základě níž lze předpovědět životní spokojenost Subškály OTEVŘENOSTi vůči zkušenosti O1) Fantazie (F). Jedinci, kteří dosahují vysokého skóru na této subškále mají živou a jasnou představivost a bohatou fantazii. Rádi se oddávají dennímu snění, které pro ně neznamená únik z reality, ale cestu jak si vytvářet zajímavý a podnětný vnitřní svět. Vytvářejí a rozvíjejí své fantazie a věří, že představivost přispívá k bohatému a tvořivému životu. Lidé s nízkým skórem na této subškále jsou sepjati s tím, co se děje tady a teď stojí oběma nohama pevně na zemi. O2) Estetické prožívání (EP). Lidé s vysokým skórem v této dimenzi mají smysl pro chápání a oceňování umění a krásy. Dojímá je poezie, zcela je pohltí poslouchaná hudba a jsou zaujatí výtvarným uměním. Nemusejí mít umělecký talent ani nemusejí mít to, co většina lidí nazývá dobrým vkusem, ale u většiny z nich jejich zájem o umění vede k vytváření hlubších znalostí, chápání a porozumění než u lidí s průměrným skórem na této subškále. Lidé s nízkým skórem jsou relativně necitliví k podnětům přicházejícím z uměleckých děl a o umění se nezajímají. O3) Prožívání (Pr). Otevřenost vlastnímu prožívání odkazuje k vnímání vlastních vnitřních pocitů a emocí a oceňování emocí jako důležité součásti života. Lidé s vysokým skórem prožívají hlubší a diferencovanější emoční stavy a prožívají jak pocity spokojenosti a štěstí tak pocity nespokojenosti intenzivněji než jiní lidé. Lidé s nízkým skórem neprožívají výrazněji své emoce a ani se nedomnívají, že emoce a prožívání mohou být pro člověka důležité. O4) Novátorské činnosti (NČ). Otevřenost se na behaviorální úrovni projevuje jako snaha zkoušet nové aktivity, navštěvovat neznámá místa, např. chodit pokaždé po nové trase, jíst neobvyklá a exotická jídla. Lidé s vysokým skórem na této subškále dávají přednost novému, rozmanitostem a pestrosti před známým a rutinním. v průběhu doby jsou zaujati množstvím různorodých zájmů a zálib. Lidé s nízkým skórem považují změny za obtížné a náročné a raději se drží osvědčeného a známého. O5) Ideje (Id). Intelektuální zvídavost je jedním z aspektů Otevřenosti, který byl již zkoumán (Fiske, 1949). Tento rys není chápán jen jako aktivní vyhledávání intelektuálních zájmů, ale také jako nepředpojatost a snaha o utváření nových a 12

15 nekonvenčních myšlenek. Lidé s vysokým skórem na této subškále mají rádi jak filozofické argumenty, tak rádi řeší různé hádanky a hlavolamy. Jedinec, který je otevřený vůči idejím nemusí mít současně vysokou inteligenci, ačkoliv vysoký skór v této subškále může přispívat k rozvoji intelektových schopností. Zvídavost lidí s nízkým skórem na této subškále je omezená a pokud jsou velmi inteligentní, tak se zaměřují na omezený počet témat. O6) Hodnoty (Ho): Otevřenost hodnotám vyjadřuje připravenost přehodnotit sociální, politické a náboženské hodnoty. Uzavření jedinci mají tendenci přijímat názory autorit a uznávají a respektují tradice a jsou konzervativní bez ohledu na to, jakou politickou stranu volí. Otevřenost hodnotám můžeme chápat jako protiklad dogmatismu (Rokeach, 1960) Subškály Přívětivosti P1) Důvěra (Dů): Lidé, kteří dosahují vysokého skóru na této subškále mají dojem, že ostatní jsou čestní a dobře smýšlející. Lidé s nízkým skórem na této subškále mají tendenci být cyničtí a vůči druhým lidem nedůvěřiví. Jsou přesvědčeni o tom, že ostatní lidé jsou spíše nepoctiví a nebezpeční. P2) Upřímnost (Up): Upřímní lidé jsou takoví, kteří dosahují vysokého skóru na této subškále. Mohou být bezelstní až naivní. Lidé s nízkým skórem v této subškále mají tendenci manipulovat s druhými např. tak, že jim lichotí. Jsou vychytralí a mohou druhé podvádět a klamat. Pokládají všechny tyto způsoby za nezbytné sociální dovednosti a o upřímných lidech si myslí, že jsou naivní. Při interpretaci výsledků získaných na základě odpovědí respondenta na položky této subškály (stejně jako ostatních subškál měřících Přívětivost a Svědomitost) je nezbytné připomenout, že odpovědi mohou být ovlivněny sociální žádoucností těchto chrakteristik. Jedinec dosahující nízkého skóru na této subškále nechce dát najevo, co si opravdu myslí. O takovém člověku nelze jednoznačně říct, že je nečestný nebo že manipuluje druhými lidmi. Tato škála nemůže být chápána ani jako lži škála, nelze ji využít na predikování toho, zda se uchazeč o zaměstnání bude chovat čestně. P3) Altruismus (Al): Lidé dosahující vysokého skóru mají zájem o druhé, jsou velkorysí, k ostatním ohleduplní a jsou připraveni druhým pomáhat pokud to potřebují. Lidé s nízkým skórem na této subškále jsou spíše zaměřeni na sebe a projevují malou ochotu angažovat se pro druhé. P4) Poddajnost (Po): Tato škála zjišťuje osobnostní charakteristiky, které se projevují jako reakce na interpersonální konflikty. Lidé s vysokým skórem v této subškále se 13

16 druhým spíše podrobují, aby předešli agresivním projevům, raději odpouštějí a zapomínají. Poddajní lidé bývají mírní. Lidé s nízkým skórem na této subškále mají tendenci projevovat se agresivně, dávají přednost soutěžení s druhými před spoluprácí. Nemají žádné zábrany dát najevo svůj hněv, když je to nezbytné. P5) Skromnost (Sk): Lidé dosahující vysokého skóru na této subškále jsou skromní a pokorní, ale současně nemusejí mít malé sebevědomí a nízkou sebeúctu. Lidé s vysokým skórem na této subškále věří, že jsou mimořádnými lidmi, kteří se mohou k druhým chovat arogantně a povýšeně. Patologická absence skromnosti je součástí klinického obrazu narcisismu. P6) Jemnocit (Je): Tato škála měří míru sympatií a starostlivosti o druhé. Lidem s vysokým skórem na této subškále leží na srdci potřeby druhých lidí a vyzdvihují lidské stránky sociální politiky. Lidé s nízkým skórem projevují méně lítosti a soucitu s druhými. Pokládají se za realisty, kteří se racionálně rozhodují a nenechají se přitom ovlivnit emocemi Subškály SVĚDOMITOSTI S1) Způsobilost (Zp): Způsobilost odkazuje k takovým charakteristikám osobnosti jako např. schopný, prozíravý, efektivní. Lidé s vysokým skórem na této subškále jsou dobře připraveni vypořádat se s úkoly, které se v jejich životě vyskytnou. Lidé s nízkým skórem mají horší mínění o svých schopnostech a udávají, že jsou spíše nepřipraveni a nešikovní. Ze všech subškál zjišťujících svědomitost tato nejvíce souvisí se sebedůvěrou a internálním místem kontroly (Costa, McCrae, Dye, 1991). S2) Pořádkumilovnost (Po): Lidé dosahující vysokého skóru na této dimenzi jsou pořádkumilovní a systematičtí. Všechny věci mají vždy na svém místě. Lidé s nízkým skórem nejsou schopni si své záležitosti zorganizovat a popisují se jako nesystematičtí. Velmi vysoký skór na této subškále může mít souvislost s nutkavou poruchou osobnosti. S3) Zodpovědnost (Zo): v jistém smyslu svědomitý znamená být řízený svědomím a tento aspekt svědomitosti zjišťuje subškála Zodpovědnost. Lidé s vysokým skórem na této subškále striktně dodržují etické principy, které si stanovili a úzkostlivě plní své morální závazky. Lidé s nízkým skórem mohou být poněkud nespolehliví. S4) Cílevědomost (Cv): Lidé s vysokým skórem na této subškále mají vysoké aspirace a pracují usilovně na dosažení svých cílů. Jsou pracovití, přičinliví a cílevědomí. Vědí přesně, čeho chtějí ve svém životě dosáhnout. Velmi vysoký skór v této dimenzi může naznačovat, že se jedinec věnuje své kariéře tak intenzivně, že můžeme hovořit o workoholismu. Lidé s nízkým skórem v této dimenzi mohou být apatičtí, bez zájmu, líní. 14

17 Nemají potřebu být úspěšní. Chybí jim ambice a nemají vytýčeny žádné cíle, ale velmi často jsou spokojeni se svými omezenými výkony. S5) Disciplinovanost (Di): Znamená schopnost plnit úkoly a dokončovat je i v případě, že jsou nudné nebo že se objeví jiné rozptýlení. Lidé s vysokým skórem na této subškále mají schopnost sami sebe motivovat k dokončení práce. Lidé s nízkým skórem odkládají nepříjemné povinnosti, jsou často znechuceni a rádi by nezáživné činnosti zanechali. Nízkou disciplínu lze snadno zaměnit s impulzivností, obojí znamená malou sebekontrolu, ale empiricky lze najít mezi těmito charakteristikami odlišnosti. Lidé, kteří jsou velmi impulzivní, se nemohou ubránit a dělají něco, o čem vědí, že by to dělat neměli. Lidé málo disciplinovaní se nemohou přinutit k tomu, aby dělali něco, o čem vědí, že by to dělat měli. S6) Rozvážnost (Ro): Zjišťuje tendenci vše si předem rozmyslet, než se začne nějaká činnost. Lidé s vysokým skórem na této subškále jsou obezřetní a vše si romýšlejí. Lidé s nízkým skórem na této dimenzi se chovají ukvapeně, nerozvážně a zbrkle, často mluví nebo jednají dříve než si vše promyslí. Lidé s nízkým skórem bývají spontánní a jsou schopni dělat ukvapená rozhodnutí. 15

18 Tabulka 1: Přehled škál a subškál NEO osobnostního inventáře Neuroticismus Zkratka Do jaké míry se vyrovnáváme s psychickou zátěží N1: Úzkostnost: Úz Obavy a strach z toho, jak všechno dopadne. N2: Hněvivost-hostilita: Hn Pociťování hněvu a zatrpklosti. N3: Depresivnost: De Prožívání smutku a zoufalství. N4: Rozpačitost: Rp Pocit trapnosti, studu nebo rozpaků. N5: Impulzivnost: Im Podléhání pokušení (jídlo, alkohol, cigarety, drogy, nakupování). N6: Zranitelnost: Zr Tendence nechat se pohltit naléhavými událostmi nebo stresovými situacemi, tendence jednat panicky. Extraverze Do jaké míry jsme společenští, aktivní a energičtí E1: Vřelost: Vř Přátelskost, náklonnost a zalíbení pro druhé. E2: Družnost: Dr Společenskost, vyhledávání sociálních kontaktů. E3: Asertivita: As Dominance a důrazné sebeprosazování. E4: Aktivnost: Ak Energičnost, tendence žít život v rychlém tempu. E5: Vyhledávání vzrušení: VV Upřednostňování vzrušujících zážitků a výrazných smyslových podnětů. E6: Pozitivní emoce: PE Optimismus a pocit životního štěstí. Otevřenost vůči Do jaké míry jsme otevření novým zkušenostem zkušenosti O1: Fantazie: Fa Vytváření zajímavého vnitřního světa, představivost a fantazie. O2: Estetické prožívání: EP Smysl pro umění a krásu, senzitivita. O3: Prožívání: Pr Schopnost zhodnotit a prožívat u sebe a s druhými velké množství pozitivních i negativních emocí. O4: Novátorské činnosti: NČ Upřednostňování nového a rozmanitého před rutinním a známým. O5: Ideje: Id Intelektuální zvídavost, otevřenost novým a nekonvenčním myšlenkám. O6: Hodnoty: Ho Ochota ověřovat sociální, politické a religiózní hodnoty, nedogmatické myšlení. Přívětivost Do jaké míry jsme přívětiví k druhým lidem P1: Důvěra: Dů Tendence důvěřovat druhým. P2: Upřímnost: Up Čestné a přímé jednání. P3: Altruismus: Al Velkorysost, ohleduplnost a přání pomáhat druhým. P4: Poddajnost: Pd Upřednostňování spolupráce před soutěživostí. P5: Skromnost: Sk Pokora před druhými. P6: Jemnocit: Je Starostlivost, soucit a sympatie s druhými. Svědomitost Do jaké míry plníme povinnosti S1: Způsobilost: Zp Připravenost a schopnost efektivně řešit úkoly. S2: Pořádkumilovnost: Po Umění dobře si všechno zorganizovat, postupovat metodicky. S3: Zodpovědnost: Zo Dodržování pravidel, spolehlivost. S4: Cílevědomost: Cv Tendence zadávat si náročné úkoly a plnit je. S5: Disciplinovanost: Di Schopnost motivovat se k dokončení úkolu a odolávat rušivým vlivům. S6: Rozvážnost: Rv Schopnost promýšlet si věci předem. 16

19 3. 4 Překlad položek NEO osobnostního inventáře do češtiny NEO osobnostní inventář byl přeložen třemi překladateli, kteří inventář překládali nezávisle na sobě. Jedním z nich byl psycholog dobře ovládající angličtinu, druhá byla profesionální překladatelka, třetí první autorka této studie. První verze českého znění položek byla vytvořena na základě porovnání všech tří variant překladu a po vzájemné diskusi. Jako problematické pro převod do češtiny byly položky postihující způsoby chování a životní styl obvyklý pro obyvatele USA (např. Nerad/a bych trávila dovolenou v Las Vegas položka subškály E5 Vyhledávání vzrušení, nebo Občas podvádím, když hraji pasiáns položka subškály S3 Zodpovědnost). Snažili jsme se je nahradit tak, aby jejich význam odpovídal zkušenostem lidí žijících v ČR. První verze českého znění položek byla přeložena do angličtiny profesionální překladatelkou a překlad byl revidován rodilým mluvčím. Tento tzv. zpětný překlad byl odeslán autorům metody, kteří doporučili provést některé dílčí úpravy v případech, kdy podle jejich názoru došlo při překladu k posunu významu. Na základě těchto připomínek jme provedli formulaci konečné verze položek NEO inventáře. Při převodu NEO pětifaktorového inventáře (NEO-FFI) do češtiny jsme postupovali tak, že jsme nejdříve získali údaje od většího počtu respondentů, které jsme analyzovali a na základě výsledků analýzy jsme problematické položky (ty, které nedosahovaly požadovaného faktorového náboje na odpovídajícím faktoru) přeformulovali. v dalších analýzách na základě údajů od jiných respondentů jsme zjistili, že tyto přeformulované položky jsou stále problematické. Zjistili jsme také (Hřebíčková, Urbánek, Čermák, Szarota, Ficková, Adamovová, 2002), že položky, které jsou problematické v české verzi NEO-FFI, jsou problematické i ve slovenské a polské verzi metody. Předpokládáme tedy, že se na neadekvátních psychometrických charakteristikách nepodílí chyby v překladu, ale jiné vlivy (srov. diskuse v této studii). Rozhodli jsme se tedy, že formulace položek nebudeme v průběhu výzkumu a používání metody měnit. 4. VÝSLEDKY 4. 1 Popisné statistiky Popisné statistiky (průměry a směrodatné odchylky) NEO inventářů jsou uvedeny v tabulce 2. z posouzení na základě NEO-PI-R (240 položek) lze vybrat 60 položek zkrácené verze (NEO- FFI), proto uvádíme popisné statistiky obou verzí metody - zkrácené (NEO-FFI) a úplné (NEO-PI-R) na základě dvou druhů posouzení - sebeposouzení, dále jen s a posouzení druhého, dále jen D. 17

20 Respondenti zaznamenávali své odpovědi na pětibodové škále vymezené výroky od vůbec nevystihuje po úplně vystihuje. Pět variant odpovědí bylo kódováno jako 0-4, neutrální odpověď byla označena 2. Průměry byly spočítány pro každou škálu a subškálu. Tabulka2: Popisné statistiky škál a subškál NEO inventářů (NEO-FFI) a (NEO PI-R) odvozené ze sebeposouzení a posouzení druhého Sebeposouzení Posouzení druhého NEO pětifaktorový osobnostní inventář M SD M SD N - NEO-FFI 22,55 8,81 21,71 8,33 E - NEO-FFI 30,10 8,00 29,87 7,99 O - NEO-FFI 29,78 6,90 26,72 7,25 P - NEO-FFI 30,10 5,92 30,68 6,99 S - NEO-FFI 30,07 8,00 32,58 8,98 NEO osobnostní inventář N NEO-PI-R 94,97 25,11 88,64 23,43 E NEO-PI-R 109,24 22,14 108,71 22,14 O NEO-PI-R 117,04 22,52 106,47 24,13 P NEO-PI-R 116,42 19,87 119,76 23,49 S NEO-PI-R 111,80 23,57 120,83 27,08 N1 Úzkostnost 16,84 5,92 15,67 5,95 N2 Hněvivost- hostilita 14,88 5,54 15,37 5,83 N3 Depresivnost 15,08 6,08 13,49 5,57 N4 Rozpačitost 14,96 5,28 13,90 5,12 N5 Impulzivnost 17,86 5,40 15,86 5,65 N6 Zranitelnost 15,35 4,71 14,35 4,61 E1 Vřelost 23,28 4,52 24,20 4,82 E2 Družnost 16,55 6,38 16,95 6,38 E3 Asertivita 15,62 5,53 16,70 5,69 E4 Aktivinost 17,36 4,38 17,39 4,54 E5 Vyhledávání vzrušení 14,91 5,99 13,35 5,86 E6 Pozitivní emoce 21,53 5,51 20,12 5,43 O1 Fantazie 18,87 6,29 15,42 6,00 O2 Estetické prožívání 19,54 6,44 17,86 6,97 O3 Prožívání 21,88 5,13 20,41 5,29 O4 Novátorské činnosti 17,35 5,08 15,69 5,20 O5 Ideje 18,66 5,87 17,67 6,41 O6 Hodnoty 20,73 3,31 19,43 3,41 P1 Důvěra 16,67 5,20 17,55 5,35 P2 Upřímnost 20,94 5,85 22,20 6,01 P3 Altruismus 22,71 4,19 24,21 4,84 P4 Poddajnost 16,58 5,06 16,64 5,79 P5 Skromnost 19,19 5,41 19,08 5,94 P6 Jemnocit 20,33 3,84 20,07 4,14 18

21 S1 Způsobilost 17,91 4,40 20,83 4,62 S2 Pořádkumilovnost 17,64 5,32 17,51 6,24 S3 Zodpovědnost 22,33 5,32 23,40 5,60 S4 Cílevědomost 19,03 5,19 20,25 5,42 S5 Disciplinovanost 18,15 5,62 20,29 6,02 S6 Rozvážnost 16,74 5,63 18,55 6,02 Poznámky: N = Neuroticismus, E = Extraverze, O = Otevřenost vůči zkušenosti, P = Přívětivost, s = Svědomitost, NEO-FFI = NEO pětifaktorový osobnostní inventář (60 položek), NEO-PI-R = NEO osobnostní inventář (240 položek) 4. 2 Reliabilita Koeficienty reliability α (Cronbachova vnitřní konzistence) se pohybují v rozmezí od.91 (Neuroticismus, Svědomitost) do. 88 (Přívětvost) u škál NEO-PI-R sebeposouzení. Reliabilita škál NEO-PI-R posouzení druhého se pohybuje od.93 (Svědomitost) do.89 (Přívětivost). Nejreliabilnější subškálou NEO-PI-R (S) byla subškála O1 Fantazie.81, nejnižší reliabilita pak byla zaznamenána u subškály O6 Hodnoty.29. Subškála O2 Estetika měla nejvyšší reliabilitu (.84) mezi subškálami NEO PI-R pro posouzení druhého, nejnižší reliabilitu měla opět šubškála O6 Hodnoty.33. Údaje o reliablitě NEO-FFI (S a D), NEO PI-R (S a D) české a původní verze jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3: Reliabilita škál NEO-FFI (S a D) reliabilita škál a subškál NEO-PI-R (S a D) v americké a české verzi Koeficienty Škály a subškály NEO reliability α inventářů Sebe Druhý US CZ US CZ N NEO-FFI E NEO-FFI O NEO-FFI P NEO-FFI S NEO-FFI Průměry N NEO-PI-R E NEO-PI-R O NEO-PI-R P NEO-PI-R S NEO-PI-R Průměry N1 Úzkostnost N2 Hněvivost- hostilita N3 Depresivnost N4 Rozpačitost N5 Impulzivnost N6 Zranitelnost

22 E1 Vřelost E2 Družnost E3 Asertivita E4 Aktivinost E5 Vyhledávání vzrušení E6 Pozitivní emoce O1 Fantazie O2 Estetické prožívání O3 Prožívání O4 Novátorské činnosti O5 Ideje O6 Hodnoty P1 Důvěra P2 Upřímnost P3 Altruismus P4 Poddajnost P5 Skromnost P6 Jemnocit S1 Způsobilost S2 Pořádkumilovnost S3 Zodpovědnost S4 Cílevědomost S5 Disciplinovanost S6 Rozvážnost Průměry Poznámky: N = Neuroticismus, E = Extraverze, O = Otevřenost vůči zkušenosti, P = Přívětivost, s = Svědomitost, NEO-FFI = NEO pětifaktorový osobnostní inventář (60 položek), NEO-PI-R = NEO osobnostní inventář (240 položek). US = koeficeinty reliability (Cronbachovo α) uvedené v manuálu původní verze metody (Costa, McCrae, 1992), CZ hodnoty koeficientu reliability odvozeného ze sebeposouzení respondentů a 908 respondentů posuzujících druhého Faktorová struktura subškál NEO-PI-R (S a D) Byla provedena exploratorní faktorová analýza metodou hlavních komponent s čtverci mnohonásobných korelací jako počátečními odhady komunalit. Bylo extrahováno pět komponent, které byly rotovány metodou Varimax. Na tomto místě se nebudeme věnovat řešení s alternativním počtem faktorů nebo způsobem extrakce faktorů. Prvních sedm vlastních hodnot činí 5.94 (5.92), 5.06 (4.69), 3.43 (3.99), 2.32 (2.91), 1.69 (1.69), 0.95 (0.88), 0.88 (0.81). v závorce jsou uvedeny údaje z analýzy posouzení druhého. v tabulce 4 je uvedena faktorová struktura 30 subškál NEO-PI-R (S a D). Všechny subškály NEO-PI-R (S) dosahují faktorového náboje většího nebo rovného.30 na odpovídajícím faktoru. v jednom případě - subškála N5 Impulzivnost - má vyšší kladný faktorový náboj na faktoru Extraverze a vyšší záporný faktorový náboj na faktoru Svědomitost. 20

23 V některých případech se vyskytuje současně faktorový náboj vyšší nebo roven.30 na jednom nebo současně dvou dalších faktorech, což bylo očekáváno. Např. subškála N2 Hněvivost-hostilita současně sytí záporně faktor Přívětivost (hostilní jedinci bývají také nepřátelští). Subškála N5 Impulzivnost sytí pozitivně kromě odpovídajícího faktoru také faktor Extraverze a záporně faktor Svědomitost. Impulzivní jedinci (neschopní odolávat touhám a nutkání) jsou obvykle extravertovaní a nesvědomití. Také sekundární náboj subškály E1 Vřelost na faktoru Přívětivost lze očekávat neboť v lexikálních analýzách osobnostně relevantních slov je vřelost součástí přívětivosti. Z faktorové analýzy posouzení druhého NEO-PI-R (D) vyplývá, že 29 ze 30 subškál má faktorový náboj na odpovídajícím faktoru dosahující a převyšující stanovené kritérium (.30). Subškála N5 Impulzivnost má kladný faktorový náboj na faktoru Extraverze a současně záporný faktorový náboj na faktoru Přívětivost a Svědomitost přesahující požadované kritérium. 21

24 Tabulka 4: Faktorová struktura subškál NEO-PI-R (S a D) Subškály NEO-PI-R Sebeposouzení Posouzení druhého N E O P S h 2 Ksš N E O P S h 2 KSD N1 Úzkostnost N2 Hněvivost- hostilita N3 Depresivnost N4 Rozpačitost N5 Impulzivnost N6 Zranitelnost E1 Vřelost E2 Družnost E3 Asertivita E4 Aktivinost E5 Vyhledávání vzrušení E6 Pozitivní emoce O1 Fantazie O2 Estetické prožívání O3 Prožívání O4 Novátorské činnosti O5 Ideje O6 Hodnoty P1 Důvěra P2 Upřímnost P3 Altruismus P4 Poddajnost P5 Skromnost P6 Jemnocit S1 Způsobilost S2 Pořádkumilovnost S3 Zodpovědnost S4 Cílevědomost S5 Disciplinovanost S6 Rozvážnost Pořadí faktorů podle % rozp Kongruence faktorů (škál) Poznámky: N = Neuroticismus, E = Extraverze, O = Otevřenost vůči zkušenosti, P = Přívětivost, s = Svědomitost, NEO-FFI = NEO pětifaktorový osobnostní inventář (60 položek), NEO-PI-R = NEO osobnostní inventář (240 položek). Množství rozptylu vysvětleného jednotlivými faktory (sebeposouzení): Neuroticismus = 14.65%; Svědomitost = 12.83%; Přívětivost = 11.89%; Extraverze = 11.49%; Otevřenost = 10.65%. Celkem %. Množství rozptylu vysvětleného jednotlivými faktory (posouzení druhého): Svědomitost = 15,02%, Přívětivost = 14,63%, Neuroticismus = 13,15%, Otevřenost 11,26%, Extraverze = 10,97%; celkem 64,98%. Faktorové náboje vyšší nebo rovné +, -.30 jsou vytištěny tučně, 0 před desetinnou tečkou je vynechána. Faktory jsou odvozeny na základě analýzy hlavních komponent, rotace Varimax. h 2 = komunalita. Ksš = Kongruence subškál české a americké verze pro sebeposouzení. KSD kongruence subškál české faktorové struktury pro sebeposouzení a posouzení druhého. 22