JURIS BOHEMICI, CODEX PRAGAE. TYPIS r, RÉGERIANIS. HERMENEGILDUS JIEECEK. IMPENSIS REGIAE SOCIETATI^ SjC^ENTIARUM BOHEMICiVE TOMI SECUNDI PARS ALTERA,

Transkript

1 CODEX JURIS BOHEMICI, TOMI SECUNDI PARS ALTERA, CONTINENS JlS TERRAE ATOUE M ClIRIAE REGIAE SAEClJLl XIV-»", QUAJl IMPENSIS REGIAE SOCIETATI^ SjC^ENTIARUM BOHEMICiVE EDIDIT HERMENEGILDUS JIEECEK. PRAGAE. TYPIS r, RÉGERIANIS

2 pndej ' ' ^% v* * í 3 v' vl lil y^^ " > '^ PRAEFATIO. V?^ Volumen hoc est pars secunda tomi secuudi Codicis nostri, complectens monuinciita Juris tcrrae et Juris curiae regiae saeculi quartidecimi ( ) ; qiiae mouumenta singillatim proposita haec šunt: ' 1. Canninum antiquorum fragmenta duo Decreta Brecislai I. ducis. (. 3. Statuta ducis Ottonis. / 4. Decretum comitiorum regni Boemiae. ] 5. De tabulis terrac in Boemia et Moravia antiquitus institutis disputatio. Pag Sententiae a judicio terrae Boemiae latae Kniha stayého p^^a z Rožmberka. (Liber domini a Rosenberg) Fragmentm praxeos judiciariae Majestas Carolina (Statuta zemská) 100. Appendix documentorum constitutiones Maj. Car." illustrantium ^,f) p-jívíi 7omgVphn Ordo judicii tcrrac Officium circa tabulas terrae Inventiones baronm Decreta duo Caroli rcgis Formae literarum apud tabulas coníici solitarum Formae querclarum Formulae juramentorum Formae literarum judicialiuni Constitutio officialium terrae Pana e, z Dubd. Yvklad na právo zemské eské (Domini Andrcae a Duba Exi)lanatio juris terrac Boemiae) 356. g^ief Morfco

3 20. SententiaeajudicioterraeBoemiaelatae. Series altera Juris ten-ae Moraviae reliquiae Jus curiae regiae Additamentum 414. In liisce moinimentis conquirendis qui consilio operaque nos juvarunt, šunt celeberrimi viri: Dr. A. Giudely qui tabulario terrae Boemiae administrando praeest. Romualdus de Hub senátor Warsowiensis, B. Wagner praefectus tabularii Treboniensis, Dr. A. Tille gymnasii Treboniensis rector, W. Schulz scriptor c. r. bibliothecae Universitatis Pragensis, Y. Brandl tabularii terrae Moraviae atque Dr. F. Emler tabularii civitatis Pragensis praefecti. Commodandis literis librisque manu scriptis concessaque describendi potestate nos adjuvarunt custodes administrandae c. r. bibliothecae Universitatis Pragensis praepositi et illustrissimi principes J. Adolphus a Schwarzenberg et Georgius a Lobkovic. In prooemiis tum primi tomi tum hujus voluminis latine perscribendis magna ex parte officio studioque promptissimo operám nobis navavit Wenceslaus Wojáek, gymnasii Reginaegradecensis professor. Quibus omnibus viris honestissimis de opere nostro optime meritis gratias ut debemus, persolvimus. Impensas in hocce volumen edendum fecit inclyta R. Societas scientiarum boemica, quo nomine et ipsi et celcberrimo praesidi ejus Dri. Francisco Palackio singulárem in modm nos obstrictos esse profitemur. Reliquum est, ut etiam t)t)ographiae Dris. Edwardi Grégerii gratias et laudes agamus, cujus cura ctfectum est, ut ab oniatu et specie nihil adraodum huicce volumini deesse videatur. Scribebam Vindoboiiao, Calendis Januariis H. Jíreek.

4 (58 7. Kniha starého pána z Rožmberka. Liber doniiiii a Rosenberg. 7. Kniha starého pána z Rožmberka. Liber domini a Rosenberg. Eximium juris slavíci in Bohemia monumentm idiomate boeniico scriptum Liber est queni Palacký a. 18:^5 Libním Radoslai," Kucharski in coilectione sua antiquorum juris slavici monumontorum (Xajdawniejszie pomniki prawodawstwa narodów slowiaskicli" (1838) Práwa zemé eské" Jura terrae Bobemiae" appollarunt. Codices autem in quibus hujus libri contextus reperitur, referunt eum ad dominm a Rosenberg, libruni hisce verbis vel inscribentes vel concludentes : Práwa starého pána z Rožmberka,",,Prá\va pána starého z Rožmberka" (i. e. Jura senis domini a Rosmberk), Práwa kteráž byla u pána starého z Rožmberka" (Jura qnae fuere apuil senem dominm de R.), Práwa ježto je jml pán z Rožmberka" (i. e. Jura quibus usus est dominus a R.), atque Lobkovicicnsis boc etiam addit : Práwa starého pána z R., nkdy sudieho zemského" (i. e. jura senis d. de R., qni olim judex terrae fuit). Hic autem baro vel dominus nemo alius uisse potest, uisi et pacis et belli artibus clarissinuis Petrus a Rosenberg, qui inter a natns, mortuo pate Henrico a. 1."no coenobium Alto-Vadense in Bohemia, cnjus sacerdotibus studiorum causa commissus fuerat, reliquit et ingentes possessiones, qnarum hercs exstitit, adniinistrandas susccpit. Statini postquam Joannes Luxemburgensis rex Bobemiae creatus est, Petrus factus est summus regni camerarius, (jno honoe et numere brevibus intervallis temporum interjectis, dum vixit, unctns est. A rogni capitaneus fuit. Atque ille non soluni aniplissiniis honoribus perunctus est, sed etiam bellica laude floruit, quipjje qui cum Joanne rege proelio in Gallia cum Anglis conunisso intcrfuit victoriamque ad Gallos sua ortitudine transtulit. Mortuus est 13. Oct in coenobio Altu-Vadensi, quo paucis mensibus aute obitum se contulerat, quum exeunte anno 1340 magistrátu summi camerarii se abdicavisset. Camerarii dignitate reperimus d. Petrm functum uisse aa , , 13-24, 133() 40, (piam ob rem jus terrae penitus novisse potnit neque est cur dul)itennis, quin ij>se librum suo nomine nuncupatum con- Bcripserit, quoniani quum iu coenobio litcris inibutus esset, scribendi erte fuit peritus. Senis autem nomen merito ei obtigisse videtur, qui quum inter aa natus esset et a uxorem duxisset, mortuus sit major aunis sexaginta. Quaeritur quonam teni])ore liber ipse conscrii»tus esse videatur? At quaestiouem ipse liber solvit. Scriptus est enim aute quam Nova Urbs Pragensis es condita, (piam a conditlim esse scimus; nam utraque urbs Pragensis" ibi connnemoratur (méšenín v Praze obú méstú právo má...), quod ut de Majore quac etiam Vetus dicitur, et de Minoro Civitate Pragensi intclligatur neccsse est. Scriptus etiam est antcquani cpiscopatus Pragensis ad nonicn ct dignitatcm sedis archiepiscopaiis est luovectus, ergo ante a nam in contextu libri soluni episcopi iiomeu usurpatur.

5 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 69 Difficilius est determinare tempus, ante quod liber conscriptus n o est. In toto quidem libri contextu ita de judicio Pi-agensi agitur ut inde appareat sub jiirisdictioneni ejus totara Bohemiam fuisse subjínictam, attamen judicia provinrialia sivé minora nondiim fuisse sublata. Ordinis judiciarii regiihip, qiiae hoc libro continentur, tan> porfectae absolutaeque šunt et tantam casuum varietatem complectuiitur, ut inde de antiquitate supremi terrae judicii judicare liceat. Ei pon-o qui huuc libruni scripsit, et emptionum tabulae et citationum notissimae erant, quas utrasque jam a '2 in- Btitutas fuisse constat (Cod. II. 2. 5). Grossorum tandem et hallensium mentio, qui nummi a in Bohemia cudi šunt coepti (Cod. I. 101), id Bignificare videtur, librum post annum 1300 esse conscriptum. Denique si meminerimus, Plichtám a Roždialowicz de quo in libro Bermo est, alibi et quidem in tabulis citationum a. 1319, altero loco reum citátm altero actorem in jus vocanteni, commemorari et anno 1820 e numero judicum terrae fuisse; porro si meminerimus, Ulrici (Oldich) a Pacov (in libro Andreas (Ondej) a Pacov dicti) nomen in tabulis citationum ad a legi; tandem si reputabimus, dominm Petrm a Rosenberg eo tempore jam per aliqnot annos regni camerarium fuisse : sententiam eam amplectemur, qua probatur, librum i uter annum 1320 et 1330 ser i p- tum esse. Vetustissimum exemplár libri Rosenbergensis manu scripti est, quod inter annum conscriptum, nunc ad tabulas judicii cnriae regalis Pragae asservatur; folia habet.58. Caetera exempla šunt 19, unde jam P. Bohuslaus Balbinus (1(521 lfi88) exstare librum hune noverat (ibi et vetu- Btissimae leges illae quae a latore Roseubergicas veteres appollabant. De leg. vetustis). Editio princeps verborum contextum ad fidem manuscripti exhibena quam curavit Palacký, nititur exemplo tabularum judicii cnriae regalis, habetque lectioiies varias ex aliis codicibus sumptas. Recens interpretatio latina curante Hanka tacta, typis descripta est iu libro Kucharskii supra mcmorato. Ejusdem Ilankae est intei'pretatio germanica, ad tabulas judicii curiac regalis deposita. Nos quum contextum verborum Libri domini a Rosemberg denuo typis describendum curaremus, exemplum ad tabulas judicii cnriae regalis depositum potissimum secnti sumns. Ejus autem initium mancuin est, nam primi qnatuor articuli dcsunt, qnos tamen ex aliis libris mauuscriptis cognitos habemus. Dein duobus locis articulorum ordinem perturbatum exhibet, nam capita IV, VI et VII (Palacký) ad ('itationcm" non pcrtinent. Praeterea pars extroma non est integra ; nam secundum capitum diiuimerationem quae articnlo XI. (Pal.) continetur^ caput XIX. excipiant oportet alia capita 29 {() meziech etc). Verumtamen primitus fuisse liber plenus et integer videtur; nam illa tria capita IV., VI. et VII. ex mimero eorum šunt, quae desiderautur ; tanturamodo alieno loco šunt inserta. Noster autem libri contextus ab eo quera Palacký edidit, hactenus differt, quod capita eodem quo in cap. XI. (Pal.) indicantur, ordine se excipientia exhibet. Editiones : Kucharski A., Antiquissima monumenta juris Slovenici. Warszawa Palacký Er., Archiv éeský. I. Pragae Dissertationes : Palacký Vr., Pomcky kii poznání staroeskóho práva a ádu saudního. M Maciejowski W., Historya prawodawstw S/owiaskich. Ed. II. Jireek Henn., Kniha starého pána z Rožmberka. CM

6 (,.:M Ti 7() ', 7. V"-' ' '"^ '*' Kniha starého pána z Rožmberka. A' A. (O p ó h o n u.) I. O komorniciech na póbon. t. A. I. 1. Ktož pojme komorníka Pražského na pohon, má právo ot nho dáti, jemuž porueno jest je rozdávati, ti halée; a ot peeti, jenž zemskú peec dává komorníkóm, právo dáti dva halée ; to je písai, jenž dskami vládne, nebo komuž poruic peeti rozdávati. 2. V hrazské poprav právo jedniem komorníkem Pražským pohoniti, proto že je v tej poprav, v niež pohon ; a proto komorníku právo dáti dva a tidceti haléóv j)0 cest sm i tam, doudž s nevrátí s póhona. A k svdení póhoua právo jest jemu dáti v hrad jedinú veei, a nazajtic jedinú obje, a viece nic, a ztravu / i sm i tam. /^ ^ 3. V jiné poprav Pražská nemóžc pohoniti jedniem komorníkem do hrada, že ta poprava má také komorníky toho suda. 4. V jinú popravu Pražská poprava: Komorníku Pražskému právo jest dáti za jeho chodbu šestdesat haléóv, to jest pt grošóv, ježto pohonil; a chcc-li póvod svú volí, aby on sám komorník Pražský dobyl sob komorníka ot úada tcj popravy, v uicž mu jest i)0- honiti s ním, daj jemu pt grošóv, ješto komorníka má jraieti mensieho úada, a ztravu po cest sm i tam, douvadž s s póhona nevrátita. K svdení póhona právo jmá dáti v svéj hospod jednu veeeti i objcdvati obma. -^ Pakli póvod chce sám komorníka dáti Pražskému komorníku, toho úada, v kterémž kraji budeta pohoniti: tehda póvod dáti má právo dva a tidceti haléóv za jeho cliodbu, že požene. An s vyprav až do hrada, aby pišel pohonu svdit : za to jeden groš dáti, až- domov aby tó vrátil, vysvdiv pohon; takéž druhý groš, to je za jeho ztravu.»j Pakli póvod chce jemu ztravu dáti : tehdy k svdení do hrada i s hrada doraóv nedaj jeho práva jedno dva a tidceti haléóv. 5. Když pojme komorníka na pohon póvod: jmá právo dáti panoš,* aby dovedl komorníky kde pohoní, a ztravu jim dáti po cest, donudž s s póhona ncvrátic, a komorník nechce boz toho býti; nepošle-li s ním, ani sám dovede jich, kde pohoniti, a proto pohon zameškán*: i sšcl. ;Pakli chce komorník sám so dovésti, aby pohnal bez pivedcnie: o to móž póvod s komorníkem ujednati, že posly tcpú podle komorníkóv. Když se všiem právem dic, vesda pohon prošel. }.6 G. Když komorníku ztravu na póhou dáváš: daj jmu na don jeden groš, nebo což móž groš zastati, takéž lirazskému, jako raenfcieho úada. 7. Když s jednoho chleba mnoho póvodóv na pohon ; komoro vtm*jl»-}, 4 íov.»^ / A^ ívc-*>rtf

7 7. Kniha starého pána z Rožmberka. > u/[(ífx' bt ^' níci právo jmajú vzieti, jakoby jeden póvod byl, že js spoleníci; A. i. proto jedno mýto, -f/) Pakli jsú mnoho póvodóv, a jsú dielni, a jest. i ot nich jednoho pohoniti: právo jmá každý póvod dáti ot sebe '" zvhisti komorníkóni mýto, jakoby pro jednoho šel, že je každý hospodá,. 8. Když póvod chce v jednej poprav mnoho jich pohoniti : komorinkóm právo z jednoho mýta všecky sehnati, jakoby pro jednoho penieze vzal za pohon, že v jednej popravo. Pakli póvod chce ve dvú nebo ve tech popravách jedniem komorníkem hrazským pohoniti: právo póvodu dáli komorníku ot každé popravy mýto, též jakoby ot jedné dal, protože v každcj poprav právo dobyti komorníka, a trhy pohoniti. 9. Všecka poteba, což komorníkem právo zdicti, což pohnati nenie: to móž vše jedniem zdieti; jedno že na úmluvu, nebo rok dáti, nebo což komorníkem zdieti: to jedniem komorníkem. 10. Když póvod dá komorníku svój kóíi, že na nem sndé : pohon, nebo na úmluvu, nebo kterúž kolivók potebu: jest polovice mýta póvod pevuzen, že kon požicil, II. /nameuáuu, kak je koho s právem pohouiti ženatého. 11. Když ženatého vládyku pohonie k hradu: právo jej ko- A. li. mornikem hrazským pohnati trhem a doma, kdež ženu zastúpí na jpjé sboží. 12. Ac jej zastúpí v Pražše : tehda pože hrazský komorník sám, a oi)t trhem, k kterémuž najbližc s ženu v ty asy pisedí. i;^. Pakli ženatého vládyku pohonie k hradu z jiné popravy, z dalšie než z Pražské: právo jej hrazskému komorníku pohnati trhem v hrad, a potom pojina hrazský komorník té popravy, v niež fmá pohoniti, k sob komorníka ot úada, jenž bude s ním pohoniti: u dvora, kdež ženu jeho zastúpí v téj poprav, jehož pohoní; a potom tihein v tom mst, v jemž júd bývá, ot nhož úada pojal k sob na pohon. To uiniec: potom bpt trhem, a blíže které msto jtíleží, jež ottud na trh chodio s toho sbožic, s nhož domcm^ pohnali, pohota oba komorníky trhem ; nebo jmáta spolu v jedno slovo "svditi. Cožby jinak uinili, ten pohon zti*accn, aby komorníky poznala (kúc): Jakž ny je póvod pivedl ku pohonu, tak jsmy sehnali,'* 11, Když chce komorník v kterém mst koho pohoniti^ trhem: právo osvditi toho msta richtáovi a dvma konšcloma, koho chceš trhem pohoniti; proto, zda-by jenž i)ohonn otpieral s a ka: Nepohonil m trhy v tch mstech, k nimž písezu, a dokládaju s toho msta tch, jež kon\oniík jmenuje, by jim osvdoval, že m ^ trhem pohoní k tomu roku." -ryi, Kdyi s pohnaný proti komorníku '''^'

8 " " Kniha starého pána z Rožmberka. A. II. o to zdvihne, že ho nepohouil s právem trhy ; úad právo jmá po slati k richtái a ke dvma konšeloma, júž s komorník dokládá, aby po svém list povdli na jich vieru i na jich dušu, co jim známo, -ý- Když richtá a ta konšely vyznaji, že jim známo, že je jim komorník osvdil, že jej pohonil v tom mst trhem k tomu j.í! roku: ten pi ztratil, jenž s otpieral. 44 Pakli oni by nevyznali, by jim komorník co osvdcieval. by jej trhem k tomu roku pohonil: ale pohon ten jistý sšel. *.\ 15. Když pohonie komorníci: právo jim sehnati, kdež jeho žena sedí, trhem, nepropúšijíce nedl. Což propustie nedle, to je ukrátil : ne s právem sehnal ; a dokládajú s tvé duše, au vyzná ten den, v nmžto jej pohonil: doctú-li s, že je zameškáno, proto pohon f ztracen i pe.í" Pakli komorník požene, ano viece nedl v póhon, než právo, a vysvdí, který den pohnal: doctúce s, že je nedle pestúpil, proto pohon ztracen, že je ne s právem ho sehnal, i pe..*; ' u 7j. 16. Když komorník pide k dvoru a pohonie: právo mu vyzvati panoš nebo samého pána, i povdicti mu, ot koho pohoní, a k kterému roku, i k kterému iiadu 17. Zamešká-li s tet povdieti komorníkovi, jenž slyší ot komorníka pohon, že nesedí s svú ženu tu, otad s pohoní: a i tu panie ncnie, když je to jeho sbožie, a je pohon prošel; že na svdení póhona die-li pohnaný: a já tu s ženu ncsezu," a komorník: mn na póhon u dvora nic nikýmž ncotpieráno, by tu se paú nesedl," proto s právem pohon prošel. 18. Proto když komorníci pidú k dvoru, a kohož uzie z dvora, dávajíc mu rok vdti pohonný : tomu právo ieci na tom miest:,,vz komorníe, že sde panie nenie; nevríš-li, ale hledaj panie v domu, že sde nesedí." Aby komorníku ze vsi lidé povdli, by pani doma byla: když u dvora otpierajú, že panie tu ncnie, to je právo komorníku po všem domu hledati, když je pobiezcn. Ncclicc-li komorník hledati,_a je pohon, že die : hledal jsem, nezastúpil sem," vysvdije pohon : proto pohon sšet. Když otpierajú u dvora komorníku, že panie nenie tu, a nepobiedí ho aby hledal, le bud u brada, le u tvrze, nebo dvora: ten je pohon prošel. '-^ Protož když otpierajú, že tu pani nesedí : a tu inhcd právo pojieti komorníka, aby hledal, že tu panie nenie, že jinde sedí; éci: Komorníe! raiž jíti, libo-li, na hrad fnebo kdež kolivk bude), hledaj, a já t všady zvozi, i komory otvieraje, kdež tob libo." Kdcžby ho nevpustil, nebo neotevel tóch dveí, ježto komorník vzcchtl-by hledati : aby tu nikda panic nebylo, a je ottad pohon prošel, že nodnl hledati, by tu pani byla, a pobiczeno hledati. Nebo komorník hledal i nenalezl, nebo nechtl hledati: tudy pohon sšel. 20. Když kto s ženu sedí purkrabí na cizicm hrad ot kohož-

9 7. Kniha starého pána z Rožmberka. TS^-^^^m^J,. ' kolivk, a chce by na pohon prošel ten póvod, jenž pohoní: tehda a. II. hrazský komorník, jniaje s sob druhého komorníka ot úada toho t^* >\ kraje, v nmž kraji ten hrad leží ku poprav, s nhož chceš purkrabí pohoniti, a když poženeš s hradu : tehda potom s tiem vezda komorníkem té popravy pože trhem hrazsk}' komorník v tom mst, v nmž sob komorníka pojal; a opt druhým trhem v tom mst, kteréž najblíže k tomu hradu leží. A potom opt hrazský komorník, šed, i pojme komorníka ot toho úada, k nmuž popravu sbožie leží neda-které, kdyžby mohlo nebo jest toho purkrabic býti, jehož sú s purkrabstvie pohonili : hrazský komorník, jmaje toho ^,,^,^ ^ úada s sob komorníka, i pože s jeho sbožie trhem v tom mst, -^^ ' kdež ot úada komorníka pojal. A opt trhein vezdy oba komor- ' niky, i vsdy spolu, požeta v tom mst, a které blíže trhem leží k tomu sboží msto; proto, aby s neotpieral pohnaný, a ka: ^Nepohnal mne tu trhem, ježto moji ludé chodie na trh s toho sbožie, po nichž bych já pohon mohl zvdti." Což tak nepoženc, fu pohon ztracen, 't- Proto kdyžby s purkrabstvie pohon prošel, a s jeho ddiny jakúž jmá, neprošel, že ncpohoneno, proto že žena sedí na hrad a na sbožiú nic: proto že se sbožie ncpohoneno, tehda pohon sšel, že z cizicho sbožie^pohnáno, a na cuzic sbožie ncmóz vzvodu vésti. A s na vysvdení póhona brání, tak je ne s právem pohnán ; pakli s zamešká pohonu otpierati, ale tehda pohon prošel. 4^ Pakli pohonie s jeho sbožie, a djí komorníkóm: Nesedí sde se paniú, sedí na purkrabství:" proto sšel póhcn, že ho také ottad nesehnal, kdež s ženu sedí, že die na vysvdovaní póhona: Pohnal m holomkem, a já paniu jmám." Pakli s zamešká pohonu otpierati, ale tehdy pohon prošel. 21. Kdež komorníky tep u kterého pána dvora, a komorníci žalujú: tehdy komorník najvyšši a sudí jmáta právo kázati ve, dsky vložiti, že je kmety nalezeno, aby jej pohonili jako holomka, že k jeho dvoru nesmjú komorníci choditi pro bitie. 22. Kdež komorníky sženú, že jich nenie v kterej poprav, neb úad nechce ho komorníka dáti : ale hrazský komorník pože týmž právem, jakoby byl s druhým komorníkem, a je pohon prošel. Na vysvdení póhona die: nedán mi komorník," nebo die: nenie komomíkóv." 23. Kdež holorakem sženú dva pohony, a do tctieho póhona ^ se ožení : kdež žena sedí, právo tetí pohon sehnati, jako ženatého (Kmetó nalezli). '' " 24. Kdež komorníci pohonie, a dj jim: Pani jest u mše," nebo na hodech," nebo na pebyvcicch" : a je pohon s právem prošel; to nonic otpieráno, že s domov brzo vrátí, a ele doma jest. 25. Pakli kdež komorníci pohonie, a otpicrajú, žo dj : Nesedl sde s ženu," a povédic, že sedl na ciziej dédiné u podružství: y/,

10 . s Kniha starého pána z Rožmberka. A. III ale právo sehnati ottadž, kdež s ženii sedí. Což by kterého neuinil: a je pohon sšel. li, 26. Kterýž komorník kterého pána prosí, aby ma pijal zá pohon, aby k nmu v dóm nechodil : když chce piújieti za sehnaný pohon, rok jmá dáti komorník, piveda pána ped úedníky, ped nimiž pohony svdie, nebo ped písaem, a ve dsky vloží, že osvduji, že on N. komorníku pijímá za pohon ot onseha (Jindicha) ottadto:" Kdežby jinak pijal za pohon, a tak neosvdil : a je pohon ztracen, a komorník u vin, že na vysvdení póhona pohnaný die: Nepijal sem za pohon;'' tehdy s právem komorníku lež dáti. že zameškal pohnati. Pakli vyzná, že jest za pohon pijal, 5^' tehda pohon prošel. ^ Pakli pohnaný na s osvdí ped úedníky, ped nimiž pohon svdie: a je pohon prošel; nebo ve dsky na s vloží, a ped najvyšším písaem osvdí, že pijímá rok státi za všic pohony, jakoby jej sehnal: tak jej je s právem sehnal. 1^, 27. Když komorník potká paní i se pánem jedúc na cest: n^má práva polioniti, leduo vcsda u dvora, kdež bydlem sedie. 28. Když který pohon s kterého sbožie nebo otkad projde, že na vysvdení póhona neotpieral, by tu s zená nesedl: viec nemóž v druhém nebo i v tetím pohone otpierati, že je juž prvý pohon ottad nebo s toho sbožie sehnán, au na prvém póhon neotpieral, že tu jeho žena nesedí, že ottad prá\o ostatek póhonóv do> bnati. Ale jiným móž otpierati, ledno paní nemóž otpierati z té pe. 29. Když komu kto otepí s póhonóv, ' že tu s ženu nezastúpen na tom sboží, s nhož sehnán, že proto pohon sšel : ale zvz, tž póvod pohnaného na vysvdení póhona, nebo na otpieraní póhona: Otkad s velí pohoniti, s kterého sbožie?*' iiobo Kde sedí s ženu?'' A když povic, s kterého sbožie s káže iiohouiti, že jmá právo povdieti, jakž ho poprvé potieží : vlož ve dsky, že s ottad j^^ kázal sehnati. Vij Když poženu ottad, s nhož s kázal pohnati sbožie : a je proto pohon prošel, a i tu panie, ženy jeho, nenie ; že nemóž ticm opierati, by s ženu tu nesedl, proto že (sé) tiem na dcvnicm póbo neotcpel, a ottad sé kázal sehnati, že s kryje s ženu. 30. Když poženu koho s tó dd uy. júž ddinu dtem svým vložil ve dsky, tak že sstúpil, a sám otec sedí s žcnú na tom sboží, jež dtem ve dsky vložil, a vládne tiem : však pohon sšel, že Plichta otpieraje s ekl: Sudí!, viztcž na kmetiech, Icst-li. p(vlio i_ ssel» že m odtad sehnal, jež má ddina nonie, ledno synóv mých,' že sem jim dal v Rožalovicích ; a dokládají s desk, že s ot jinavad píšu u póhonicch, s jiného sbožie, jež sem sob ostavil.".proto sšel ^^ pohon. Tehda póvod vztázal na pohnaném: Povz, kde je ta ddina, s niež se velíš pohoniti nebo pohimti, jiež si sob ostavil?" Tehda jmenoval ddinu. Když ottad sehnán, otnadž svú ddinu po-

11 ' v. ^u. 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 75 vdl, tehda povdie, že tu Plichta s ženu nesedí. A nepohnal-li a. ii. k tomu s Rožalovic, jež s ženu sedí : proto pohon sšel, že je vdl. kde s ženu sedí. Tiem s déve otpieral, že s jeho ddiny nepohonil ho, a juž s otpierá, že ho nesehnal, kdež s ženu sedí. ^ 31. Když poženii komorníci, a dj jira : Pani nenie doma," V i. a komorníci dj: a kde jest?" U dcee pebývá," nebo naho- «y dech jest," neb u pietelc bydlí" : s právem pohon prošel, proto "f^lf^ že s na své sbožie vrátí s cnzieho chleba, a pohon zvic, kdy státi, že na svém hospodástvie neni. -K. Ale což by bydlila na cuziem sboží, svú ztravu jmajúci, neb hospodyní jsúci: to již na svém bydlí, že již nepebývá; což by tak povdl, ^e tam bydlem bydlí ji je pohon (prošel).-<. ( ^i^ f),l.jštl \<. ^^>Í..L '' ' '^:ij^^' III. Znamenáno, kak je kterého pohoniti, jen/, žouy uojniá. 32. Kdož ho 1 o mk a pohonic, najprvé právo jej v hrad trhem A. iii pohnati jeduiem hrazským komorníkem ; a potom komorník pože s jeho sbožie, kdež najblíže chce, a trhy. 33. A ku Pražsku sbožie popravu slušie, hrazský komorník sám, a trhy, k kterému trhu sbož'e leží najblíže. Proto požene sám, že je s toho sbožie pohnal, ježto raenšicho úada tu neni, nebo komorníka neni. 34. Pakli jmá pohoniti hrazský komorník holomka s toho ' sbožie, jež je dále Pražské popravy v j^iném kraji, a jest úad, že móž s toho sbožie pohoniti v tej poprav k sudu : tehda hrazský komorník jma toho kraje ot úada komorník(a) s sob tovaišem, a požeta tu trhem v tom mst, kdež úad, ot nhož pojal komorníka. A s jeho ddiny potom požeta, a i tu nesedí dvorem, Icdno dajta tej vsi kmeti vdti, že pohoni(ta) k tomuto roku; a potom opt požeta trhem v tom mst, k nmuž sbožie najblíže trhem leží. Tak pohon prošel. 35. Holomek nemóže na svdení póhona otpierati (s) tiem, že ^] ' nepohnán ottad, kdež dvorem sedí; proto že móž dvorem nesedti, ani eledi jmicti Pakli holomka trhy požene jako ženatého : ale tiem s móž otpierati jako ženatý, že ho právem nesehnal. /~=^^^?>1. Holomka móž i)ohonifi k každému úadu, kterémuž jmá / sbožie píležiec, že je všady domem, kdež jezdí, a i dvorem na jednom sboží sedí hospodáem. Proto jej móž pohoniti, kdo 'sedí, menším úadem, kdež ledno ddiny nebo sbožie leží; že móž s prsvcm ot úada popravovati vzvodem k každému úadu ; pohon prošel, kterýcliž ddin je hospodá. 38. Pakli je holomek ot otce syn neotdlcný: a jej právo pohnati ot jeho otce dvora, a dohnati jako ženatého ; proto že tu jmá, že u otce chlebí, a jinde mitjéšce díelu nedal. Protože když syn

12 ! 45. ';; Ir Kniha starého pána z Rožmberka. A. iii.jjprávo ztratí, že na otcovo zbožie vzvedú, jakoby sám otec právo fiztratil, že ješe otcóv spoleník, ^-. Ale holomka ot otce syna nedielného, toho nemóž pohoniti jinak, ani k jiným úadóm, ani s jiného sbožie k menším úadóm, s toho sbožie, ježto k tej poprav leží, a otec v jinej poprav sedí dvorem, a syn u nho na spole. Ten pohon s právem ztracen, proto že otec móž toho pohonu otpierati, a ka: Syna mého pohonie sm s toho sbožie, a to je sbožie mé, že sem mu na tom nic nedal; poho jej ottud, kdež se mnú sedl." "; V^;. 39. Vdovce právo sehnati jako holomka, týmž právem, že s ;" nemóž otpierati, ledno jako holomek, že ženy nejma. Vdovec mohl-by se otpierati lépe než holomek, že ho nepohnal u dvora jeho, kdež s détmi sedí. Vdovce nebylo-by s právem k každému menšiemu úadu pohoniti jako holomka, že í^sedí"/ustavin dvorem s eledí, jako ženatý. 5 r 40. Paniu vdovu právo pohnati ottad, kdež vdova dvorem sedí, a potom jako holomka trhy dohnati. Ale nemóž s otpierati, by ekla: Nezastúpil mne doma," že je jako holomek. Takéž s otpieraj každá vdova. 41. Kmete vdovec móž takéž pohoniti i týmiž iny, jako holomka. A je i pani, že jmá též otpieranie jako holomek. rj 42. Panny neb dveky právo pohnati ottad, kdež chlebí, a potom dohnati jako holomka. 43. Služebníka králova právo pohnati ped dvorského sudieho k dvoru listem sudieho, jenž mu rok dává ped sob státi, ze všeho což vadí. Tehda právo rok dáti, a móž stihnuti najbližší, za dvc nedli. > ^ 44. Tkáe právo pohnati trhy tmi. Když do hrada za tkáe pohonie koho, právo pohnati trhem prvým; tehda druhým trhem právo pohnati v tom mst, kdež na druhého komorníka k sob pojal ot menšieho úada, jej s ním pohnati; tehda vždy oba komorníky jmáta opt pohoniti tetím trhem v tom kraji, kdež najblíže msto piloží k mnlmu úadu. Když tkáe pohonie, právo jej takéž svdom pohoniti trhy, i týmž právem, jako jiné domovité lidi pohonie. Ale proto jej trhy tmi pohonie tkáe, že svého nikde nejma domu ani sbožie, ledno tká s, že nenie zasedlý, a proto je otnikudž" sehnán. Biskupa právo pohnati kmofoni zemským v hrad, v jeho dvoe, kdež dvorem sedí. Jestli biskupa zostúpirkmet, v jeho dvoe pohone, tehda pohon prošel. Pakli nezastúpil biskupa dvorem. v hrad pohoniv: ale vesda daj prvé vdti domovníku nebo starost jeho v jeho dvoe v hrad, že pohoníš; a potom vcsda, kdež biskup dvorem sedí na zemi, opt pože jej komorníky, jako zemenína na zemi.

13 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 77 ako 46. Vy ššie úedníky právo pohoniti kmetem, ale menšie A. iil. zemenína. 47. Purkrabi z Prahy právo pohnati kmetem na jeho dvoe na hrad, le bu s ženu, nebo nebu tu; ale potom právo vezda dohnati komorníky, jako jiného zemenína, s jeho sbožie, kdež s ženu sedí nebo bývá. 48. Opata právo pohnati komorníky v kláštee, a potom jako holomka dohnati z ddin. Když opata ze co pohonie, právo pohnati opata prvého, pevora jménem druhého, probošta neb klúníka jménem tetieho, k tomu éci a ves konvent." 49. Abbatyši právo pohoniti jako opata nebo probošta, ježto nad jeptiškami. 50. Kanovníky právo pohoniti jako neženaté nebo vdovce Knží právo pohoniti jako vdovce. 52. Ktožmáve dskách (v echách) sbožie a v jinej zemi sedí, tehda právo pohoniti ty z dluha, což viece deseti hiven, nebo což troj pohon; tehda právo pohnati s jeho sbožie dvma póhonoma jako holomka nebo vdovce, nebo jakoby v zemi sedl, ale tetím dožena, jako déve ; tehdy tíž komorníci jdte do jiné zem v dóm, kdež s ženu sedí neb dvorem ; dajž vdti ledno tetí rok u dvora. IV. Znamenáuo, kak je koho v póhoniech dlúho držeti ve dskách, a chce, aby jeho uepohouili, nebo utéci se póhouem. -f 53. Když pojmeš komorníka na koho, tehda vlož jej ve dsky a. iv. ^ z té pe, z niež troj pohon, a rok do šesti nedl státi, jež pohon svditi; a když pohon svédie, tehda póhou kaž zmiesti prvý. Tehda druhý j»úhon, vše na jednu pi. Opt pože k roku do šesti nedl svdenie iióhonu, ut toho dne, jež pohon déve byl svden. w^ Když pohon budu svditi druhý, tehda kaž komorníkm opt pohon druhý ztratiti. Tehda tetí pohon, vše na jednu pi. Opt pože k roku do šesti nedl státi, jež pohon tetí svditi, ot toho dne, jež pohon druhý byl vysvden, aby nebylo mezi rokouia viece šesti nedl dále jedniem dnem. Cožby bylo dále, to pohon ztracen. 54. Když tetí, púliun ztracen posi)olu, tehda ta pe ztracena, že dá na to památné] že tu pi ztratil! ; a z též pe tomu póvodu nelze pohonitk Tí*roto púhon tetí když budu svditi, tehda kaž komorníkóra, ati provedu tetí pohon. Tehda bude z té pe tepruv sehnáno prvým pohonem; a ješe bud»' pohoniti vše z té pe dvakrát. (Tu bude ptkrát pohonno, vše z jedné pe.) 55. Když spolu ti ztratie, že s pohnaný jim otepí na vysvdování uebo na otitovdi, že s v jeduej pi tem pohonm oteprel, že jsú tie jjóhoni na ztraceni : tehda pohnaný viec té pe prázden, že dátpamátn^ že jsú tie póhonové v tej pi ztraceni, a ^

14 J^t^ií/' Kniba starého pána z Rožmborka. A. IV. i ne spolu, nehda kdj- ztraceni; nebo je v jednej pi tikrát pohon ztracen. ^ 56. Když dva pohony ztratíš v kterej pi, tetieho póhona!^ nelze ztratiti; proto, aby nebyla ta pe ztracena.! i" 57. Když kto chce koho ve dskách pohonem držeti v hrad, pože jej z té pe. což troj pohon z jedné pe. Pože prvý pohon do šesti nedl najdalšiemu roku, že nenie právo jedniem duem dále šesti nedl k roku pihnati, póhona svditi. Když prvý pohon, tehda zm. -Ví' Potom opt, vše z té pe, pože druhý pohon k šesti nedélém ot vysvdeme póhona prvého až do vysvdenie póhona druhého, aby mezi rokoma šesti nedl neminulo jedniem dnem viece, jakž pohon svden. Když druhý pohon, tehda opt zm pohon. ti Potom opt tetí pohon, vše z též pe. Ot vysvdenie póhona druhého k roku pože, jakžby do vysvdenie roku póhona tetieho,> y/ mezi rokoma pes šest nedl rok neminul ;šjedn\gra dnem viece ten ^yj3^*^--póhon ztracen, i z desk tiem vypustí pohnanéhoy ^ Ij, 58. Když pohon tetí svdie, tehda proved pohon. Když's ten pohon provedl, tehda jest proto prvým teprv sehnáno pohonem z té pe. Tehda pože druhý pohon, i tetí, jako prvý pohon prošel; týmiž nedélmi i týmž inem sže, nczmatuje tch póhonóv. (To bude pt póhonov v tej pi, a tidceti nedl bude minulo n póhoniech v tej pij. ^y 59. Když póhoni projdu tej pi, tehda otved s ku pokludu, jakž najdále móžeš. Když to mine, tehda žaluj a zbav v kaple, neb zm na žalob. Ale póvod vesda stávaj na rociech nebo poruník, a jtolinaný Ji)omDcné dává, a sá.m práva nemóžeš obdržeti. [ 60. Když prvá pe sejde, tehda z druhé pe opt týž póvod pože, z nhož troj pohon, nepropúštije šesti nedl ot toho dne, jež s pn'á pe dokonala, že je nkterému dáno za právo, nebo póvodu, nebo pohnanému. Jakžby mezi rokoma neprošlo šesti nedl do vysvdenie prvého póhona z druhé pe: držiž i)óhony i vše právo týmiž iny i nedlemi, jako z prvé pe. )^_7 61. Když druhá pe sejde, že je již dáno za právo: tehda J týž póvod opt pože z tetie pe, z niež troj pohon, téhož, jehož drží ve dskách, ot toho dne, jež druhá pe konec vzala. Jakžby do vysvdenie póhona prvého z tetí pe neprošlo šesti nedl mezi rokoma: držiž jej v tej pi pohony i týmiž iny, jakož móžeš držeti u prvej pi. k 62. Když tetie pe pejde, že je již z nic dáno za právo: tehda juž póvó(t vypustil z desk toho, jehož držal v póhoniedi, že je již troje pe pešla neda-kterú ; že nemóž viece držeti ijednoho u póhoniech, ledno do tetic pe. 63. Tehda, jehož u póhoniech drželi, ten již nióž také pohoniti i v póhoniech držeti téhož, jenž jej déve ve dskách držal,

15 I 7. Kniha starého páiia"ž Rožmberka. takéž i týmiž cíny, i také/, prodlíti, jakož bylo prodleno, a chce a. iv, na, proto že je již z desk vypušceii ot toho póvoda. 64. Pakli jenž vypuácen z desk^ proto že ti pe zdržal, sob, a propustí šest nedl ot tolio dne, ot neliož z desk vypušen, neohnav toho, jenž t držal déve v pohonech: tehda již opt t móž pohoniti, jenžto déve pohonil téhož, proto že jsa z desk vypti^éeh,'^ i nepohonil až nedle prošly, že t opt móž ve dskácli drželi jako déve. 65. Když koho poženu, ano mezi rokoma šest nedl dále jedniem dnem: tehda ten pože toho, jenž t neprav sehnal, proto že ty nedle propustil, a tady t z desk vypustil; když šest nedl mine, tehda pože. 66. Když který póvod pohoní nebo upomíná z kterého práva,. na f 'J nestana na rociech ani poruní ci, ani s nemocen klada, ani na tej,,. < n poteb<byl jest, jiežby mu dali požiti: tady jest z desk pohnaný ^ vypušen, proto že s vymaže z desk toho dne, jehož "(Tne proti' y " < Sítiu nestáli; i móž pohoniti toho, jenž jej z desk vypustil, a chce s na utéci pohonem. í - li 67. Když koho držie ve dskách v póhoniech, proto aby on jeho nepohonil, až-by léta dédinná minula: ale jehož držie ve dskách, y> íís.ftv /(T m ten rci : -Proto m pobtoirtt ve dskách m drží, abych jeho nepohonil z své ddiny, v niž mi s jest uvázal, ažby ddinná léta prošla ; a já chci jej sehnati z ddiny, aby léta neprošla; když m vypustí z desk, tehda budu žalovati z ddiny, z niež budu pohonil." 68. Pakli chce odpoviedati ten, jeliož držie ve dskách, proto aby jej spieše vypustil, na prvém ]ióhon rci : Jáz chci otpoviedati, _^ z nhož na m žaluješ." Póvod ncmóž s brániti, by na nežaloval, J.(V-/(?Í když jest ten na sud, jenž móž otsúditi; pakli tehda nenie toho, jenž móž otsúditi, tehda móže s brániti. ^ 69. Když chceš, by t spieše z desk vypustil, vstuj) mu v otpoved tí pí; jakž ti pe projdu, tak t musie z desk vypustiti. 70. Když kto chce, by jeho nepohonili, vlož ve dsky pieteli jí»,vému ddiny své, nebo svým dtem, že jim dáváš i sstupuješ, a ostav sob málo ddiny k ddin, aby tebe tkáetem nepohonili.,- +,AIe kaž s pieteli pohnati z té ddiny, jižtos jemu dal i ve 'dsky vložil, nedá ze co; a ten jemuž ddina dána, ten na vysvdování otpieraj, že pohnaný nejma tu nic, že je tvá ddina že ju dal, a v tom s dokládaj desk, a vect ke dskám ludi, jjived' to, by to ležalo ve dskách, že je otepel svdky právem, že mu je dal. ieno, že mu dány ty ddiny, a by tu sedl i s ženu i vládl tiem zbožím, že móž utracovati toho zltožie ten, jehož sbožic, a to nevadí Pakli nesmieš otepieti svdky, že ti je dáno: tehda jehož _ '^'' "' * 'j^n l' itehda viec nemóž pohoniti toho, jenž dal ot sebe ddiny synóm nel) l _ " pátelóm, proto že to leží ve dskách, že to zpraveno právem i ote- [ih-

16 80 "^- Kniha starého pána z Rožmberka. A IV. pohonie, móž projíti pólion, že móž dáti na své právo památné nebo pomocné, že móž vzvésti, proto že vložil ddiny ve dsky, aby na ty ddiny nezvedli, a jsa sám tm ddinám hospodá; proto že neleží ve dskách otepenic svdky, že pohnaný na tej ddin nic nejma, ani smie jie právem otepheti, by beze lsti dáno jemu bylo. '^^ Pakli to ve dskách leží, že je právem otepieno, že tu nejma: tehda viec neraóž pohoniti toho jistého ottad. Pakli kdy poženu opt z té d- diny, tehda rci: Pohonie m ottad, ano zpraveno, že to ddina má nenie, v tom se dokládají desk;" viec nemóž jeho pohoniti. 72. Když kto chce utéci^ pohonem na koho, a jest v hrad, lepšie právo komorníka prositi na pohon u komorníka; nenie-li toho, ale u sudieho; nenie-li toho, ale u komornicielio druha; pakli toho nenie, ale u toho, komuž porueno komorníky rozdávati, že jiný nemóž rozdávati, Tehda ktož naped komorníka pojal u toho, jenž najlepšie právo jml dáti: toho jest pohon naped, a toho dne pohon ve dsky vloží, lo I 73. Pakliby pojem naped komoraíka, i nevložil pohonu ve dsky toho dne, ale sieu nazajitie, na nhož komorníka byl pojal: pojmiž naií komorníka u toho, jenž jmá moc komorníky rozdávati, a ve dsky jej inhed vlož ; proto tvój i)óhon naped jde, že pojem on komorníka vera, i nevložil jeho ve dsky. Proto tob právo komorníka jmieti vedle desk, když rok na pólion vkiádáš. \ii*' 74. Když kto utee s na koho pohonem, prvé vloží jej ve dsky, a posléz komorníka pojal: ten je nemohl s právem ve dsky položiti, že komorníka nemohl s právem jmieti vedle desk, kdež pó- '"" hon vkládal. Ale ktož utee s na koho, prvé komorníka na pohon pojieti, a posléz ve dsky pohon vložil u toho, jenž jmá moc komorníka dáti :; toho jest pohon naped, že je mohl ve dsky pohon vložiti, že jral komorníka vedle toho jmieti, kdež ve dsky rok pohonu vkládal, jakž (a) i oba vše jednoho dne dala. 75. Lepšie právo jmá útek s pohonem i ke dskám ten, jenž pijev sám k úadu, i chce koho pohoniti. Proto a nedožene, ale na tom móž popraveno býti, že jeho nedohnal, a sám ve dsky vkládal. -h-'ale pijede-li posel ot kterého, cht s utéci pohonem ot nho, nemóž s s právem utéci, že je sám póvod nepijel k úiadu, že nenie právo pohonu ve dsky klásti. Proto, aby nedohnal, žeby nemohl úad popravovati z nedohnánie, žeby pel, že je sám nebyl u desk.!^ 7G. Když koho u póhoniech držie, a chce pohnaný spieše z desk aby jej vypustili, tehda na prvém roce pohnaný rci: Já chci "^ otpoviedati, jakoby m všemi pohony sehnal." Póvod musí žalovati, a jsú ti, je/.to niohú súditi, že otpovieda móž v tom voliti, že musí na žalovati. Pukli toho nenie, jenž jmá [>rávo otsúditi : tehda pohnaný nemóž dobyti, by naíi póvod žaloval l>ez své vole,

17 > ;, 7. Kniha starého pána z Rožmberka. J^ krom a by sta oba svó dobru volí chtla s súditi; to v niú stojí, A. iv. že nemóž jeden druhého pipuditi. 77. Ale póvod nemóž pipuditi pohnaného, by mu otpoviedal bez své vólo, a ješe ho nesehnav všemi pohony. 78. Kohož u póhoniecli držie, ten kaž vezda znamenati každú pu, kteráž sojdc. 79. Takéž i pohony, kteíž sejdu, kaž znamenati, že pohon na ssel. )S-V ^ ' " V. V^ rozlicuých uárociech které právo. --^ 80. Z p 1 e n a jeden pohon : právo k roku pohnati, když chce, a. v. k najbližšiemu, do ty nedl ; což rok blíže jeduiem dnem, to pe ta ztracena; jest-li rok dále ty nedl, že neprojde roku še.sti nedl: a je s právem sehnáno z té pe.'5jpakli chce«jíšepz té pe pi- ~"(/ift^'í<i/mcu, hnáti k najdalšiemu roku, to^móž do šesti nedl; což by rok byl dále jedniem dnem šesti nedél,r'že nenie mén k roku ty nedl: a je s právem z té pe sehnáno. Právo voda. K^ 81. Ze zlo dj štva, což poniní,' 'jeden pohon; též právo pohoniti jako z plena; právo voda. ;r: 82. Z lupe že jeden pohon; týmž právem pohoniti jako z plena; právo voda. voda. ici 83. Z lesa porubánic jeden pohon; jako z plena; právo j^r 84. Ze vzebránie úrok ó v jeden pohon; takéž pohoniti jako z plena; právo voda. li právo i! 85. Z jetie jeden pohon; právo pohoniti jako z plena; voda. ;^[ 86. Ze zlata jeden pohon; právo pohoniti jako z plena; právo železo ; nemóž pohoniti k malému úadu. C^C87. V é chov zavinu tie, násilím požitie, jeden póhofi: t^í88. Z^ohn jeden pohon ; právo'^ohoniti jako z plena; o tu pi právo železo. b^ 89. Z výboje jeden pohon; právo pohoniti jako z plena; právo železo. ^jía 90. Z žitie jeden pohon; právo pohoniti jako z plena ; právo í-irotie. 'H;->:u ^ v 'i ',, - -^^y^-w^.,.-.1 6^" 91. Z kázánie jeden pohon, pohoniti jako z plena; jirávo sirotie. "" A^f;«.-', ' ' '^-» - ; v ^ '.'.>> ' i» '., i()^ 92. Z p i v o d e n i e jeden pohon ; právo pohoniti jako z plená ; právo sirotie. <"' '' fl' 9.3. Z pijet i e jeden poho»; právo sehnati jako z plena; pváv*o sirotie. vv yf.. 'ví-ví t\.j»«* >'' r ^.f-i/.ir^ "5. \\ 94. V.i\ e /rad zrad y, cožkolivék ízradil. jzradil. ^"^^^^ jeden póhílh; póhíih', právo sehnati &< jako z plena; >áv6 'aiot-íei : '; > : i -> i >, i v i n r '. í J Ireóek: Codu U. 3. / 1 u - 9>I"*U

18 , Kniha starého pána z Rožmberka. A. V. lí^ Ze v z o ráni e d diny jeden pohon; právo voda. ~ 96. Z dluhu z kakéhož kolivk, což ni é n é lotera desieti hiven, jeden pohon ; právo svdky vésti. ' 97. Z ran modrých, z mála nebo ze mnoha, jeden pohon ; jako z plena právo sehnati o tu pi ; právo póvodu pisieci, co jmá ran ot nho, jenž bit; viece práva ncnie. '^'^98. Z ran z o t voi tých jeden pohon; právo jako z plena pohnati ; právo : póvod pisez Z ran z siných jeden pohon; právo sehnati jako z plena ; právo : póvod pisez. ''^ 100. Z ran z krvavých jeden pohon; právo sehnati jako z plena; právo: póvod pisez. l^iilol. Z lovu, jež v ciziem loví, jeden póhou, že je zlodjstvo; právo: sehnati jako z plena. r-c 102. Ze psa nehda z kakého i ze všelikakého jeden pohon, že to zlodjstvo; právo za písahu vzieti na svú vieru ; rci: to beru na mú vieru i na mú duši; sem-li ten pes ukradl, bóh daj bych opsl jako ten pes.'* 1^* 103. Když pohoní ze sveepic, to je troj pohon sehnati; právo '""'^ železo. železo Ze šepóv uškozenie troj pohon; z toho právo ij*' 105. Ze vel troj pohon; právo železo. ;^} (106. Z hlavy troj pohon. t^ ^107. Z chromoty troj pohon, právo železo. /ilflos. Z OI vyntie troj pohon. L109. Z jazyka uezánie troj pohon. 1^110. Z podávenie ženy troj pohon; právo otprisieci sé samému sedmému, že nevinen. ií>slll- Z dvojsfeva o t j e t i e troj pohon. jl2. Zunosby troj pohon. jj4(113. Z hlavy troj pohon; právo s mei sedati. [ll4. Zpíhlavného dobytka troj pohon; právo za kyje líis' sedati Z o t b o j e ^ troj pohon (staré právo, ale nové jeden pohon). /^\ -!Íiiril6. Z ddiny uvázánie troj jxíhon, právo svdky. Lil 7. V zástavy uvázánie troj pohon; právo svdky. /bhll. Z ssutie ddiny z pívuzenstva troj pohon; právo svdky. JI 9. Z vypla enie ddin troj pohon ; právo svdky. 1 2( ). Z sirotka p i v u z n é h o, cht ho chovati, Irój l')l pohon ; právo svdky. IJlI 121. Z purgretné ddiny troj pohon; právo svdky. < 'Híi

19 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 83 '?'' 122. Z flédiny, otpierajiíce paní vna, troj pohon; právo A. v. svdky. / ^l\'123. Z dluha kakéhož kolivk, což viece desieti hivenjedniem grošem, troj pohon; právo svdky. ^124. Z z ák lada, což viece desieti hiven jedniem grošem, troj pohon; právo svdky.,._/j -^^ ',,., N 125. Z opravy ddiny troj, pohon; právo svdky. j,. o,, / X **-^^^ ^*- -* 126. Z rozdiela troj pohon; právo svdky. VI. Pi póhoniech co právo Když (kto) chce pohon prvý najbližšiemu roku položiti, móž položiti do dvú nedlí. Což jest rok blíže dvú nedlí jedniem dnem mén: a je pohon ztracen. Ale což jest pohonu rok dále dvú nedli, jakžby šest nedcl neminulo : a je s právem pohon prošel. ^i Pakli chce prvý pohon k najdalejšiemu roku, móž položiti do šesti nedl rok. Což jest rot šesti nedl jedniem dnem dále: a je pohon ztracen. Ale což jest pohonu rok blíže šesti nedl : jakžby mén dvú nedlí nebylo jedniem dnem dále, a je s právem pohon prošel. /jí 128. Když chce druhý i tetí pohon s právem dohnati, týmž inem, jako prvý pohon eeno, tak sehnati. I:"; 129. Když pohonie z té pe, z niež troj pohon, právo promniti v druhém nebo v tetiem póhon komorníky hrazské, že nemóž jeden komorník lirazský všech tí póhonóv sehnati, že. móž hrazský' komorník dva pohony sehnati, a druhý hrazský komorník, jenž bude promnn, ten sže pohon jeden. '">' 130. Když sžene ti pohony z jedné pe dvma komorníkoma hrazskýma nebo tmi, tehda je s právem sehnáno, že jest u póhoniech hrazský komorník promnn, prav sehnáno. í^^jpakli vše ti pohony sženú, že projdu, jedniem komorníkem hrazským : tehda jest ta pe ztracena, protože komorník hrazský nepiomnén v druhém nebo v tetiem póhon. tjjj A\c mcnšieho úada komorníka, a chce, neteba promovati, že móž vše ti pohony jedniem komorníkem sehnati. A. VI. *<H)/ 131. Když ti pohony v kterej pi zmatu: fa pe jest ztracena, že s tiem otepí v otpovdi, že neprav sehnal. ^'132. Když kto koho jmá v póhoniech, že jej jmá dohnati, ot svédenie póhona prnpustí-li šest nedl, že ho opt nevložil k roku póhona drahého nebo tetieho : a je tu pi ztratil, z niež poal pohoniti, proto že jej z desk vypustil. Proto pak on jej pohone po šesti nedéléch, a chce, vymaže s z desk. 6* Li

20 ' v v?4 ' Kniha starého pána z Rožmberka. VII. Kterak m^šenínu právo pohoniti zeménina. A. Vil. *^A 133. Mšenín v hrad obú mstu právo jmá pohnati, a chce, z hospody ; v hrad móž pohoniti z dluha bez lota z desieti hiven; a z všie nemóž pohoniti z hospody, ani z j;ného, i iív 134. Pakliliy pohnal blíže tetieho dne, tehda pohon ztracen ; ale k dalšiemu roku móž pohnati, jakož jest v suché dni, nebo snem zapovdný, ale jinda nemóž pohnati. í/^^''l35. Když pohoní z hospody mšenín, právo jedniem komorníkem hrazským pohnati, ped polednem zastihnuti, i pohnati k najbližšiemu roku do tetieho dne. Pakli pohnal po poledni, tehda pohon ztracen. ÍU)V136. Ale z jiného msta mšenín také^cmóž^íohoniti, jako mšenín. ^*~ ' Pražský J^^137. Když zapovdný snem zemský, tehda mšenín móž pohoniti každého zemnína na každý ten snem; ale jinda uejmd práva pohoniti z hospody, jakž snem mine, ani u pohonu nejma státi. Ale na každé suché dni takéž móž s právem pohnati z hospody, a móž sehnati za asa, žeby zastal v suché dni, pohon svde, že z hospody sehnal. Pakli snem minul, nebo suché dni, pohon svde: ten pohon jest ztracen, že neprav sehnal. ^t 138. Když pohoní z hospody, právo pohnati z té hospody, ježto- v niej stojí a kon rozsodlal. Když ottad sžene, z té hospody, potom pože v oi, kdež jej potkáš, jehož si pohnal z jeho hospody ; tehdy budeš prav pohnal. ^Oi' 139. Pakli budeš pohnal z jiné hospody, než on kon rozsedlal, tu stoje hospodu : a je pohon ztracen, proto že jeho z hospody z jeho nepohnal za asa. Pakli sehnav z hospody prav, a jeho v oi nepohnal : a je pohon ten ztracen. B. Tuto znamenaj o rozliném bhu ei. o odpoviedání i o jiných kusiech. *^^/ 140. Prvé co opoviedati které škody, i vse opovd. Potom co kto jmá pro plniti. Potom o stavování to vše, což poteba. Potom na komorníka pivésti, než pohoní ze co; nebo v který ap s jij<vsly bývati na ddin, poliouiec sé o kolivk. Potom jmiijúcc posly komorníky, co ped nimi mluviti, pohoniec sé z nároka ; vráticce s ped úad co éci. * a-

21 I Potom I Potom i Potom ' ' ím; 7. Kniha staiélio pána z Rožmberka. 85 Potom kak se ped nimi éci. je s právem vdáuo: vše právo o vdáni, co s' ''-^y?" Potom o kobylém poli všeckno. Potom o obci. Potom o meziech. Potom o vynzd všeckno. Potom o letiech všeckno. Potom o ddinách. Potom kak dánie ukládati. Potom co móž komu dáti, kdy dáti ddin, nebo co, o jetí kon nebo což kolivk. nebo sstupek. Potom o jetí svého lovka, nebo což kolivk. i vše obtvrzování i otvedení ot úada. o svodu, jež zpravce kon neb což jiného kolivk. Potom o zpravcu ddin i všeho.."^1^^^ "^ aby postavil, jehož s ruil, nebo o rukojeraství všecko. Pofom o ddin k ddin zemským právem svdectvie. Potom ke dskám svdectvie. Potom na stav svdectvie. Potom na purgretní ddinu svdectvie. Potom do života svdectvie. ' Potom s králem nebo s královu o Potom s biskupem svdectvie. ddinu svdectvie. Potom s kláštery, s mnichy i s jeptiškami Potom s mšany svdectvie. svdectvie. > ' Potom, že pohnaný tu nic nejma, Potom lovka jemse svdectvie. ottadž pohon prošel, Potom pro dluh všelikaký k každému, také ze všelikakých základóv, ^ i vše což ludnú právo zpraviti. Potom o zavržení svdka svedecstvie. Potom z hlavy i z píhlavného dobytka pomocníky zpraviti sé, Jcaké pivésti. Potom ženského podávenie kaké pivésti svdectvie. Potom kak svdectvie vésti nebo pomocníky všech eí, vin, i všech_ji4rol0v. zpraviti s. o jetiú Potom kto móž svdkem býti ím, nebo ze co jich kak vésti ; svdka. I. O opoviedáuí. B I l^ol 141. Opoviedati právo plen, výboj, lúpež, zlodejstvo, vzebránie árokóv, ohe, i to vše, což právo vodu i železo 'z toho. -2i' Opoviedati právo, že kázal škodu uiniti, že pijal, ožil, zradili* to vše, což právo ke tyem nedélém pihnati, a z té pe, z nicž sé právo ''y íha^w 4Í^,f^^^^

22 ?emské :.U "^' otprisieci Kniha starého pána z Rožmberka. samému svú ruku. *^^ Opoviedati právo chromotu, i všelikaké ohavy, rány modré i krvavé i všelikaké. Opoviedati právo z hlavy i z píhlavného dobytka. Opoviedati právo sveepice, vely, šepy, a to vse, což jest nárok, troj pohon, právo voda i železo. Opoviedati právo z podávenie ženy, z unosby, z dévojstva otjetie. wj/ 142. Tehda právo opoviedati škodu komoniiieniu druhu a podsudku v hrad, proto, zdaliby kdy chtl do hrada z toho pohoniti, afby prošla opovd ped tiem úadem. ^4^1 Tokéz opovz k menšiemu nebo u malého úada škodu, proto, zdafby s udalo k menšiemu pohoniti tomu, jenž jmá otpoviedati z toho.?/-'" 143. Což o/poviedá kto plen, nebo což právo voda nebo železo, nebo žitie, nebo což ke tyem nedlém právo pihnati, nebo z nhož budeš pohoniti : tfhda to vše, což k úadu opovieš, právo dáti, komuž opo\iedáš, dva halée opovdieho, což za asa opoviedáš. Pakli druhému opoviedáš úedníku, ale také jemu právo dáti dva halée opovdieho. (Ale již beru groš opovédiemu; to nenie právo.) ^Í)l44. Pakli as minul, že neopovdl, a potom opoviedá: tehda opovdie, jakž móž milost na nich nalézti, ježto opov jmajú, že na duši beru opov. í/7^'145. Když s otvedú na právo v rok, tehda právo, \opovdce táhnuti, jako v úed.-^fehda právo ot úada <)povdtmeho tázati staré právo (ale již 'opovdie právo, jmieti za žalobu na rot miesto úada dva lovky, ježto vysvédíta, kak jima známo, nebo kak jest to opovdl). A/í^j 146. Právo opovdieti plen, nebo výboj, nebo což škody s jmu stalo, ot toho dne, jakž s škoda stala, do dvú nedlí; tak je s právem opovdieno. Pakli mineta dv nedli, jakž s škoda stala, a potom opoviedá tu škodu: tak juž ne s právem opovdieno. 2í<))l47. Když úedníka nového usadie, jemuž právo škodu opoviedati: tehda právo jemu opovdieti tu škodu, již devniemu úedníku opoviedal, jež s mu byla.stala ža devnieho úedníka. Ot prvých suchých dní, jí^kž je usazen, opovz mezi suchými dni, donižby druhé suché dni neminuly; a je prav opovdl/^íí^^akliby minuly druhé suché dni, jakž (s) nový úedník uvázal, a potom mu opovie tu škodu, což s mu byla za devnieho úedníka stala, jemuž byl opoviedal: ale již ne s právem opoviedáno, že je juž as minul. Proto když vztžie: opoviedáno-li jest?" ; a úedník vysvdí, Jje «(lie : s právem opoviedá(no)," tehda otpoviedati s právem žalobé^ypakli die: neopoviedáno za asa," neb jakž jml s právem: a je žaloba ztracena, že ne právo otpoviedati. ''\. íycmi 148. Plen, výboj i vše, což právo opoviedati, to móž opoviedati poslem svú škodu, a chce, neb sáiwen, jemuž s stala škoda. -ÍTÍiAle z dévojstva otjetí, nebo z ženy podávenie, toho uemóž opoviedati j)oslem, leduo žena sama opovz svú hanbu. ^X 1>,i^^,,,>.,^.iu, «riií"

23 , '-,., i;.. :' 7. Kniha starého pána i Rožmberka. 87 vá]^, [49. Když kto opoviedá pleu, nebo výboj, nebo což právo B. i. šlo, zeje ztratil: tehda právo éci: uinna rai škoda." Povz, kterým nárokem? na kterej ddin? který den uinna? pod kterým svátkem opoviediena?'' Nebo éci: opoviedá pán mój svú škodu; raiž pomnieti, vzeptá-li s, kto s mu uinili, chce rád na nich dobývati právem." tio)l50. Pakli opovdl jménem, kto mu škodu uinil, ano ješe as 'jistin vyníti : s právem mohl staven býti, že jeho obúzie zlodjem ; a poslati k tomu, clice-li s zpraviti obúzstva. Chtl-liby sé zpraviti obúzstva "opovieda, musil-by s súditi o šíju, že tak nemúde opoviedal. 1ly\h\. Když opoviedá která z podávenie, právo jie opovdieti jmajíc krvavý šlojé nebo rúchu^ na svj hlav, a úplet jeden rozpletši i rozraetavši prameny i éci: Opoviedaju, že jsem podávena." *; "^ II. O plnní. ^'^/152. Když kto komu slíbí co naplniti déve, a potom jemu b.ii. mýlí naplniti, posléz i nechce naplniti : ten, jenž déve slíbil naplniti, jmá plniti, a potom druhý jmá jemu také plniti, kdyžby jemu tak co slíbil. Ale ten, jenž déve slíbil, ten nápln déve, potom jmáš teprv upomínati, a také naplní, což slíbil, jenž naped v slibe vzal. A>f/l53. Ktož s zná v rukojemství, a tiem s brání, necht plniti, a ka: jal si toho, i obrals což jml, jehož sem s ruil v ty asy, když m jml vypraviti, a tos uinil na mú škodu" : tehda právo, výprav s, nebo nápln rukojerastvo proto naped ; a potom mluvi nebo upomínaj, a jmáš ze co on -li nebo byl jal. III. O stavováni. v/^/ 154. Mšené nejmajú práva slaviti pro dluh pána, ani jeho e iii. ludí, v jinej hospod, ne' v svém domu ; proto, kdaž mu sml v- iti, tehdy jedno dobývaj jeho viec právemr^ale v svém domu host svého móž staviti v tom, což protrávil, jehož mu nevil; proto, zdaby host protráv, i chtl pre vyníti bez hospodáovy vole. Pakli mu ví v svém domu, viec nelze staviti v nmž vil. tj^) 155, Hospodá svého hosti v svém domu móž základ staviti ve sté hiven, nebo v emž chce, ve strav: ale za kúpiu, nebo za za jiné, móž staviti v svém domu bez lota pod pti hiven ; viec nemóž sám. ^"Když hospodá v svém domu hosti základ staví za stravu: tehda právo v hospodáové ruce vypisieci, co dlužen; takéž za kúpiu. ^^'Hospodá když staví za stravu hosti ne v svém domu, kdež kolivk : nemóž ho staviti v véší, ledno pod pti hiven. Ale právo u husté ruce, otpisieci sé samému, že ne dlužen. -.1 A n,,

24 ^ržisl Kniha Btarého pána z Rožmberka. " «Ik. 26ÍJ156. Vládyky uemóž «taviti iia tižiši kroiiié domu, doudž nesed, ale neddinného móž staviti, na Pakli zabie,, brané s:ale prázden hospodáe..< cj.-,**; ^- - \rt;'/ ^ij] 157. Tkáe, když právo ztratí nestáním, tehda móž jej slaviti, ktož jej pemóž kolivék, tak v niésté, jako na cest, nebo všady. Ale poslati po komorníka i)óvodu k tomu úadu, kdež na právo ustál, i dáti tkáe jemu, aby komoiiiík jej s ním pivedl k úadu, kdež na právo ustál. IV. O vzetí komoruíki) na ohlédáuíe. B. IV. *2/?JÍ/l58. Pivésti komorníka právo na škodu, když s škoda stane, vý)oj, plen, ohe i vse nároky, což je právo voda i železo. Takéž právo komorníka pivoditi ke všem ránám. C3f) 159. Když prošita poslóv ped otpovdí na ukázáuie škody nebo ddiny : tehda právo póvodu jako pohnanému nebo poruníkóm bývati joho dne na ddin, jakž ve dskách yloženj jenž ox úada dán, vezdy do poledne, a s tiem každý svým komoniíkem, jenž který póvodu jeho leží ve dskách, že mu dán s ním na ddin býti; nebo takéž otpoviedai s svým komorníkem býti, jako póvodu, vždy do poledne. Ale s jiným komorníkem proniuiec nelze býti, leduo jenž ve dskách leží. Z^DJ 160. Pakliby póvod nebo pohnaný nebo poruníci nebyl který toho dne do poledne na ddin, jakž rok ve dskách: ten své právo ztratil. Pf^}Takéz a-by í k&morník nebyl za asa, jakoby sám (super) nebyl ; pro svého komorníka nepivedl s sob. Z^t) 161. Póvod nebo jeho poruník s svým komorníkem jniá naped ukázati, kde s mu škoda stala, nebo o s prie. Tehda když naped ukáže, potom pohnaný povz, co chce. vv>/ 162. Pakliby ptpovieda s svými pátely chtl co mluviti s póvodem, aby neukázal, ažby poledne bylo nebo minulo : toho sé póvod stež ; vezdy ukaž do poledne. Takéž otpovieda sfrez sé, zda-by póvod, ukáže do poledne, i chtl s otpoviedaem co uduviti, ažby poledne bylo nebo minulo, zda-by za tiem neotpovdél nic proti jeho ukázání. %H^I 163. Jenž nesmie pro súpee nebo pro je(ho) moc s posly na ddinu dojíti: tehda pošli svého komorníka, a dá bezpeenstvo ped sob i ped svú mociú pímiie, jakž beze všie pekazy tvého života, ^yj Pakli nedá, že die: nejmám s nim ijedné uepiezni," a uedie :,,aávám všecko pímiie životu beze všie zlé lsti, jakž potebie" : terfjiu komorník, jenž.slán, osvdí to komorníku jeho, jenž je s jeho strany, kak mu otpovédl, a proto na ddin nebyl. Tehda když vysvdíta ped úadem, že nedal pímiie, tehda ztratil právo, že ho nerodil ubezpeiti života, že jej otbrozil ot práva.

25 «/&-* 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 39 ^" Z hlavy komorníka právo pivésti a krvavé rúcho uká- B. IV. žati. Pakli nemóž k hlav pivésti komorníka, ale opovz že zabit i ukraden ; ale k kostem nebo na rov komorníka pivésti. v. Co mluviti pd koinoruíky ua oblédaui. í^?j: 165. Když z žitie žalujú, ped otpovdiú móž poslóv prositi, b, v z^které-by ddiny, nebo dvora, nebo z kterého miesta by škodu pijal. ^^ 166. Pvod ekl poslóm : Slyšta komorníky, že mi s je škoda stala od Mikše z Dolan plenem nebo výbojem nebo tiemto nárokem, z ulež škody sem jej pohonil ku Pražskému úadu na mej zástavnej ddin." -i^^welhla pohnaný k tomu o t povdl a ka: Jeho je zástava, a mé jest ddictvo; což sem uinil, to sem uinil na mém ddictví, což mimo jeho zástavu zbývá mého úroka na tej ddin, nebo mého práva." IST>J161. Když posli ped úadem vyznali takéž: tehda póvod ekl: Vztiež kmety, s právem-li mi bóh pomohl, že otpovdl : na svém ddictviú uinil, a za mú zástavu nic ueotpovdl, jež s mi škoda stala." (Kmetie nalezli.)5í7ía. nebo rci: a které právo jml uiniti, znaje zástavu, a ode mne jie ješe nevyplativ?'' ^5^/168. Když s pohoniec ze škody, by na ddin uinil, a pojme posly aby pokázal, kde s škoda stala, a když s oba súpee budeta držeti ddiny té, na nižto ukazuje, by s škoda stala, a ka: to je ddina má; a sem co, nebo což sem uinil, to sem uinil na svj ddin, že to ddina má takáto" i^3); tehda když s oba vdáta, tehda s právem oba ddiny držita na tej ddin, jež s vdala; tehda pohnaný ze škody nebude otpovicdati, že s ddiny drží. Cí>>,^lC9. Ale póvod poho z ddiny, a chce škodu obdržeti, z niež déve pohonil. Tehda když póvod ddinu obdrží na tom, jehož ze škody pohonil : tehda bude škodu obdržal, z niež byl déve pohonil, proto beze všeho práva, že i z ddiny i ze škody poboneno.2íílpakli póvod z ddiny nepohonil, nebo propel: tehda je pohnaný škody té prázden i beze všeho práva té pe prázden. líljno. Pakli s oba držita ddiny ped posly, že oba vzýváta svú ddinu, a nevdáta s na tej ddin : tehda právo o ddinu beze všeho pohonu svdky vésti, jakoby z ddiny sehnal, jakž posly povieta, kak sob ddinu vzýváta; o tu e nebo na tu e právo svdky vésti, jež sta s oba nevdala. i^ I A když póvod ddinu obdrží beze všeho pohonu: tehda teprv póvod žaluj z té škody, z niež byl déve pohonil nebo poslóm ukazoval: proto že je ddinu obdržal nepohoniv. P>'*Pakli otpovieda ddinu obdrží bez pohonu : tehda je té pe prázden ze škody, z uiež byl déve pohonn.

26 ' Kniha starého pána z Rožmberka. VI. O vdáuí. B VI. ^^'^''172. Když sta pojala posly na ohledánie, kde s mu škoda stala, z niež pohoní: když s vzppíta, móž jeden vdáti druhého, ' Y pakli druhý proti tomu nevdá svého súpee.l-^' Ifó^nS. Když jmáta súpere s posly na ddin býti ukázáuie škody, 7. niež pohoníta: jest-li póvod kiv, tehda je po svój ddin po mezi, a leží tvé pole podle toho pole, na nmž škodu nebo pole ukazuješ ; proto, zda t vdá, že t bude na tvém vdal, o nžto s s tobú pí; takéž otpoviedai právo. ^//174. Vdánie prvé tri sta haléróv; druhé šest set haléóv; tetie devat set haléóv; vdánie v oheb to je, což na nem a pod ním, málo nebo vele, nebo mnoho nebo málo ; to jde vše na úad. a/.c'175. Pakli ekl: dávaju jej v oheb i šíju,"' bezprávn vdal ; proto pi ztratil, že život vdal. ío'176. Ktož vdá i)rvé vdánie viece než právo, ten pi ztratil. Z^^ 177. Když posli na ddin na dvoe, móž vdáti póvod prvé v ti sta ; tehda opt póvod na prvém i)oli móž vdáti v šest set ; takéž na druhém poli v devat set; takéž na tretiera poli móž vdáti v oheb. «í /?, / i), 2ÍÍ 178. Kohož vladie ve, s právem nebo bez práva, to je s právem na úad vdánie. Vdánie zpravte naped, jakož komorníri vy- znajá, že sta s vdala. ' Z-^'-^ 179. Kohož vdadie óúc, nebo pasúc, nebo plot drnžiec, nebo jedúc kdežkolivk: jakž jej kolivk vdadie, když je bez pohonné ei, že sta súpee neprosila poslóv, jmá sé u komorníka vyruiti W to, jemuž vdán, v tom v nmž vdán, a chce ten, jenž vdán."** ží^akli nechce s vyruiti, že jmá zlý základ tia sob, v nmž vdán, nebo nemóž, že mu nevie : ale daj základ ten, v nmž vdán.^^^vpakli základu nedáš, ani s vyruíš: tehda odbyls právo. ÍK*..V." ^pm80. Ale což ped otpovédí posly pojm a vdadie s, v tom vdáni neteba základa bráti ani zarukovati, proto "že s musie k úadu vrátiti, a dve vdánie zpraviti, než jim které právo naleznu. '*t.í)'l81. Ale na komorníka když vdadie k úadu koho, poruníka-li nebo súpee, z toho a na toho komorníka, jemuž vdán v em, vejde v dobrém nebo ve zlém; má u nho nebo s nho vzieti až do bac; nedá-li, ale otbylj Takéž, na emžby vjel.^t^^roto ktož má s posly býti na ddin, vzvlec na s což najhoršieho móžeš, a péš jdi.) ^) 182.^ Sveepice" nemóž vdáti, kteráž na sob znamenie jmá na spase,^ proto že chodí s znamením kobylím polem. Ale pohou ze ékody, co vadí ot sveepic. -Z^i^Pakli která sveepice chodí bez znamenie : a jmá i kobyle pole, a ji móž vdáti na svj ddin, že chudí jako oiné klise; takéž podkovaná sveui)ice, jako orné klise. t)r*)kdež sveepice niajú na obci obory, ty kobyly móž vdáti, že V h

27 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 91 kobylého pole nejmajú. ^' Sveepice ot svatého Havla mohu choditi B vi. kdež chtie po oseních, kakž najdále nebo najblíže, bez pastvy; do /1^ svatého Juie nemóž jicli vdáti. Ale ot svatého Juie do svatého Havla právo sveepice pásti pastevci nebo kobylníku, že nemohu choditi kudyž chtieo, že móž s právoni brániti, že móž na škod vdáti.?^j^'l83. Staré právo, když pluh vdán, an oe na jeho ddin, tt prvé vdán i druhé, netbá-li toho, proto nepojat pluh ani sveden ; a ikdyž tretie vdán, tehda je ped úad, a ka: bezprávné vdal, ^ prosa práva.-' "^^"'''^^ i.%^1^ V^ L184. Tehda ktož ddinu propí, o nižto -34. s vdávali, ten dánie k úadu zprav, že na nem ostalo vdávanie. J^M.le již nové právo: jakž vdadie, tak inhed vdánie zpraviti, když komorník rok /7jJ./5 dá; ale poho z té škody toho, ktož t bezprávn vdal.) ifj'il86. Takéž móž vdáti na cest na bezi»ravnej, nebo u pastv na svém, i nezapoviedav komorníky ani trhy. ::;,rh]l86. Kdyžby kto na ciziera plot postavil, móž komorníkem vdáti plot. Když vdán prvý kól, ti sta haléóv, a druhý minuti bez vdánie ; a opt kól podle, ti sta ; vše tak poád vdávati, každý kól po tem stom, a vždy jeden kól minovati. Pídruhy vše poád neminujíc ižádné, vdáti móž ot každé pídruhy po šesti set haléóv. Veeje po devieti stech haléóv móž vdáti. ^7^1187. Když kto jede neb jde bezpravnú cestu, nebo loví, nebo pase, nebo iní cožkolivk na mém, bez mé vole: móž jej vdáti komoitiíkem k malému úadu nebo k všiemu. X^'l88. Ale súsda, s nímž je nebo jsi v jednej vsi, toho nejmáš práva na planej "ddin vdáti, ledno na škod móž vdáti, že mete obilé. Í^V 189. Piece sé o ddinu, když se oba súpeí-e ddiny držíta: tehda nemóž s vdáti k malému úadu, proto že sé nelze o ddinu saditi ped menším úadem. ^^/190. Když pohnaný za otpovd ddiny ekl proši poslóv" : když s posly byli na ddin, tehda póvo^ekl: v tyto dvory pokazuji," a byv na ddin, (ekl;: tito dvorové s tú ddinu, což k tm dvoróm slušie, pro nž sem pohonil, to je ddina má poslúpná j)0 mém otci Petrovi z Boru nkda eeném, an mi s uvázal." Tehda pohnaný proti tomu ekl: a já té ddiny sob nedédi, ale drži ji k zástav ve st hiven ot Oldicha z Pacova.** Když posli takéž vyznali, tehda póvod chtl tiem zjiskati : zvztež, že povdl, jmaje k zástave, a nepraví, by jml opravou. "Íí^^/Tehda to mu nalezli, že mu nebylo potebno opravec jmenovati ped posly, že je ^edno vdti, za kterú ddinu kak otpovdieti, kak mu jest která ddina pišla, z niež pohoní, že móž jmieti rozliné ddiny ; proto posly vydávajú. 1*!^;191. Když u póhon stojéc, pojmeta posly: tehda póvod ukaž to, z nhož žaloval, ano vždy vzejdi na každý dvór, o nž s píš;

28 a o, Kniha starého páua z Rožmberka. B VI takéž iia ddinu vzejdi, jež jest pu tch dvoriecb, z iiiež pohoaíš svým koraoruíkem, a ukaž; z této ddiny, jež k tm dvoróm slušie. IS5H92. Ktož na ddin s posly jmá býti, ten jniá vzjiti na ti i^^t pole, ukazuje, že je to jeho ddina. Tehda je juž všu ukázal, jakoby na každém^ poli byl, z niež ddiny pohoní; že nenióž vše škody ukázati. í-?«pakliby póvod byl mén tí polí, tehda je neukázal d- diny, že je nebyl jakž právo^ proto bude ot ddiny pustil.^^^í^vjale vymeta-li aby nevzchodila na ti pole, nebo na kolivk, ledno na jednom miest, kdež stojéce kolivk, kak jniá kto k emu právo, na každém stála svým právem : tehda proto nic neztratila,, ledno píd na svú pu. T^ ;^6'193. Na obci stoje ktož ukáže cokolivk, ten to propustil, že nestál na tom, o nž s píta, že to ztratil, ktož to uinil, že nevstúpil v to, o nž posly vzala, že bezprávné ukazoval, že s právem nedovedl. lji'^'194. Když dvory ukáže, a ddiny nic, a z obého' žalováno: tehda je ddinu propel; ale o dvory s sute, že sá s právem ukázáni. í<^)pakli na ddin stál, že byl jakž právo, tehda je vzchodil, a v dvoiech nebyl, jedno jinde stoje ukazoval: tehda dvory propel, proto že ho nejma práva vdávati, ledno na tom, o nmž posly pojeli.*5lale o ddinu sé právo jmají súditi, že sta s smla držeti, že sta s mohla vdávati, a toho s s právem držala. > v' VII. Znamenáuo o kobylém poli. B. VII. /c5í.'195. Ktož kupí kobyle pole, právo jmá ddinných let za opravec nepropustiti, proto, zdaliby mu bránili kobylého pole, aby mu zpravce zpravili. '^] Pakliby s zameškal, že za opravec propustí,, potom pustí kobyly: a je i vždy bylo kobyle pole, ale potom musí sob sám zpravovati ; proto kobylého pole neztratí. *^M^ 196. Pakliby déve nebylo kobyle pole, a kobyly (již tuj chodily dédinná léta, ^a ty: kupil s kobylím polem: juž je prodržaj kobyle pole; tebda pro nebránil za opravec. 4.j!> ' 197. Ktož kupí kobyle pole, a ve dsky vloží to: tehda dohod' hrazského Jíomorníka, ati vysvdí ped úi-adem, že t ot liada pojem, i zapoviedal na tech trziech okolniech toho sbožie, že to kupil s kobylím polem; jmá-li kto co proti tomu mluviti, tehdy toho do let bráni ; on pro chudobu nemóž kobyl po kobylém poli pustiti, a proto trliy zapoviedá, a k tomu ve dsky vloží. ^) Tehda proto kobyle i)ole bude jmieti, že je okolní súsd nebránil za asa a za opravec kobylého pole, i za let, a v tom sé dokládá desk zemských, že je léta vydržal ti nebo dédinná. K-* I,- <V. Il*i1*^»*^V'

29 7. Kniha starého pána z Rožmberka. Tlil. Znamcuáno o obci. wh 98. Obce ne právo miti podle dédiny v kúpi, a viecc sú- B. vm sodóv jmá, než ten, jenž prodal; proto že súsd mh též právo, a móže obrániti rozoránic. ÍWS 199. Pakli jednoho samého jest obec, a nikto tu dédiny nejma ^1 ten móže z nie uiniti, což chce, že mu nenie kto pro brán Ale když prodá ddinu, obce nejma právo miti, proto že to zvóle, a ktipil se vší zvolí. i,- - ;, /. ^ fjvid- IX. o meziech. X. O vynzdé všeckno. XI. O létieeh všeckno. XII. O ddinách. XIII. Kak dáuie ukládati. XIV. (o móž komu dáti, kdy dáti ddiny, neb co, nebo sstupek. XV. O jetí kon, nebo což kolivk. XVL J) jeti svbo lovka, nebo což kolivk. XVII. Vše obtvrzování i otvedení ot úadu. XVIII. O svodu, jež zpravce kon neb což jiného kolivk. XIxTÓ zpraven ddin, i všeho. XX. Aby postavil jehož s ruil, nebo o rukojemství všecko. XXI. O ddin k ddin zemským právem svdectvie. XXII. Ke dskám svdectvie. XXIII. Na s-av svdectvie. XXIV. Na pnrgretní ddinu svdectvie. XXV. Do života svdectvie XXVI. S králem nebo s královu o ddinu svdectvie. XXVII. S biskupem svdectvie. XXVIII. S kláštery, s mnichy i s jeptiškami svdectvie. XXIX. S mšany svdectvie. XXX. Že pohnaný tu nic nejma, ottadž pohon prošel. XXXI. riovka jemše svdectvie. XXXII. l'ro dluh všelikaký k každému ; také ze všelikakých základóv, i vše což ludmi právo zpraviti. (Znamenáno po o d p o v d e ch co právo ze co.) B. ixxxxii. IIJ' 201. Když otžalujá z dlulia, an otpovie, že sé pozná v nécra, B. xxxii. a za ostatek práva prosí : tehda v nmž s i)0znal, to polož ped kížem tehda, když rok uložen bude písezc, déve než bude.š pisahati. Pakli nepoloží, alo za ostatek nelze práva initi, jedno proto vžiti pi ztratil, z niež pohnán byl.

30 ? sob Kniha starého pána z Rožmberka. Í.H B.XXXÍI. "V ' 202. Když otpovie, že jest jemu složil, tehda pi ztratil, že ve pi nebyl na jeho škod. Pakli die ; po dskách zpravil sem s proto," ztratil; a když to dskami ukáže, že s zpravil, tehdy obdrží. (Znamenáno, komu s kak z které ei zpravovati nebo posti hati, nebo co právo.) í W^ 203. Když král žaluje na koho, že mu loviše opustil, neb na zemnína, nebo na pána: tehda král poí^tihni svdky svými, d- ^ dici, služebníky, jakž právo z vtsieho dluhu. Také brání-li s proti ) tomu ludmi, telida ve svdky, jako z dluhu, u'r fo mšeniech v zemském práv svdky.) Mšenín, když koho viní z dluha, že pijal na s za koho zeninín, že vst- _i pil platiti základa: mšenín proti každému též právo vedi, jako..> «^' zemnín-'!? ddin (dluhóv?) ze všelikakých, z nichž koho viní, nebo kto jej. «"i/ I ii} : 205. Takéž právo ve, jako zemené právo jmajú vésti : že na škodu vzal j)ro dluh, že kázal vzioti ten, jemuž vinu dává. Tehda když otpoviedá proti mšenínu, že nekázal jemu vzieti : právo sirotie, aby s otpisáhl, že nekázal vzieti. Pakli otpovie, že die: nevri tomu, by toliko škody vzal" : tehda mšenín popisez sám svú ruku, co vzal škody. Ale otpovdl(liby) : nejraáš viece škody, lednjo sto hiven" : tehda otpisieže s ten, jemuž vinu dávaj, sám svú ruku. (i3) 206. Mšenín, když viní z dluhu za kúpiu, nebo za stravu, že jemu samému vil, za kolivk dlužen, že u nebo vzal nebo bral cožkolivk: právo sirotic. Také za rukojemstvie, že k mšenínu ruil za koho, právo sirotie, \Cj i 207. Mšenín základa též právo jmá, jako zemnín, že vstápil. Mšenín z dluhu, též právo jmá, jako zemnín. Mšenín z nárokóv, jako zemnín. 'Cíl 208. Man, v Cechách sed, též právo jmá s otpisieci, jako zemnín, zemským právem. \ /í 209. Když oi)ovic ped otpovdiú zpravce N. odtudto; toho (^ jsem jmcl tej ddin zpravcu, ten mi jest umel, proto muší sám zpraviti": tehda proti tomu die-li : nebyl to zpravce," nebo; nevéi tomu": ale i)rávo o zpravci jako z dluhu.' '2^/210. Když žalujú na paniu z nároka, ana ve vdovství jesttehda ped otpovdiú zvie, kdy s stalo; otpovie-li : dévc (než) za muž sem nesena, to s stalo," právo ludmi dolíiti, že je d^vo toho asu za muž šla, tmi svdky, jakž na pcnieze. f^y 211. Když sirotek otpoviedá za otcóv dluh, že die: ani vd, ani mi pikázal platiti" : tehda jemuž vinu dávajrt, ten otpisieže s sám svú ruku. Z toho viecc práva nenie. to je sirotie pr^vo. ji^j 212. Když kto na koho vzmluví rovn na rovui, že jesf, krár

31 Ifih w^^>' 7. Kniha starého pána z Rožmberka. 95 lovi nevérny. že jsa s ním, i byl v boji, nebo jeho ludé jeho ká-b. xxxii. zauiem, ua královu škodu, "^xa chce životem líiti: tehda proti tomu otpov^éd:, nevinen jsem, a chci s zpraviti, jakž mi kmete naleznu/' '*.W213. Komuž vinu dávajii, by za piniéiem škodu uinil, právo s otprisieci sirotiem právem Takéž, by koho zabil za míru (vierú), též právo. íi* Ježto jeho panoše za pímirím uinil: tehda právo panoš postaviti, ac s zpraví, což jej vinie, by uinil; právo sirotie. Pakliby pel, že jeho panoše nenie déve pímiie, pán pokaz sirotím právem. Takéž die-li, že jeho nebral u pímiie, též právo. /^'214. Jindich ze Bevá mluvil nebo pravil jemu, že jeho Jan z Dobroic chtél Mikše ze Lhoty zabiti, nebo toto uiniti, toho chce životem dolíiti : tehda když otpovie : nemluvil sem," nebo: nepravil sem, a chci s toho zpraviti právem'' : ale právo, otprisieci s sirotím právem, že toho nenie. 2>^215. Když kto slíbí rukojm ^é vypraviti, v nmž je zastavil, a pro chudobu nemóž, že jmá ledno ddinu, a statka nejma : tehda pisez, že jiného nejma jimžby je vypravil, ledno což jim postupuje ; a oni uite nad tiem což jim lubo. nebo držte k zástav, nebo >k ddin, prodajte za svój dluh, což jsú za ostali dlužní, a tudy svii vieru vypravuje. Dvorské tehda právo, pisieci samému svú ruku. I^W 216. Když rovné na rovni vzmluví, by mu co uinil za vierú, nebo komu (jinému) : tehda právo podle otpovdi ; nebo nelze ijedné nevry niímž postihnuti ludmi na dobe schovalého lovka, ni pro hospodu, což k sedání neslušie. Ledno jenž s praví nevinen, ten s otpisez sám svú ruko, to je sirotím právem, jakž s v otpovdi zpravuje; nebo nelze ijednomu niiež cti zbaviti písahami. Ale ten, jemuž jde na jeho est, ten jmá lepic právo brániti právem sirotím své cti za všelikaká vinu,/což neslušie k sedání. fjo^slt. Prvá nevra, s hospodu svú léhati; druhá nevra, chtl hospodu zabiti ; tetie nevra, jež hospodu zradí na bezživotie. 151 '218. Když ',otpovie po dskách, že je psance zabil neb zahubil: tehda s právo doložiti popravcc toho kraje, ktož jej jmá na svých listech. Pakli popravcc umel : tehda nemóž své viny na.ijednoho pivésti ijedniem právem, proto že jemu jde samému na ši3u,'^dyž otiiovie ped otpovdiú:,,jestli mi s právem které právo jmicti s ním, an sé zná, že tiem vinen, nebo obúzcn, nebo psán, nebo v tom nalezen : raóže-li na mé svú vinu pivésti kterým právem?" i ^^)219. Ze psa když žaluje, že ukradl strážu, schovav sbožic : nenie právo pisahati, ale vzicti na svú vieru, že nevinen, jakž ofpovdl. CKdyž kto žaluje že mu kto ukradl 'stráži vzchovaného na svém ''boží, nenie právo pisahati, ale vzieti na svú vieru, že nevinen jakž povdl.) 11^1220. Když žalujú, že mu dal kurvy syn: na to ludi vésti právo, jimiž to postihne. Pakli sé bránil pravjšími svdky, tehda XT^ M:-.o.v. U r

32 96 7. Kniha starého páua z Rožmberka. B. XXXII. právo z toho. Ale znal-liby to lotpoviedai že ekl, a chce toho dolíiti, že je kurvy syn : tehda pohnaný' právo jmá vésti devt svdkóv na prvé lože, kde je jeho niáte^ ležela s nepravým mužem; tolikéž vedi na též na druhé lože; takéž ve na tetie lože tetí devét svdkóv, že je ložala mát jeho s nepravým mužem. Také móž syn brániti matee, že ta nenie, svdky svými. (To je nové právo; ale staré právo bylo, že na prvé lože vésti dovét svdkóv, (a to) ukázati; tehda na druhé lože osminádste; tehda na tetie lože sedmimezidcietma svdkóv.)..fe /JS') 221, Když žaluje z ddin, a po žalob prosí práva, že jmá u,\j^y zpravc: a proto hulí nevdí. / ^ /Jó ) 222. Biskup právo jmá též z ddin nebo z dluhóv, jako zemnín. z Ilj.) 223. Kanovníku z ddin též právo, jako zemnínu ; takéž nluhóv. iii^ 224. Opatu též právo z ddin, jako zemcníuu: ale z dluhóv opat sám zprav s sirot- em právem na tení, jakž rotu vydadie. le za dcvnicho opata dlužen klášter nebo za ucho. (Ale déve bylo právo opatu za klášterský dluh dváky pravú ruku na sv.vclju»i prsiech položiti, i vzieti na svój zákon, jakž rota vydaná.) ) IM } 225. Abbatyši též právo z dluhóv, jako opatu ; takéž z ddin. I»r') 226. Když neví úad, by jeho dobytek byl, jenž praví: zajeli ste mi pro mého súsda nevinn" : tehda vypisez na kíži sirotím právem, že jeho jest, což pokázal nebo vyruil, a niíž jiný. iv(/227. Když žaluje z žitie s póvody, a otpovieda ped otpovdí neobránil: tehda též právo, jako z plena.^akli brání i)ed otpovdí, že die: s právem-li mi otpoviedati, když s póvody na m z toho žaluje?" tehda póvodi sešli, a právo sirotóie, jakoby ekl: práva proši, /Vi/228. Když žalujú, že mu s škoda stala na miemej cest, an píjem, i živé: tehda otpov, že je popraví v ty asy byl, jako i dnes; což jest otjal, to mu je vše vrátil, a jinak je nevinen. Tehda právo postaviti svého tovaiše své popravy v kaple za asa. Vczmétaž oba popravce na své kmetstvo, jakž rotu vydadie, že vše vrátil. Ale doniž neprojdu, dotud vezdy beta na své kmetstvo, dváky zdvihnúce bez kíže, že nelze ztratiti jiísahy proto.'' Pakli nepostaví druhého k sob popravce, svého tovaiše, ale sám veznn na své kmetstvo, do tetice s opravuje, nebo na kíži zpravuj s'< ilouiudž neprojdcš, dotud s zpravuj. (V Když póvod žaluje (o kóíi neb) cožkolivk, zeje vzchovaj na svém hnoji i živo i mrtvo: tehda právo postihnuti ])óvodn svdky, jak/, dfíího zconno ; právo, jako z dluhu, na krí/i. ^^' Pakli proti lej žalob otpovcd" taká, že die:,^ten kón, noho co/.k<ilivk, joho/, s Mikeš / Unhosée u mne jal, ten s6 je rodil na mém hnoji i živ

33 >. Kniha starého pána z Rožmberka. s Svdkóm právo dostane: ale voda neslušie. -w/ Pakli otpovie, že dle: tento kón, jehož s Milíeš z Unhoše jal, ten mi je takto pišel", a neví-li!*^ý s 11 nelíó urodil: tehda právo na póvodových švdciech ledno. ff^)pakli póvod žaloval, že jeho nevzchoval na svém hnoji, ledno že mu jinak pišel, ale pohnaný brání, že jej vzchoval i mrtev, na to jmám pravjšie Indi": tehda právo o to hebi, ím ikxxír mrtva i živa na svém hnoji : tehda právo na otpoviedacov}'ch svdciech. /7^^230, Když póvod žaluje, že kó nebo cožkolívek kupil, nebo kak mu jest pišel, povdl ; ale otpone-li, že die : neví tomu, by byl tvój" : tehda právo póvodu vypisied, jehož s jal, samému svá ruku na kíži, a póvodovi svdci sešli ; viece práva nenie. (Ví'/231. Když póvod žaluje, jehož s jal, koliko let jml dévfe, než jej ztratil: otpovie-li že je mén let jml, než póvod povdl: tehda právo na póvodových svdciech ostalo,! že pevýšil léta póvod, u nhož s jato, nebo vypierajú to; svdci sešli, že ponížil let. "^^ Pakliby otpiera pevýšil póvodovi, by viece let jml, než póvod jml, doniž neztratil: tehda hebi mezi svdky o léta. 'iíf<t:^^tehda právo úadu vyznati sammi sob, nebo listem, že je to, jehož s jeli, že s jemu bylo s právem dostalo, a ot nich dále nebo jemu podáno; a to beru na svá duši i na vieru. t^ ) Pakli toho svdectvie nepinesl nebo nepivedl: tehda je, ktož s doložil úada, ten bude ztratil bez písah. /íl! 23 '2. Ježto s popravce doloží, tomu vyznati samiem sob nebo listem svým, že to bére na své kmetstvo, že mu s je s právem dostal u provinní, a ot nho neb ot jeho tovaiše dostal s jemu, nebo u nebož s jato. Tshda když tak vyzná, bezprávn s jal ; pakli tak popravce nevyzná, tehda jest propel. /ítí') 233. Ježto s desk dokládá, tehda právo pinésti list, kak dsky svdcie, s právem-li s jemu dostalo, nebo dsky uslyšte, s právem-li mu užiti jich. XXXIII. o zavržení svdka svdectvie. XXXIV. Z hlavy i z píhlavuého dobytka poniocuiky zpraviti s, kaké pivésti. XXXV. Z žeuského podávenie kaké pivésti svdectvie. XXXVI. Kak svdctvie vésti, nebo pomoeniky, vsech ieoí, vin, y ' X^o -]'<-!,''»- i vsechnárokóv zpraviti sé. ^^ v.". <. (Znamenáno, k a Ic s r v s 1 u b n i e e i (s 1 u d m i?) ze co zpraviti.) yiil y' '"I 234. Z plena právo s zi)raviti zemským právem, jemuž vinu xyi^t dávajá, samému tretiemu. Ale byloliliy pravéjsé, aby póvod píisáhl naped z své škody: tehdy právo byloby otpoviedai oípisieci s; l)otom za vodu dva pomocníky otpisczta, že je nevinen, z nhož popisežen, Z lúpeže takéž, z zlodéjstva takéž, z pieboje takéž, z lesa posenie takéž. JlroCek; Ood«x U. 2. 7

34 ^^-r-m 239. ICXXVl. ": -"^98 7. Kniha starého pána z Jložmberka. í' ^' uvvtl^í.-. li "Jv-' ; o což ve dsky slušie f též právo, jako v ed f 235. Ježto<i^svdky7 za vodu^z dluhóv, nebo z ddin, nebo ledno voda sešla mezi nimi z toho, ale ledno za vodu vrci hebe. Tehda, když svdky postavie ped kížem, rciž: svdek," nebo svdci právo vezmu.'* T.)...i 236. Z ohn právo sé zpraviti, komuž vinu dávajú, samému r sedmému. Ale byloliby pravjšé, póvod popisez naped svú škodu; ^r.' tehda otpovieda otpisiehá s také, a za železo šest pomocníkóv «*" n.- _. otpisezte, že nevinen. Z výboje takéž, ze sveepic takéž, z hla\7 takéž, z píhlavného dobytka takéž, z chromoty takéž (Ježto s zpraviti samému svú ruka.) Zrady právo s otepieti samému svú ruku, jemuž vinu dávajú; sirotie právo. Pakliby žaloval z toho póvod, a otpovieda jemu nebránil, na otpovdi póvodovi vésti právo za vodu. Z pivedenie takéž, z žitie, z pijetie takéž (Ježto vypisieci z ran). Z modrých právo popisieci samému svú ruku póvodu, zjeve co jej ran bolelo, nebo dáno ; z otvoitých ran i z siných takéž. Z podávenie dievky právo sé otepieti samému sedmému. i''^ 240. Z hanby ženské též právo, jako z dievky. ililytii. XXXVII. Kto móž svdkem býti ím nebo ze co jich kak vésti, o jetiú svdka. Fragmentm praxeos judiciariae. Exscriptuin e codice manu scripto olim Crumloviensi, nunc caes. reg. bibliothecae universitatis Pragensis, signato XYII. C. 22. Idem oontextua reperitui' in codice manu scripto bibliothecae principm a Colloredo-Mansfeíd sec. XV, Stockholmio Pragam delato. /. Kdyžhy Jeto chtl držeti koho dlúlw na útocích. Kdyžby kto chtl koho na útocích držeti dlúho, uteka se ke dskám nebo k tomu úedníku, kterýž komorníky vydává, vložiž útok nai, nechajž státi do šesti nedlí, opraviž rok až do druhých šesti nedlí, a když druhých šest nedl a když tetích šest nedl mine, vlož na nho pohon ve dsky k ítvrtým šesti nedlem, a kaž pohnati. A když rok pijde svditi pohonu, kaž komorníku, a zmte svdenie ; a když nebude svdeno, tehdy máš Ihótu mieti do šesti nedli. Tu pak nedada minuti tm šesti nedlem, vložiž opt útok znovu, opravujž opt vždy v šesti nedlech až do tetice. A když mine opt osmnácte nedlí, kažiž jej opt i druhé pohnati, zmtiž opt pohon ; tu opt máš mieti lhtu do šesti nedl. Tu pak opt nepropúštéje šesti nedl, vložiž útok, opravujž rok vždy v šesti ne-