Roman Vido. Konference Gender and Citizenship in a Multicultural Context Lodž, 31. srpna 3. září 2006

Transkript

1 ti hned dvojí marginalizace: výše zmíněné oborové (vůči hlavnímu proudu současné sociologie) a národní (vůči sociologii evropské, popřípadě světové). Nezbývá než věřit, že přes pestrou škálu badatelských témat, která současnost českým sociologům a socioložkám nabízí, i celou řadu dalších limitujících faktorů (zejména lidské a finanční zdroje) si česká sociologie náboženství najde své pevné místo a postupně bude slyšet i vidět na mezinárodním poli. A to třeba už na příští konferenci ISSR v roce Webové stránky konference: Konference Gender and Citizenship in a Multicultural Context Lodž, 31. srpna 3. září 2006 Roman Vido Na přelomu srpna a září 2006 se konala největší trienální evropská konference genderového výzkumu European Gender Research Conference, která byla letos zaměřena na téma genderu a občanství v multikulturním kontextu. Šestý ročník konference organizovaný pod záštitou organizace ATHENA (Advanced Thematic Network in Activities in Women s Studies in Europe), AOIFE (Association of Institutions for Feminist Education and Research in Europe) a Centra ženských studií a Fakulty mezinárodních a politických studií Univerzity v Lodži se poprvé konal ve střední Evropě v polském městě Lodži, což se také projevilo ve vysoké účasti výzkumnic a výzkumníků ze zemí střední a východní Evropy. Tato lokalizace konference zároveň symbolicky vytvořila prostor pro diskusi otázek a problémů týkajících se jak samotné situace postsocialistických společností, tak specifických výzkumných problémů spojených s otázkami mezinárodní spolupráce na teoretické a empirické úrovni. Konference byla rozdělená do dvanácti sekcí vnitřně členěných do jednotlivých bloků. V rámci jednotlivých sekcí bylo možné rozlišit tři tematické linie. První linie se zabývala problematikou občanství, jež byla diskutována z perspektivy vztahu kultury a občanství, z hlediska otázky existence kategorie evropského občanství, vzniku nových technologií, sociálních hnutí a digitálního občanství, ustavování nadnárodních sítí a mezinárodní spolupráce, reprezentace občanství žen ve veřejném diskurzu a v neposlední řadě z perspektivy postsekulárního obratu. Druhá linie se věnova la problematice identit počínaje genderovými a hybridními identitami v kontextu mnohačetných a vzájemně provázaných strukturujících společenských kategorií (intersectionalities), kritickými mužskými studiemi a studiemi maskulinity, konče tematikou nových evropských identit vznikajících v důsledku migrace a mobility. Obě tyto tematické linie konference se vzájemně prolínaly skrze snahu o analýzu konceptu občanství ve vztahu k genderu a dalším kategoriím vstupujícím do hry v současné multikulturní Evropě. V centru pozornosti tak stálo prolínaní genderu, třídy, rasy, etnicity, sexuální orientace, náboženství či národnosti a jejich vliv na institucionální a symbolické aspekty občanství. Významný a všudypřítomný byl rovněž akcent na propojení akademické práce s aktivismem ve smyslu angažovanosti vědců a vědkyň ve feministickém hnutí a veřejném diskurzu obecně. Na rozdíl od dvou zmíněných tematických linií, které tvořily jádro celé konference, se poslední linie k hlavnímu tématu konference vztahovala spíše implicitně. Třetí linie představovala reflexi současných feministických teorií, metod a produkce poznání obecně a problematiku vědecké excelence a vědních politik. Hlavní tematické zaměření na gender a občanství v multikulturním kontex tu se odráželo také v plenárních přednáš kách, které přednesli Rosi Braidotti z Ut recht University, Judith Butler z University of 874 soccas indb :03:29

2 Zprávy 875 California v Berkeley, Ruth Lister z Loughborough University, Keith Pringle z Aalborg University, Ayşe Gül Altınay ze Sabanci University a v zastoupení Madgalena Środa z University of Warsaw. Plenární příspěvky a následující debaty různorodým způsobem reflektovaly současné změny odehrávající se pod taktovkou neoliberalizace světové politiky, expanzivních válečných konfliktů legitimizovaných bojem proti terorismu a z toho plynoucího násilí. Bodem, ke kterému se tyto úvahy vracely, byl zejména význam těchto společenských procesů pro feministické teorie, genderová studia a v neposlední řadě pro ženská a feministická hnutí. Napříč příspěvky přednesenými v rám - ci plenárních sezení bylo možné iden tifikovat dvě zásadní témata zasazující feministické teorie do širšího rámce ekonomických, politických a sociálních procesů v sou časné fázi globalizující se kapitalistické modernizace. Prvním okruhem byla kritika zjednodušeného pojetí sekularismu v evropském kontextu, která odkryla jeho náboženské kořeny a vztah genderového řádu a náboženství. Řada na konferenci přednesených empirických analýz pak jenom potvrdila slova Rosi Braidotti, Judith Butler či Ruth Lister a dalších o zneužívání feministických argumentů a koncepce genderové rovnosti ve prospěch upevnění různých procesů vylučování v politikách západních států a antimuslimské rétoriky. Rosi Braidotti kritizovala současnou politickou ekonomii citů, která funguje jako účinný systém organizování společnosti a operuje se stejnými kategoriemi jako samotný systém víry. Západní společnosti proto Braidotti charakterizovala jako pseudosekulární. Jako příklad transformativní etiky pak představila koncept afirmativní etiky, založený na pozitivních emocích, rekonceptualizovaném pojmu bolesti a odmítání nároku na reciprocitu mezi mnou a Jiným. Judith Butler pak formulovala kritiku civilizujících misí USA a Velké Británie, jejichž logika je podle ní založena na rasismu, homofobii a pseudosekularismu západních společností. Poukázala na to, že ponižování a specifické praktiky mučení muslimských žen a mužů jsou za loženy na zpochybňování femininity či maskulinity ponižovaných či mučených jednotlivců. Jejich prostřednictvím je manifestována maskulinní a homofobní podstata instituce armády, která je současně skrze tyto praktiky potvrzována. Lister pak upozornila na zneužívání feministických argumentů na podporu rasismu v evropských i severoamerických státech. V mnoha případech je totiž koncept genderové rovnosti prezentován západními společnostmi jako důkaz jejich vyspělosti bez ohledu na stále přetrvávající nerovné postavení žen a mužů. Západní pojetí genderové rovnosti je ovšem strategicky a nekontextuálně prosazováno jako normativ pro ostatní společnosti a je jím legitimizováno přesvědčení o nadřazenosti západních států. Druhým z klíčových témat plenárních sezení byly otázky diverzity a odlišností, jež jsou zároveň ústředním problémem feministického diskurzu. Také toto té ma ukázalo pluralitu feministického myšlení a diskutovaných konceptů. Judith Butler naznačila redefinici odlišností z hlediska tenzí, konfliktů a neustálých kritických zpochybňování, jež jsou produktivní ve svém antagonismu. Ruth Lister konceptualizovala odlišnosti ve smyslu diferencovaného univerzalismu, který odmítá falešný univerzalismus tradičních teorií, nicméně neopouští nárok na univerzální uznání lidské bytosti vycházející z kreativního vztahu k di verzitě a odlišnosti. Jinými slovy diferencovaný univerzalismus dle Lister zpochybňuje vylučující nerovnosti pramenící ze spo lečenské diverzity na základě třídy, rasy, etnicity, sexuality, věku či postižení a poskytuje teoretický nástroj k definici inkluzivního konceptu univerzálního občan ství. Braidotti pak nahlížela odlišnosti jako nový mód rezonance mezi odlišnými Jinými, jejichž vztah spočívá ve vzájemné závislosti, a tudíž ve vzájemném ovlivňo- soccas indb :03:29

3 876 vání. Svým konceptem usiluje o znovupromýšlení jinakosti mimo rámec antropologického etnocentrismu a sebestředného individualismu. Konference byla svým obsahem velmi rozsáhlá a rozmanitá a jednotlivé sekce i jejich tematické bloky se někdy vzájemně překrývaly. Z toho důvodu není možné představit celé spektrum témat a myšlenek, které na konferenci zazněly. Náš výběr je tudíž veden subjektivním zájmem a pozorností, kterou jsme věnovaly zejména sekcím Cross-Border Networking and Global Civil Society a Transformative Methodologies and Feminist Knowledge Production. Základní otázkou první z vybraných sekcí byl vztah feministických teorií a fe ministického hnutí k současným globálním politickým tendencím. Tematizovány byly mimo jiné genderové aspekty migrace, nadnárodní obchod se ženami a sexuální vykořisťování, možnosti rozvojové spolupráce s ohledem na genderová specifika, ženská práva jako lidská práva či genderové aspekty demokracie a občanství a role nevládních neziskových organizací v procesu rozvoje občanské veřejnosti. Charakteristické bylo překročení hranic národních států ať již prostřednictvím reflexe problémů spojených s migrací či otázek nadnárodní spolupráce a multikulturního charakteru občanství. Diskusí v této sekci se zúčastnila rovněž Ruth Lister, jejíž plenární přednáška se týkala konceptualizace občanství ve vztahu k odlišnosti a společenské diverzitě. Konceptualizaci občanství charakterizovala jako neustále trvající proces bez konce, k jehož uchopení je třeba propojit tento specifický národní koncept s globální chudobou a migrací politickou i ekonomickou, lidskými právy či ekologickými problémy. Občanství rozložila do několika dimenzí: intimní, lokální, národní, nadnárodní a globální, přičemž na všech těchto úrovních je třeba konceptualizovat formu aktivního občanství odlišně. Své pojetí vymezila proti strategickému esencialismu, který může vést k zakonzervování péče jako femininní sféry v rovině intimní či ke konstrukci občanské společnosti jako femininní v opozici proti institucionální politice jako maskulinní sféry v rovině lokální a národní. Další klíčovou otázkou pak pro ni byla současná multikulturní realita, kterou charakterizovala jako věk migrace. Pro úspěšné zapojení všech žen do společnosti je proto podle Lister nutné vyřešit zásadní otázky spojené s genderovou organizací práce v souvislosti s migrací žen, často vynucenou jejich neutěšenou ekonomickou situací. Možnost některých žen participovat na životě společnosti je totiž vykoupena vykořisťováním jiných žen zaměstnaných jako pečovatelky v cizích domácnostech, přičemž jim je znemožněno žít ve své vlastní soukromé sféře. Nadnárodní přesuny pečovatelské práce, které Lister pojmenovala jako globální sítě péče, spolu s feminizací práce v dislokovaných továrnách se západním kapitálem tak představují zásadní výzvy jak feministické teorie, tak ženského či feministického aktivismu. Násilí na ženách a obchod se ženami za účelem vykořisťovatelské práce a nucené prostituce je dalším z velkých témat na poli globálního boje za ženská práva. Fenoménem sexuálního vykořisťování v nadnárodních souvislostech se zabývala Magdalena Duarte z University of Coimbra, která identifikovala tři základní překážky úspěšného boje proti obchodování s lidmi. Jednak je to často významně odlišná situace de iure a de facto, dále pak nerespektování specifičnosti obchodování s lidmi a jeho podřazení pod hlavičku prostituce v legislativách některých států, jichž se tento problém týká. Poslední zásadní překážkou je pak dvousečnost právních opatření, které ve svém důsledku vedou k vyhoštění obětí obchodu s lidmi ze země, což v žádném případě neřeší jejich složitou situaci. V souvislosti s ženským či feministickým aktivismem a jeho propojením s femi- soccas indb :03:29

4 Zprávy 877 nistickými teoriemi a výzkumem byla v sekci týkající se nadnárodního síťování a globální občanské společnosti akcentována potřeba kontextuálního přístupu k popisu a analýze situace žen v jejich odlišnostech a jejich specifických podmínkách. V diskusích byla zdůrazňována potřeba citlivosti k problému mocenské asymetrie vztahů, ekonomické a sociální nespravedlnosti a redefinice vztahu genderové rovnosti a odlišnosti uvnitř feministického diskurzu. Zároveň byla ale zdůrazňována morální povinnost podpořit rozvoj globální občanské společnosti a genderové spravedlnosti právě prostřednictvím vytváření nadnárodních sítí a nadnárodního feministického hnutí. Uvedená sekce byla ale poznamenána absencí několika ohlášených prezentací. Hlavním tématem druhé z vybraných sekcí bylo kritické zkoumání procesů produkce poznání. Diskuse ohledně současných feministických teorií, metodologií, epistemologií a výzkumů směřovala k transformaci stávajících způsobů vytváření vědecké znalosti směrem k větší interdisciplinaritě a transkulturnímu přístupu. Zdůrazňovala také význam situovanosti produkce poznání v akademické infrastruktuře a materiálních podmínkách badatelek, badatelů a samotných výzkumných procesů a interakcí. Jednotlivé bloky této sekce pokrývaly širokou škálu problémů vztahujících se k produkci poznání od otázky vztahu teorií, vědních politik a výzkumných praktik, přes diskusi jednotlivých epistemologických teorií až po kritickou reflexi kanonických diskurzů genderových studií. Za aktuální a inspirující tematický blok v rámci této sekce považujeme tři příspěvky věnované feministickým epistemologiím po éře dekonstrukce, které přednesli Iris van der Tuin z Utrecht University, Mia Liinason z Göteborg University a Michael Goddard z University of Lodz. Každý ze tří příspěvků z různého úhlu zachycoval soudobá teoretická a epistemologická dilemata vznikající v rámci současných feministických diskusí. Příspěvek Iris van der Tuin byl pokusem o uchopení proměn probíhajících na poli feministických teorií a epistemologií. Podle Tuin současné feministické debaty dávají vzniknout novému kánonu materialismu třetí vlny, jenž vyvstává z konfliktu mezi feministickým empiricismem (resp. tradičním realismem) a feministickým postmodernismem (resp. sociálním konstruktivismem). Tento nový myšlenkový proud pak není ani návratem k druhé vlně, ani postfeminismem, nýbrž se vyznačuje přijetím feministických teorií stanoviska, uchopovaných skrze teorie situovanosti, zaměřením pozornosti na občanství, epistemickou a politickou odpovědnost a zdůrazněním významu neesencialisticky konceptualizované materie a materiality těl. Mia Liinason pak poukazovala na další aspekt této nové situace, jenž je manifestován skrze současná dilemata epistemologie, metodologie a etiky feministických výzkumů. Zkoumala limity, aplikaci a efektivitu konceptů, jako např. reflexivita či mnohočetnost a vzájemná provázanost strukturujících společenských kategorií (intersectionality), jež jsou v rámci feministických výzkumů nahlížené jako nástroj k produkování poznání, které není opresivní, nevytváří neadekvátní reprezentace a nereprodukuje nerovnosti a konflikty přítomné ve stávajícím společenském řádu. Ve svém příspěvku také usilovala o reflexi samotného procesu konstrukce této feministické metodologické mřížky z hlediska vzájemného prolínání vědění, kultur a politik. Příspěvek Mi chaela Goddarda byl pak příkladem současného myšlení materialismu třetí vlny usilu jícího o nové uchopení materiality těl. Goddard pro své úvahy využil současný australský feministický diskurz o tělesnosti, zejména práce Moiry Gatens, ve kterých nachází základy pro nový typ feminismu tělesnosti nenahlížející těla z hle - diska jejich uspořádání či struktury, nýbrž z hlediska jejich vzájemných vztahů. Koře- soccas indb :03:29

5 ny tohoto etologického přístupu k tělesnosti pak identifikoval v myšlení Spinozy a v jeho uchopování těla nikoli jako produktu, ale jako procesu. Šestý ročník konference evropského gen derového výzkumu nabídl řadu inspirativních podnětů a poukázal na výzvy, které stojí před feministickými teoretičkami a teoretiky. Témata a diskuse, které na konferenci zazněly, byly především svědectvím heterogenity současných genderových a feministických studií a zároveň potvrzením již zcela explicitně artikulovaného požadavku vnímat gender jako vztahovou analytickou kategorii, která nalézá svůj odraz v sociální skutečnosti v průsečíku s dalšími charakteristikami třídou, rasou, etnicitou, národností, náboženskou příslušností či sexuální orientací. Přestože byla kvalita jednotlivých příspěvků velmi rozdílná, což je do jisté míry cena za tak velký konferenční rozsah, jednalo se bezpochyby o jedno z nejvýznamnějších setkání evropských výzkumnic a výzkumníků z oblasti genderového výzkumu. Výběr místa konání navíc zdůraznil význam diverzity přístupů a interpretací vycházejících z různých kultur, zkušeností a vědeckých, sociálně-politických a ekonomických kontextů. Magdalena Górska, Zuzana Uhde Základní informace použité v této zprávě lze nalézt na stránkách konference pl. Lokální sport v Evropě Čtvrtá konference Evropské asociace sociologie sportu (EASS) Münster, 31. května 3. června 2007 Sport patří k nejdiskutovanějším společenským fenoménům naší doby. Sociologie sportu stojí před úkolem popsat a vysvětlit sociálně a kulturně podmíněné postavení sportu ve společnosti: získat přehled o bohatém spektru vztahů sportu a společnosti, klást si kritické otázky týkající se jeho soudobého fungování v sociálním životě, zaměřit se na společenské a kulturní kontexty sportu. Jako svébytná a poměrně mladá sociologická disciplína se rozvíjí v souběhu s rostoucím významem zejména vrcholového sportu v globalizovaném světě posledních několika desetiletí. V evropském kontextu tento trend reflektoval i vznik Evropské asociace sociologie sportu (EASS) v roce 2002 na ustavující konferenci ve Vídni. Významný impuls nejen evropské socio logii sportu ze strany EASS je patrný ze jména z pohledu badatelské produkce v kontextu posledních tří konferencí tohoto prestižního grémia. Květnové shromáždění v roce 2004 v polském Rzeszowě se neslo v duchu programového tématu Zapojení sportu do procesu evropských změn při aktivní účasti více než šesti desítek odborníků. Jednotlivé tematické bloky tvořila vystoupení na aktuální témata: Sportovní participace v evropských zemích, Sport a násilí, Turistika a sport pro všechny, Muži versus ženy na půdě evropského sportu, Evropské výzkumné projekty na téma sport a sociální problematika, Výuka sociologie sportu. Reprezentativním výstupem vybraných příspěvků z této konference je knižní kolektivní práce dvaceti šesti předních evropských odborníků, zahrnující i příspěvky dvou českých autorů, které se týkají úlohy sportu v kontextu péče o tělesné zdraví (Ludmila Fialová) a fungování sportovní mobility v kontextu měnící se Evropy (Aleš Sekot). Třetí konference EASS, tematicky zaměřená na problematiku Měnící se úlohy veřejného, občanského a soukromého sektoru ve sportovní kultuře, se konala počátkem července 2006 ve významném finském pedagogickém a výzkumném středisku v půvabném univerzitním městě Jyväskylä. Téměř sto dvacet přednesených příspěvků více než naznačilo globální význam této zásadní sociologické události, neboť řada 878 soccas indb :03:29