13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. p +, začne rozpouštědlo pronikat membránou opačným směrem - dochází k reverzní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. p +, začne rozpouštědlo pronikat membránou opačným směrem - dochází k reverzní"

Transkript

1 13 Reverzní osmóza O. Holeček, J. Kotowski, J. Hrdlička I Základní vztahy a definice Oddělíme-li roztok látky B v rozpouštědle A v nádobě konstantního objemu polopropustnou membránou od čistého rozpouštědla A, začne rozpouštědlo pronikat z prostoru II (viz obr. 13-1) do prostoru I. Tento jev se nazývá osmóza. Ideální polopropustnou membránou prochází pouze rozpouštědlo, nikoliv rozpuštěná látka. Prostor I roztok B v A, tlak p+ membrána Prostor II čisté rozpouštědlo A, tlak p Obr Vznik osmotického tlaku V důsledku popsaného děje se v prostoru I zvyšuje tlak. Zvyšování tlaku působí proti pronikání rozpouštědla membránou do roztoku, v konečném stavu, kdy tok rozpouštědla ustane, se ustaví rovnováha, při které je v prostoru I tlak o hodnotu větší, než v prostoru II. Veličina se nazývá osmotický tlak. Pro danou dvojici látek A, B závisí na počtu částic (molekul, iontů) rozpuštěné látky v objemové jednotce roztoku a na teplotě. Vyvoláme-li v prostoru I vnějším zásahem (například čerpadlem) tlak vyšší než p +, začne rozpouštědlo pronikat membránou opačným směrem - dochází k reverzní (obrácené) osmóze. Obdobná situace nastává, jsou-li membránou odděleny dva roztoky o různých koncentracích. Je-li v prostoru II zředěný a v prostoru I koncentrovaný roztok, je k vzniku reverzní osmózy třeba vyvolat mezi prostory II a I tlakovou diferenci větší, než rozdíl osmotických tlaků obou roztoků. Protože při aplikacích reverzní osmózy se jedná o dělení nízkomolekulárních látek od rozpouštědla, je osmotický tlak vysoký a používané tlakové diference velké. Typické případy technologického využití reverzní osmózy jsou například získávání téměř čisté vody z vody vodovodní (náhrada destilace či iontové výměny) a odsolování mořské vody. Reverzní osmóza patří mezi membránové operace, kterých je celá řada (mikrofiltrace, nanofiltrace, permeace, pervaporace, dialýza, atd.). Celkový přehled o membránových operacích uvádí například M. Mulder [Basic Principles of Membrane Technology, Kluwer Academic Publishers, 1991], některé základní informace lze získat ve skriptech k základnímu kurzu chemického inženýrství. Membránové operace, při kterých je hybnou silou děje rozdíl tlaků v prostorech 13-1

2 oddělených membránou (např. permeace, nanofitrace, reverzní osmóza), se nazývají tlakové membránové operace. Názvosloví používané při jejich popisu je vysvětleno na obr Obr Názvosloví membránových procesů Nástřik (roztok B v A) se přivádí čerpadlem na tlakovou stranu membrány, teče podél ní a rozpouštědlo přitom prochází kolmo ke směru toku membránou do permeátového prostoru, ve kterém je atmosférický tlak. Na konci membránového modulu vychází z tlakové strany zařízení retentát, ve kterém je koncentrace rozpuštěné látky B vyšší než v surovině. Permeát je téměř čisté rozpouštědlo A. K charakterizaci dělící účinnosti membránové operace se užívá rejekční faktor, definovaný rovnicí (13-1) R = 1 - cp cr (13-1) kde cp je koncentrace rozpuštěné látky v permeátu, cr v retentátu. Koncentrace budeme vyjadřovat v kg rozpuštěné látky na 1 m 3 roztoku. Pro ideální membránu je: cp = 0 a R = 1. Na straně retentátu může docházet k jevu označovanému jako koncentrační polarizace. (viz obr. 13-3). Obr Schéma koncentrační polarizace Membránou proniká převážně rozpouštědlo, (ideální membránou výhradně rozpouštědlo), tím se koncentrace rozpuštěné látky těsně u povrchu membrány na straně retentátu zvyšuje. To má za následek difúzi rozpuštěné látky ve směru od membrány zpět do hlavního proudu roztoku (y je vzdálenost měřená kolmo od povrchu membrány). V ustáleném stavu je těsně u povrchu membrány koncentrace cw, v hlavním proudu roztoku na straně retentátu cb. Významnost koncentrační polarizace se posuzuje podle hodnoty tzv. polarizačního modulu M, který je definován vztahem 13-2

3 M = cw cb (13-2) Veličiny M, cw a cb obecně závisejí na poloze v zařízení. Aparatura v laboratoři je provozována tak, že koncentrace na straně retentátu se mění jen málo. Střední hodnotu veličiny cb, kterou budeme označovat cb můžeme proto s dostatečnou přesností odhadnout jako cb = (c + cr) 2 (13-3) Střední hodnotu polarizačního modulu pak počítáme ze vztahu M = cw cb (13-4) Koncentrace cw je větší, než koncentrace cb, takže jí odpovídá vyšší hodnota osmotického tlaku, kterou je třeba překonat čerpadlem. Objemový tok čistého rozpouštědla který je v důsledku nízké koncentrace permeátu téměř přesně stejný jako tok permeátu V P je dán rovnicí V A V P = K(p - (13-5) kde p je tlaková diference vyvolaná čerpadlem, hodnota konstanty K = APA M (13-6) je určována pokusně pro čisté rozpouštědlo a rozdíl osmotických tlaků je dán = (cw) - (cp) = (Mcb) - (cp) (13-7) V rovnici (13-6) je A je plocha membrány, PA permeabilita membrány pro čisté rozpouštědlo a M její tloušťka. Zápis (c) v rovnici (13-7) znamená osmotický tlak při koncentraci c. Další důležitou veličinou je selektivita membrány AB V A, která charakterizuje poměr propustností membrány pro složky A a B a lze ji vyjádřit pomocí výše zavedených veličin: AB = M(1-R) (p - (13-8) kde R je střední hodnota tzv. rejekčního faktoru, definovaná výrazem R = 1 - cp cb (13-9) Do rovnice (13-9) by měla být dosazena střední koncentrace permeátu. Jelikož se tato koncentrace mění podél membrány ještě méně než koncentrace retentátu, je možné ji s dostatečnou přesností nahradit hodnotou koncentrace permeátu na výstupu ze zařízení tohle patří víc dopředu. Závislost osmotického tlaku na koncentraci lze pro nepříliš koncentrované roztoky aproximovat vztahem = ac (13-10) kde a je empirická konstanta. Platí-li (13-10), platí také (Mcb) = M(cb) (13-11), 13-3

4 II Cíle práce 1) Naměření kalibrační závislosti v rozsahu 0,1 až 10 g/l, vynesení do grafu a určení koeficientů lineární regrese (včetně koeficientu spolehlivosti R 2 ). 2) Naměření závislosti objemového průtoku permeátu a retentátu na pracovním přetlaku p. 3) Stanovení koncentrace rozpuštěné látky (NaCl) v nástřiku, retentátu a permeátu z měrné elektrické vodivosti těchto roztoků (pomocí zjištěné lin. regrese). 4) Kontrolní výpočet koncentrace nástřiku z bilance. 5) Výpočet rejekčního faktoru, polarizačního modulu a selektivity membrány. 6) Grafické znázornění závislosti rejekčního faktoru, polarizačního modulu a selektivity membrány na průtoku permeátu. Obr Schéma aparatury B1 - zásobník nástřiku T1 teplotní čidlo Č - čerpadlo RV- ventil k nastavení tlakové diference Δp V1 - pojistný ventil K1 kohout obtokobé větve P1 - ručkový manometr na vstupu 1 - rotametr retentátu do modulu reverzní osmózy 2 - rotametr permeátu P2 - ručkový manometr na výstupu z modulu reverzní osmózy K4 - vzorkovací kohout retentátu K2- vstupní kohout do modulu reverzní osmózy K5 - vzorkovací kohout permeátu 13-4

5 Obr Schéma ovládacího panelu T1 teplotní čidlo K2 vstupní kohout do modulu reverzní osmózy RV ventil k nastavení tlakové diference Δp K1 kohout obtokobé větve P1 ručkový manometr na vstupu 1 rotametr retentátu do modulu reverzní osmózy 2 rotametr permeátu P2 ručkový manometr na výstupu z modulu reverzní osmózy P3 V této práci se nepoužívá K4 - vzorkovací kohout retentátu K5 vzorkovací kohout permeátu III Popis zařízení Schéma zařízení je na obr a schéma ovládacího panelu na obr Nástřik (roztok NaCl v destilované vodě) je v plastovém barelu B1, odkud se čerpá pístomembránovým čerpadlem Č. Za čerpadlem je pojistný ventil V1, který se při překročení tlaku 1,5 MPa na vstupu do membránového modulu M1 otevře, aby se zabránilo zničení zařízení. Ručkový manometr P1 udává hodnotu pracovního přetlaku na vstupu nástřiku do membránového modulu M1. Ručkový manometr P2 udává hodnotu pracovního přetlaku na výstupu z membránového modulu M1 na retentátové straně. Kohoutem K2 se vpouští nástřik do membránového modulu M1. Kohout K1 otevírá větev obtoku, kterou je možné nástřik hned za čerpadlem vracet do barelu. Čerpadlo se zapíná zeleným tlačítkem A1 (hlavní vypínač musí být v poloze zapnuto), vypíná se bílým A2 tlačítkem. Hodnota tlakové diference p1 se nastavuje pomocí regulačního ventilu RV. Objemový průtok permeátu se měří rotametrem 2, retentátu rotametrem 1. Za průtokoměry se oba roztoky vrací do zásobní nádrže B1, tlak za modulem v prostoru retentátu se měří manometrem P2. Vzorkovací kohouty K4 a K5 slouží k odběru vzorku retentátu a permeátu. Příslušenstvím aparatury je konduktometr (obr. 13-6), jehož popis naleznete v kapitole VIII a termostat pro temperaci odebíraných vzorků na teplotu 25 C. 13-5

6 IV Postup práce Měření kalibrační řady: Kalibrační řadu měříme zároveň s vlastním měřením viz. bod (6). Pro kalibrační řadu postačí změřit 5 hodnot vodivosti pro koncetrace v rozmezí 0,1-10 g/l NaCl (nejlépe rovnoměrně rozložené). Jelikož budeme roztoky kalibrační řady rozpouštět ve 100 ml destilované vody, je nutné si zvolené koncentrace přepočítat na g/100 ml. Do kádinky si odvážíme předem vypočtené množství NaCl a doplníme na 100 ml destilovanou vodou. Při teplotě 25 C změříme vodivost připraveného roztoku (viz. Práce s konduktometrem kap VIII). Postup opakujeme, dokud nenaměříme všech 5 hodnot. Vlastní měření: (1) V plastovém barelu B1, kde jsou umístěné hadice vycházející z aparatury a chladicí spirála, je na začátku práce destilovaná voda. Hadici a spirálu vyjmeme, destilovanou vodu z barelu vylijeme do odtokového kanálu (pod umyvadlem), barel vypláchneme destilovanou vodou a vložíme do něj zpět hadice a spirálu. (2) Vypočteme a navážíme hmotnost NaCl potřebného na přípravu 20 l roztoku soli podle koncentrace uvedené v protokolu. Dané množství soli zcela rozpustíme v 1,5 l destilované vody. Následně přelijeme roztok z kádinky do plastového barelu B1, který doplníme destilovanou vodou po rysku na konečný objem roztoku 20 l. Ujistíme se, že hadice připojená na sání čerpadla je ponořena v roztoku soli! (3) Spouštění aparatury: Před spuštěním čerpadla Č zcela otevřeme jak kohout K1, tak regulační ventil RV a uzavřeme kohout K2 (roztok může nyní procházet pouze obtokem). Nyní spustíme čerpadlo. Nejprve otevřeme kohout K2, až pak opatrně zavřeme kohout K1. Roztok soli nám nyní protéká na retentátové straně modulu. Roztok soli necháme cirkulovat membranovým modulem 5 minut, poté odebereme 2 vzorky retentátu v tří minutových intervalech a změříme jejich vodivost při 25 C. Naměřené vodivosti by se neměly lišit o více než 5%. Vzorky po změření vodivosti vracíme zpět do plastového barelu B1. (4) Kohoutem RV postupně nastavujeme tlak na manometru P1 v rozmezí 0,1 až 0,5 MPa a hledáme nejnižší hodnotu tlakové diference, při které je průtok permeátu rotametru 2 měřitelný (více než 15 l/hod). Tuto nejnižší hodnotu tlakové diference necháme nastavenu po dobu tří minut (z důvodu ustálení). (5) Odebereme vzorky permeátu a retentátu a změříme jejich vodivost při 25 C. Získané hodnoty zapíšeme do protokolu. Dále odečteme tlaky na ručičkovém manometru P1 a P2 a hodnoty průtoků retentátu a permeátu na rotametrech 1 a 2. Jestliže vzorky nejdou odebrat (plovák rotametru začne při odebírání poskakovat), musí se přiškrtit hadice vedoucí do barelu, na níž se nachází příslušný kohout K4 či K5 (např. ohnutím). (6) Zvýšíme hodnotu tlaku na manometru P1 o 1 bar (0,1 MPa) a provedeme stejné měření jako v bodě (5). Postupným dalším zvyšováním hodnot tlaku na manometru P1 vždy o jeden bar získáme celkem deset měření. (7) Vypínání aparatury: Naplno otevřeme regulační ventil RV. Nejprve pozvolna otevřeme kohout K1, až poté uzavřeme kohout K2. V tuto chvíli můžeme bezpečně vypnout čerpadlo tlačítkem na ovládacím panelu. 13-6

7 (8) Po dokončení práce a před každým vymytím musíme aparaturu vypnout (viz. bod (7) ). Vymytí aparatury destilovanou vodu: Vylijeme obsah plastového barelu B1 do odpadního kanálu (pod umyvadlem), barel naplníme destilovanou vodou (10 l) a 5 min promýváme (viz bod (3) ) při nastaveném přetlaku 0,5MPa. Celý proces vymývání opakujeme ještě jednou a po druhém promytí destilovanou vodu ponecháme v procesním barelu B1. Na konci druhého promývání zaznamenáme průtoky permeátu, retentátu, změříme vodivost retentátu a zaznamenáme do protokolu. Po celou dobu měření kontrolujeme teplotu roztoku na teplotním čidle T1. Pokud tato teplota přesáhne 25 C, pustíme kohoutem K3 (opatrně) chlazení do spirály stačí malý průtok. Teplotu se snažíme udržet v rozmezí 23,5 25 C. V Bezpečnostní opatření 1) Čerpadlo nesmí být spuštěno do zavřeného potrubí. Hrozí zničení čerpadla, nebo roztržení spojů potrubí. Čerpadlo se poškodí i při běhu nasucho. 2) Většina ovládacích prvků je z plastu. Při hrubém zacházení se mohou ulomit. VI Zpracování naměřených hodnot Průměrnou hodnotu tlakové diference mezi retentátovým a permeátovým prostorem p spočítáme jako aritmetický průměr hodnot p1 a p2. Kalibrační řadu vyneseme do grafu a určíme koeficienty lineární regrese a a b např. v tabulkovém procesoru Excel. Naměřené vodivostí přepočítáme pomocí rovnice lineární regrese = a c + b (13-12) na koncentrace. Měrná vodivost vychází v S m -1, koncentrace roztoku se dosazuje v g l -1. Pomocí této řady vypočítejte koncentraci soli z průměru vodivostí určených v bodě (3) vlastního měření. Porovnejte je s hodnotou nástřiku a okomentujte. Z bilance ve tvaru V V c V R V V R c P R V c P P (13-13) (13-14) vypočteme pro každou hodnotu p objemový průtok nástřiku a koncentraci nástřiku. Zjistíme odchylku v procentech vypočtené koncentrace začátkem pokusu. Pokud se vypočtené koncentrace c c c od hodnoty c naměřené před pro čtyři nejvyšší hodnoty p navzájem liší o méně než 3%, použijeme pro další výpočty hodnotu koncentrace nástřiku určenou jako aritmetický průměr z těchto čtyř hodnot. Pokud je jejich rozptyl větší, počítáme s hodnotou c naměřenou na začátku pokusu. Oprávněnost takového postupu je zdůvodněna tím, že nástřik je v zásobním barelu nedostatečně promícháván, takže hodnota c zjištěná na začátku pokusu nemusí přesně odpovídat koncentraci na vstupu během experimentu. Z rovnice. 13-7

8 = 0,078c (13-15) kde c se dosazuje v kgm -3 a vychází v MPa určíme potřebné hodnoty osmotického tlaku. Z rovnice (13-1) vypočteme hodnoty rejekčního faktoru a z rovnic (13-3) a (13-9) hodnoty středního rejekčního faktoru. Kombinací rovnic (13-4), (13-5), (13-7) a (13-11) obdržíme výraz pro výpočet středního polarizačního modulu M = [p - V P K + (cp)] (cb) (13-16) Konstanta K je pro RO modul v laboratoři rovná 156 (l h -1 )MPa -1. Dosazujeme-li při výpočtu všechny průtoky v litrech za hodinu a tlaky v MPa, můžeme jí použít přímo v uvedených jednotkách. Porovnejte průtoky permeátu a retentátu (při přetlaku 0,5 MPa), které jste naměřili během práce s hodnotami průtoků permeátu a retentátu při promývání (při přetlaku 0,5 MPa). Vysvětlete, proč se tyto hodnoty liší. VII Symboly a empirická konstanta v rovnici (13-10) A plocha membrány m 2 c koncentrace kg m -3 K konstanta, definovaná rovnicemi (13-5) a (13-6), l h -1 MPa -1 M polarizační modul M střední polarizační modul p tlaková diference mezi retentátovým a permeátovým prostorem PA permeabilita membrány pro rozpouštědlo m 2 s -1 nebo m 2 h -1 R rejekční faktor R y střední rejekční faktor vzdálenost měřená kolmo od povrchu membrány směrem do prostoru retentátu, m AB selektivita membrány MPa -1 M tloušťka membrány m měrná elektrická vodivost ms cm -1 nebo S cm -1 osmotický tlak MPa dolní indexy A rozpouštědlo (voda) B rozpuštěná látka (NaCl) b hodnota veličiny v hlavním proudu retentátu surovina (nástřik) P permeát R retentát w hodnota veličiny u povrchu membrány 13-8

9 VIII Stanovení vodivosti roztoků V této práci se používá pro stanovení vodivosti konduktrometr. Konduktometr je přístroj pro měření vodivosti roztoků. Roztok (cca 100 ml) odebereme do kádinky a do ní vložíme čidlo konduktometru. Kádinku nahneme tak, aby vodivostní cela byla pod hladinou roztoku, a následně vložíme kádinku do termostatu. Sondou konduktometru mícháme (kvůli urychlení temperace). Vlastní vodivost odečítáme při 25 C, teplotu odečítáme na konduktometru. Pozor, konduktometr automaticky přepíná mezi rozsahy a malé hodnoty vodivosti udává v S cm -1 vyšší hodnoty udává v ms cm -1. Obr Konduktometr IX Kontrolní otázky 1. Co je cílem práce, jaké veličiny budete nastavovat a jaké měřit? Kde tyto veličiny budete odečítat? 2. Kde budete odebírat vzorky a při jaké teplotě budete měřit jejich vodivost? 3. K čemu slouží obtok a pojistný ventil? Kde je najdete? 4. Popište postup práce před spuštěním čerpadla. Popište postup práce před vypnutím čerpadla. 5. Jaký tlak nesmí být překročen? Proč? 6. V jakém teplotním intervalu retentátu provádíte měření? Kde tuto hodnotu odečtete? Jak teplotu retentátu regulujete? 7. Co to je lineární regrese a co udává R 2? 8. Co je konduktometr a jak se s ním pracuje? 13-9

13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. Lukáš Valenz, František Rejl, Oldřich Holeček

13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. Lukáš Valenz, František Rejl, Oldřich Holeček 13 Reverzní osmóza Lukáš Valenz, rantišek Rejl, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Oddělíme-li roztok látky B v rozpouštědle A v nádobě konstantního objemu polopropustnou membránou od čistého

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011

Více

Stanovení izoelektrického bodu kaseinu

Stanovení izoelektrického bodu kaseinu Stanovení izoelektrického bodu kaseinu Shlukování koloidních částic do větších celků makroskopických rozměrů nazýváme koagulací. Ke koagulaci koloidních roztoků bílkovin dochází porušením solvatačního

Více

3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech

3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech 3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech Oldřich Holeček, Lenka Schreiberová, Vladislav Nevoral I Základní vztahy a definice Při popisu proudění tekutin se vychází z rovnice

Více

Stanovení kritické micelární koncentrace

Stanovení kritické micelární koncentrace Stanovení kritické micelární koncentrace TEORIE KONDUKTOMETRIE Měrná elektrická vodivost neboli konduktivita je fyzikální veličinou, která popisuje schopnost látek vést elektrický proud. Látky snadno vedoucí

Více

1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní

1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní I Základní vztahy a definice 1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní Proudění plynu (nebo kapaliny) nehybnou vrstvou částic má řadu aplikací v chemické technoloii. Částice tvořící vrstvu mohou být kuličky,

Více

Tlakové membránové procesy

Tlakové membránové procesy Membránová operace Tlakové membránové technologie Retentát (Koncentrát) Vstupní roztok Permeát Tlakové membránové procesy Mikrofiltrace Ultrafiltrace Nanofiltrace Reverzní osmóza -hnací silou rozdíl tlaků

Více

TLAKOVÉ MEMBRÁNOVÉ PROCESY A JEJICH VYUŽITÍ V OBLASTI LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

TLAKOVÉ MEMBRÁNOVÉ PROCESY A JEJICH VYUŽITÍ V OBLASTI LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD TLAKOVÉ MEMBRÁNOVÉ PROCESY A JEJICH VYUŽITÍ V OBLASTI LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Petr Mikulášek Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Ústav environmentálního a chemického inženýrství petr.mikulasek@upce.cz

Více

5 Charakteristika odstředivého čerpadla

5 Charakteristika odstředivého čerpadla 5 Charakteristika odstředivého čerpadla František Hovorka I Základní vztahy a definie K dopravě kapalin se často používá odstředivýh čerpadel Znalost harakteristiky čerpadla umožňuje posouzení hospodárnosti

Více

3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech

3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech 3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech Oldřich Holeček, Lenka Schreiberová, Vladislav Nevoral I Základní vztahy a definice Při popisu proudění tekutin se vychází z rovnice

Více

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB. HYDROSTATICKÝ TLAK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti kapalin Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem

Více

ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR

ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav počítačové a řídicí techniky Ústav fyziky a měřicí techniky LABORATOŘ OBORU IIŘP ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR Zpracoval:

Více

VOLTAMPEROMETRIE. Stanovení rozpuštěného kyslíku

VOLTAMPEROMETRIE. Stanovení rozpuštěného kyslíku VOLTAMPEROMETRIE Stanovení rozpuštěného kyslíku Inovace předmětu probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Více

7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2

7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2 7 Tenze par kapalin Tenze par (neboli tlak sytých, případně nasycených par) je tlak v jednosložkovém systému, kdy je za dané teploty v rovnováze fáze plynná s fází kapalnou nebo pevnou. Tenze par je nejvyšší

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Příprava roztoků a měření ph autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice 3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem

Více

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU Znázornění odporů způsobujících snižování průtoku permeátu nástřik porézní membrána Druhy odporů R p blokování pórů R p R a R m R a R m R g R cp adsorbce membrána

Více

Kalorimetrická měření I

Kalorimetrická měření I KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,

Více

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu 11 Sdílení tepla Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Sdílením tepla rozumíme převod energie z místa s vyšší teplotou na místo s nižší teplotou vlivem rozdílu teplot. Zařízení

Více

ZAPOJENÍ REZISTORŮ VEDLE SEBE

ZAPOJENÍ REZISTORŮ VEDLE SEBE ZAPOJENÍ REZISTORŮ VEDLE SEBE Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Elektromagnetické a světelné děje Tematická oblast: Elektrické jevy Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem

Více

12 Prostup tepla povrchem s žebry

12 Prostup tepla povrchem s žebry 2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem

Více

Laboratorní úloha Měření charakteristik čerpadla

Laboratorní úloha Měření charakteristik čerpadla Laboratorní úloha Měření charakteristik čerpadla Zpracováno dle [1] Teorie: Čerpadlo je hydraulický stroj, který mění přiváděnou energii (mechanickou) na užitečnou energii (hydraulickou). Hlavní parametry

Více

Chlazení kapalin. řada WDE. www.jdk.cz. CT120_CZ WDE (Rev.04-11)

Chlazení kapalin. řada WDE. www.jdk.cz. CT120_CZ WDE (Rev.04-11) Chlazení kapalin řada WDE www.jdk.cz CT120_CZ WDE (Rev.04-11) Technický popis WDE-S1K je řada kompaktních chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výparníkem a se zabudovanou akumulační nádobou

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Zadání praktické části Úloha 1 (20 bodů)

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Zadání praktické části Úloha 1 (20 bodů) Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO Kategorie E Zadání praktické části Úloha 1 (20 bodů) PRAKTICKÁ ČÁST 20 BODŮ Úloha 1 Stanovení Ni 2+ a Ca 2+ ve směsi konduktometricky

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Zadání praktické části Úloha 2 (30 bodů)

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Zadání praktické části Úloha 2 (30 bodů) Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO Kategorie E Zadání praktické části Úloha 2 (30 bodů) PRAKTICKÁ ČÁST 30 BODŮ Úloha 2 Stanovení Cu 2+ spektrofotometricky 30 bodů Cu 2+

Více

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická

Více

E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem

E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem Funkční princip analyzátoru Podle chování plynů v magnetickém poli rozlišujeme plyny paramagnetické a diamagnetické. Charakteristickou konstantou

Více

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů

Rozpustnost Rozpustnost neelektrolytů Rozpustnost Podobné se rozpouští v podobném látky jejichž molekuly na sebe působí podobnými mezimolekulárními silami budou pravděpodobně navzájem rozpustné. Př.: nepolární látky jsou rozpustné v nepolárních

Více

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n Ú k o l : Změřit dynamickou viskozitu destilované vody absolutní metodou a její závislost na teplotě relativní metodou. P o t ř e b y : Viz seznam

Více

Chlazení kapalin. řada WDC. www.jdk.cz. CT125_CZ WDC (Rev.04-11)

Chlazení kapalin. řada WDC. www.jdk.cz. CT125_CZ WDC (Rev.04-11) Chlazení kapalin řada WDC www.jdk.cz CT_CZ WDC (Rev.0-) Technický popis WDC-S1K je řada kompaktních průtokových chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výměníkem. Jednotka je vhodná pro umístění

Více

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu

Více

Absorpční polovrstva pro záření γ

Absorpční polovrstva pro záření γ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství VUT FSI ÚFI 1ZM-10-ZS Ústav fyzikálního inženýrství Technická 2, Brno 616 69 Laboratoř A2-128 Absorpční polovrstva pro záření γ 12.10.2010 Měření

Více

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče 7 Kapitola 2 Měření elektrických odporů 2 Úvod Ohmův zákon definuje ohmický odpor, zkráceně jen odpor, R elektrického vodiče jako konstantu úměrnosti mezi stejnosměrným proudem I, který protéká vodičem

Více

ZAPOJENÍ REZISTORŮ ZA SEBOU

ZAPOJENÍ REZISTORŮ ZA SEBOU ZAPOJENÍ REZISTORŮ ZA SEBOU Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Elektromagnetické a světelné děje Tematická oblast: Elektrické jevy Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem pokusu

Více

Měření teplotní roztažnosti

Měření teplotní roztažnosti KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty

Více

TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ

TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Energie Tematická oblast: Vnitřní energie. Teplo Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem

Více

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI 215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI ÚVOD Rektifikace je nejčastěji používaným procesem pro separaci organických látek. Je široce využívána jak v chemické laboratoři, tak i v průmyslu.

Více

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách

Více

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK a/ PNEUMATICKÉHO PROPORCIONÁLNÍHO VYSÍLAČE b/ PNEUMATICKÉHO P a PI REGULÁTORU c/ PNEUMATICKÉHO a SOLENOIDOVÉHO VENTILU ad a/ Cejchování

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Protokol o provedeném měření Druh měření Měření vodivosti elektrolytu číslo úlohy 2 Měřený předmět Elektrolyt Měřil Jaroslav ŘEZNÍČEK třída

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení č. 4 Zjištění charakteristiky teplovodní otopné soustavy Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba

Více

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky

Více

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění)

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Pavla Balínová Předpony vyjadřující řád jednotek giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10 3 deci- d 10-1 centi- c 10-2 mili- m 10-3 mikro- μ 10-6 nano- n 10-9 piko-

Více

Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem

Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n

Více

Bakteriální bioluminiscenční test. Stanovení účinnosti čištění odpadních vod pomocí bakteriálního bioluminiscenčního testu

Bakteriální bioluminiscenční test. Stanovení účinnosti čištění odpadních vod pomocí bakteriálního bioluminiscenčního testu Bakteriální bioluminiscenční test Stanovení účinnosti čištění odpadních vod pomocí bakteriálního bioluminiscenčního testu BBTT Cíl: Stanovit účinek odpadních vod na bakterie Vibrio fischeri. Principem

Více

5 Vsádková rektifikace vícesložkové směsi. 1. Cíl práce. 2. Princip

5 Vsádková rektifikace vícesložkové směsi. 1. Cíl práce. 2. Princip 5 Vsádková rektifikace vícesložkové směsi Teoretický základ separačních metod založených na rozdílném bodu varu složek je fyzikální rovnováha mezi kapalnou a parní fází. Rovnováha je stav dosažený po nekonečné

Více

1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge.

1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge. V1. Hallův jev Úkoly měření: 1. Změřte Hallovo napětí v Ge v závislosti na proudu tekoucím vzorkem, magnetické indukci a teplotě. 2. Stanovte šířku zakázaného pásu W v Ge. Použité přístroje a pomůcky:

Více

Kapitola 13. Kalibrace termočlánku. 13.1 Úvod

Kapitola 13. Kalibrace termočlánku. 13.1 Úvod 77 Kapitola 13 Kalibrace termočlánku 13.1 Úvod Termoelektrické teploměry (termočlánky, tepelné články) měří teplotu na základě termoelektrického jevu: Ve vodivém okruhu tvořeném dvěma vodivě spojenými

Více

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření oteplovací charakteristiky, část 3-3-4

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření oteplovací charakteristiky, část 3-3-4 MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření oteplovací charakteristiky, část Číslo projektu: Název projektu: Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 20 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_

Více

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek

Více

Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)

Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy) Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy) Úvod: Problematika výtoku kapaliny z nádrže se uplatňuje při vyprazdňování nádrží a při nejjednodušším nastavování konstantních průtoků.

Více

3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance

3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance 3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=10 I tento experiment patří mezi další původní experimenty autora práce. Stejně jako v předešlém experimentu

Více

Osmosis PRO - průmyslové systémy reverzní osmózy

Osmosis PRO - průmyslové systémy reverzní osmózy Osmosis PRO - průmyslové systémy reverzní osmózy Robustní membránové systémy pro komerční a průmyslové provozy. Základní informace: Ocelový rám, práškové lakování Nerezový rám Na přání Stabilizované odstranění

Více

3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin

3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin Fyzikální praktikum 1 3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin Jméno: Václav GLOS Datum: 12.3.2012 Obor: Astrofyzika Ročník: 1 Laboratorní podmínky: Teplota: 23,5 C Tlak: 1001,0 hpa Vlhkost:

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 5 - žákovská verze Téma: Vliv teploty na rychlost chemické reakce, teplota tání karboxylových kyselin. Mgr.

CHEMIE. Pracovní list č. 5 - žákovská verze Téma: Vliv teploty na rychlost chemické reakce, teplota tání karboxylových kyselin. Mgr. www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 5 - žákovská verze Téma: Vliv teploty na rychlost chemické reakce, teplota tání karboxylových kyselin Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost

CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Základem

Více

VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK

VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI Transport látek porézními membránami - Plouživý tok nestlačitelných tekutin vrstvou částic - Plouživý tok stlačitelných tekutin

Více

ph půdy Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04

ph půdy Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04 Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Ch-04 Předmět: Biologická, fyzikální a chemická praktika Cílová skupina:

Více

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu 13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do

Více

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:

Více

JAN JUREK. senzor teploty, ultrazvukový senzor, průtokové čidlo, senzor tlaku, senzor vodivosti Vyučující: So. Jméno: Podpis:

JAN JUREK. senzor teploty, ultrazvukový senzor, průtokové čidlo, senzor tlaku, senzor vodivosti Vyučující: So. Jméno: Podpis: STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ FRENŠTÁT p. R. Jméno: JAN JUREK Podpis: Název měření: MĚŘENÍ NA SENZORECH NEELEKTRICKÝCH VELIČIN Číslo měření: 14 Zkoušené předměty: senzor teploty, ultrazvukový senzor,

Více

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých

Více

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=2 V tomto experimentu vycházíme z pojetí klasického pokusu s pružinovým oscilátorem. Z periody kmitů se obvykle

Více

. Návody na laboratorní úlohu Izolace složek potravin membránovými procesy

. Návody na laboratorní úlohu Izolace složek potravin membránovými procesy Ing Vladimír Pour, CSc Návody na laboratorní úlohu Izolace složek potravin membránovými procesy V posledních letech doznaly membránové separační techniky značného rozšíření v nejrůznějších oblastech potravinářského

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. 26 Název: Elektrická vodivost elektrolytů Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV 73) dne 12.12.2013 Odevzdal

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 2

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AULTA APLIOVANÉ INORMATIY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení iltrace část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

KATALOG VÝROBKŮ DEMI ŘADA PŘÍSTROJŮ REVERZNÍ OSMÓZY PRO PŘÍPRAVU VELMI ČISTÉ VODY. ver /07/2009

KATALOG VÝROBKŮ DEMI ŘADA PŘÍSTROJŮ REVERZNÍ OSMÓZY PRO PŘÍPRAVU VELMI ČISTÉ VODY. ver /07/2009 KATALOG VÝROBKŮ DEMI ŘADA PŘÍSTROJŮ REVERZNÍ OSMÓZY PRO PŘÍPRAVU VELMI ČISTÉ VODY ver. 003-28/07/2009 DEMI DEMI Demistanice typové řady DEMI slouží k výrobě demineralizované vody bez použití chemikálií,

Více

Pohyb tělesa po nakloněné rovině

Pohyb tělesa po nakloněné rovině Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku

Více

Termistor. Teorie: Termistor je polovodičová součástka, jejíž odpor závisí na teplotě přibližně podle vzorce

Termistor. Teorie: Termistor je polovodičová součástka, jejíž odpor závisí na teplotě přibližně podle vzorce ermistor Pomůcky: Systém ISES, moduly: teploměr, ohmmetr, termistor, 2 spojovací vodiče, stojan s držáky, azbestová síťka, kádinka, voda, kahan, zápalky, soubor: termistor.imc. Úkoly: ) Proměřit závislost

Více

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.

1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 2. Sestrojte graf této závislosti. 2 Teoretický úvod 2.1 Povrchové napětí

Více

Víme, co vám nabízíme

Víme, co vám nabízíme PDF vygenerováno: 29.9.2016 8:50:16 Katalog / Laboratorní přístroje / Vodní lázně Lázně vodní míchané GRANT Pro temperování vzorků v baňkách, nebo zkumavkách ponořených přímo do lázně Pro udržování konstantní

Více

Taková vrstva suspenze je nazývána fluidní vrstvou. Její existence je vymezena přesně definovanou oblastí mimovrstvové rychlosti tekutiny,

Taková vrstva suspenze je nazývána fluidní vrstvou. Její existence je vymezena přesně definovanou oblastí mimovrstvové rychlosti tekutiny, 8 Fluidace Lenka Schreiberová I Základní vztahy a definice Fluidace je děj, při kterém tekutina proudící ve směru opačném směru zemské tíže vytváří spolu s pevnými částicemi suspenzi. Suspenze může vyplňovat

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Leptání plasmou Ing. Pavel Bouchalík 1. ÚVOD Tato semestrální práce obsahuje písemné vypracování řešení příkladu Leptání plasmou. Jde o praktickou zkoušku znalostí získaných při přednáškách

Více

VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU potrubí průtokoměr průtok teplota tlak Přepočítávač množství plynu 4. ročník mezinárodní konference 10. a 11. listopadu

Více

ÚLOHA R1 REGULACE TLAKU V BRÝDOVÉM PROSTORU ODPARKY

ÚLOHA R1 REGULACE TLAKU V BRÝDOVÉM PROSTORU ODPARKY VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav počítačové a řídicí techniky Ústav fyziky a měřicí techniky LABORATOŘ OBORU IIŘP ÚLOHA R1 REGULACE TLAKU V BRÝDOVÉM PROSTORU ODPARKY Zpracoval: Miloš Kmínek

Více

6 Měření transformátoru naprázdno

6 Měření transformátoru naprázdno 6 6.1 Zadání úlohy a) změřte charakteristiku naprázdno pro napětí uvedená v tabulce b) změřte převod transformátoru c) vypočtěte poměrný proud naprázdno pro jmenovité napětí transformátoru d) vypočtěte

Více

NANOFILTRACE INDIGOKARMÍNU

NANOFILTRACE INDIGOKARMÍNU NANOFILTRACE INDIGOKARMÍNU PETR MIKULÁŠEK Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Ústav environmentálního a chemického inženýrství Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný

Více

ODSTRAŇOVÁNÍ LÉČIV MEMBRÁNOVÝMI PROCESY

ODSTRAŇOVÁNÍ LÉČIV MEMBRÁNOVÝMI PROCESY ODSTRAŇOVÁNÍ LÉČIV MEMBRÁNOVÝMI PROCESY Petr Mikulášek Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Ústav environmentálního a chemického inženýrství petr.mikulasek@upce.cz O B S A H Úvod - obecný

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku Laboratorní úloha Diluční měření průtoku pro předmět lékařské přístroje a zařízení 1. Teorie Diluční měření průtoku patří k velmi používaným nepřímým metodám v biomedicíně. Využívá se zejména tehdy, kdy

Více

Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem

Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 9 Verze 161010 Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Abstrakt: V úloze si osvojíte práci s jednoduchými elektrickými obvody.

Více

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak 1. Doplněním uvedených schémat vyjádřete rozdílné chování různých typů látek po jejich rozpuštění ve vodě. Použijte symboly AB(aq), A + (aq), B - (aq). [s pevná fáze,

Více

Filmová odparka laboratorní úlohy

Filmová odparka laboratorní úlohy VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Filmová odparka laboratorní úlohy Část 1 ÚLOHY PRO VÝUKU PŘEDMĚTU MĚŘICÍ A ŘÍDICÍ TECHNIKA Verze: 1.0 Prosinec 2004 ÚLOHA 1 Regulace tlaku v brýdovém prostoru

Více

8. Hemodialýza. 8.1 Cíl a obsah měření. 8.2 Úkoly měření. 8.3 Postup měření

8. Hemodialýza. 8.1 Cíl a obsah měření. 8.2 Úkoly měření. 8.3 Postup měření 8. Hemodialýza 8.1 íl a obsah měření V úloze se seznámíte se základními principy dialýzy a některými parametry dialyzačního přístroje. Měření se provádí na dialyzačním přístroji AK 100 od firmy Gambro.

Více

Porovnání metodik měření rozstřikových charakteristik rozstřikovacích trysek RT 240

Porovnání metodik měření rozstřikových charakteristik rozstřikovacích trysek RT 240 České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní, Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Odbor mechaniky tekutin a termodynamiky Porovnání metodik měření rozstřikových charakteristik rozstřikovacích

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Stanovení počtu teoretických pater (PTP) rektifikační kolony

Stanovení počtu teoretických pater (PTP) rektifikační kolony Stanovení počtu teoretických pater (PTP) rektifikační kolony Úvod: Počet teoretických (rovnovážných) pater - PTP - je důležitým kriteriem pro posouzení dělicí schopnosti rektifikační kolony. Čím větší

Více

Elektrický zdroj napětí

Elektrický zdroj napětí Pomůcky: Systém ISES, moduly: voltmetr, ampérmetr, velký monočlánek 1,5, držák monočlánku, fotodioda 1PP75, zdroj elektrického napětí 12, žárovka na 12, sada rezistorů, 9 spojovacích vodičů, soubory: zdroj1.icfg,

Více

Obrázek 8.1: Základní části slunečního kolektoru

Obrázek 8.1: Základní části slunečního kolektoru 49 Kapitola 8 Měření účinnosti slunečního kolektoru 8.1 Úvod Sluneční kolektor je zařízení, které přeměňuje elektromagnetické sluneční záření na jiný druh energie. Většinou jde o přeměnu na elektrickou

Více

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní

Více