3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech
|
|
- Radek Prokop
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech Oldřich Holeček, Lenka Schreiberová, Vladislav Nevoral I Základní vztahy a definice Při popisu proudění tekutin se vychází z rovnice kontinuity, která je vyjádřením zákona zachování hmoty a z Bernoulliho rovnice, vyjadřující zákon zachování mechanické energie. Vzhledem k tomu, že se dá objemový tok tekutiny V zapsat jako součin rychlosti a průtočného průřezu S V S, (3-1) je zápis bilance hmotnosti pro systém vymezený průřezy 1 a při ustáleném stavu 1 1 S1 S, (3-) který pro konstantní hustotu tekutiny přechází na tvar 1 S1 S. (3-3) Při proudění zařízením ztrácí reálná tekutina část své mechanické energie třením a vířením. Velikost těchto ztrát se často vyjadřuje ekvivalentní tlakovou diferencí, nazývanou ztráta tlaku. Ke ztrátám tlaku dochází při proudění tekutin přímým potrubím a v místních odporech, což je souhrnný termín pro tvarové kusy, armatury a místa v potrubní lince, ve kterých dochází k náhlé změně průřezu potrubí. Zde se budeme zabývat ztrátami tlaku v přímém potrubí a v armaturách. Vyjdeme z Bernoulliho rovnice ve tvaru 1 p1 p h1 g h g edis 1,, (3-4) v níž indexy 1 a označují průřezy potrubí na začátku a konci měřeného úseku, p tlaky, rychlosti a h geometrické výšky vztažené k těmto průřezům, značí hustotu proudící tekutiny, g tíhové zrychlení a e dis 1, měrnou ztrátovou energii mezi průřezy 1 a. Ztráta tlaku souvisí s měrnou ztrátovou energií vztahem dis1, dis 1, p e. (3-5) Ztrátovou energii v místních odporech charakterizujeme většinou pomocí součinitele místního odporu, který je definovaný vztahem e. (3-6) dis 1, / V přímém potrubí používáme součinitel tření, zavedený rovnicí l/ d e, (3-7) dis 1, / kde l je délka potrubí a d jeho průměr. Při výpočtech hodnot a z experimentálních dat vyjádříme nejprve z Bernoulliho rovnice (3-4) změnu tlaku p = p 1 - p 3-1
2 1 p h h1 g edis1,. (3-8) Pokud jsou geometrické výšky zvolených průřezů stejné, tj. h 1 = h rovnice (3-8) se zjednoduší na tvar 1 p edis1,. (3-9) Jestliže jsou plochy zvolených průřezů stejné, vyplývá z rovnice kontinuity, že jsou stejné i rychlosti a rovnice (3-9) se zjednoduší na vztah p e p. (3-10) dis 1, dis 1, Tlakovou diferenci p na zařízení měříme diferenčním manometrem. Mezi ní a rozdílem hladin manometrické kapaliny h platí vztah p = h ( m - ) g, (3-11) kde m je hustota manometrické kapaliny. Kombinací vztahů (3-7) a (3-11) dostaneme vzorec pro výpočet součinitele p ( ). (3-1) Součinitel tření vypočteme z rovnice, kterou dostaneme ze vztahů (3-8) a (3-11) p d (l ). (3-13) Rychlost proudění určíme z objemového průtoku a průřezu potrubí podle rovnice (3-1). Hodnota součinitele tření (obecně i hodnota ) závisí na hustotě a viskozitě proudící tekutiny, rychlosti proudění, charakteristickém délkovém rozměru systému (u kruhové trubky je to její vnitřní průměr, u místních odporů je to vnitřní průměr trubky, do které jsou instalovány) a na drsnosti potrubí. Teorie podobnosti ukazuje, že závislost na hustotě a viskozitě proudící tekutiny, rychlosti proudění a charakteristickém délkovém rozměru lze vyjádřit jako závislost na jediné bezrozměrné proměnné - Reynoldsově kritériu, které je pro trubku kruhového průřezu definováno vztahem Re = d / (3-14) Závislost na Re byla zjištěna experimentálně (stejnými pokusy, jaké děláte v laboratoři, jen rozsah experimentů byl větší) a je uvedena například ve skriptech Chemické inženýrství I. Prohlédneme-li si ji, vidíme, že až do hodnoty Re = 300 závisí jen na hodnotě Re. Oblast proudění, při níž Re 300 (pro tok uvnitř trubky), se nazývá laminární a vyznačuje se tím, že rovnoběžné vrstvičky tekutiny po sobě kloužou a k přenosu hybnosti ve směru kolmém na směr proudění dochází jen na molekulární úrovni (viskozita). Pro hodnoty Re 10 4 (plně vyvinuté turbulentní proudění) dochází k intenzivnímu přenosu hybnosti ve směru kolmém na směr proudění (tím i ke zvýšeným ztrátám energie) makroskopickými turbulentními víry. Tvorbu vírů podporuje zvyšování rychlosti proudění a náhlé změny směru proudění tekutiny. K náhlým změnám směru proudění dochází jednak při průtoku tekutiny místními odpory, jednak při obtékání drobných nerovností na stěně trubky, jejichž střední výšku nazýváme absolutní drsnost potrubí a její hodnoty jsou pro různé materiály tabelovány. V blízkosti stěny trubky, kde je tekutina bržděna a její rychlost je nižší, zůstává i za podmínek, kdy v ose trubky je proudění turbulentní, zachována laminárně proudící vrstvička tekutiny, jejíž 3-
3 tloušťka se vzrůstajícím Re klesá. Výčnělky na stěně trubky se vynořují z laminární podvrstvy a začínají se uplatňovat při zvyšování intenzity turbulence, přestává záviset na Re a je funkcí pouze relativní drsnosti. Z tohoto kvalitativního výkladu je zřejmé, proč se hodnoty uvádějí v tabulkách jako konstanty nezávislé na Re. Předpokládá se totiž, že v tvarových kusech a armaturách je vždy vysoká intenzita turbulence. Uspořádání pokusů v laboratoři dovoluje platnost tohoto předpokladu ověřit. II Cíl práce 1. Určit součinitel tření pro zadaný rovný úsek potrubí a součinitele místního odporu pro zadané armatury.. Graficky znázornit závislost součinitele tření na Reynoldsově kritériu v měřeném oboru podmínek. 3. Pro součinitele místních odporů stanovit průměrnou hodnotu z hodnot naměřených při různých hodnotách objemového průtoku. III Popis zařízení Zařízení pro práci Ztráty tlaku je znázorněno na obr Ze zásobní nádrže 1 se odstředivým čerpadlem 3 čerpá voda přes jeden z dvojice ventilů 4 do jednoho ze dvou rotametrů 5. Princip měření průtoku rotametrem je popsán v oddíle II kapitoly 1 Některé měřicí přístroje používané v laboratoři, která se nachází na v části Doplňky. Z rotametru je voda vedena do potrubí, které je rozděleno do tří větví A, B, C. Každá větev má postupně ve směru toku tekutiny přímý úsek trubky a jednu z proměřovaných armatur 7, 8, 9. Jednotlivé měřené části potrubního systému jsou přes propojovací moduly 1 hadicemi trvale připojeny k manometru 11. Na obrázku je přerušovanou čarou schematicky znázorněno pouze propojení při měření tlakové ztráty na armatuře 7 (šoupě) s moduly 1. Ostatní části potrubního systému jsou zapojeny analogicky, při měření tlakové ztráty se propojení manometru s měřeným úsekem provede otevřením příslušné dvojice kohoutů 15 0, všechny ostatní jsou zavřené. Diferenční manometr 11 pro měření tlakové ztráty na jednotlivých úsecích aparatury je tvořen skleněnou U-trubicí naplněnou manometrickou kapalinou nemísitelnou s vodou. Manometr je vybaven odvzdušňovacími kohouty 1 a zkratovacím kohoutem 13. Ventily 10 a 11 slouží k odvzdušnění aparatury při napouštění vody. Šoupětem 6 se reguluje objemový průtok vody zařízením. 3-3
4 1a 10a 18a 19a 0a b 19b 0b 15a 16a 17a A B C 15b 16b 17b 1a 1b a 4a 10b 1b 5b 4b 1 Obr. 3-1 Schéma zařízení nádrž 8 ventil se šikmým vřetenem 15a,b kohouty pro připojení manometru na přímé potrubí A spínač čerpadla 9 ventil s kolmým vřetenem 16a,b - kohouty pro připojení manometru na přímé potrubí B 3 - čerpadlo 10a, b ventily pro odvzdušnění potrubí 17a,b - kohouty pro připojení manometru na přímé potrubí C 4 - ventily 11 - diferenční manometr 18a,b - kohouty pro připojení manometru na armatury rotametry 1 kohouty pro odvzdušnění manometru 19a,b - kohouty pro připojení manometru na armatury šoupě 13 - zkratovací kohout manometru 0a,b - kohouty pro připojení manometru na armatury šoupě 14 teploměr 1a,b propojovací moduly A, B, C - úseky přímého potrubí, na kterých se provádí měření IV Postup práce IV.1 Příprava zařízení k měření 1. Zkontrolujeme, zda je nádrž naplněna vodou, pokud ne, doplníme ji destilovanou vodou.. Otevřeme armatury 7, 8 a 9 a odvzdušňovací ventily 10. Oba ventily 4 otevřeme o dvě otáčky a šoupě 6 zavřeme. Zkontrolujeme, zda jsou uzavřeny všechny kohouty 15 až 0 na vývodech k propojovacím modulům pro diferenční manometr. Spustíme čerpadlo spínačem a počkáme, až se z potrubí připojených k odvzdušňovacím ventilům 10 začne do zásobní nádrže vracet voda bez bublin. Protože voda neteče pod hladinu, není to pozorovatelné. Necháme alespoň 0 vteřin téct vodu z odvzdušňovacích ventilů do nádrže. 3-4
5 Tím jsme odstranili vzduch z aparatury. Vypneme čerpadlo a uzavřeme ventily Uzavřeme dvě armatury z armatur 7, 8, 9 na těch dvou větvích, na kterých právě nebudeme měřit, armatura na proměřované větvi musí být otevřena naplno a otevřeme dva správné kohouty z 15-0 na potrubí (armatuře), na které budeme měřit. 4. Před vlastním měřením musíme odvzdušnit manometr, neboť přítomnost bubliny v přípoji k manometru způsobí chybu měření tlakové diference. Před odvzdušňováním manometru otevřeme ventil 4b, který vede do menšího rotametru o tři otáčky, 4a uzavřeme. Šoupě 6 otevřeme o dvě otáčky. Pak otevřeme naplno zkratovací kohout 13, zapneme čerpadlo a velmi opatrně otevřeme jeden z odvzdušňovacích kohoutů 1. Při této činnosti hrozí, že se podaří vypudit manometrickou kapalinu z trubky manometru. To je nežádoucí, protože je drahá a jedovatá. Vytéká-li z hadice připojené k odvzdušňovacímu ventilu voda bez bublinek, je příslušné rameno manometru odvzdušněno a uzavřeme odvzdušňovací kohout 1, stejně postupujeme u druhého ramene. Po vypnutí čerpadla opatrně uzavřeme zkratovací ventil 13. Manometr je připraven k měření. Správnou funkci manometru můžeme zkontrolovat tak, že uzavřeme oba ventily 4 (nebo vypneme čerpadlo). Při nulovém průtoku musí manometr ukazovat nulovou diferenci. 5. Zjistíme dosažitelný rozsah průtoků pro měření na připojeném úseku: Minimální měřitelný průtok je udán u kalibrační rovnice. U menšího rotametru, může se ale stát, že při této hodnotě nelze odečíst ztrátu tlaku. Pak je minimální průtok ten, při kterém je ztráta tlaku ještě měřitelná. Maximální průtok zjistíme tak, že zapneme čerpadlo a pomalu otevíráme přívodní ventil 4a k většímu rotametru, (menší rotametr odstavíme) a současně otevíráme šoupě 6. Pozorujeme současně rotametr a manometr. Maximální průtok je shora omezen buď výkonem čerpadla, nebo tím, že měřená tlaková ztráta dosáhne rozsahu diferenčního manometru, nebo tím, že je překročen měřící rozsah většího rotametru. Tuto činnost musíme opakovat pokaždé, když přepojíme manometr na nový měřený úsek. IV. Měření Před započetím měřením odečteme teplotu vody na teploměru 14 a zapíšeme do formuláře protokolu. Rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou průtoku zjištěný v bodě 5 předchozí části rozdělíme na tolik stejných intervalů, aby byly zaplněny všechny řádky ve formuláři pro příslušné měření. Šoupětem 6 nastavujeme hodnoty průtoku a odečítáme tlakovou ztrátu, získané údaje zapisujeme do formuláře protokolu. Při malých průtocích (menší než 50 dílků u většího rotametru) přivíráme i ventil 4a (nebo 4b) před právě používaným rotametrem. Je to poznat podle sluchu, voda začne v potrubí šumět výrazně hlasitěji. IV.3 Ukončení práce Po změření posledního úseku změříme teplotu vody. Po ukončení všech zadaných měření uzavřeme oba ventily 4 a vypneme čerpadlo spínačem a uzavřeme šoupě
6 V Bezpečnostní opatření 1. Nelezeme po aparatuře, není na to dimenzována.. Varujeme se jakéhokoliv dotyku čerpadla v chodu. 3. Průtok vody měníme pomalu, abychom nevystavovali zařízení rázům. VI Zpracování naměřených hodnot Jednotlivé sloupce protokolu postupně vypočteme následovně: a) Průtok z kalibrační rovnice rotametru, která je na vývěsce u aparatury. b) Rychlost z průtoku a rovnice (3-1). Potřebné rozměry aparatury jsou rovněž na vývěsce. Pro místní odpory vypočteme rychlost z průřezu té trubky, ve které jsou zařazeny. c) Tlakovou ztrátu vypočteme z údaje diferenčního manomentru a ze vztahu (3-11). Hustota manometrické kapaliny je uvedena na vývěsce. d) Reynoldsovo kritérium ze vzorce (3-14). Hustotu a viskozitu vody odečteme z tabulek pro průměrnou hodnotu teploty vody během měření. e) Součinitel odporu pro místní odpory ze vztahu (3-1). f) Součinitel tření pro přímé potrubí ze vztahu (3-13). K protokolu náleží i grafické znázornění změřené závislosti součinitele tření na Reynoldsově kritériu v semilogaritmických souřadnicích. Logaritmické souřadnice jsou pouze na x-ové ose (Reynoldsovo kritérium). Upozornění: Není vynášena hodnota logaritmu Reynoldsova kritéria, ale logaritmické měřítko na ose x (pokud je Re = , pak je vynesena hodnota a ne 4), osa y je v dekadickém měřítku. Ve skriptech Chemické inženýrství I je jako obrázek 3-7. Kalibrační rovnici rotametru a další údaje z vývěsky je nutno si opsat ještě během měření. Vztah pro přepočet údaje manometru na tlakovou ztrátu předpokládá dosazení všech veličin v jednotkách SI! 3-6
7 VII Symboly d vnitřní průměr potrubí m e dis měrná ztrátová energie m s - g tíhové zrychlení m s - h geometrická výška potrubí m l délka potrubí m p tlak v potrubí Pa Re Reynoldsovo kritérium S průtočná plocha m v rychlost tekutiny m s -1 V objemový průtok tekutiny m 3 s -1 h rozdíl výšek hladin v manometru m p rozdíl tlaků, zde tlaková ztráta Pa dynamická viskozita Pa s součinitel tření v přímém potrubí hustota proudící tekutiny kg m -3 m hustota manometrické kapaliny kg m -3 součinitel místního odporu VIII Kontrolní otázky 1. Co je cílem práce, jaké veličiny budete nastavovat a jaké měřit?. Co uděláte před měřením? 3. Jak budete postupovat při měření? 4. Jak budete postupovat při odvzdušňování aparatury a kdy ji budete odvzdušňovat? 5. Jak budete postupovat při odvzdušňování manometru a kdy jej budete odvzdušňovat? 6. Jak zajistíte, aby neutekla manometrická kapalina? 7. Můžete sahat na ventily, když jimi proudí kapalina? Může být zapnuté odstředivé čerpadlo, má-li zavřené ventily na výtlaku? 8. Můžete měřit při současném průtoku tekutiny menším a větším rotametrem? 9. Jak budete postupovat při odečtu z U manometru? Jak poznáte, že je manometr správně odvzdušněný? 10. Jak moc budete otevírat nebo uzavírat měřené a neměřené armatury? 3-7
8 IX Odpovědi na otázky: 1. Co je cílem práce, jaké veličiny budete nastavovat a jaké měřit? Cílem práce je zjistit závislost součinitele tření v přímém potrubí na Reynoldsově kritériu a zjistit hodnoty součinitelů místních odporů pro šoupě, ventil se šikmým vřetenem a ventil s kolmým vřetenem. Pro stanovení těchto hodnot je potřeba znát teplotu vody (a z ní vyplývající viskozitu a hustotu), hustotu manometrické kapaliny, hodnotu tíhového zrychlení, vnitřní průměr přímého potrubí (u armatur potrubí, na kterém jsou namontované). Dále je potřeba při každém měření nastavit výšku plováku v rotametru (tu lze dosadit do kalibrační rovnice a z ní lze vypočítat rychlost toku tekutiny v potrubí) a odečíst rozdíl výšek hladin v manometru (z něj lze spočítat rychlost toku tekutiny v potrubí).. Co uděláte před měřením? Zkontrolujeme, že je v nádrži dostatek vody (pokud ne, doplníme ji destilovanou vodou). Uzavřeme ventily pro přívod tekutiny k manometrům a trochu otevřeme odvzdušňovací ventily aparatury, uzavřeme odvzdušňovací ventily u manometru, otevřeme zkratovací ventil u manometru, o dvě otáčky otevřeme ventily pod rotametry a uzavřeme šoupě před vstupem do nádrže. Zcela otevřeme armatury (šoupě, ventil a ventil se šikmým vřetenem). 3. Jak budete postupovat při měření? Odvzdušníme aparaturu a pak manometr. Zcela uzavřeme dvě armatury namontované na přímém potrubí, které nebudeme měřit. Stanovíme maximální a minimální průtoky potrubím (armaturou). Pak změříme teplotu vody. 4. Jak budete postupovat při odvzdušňování aparatury a kdy ji budete odvzdušňovat? Zkontrolujeme stav ventilů, šoupat a kohoutu, zda je podle otázky. Pak spustíme čerpadlo spínačem. Zcela otevřeme ventily pro odvzdušnění aparatury a postupně zvyšujeme průtok otevíráním ventilů pod rotametry. Počkáme, až se z hadic připojených k odvzdušňovacím ventilům začne do zásobní nádrže vracet voda bez bublin (ponoříme je pod hladinu). Pak vypneme čerpadlo a uzavřeme odvzdušňovací ventily a ventil pod menším rotametrem necháme otevřený asi o 3 otáčky, pod velkým uzavřeme. Aparaturu odvzdušňujeme jen jednou a to hned na začátku, před měřením a prvním odvzdušněním manometru. 3-8
9 5. Jak budete postupovat při odvzdušňování manometru a kdy jej budete odvzdušňovat? Po odvzdušnění aparatury uzavřeme dvě armatury, které jsou zapojené na dvou potrubích, na kterých nebudeme měřit součinitel tření. Pak otevřeme šoupě na vtoku do nádrže asi o dvě otáčky. Znovu zkontrolujeme, že je otevřený zkratovací kohout (OTEVŘENÝ je souběžně s potrubím, ZAVŘENÝ je kolmo na potrubí). Zapneme čerpadlo a pomalu otevíráme odpovídající kohout u potrubí, který pouští tekutinu k manometru. Pak i ten, který ji pouští ke druhému ramenu. Stále kontrolujeme, že je rozdíl výšek hladin v manometrické trubici malý (maximálně několik centimetrů). Pokud by byl rozdíl větší, pak není otevřený zkratovací kohout a ihned vypneme čerpadlo, uzavřeme na potrubí kohouty, které pouští tekutinu do manometru a pak zkusíme otočit zkratovacím kohoutem, pokud byl zavřený, tak se hladiny vyrovnají, pokud byl otevřený, tak už byly hladiny vyrovnány před otočením. A začneme manometr odvzdušňovat znovu. Pak postupně zvyšujeme průtok tak, aby byl plovák ve větším rotametru asi v jedné polovině výšky. Otevřeme jeden odvzdušňovací ventil a počkáme, až přestanou z hadice odcházet bubliny vzduchu. Pak odvzdušňovací ventil uzavřeme a otevřeme odvzdušňovací ventil nad druhým ramenem manometru. Až přestanou odcházet bubliny z připojené hadice, tak uzavřeme odvzdušňovací ventil, postupně uzavřeme ventil pod rotametrem a vypneme čerpadlo. Pak se díváme na hladiny manometrické kapaliny a musí být ve stejné výšce. Pokud nyní uzavřeme zkratovací kohout a hladiny zůstanou ve stejné výšce, může být manometr odvzdušněn, pokud jedna vzroste, tak je nad ní vzduchová bublina a je potřeba manometr znovu odvzdušnit. Manometr odvzdušňujeme pokaždé, než začneme sérii měření na další armatuře (potrubí), celkem tedy čtyřikrát. Pokud by byly hladiny stejně vysoko i po uzavření zkratovacího kohoutu, i tak může být v manometru vzduch, ale v obou ramenou stejné množství. To se projeví při měření zvýšenou citlivostí na změny tlaku (vyvolané změnou průtoku). 6. Jak zajistíte, aby neutekla manometrická kapalina? Manometrická kapalina může utéci pouze když: je uzavřený zkratovací kohout, nebo jsou uzavřeny oba odvzdušňovací ventily aparatury a šoupě na vtoku do nádrže a současně je spuštěné čerpadlo a otevřen alespoň jeden ventil pod rotametrem, nebo zvýším průtok tak, že nám manometrická kapalina v jednom ramenu klesne úplně dolů, pak nám druhým ramenem uteče. Budeme tedy dělat vše tak, aby tyto stavy nenastaly. 3-9
10 7. Můžete sahat na ventily, když jimi proudí kapalina? Může být zapnuté odstředivé čerpadlo, má-li zavřené ventily na výtlaku? Samozřejmě, že můžeme, protože jimi lze snižovat průtok tekutiny zařízení. Ano, odstředivé čerpadlo může být zapnuté, přestože má na výstupu uzavřené ventily, nesmí je mít uzavřené na vstupu (zde na vstupu do čerpadla nejsou). Ale čerpadlo musí být zaplněné kapalinou. Není dobře, pokud čerpadlo běží dlouho se zavřeným ventilem na výstupu. 8. Můžete měřit při současném průtoku tekutiny menším a větším rotametrem? Nemůžeme, buď měříme jen menším nebo jen větším rotametrem. 9. Jak budete postupovat při odečtu z U manometru? Jak poznáte, že je manometr správně odvzdušněný? Na stupnici odečteme od výšky horní hladu výšku spodní hladiny. Při nulovém průtoku, obou otevřených ventilech na přívodech k manometru, obou uzavřených ventilech pro odvzdušňování manometru a uzavřeném zkratovacím kohoutu budou obě hladiny stejně vysoko. 10. Jak moc budete otevírat nebo uzavírat měřené a neměřené armatury 7-9? Měřené budou úplně otevřené, neměřené budou úplně zavřené. Při měření součinitele tření v potrubí bude zcela otevřena armatura, která je na něm umístěna, ostatní dvě budou zavřené. Pokud by byly otevřené, proudila by jimi kapalina, jejíž objemový tok by se projevil na rotametru, ale tlaková ztráta na manometru by se neprojevila. 3-10
11 Při odvzdušnění aparatury budou: zeleně označené armatury úplně otevřené, červeně označené armatury úplně uzavřené. Na začátku budou: ventily budou 4 otevřeny asi na otáčky, ventily 10 otevřené. Ventily 4 bude měněn průtok vody potrubím zvyšujeme. Po alespoň 0 vteřinách bude nejdřív vypnuto čerpadlo, pak zavřeny ventily
12 Při odvzdušnění manometru připojeného k potrubní větvi A budou: zeleně označené armatury úplně otevřené, červeně označené armatury úplně uzavřené, ventil 4b bude na začátku zcela uzavřen, 4a otevřen asi na 3 otáčky, šoupě 6 bude otevřené asi na otáčky, kohouty 1a a 1b budou uzavřené. Ventily 4 bude měněn průtok vody potrubím zvyšujeme, šoupětem 6 také reguluje průtok, měl by být otevřený podobně jako ventily 4. Kohouty 1 bude vypuštěn vzduch z propojovacích hadic (mezi 15a a 1a a 15b a 1b) a z manometru. Až při kontrole správnosti odvzdušnění bude při NULOVÉM průtoku vody zařízením uzavřen kohout
13 Při odvzdušnění manometru připojeného k armatuře 7 budou: zeleně označené armatury úplně otevřené, červeně označené armatury úplně uzavřené, ventil 4b bude na začátku zcela uzavřen, 4a otevřen asi na 3 otáčky, šoupě 6 bude otevřené asi na otáčky, kohouty 1a a 1b budou uzavřené. Ventily 4 bude měněn průtok vody potrubím zvyšujeme, šoupětem 6 také reguluje průtok, měl by být otevřený podobně jako ventily 4. Kohouty 1 bude vypuštěn vzduch z propojovacích hadic (mezi 18a a 1a a 18b a 1b) a z manometru. Až při kontrole správnosti odvzdušnění bude při NULOVÉM průtoku vody zařízením uzavřen kohout
3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech
3 Ztráty tlaku při proudění tekutin v přímém potrubí a v místních odporech Oldřich Holeček, Lenka Schreiberová, Vladislav Nevoral I Základní vztahy a definice Při popisu proudění tekutin se vychází z rovnice
VíceUniverzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011
Více1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní
I Základní vztahy a definice 1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní Proudění plynu (nebo kapaliny) nehybnou vrstvou částic má řadu aplikací v chemické technoloii. Částice tvořící vrstvu mohou být kuličky,
VíceCVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM
CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez
Více12 Prostup tepla povrchem s žebry
2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem
VíceTaková vrstva suspenze je nazývána fluidní vrstvou. Její existence je vymezena přesně definovanou oblastí mimovrstvové rychlosti tekutiny,
8 Fluidace Lenka Schreiberová I Základní vztahy a definice Fluidace je děj, při kterém tekutina proudící ve směru opačném směru zemské tíže vytváří spolu s pevnými částicemi suspenzi. Suspenze může vyplňovat
Více5 Charakteristika odstředivého čerpadla
5 Charakteristika odstředivého čerpadla František Hovorka I Základní vztahy a definie K dopravě kapalin se často používá odstředivýh čerpadel Znalost harakteristiky čerpadla umožňuje posouzení hospodárnosti
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VíceProudění Sborník článků z on-line pokračujícího zdroje Transformační technologie.
Proudění Sborník článků z on-line pokračujícího zdroje Transformační technologie. 37. Škrcení plynů a par 38. Vznik tlakové ztráty při proudění tekutiny 39. Efekty při proudění vysokými rychlostmi 40.
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceUrčování povahy toku a výpočet příslušných hodnot Reynoldsova čísla
Určování povahy toku a výpočet příslušných hodnot Reynoldsova čísla Úvod: Reynoldsovo číslo Re má význam pro posouzení charakteru proudění tekutin. Tekutiny mohou proudit laminárně, přechodově nebo turbulentně.
VícePŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.
PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -. Řešené příklady z hydrodynamiky 1) Příklad užití rovnice kontinuity Zadání: Vodorovným
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
VíceVýtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)
Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy) Úvod: Problematika výtoku kapaliny z nádrže se uplatňuje při vyprazdňování nádrží a při nejjednodušším nastavování konstantních průtoků.
VíceTřecí ztráty při proudění v potrubí
Třecí ztráty při proudění v potrubí Vodorovným ocelovým mírně zkorodovaným potrubím o vnitřním průměru 0 mm proudí 6 l s - kapaliny o teplotě C. Určete tlakovou ztrátu vlivem tření je-li délka potrubí
VíceZtráty tlaku v mikrofluidních zařízeních
Ztráty tlaku v mikrofluidních zařízeních 1 Teoretický základ Mikrofluidní čipy jsou zařízení obsahující jeden nebo více kanálků sloužících k manipulaci a zpracování tutin nebo k detci chemických slož v
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
Víceρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče
7 Kapitola 2 Měření elektrických odporů 2 Úvod Ohmův zákon definuje ohmický odpor, zkráceně jen odpor, R elektrického vodiče jako konstantu úměrnosti mezi stejnosměrným proudem I, který protéká vodičem
Víceteplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu
11 Sdílení tepla Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Sdílením tepla rozumíme převod energie z místa s vyšší teplotou na místo s nižší teplotou vlivem rozdílu teplot. Zařízení
Více13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. Lukáš Valenz, František Rejl, Oldřich Holeček
13 Reverzní osmóza Lukáš Valenz, rantišek Rejl, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Oddělíme-li roztok látky B v rozpouštědle A v nádobě konstantního objemu polopropustnou membránou od čistého
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceMíchání. P 0,t = Po ρ f 3 d 5 (2)
Míchání Úvod: Mícháním se urychluje dosažení koncentrační a teplotní homogenity, které podstatně ovlivňují průběh tepelných a difuzních operací, reakcí v reaktorech a bezpečnost chemických provozů, která
VíceProudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VíceLaboratorní úloha Měření charakteristik čerpadla
Laboratorní úloha Měření charakteristik čerpadla Zpracováno dle [1] Teorie: Čerpadlo je hydraulický stroj, který mění přiváděnou energii (mechanickou) na užitečnou energii (hydraulickou). Hlavní parametry
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
Více9 Míchání. I Základní vztahy a definice. Milan Jahoda
9 Míchání Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Míchání je hydrodynamický proces, při kterém je různými způsoby vyvoláván vzájemný pohyb částic míchané vsádky. Míchání slouží k homogenizaci vzájemně
VícePokud proudění splňuje všechny výše vypsané atributy, lze o něm prohlásit, že je turbulentní (atributy je třeba znát).
Laminární proudění je jeden z typů proudění reálné, tedy vazké, tekutiny. Laminární proudění vzniká obecně při nižších rychlostech (přesněji Re). Proudnice laminárního proudu jsou rovnoběžné a vytvářejí
Víceh ztr = ς = v = (R-4) π d Po dosazení z rov.(r-3) a (R-4) do rov.(r-2) a úpravě dostaneme pro ztrátový součinitel (R-1) a 2 Δp ς = (R-2)
Stanovení součinitele odporu a relativní ekvivalentní délky araturního prvku Úvod: Potrubí na dopravu tekutin (kapalin, plynů) jsou vybavena araturníi prvky, kterýi se regulují průtoky (ventily, šoupata),
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VícePohyb tělesa po nakloněné rovině
Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku
VícePROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl
Více38. VZNIK TLAKOVÉ ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ TEKUTINY Jiří Škorpík
38. VZNIK TLAKOVÉ ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ TEKUTINY Jiří Škorpík Laminární proudění viskozita 1 Stanovení ztráty při laminárním proudění 3 Proudění turbulentní Reynoldsovo číslo 5 Stanovení střední rychlosti
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
Více7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2
7 Tenze par kapalin Tenze par (neboli tlak sytých, případně nasycených par) je tlak v jednosložkovém systému, kdy je za dané teploty v rovnováze fáze plynná s fází kapalnou nebo pevnou. Tenze par je nejvyšší
Více7. MECHANIKA TEKUTIN - statika
7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné
VíceKoncept tryskového odstředivého hydromotoru
1 Koncept tryskového odstředivého hydromotoru Ing. Ladislav Kopecký, květen 2017 Obr. 1 Návrh hydromotoru provedeme pro konkrétní typ čerpadla a to Čerpadlo SIGMA 32-CVX-100-6- 6-LC-000-9 komplet s motorem
VíceProč funguje Clemův motor
- 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení č. 4 Zjištění charakteristiky teplovodní otopné soustavy Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v
VíceÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav počítačové a řídicí techniky Ústav fyziky a měřicí techniky LABORATOŘ OBORU IIŘP ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR Zpracoval:
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceUniverzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
Více8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů
Úkol měření 8. TLAKOMĚRY 1. Ověřte funkci diferenčního kapacitního tlakoměru pro měření malých tlakových rozdílů. 2. Změřte závislost obou kapacit na tlakovém rozdílu.. Údaje porovnejte s průmyslovým diferenčním
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008
VíceHydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles
Hydrodynamika Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles Opakování: Osnova hodin 1. a 2. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles reálnou tekutinou Využití energie proudící tekutiny Archimédes
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
VíceRušené usazování Úvod: Při rušeném usazování dochází ke srážkám částic a jejich narážení na stěny nádoby. Výsledkem je prodlužování dráhy částic a
Rušené usazování Úvod: Při rušeném usazování dochází ke srážkám částic a jejich narážení na stěny nádoby. Výsledkem je prodlužování dráhy částic a zpomalování usazování. V praxi probíhá usazování v usazovácích
VíceSenzory průtoku tekutin
Senzory průtoku tekutin Průtok - hmotnostní - objemový - rychlostní Druhy proudění - laminární parabolický rychlostní profil - turbulentní víry Způsoby měření -přímé: dávkovací senzory, čerpadla -nepřímé:
Více13 Reverzní osmóza. I Základní vztahy a definice. p +, začne rozpouštědlo pronikat membránou opačným směrem - dochází k reverzní
13 Reverzní osmóza O. Holeček, J. Kotowski, J. Hrdlička I Základní vztahy a definice Oddělíme-li roztok látky B v rozpouštědle A v nádobě konstantního objemu polopropustnou membránou od čistého rozpouštědla
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceProudění vody v potrubí. Martin Šimek
Proudění vody v potrubí Martin Šimek Zadání problému Umělá vlna pro surfing Dosavadní řešení pomocí čerpadel Sestrojení modelu pro přívod vody z řeky Vyčíslení tohoto modelu Zhodnocení výsledků Návrh systému
VíceSTANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:
VíceTeoretické otázky z hydromechaniky
Teoretické otázky z hydromechaniky 1. Napište vztah pro modul pružnosti kapaliny (+ popis jednotlivých členů a 2. Napište vztah pro Newtonův vztah pro tečné napětí (+ popis jednotlivých členů a 3. Jaká
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT
VíceSíla, vzájemné silové působení těles
Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění
VíceStanovení účinku vodního paprsku
Vysoké učení technické v Brně akulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana NÁZEV: tanovení účinku vodního paprsku tudijní skupina: 3B/16 Vypracovali: Jméno
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VíceLaboratorní práce č. 1: Určení výtokové rychlosti kapaliny
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 1: Určení výtokové rychlosti kapaliny Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY FYZIKÁLNA 2. ročník šestiletého studia
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceDávkovací čerpadla - INVIKTA
Dávkovací čerpadla - INVIKTA SLOŽENÍ SYSTÉMU 1 Šroubení výtlaku 2 Šroubení sání 3 Sací ventil Otočný regulátor otáček Vstup pro napájecí kabel Vstup senzoru hladiny 7 Nástěnná konzole OBSAH BALENÍ INVIKTA
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VícePotrubí a armatury. Potrubí -slouží k dopravě kapalin, plynů, sypkých hmot i kusového materiálu
Potrubí a armatury Potrubí -slouží k dopravě kapalin, plynů, sypkých hmot i kusového materiálu Výhody : snadná regulovatelnost dopravovaného množství Možnost vzájemného míšení několik látek dohromady Snadné
Více1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou
VíceLINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU
LINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU LINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU je lineární rovnice, ve které se vyskytuje jeden nebo více výrazů v absolutní hodnotě. ABSOLUTNÍ HODNOTA x reálného čísla x je
Více2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA
2. DOPRAVA KAPALIN Zařízení pro dopravu kapalin dodávají tekutinám energii pro transport kapaliny, pro hrazení ztrát způsobených jejich viskozitou (vnitřním třením), překonání výškových rozdílů, umožnění
Více3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice
3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem
VíceMěřicí přístroje a měřicí metody
Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
VíceVISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu pomalejší
VíceE1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem
E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem Funkční princip analyzátoru Podle chování plynů v magnetickém poli rozlišujeme plyny paramagnetické a diamagnetické. Charakteristickou konstantou
Víced p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k
d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující
VíceÚloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku
Úloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku Teorie První termodynamický zákon je definován du dq dw (1) kde du je totální diferenciál vnitřní energie a dq a dw jsou neúplné
VíceUniverzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398
Univerzita obrany K-204 Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 39 Protokol obsahuje 12 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina:
VícePrůtoky. Q t Proteklé množství O (m 3 ) objem vody, který proteče průtočným profilem daným průtokem za delší čas (den, měsíc, rok)
PRŮTOKY Průtoky Průtok Q (m 3 /s, l/s) objem vody, který proteče daným průtočným V profilem za jednotku doby (s) Q t Proteklé množství O (m 3 ) objem vody, který proteče průtočným profilem daným průtokem
Více4. cvičení- vzorové příklady
Příklad 4. cvičení- vzorové příklady ypočítejte kapacitu násosky a posuďte její funkci. Násoska převádí vodu z horní nádrže, která má hladinu na kótě H A = m, přes zvýšené místo a voda vytéká na konci
VíceMíchání. PoA. h/d = 0, Re M
Míchání Úvod: Mícháním se urychluje dosažení koncentrační a teplotní homogenity, které podstatně ovlivňují průběh tepelných a difuzních operací, reakcí v reaktorech a bezpečnost chemických provozů, která
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření průtoku 17.SPEC-t.4 ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Další pokračování o principech měření Průtok je určen střední
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VícePorovnání metodik měření rozstřikových charakteristik rozstřikovacích trysek RT 240
České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní, Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Odbor mechaniky tekutin a termodynamiky Porovnání metodik měření rozstřikových charakteristik rozstřikovacích
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
Více12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ 12.1 TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu
Více1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul
VíceØ50+0,2 M42x2 Ø18 Ø18 Ø10,5 Ø10,5 Ø30 Ø34 5 4±0,1 4±0,1 Ø34 Ø70±0,1 52,4. 4xM10 HL.22 Ø25 - P Ø32 - S' Ø32 k6. 4xM12 HL.22 Ø32 - S Ø25 - P' 58,7
3 g n n 3 Axiální pístový hydrogenerátor s proměnným geometrickým objemem Provedení se šikmou deskou Kluzátková konstrukce Regulace na konstantní tlak s ručním nebo dálkovým nastavením Samonasávací Hliníkové
VíceHYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.
HYDROSTATICKÝ TLAK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti kapalin Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace
VíceLEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Mechanika tekutin návody pro laboratorní měření Milada Kozubková a kolektiv Ostrava 2007
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Mechanika tekutin návody pro laboratorní měření Milada Kozubková a kolektiv Ostrava 007 Určeno pro projekt: Operační program Rozvoj lidských zdrojů Název:
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
Více125ESB 1-B Energetické systémy budov
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov 15ESB 1-B Energetické systémy budov doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu 1 Dimenzování
Více