Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví,

Transkript

1 ročník 8 (2 / 26) www. premium.prosperita.info Náš slad, chmel, travičkářství, cukrovarnictví, lihovarnictví, škrobárenství, rybníkářství, odborné školství apod. jsou obory, které budily ve světě respekt... Prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba o českém zemědělství Svět podnikatelek a manažerek (str ) Pojištění ADP 5 Plus se přibližuje širšímu okruhu zájemců Allianz pojiöùovna od 1. nora 26 snìûila vïkovou hranici pro sjedn nì jednor zovèho pojiötïnì ADP 5 Plus na 4 let. Doposud si toto pojiötïnì mohli sjednat z jemci staröì 5 let. Jednor zovè pojiötïnì ADP 5 Plus Allianz pojiöùovna uvedla na trh v kvïtnu 25. Do konce roku 25 si klienti sjednali pojistnè smlouvy za tèmï 4 milion KË, p iëemû pr mïrnè pojistnè na jednu smlouvu dosahuje v öe 17 tisìc KË. "ADP 5 Plus nabìzì klient m moûnost zajìmavï zhodnotit prost edky, kterè mïli uloûeny nap Ìklad na stavebnìm spo enì nebo termìnovan ch vkladech. pokraëov nì na stranï 5 Můj děda byl noblesní hospodář. Uměl řídit tým lidí i pracovat vlastníma rukama. Byl také vzdělaný pěstitel brambor, lépe řečeno, něco o bramborářství věděl, něco mu dal a něco mne naučil. Přinejmenším to, jak má vypadat a chutnat zdravá česká brambora. Jak se musí ošetřovat, aby dobře sloužila člověku. Nedělal však jen to. Zúrodnil kus půdy, bývalé rumiště osázel krásnými švestkami, které dlouho poté, co už nemusely, přinášely naší rodině užitek. Na té zahradě bylo nespočet odrůd - lišily se stavbou a velikostí stromů, dobou dozrávání, velikostí, chutí, tvarem i barvou plodů, vůní i šťavnatostí. Jedny byly na knedlíky, na buchty a koláče, jiné na povidla, nebo na kompoty, další na slivovici. Byl jedním z prvních, kteří dokázali, že i v Jeseníkách se dají pěstovat broskvoně obsypané ovocem s vynikajícím buketem. Naučil mne vnímat vůni lučních žlutě sametových petrklíčů, hladit králičí kožíšek, mít úctu k domácí zabíjačce stejně tak jako k tečkovaným pstruhům v potoce. Vodil mne za srnkami do lesů kolem Rychlebských hor a prosil mne, ať nemluvím, když stromy zpívají. Naučil mne rozeznávat vůni půdy v ročních obdobích, šikovně se dívat do slunce a nebát se mraků. Nejsem odborníkem na zemědělství. Ale až se nachýlí léta, budu pěstovat jahody. Několik záhonů, každý v jiné červené, každý sebevědomý a jistý svým výsledkem. Budu se radovat z toho, že to má smysl. Agr rnì komora»eskè republiky reprezentuje know how Ëesk ch zemïdïlc, podnikatelsk ch subjekt, vysok ch ökol, institucì. A bojuje takè o to, aby moudrost staletì, kultivovan nejnovïjöìmi vïdeck mi poznatky, nejen z stala zachov na, ale rozvìjela se, koöatïla. Aby se celospoleëensk zodpovïdnost k lidem, kte Ì peëujì o ûaludek n roda, dostala na roveú, kterou si zaslouûì. VÌce vöak prezident Agr rnì komory»r Ing. Jan Veleba v rozhovoru pro n ö Ëasopis: Strategie Agr rnì komory»r se up esúuje. OË v m p jde v sou- ËasnÈ dobï nejvìce? RozhodujÌcÌ cìle vidìm t i. Nejd leûitïjöì je, aby se koneënï zastavilo sniûov nì rozmïru ËeskÈho zemïdïlstvì. S tìm souvisì naöe aktivity zamï enè na ËeskÈ spot ebitele, kte Ì by mïli d t p ednost potravin m vyroben m ze surovin dom cìch zemïdïlc. NemÈnÏ d leûit m cìlem je obh jenì z jm Ëlen Agr rnì komory p i rozdïlov nì dotacì od roku 27, kterè se bude dìt zcela nov m zp sobem v kontextu reformy SpoleËnÈ zemïdïlskè politiky. Jak toho hodl te dos hnout? Nechù to neznì jako fr ze, ale kaûdodennì a systematickou pracì, do kterè se zapojì vöechny prodej valiv ch loûisek z produkce»r a SR (ZVL - ZKL) autorizovan prodejce SKF ostatnì loûiska na objedn vku technicko-konzultaënì sluûby v etenov loûiska loûiska NN3 K Karel Dvo k Lidick Vlaöim struktury Agr rnì komory. Je t eba vytyëit srozumitelnè cìle, namotivovat lidi a d t se do pr ce. Pokud vìm, chcete s zet na otev enou komunikaci s mèdii. NebojÌte se? ProË bych se mïl b t? P i tèto p Ìleûitosti si vûdy vzpomenu na neboûtìka ministra Josefa Luxe, kter jednou odpovïdïl jednè dotïrnè novin ce na ot zku, zda klidnï spì. Tehdy jì povïdïl: "Moje babiëka mnï Ëasto Ìk : PepÌku, buô sluön a poctiv, abys mohl klidnï sp t. VÌte, panì redaktorko, a j klidnï spìm." pokraëov nì na stranï 23 tel./fax: mobil: loziska.vlasim@iol.cz

2 ZRCADLO únor 26 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu Str. 3 Na internetu všichni chtějí být vidět Str. 6 Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí již posedmé řešila obtíže podnikatelů Str. 9 Počet konkurzů v Česku loni klesl, platební morálka se však nezlepšila Str Liška - symbol dobrého finančního podnikání Str Svět podnikatelek a manažerek Str. 3 Naplňování etických principů je pro české pivovary nutností Dobrá rada nad zlato Hypoteční banka zavádí šest novinek äestici novinek v vïrov ch produktech uvedla na trh od 1. nora HypoteËnÌ banka. "Provedli jsme pravu tak, abychom maxim lnï vyöli vst Ìc poûadavk m klient i aktu lnì nabìdce souëasnèho realitnìho trhu. NynÌ bude jeötï snadnïjöì vzìt si hypotèku t eba na druûstevnì byt nebo zkombinovat vïr s dalöìmi finanënìmi produkty," vysvïtlila Radka Papouökov, editelka ÌzenÌ produkt HypoteËnÌ banky. PrvnÌ t i novinky zvyöujì procento z hodnoty nemovitosti, do kterèho banka ûadateli p jëì. HypoteËnÌ vïr na druûstevnì bydlenì tak banka Nejhezčí pozvánka na tiskovku Renault si zase tvořivě vymýšlel Kdo se stane Podnikatelem roku 25? NejlepöÌ Ëesk podnikatel roku 25 bude jiû brzy vyhl öen. Kdo se jìm stane? O tom rozhodla porota soutïûe na svèm zased nì 2. nora. Pr mïrn p ihl öen podnikatel je muû ve vïku 44 let a je dvout etinov m vlastnìkem firmy, kter sìdlì v Praze, m obrat 27 milion KË, 12 zamïstnanc a p sobì na trhu 12 let. JmÈno vìtïze bude zn mo po slavnostnìm vyhl - öenì vìtïze 22. nora 26. Kaûd Ëtvrtek o spïön ch firm ch Business Party, radio DEEJAY (Bonton) Na frekvenci 99,7 FM Slyöela jsem, ûe si Renault»esk republika d letos z leûet, aby zase zabodoval v naöì "prosperiù ckè" soutïûi o NejhezËÌ pozv nku na tiskovkuö NevÌm, zda to bylo mìnïno v legraci Ëi alespoú v nads zce, ale prvnì letoönì pozv nka, kterou jsme dostali, byla toho, aù chceme Ëi ne, d kazem. Dostali jsme ob lku form tu A4 "na jmèno" pojatou jako retro foto mont û stïûejnìch ud lostì uplynulèho roku, roku 25. N pad elegantnì a vïcn, provedenì takè. NenÌ co dodat. Ta pozv nka byla doopravdy noblesnì a z stane nadlouho v redakënì pamïti. Tiskov konference se uskuteënila 31. ledna 26 v Praze a rozhodnï mïla co Ìci. Eva Brixi NejstaröÌmu podnikateli p ihl öenèmu do letoönìho roënìku soutïûe Podnikatel roku je 77 let, naopak nejmladöìmu je teprve 18 let. Pr mïrn vïk p ihl öen ch je necel ch 44 let; 88 procent p ihl öen ch tvo Ì muûi a pouze 12 procent p edstavujì ûeny ñ podnikatelky. P ihl öenì podnikatelè drûì ve sv ch firm ch pr mïrnï dvout etinov podìl. NejvÌce p ihl - öen ch firem m sìdlo v Praze, regionem s druh m nejvïtöìm poëtem p ihl öen ch je Moravskoslezsk kraj. Pr mïrn firma, v nìû pracujì p ihl öenì podnikatelè, p sobì na trhu 12 let a m 12 zamïstnanc. NejËastÏji takov firma podnik jako spoleënost s ruëenìm omezen m. Pr mïrn roënì obrat tïchto firem ËinÌ 27 milion korun roënï. Oborem Ëinnosti firem je ve 43 procentech v roba, 19 procent firem p sobì v oblasti technologiì a 13 procent firem nabìzì ubytovacì nebo dopravnì sluûby nebo sluûby cestovnìho ruchu. Zb vajìcì spoleënosti se zab vajì obchodem, ekonomick mi sluûbami nebo jin mi typy sluûeb. Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, 12 Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. novï nabìzì aû do 1 % hodnoty zastavenè nemovitosti, vïry kombinovanè se ûivotnìm pojiötïnìm nebo stavebnìm spo enìm majì limit 85 % (d Ìve 7 %) a takè hypotèka pro cizince byla upravena ze 7 na 85 %. DruhÈ t i novinky pak rozöi ujì poëet kombinacì, kterè banka klient m nabìzì. HypotÈku na druûstevnì bydlenì je novï moûnè kombinovat i se ûivotnìm pojiötïnìm a stavebnìm spo enìm a stejnï tak je moûnè si k tèto hypotèce vzìt ne Ëelovou Ë st. Tu lze sjednat i k hypoteënìmu vïru do 1 % hodnoty nemovitosti, zatìmco d Ìve to bylo moûnè jen u vïr do 85 %. Ne Ëelovou Ë st je moûnost pouûìt na cokoliv, nap. na vybavenì novè dom cnosti, a to aû do v öe 2 % klasickè ( ËelovÈ) hypotèky. U hypotèky od 85 do 1 % hodnoty ji lze sjednat maxim lnï do v öe 3 tisìc korun, u ostatnìch typ vïr nenì hornì hranice omezena. S tužkou za uchem Jiné ráno Bylo to bïûnè st edeënì r no. JeötÏ neû jsem dorazila do kancel e, vy Ìdila jsem p r telefon t a domluvila nïkolik sch zek. Cestou do pr ce jsem zajela k BenzÌnce, ûe si koupìm noviny. Rychle jsem zaparkovala, rychle popadla kabelku a uû jsem p dila do samootvìracìch dve Ì. Jen neztr cet Ëas. Jakmile jsem vöak vpadla do prosklenè mìstnosti benzìnky, snesl se nade mnou absolutnì klid. Pokojn, tuln atmosfèra mne naprosto ohromila. VonÏly tu ËerstvÈ kol Ëe a k va. Na vysok ch ûidliëk ch posed vali muûi a ûeny, popìjeli tu k vu a Ëetli noviny. Jako by je sem nïkdo vsadil z jinè dimenze. Oni si vychutn vali r no. Ne to zkostnï uspïchanè r no plnè kol a nabitèho di e, ale konejöivè, nïûnè r no. St la jsem uprost ed reg l s bagetami a cocacolami a pozorovala, jak se znehybnil Ëas. AlespoÚ tady, alespoú v tuhle chvìli, alespoú pro mï. A uvïdomila jsem si, jak m lo staëì k tomu, abychom obëas zaëali den bez bl znïnì. Na okamûik se zastavit a vydechnout. ZamÌ ila jsem k voúavèmu baru. PÏknÏ pomaliëku. Bylo to trochu jinè st edeënì r no. MarkÈta BartÌkov Vítejte na www. Internetový obchod pro vás loha webov ch str nek nenì uû zdaleka jen informativnì, ale takè prodejnì. Podpo it/realizovat svè obchody m ûete vhodn m umìstïnìm formul. PoËÌnaje kontaktnìm formul em, soustavou prvk (i formul ) internetovèho obchodu a konëe elektronickou platbou. Formul e tvo Ì zpïtnou vazbu. Je dok zanè, ûe webovè str nky jsou ide lnìm mìstem k prov dïnì n kup, proto se jevì jako jednoznaënï v hodnè nabìdnout n vötïvnìk m elektronick obchod nebo alespoú popt vkov formul. P i pl nov nì elektronickè komunikace nesmìte vöak zapomenout na nïkter pravidla, jako informovat uûivatele, pouûìv nì transparentnì politiky nebo na to, ûe starat se o bezpeëì vz jemnè komunikace se jednoznaënï vypl cì atp. Chcete-li se dozvïdït vìce o v hod ch prodeje p es internet, kontaktujte n s. NabÌzÌme v m v robu internetov ch obchod i zabudov nì obchodu do vaöeho souëasnèho webu. Martin äimek, konzultant IT martin@prosperita.info Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 1 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Business Party Aleöe VyskoËila (Radio DEEJAY) 6. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 9. VybranÈ semin e CzechTrade 1. Port l BusinessInfo 11. Znojemsk hrozen 26 Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì V clavskè n mïstì 21, 11 Praha 1 I»: DI»: CZ PracoviötÏ redakce: Ocel sk 1, 19 Praha 9 tel., fax: tel.: , rix.praha@scmvd.cz energie@prosperita.info Datum tisku Datum distribuce: äèfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov mobil: brixi@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Martin äimek, konzultant IT, autor internetov ch projekt mobil: martin@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace, inzerce mobil: cervenkova@prosperita.info Miroslav Mikula, inzerce mobil: mikula@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 1, 19 Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Miloö Krm öek, spolupracovnìk redakce - ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: »asopis je v roce 26 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 únor 26 ASOCIACE PRO ELEKTRONICKOU KOMERCI Na internetu všichni chtějí být vidět, protože internet je jeden velký a úžasný marketingový nástroj s obrovskými možnostmi Přečtěte si pozorně odpovědi Josefa Suchánka, předsedy APEK Internet - médium, kanál, platforma, svět sám pro sebe? Možná od každého něco, rozhodně však cosi, co posunulo lidstvo nejen v komunikaci, ale třeba i v pohodlí a úspoře času dál k vlastní dokonalosti. Internetu se také říká fenomén doby, představuje technologii, bez níž by se dnes již zhroutil náš společný život. Bez elektronické komunikace dnes neumíme mít doma teplo, světlo, ani platit na poště. A ve světě obchodování bychom byli bez internetu, jak se říká, namydlení, ať si to připouštíme nebo ne. Ti konzervativnější možná kroutí hlavou a říkají nahlas, že internet nepotřebují, protože si pod tímto termínem nedokáží představit probíhající procesy. Natož přes něj třeba nakupovat! Ti znalí věci však vědí, je to právě internet, který umožňuje rozesílání nejcennějších informací, jež posléze posunou do obchodů to, co tam má být, co si jdeme vložit do vozíků. A do firem a k nám domů se díky internetu a elektronickému obchodu dostane zboží, které jsme ještě nedávno museli složitě shánět po celém městě, pak v tom kterém obchodě vyhledat a odvézt. NenÌ divu, ûe po takov chto trap ch lidstvo touûì po nïëem p ÌhodnÏjöÌm. Po tom, aby si ûivot usnadúovalo a aby Ëas, str ven neproduktivnï Ëi nez bavnï, postupnï vymaz valo z moûnostì dïlenì Ëasu. NenÌ nic p ÌjemnÏjöÌho neû objednat velk t dennì n kup potravin p es dobrè webovè str nky stejnï tak jako knihy Ëi dom cì spot ebiëe pod v noënì stromeëek. A Ëas i penìze, kterè se tak uöet Ì, se p ece dajì vyuûìt lèpe a jinak. ÿekla bych, ûe na internetu p edbìh doba sama sebe. A to je motivujìcì. Za p r let se budeme dneönìm zaë tk m jen usmìvat. Nejen pokud jde o nakupov nì. Ale i pokud jde o pr ci, dejme tomu, s informacemi. Internet je totiû jedinè mèdium, kterè n m dalo prostor pro systèm od kaûdèho ke kaûdèmu a skrze Ëas v Ëase a v pravèm slova smyslu. Slovo m p edseda Asociace pro elektronickou komerci Josef Such nek: Pamatujete se, kdy jste vy osobnï nakoupil poprvè p es internet? Jak jste z toho mïl pocit? Bylo to trochu dobrodruûstvì, byly to obavy, bylo to zkouöenì nïëeho, od Ëeho jste hodnï oëek val? Ano, pamatuji si, ûe jsem öel do toho "zostra", netestoval jsem si prvnì n kup na nïëem levnïjöìm za sto korun. Bylo to p ed cca 2 lety, kdy jsem si pot eboval koupit televizi s vïtöì obrazovkou (82 cm), a protoûe to bylo draûöì, chtïl jsem si dob e vybrat. "DobrodruûstvÌm" pro mï bylo spr vnè vyplnïnì p ihlaöovacìho a n slednï n kupnìho formul e, protoûe jsem to dïlal poprvè. O spolehlivosti systèmu jako takovèho jsem nijak nepochyboval a nezklamal jsem se. Ty tam jsou doby, kdy se lidè ptali: no a jak mi to zboûì po internetu p ijde? Zkr tka - v bec si to neumïli p edstavit stejnï tak jako t eba to, jak m vypadat elektronick podpis "jak se budu do toho poëìtaëe podepisovat, ËÌm, kam?"ö»as a zkuöenosti vöe vy eöily. Jak je dnes chuù v»r nakupovat tìmto zp sobem? N kupy p es internet dos hly v roce 25 ve srovn nì s rokem 24 cca 4 % n r stu. Je to ctyhodnè ËÌslo, p esto ale neoëek v m, ûe se v p ÌötÌch nïkolika letech bude zmenöovat. Dynamika internetovèho nakupov nì souvisì jednak s dynamikou penetrace internetu v republice a jednak s p sobenìm internetu jako takovèho na z kaznìka. PodÌvejte se t eba na to, jak velk z jem je o prezentaci na internetu mezi firmami a institucemi, a to nejen Vždyť největší kamenní obchodníci nakupují dnes již většinou elektronicky. tïmi, co nabìzejì zboûì nebo sluûby. Na internetu vöichni chtïjì b t vidït, protoûe internet je jeden velk a ûasn marketingov n stroj s obrovsk mi moûnostmi. TÌm je eëeno, ûe uûivatelè budou vìce a vìce s internetem v dobrèm konfrontov ni, budou se na nïm cìtit lèpe a komfortnïji, no a budou vìce a vìce p ich zet na chuù "e-nakupov nì". APEK - Asociace pro elektronickou komerci si dala pr vï jako jeden ze stïûejnìch cìl propagovat nakupov nì po internetu. Co dnes vaöe strategie obn öì? Jak uû bylo eëeno, internet (vëetnï n kup ) se hodnï propaguje s m. My se snaûìme k tomuto p ispìvat Ël nky, refer ty na konferencìch, tiskovkami, podporou akcì typu B ezen - mïsìc internetu apod. V mèdiìch chceme ukazovat norm lnïjöì tv nakupov nì na internetu. Abych byl konkrètnïjöì - pro noviny a televizi (i ty seri- ÛznÌ) je velmi atraktivnì ps t a Ìkat, ûe se na internetu prod v nez konnï dïtsk pornografie, nez konnï lèky na p edpis (Viagra) nebo paöovan zvì ata. Nikde jsem nevidïl, ûe by se psalo o tom, ûe internetov aukce pomohla p i draûbï v robk pro UNICEF nebo ûe nïkterè obchody d vajì urëitou Ë st sv ch trûeb na charitu. TÌm se pro laiky m ûe deformovat obraz o svïtï internetovèho nakupov nì. S tìm se samoz ejmï nemìnìme smì it. M APEK velkou Ëlenskou z kladnu? Poroste jeötï? Naöe z kladna m nïco p es 8 Ëlen, ale û dosti o nov ËlenstvÌ vy izujeme prakticky kaûd t den. PoËet p ib vajìcìch Ëlen je a bude p Ìm m indik torem spïchu naöeho snaûenì o vïtöì v ûnost a v znam APEKu jako takovèho. Na jak pravidla hry musì uchazeë o ËlenstvÌ p istoupit? Na vstupu û dn zvl ötnì. Chceme, aby byly dodrûov ny regule vypl vajìcì z obëanskèho z konìku o distanënìm prodeji zboûì a z kona na ochranu spot ebitele. D le zevrubnï zkoum me, zda-li m nov uchazeë povïst korektnìho obchodnìka, resp. nem -li na nïj nïkter ze Ëlen APEKu nïjakou negativnì referenci. DalöÌ nadstavbovè poûadavky m me p i udïlov nì naöich certifikacì, to ale nem se vstupem do APEKu nic spoleënèho. VÌce se o cerifikacìch APEK m ûete doëìst na str nk ch v z loûce Informace o obchodech. Vaöe asociace se stala Ëlenem Svazu obchodu Program Profese je na školení zaměstnanců V poslednì lednov den skonëilo druhè kolo p ijìm nì û dostì do programu Profese, ze kterèho mohou malì a st ednì podnikatelè Ëerpat dotace na ökolenì sv ch zamïstnanc. Region lnì kancel e CzechInvestu p ijaly celkem 115 û dostì, vìc neû polovinu z nich p itom podali podnikatelè z Moravy. "Region lnì kancel e CzechInvestu v OlomouckÈm, ZlÌnskÈm, MoravskoslezskÈm a JihomoravskÈm kraji dohromady evidujì 64 projekt, kterè se uch zejì o finanënì podporu. Je vidït, ûe si tamnì podnikatelè uvïdomujì, jakou cenu pro nï majì kvalitnì a vzdïlanì zamïstnanci. Firmy zatìm investovaly spìö do n kupu stroj nebo v stavby budov," uvedl gener lnì editel CzechInvestu Tom ö Hruda a doplnil: "Na druhè kolo v zvy v programu Profese bylo uvolnïno 1 milion korun. JeötÏ letos ale vyhl sìme i t etì kolo, a celkem tak podnikatel m v tomto roce rozdïlìme 175 milion." PenÌze jsou urëeny na specifickè vzdïl v nì smï ujìcì k r stu kvalifikace, rozöi ov nì specifick ch znalostì a dovednostì zamïstnanc v technick ch profesìch, pracovnìk odpovïdn ch za ÌzenÌ a rozvoj lidsk ch zdroj a takè na vzdïl v nì zamïstnanc v oblasti ûivotnìho prost edì. "NejvÏtöÌ z jem o dotaci majì podnikatelè z jiûnì Moravy, kte Ì podali 23 û dostì. Radost m me z toho, ûe p ev ûn Ë st ûadatel jsou tradiënì ËeskÈ spoleënosti," komentoval enormnì z jem moravsk ch firem editel region lnì kancel e CzechInvestu v BrnÏ Patrik Reichl. Program Profese je souë stì OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk ch zdroj a na vöechna t i kola bylo alokov no 256 milion. O dotace se mohou uch zet podnikatelskè subjekty ze sektoru pr myslu a navazujìcìch sluûeb. Podpora ve v öi 8 tisìc aû 3 miliony korun je poskytov na aû do v öe 7 % uznateln ch n klad projektu. a cestovnìho ruchu»r a vy osobnï Ëlenem zkèho vedenì jmenovanèho svazu. JakÈ byly p edevöìm d vody? zk spolupr ce SOCRu a APEKu bude velice uûiteën pro obï strany. APEK bude moci vyuûìt cesty, kterou SOCR jakoûto podobnï profilujìcì se subjekt s vïtöì z bïrem proöl pnul jiû v minulosti a naopak SOCRu internetov segment do urëitè mìry chybïl a bude nynì moci vyuûìt znalostnìho potenci lu APEKu. SOCR a APEK po sobï "poöilh valy" uû delöì dobu, ale k nav z nì spolupr ce doölo aû nynì. J osobnï SOCR»R zn m, p sobil jsem v nïm v minulosti "v barv ch" jednoho velkèho obchodnìho etïzce a moûn i tato m zkuöenost napomohla k rychlejöì realizaci vstupu APEKu do SOCRu jako kolektivnìho Ëlena. Bojujete s nïkter mi z kony, kterè lze nap Ìklad vykl dat nejednoznaënï, p ipomìnkujete novou legislativu? ZatÌm jen okrajovï - p ipomìnkovali jsme nïkterè smïrnice EU, k vïtöì aktivitï se APEK teprve chyst. Zde je jeden z p Ìklad moûnè v hodnè spolupr ce se SOCRem, protoûe ten je v tom mnohem d le a sv j vliv na proces tvorby legistalivy re lnï uplatúuje. Elektronick obchod zìsk v na celospoleëenskè pot ebnosti. äet Ì se jìm zejmèna Ëas, uchov v a n sobì pohodlì z kaznìka. Kdo vyuûìv tèto moûnosti vìce - firmy nebo koneën spot ebitel? A jak bude trend pro firemnì z kaznìky - bude objem prost edk vloûen ch do n kup po internetu st le vyööì a mnoûstvì po ÌzenÈho zboûì r st? Anebo se budou generovat vyööì p Ìjmy z internetovèho obchodov nì dìky drobn m kupujìcìm? To je dobr ot zka - srovn nì obchodov nì na rovni podnikatel-koncov z kaznìk a podnikatel-podnikatel nebo-li B to C a B to B (z anglickèho business to customer a business to business) nïkdy m ûete vidït i oznaëenì B2C a B2B. R st budou jistï oba dva segmenty, a to nejen dìky faktickèmu r stu (cca 3-4 % roënï), ale takè dìky zp esúov nì statistik, co vöechno zahrnout do e-businessu. Pokud dnes APEK hovo Ì o cca desetimiliardovèm internetovèm trhu, myslìme tìm B2C. DomnÌv m se, ûe B2B je vïtöì neû B2C, ale B2B statistiku v ËÌslech zatìm nem me. Vûdyù nejvïtöì kamennì obchodnìci nakupujì dnes jiû vïtöinou elektronicky. Definice a kategorizace B2B na internetu nenì jednoduchou z leûitostì a teprve n s Ëek. Spolupracujeme na tomto s GfK. ZÌskat relevantnì data bude obtìûnè uû jen pro samotnou dynamiku e- businessu. ZmÌnÏnÈ zp esúov nì statistik (tj. "p izn v nì" v sledk prodej do oblasti e-businessu) je komplikovanè i bez dïlenì na B2B a B2C. Uvedu v m jeden konkrètnì p Ìklad, on-line n kup jìzdenek»d. JÌzdenku si rezervujete on-line a 1. zaplatìte a vyzvednete u pokladny, 2. zaplatìte on-line a vyzvednete u pokladny, 3. zaplatìte on-line a vytisknete si doma nebo v pr ci. Kter zp sob je jiû e-business? Uv dì»d jakoukoliv Ë st do statistik e- businessu? MyslÌm si, ûe ne. uživatelé budou více a více s internetem v dobrém konfrontováni, budou se na něm cítit lépe a komfortněji, no a budou více a více přicházet na chuť "e-nakupování". D se dnes odhadnout, kter komodita vstoupì v nejbliûöì dobï jako nov do elektronickèho obchodu nebo kter nabyde na v znamu? Asi jich bude vìce, ale jako p Ìklad bych uvedl 2 oblasti - stahovan digit lnì hudba (Digital Download Music), kdy si budou z kaznìci kupovat selektivnï vybranè skladby ve form tu WMA (MP3 spìö ne) - to se t k ËeskÈho trhu, na z pad od naöich hranic to jiû "frëì". Druhou bude prodej volnï prodejn ch lèëiv na internetu - to p ijde po schv lenì novèho z kona o lècìch nïkdy v polovinï roku. A naopak - co se nikdy p es internet prod vat nebude? Jestli byste oëek vala odpovïô typu Ëerstv zelenina nebo masnè v robky, tak v s zklamu - takov odhad bych si nedovolil udïlat. O rozv - ûenì Ëerstv ch steak v USA do 24 hodin od obdrûenì objedn vky jsem slyöel uû p ed 6 lety - dokonce se objedn vka tenkr t dala udïlat p es fax! P es internet v s nikdo neost Ìh, ale nenì vylouëeno, ûe prodej konu se v budoucnu p es internet uskuteënit m ûe (objedn te se, domluvìte si st ih, barvu, apod. - uvidìte to samoz ejmï namodelovanè na vaöem portrètu, zaplatìte z lohu Ö). MyslÌm, ûe tady se meze fantazii nedajì kl st. Etika podnik nì - sloûit pojem. Jak ma oëima ho vidì asociace? Etika podnik nì je hlavnï öirok pojem. Pokud hovo- Ìme o cenotvorbï, pop. vytv enì tlaku na v robce (coû jsou v p ÌpadÏ zejmèna kamenn ch etïzc pomïrnï diskutovanè ot zky), internetovì hr Ëi s tìmto problèm nemajì (eobchody jsou trvale a konstantnï levnïjöì - bez v razn ch ËasovÏ omezen ch trh k na p il k nì z kaznìka) a APEK tyto vïci zatìm ne eöì. Pokud jde o etiku prodeje, pak APEK vytvo il sv j systèm certifikacì, a snaûì se tak sv m Ëlen m pom hat v orientaci v korektnìch postupech, neboù internetov prodej p ece jen zahrnuje urëit specifika, kter je nutnè v r mci nutnèho z kaznickèho servisu dodrûovat. TÌm ne Ìk m, ûe certifikovan Ëlen APEKu se nem ûe dopustit chyby ve vztahu k z kaznìkovi. Jde o to, ûe takov chyba neb v systèmov a APEK v takov chto p Ìpadech "pouze" sleduje, jak dan obchod problèm eöì, p ÌpadnÏ pom ûe n zorem, radou. dïkuji za v stiûnè a inspirujìcì odpovïdi Do vývoje směřují tři miliardy ze státního rozpočtu Od letoönìho ledna aû do 28. nora mohou podnikatelè, v zkumnè instituce a vysokè ökoly û dat o finanënì podporu z novèho tèmatickèho programu Trval prosperita. ZÌskat mohou dotaci aû do v öe 7 % uznateln ch n klad na projekty v oblasti v zkumu a v voje. V zvu k pod nì p ihl öek do ve ejnè soutïûe vyhl silo Ministerstvo pr myslu a obchodu»r v r mci N rodnìho programu v zkumu II. é dosti p ijìm agentura CzechInvest. "FinanËnÌ prost edky na podporu projekt p jdou ze st tnìho rozpoëtu, na lèta 26 aû 211 poëìt me s Ë stkou p evyöujìcì 2,9 miliardy korun. Subjekty, kterè budou chtìt dotaci zìskat, musejì samoz ejmï Ë st n klad spojen ch s projektem zaplatit ze svèho. Dohromady by tedy v p ÌötÌch öesti letech mïlo do v zkumu a v voje dìky tomuto programu p ijìt asi 4,2 miliardy korun," sdïlil ministr pr myslu a obchodu Milan Urban. P i posuzov nì û dostì bude hr t velkou roli vyuûitelnost n padu v praxi. PenÌze jsou urëeny nap Ìklad na zv öenì spolehlivosti elektrick ch sìtì a rozvoden vysokèho napïtì, v voj nekonvenënìch struktur a konstrukcì stroj nebo na zvyöov nì bezpeënosti chemik liì. PodrobnÈ informace najdou z jemci na webov ch str nk ch nebo "V voj nov ch technologiì a materi l je z kladnìm p edpokladem dalöìho rozvoje ekonomiky. O tom, ûe»esk republika m v tèto oblasti dostateën potenci l, svïdëì i fakt, ûe st le vìce zahraniënìch firem u n s buduje technologick centra a zamïstn v v nich naöe odbornìky. Loni jich velcì investo i vytvo- ili hned 14. Dom cì firmy a v zkumnè instituce na to zatìm nemajì dost vlastnìch prost edk, proto se je snaûìme dotacemi podpo it a motivovat," dodal gener lnì editel CzechInvestu Tom ö Hruda. 3

4 TRH INFORMACÍ únor 26 Ve factoringu opět nejlepší Transfinance Factoringové společnosti v České republice profinancovaly ve 4. čtvrtletí 25 pohledávky za 24,36 miliardy korun Nejlepších výsledků dosáhla opět společnost Transfinance a.s., která od října do prosince loňského roku odkoupila pohledávky v hodnotě 6,617 miliardy korun. "To je o více než miliardu více než ve 3. čtvrtletí 25," komentoval čerstvé výsledky ing. Jiří Matula, předseda Asociace factoringových společností a ředitel Transfinance a.s. Transfinance si stále drží bezkonkurenční prvenství i na poli exportního (1,82 miliardy korun) a importního (472 milionů korun) factoringu. NejvÏtöÌ podìl na celkovèm objemu zak zek factoringov ch spoleënostì ve 4. ËtvrtletÌ 25 opït vyk zal tuzemsk factoring (tèmï 8 %, 2,52 miliardy korun). ExportnÌ factoring dos - hl celkovèho objemu obchod 3,573 miliardy korun. ImportnÌ factoring se financov nìm pohled vek za,681 miliardy korun podìlel 2,7 % na celkovèm objemu obchod factoringov ch spoleënostì. Podle nejnovïjöìch v sledk za cel rok 25 profinancovaly factoringovè spoleënosti v»eskè republice pohled vky za 86,831 miliardy korun, coû je o 4,564 miliardy korun vìce neû v roce 24. MeziroËnÌ n r st factoringov ch obchod nenì jiû tak dramatick, jako tomu bylo p ed dvïma lety. "ZatÌmco v roce 25 zaznamenal factoring raketov n r st obchod o 29 %, loni to bylo "jen" 5 %, uvedl Ji Ì Matula. Transfinance obsadily v celoroënìm hodnocenì i p es vynikajìcì v sledky ve 2. pololetì 25 druhou p ÌËku. S profinancovan mi pohled vkami za 22,36 miliardy korun se objevily tïsnï za spoleënostì Factoring CS, kter provedla obchody 1. VOX a.s. Vás srdečně zve Novinka VOX manaûerskè setk nì - legislativnì v voj a jeho vliv na manaûerskè rozhodov nì TERMÕN: ; 9:-17:3 MÕSTO: Hotel Olympik - TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 UR»ENO: Majitel m spoleënostì, spoleënìk m a jednatel m, editel m, manaûer m a vedoucìm zamïstnanc m, pracovnìk m pr vnìch a poradensk ch spoleënostì, kte Ì jsou zodpovïdnì za sv rozhodnutì a kte Ì se pot ebujì rychl m a efektivnìm zp sobem sezn mit s nejd leûitïjöìmi zmïnami v pr vnìch prav ch. Vzhledem k cìl m p edn öek nejsou tyto doporuëeny tïm, kte Ì se na jednotliv tèmata specializujì. CÕL: CÌlem konference je srozumiteln m zp sobem shrnout oëek vanè zmïny roku 26 v oblasti zad v nì ve ejn ch zak zek, obchodnìho z konìku a z konìku pr ce se z etelem na manaûerskou odpovïdnost, korupënì jedn nì a dalöì tèmata a dopady do manaûerskèho rozhodov nì a do kaûdodennì praxe spoleënostì. PÿEDN äõ: JUDr. Kate ina»ern, JUDr. Radim K Ìû, JUDr. Nataöa Randlov, Mgr. Jaroslav äkubal, JUDr. Ji Ì Teryngel PROGRAM: ZAD V NÕ VEÿEJN CH ZAK ZEK DLE NOV PR VNÕ PRAVY Z POHLEDU UCHAZE»Ÿ VYBRAN PROBLEMATIKA OBCHODNÕHO Z KONÕKU PROBLEMATICK BODY NOV HO Z KONÕKU PR CE Z POHLEDU ZAMÃSTNAVATELŸ POSTIH KORUPCE V OBCHODNÕCH VZTAZÕCH Asertivita jako souë st soci lnì a profesnì kompetence TERMÕN: ; 9:-16: MÕSTO: K CENTRUM, Senov ûnè n mïstì 23, Praha 1 UR»ENO: PracovnÌk m, kte Ì se p i v konu pr ce pot ebujì p imï enï prosazovat a zvl dat z tïûovè situace v r mci soci lnì interakce. CÕL: Objasnit podstatu asertivnìho jedn nì. Umoûnit zmapov nì vlastnìho asertivnìho stylu jedn nì. Orientovat se v adekv tnì sebepercepci a obrann ch reakcìch. Sezn mit se se z kladnìmi asertivnìmi v hodnotï 22,77 miliardy korun. V loúskèm roce profinancovaly firmy sdruûenè v Asociaci factoringov ch spoleënostì nejvìce tuzemsk ch pohled vek (68,255 miliardy korun, 78,61 % celkov ch obchod ), exportnì factoring se na obchodech podìlel 15 % (13,113 miliardy korun) a zak zky importnìho factoringu dos hly hodnoty 2,45 miliardy korun (2,82 % celkov ch obchod ). Akciov spoleënost Transfinance je jednìm z nejvïtöìch nebankovnìch poskytovatel provoznìho financov nì pro malè a st ednì podniky formou factoringu tuzemsk ch a zahraniënìch pohled vek. SpoleËnost financuje, inkasuje a zajiöùuje pohled vky klient z nejr znïjöìch oblastì pr myslu. Transfinance a.s. byla zaloûena v roce 1991 jako prvnì specializovan spoleënost na provoznì financov nì podnik (factoring a forfaiting) ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Akcion i spoleënosti jsou BRE BANK S.A., Varöava (5 %), dce in spoleënost Commerzbank AG, a Intermarket Bank A.G., VÌdeÚ (5 %). pr vy a vytvo it p edpoklady pro jejich uplatnïnì. RozvÌjet asertivnì dovednosti a techniky jejich n cviku. Vytvo- it prost ednictvìm n cviku p edpoklady pro uplat- Úov nì adekv tnìch vzorc jedn nì. PÿEDN äõ: Doc. PhDr. Alena Valiöov, CSc. PROGRAM: AsertivnÌ chov nì a jeho projevy Z kladnì asertivnì pr va a etika kaûdodennìho ûivota RozvÌjenÌ asertivnìch dovednostì a techniky jejich n cviku Asertivita jako souë st soci lnì kompetence pracovnìka. K D: 6761 CENA: 6 79 KË (vëetnï 19 % DPH) IntuitivnÌ marketing TERMÕN: ; 9:-16: MÕSTO: K CENTRUM, Senov ûnè n mïstì 23, Praha 1 UR»ENO: Manaûer m, obchodnìk m menöìch a st ednìch firem. CÕL: IntuitivnÌ marketing nabìzì alternativu ke klasickèmu marketingu, kter je vïtöinï mal ch a st ednìch firem finanënï, person lnï i organizaënï nedostupn. IntuitivnÌ marketing stavì na tom, co velkè firmy naopak nedovedou - na individu lnì pèëi o z kaznìka, uspokojov nì jeho osobnìch pot eb a budov nì up ÌmnÈho partnerstvì s nìm. MilionovÈ rozpoëty nahrazuje tv rëì p Ìstup, podpora myölenì a nov ch podnikatelsk ch n pad. PÿEDN äõ: Ing. Miloö Toman PROGRAM: Z klady marketingu spïch a vytrvalost Z sady spïönèho vztahu k z kaznìkovi PÈËe o z kaznìka: Jak zìskat d vïru z kaznìka a jak ji neztratit Tv rëì p Ìstup Reklama a jak na ni Nebojte se konkurence K D: 6766 CENA: 6 79 KË (vëetnï 19 % DPH) bliûöì informace naleznete na nebo na informaënì lince PodÌl factoringov ch spoleënostì na ËeskÈm trhu ve 4. ËtvrtletÌ 25 Podíl na trhu 25 4Q Transfinance 26,3% O. B. HELLER 18,9% Obrat AFS za rok Factoring»S Factoring KB D. S. Factoring 1,7% Obrat NLB Factoring NLB Factoring 11,8% O. B. HELLER Factoring»S 25,6% Transfinance Factoring KB 15,8% D. S. Factoring Co můžeme dát Evropě 2. Chystá se velká konference nejen pro podnikatele Ve dnech kvïtna 26 probïhne v prostor ch NovÈ radnice mïsta Prahy 1. roënìk mezin - rodnì konference "Hled nì novè Evropy". Za cìl si klade v mïnu zkuöenostì z oblastì podnik nì, vzdïl v nì a ve ejn ch z jm tak, aby jejich synergie vedla k efektivnìmu a trvalèmu zvyöov - nì autonomie, sebevïdomì a konkurenceschopnosti vöech obëan v prostoru EvropskÈ unie. Organizace konference Konferenci organizuje D m techniky Ostrava, spol. s r.o. ve spolupr ci se spoleënostì VIDEOBOARD a s»esk m centrem produktivity. Z ötitu p evzal p edseda vl dy»eskè republiky. MÌsto programovèho editele zast v profesor Milan Zelen, kter p sobì na FordhamovÏ univerzitï v New Yorku a na FakultÏ managementu a ekonomiky Univerzity Tom öe Bati ve ZlÌnÏ, kde je profesorem podnikovè ekonomiky a ÌzenÌ. SouËasnÏ vyuëuje na UniverzitÏ Xidian v Xi an v»ìnï. Je p ednìm odbornìkem v oblasti multikriteri lnìho rozhodov nì, ÌzenÌ znalostì, produktivity pr ce, podnikov ch systèm ÌzenÌ a strategie. Autorsky stojì za celou adou knih, mezi nimi Human Systems Management, Multiple Criteria Decision Making, Cesty k spïchu: TrvalÈ hodnoty Soustavy Baùa a dalöìch. V roli prezidenta konference se p edstavì profesorka R ûena Pet Ìkov, p sobìcì jako dn profesorka VäB-TU Ostrava, Univerzity Tom öe Bati ve ZlÌnÏ a souëasnï jako editelka a jednatelka Domu techniky Ostrava, spol. s r.o.»estn m prezidentem konference je Tom ö J. Baùa, syn Tom öe Bati, zakladatele svïtovèho koncernu Baùa a zakladatel Bata Shoe Organisation v Torontu. TematickÈ zamï enì konference VzdÏl v nì podnikatelsk univerzita, management jako profese, kustomizovanè vzdïl v nì, podnikovè univerzity, od informacì ke znalostem, od znalostì k moudrosti Podnik nì evropsk p Ìstup k podnikovèmu ÌzenÌ, soustava ÌzenÌ Baùa, region lnì a glob lnì rozvoj, trvale udrûiteln rozvoj, strategie diferenciace, od v konnosti ke strategii, sìtï mal ch a st ednìch podnik a podnikovè aliance, kooperace a konkurence, "outsourcing" sìtï v EvropÏ Ve ejnè z jmy role a instituce d vïry a d vïryhodnosti, systèmy evropsk ch hodnot, nov regionalismus a jeho v hledy, spoleëensko-kulturnì zmïna role spoleëensk ch institucì v novè EvropÏ, Evropa jako partner v glob lnìm spoleëenstvì SpoleËensko-kulturnÌ prost edì politika jako podp rn, zmocúujìcì faktor, region lnì politika, integrace versus regionalizace, strategie "mal ch st t ", politickè versus podnikatelskè modely, role n rodnìho st tu v novè EvropÏ. vìce informacì lze zìskat na (rix) 4 HVB Bank a kreditka VISA Winterthur Karta je urëena klient m Winterthur, kte Ì majì sjednanè penzijnì p ipojiötïnì nebo ûivotnì pojiötïnì. KromÏ osvobozenì od mïsìënìho poplatku za vedenì karty a roënìho poplatku m ûe klient zìskat speci lnì bonus p i vyd nì karty ve v öi 3 KË a p edschv len limit - aû 4 KË bez nutnosti doloûenì p Ìjmu. Obrat společnosti ACTIVA O vìce neû sedm procent na 1 87 milion KË stoupl v roce 25 obrat spoleënosti ACTIVA, p ednìho distributora kancel sk ch pot eb na ËeskÈm trhu. Podle aktu lnìch daj zv öila ACTIVA za poslednìch pït let sv j obrat na dvojn sobek. V letoönìm roce oëek v jeho dalöì n r st na hranici deseti procent. Nejv znamnïjöìmi komoditami z hlediska obratu jsou nap. papìr (3 %) a archivaënì pot eby (15 %). Nové webové stránky MPO ČR DesetitisÌce n vötïvnìk, kte Ì navötïvujì webovou adresu ministerstva, se doëkali nynì p ÌjemnÈ zmïny. Ministerstvo pr myslu a obchodu»r p edstavilo sv m uûivatel m novou podobu internetov ch str nek. Na adrese jde nynì o modernì design, snadnïjöì orientaci a rozöì enou nabìdku informacì. "Nov web bude jistï dobr m zrcadlem pr ce na Ministerstvu pr myslu a obchodu a efektivnìm n strojem komunikace s öirokou ve ejnostì," uvedl Miloslav MarËan, editel odboru informatiky MPO. BAWAG Bank nabízí americkou hypotéku BAWAG Bank nabìzì hypoteënì vïr s jednor zov m Ëerp nìm a hypotèku americkèho typu (d le jen americk hypotèka) jiû od Ë stky 25 KË, se splatnostì aû t icet let, maxim lnì fixacì na dvacet let a rokem jiû od 3,29 % p.a. BAWAG Bank p edstavuje jednoduch a pro klienta velmi p ehledn produkt, v hodnè cenovè podmìnky a zejmèna i moûnost vyuûitì pro klienta daúovï v hodnè varianty hypotèky zcela bez poplatk.

5 únor 26 ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR, TRH INFORMACÍ Stanovisko ZS ČR k návrhu Programu rozvoje venkova ČR na období ZemÏdÏlsk svaz»r schv lil na svèm zased nì V boru dne stanovisko k n vrhu Programu Rozvoje venkova»r na obdobì , kterè n slednï bylo zasl no na Mze»R. Ministerstvo zemïdïlstvì dnes navrhuje na rozdìl od svèho "podzimnìho n vrhu" v Programu rozvoje venkova»r na obdobì rozdïlenì finanënìch prost edk na jednotlivè osy EAFRD takto: I. osa 22,3 %, II. osa 57,9 %, III. osa 13,6 %, Leader 5 % a technick pomoc 2 %. Toto rozdïlenì nerespektuje poûadavky a z vïry, kterè vyplynuly z ve ejn ch diskusì, kterè MZe ve spolupr ci s AK»R organizovalo. Jako hlavnì priorita pro rozvoj venkova pro obdobì byla jasnï definov na pot eba podpora modernizace zemïdïlsk ch podnik. Dlouhodob podfinancovanost tïchto podnik vedoucì k vysokè zadluûenosti a zastaralosti v robnìch technologiì zemïdïlc vytv Ì zcela z sadnì barièru v konkurenceschopnosti tïchto podnik. Z mïr Mze podpo it I. osu pouze 22,3 % a vlastnì opat enì "Modernizace zem. podnik " pouze 25,9 % prost edk z osy I. znamen, ûe v r mci celèho PRV je na toto opat enì zamï eno pouze 81 mil. KË. Tato Ë stka je s ohledem na pot eby investic do ËeskÈho zemïdïlstvì naprosto nedostaëujìcì. Doch zì tak razantnìmu poklesu objemu podpor, kdy v roce 26 je na toto opat enì alokov no 1,7 mld KË. CelkovÈ snìûenì podpor na rozvoj venkova (p edpokl dan n rodnì ob lku ve v öi 1,4 mld KË a celkov rozsah podpor ve v öi 13,3 mld KË) tak bylo vedeno z velkè Ë sti na kor I. osy, a to p edevöìm u podpor, kterè majì b t smï ov ny do zemïdïlskè prvov roby, zatìmco II. osa z stala zachov na, a tak se jejì podìl radik lnï zv öil. V r mci I. osy je z roveú kladen d raz na velk poëet opat enì urëen ne prim rnï pro zemïdïlce. Z sadnì problèm poddimenzovanèho objemu financì na opat enì "Modernizace zem. podnik " spoëìv v tom, ûe legislativa»r a EU vyûaduje plnïnì ady investiënï n roën ch poûadavk na welfare, ûivotnì prost edì, zdravotnì nez vadnost surovin a potravin apod. Tyto poûadavky se budou stupúovat a vy stì v soubor opat enì "Cross Compliance", jejichû splnïnì bude podmiúov no poskytov nìm dotacì. ZemÏdÏlci se tak dost vajì do "pasti", kdy na jednè stranï je naprosto nedostaëujìcì objem ve ejn ch podpor a na stranï druhè stupúujìcì se agro-environment lnì a jinè poûadavky. Tuto skuteënost si uvïdomujì i ostatnì novè ËlenskÈ st ty (viz p Ìloha 1) a d vajì d raz p edevöìm na pot ebu zajiötïnì investic pro zv öenì konkurenceschopnosti sv ch zemïdïlc p i splnïnì vöech sou- Ëasn ch i budoucìch poûadavk opat enì "Cross Compliance". ZemÏdÏlsk svaz»r proto doporuëuje: 1. RozdÏlit prost edky p edevöìm s d razem na konkurenceschopnost Ëesk ch zemïdïlc a rozvoj venkova n sledovnï: 2. Vzhledem k administrativnì n roënosti (a na administrativu pouûit ch finanënìch prost edk ) a snìûenì p edpokl dan ch prost edk z EU, snìûit poëet jednotliv ch opat- enì, kter budou opravdu administrov na Osy Min. finanënì limity z EAFRD Stanovisko ZS»R (%) (%) mld KË I ,67 II ,4 III ,33 Leader pr mïr 2,5 se zvyöov nìm na 5 % na konci obdobì 5,67 Technick pomoc Max 4 % 2,27 Celkem 1 13,337 Zákon o rozhodčím řízení se nezměnil pokraëov nì ze strany 1 PotÏöil n s velk z jem o toto jednor zovè pojiötïnì, a proto jsme se rozhodli posunout hranici pro jeho sjedn nì na 4 let. DÌky niûöìmu vstupnìmu vïku m ûe zhodnocenì vloûen ch prost edk dos hnout vìce neû 4 %," vysvïtlil d vody posunu vïkovè hranice Marek B rtek, editel seku pojiötïnì osob. ADP 5 Plus p edstavuje bezpeënou investici s garantovan m v nosem. Minim lnì zhodnocenì za 15 let je garantov no aû ve v öi 27 %, v z vislosti na v öi vloûen ch prost edk, ale m ûe dos hnout vìce neû 4 % podle v öe podìlu na zisku. V znamn zpr va: Dne poslaneck snïmovna neschv lila poslaneck n vrh zmïny z kona Ë.216/1994 Sb., o rozhodëìm ÌzenÌ a v konu rozhodëìch n lez. Znamen to, ûe rozhodëì ÌzenÌ jako alternativnì zp sob eöenì spor mohou vyuûìvat fyzickè i pr vnickè osoby, st t i st tnì organizace nebo spoleënosti, v nichû je st t spolupodìlnìkem (akcion em). Jak si moûn pamatujete, uve ejnili jsme v z vïru loúskèho roku informaci z tiskovè konference po danè v Praze RozhodËÌm soudem p i HK»R a AK»R o tom, ûe se v Ìjnu v PoslaneckÈ snïmovnï jednalo o n vrhu ZdeÚka Koudelky (»SSD) na zmïny t kajìcì se rozhodëìho ÌzenÌ v»r. daje o zmïn ch byly p ipojeny k novele Z kona o platebnìm styku. Podle novely "st t nesmì uzav Ìt rozhodëì smlouvu a nesmì b t stranou rozhodëìho ÌzenÌ, a to ani jako pr vnì n stupce. RozhodËÌ smlouvy nelze pouûìt, pokud m b t stranou rozhodëìho ÌzenÌ st t." Jedno se o toto: Pokud podle navrhovanè z konnè pravy m b t st t jako pr vnì n stupce stranou rozhodëìho ÌzenÌ, "p evezme a dokonëì ÌzenÌ soud, kter je jako soud prvnìho stupnï p Ìsluön k ÌzenÌ o ûalobï podanè podle obëanskèho soudnìho du. Toto ÌzenÌ nepodlèh soudnìmu poplatku v prvnìm stupni. Soud tèû rozhodne o n hradï n klad neskonëenèho rozhodëìho ÌzenÌ." V p ÌpadÏ p ijetì novely z kona o rozhodëìm ÌzenÌ by se pr vnì prava t kala i pr vï probìhajìcìch rozhodëìch ÌzenÌ, jak vypl v z»l nku XII: "Dosud neskonëen rozhodëì ÌzenÌ vëetnï p ezkoum nì, v nichû je stranou rozhodëìho ÌzenÌ st t, p evezme a dokonëì soud, kter je jako soud prvnìho stupnï p Ìsluön k ÌzenÌ o ûalobï podanè podle obëanskèho soudnìho du. Toto ÌzenÌ nepodlèh soudnìmu poplatku v prvnìm stupni. Soud tèû rozhodne o n hradï n klad neskonëenèho rozhodëìho ÌzenÌ. Proti rozhodnutì soudu jsou p ÌpustnÈ opravnè prost edky podle obëanskèho soudnìho du." V lednu 26 se EUROGAS z Ëastnil jedn nì plyn renskè koordinaënì skupiny zorganizovanè Evropskou komisì k dopad m na bezpeënost dod vek zemnìho plynu pro Evropu. EUROGAS, sdruûenì evropskèho plyn renskèho pr myslu, se z Ëastnil druhèho kola rozhovor se z stupci komise a delegacemi 25 Ëlensk ch zemì EU a p istupujìcìch zemì Rumunska a Bulharska o bezpeënosti dod vek. Delegace EUROGASu se skl dala ze z stupc podnik E.ON Ruhrgas, Gaz de France a deleg t sekretari tu EUROGASu. EUROGAS uvìtal vëasnè svol nì tohoto jedn nì. K v sledk m jedn nì vydal Eurogas d le uvedenè stanovisko: EUROGAS podporuje d raz na poûadavek nïkolika Ëlensk ch st t na zajiötïnì diverzifikace dod vek plynu a jeho p epravnìch a tranzitnìch cest. EUROGAS vidì ve smïrnici 24/67 o opat enìch k zabezpeëenì dod vek zemnìho plynu (jeû m b t zapracov na do n rodnìho pr va do kvïtna 26) vhodn r mec, jenû EU umoûúuje do Pojištění ADP 5 Plus se přibližuje širšímu okruhu zájemců Jedn se o jednor zovï placenè pojiötïnì s minim lnï pïtilet m odkladem v platy. ZamÏ uje se na klientelu, kter m naspo enè nïjakè finanënì prost edky (nap. ze stavebnìho spo enì, termìnovanèho vkladu) a chce si zajistit odpovìdajìcì doûivotnì penzi. JedineËnostÌ produktu je, ûe v pr bïhu prvnìho roku trv nì pojiötïnì m klient moûnost vloûit dalöì jednor zovè pojistnè a zìsk v stejnè v hody, jako kdyby celè pojistnè vloûil jiû na zaë tku pojiötïnì. V hodou pojiötïnì je moûnost vyuûìt daúov ch odpoët a p ÌspÏvk zamïstnavatele. Cena pojiötïnì je stejn pro muûe i ûeny. a v prvnìch dvou os ch se soust edit p edevöìm na tato opat enì: Osa I. Modernizace zem. hospod stvì, pomoc zemïdïlc m p i plnïnì norem spole- ËenstvÌ, finalizace a trûnì zhodnocenì produktu, seskupenì producent a jejich sdruûenì. Osa II. Platby za p ÌrodnÌ znev hodnïnì, pïstov nì meziplodin, louky, pastviny, platby souvisejìcì se smïrnicì 2/ 6/ ES, integr. systèmy pïstov nì ovoce, zeleniny a rèvy vinnè. Ing. Miroslav Jirovsk, p edseda Dílčí informace z jednání představitelů AK zemí V-4 v Budapešti 3. a N vrhy A zemì V-4 na rozdïlenì finanënìch prost edk z EAFRD do jednotliv ch os v % I. II. III. IV. Tech. pomoc»r MaÔarsko Polsko SR ,5 2 Zpracoval: Ing. Jan Z horka tajemnìk AK»R V Praze dne 6. nora 26 V ûen pane minist e, vzhledem k informacìm a diskusìm z pr vï probìhajìcìch pracovnìch workshop v regionech v gesci Mze»R se na V s obracìm s n sledujìcì z leûitostì. P edchozì diskuse po danè ministerstvem zemïdïlstvì i Podv borem pro rozvoj venkova PSP»R vy stily v n vrh Programu rozvoje venkova, kter odr ûel tyto diskuse i stanoviska nevl dnìch organizacì, potaûmo ZemÏdÏlskÈho svazu»r. SouËasn n vrh v raznï oslabuje finanënì alokaci na ta opat enì, kterè majì zajistit konkurenceschopnost zemïdïlc a plnïnì environment lnìch a jin ch poûadavk na zemïdïlskè hospoda enì. N vrh takè poëìt s vysok m poëtem opat enì, kter v souëasnosti nejsou vyuûìv na, p in öejì mal efekt a zvyöujì n rok na administrativu a s nì spojenè finanënì zabezpeëenì. Z tïchto d vod projednalo p edstavenstvo naöeho svazu tuto situaci a v p Ìloze p ikl d me stanovisko, kterè bychom s V mi r di osobnï projednali. Z roveú si dovoluji poû dat, aby na zmìnïnè pracovnì workshopy byl i p izv v ni p edstavitelè naöeho svazu v p Ìsluön ch regionech. S pozdravem Ing. Miroslav Jirovsk, v.r. p edseda NÏkte Ì odbornìci na legislativu se ozvali okamûitï se stanoviskem, ûe z kon p ijat podle n vrhu poslance Koudelky by zp sobil vìce ökody neû uûitku a z ejmï by znevïrohodnil»r jako zemi, kter je bezpeën z hlediska investov nì. NegativnÌ dopady by byly zejmèna ekonomickè. TakÈ z stavnïpr vnìho hlediska je podle nich nep ÌpustnÈ, aby jedna strana jiû uzav enè smlouvy zneuûila svè postavenì suverèna (tedy st tu) a zpïtnï tuto sjednanou rozhodëì smlouvu sama zruöila. V û dnèm civilizovanèm pr vnìm a procesnìm systèmu neexistuje pr vnì moûnost, aby v ÌzenÌ probìhajìcìm p ed rozhodci na z kladï p edchozì dohody sporn ch stran rozhodl st t jako jedna ze stran sporu, ûe jej p evezme k do eöenì jin subjekt, tìm spìö, kdyû soud, kter by mïl novï rozhodovat, je org nem st tu. V rozhodëìm ÌzenÌ nesmì mìt st t v d sledku svèho vlastnìho rozhodnutì procesnï lepöì postavenì neû soukrom fyzick nebo pr vnick osoba. NemÈnÏ Ëastou ot zkou bylo, jak by byl finanënì dopad na ekonomiku»r po p ijetì novely z kona. Legislativci se shodovali na tom, ûe v sledkem EUROGAS se zúčastnil plynárenské koordinační skupiny zorganizované Evropskou komisí budoucna zareagovat na jakèkoli naruöenì v z sobov nì plynem. EUROGAS vìt zah jenì diskuse k zabezpeëenì dod vek plynu v souvislosti s ohl öenou Zelenou knihou (Program "InteligentnÌ Energie - Evropa 23-26). "SouhlasÌme s konstatov nìm, ûe je t eba pro evropsk trh s plynem vytvo it p ÌznivÈ klima, tzn. podmìnky pro nezbytnè investice do infrastruktury umoûúujìcì zajistit diversifikaci dod - vek a p epravnìch cest plynu. JedinÏ takovè podmìnky mohou p il kat investory ochotnè investovat do infrastruktury na konkurenënìm glob lnìm trhu s plynem v dlouhèm ËasovÈm seku. Tak se zv öì flexibilita na stranï zdroj, a tìm se d le posìlì bezpeënost a spolehlivost z sobov nì plynem," sdïlil Josef Kastl, gener lnì sekret»eskè plyn renskè unie, kter zastupuje ËeskÈ plyn renstvì v tèto mezin rodnì organizaci. EUROGAS je mezin rodnì nev dïleën organizace se sìdlem v Bruselu. JejÌm cìlem je p ispìvat ke spolupr ci plyn rensk ch sdruûenì v EvropÏ. Zastupuje svè Ëleny v Ëi org n m EvropskÈ unie a dalöìch mezin rodnìch organizacì a reprezentuje jejich z jmy v Ëi nejöiröì ve ejnosti. ZemnÌ plyn je jednìm z nejd leûitïjöìch zdroj energie v zemìch EvropskÈ unie. V souëasnosti pokr v 23 % prim rnìch energetick ch pot eb a podle p ijetì z kona v navrhovanèm znïnì by byly pravdïpodobnï investiënì spory vedenè v zahraniëì, protoûe ada Ëesk ch firem je vlastnïna cizìmi investory. St t by se nadto s m vzd val moûnosti prosadit svè pr vnì n roky ve vïcech, kde nenì d na vz jemnost Ëi jin z vazek pro uzn v nì soudnìch rozhodnutì. PatrnÏ by to znamenalo i riziko snìûenì ratingu»r, moûn nesouhlas OECD a dopad na zastavenì financov nì projekt ze strany mezin rodnìch finanënìch institucì. Jak dodal tehdy nap. dr.vladimìr Balaö, b val editel stavu st tu a pr va: "»eskou republiku by p ijetì z kona v navrûenèm znïnì posunulo o 621 let zp tky do oblasti St ednìho v chodu." Letos v noru se tedy ti, kte Ì diskutovali nad smyslem novely, zaradovali. ZvÌtÏzil zdrav rozum nad snahou mïnit nïco, co nadïl vìce neplechy neû skuteënèho uûitku. (rix) ekonomick ch odhad podìl zemnìho plynu na prim rnìch energetick ch zdrojìch stoupne na 28 % do roku 22. Tak jako byl pr myslov rozvoj v 19. a 2. stoletì zaloûen na uhlì a ropï, perspektivou pro pokrytì energetick ch pot eb v 21. stoletì je bezesporu zemnì plyn.»esk plyn rensk unie (»PU) byla zaloûena plyn rensk mi distribuënìmi spoleënostmi a st tnìm podnikem»esk plyn rensk podnik, o. z. Transgas, v roce 1994 jako nez visl a dobrovoln profesnì organizace pr vnick ch osob. Po 12 let svè existence se»pu vïnuje v znamn m tèmat m ovlivúujìcìm plyn renstvì v»eskè republice - dnes zejmèna ekologickè daúovè reformï, novele energetickèho z kona, novele Pravidel trhu s plynem, podpo e vyuûitì zemnìho plynu v dopravï a dalöìm. CÌlem»PU je pom hat rozvoji podnikatelskèho prost edì v oblasti zemnìho plynu.»pu dnes sdruûuje nejv znamnïjöì hr Ëe plyn renskèho pr myslu: RWE Transgas, distribuënì spoleënosti a majitele z sobnìk zemnìho plynu SPP Bohemia.»eskÈ plyn renstvì zastupuje v mezin rodnì organizaci EUROGAS. Pro vìce informacì kontaktujte»pu, pana ing. Old icha Petrûilku na adrese Novodvorsk 82, Praha 4, Tel: , petrzilka@cpu.cz, 5

6 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ únor 26 Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí již posedmé řešila obtíže podnikatelů Že existují stále spousty drobností, které otravují podnikatelům život? Určitě ano. Stačí třeba jediný telefonát - voláte na příslušný živnostenský odbor a rádi byste se informovali, co vlastně musíte a nemusíte udělat (co se změnilo a co zůstalo při starém), chcete-li přidat do spektra vašich živnostenských listů další, chcete-li změnit sídlo podnikání atd. Od pracovnice, která má na starost podávat příslušné informace, se vám jich sice dostane, ale je to něco jako ledová sprcha. Je to palba slov a termínů, takže z toho jste úplně mimo. Ani zkušený pak nemá tušení, co vám žena znalá a rutinní vlastně říká. Nestačíte si to ani poznamenat, natož abyste z toho byli moudří. Jdete si pro v pis z obchodnìho rejst Ìku, kde jste byli naposled v z Ì. M te s sebou sedmdes tikorunov kolek, vyëek te si povinnou chvìli, neû na v s p ijde ada, a ejhle! V ö v pis, kter byl minule jednostr nkov, uû je o p r dek delöì, aniû se na nïm cokoli zmïnilo. Tedy musìte zaplatit 2x 7 KË! Coû o to, penìze vem Ëert! Naötve v s, ûe musìte uh nït pro druh kolek! Ne vûdy je v blìzkosti a k okamûitèmu zakoupenìö A napadlo by v s kupovat rovnou dva? TeÔ uû anoö Tiöe chvìlemi zu Ìte nad takov mi pitomostmi, protoûe kdo by takè vïdïl vûdy a st le dop edu vöechno, i kdyû musì. A takovè vïci praktickè rozumnèho ËlovÏka prostï ani nenapadajìö Zato v pis z rejst Ìku trest si jiû m ûete obstarat prost ednictvìm not e a t eba v Praze v m p ijde do t dne, i kdyû je lh ta o p r t dn delöì. AlespoÚ nïco, eknete siö Rada pro rozvoj podnikatelskèho prost edì na lednovèm zased nì projednala öest z sadnìch tèmat a z roveú potvrdila priority Ëinnosti Rady pro rok 26. PrioritnÌm kolem se pro nejbliûöì obdobì stalo vytvo enì celost tnì evidence dluûnìk. Nov registr dluûnìk st tu by mïl mapovat provinilce z daúovè oblasti a takè soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì. V souëasnè dobï je evidence nedoplatk t kajìcì se povinn ch plateb odv dïn ch st tu rozt ÌötÏn mezi vìce institucì (finanënì ady, spr vy soci lnìho zabezpeëenì, zdravotnì pojiöùovny a celnì ady) a ani v r mci jednotliv ch institucì nenì systèm centralizov n. Chce-li nap. finanënì ad vystavit doklad o bezdluûnosti, musì vznèst dotaz na dalöì finanënì ady, kde by mohl b t podnikatel registrov n k jin m danìm. Jistota, ûe zìsk poûadovanè informace ovöem nenì stoprocentnì. Vinou zdlouhavè a komplikovanè komunikace mezi ady m ûe b t vystaven doklad zaloûen na ne pln ch informacìch, jeho vypovìdacì hodnota nemusì odpovìdat skuteënosti, z roveú se tïûko zjiöùuje p esn stav v okamûiku, ke kterèmu je dokument vystaven. "Nov registr by mïl hlavnï usnadnit vyd v nì osvïdëenì pro podnikatelskè subjekty. Je to velmi d leûitè, nap Ìklad p i pod nì û dosti o za azenì do projekt vypsan ch EU. Z roveú to bude d leûit n stroj v boji proti öedè ekonomice,"uvedl k tomu ministr pr myslu a obchodu Ing. Milan Urban. P itom je doklad o bezdluûnosti poûadov n nejen od podnikatel, ale takè nap. od obëan, kte Ì teprve chtïjì zah jit podnikatelskou Ëinnost. SnÌûenÌ administrativnì z tïûe by se tedy dotklo nejen podnikatel, ale takè ostatnìch obëan. DalöÌm tèmatem na jedn nì RRPP se stala podpora spolupr ce vzdïl vacìch institucì a podnik z hlediska rozvoje lidsk ch zdroj. Rada identifikovala dva z kladnì cìle: a) zlepöenì st vajìcìho stavu spolupr ce mezi podnikatelsk mi subjekty a sfèrou odbornèho vzdïl v nì b) odstranïnì barièr a vytvo enì ËinnÈ motivace pro dalöì vzdïl v nì zamïstnanc RRPP navrhla prohloubenì spolupr ce podnik a ökol, a to zejmèna v oblastech odbornè praxe student a komunikace vzdïl vacìch institucì s podnikatelskou sfèrou. D leûit m krokem bude zavedenì daúovèho zv hodnïnì t kajìcìho se dar vzdïl vacìm institucìm ze strany podnikatelsk ch subjekt. SedmÈ zased nì RRPP se takè vr tilo k tèmatu zv öenì Ëasti soukrom ch zdroj na financov nì MSP. MalÈ a st ednì podniky vyuûìvajì k financov nì podnikatelsk ch projekt a provozu vlastnì zdroje, bankovnì vïry, finanënì prost edky soukrom ch investor a zdroje ve ejnè podpory poskytovanè v r mci program podpory MSP. P estoûe v roce 24 dos hlo meziroënì zv öenì investiënìch n klad z MSP 6,25 %, st le existujì moûnosti intenzivnïjöìho zapojenì soukrom ch zdroj do financov nì MSP pro zvyöov nì jejich konkurenceschopnosti. T k se to p edevöìm lepöì dostupnosti informacì o sektoru MSP, legislativnìch podmìnek pro soukromè investory a v neposlednì adï ve ejnè podpory investic vëetnï rozvojovèho kapit lu. Nov m kolem se oproti tomu stala problematika Start-up a Spin-off. V tomto p ÌpadÏ se jedn p edevöìm o firmy s vysok m r stov m potenci lem, kterè majì svè "knowhow", ale nemajì dostateënè prost edky pro realizaci v robnìch program. Proto se mohou velmi snadno dostat k hranici pouhèho p eûitì na trhu. Investice rizikovèho kapit lu, kterè by mohly pot eby zaëìnajìcìch MSP pokr t, se v souëasnè dobï zamï ujì p edevöìm na f ze expanze podnik. Zaplnit mezeru na trhu rizikovèho kapit lu a podpo- it inovaënì aktivity MSP typu start-up a spinoff by tak mïl fond rizikovèho kapit lu s ËastÌ st tu. Rada se zab vala takè potenci lem v oblasti sluûeb pro trh pr ce a pro podporu v vozu sluûeb a takè ekonomick mi dopady n vrhu smïrnice o sluûb ch na vnit nìm trhu. V souvislosti s projedn nìm SmÏrnice o sluûb ch na vnit nìm trhu byly zpracov ny dvï studie - anal za sluûeb pro pr mysl a anal za ekonomick ch dopad n vrhu smïrnice. V sledky anal z budou vyuûity v programovacìm obdobì OperaËnÌho programu pr mysl a podnik nì. PrvnÌ dokument zmapoval souëasnou situaci v sektoru vybran ch sluûeb, vyhodnotil celkovou v konnost a konkurenceschopnost jednotliv ch skupin sluûeb a n slednï vypracoval r mcov doporuëenì podpory jednotliv ch sluûeb, a to vëetnï specifickèho posouzenì vhodnosti podpory exportnìch aktivit. Druh materi l analyzoval vliv novè smïrnice na uplatnïnì podnikatelsk ch subjekt v»r v mezin rodnìm prost edì. PozitivnÌ dopad smïrnice by se mïl nejv raznïji projevit v oblasti stavebnictvì, v oblasti pr vnìch a ËetnÌch sluûeb, velkoobchodu a zdravotnìch a soci lnìch sluûeb. UrËit negativnì dopad je oproti tomu oëek v n u rekreaënì, kulturnì a sportovnì Ëinnosti, v oblasti ubytov nì a stravov nì, pron jmu stroj a za ÌzenÌ a ËinnostÌ v oblasti v poëetnì techniky. Rada konstatovala, ûe jednotn informaënì port l pro podnikatele a exportèrywww.businessinfo.cz - se stal nejv znamnïjöìm internetov m informaënìm kan lem pro komunikaci vöech sluûeb st tu pro podnikatelskou sfèru. Proto jsou p ipravov ny dalöì kroky k jeho rozvoji. (rix, tz) Aby bylo více zaměstnaných Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Hospodářská komora ČR spolupracují na projektu s názvem Institut trhu práce Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì»r a Hospod sk komora»r 26. ledna podepsaly smlouvu o partnerstvì a vz jemnè spolupr ci. ObÏ strany se tak zav zaly k p ÌpravÏ a realizaci systèmovèho projektu s n zvem Institut trhu pr ce (ITP) v r mci OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk ch zdroj. Projekt bude dopracov n a odevzd n k posouzenì, do poloviny b ezna pak bude rozhodnuto, zda dojde k jeho realizaci. CÌlem projektu je sniûov nì a prevence nezamïstnanosti v»eskè republice prost ednictvìm zefektivnïnì spolupr ce ad pr ce, zamïstnavatelsk ch subjekt a vzdïl vacìmi za ÌzenÌmi. Po analytickè a strategickè f zi, kdy bude p ipraven n vrh systèmu Ëinnosti Institutu trhu pr ce, dojde ve Ëty ech krajìch (ZlÌnskÈm, MoravskoslezskÈm, steckèm a Kr lovehradeckèm) k realizaci pilotnì f ze, kter by mïla ovï- it fungov nì systèmu. "Komunikace mezi ady pr ce, zamïstnavateli a vzdïl vacìmi institucemi m znaënè rezervy, coû v praxi znamen, ûe nenì jiû v samotnèm vzdïl vacìm systèmu zohlednïna re ln popt vka po kvalifikovanè pracovnì sìle v konkrètnìch oborech. TotÈû platì o nabìzen ch moûnostech rekvalifikace a zvyöov nì kvalifikace nezamïstnan m. Projekt si klade za cìl tyto nedostatky odstranit," ekl prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr bek. Ministerstvo pr ce realizacì Institutu trhu pr ce hodl ve spolupr ci s Hospod skou komorou»r posìlit person lnì a technickou kapacitu sluûeb zamïstnanosti a p ipravit systèm na efektivnì eöenì disproporcì na trhu pr ce s pozitivnìmi dopady na zv öenì zamïstnanosti absolvent ökol a ostatnìch skupin obyvatel ohroûen ch soci lnìm vylouëenìm v d sledku nezamïstnanosti. N stroji eöenì tïchto problèm by mïlo b t propojenì a d kladn anal za dosaûiteln ch informacì o nabìdce a popt vce na trhu pr ce zlepöenìm komunikace mezi ady pr ce a zamïstnavateli, p ÌmÈ poskytov nì poradensk ch a zprost edkovatelsk ch sluûeb z jemc m o pr ci a rekvalifikace, zlepöenì koncepënì a prognostickè pr ce, marketing trhu pr ce a dalöì aktivity. "Samoz ejmï oëek v me intenzivnïjöì spolupr ci i s ostatnìmi institucemi a organizacemi, jejichû Ëinnosti se situacì na trhu pr ce v»r zce souvisejì. Sekund rnìm efektem vytvo enì institutu trhu pr ce bude i vytvo enì nejmènï pïti set nov ch pracovnìch p ÌleûitostÌ na zemì celè»r podporovan ch z ESF vëetnï podpory zv öenì odbornè kvality pracovnìk sluûeb zamïstnanosti prost ednictvìm vzdïl vacìch program," sdïlila Eva ämejkalov, n mïstkynï ministra pr ce a soci lnìch vïcì. Institut trhu pr ce bude mìt pracoviötï po celèm zemì»r, tzv. centra trhu pr ce, kter budou vytvo ena v r mci st vajìcì sìtï okresnìch a krajsk ch hospod sk ch komor. DÌky novï vytvo enèmu informaënìmu systèmu se zde budou sbìhat informace z ad pr ce a od zamïstnavatelsk ch subjekt. Role Hospod skè komory»r v projektu bude zejmèna ve zpracov v nì tïchto dat, jejich vyhodnocenì a poskytnutì n vrh na nabìdky rekvalifikacì, na moûnosti zvyöov nì kvalifikace a zah jenì vlastnì podnikatelskè Ëinnosti. "PracoviötÏ Hospod skè komory budou takè prov dït servis pro malè a st ednì podnikatele, a to formou tzv. externìho person lnìho oddïlenì. PoËÌt me takè s tìm, ûe nav ûeme zkou spolupr ci s velk mi zamïstnavateli a jejich person lnìmi tvary, na z kladï zjiötïnì re ln ch pot eb region lnìho trhu pr ce poslèze navrhneme zp sob p Ìpravy mladè generace na budoucì povol nì," vysvïtlil tajemnìk adu Hospod skè komory»r VladimÌr äiöka. Hospod sk komora bude takè ve spolupr ci s odborn m ökolstvìm navrhovat opat enì ke zvyöov nì rovnï odbornèho ökolstvì v»r se zamï enìm na poûadavky praxe. Kancelářská budova Nile House v Praze 8 už slouží Kancel sk budova Nile House, druh z budov zrealizovan v r mci projektu River City Prague, jeû zìskala v minulèm roce hned dvï prestiûnì ocenïnì v soutïûìch Best of Realty a Construction & Investment Journal Awards 25, byla v lednu slavnostnï otev ena. SlavnostnÌho gala veëera, jehoû moderov nì se skvïle ujal Marek Eben, se z Ëastnilo na öest set p edstavitel st tnì spr vy a samospr vy, odbornìk z nemovitostnìho trhu a dalöìch v znamn ch host. spïch budovy Nile House se dostavil v podobï uzav en ch n jemnìch smluv jiû bïhem nïkolika mïsìc po jejìm dokonëenì. Jde o budovu, kter p esnï splúuje n roky na pracovnì prost edì, odpovìdajìcì ekonomick m a soci lnìm poûadavk m 21. stoletì. Tento fakt potvrzuje p edevöìm vysokè procento pronajat ch prostor, kterè tvo Ì kolem 55 %. PrvnÌm v znamn m n jemcem, jenû si jiû v loúskèm roce pronajal 47 % kancel sk ch ploch v Nile House, byla spoleënost Deloitte Czech Republic B.V. DalöÌm prestiûnìm n jemcem, kter uzav el smlouvu o pron jmu kancel sk ch ploch o rozloze tèmï 14m 2, je spoleënost Procter & Gamble Czech Republic s.r.o. O prestiûnìm vnìm nì Nile House svïdëì, jak jiû bylo uvedeno, rovnïû dvï v znamn ocenïnì, kter v pr bïhu minulèho roku zìskal. Hned dva mïsìce po kolaudaci to bylo nejvyööì ocenïnì v soutïûi NejlepöÌ z realit v kategorii "NovÈ administrativnì projekty" a v prosinci roku 25 bylo dìlo ocenïno prvnì cenou soutïûe Con- Petr Urbánek, Managing Director společnosti Europolis Real Estate Asset Management s.r.o. s panem Michalem Petrmanem, Managing Partnerem společnosti Deloitte Czech Republic B.V. a premiérem ČR, Jiřím Paroubkem struction & Investment Journal Awards 25 v kategorii "NejlepöÌ kancel sk v stavba". "Uzav enì smluv o pron jmu se spoleënostmi Deloitte a Procter & Gamble jasnï poukazuje na kvality kancel skè budovy Nile House. DÌky projektu River City Prague tak v praûskè Ë sti Prahy 8 vznik jedna z nejprestiûnïjöìch obchodnìch adres v Praze," ekl Petr Urb nek, editel spoleënosti Europolis Real Estate Asset Management s.r.o. 6 Téma: Zelená energie StavebnÌ veletrhy Brno 26 a Urbis Invest se nezadrûitelnï p ibliûujì. S nimi se p ibliûuje takè tèma Zelen energie, kterè bude cel komplex veletrh propojovat. JednÌm z hlavnìch stavebnìch tèmat ve spojenì se zelenou energiì jsou tzv. nìzkoenergetickè budovy a technologie, kterè budì obrovsk z jem nejenom mezi vystavovateli. Aquasoft dokončil zakázku pro veřejný sektor Firma Aquasoft, kter se zab v v vojem a dod vkami informaënìch systèm pro st tnì spr vu i soukrom sektor, vyvinula informaënì systèm pro v bïr pokut ve ve ejnè spr vï. Nov informaënì systèm, vyvinut Aquasoftem, byl uveden do provozu 1. ledna 26. Klienti ČSOB Pojišťovny ušetří Stovky milion korun uöet Ì dohromady na danìch lidè, kte Ì majì u»sob Pojiöùovny sjednanè soukromè ûivotnì pojiötïnì.»sob Pojiöùovna jim v uplynul ch dnech rozeslala potvrzenì o v öi zaplacenèho pojistnèho, na jehoû z kladï mohou uplatnit n rok na snìûenì danï z p Ìjmu za rok 25. Celkem»SOB Pojiöùovna vystavila sv m klient m vìce neû 35 tisìc potvrzenì. Pokud by se p i doruëenì tohoto dokladu vyskytl nïjak problèm nebo pokud by klient potvrzenì ztratil, m ûe»sob Pojiöùovnu kdykoli poû dat o vystavenì n hradnìho dokumentu. Hospodaření společnosti LINDE TECHNOPLYN v roce 25 Trûby za prodej zboûì, sluûeb a vlastnìch v robk spoleënostì skupiny LINDE TECHNOPLYN dos hly v roce 25 tèmï 4,329 miliardy KË, coû je o 5 % vìce neû v p edchozìm roce. V sledek hospoda enì p ed zapoëtenìm rok, danì a amortizacì (EBITA) za rok 25 se p edpokl d kolem 1,28 miliardy KË, coû p edstavuje n r st o necel ch 1 % oproti roku 24.

7 únor 26 ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELŮ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH ČR Nebojte se toho, ptejte se, radu dostanete Vlednovém čísle našeho časopisu jsme přinesli informace o tom, jak plnit povinnosti zaměstnavatele dané zákonem, které se vztahují na odběr výrobků a služeb těch firem, které zaměstnávají více než polovinu lidí zdravotně postižených. Uváděli jsme také, že ne všichni podnikatelé či reprezentanti institucí tento zákon znají, anebo sice znají, ale nerespektují. V tomto únorovém vydání bychom vás rádi navigovali blíže k praxi: Ve ejn instituce, zdravotnickè za ÌzenÌ, ökola Z person lnìho hlediska jsou tyto instituce typickè vysok m podìlem vysokoökolsky a st edoökolsky kvalifikovan ch pozic, vïtöì roli p i hled nì uplatnïnì pro handicapovanèho obëana neû barièry a pracovnì podmìnky zde hraje pr vï p evaûujìcì nìzk kvalifikace, kter je pr vodnìm jevem handicapu vöude na svïtï, nejen u n s (a takè nejvïtöì v zvou pro t etì tisìciletì). JistÏ jiû existuje ada v jimek, pozitivnìch p Ìklad (a bude jich p ib vat), realita je vöak takov, ûe vïtöina institucì poëìnaje ministerstvem a konëe nap. z kladnì ökolou nebo mïstsk m adem m problèmy - povinn podìl osob se ZP neplnì. Zd nlivï nejsnadnïjöì metodou "n hradnìho plnïnì" je objednat kancel sk materi l, pot eby, ËistÌcÌ prost edky a podobnï. RozpoËty takov ch institucì vöak ned vajì mnoho prostoru, Ë stka okolo 12 tis. KË jako ekvivalent jednoho zamïstnanèho ËlovÏka se ZP je pomïrnï vysok. Zkuöenosti (nejen tuzemskè) ÌkajÌ, ûe mnohem ËinnÏjöÌ (aë zpoë tku pomalejöì a obtìûnïjöì) je zìsk nì st lèho dodavatele z ad zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch osob, aù jiû se jedn o opakovanè dod vky spot ebnìho zboûì, materi lu nebo podnikovè sluûby ( klid, ostraha, provoz, ale nap. i servis RTG p Ìstroj ). V kaûdè takovè instituci se jistï najde ada ËinnostÌ, rutinnìch, opakovan ch, kterè nevyûadujì kvalifikaci - p itom je Ëasto vykon vajì kvalifikovanì kmenovì zamïstnanci (ekonomicky nev hodnè). P Ìkladem m ûe b t t ÌdÏnÌ, archivov nì nebo kopìrov - nì pìsemnostì, dokumentace, kompletace propagaënìch materi l, firemnì distribuce. Takov mi Ëinnostmi je po urëitè p ÌpravÏ moûno povï it externìho zamïstnavatele zdravotnï postiûen ch osob nebo dokonce k tomu Ëelu nechat vzniknout malou "soci lnì" firmu Ëi druûstvo, specializujìcì se na takov typ Ëinnosti. DobrÈ a dlouholetè zkuöenosti majì s tïmito "mikroprojekty" nap Ìklad v It lii, u n s je moûno uvèst p Ìklad druûstva Obzor ZlÌn, kterè jako zamïstnavatel vìce neû 6 % osob se ZP provozuje ve ejnou spisovnu pro podnikatele ve ZlÌnÏ, nebo jinè druûstvo, kterè pro zahraniënìho partnera jiû nïkolik let po izuje fotoarchiv dokumentace. S klasickou popt vkou po kancel skèm materi- lu je moûno se obr tit nap Ìklad na adu druûstev a spoleënostì uveden ch v seznamu organizacì, na zmìnïn ch serverech, informace nebo p Ìm kontakt poskytne ochotnï vïtöina ad pr ce, Svaz Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev nebo Asociace zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch. M ûe se jednat nap. o razìtka, informaënì systèmy, reklamnì a propagaënì p edmïty, kniha skè sluûby (vazba firemnì dokumentace nebo Ëasopis, sbìrek apod.). Hotel, restaurace, cestovnì kancel, menöì obchodnì firma P estoûe i u n s jiû existujì p Ìklady kav rny Ëi bistra, kde obsluhu tvo Ì person l s urëit m typem zdravotnìho postiûenì, a jsou to jistï kroky spr vn m smïrem k integraci zdravotnï postiûen ch, tïûko si lze v re lu p edstavit ËÌönÌky, kucha e, drûb e nebo provoznì hotelu nebo etïzu restauracì, kte Ì by mohli b t v ûnïji zdravotnï handicapovanì. Kaûd takov provoz urëitï pot ebuje pro sv j person l a svou pr ci kvalitnì pracovnì obleëenì vë. ochrann ch a drobn ch pracovnìch pom cek, loûnì pr dlo nebo ubrusy, pranì a ûehlenì pr dla, ËistÌcÌ prost edky, klidovè sluûby nebo ostrahu majetku. PravidelnÏ, trvale, byù v mal ch mnoûstvìch. DrobnÈ d evïnè kuchyúskè vybavenì, etuje, ûìnky Ëi nap. obaly na jìdelnì lìstky. Kaûd pot ebuje jednou za Ëas propagaënì p edmïty pro svoji prezentaci, d rky pro svè obchodnì partnery, z kaznìky nebo zamïstnance. ZejmÈna zde je p Ìleûitost oslovit soci lnï orientovanè chr nïnè dìlny tïûce zdravotnï postiûen ch, obëansk ch sdruûenì Ëi charit. UûiteËnÈ mohou b t i sluûby Co je potřeba znát od roku 25? Z kon Ë. 435/24Sb., o zamïstnanosti, p inesl s ËinnostÌ od zmïny v pr vnì pravï povinnostì zamïstnavatel zamïstn vat osoby se ZP ve v öi povinnèho podìlu na celkovèm poëtu zamïstnanc zamïstnavatele. Je zachov na povinnost splnit celkov podìl (kvûtu 4 %) zamïstnanc se zdravotnìm postiûenìm, p i limitu poëtu zamïstnanc, na nïû se povinnost vztahuje, 25 osob, doch zì ke zv öenì odvodu p i jeho neplnïnì na 2,5 n sobek pr mïrnè mzdy. Z st v zachov n jednoduch zp sob v poëtu ekvivalentu odebranè produkce (v robk, sluûeb), kter je moûno povaûovat za tzv. "n hradnì plnïnì". Prov dïcì vyhl öka 518/24Sb. vöak novï uplatúuje zv öenì ekvivalentu trûeb z p vodnìho trojn sobku na sedmin sobek pr mïrnè mzdy a navìc umoûúuje zapoëìtat do plnïnì povinnèho podìlu pouze takov poëet osob se ZP, kterè dodavatel (zamïstnavatel vìce neû 5 % postiûen ch osob) skuteënï zamïstn val. Povinnost zamïstn vat osoby se ZP Jiû od je povinnostì zamïstnavatele s vìce neû 25 zamïstnanci zamïstn vat osoby se ZP ve v öi povinnèho podìlu. PoËÌt se z celkovèho poëtu zamïstnanc organizace, ne tedy na jednotliv ch pracoviötìch. V poëet povinnèho podìlu RozhodujÌcÌ je pr mïrn roënì p epoëten poëet zamïstnanc ve sledovanèm roce. Podrobn metodika, urëujìcì doby zapoëìt vanè a nezapoëìt vanè, resp. v poëet celkovèho roënìho fondu pracovnì doby je upravena vyhl ökou 518/24Sb. Zp soby plnïnì povinnèho podìlu Z kon d v podle ß 81 zamïstnavateli t i moûnosti plnïnì povinnèho podìlu, kterè jsou navz - jem rovnocennè: p Ìm m zamïstn v nìm osoby se ZP s tìm, ûe osoba se ZP s TZP se zapoëìt v 3x (statut osoby se ZP je d n rozhodnutìm»ssz, nelze zamïúovat s pr kazkami ZTP vydan mi pro jinè Ëely) odebìr nìm v robk nebo sluûeb (event. zad nìm v robnìho programu) - od zamïstnavatel s vìce neû 5 % zamïstnanc se ZP - od chr nïn ch dìlen obëansk ch sdruûenì a charit (st tem reg.cìrkvì nebo cìrkevnìch pr v. osob nebo obecnï prospïön ch spoleënostì s vìce neû 6 % zamïstnanc se ZP - od osob samostatnï v dïleënï Ëinn ch, kterè jsou osobami se ZP a nezamïstn vajì dalöì osoby. PoËet osob, kterè si takto zamïstnavatel zapoëte do plnïnì povinnèho podìlu, se rovn podìlu objemu trûeb za odebranè (a zaplacenè) v robky Ëi sluûby ve sledovanèm roce a hodnoty 7 n sobku pr mïrnè mïsìënì mzdy za 1.-3.ËtvrtletÌ sledovanèho roku do st tnìho rozpoëtu ve v öi 2,5 n sobku pr mïrnè mïsìënì mzdy dle pìsm.b). odvodem do st tnìho rozpoëtu, kter ËinÌ za dan rok 2,5 n sobek pr mïrnè mïsìënì mzdy (za rok 25 je to Ë stka KË) za jednoho zamïstnance - webovè str nky identickè s touto prezentacì - Svaz Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev - Poradensk sìù informaënìch mìst pro podnikatele HK»R - Asociace zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch»r - Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì»r a ady pr ce Katalog organizacì p ev ûnï zamïstn vajìcìch osoby se zdravotnìm postiûenìm (MPSV»R) S»MVD ve spolupr ci s HK»R (sìtì InMP HK»R) a AZZP»R p ipravuje novè vyd nì CD ROM "N hradnì plnïnì 26" a aktualizaci webov ch str nek. z jemci mohou zìskat informace na nebo na u: kovacevova@scmvd.cz, Tel , termìn uz vïrky je kniha skè, stejnï jako v kaûdèm podniku pot ebuje i takov firma "svè" kancel skè pot eby. P i troöe z jmu se m ûe nïkter ze zamïstnavatel st t subdodavatelem hygienicky Ëi odbornïtechnicky mènï n roën ch polotovar, pom cek pro bïûnou (opakovanou) spot ebu apod. ObecnÌ, mïstsk nebo krajsk ad vëetnï st tnìch institucì Ve vïtöinï projev se provoz takovè instituce neliöì od prvnì uv dïnè skupiny p Ìklad. P esto je tu odliönost zcela v znamn - tyto instituce se podìlejì nebo jsou zmocnïny zad vat pomïrnï v znamnè zak zky souvisejìcì s rozvojem a provozem celè obce, mïsta, regionu i st tu. Existuje zde velk prostor pro v robu, sluûby, servis v tïch mènï v znamn ch zak zk ch, kterè nepodlèhajì reûimu ve ejnè soutïûe podle naöich a novï i evropsk ch p edpis. Ve vïtöinï civilizovan ch zemì je zcela bïûnè, ûe obecnì, mïstskè zastupitelstvo zad drobnou nebo opakovanou zak zku nebo sluûbu mìstnì nebo region lnì firmï soci lnìho typu. ÿeöì tìm totiû mìstnì nebo region lnì problèm zamïstnanosti znev hodnïn ch osob, kter je vûdy nej ËinnÏji eöiteln tam, kde vznik. Ot zku, proë tomu tak nenì bïûnï u n s, nech v me otev enou. ZatÌm nevyuûitou z st v moûnost zadat i Ë st mènï odbornï n roën ch administrativnìch ËinnostÌ externìmu dodavateli takovèho soci lnìho typu. P Ìkladem m ûe b t t ÌdÏnÌ, kopìrov nì, archivov nì apod. StrojÌrensk, elektrotechnick, zpracovatelsk podnik vyhlašují program "Ocenění podnikatelských aktivit subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením" Tzv. v robnì firma m relativnï neomezenè moûnosti, nepoëìt me-li v to tïch nïkolik podnik tïûkèho pr myslu, kterè v»r jeötï pracujì. Pro takov to podnik je zcela bïûnè (a st le pot ebnïjöì) soust edit se na hlavnì - tj. fin lnì v robu, komponenty nakupovat od specialist nebo subdodavatel s niûöì reûiì. Aû na v jimky nejsou zamïstnavatelè zdravotnï postiûen ch osob subdodavateli vysoce technologicky n roën ch dìl, speci lnìch komponent. TÏch je vöak vûdy menöina, zb vajì jednoduchè prvky z kovu, plast, gumy, textilu apod., jejichû v robci mohou b t zamïstnavatelè zdravotnï postiûen ch osob. St le rostoucì poëet zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch osob se nap. st v pravideln mi spïön mi subdodavateli automobilovèho pr myslu, dodavateli kabelov ch svazk, plastov ch dìl a sestav, cel ch souë stì. Na konci technologickèho procesu b v Ëasto f ze dokonëov nì, individu lnìho balenì a adjustace, t ÌdÏnÌ, ozna- Ëov nì apod. Cel ada jednè z luxusnìch evropsk ch znaëek automobil je jiû Ëtvrt m rokem vybavena zpïtn mi zrc tky vyroben mi v chr nïnè dìlnï jednoho v robnìho druûstva v»r. NejvÏtöÌ Ëesk automobilka montuje do sv ch voz adu hotov ch dìl vyroben ch u zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch osob v znamn podìl kl vesnic dvou p ednìch evropsk ch dodavatel poëìtaë poch zì z v roby progresivnìho zamïstnavatele zdravotnï postiûen ch osob na MoravÏ apod. Vöichni tito pravidelnì odbïratelè se Ìdili osvïdëen m postupem: "najdi si svè subdodavatele a vychovej si je k obrazu svèmu". ProË by jednìm z nich nemohl b t zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch? V ostatnìch aspektech se p Ìliö neliöì v robnì podnik od ostatnìch subjekt. TakÈ on pot ebuje propagaci, spoustu drobn ch sluûeb i pravidelnï se opakujìcìch, kancel skè pot eby, navìc takè ochrannè pracovnì pom cky, ËistÌcÌ prost edky. pokraëov nì na stranï 13 za rok 25 DosaûenÌ rovn ch p ÌleûitostÌ pro obëany se zdravotnìm postiûenìm vyûaduje eöenì v mnoha oblastech. Jednou z tïchto oblastì je i obtìûnè hled nì uplatnïnì v r mci pracovnìho procesu. Z tohoto d vodu bylo v r mci "N rodnìho pl nu podpory integrace obëan se zdravotnìm postiûenìm na obdobì let 26-29", kter byl schv len UsnesenÌm vl dy»eskè republiky Ë. 14 ze dne , uloûeno: "Ministerstvu pr myslu a obchodu»r ve spolupr ci s AsociacÌ zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch»r kaûdoroënï vyhlaöovat a oceúovat vynikajìcì v sledky u p Ìleûitosti Mezin rodnìho dne zdravotnï postiûen ch". Do programu se m ûe p ihl sit nebo b t t etì osobou navrûen, kaûd podnikatel se sìdlem v celè»r p i splnïnì kritèriì programu, kter jsou specifikov na v û dosti o za azenì do programu v n sledujìcìch kategoriìch: Osoby se zdravotnìm postiûenìm (fyzickè osoby), kterè jsou podnikateli, p ÌpadnÏ zamïstn vajì dalöì osoby se ZP Pr vnickè osoby, podnikatelè - zamïstn vajìcì vìce neû 5 % osob se ZP z celkovèho poëtu sv ch zamïstnanc (v pr mïrnèm p epoëtenèm poëtu za hodnocen rok). Pr vnickè osoby, podnikatelè, kte Ì v hodnocenèm roce mimo dn m a p Ìkladn m zp sobem p ispïli k ekonomickèmu uplatnïnì osob se ZP, p ÌpadnÏ ke vzniku a rozvoji dalöìch podnikatelsk ch p ÌleûitostÌ osob se ZP. PodmÌnkou je, ûe tito podnikatelè splnili v hodnocenèm roce povinn podìl zamïstnan ch OZP dle ß 81 z kona 435/24Sb. Lh ta pro pod v nì û dostì zaëìn dnem a konëì dnem N vrhy a p ihl öky p ijìm sekretari t Asociace zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch»r. Adresa: V clavskè n mïstì Praha 1, azzpcr@azzpcr.cz Tel , 254, 255, Fax Datum vyhl öenì: Sociální ekonomika Je velmi öirok pojem, ale st le ËastÏji skloúovan na vöech rovnìch. Zahrnuje ekonomickou aktivitu - chov nì jednotlivc, jejich sdruûenì i podnikatel, u kterè zisk (hmotn prospïch) obecnï nenì prioritou, ale prost edkem (k udrûitelnèmu ûivotu, k rozvoji). Nositeli jsou zejmèna druûstva, nadace, sdruûenì (obëansk sektor) a vz jemnè spoleënosti. Podnikatelsky orientovanè subjekty soci lnì ekonomie jsou pro soci lnì integraci (cìlov skupina) i makroekonomicky tìm nejvyööìm stupnïm zaëleúov nì znev hodnïn ch osob do st le tvrdöìho a n roënïjöìho trhu pr ce, p ÌpadnÏ do podnik nì. Podnik nì se soci lnì prioritou nem ûe b t rozhodujìcìm faktorem pro vöeobecnou zamïstnanost a ekonomick rozvoj v glob lnìm svïtï, ale je v znamnou a d stojnou p ÌleûitostÌ pro osoby a skupiny, kterè jsou z r zn ch d vod ohroûeny nebo vylouëeny z hlavnìho proudu. EU hovo Ì o 8-1 % populace. PoËÌnaje absolventem, matkou po mate skè dovolenè p es skupiny lidì v odlehlèm regionu aû po seniora, kterèmu se nechce do d chodu. ZdravotnÏ postiûenì lidè jsou jen jednou skupinou, kter je relativnï p esnï vymezena. Vöichni tito lidè vöak majì nevyuûit potenci l (v podobï ekonomickèho v konu - pr ce, podnik nì, v podobï odvodu danï z p Ìjmu i v podobï spot eby, tvorby HDP). Vöichni mohou v p ÌpadÏ solid rnìho p izp sobenì (vnit nìch) podmìnek a za p edpokladu (vnïjöì) podpory - niûöì, neû je roveú soci lnì podpory - tento potenci l uplatnit. DlouhodobÏ spolupracujeme s partnery, aù jiû v r mci projekt EU Ëi v r mci spolupr ce se st tnìm i obëansk m sektorem, odbory a dalöìmi. SnaûÌme se a usilujeme o konkrètnì vymezenì jednotliv ch forem soci lnì ekonomiky a soci- lnìho podnik nì vëetnï legislativnìho zakotvenì a vymezenì zp sob podpory a preference jednotliv ch konkrètnìch projev. O tomhle vöem je zahajovan projekt SOCI LNÕ DRUéSTVO a PODNIK na tèma praktickè podpory vzniku a rozvoje soci lnìch druûstev zdravotnï postiûen ch (EQUAL). Projekt v r mci Iniciativy spoleëenstvì EQUAL ESF je podporov n ze zdroj ESF EU a MPSV»R. 7

8 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ únor 26 Pro světovou ekonomiku bude letošní rok poměrně příznivý Hospodářský růst potrvá, ale zisky firem budou pod tlakem a udrží se četná rizika Rok 26 bude pro světovou ekonomiku poměrně příznivý. Po určitém zpomalení v roce 25 by podle předpovědi společnosti Coface měla světová průmyslová produkce letos vzrůst o 3,4 % a světový obchod o 7,4 %. Hlavním motorem růstu přitom bude zvyšující se poptávka v Číně a Spojených státech. Coface očekává, že solidní růst letos vykáže i česká ekonomika. I p es celkovï optimistickou prognûzu spat uje Coface v letoönìm v voji svïtovè ekonomiky adu rizik. TrvajÌ silnè tlaky na ziskovost firem, zvl ötï v pr myslovï vyspïl ch zemìch a Asii, v d sledku silnè konkurence je obtìûnè promìtat r st v robnìch n klad do cen zboûì, r st rokov ch sazeb z ejmï zv öì cenu finanënìch zdroj, v adï nov ch ekonomik vëetnï»ìny m ûe p Ìliv investic vyvolat nadbytek kapacit, p ÌsnÏjöÌ regulace, zvl ötï v oblasti zdravotnictvì a ekologie, bude pro adu odvïtvì znamenat r st n klad, geopolitick nestabilita v adï zemì, jejichû ekonomiky tïûì z vysok ch cen ropy, neumoûúuje zv öit jejich rating i p es celkovï p ÌznivÈ ekonomickè klima. I. EkonomickÈ vyhlìdky vybran ch st t a oblastì 1) Z padnì Evropa SpoleËnosti v z padnì EvropÏ se loni dok zaly vyrovnat s mènï p Ìzniv mi ekonomick mi podmìnkami a siln mi tlaky na ziskovost ovlivnïn mi r stem cen surovin a energiì. Coface na poë tku roku 26 zv öil rating NÏmecka ze stupnï A2 na A1; tento krok souvisel se zlepöenìm solventnosti nïmeck ch podnik a zlepöujìcìmi se vyhlìdkami nïmeckè ekonomiky pro rok 26. Pr mïrnè riziko neplacenì pohled vek se v z padnì EvropÏ snìûilo, st le vöak p evyöuje pr mïr za vöechny vyspïlè pr myslovè st ty, zejmèna v d sledku platebnìch potìûì ady podnik v It lii. Coface proto snìûil rating It lie (pro exportujìcì spoleënosti) na A3. Ekonomick r st v z padnì EvropÏ bude v roce 26 poh nïn exportem tïûìcìm z oslabenì eura v Ëi dolaru a lze oëek vat i mìrn r st spot eby dom cnostì. NejvÏtöÌm rizik m budou Ëelit spoleënosti ze sektor, kterè jsou vystaveny konkurenci ze strany nov ch ekonomik, a podniky, kterè majì velkou spot ebu ropy. 2) USA vïrovè riziko ve Spojen ch st tech se v roce 26 udrûì na nìzkè rovni, nïkterè sektory vöak budou Ëelit zv öen m problèm m. R st ve ejnè spot eby, ovlivnïn nutnou obnovou infrastruktury ve st tech kolem MexickÈho z livu a blìûìcìmi se volbami, by mïl vìce neû kompenzovat negativnì vliv r stu rokov ch sazeb. SouËasn pevn mïnov politika by mïla b t koncem roku 26 uvolnïna, coû spolu s vysok m deficitem zahraniënìho obchodu i rozpoëtu m ûe vèst k oslabenì dolaru. Coface neoëek v n hl p d jeho kurzu, toto riziko vöak je t eba monitorovat. Spot eba dom cnostì bude vykazovat i nad le siln r st i p es r st rokov ch sazeb, solidnì r st lze oëek vat takè v sektoru IT a tïûebnìm pr myslu. Naproti tomu str dajìcì automobilov pr mysl bude postiûen silnou konkurencì z nov ch ekonomik a vysok mi cenami pohonn ch hmot. TradiËnÌ leteëtì p epravci, ada z nichû ned vno poû dala o ochranu p ed vï iteli, zaznamenali zlepöenì. 3) Japonsko PodobnÏ jako v p ÌpadÏ NÏmecka jsou i ekonomickè vyhlìdky Japonska nynì v raznï p ÌznivÏjöÌ neû v minul ch letech. Podniky podstoupily adu Ëasto drastick ch reforem, kterè byly spïönè. Zlepöila se solventnost podnik, zvl ötï ve strojìrenskèm, elektronickèm a automobilovèm pr myslu, poëet bankrot se snìûil hluboko pod svïtov pr mïr. 4)»Ìna»Ìnsk ekonomika vyk zala loni velmi siln r st a Coface neoëek v, ûe by letos mïlo dojìt k jeho zpomalenì. I p esto ale Coface ponech - v rating»ìny na stupni A3, protoûe na podnikovè rovni zaznamenal n r st vïrovèho rizika. Zisky ËÌnsk ch spoleënostì jsou pod tlakem v d sledku silnè konkurence na dom cìm trhu a r stu cen surovin, podniky takè ËÌm d l tìm vìc musì financovat investice z vlastnìho cash flow, protoûe kles nabìdka bankovnìch vïr. 5) St ednì Evropa Podniky ve st ednì EvropÏ se bez vïtöìch problèm vyrovnaly se zpomalenìm svïtovè ekonomiky a r stem cen ropy v roce 25. FinanËnÌ situace v sektorech, jako jsou ocel sk, chemick, farmaceutick Ëi automobilov pr mysl a telekomunikace, z stala na dobrè rovni nebo se zlepöila. FinanËnÌ situace sektor vystaven ch siln m konkurenënìm tlak m (nap. obchod, textilnì pr mysl) nebo tïch, kterè proch zejì restrukturalizacì (zemïdïlstvì), je vöak st le slab, o Ëemû svïdëì i mìrn vzestup insolvencì v odvïtvì obchodu. CelkovÏ se vöak platebnì mor lka firem v uplynul ch letech zlepöila. V roce 26 by se tempo hospod skèho r stu mïlo d le zv öit ruku v ruce se zotavenìm popt vky v z padnì EvropÏ. St ednì Evropa si udrûì stabilnì r st i dìky p Ìlivu investic a n r stu produktivity. Stabilitu oblasti zv öila skuteënost, ûe sedm z deseti nov ch Ëlensk ch st t EU jiû p ijalo Evropsk kurzov mechanismus (ERM2) a mïlo by zavèst euro v letech MÈnÏ jasn je naopak v hled pro nejvïtöì ekonomiky regionu - Polsko (rating A3),»eskou republiku (A2) a Madarsko (A2), kterè tvo Ì 6 % region lnìho HDP a bojujì o snìûenì deficitu ve ejn ch financì. PozdÏjöÌ p ijetì eura m ûe pro tyto st ty znamenat zv öenè kurzovè riziko. MaÔarsko, kterè m navìc vysok deficit bïûnèho Ëtu platebnì bilance, je jednou z ekonomik, kterè mohou b t nejvìce ohroûeny zmïnou d vïry trhu. Coface proto ratingu MaÔarska p i adil negativnì v hled. PozitivnÌ zmïnu naopak v souvislosti s vyhlìdkou na ËlenstvÌ v EU zaznamenalo Rumunsko, kterèmu Coface zv öil rating ze stupnï B na A4. 6)»esk republika V»eskÈ republice bude podle p edpovïdi Coface v roce 26 pokraëovat ekonomick r st, podporovan v vozem a fisk lnìmi opat enìmi p ed parlamentnìmi volbami. DÌky dobr m v sledk m exportu se zlepöila bilance zahraniënìho obchodu, na druhè stranï repatriace zisk ze strany zahraniënìch firem i nad le vyvol v tlak na deficit bïûnèho Ëtu. DalöÌm slab m mìstem je vysok rozpoëtov deficit, ve ejn dluh nicmènï z st v v p ijateln ch mezìch. Na mikroekonomickè rovni se zlepöila konkurenceschopnost podnik, zejmèna v d sledku p Ìm ch zahraniënìch investic. PlatebnÌ mor lka firem by proto mïla z stat uspokojiv. II. EkonomickÈ vyhlìdky vybran ch odvïtvì ZpomalenÌ tempa hospod skèho r stu, rostoucì ceny surovin a energiì a silnè konkurenënì tlaky - vöechny tyto faktory v roce 25 zhoröily podmìnky v adï odvïtvì a ovlivnily solventnost nejslaböìch hr Ë na trhu. V d sledku toho Coface snìûil jiû loni ratingy nïkolika odvïtvì: leteckè dopravy, textilnìho, chemickèho, automobilovèho a farmaceutickèho pr myslu. Pro rok 26 lze oëek vat, ûe pozitivnì vliv na celkovou situaci budou mìt ponïkud niûöì ceny surovin a rostoucì svïtov popt vka. V konnost nïkter ch odvïtvì bude navìc posìlena technick mi inovacemi. I p esto ale zisky spoleënostì budou pod vysok m tlakem: Siln konkurence omezuje moûnost p en öet vysokè v robnì n klady na spot ebitele. Vede takè k tomu, ûe se podniky zaëìnajì vìce soust eôovat na sv j hlavnì obor Ëinnosti a zbavujì se vedlejöìch aktivit, rostoucì rokovè sazby zvyöujì n klady na financov nì, rozpoëtovè restrikce omezujì zvl ötï v EvropÏ a Japonsku moûnosti odvïtvì z visl ch na zak zk ch z ve ejnèho sektoru, p ÌsnÏjöÌ regulace v oblasti ochrany zdravì a p Ìrody vedou k r stu n klad, mnohè novè ekonomiky s rostoucì dom cì popt vkou a/nebo hojn mi zdroji surovin, jako nap Ìklad»Ìna, p itahujì zahraniënì investice, coû ale m ûe vyvolat nadbytek kapacit. Ocel sk pr mysl: rating A I p es pokles cen v prvnì Ë sti roku vystoupily pr mïrnè svïtovè ceny oceli v roce 25 na historickè maximum. V roce 26 by ceny nïkter ch produkt mohly klesnout v d sledku zv öenì v robnì kapacity v»ìnï a Indii. I p esto lze oëek vat, ûe v robci oceli a jejich distributo i vyk ûou solidnì zisky. Insolvence by proto v tomto odvïtvì mïly b t vz cnè. Farmaceutick pr mysl: rating A Tempo r stu farmaceutickèho pr myslu podle p edpovïdi Coface letos mìrnï zpomalì na 6 %. DosavadnÌ vysokè zisky spoleënostì budou vystaveny urëitèmu tlaku v d sledku rychlèho v voje generick ch lèk, snahy o sniûov nì n klad ve ejn ch zdravotnìch systèm a rostoucìch v daj na zdravotnì prevenci. I p es VyspÏlÈ pr myslovè st ty mènï p ÌznivÈ prost edì z stane platebnì pozice podnik uspokojiv. Elektronick pr mysl: rating A Po roce stagnace se popt vka po v robcìch odvïtvì ve druhè polovinï roku 25 zv öila a zotavenì by mïlo pokraëovat i v roce 26, coû d v celèmu odvïtvì a p edevöìm pak v robc m spot ebnì elektroniky jasnïjöì vyhlìdky. FinanËnÌ pozice vïtöiny v robc se zlepöila. StrojÌrensk pr mysl: rating A- Trh loni vykazoval pomïrnï siln r st, zvl ötï v nov ch ekonomik ch, Japonsku a SevernÌ Americe. V roce 26 lze oëek vat jeötï vyööì p Ìr stky poh nïnè tradiënï Spojen mi st ty a AsiÌ, ale takè zotavenìm popt vky v EvropÏ. Solventnost podnik by mïla z stat na dobrè rovni i p es riziko v kyv cen oceli. Maloobchod: rating A- RostoucÌ ceny dopravy a balenì p enesli dodavatelè Ë steënï na spot ebitele. Sektor jako celek vykazuje uspokojivou finanënì v konnost i p es nïkolik v jimek v NÏmecku, It lii, Nizozemsku a Japonsku. Na trhu existujì i nad le velkè region lnì rozdìly. Hegemonie nïkolika glob lnìch nebo lok lnìch gigant nutì obchodnìky hledat novè trhy a konsolidovat svè pozice r stem na dom cìch i zahraniënìch trzìch. Chemick pr mysl: rating B+ V chemickèm pr myslu doölo v roce 25 ke zpomalenì r stu z 5,3 na 3,4 % i p es prudk n r st produkce v nov ch ekonomik ch. V roce 26 poroste trh podle odhadu zhruba stejn m tempem (3,6 %). pokraëov nì na stranï 9 Hospodářský růst a riziko platební neschopnosti ve střední a východní Evropě 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % NejniûöÌ riziko COUNTRY@TATING - äk LA SVÃT»R Hospod sk r st NovÈ ekonomiky Evropsk unie (15) Japonsko SevernÌ Amerika 2,5% 2,5% 2,3% 4,% 2,9% 2,9% 4,% St ednì Evropa Latinsk Amerika BlÌzk a St ednì V chod Asie - novè ekonomiky Asia Payment incident index NejvyööÌ region lnìho rizika zemì p edstavuje pr zemì v ûen podle jejich p ÌspÏvku k produkci danèho zemì mï Ì pr mïrnou hodnotu rizika neplacenì kr tkodob ch pohled vek spoleënostmi v danè zemi 5,4% 4,3% 4,5% (p) SNS Subsaharsk Afrika Holcim v Indii SvÏtov koncern Holcim, kter je v»ech ch jednìm z nejv znamnïjöìch dodavatel cementu a betonu (Holcim (»esko) a.s.), vlastnì v souëasnosti kapit lov podìl ve dvou v znamn ch indick ch cement sk ch spoleënostech a pat Ì na tomto trhu ke t em nejvïtöìm v robc m cementu. Minul rok vstoupil koncern Holcim do strategickè aliance s Gujarat Ambuja Cements Ltd (GACL). Zaleťte si zalyžovat s easyjet T pytìcì se prachov snìh, azurovï modrè nebe, zasnïûenè vrcholky modrajìcìch se gigant öv carsk ch Alp, s rovè fondue a k va s pravou öv carskou ko alkou "schnaps". DÌky novè p ÌmÈ leteckè lince easyjet Praha-Basilej (fungujìcì od 1. b ezna 26), je tento zimnì r j vzd len t i hodiny cesty, z nichû let samotn trv pouhou hodinu a Ëtvrt. Makro-Incoma Index se za čtvrtletí zlepšil Propad nez vislèho maloobchodnìho trhu s rychloobr tkov m zboûìm v»eskè republice se po osmi letech tèmï zastavil. V voj tohoto sektoru mapuje Makro-Incoma Index, jehoû aktu lnì hodnota je -,15%. Tato hodnota vyjad uje, ûe v meziroënìm srovn nì poslednìch dvan cti mïsìc se pokles celkovèho obratu nez vislèho maloobchodu v»r d le zpomalil o tak ka jedno procento oproti v sledk m z p edchozìho ËtvrtletÌ. Hotovka pro klienty GE Money Multiservis GE Money Multiservis, vedoucì spoleënost ËeskÈho trhu spl tkovèho prodeje, p iöel s nov m vïrem Hotovka, kter mohou vyuûìt vybranì st vajìcì klienti. Ti, kte Ì obdrûì pìsemnou nabìdku vïru, jej mohou zìskat v hotovosti bïhem jedinè n vötïvy poboëky GE Money Bank. Mohou p itom volit v öi vïru od deseti do sto tisìc korun a dobu spl cenì od jednoho do pïti let.

9 únor 26 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Počet konkurzů v Česku loni klesl, platební morálka se však nezlepšila Počet prohlášených konkurzních řízení se loni v České republice opět snížil. Podle údajů společnosti Coface Czech prohlásily loni soudy 1 25 konkurzů, což proti roku 24 představuje pokles téměř o 18 procent. I když tento pokles může souviset s růstem české ekonomiky v posledních letech, neznamená, že by se současně zlepšovala i platební morálka českých firem. a rozdïlenì ekonomick ch subjekt za rok 25. Z region lnìho pohledu bylo loni, stejnï jako v minul ch letech, nejvìce konkurz prohl öeno v Praze (341), na dalöìch mìstech n sleduje naöe hlavnì mïsto Brno (192) a Ostrava (169). Konkurzy prohlášené v r. 25 podle právní formy "ObecnÏ platì, ûe pokud ekonomika roste, s urëit m zpoûdïnìm se to projevì i ve snìûenì poëtu konkurz, protoûe zlepöenè ekonomickè klima podporuje zdravì podnik," sdïlil editel Coface Czech Ji Ì Hylmar. "Bohuûel, z naöich datab zì je vöak z ejmè, ûe sniûov nì poëtu konkurz v ËeskÈ ekonomice neznamen, ûe by se zlepöovala platebnì mor lka ekonomick ch subjekt. Ta pat Ì st le k nejhoröìm v EvropÏ," dodal. PoËty prohl öen ch konkurz klesajì v»esku kaûdoroënï jiû od roku 2, kdy bylo registrov no maximum konkurz. Podle anal zy Coface Czech za roky je p itom pozitivnì, ûe od roku 22 kles i poëet otev en ch konkurznìch ÌzenÌ, tedy rozdìl mezi prohl öen mi a zruöen mi (ukon- Ëen mi) konkurzy. TÈmÏ dvï t etiny konkurznìch ÌzenÌ se loni t kaly spoleënostì s ruëenìm omezen m, jejich podìl na celkovèm poëtu registrovan ch ekonomick ch subjekt p itom nedosahuje ani 1 procent. Naproti tomu ûivnostnìci, kte Ì tvo Ì naprostou vïtöinu (p es t i Ëtvrtiny) ekonomick ch subjekt, se na poëtu prohl öen ch konkurznìch ÌzenÌ podìleli jen jednou pïtinou. Z odvïtvovèho hlediska p ipadalo nejvìce prohl öen ch konkurz na podniky zab vajìcì se obchodem a opravami (vìce neû 3 %) a zpracovatelsk m pr myslem (21 %). Tyto podìly vöak nevypovìdajì o skuteënè rizikovosti tïchto odvïtvì, protoûe neodr ûejì jejich celkovou v hu v ekonomice. Anal zu rizikovosti jednotliv ch sektor p edloûì Coface Czech potè, co budou zn my daje o poëtech % 122 1% 3 2% SpoleËnost s ruëenìm omezen m Akciov spoleënost JinÈ druûstvo St tnì podnik 2 2% Celkem: 1 25 éivnostnìk ZemÏdÏlskÈ druûstvo Ve ejn obchodnì spoleënost % 3 Data o úpadkových řízení Podíly odvětví na prohlášených konkurzech Zpracovatelsk pr mysl ZemÏdÏlstvÌ, myslivost, lesnictvì Ve ejnè soc. a osobnì sluûby Ubytov nì a stravov nì Prohl öenè konkurzy ZruöenÈ Zruö. pro nedost. majetku ZamÌtnutÌ (form lnì) Zam. pro nedost. majetku Vyrovn nì Ochrann lh ta TÏûba nerost. surovin StavebnictvÌ Obchod, opr. mot. vozidel a v r. pro osob. pot ebu FinanËnÌ zprost edkov nì Doprava, zpracov nì a spoje»inn. v oblasti nemovitostì a pron jmu ost. podnik. Ëinn 5 1 Data o úpadkových řízení % 4 PoËet Vývoj počtu konkurzních řízení v období 1999 až Celkem prohl öen ch konkurznìch ÌzenÌ Celkem otev en ch konkurznìch ÌzenÌ Celkem zruöen ch/ukonëen ch konkurznìch ÌzenÌ Praha Brno Ostrava». BudÏjov. Hr. Kr l. PlzeÚ stì n/l Pro světovou ekonomiku bude letošní rok poměrně příznivý pokraëov nì ze strany 8 Ve snaze sniûovat n klady spoleënosti ËÌm d l tìm vìce p emisùujì v robu do region bohat ch na suroviny a do oblastì s rychle rostoucì popt vkou. Telekomunikace: rating B OdvÏtvÌ loni vyk zalo mìrn r st, jehoû motorem byly mobilnì komunikace a internet. VyspÏlÈ trhy sice poskytujì mènï moûnostì r stu neû novè ekonomiky, st le vöak jsou nejd leûitïjöì a p in öejì spoleënostem nejvìc zisku. V robci telefonnìch p Ìstroj ËelÌ znaënèmu tlaku na zisky, zatìmco oper to i se vr tili k uspokojivè v konnosti a takè v robc m za ÌzenÌ se po letech zaëìn da it zase lèpe. Automobilov pr mysl: rating B s negativnìm v hledem V roce 26 by svïtov trh mïl vzr st o 4 % zejmèna v d sledku vyööì popt vky v nov ch ekonomik ch, na zral ch trzìch nelze oëek vat vïtöì zmïny. Dva nejvïtöì ameriëtì v robci (GM a Ford) ztr cejì trûnì podìl a ËelÌ v ûn m finanënìm problèm m. To zhoröuje vyhlìdky sektoru jako celku, zvl ötï kdyû ostatnì v robci vykazujì velmi nestejnorodou v konnost, kter se mïnì podle mìsta a produktu. InformaËnÌ technologie: rating B- OdvÏtvÌ IT vyk zalo v roce 25 uspokojiv r st, kter by vöak v roce 26 mohl zpomalit. Obchody rostou rychleji v nov ch ekonomik ch neû ve vyspïl ch pr myslov ch zemìch, kterè majì nejvïtöì trûnì podìl. V robci poëìtaë a jejich subdodavatelè ËelÌ st le tlaku na ceny, coû je nutì diverzifikovat, outsourcovat a pronikat na novè trhy. Zisky spoleënostì jsou st le pod siln m tlakem. Naproti tomu v robc m softwaru a poskytovatel m sluûeb se da Ì zìsk vat urëitou kontrolu nad cenami potè, co se jim vracejì z kaznìci. TextilnÌ a odïvnì pr mysl: rating C, resp. C- ZruöenÌ kvût posìlilo pozici»ìny p i v vozu na severoamerickè a evropskè trhy. OdvÏtvÌ Ëek nevyhnuteln restrukturalizace a outsourcing. Na pozadì toho je finanënì pozice podnik ot esen, zvl ötï v EvropÏ. Leteck doprava: rating C- Sektor byl obzvl öù postiûen rostoucìmi cenami ropy v letech 24 a 25. R st leteckè p epravy o 7 % v roce 25 tento negativnì vliv nedok zal kompenzovat. Pro rok 26 je navìc oëek v n pokles poëtu p epraven ch osob o 3 %. Pro mnoho p epravc se k tïmto tïûkostem p id vajì jeötï extrèmnï vysokè provoznì a finanënì n klady a tïûk konkurence ze strany nìzkon - kladov ch aerolinek. Mnoho americk ch p epravc vyk zalo rekordnì ztr ty a muselo poû dat o ochranu p ed vï iteli. CelkovÏ toto odvïtvì vykazuje vysokè riziko, kterè je vöak v r zn ch regionech r znè. SpoleËnost Coface, zaloûen v roce 1946, je dce inou spoleënostì francouzsk ch finanënìch institucì Natexis Banques Populaires a Banque Populaire Groupe, jejichû z kladnì kapit l na konci roku 24 Ëinil 13,4 miliardy eur. Coface m ratingovè hodnocenì AA od agentury Fitch a Aa3 od Moody's. Posl nìm spoleënosti Coface je napom hat rozvoji glob lnìho B2B obchodu. Sv m klient m nabìzì Ëty i produktovè linie, kterè jim umoûúujì plnï nebo Ë steënï outsourcovat ÌzenÌ obchodnìch vztah a financovat a chr nit jejich Ëty pohled vek: vïrovè pojiötïnì, obchodnì informace o podnicìch a rating firem, ÌzenÌ pohled vek a factoring. Coface d le nabìzì pojiötïnì z ruk, odborn ökolenì v oblasti Ët pohled vek a ve Francii rovnïû spr vu st tnìch exportnìch z ruk. Coface m p ÌmÈ zastoupenì v 58 zemìch, lok lnì servis pro 85 klient zajiöùuje 4 6 zamïstnanc spoleënosti. Prost ednictvìm sv ch partner v celosvïtovè sìti CreditAlliance, vyuûìvajìcìch spoleën integrovan systèm ÌzenÌ vïrovèho rizika zvan Common Risk System, nabìzì Coface sluûby celkem v 93 zemìch. Coface Czech Credit Management Services, spol. s r. o., je stoprocentnì dce inou spoleënostì rakouskèho holdingu Coface Central Europe Holding AG se sìdlem ve VÌdni, jehoû prost ednictvìm je souë stì francouzskè skupiny Coface. * tato tiskov zpr va je zkr cenou verzì rozs hlè informace, kterou Coface zve ejnil 24. ledna 26 v Pa Ìûi v r mci v roënì konference Country Risk Coface Conference 26. Plnou verzi tèto zpr vy v angliëtinï bude dostupn na 9

10 TRH INFORMACÍ únor 26 Co představí naši vinaři Vletošním roce se již podvanácté otevřou brány Mezinárodního vinařského veletrhu - VINEX v areálu Veletrhů Brno, a.s.. Svojí kvalitou si tento veletržní projekt získal pevnou pozici nejen mezi vinaři z České republiky, ale stává se místem setkání vinařských odborníků z celého světa. V letošním roce se přestaví producenti vína z Rakouska, Německa, Itálie, Španělska, Portugalska,Chile, Argentiny, Austrálie, JAR, Moldávie, Slovinska atd., moravští a čeští výrobci za nimi také nezaostávají. K tradičním vystavovatelům patří například společnosti Znovín Znojmo, Soaré Sekt, Patria Kobylí, Templářské sklepy Čejkovice, Vinné sklepy Roztoky, České vinařské závody a mnoho dalších. Mezi vystavovateli se objevujì v znamem moûn menöì, ale kvalitou minim lnï srovnatelnì producenti vìna reprezentujìcì vina skè podoblasti Znojemskou, Mikulovskou i Velkopavlovickou. V poslednìch letech proöla vìna z Moravy a»ech velk m kvalitativnìm v vojem. Moravsk a Ëesk vìna jsou charakteristick harmonick m spojenìm plnè chuti se svïûìmi kyselinami, kterè obzvl ötï vyniknou u bìl ch vìn. NesmÌme takè zapomenout na velmi zajìmavou Ë st veletrhu, kter postihuje to nejmodernïjöì z vybavenì vinohradnickèho oboru, sklepnìch hospod stvì, obalov ch trend, marketingu a vina sk ch technologiì. Velmi l kavou novinkou bude zcela urëitï "Cenov srovn vacì degustaënì zûna" Projekt podporovan Vina sk m fondem»r poskytne reprezentativnì pohled na kvalitu moravsk ch, Na atraktivnì podìvanou do pavilonu G2 brnïnskèho v staviötï zve 12. roënìk mezin rodnì soutïûe mlad ch odbornìk v gastronomii - Gastro Junior Brno 26 - Nowaco Cup, kter po dajì Veletrhy Brno, a. s., ve spolupr ci s AsociacÌ kucha a cukr»r. Fin le tèto kaûdoroënì soutïûe se uskuteënì v r mci mezin rodnìho potravin skèho veletrhu SALIMA na brnïnskèm v staviöti od v pavilonu G2. SoutÏû student odborn ch ökol v oborech kucha, ËÌönÌk a cukr probïhla nejprve ve dvou Ëesk ch a zahraniënìch vìn, a to vëetnï cenovèho rozpïtì pro velkoobchod a gastronomii! DegustaËnÌ zûna nabìdne kvalitativnì srovn nì s dov ûen mi vìny. Srovn nì s vina sk mi velmocemi dopad pro»eskou republiku st le lèpe. Nad le se zvyöuje jak spot eba, tak i kultura pitì vìna, produkuje se vìce kvalitnìch a uölechtil ch vìn. Spot ebitelè si tyto produkty st le vìce vybìrajì a jsou ochotni za nï zaplatit i odpovìdajìcì cenu. Je ovöem t eba st le budovat orientaci spot ebitele na tuzemskè znaëky a odr dy, rozvìjet pozitivnì postoje k tuzemsk m vìn m, s ohledem k internacionalizaci prost edì a mnohdy i uniformitï zahraniënìch vìn. M ûeme Ëerpat ze zkuöenostì vyspïl ch vina sk ch st t a p it hnout klientelu spojenìm krajiny s vìnem, turistikou, pouëenìm i z bavou. TradiËnÌm doprovodn m programem je takè mezin rodnì soutïû Grand Prix VINEX 26 po dan ve spolupr ci se Svazem vina»r. Vöechna ocenïn vìna budou moci n vötïvnìci veletrhu posoudit p Ìmo na st nku GP Vinex 26. Gastro Junior Brno 26 - Nowaco Cup - soutěž těch nejlepších region lnìch kolech, z nichû do brnïnskèho fin le postoupilo v kaûdèm oboru pouze 3 nejlepöìch. Ti potom ve dvoudennìm napìnavèm kl nì zmï Ì sìly se studenty z okolnìch zemì, jako je Slovensko, Polsko a Rakousko. Ovöem z v sledk minul ch roënìk je z ejmè, ûe se tèto konkurence nemusejì p Ìliö ob vat. SoutÏû se kon pod z ötitou Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r a pod z ötitou prim tora Statut rnìho mïsta Brna. Bude probìhat od ter 7. b ezna do Ëtvrtka 9. b ezna v pavilonu G2. Aby se na loukách neválely staré počítače Novelou z kona o odpadech, Ëinnou od 13. srpna 25, byla v robc m elektrick ch a elektronick ch za ÌzenÌ stanovena povinnost zajistit zpïtn odbïr, oddïlen sbïr, zpracov nì a recyklaci vy azen ch elektroza ÌzenÌ. Pro plnïnì tèto povinnosti v kategorii velk ch a mal ch dom cìch spot ebië, n adì a n stroj zaloûili v robci spoleënost ELEKTROWIN a.s., na kterou plnïnì sv ch povinnostì v souladu se z konem p enesli. ELEKTROWIN a.s. jako provozovatel kolektivnìho systèmu pro spoleënè plnïnì povinnostì v robc, podala 21. z Ì loúskèho roku n vrh na z pis do Seznamu v robc na Ministerstvo ûivotnìho prost edì»r. RozhodnutÌ o z pisu do tohoto Seznamu, kterè nabylo pr vnì moci 5. prosince 25, obdrûela spoleënost ELEKTROWIN a.s. jako prvnì kolektivnì systèm v»r. Na z kladï tohoto rozhodnutì tedy m ûe plnï realizovat kolektivnì systèm pro zpïtn odbïr, oddïlen sbïr, zpracov nì a recyklaci tïch elektroza ÌzenÌ, pro nïû je v Seznamu v robc zaps na. P esto, ûe spoleënost ELEKTROWIN a.s. byla zaps na v Seznamu aû v prosinci, plnila povinnosti za vöechny v robce, registrovanè v jejìm systèmu, a to prost ednictvìm poslednìch prodejc. Do konce roku 25 bylo registrov no p es 4 prodejc, od kter ch bylo do systèmu zpïtnèho odbïru a recyklace p ed no tèmï 12 kus chladniëek, 2 5 velk ch a 4 mal ch dom cìch spot ebië. N klady na svoz a zpracov nì nesli v tomto obdobì pouze akcion i tèto spoleënosti, protoûe teprve po z pisu do Seznamu v robc mohla spoleënost uzavìrat smlouvy o kolektivnìm plnïnì povinnostì s v robci a Ëtovat jim jejich podìl na n kladech spojen ch s touto ËinnostÌ. SpoleËnost ELEKTROWIN se takè s nabìdkou spolupr ce obr tila na obce jiû v srpnu 25, p i- Ëemû dvïma st m obcì byly rozesl ny typovè smlouvy na vytvo enì mìst zpïtnèho odbïru. P ipomìnky obcì byly do tïchto smluv zapracov ny jeötï p ed uzav enìm ÌzenÌ o z pisu do Seznamu v robc. Do konce prvnìho ËtvrtletÌ letoönìho roku chce spoleënost vytvo it na 2 mìst zpïtnèho odbïru a do konce letoönìho roku tuto sìù doplnit na 35 mìst zpïtnèho odbïru v r mci obecnìch systèm nakl d nì s odpady. SÌù zpracovatelsk ch za ÌzenÌ je na z kladï provedenèho v bïrovèho ÌzenÌ tvo ena 15 provozovnami. Tato sìù je otev ena i pro dalöì z jemce, pokud splnì n roënè podmìnky systèmu ELEKTROWIN. Vöechny kontrakty jsou uskuteëúov ny na z kladï v bïrov ch ÌzenÌ tak, aby byly d slednï zachov ny principy trûnì soutïûe a aby byl vyvìjen neust l tlak na sniûov nì n klad spojen ch s ËinnostÌ kolektivnìho systèmu ELEKTROWIN. Nové vzdělávací programy pro hoteliéry * OdbornÈ minimum pro zaëìnajìcì podnikatele v oblasti hotelov ch a restauraënìch sluûeb * Legislativa EU pro podnikatele v hotelnictvì a novè formy vzdïl v nì äkola hotelnictvì a gastronomie Hotelu International, s.r.o. zìskala v r mci podpory z Evropsk ch soci lnìch program (ESF) pro pracovnìky cestovnìho ruchu dva granty na vytvo enì dvou nov ch vzdïl vacìch program a jejich pilotnì realizaci. Tyto programy uskuteëúuje ve spolupr ci s partnery N rodnì federace hotel a restauracì»r, Svazem obchodu a cestovnìho ruchu»r a se spoleënostì RENTEL a.s. Tyto dva vzdïl vacì projekty jsou zamï enè nejenom na vytvo enì a ovï enì specifick ch vzdïl - vacìch program celoûivotnìho vzdïl vanì, ale i na implementaci a ovï enì modernìch vzdïl vacìch metod a forem distanënìho a kombinovanèho vzdïl vanì, tzv. elearningu a Blended Learningu. Oba programy jsou urëeny zaëìnajìcìcìm podnikatel m v hotelnictvì a gastronomie z regionu Prahy. V jejich r mci budou vyvinuty a pilotnï ovï eny n sledujìcì vzdïl vacì moduly: Z klady ICT v hotelnictvì a restaur torstvì - V podnikatelskèm prost edì vï itel nem pr vï z vidïnìhodnou roli. S kaûdou vystavenou fakturou aby se zam ölel i nad tìm, zda a kdy dostane zaplaceno, jak snìûit problematickè a nedobytnè pohled vky. Na jeho stranï sice stojì z kon, ale legislativnì ml ny melou obëas pomalu. V mnoha zemìch se v obchodnìm styku a nejen p i nïm osvïdëila d sledn pr ce s informacemi, s varovn mi sign - ly, se zkuöenostmi jin ch. Informace o platebnìm chov nì firem, o jejich kredibilitï a spolehlivosti pot ebujete i tam, kde vybìr te firmy do v bïrovèho ÌzenÌ, kde provï ujete odbïratele p ed pojiötïnìm obchodnì transakce nebo tam, kde si vytipov v te potenci lnì solventnì z kaznìky. Kde hledat informace o solidnosti firem? 1 Aplikace smïrnice EU - HACCP, marketingovè ÌzenÌ - AutorskÈ pr vo v hotelnictvì, ÌzenÌ stravovacìho seku - Pravidla EU pro kategorizaci, ÌzenÌ hotelovèho seku a housekeepingu a klasifikaci v hotelnictvì, pèëe o lidskè zdroje a trènink - EkologickÈ z sady v stavby a provozu ubytovacìch za ÌzenÌ. Vytvo enè vzdïl vacì moduly budou ËastnÌk m projektu nabìdnuty v kombinovanè formï, tedy formou kombinace samostudia z materi - l v podobï tiötïn ch skript, v ukovèho CD a on.line studia s podporou tutor na internetu (jedin m nutn m poûadavkem pro vyuûìv nì tèto formy distanënìho vzdïl v nì je, aby ËastnÌk disponoval poëìtaëem p ipojen m k internetu s Internet Explorer 5. a vyööìm) a prezenënìch semin a workshop. CÌlem projekt je nabìdnout st vajìcìm i budoucìm Creditinfo pro vaše rozhodování 2. Proč jsou důležitá zahraniční data? SpoleËnost Creditinfo Czech Republic, s.r.o. provozuje internetovou aplikaci Creditinfo - FiremnÌ Lustr tor soust eôujìcì na jednom mìstï v p ehlednè podobï mnoho daj o Ëesk ch firm ch s cìlem poskytnout Ëinn n stroj pro ovï ov nì spolehlivosti Ëesk ch firem. Creditinfo - FiremnÌ Lustr tor (CFL) kumuluje z kladnì registraënì a identifikaënì daje z ady ve ejn ch registr, zpracov v a analyzuje ËetnÌ z vïrky, shromaû- Ôuje sign ly o evidovan ch dluzìch jak z ve ejn ch server, nap. zdravotnìch pojiöùoven, tak p Ìmo od smluvnìch partner zab vajìcìch se inkasem pohled vek. Statisticky vyhodnocuje platebnì chov nì z vìce neû 2 faktur. Nezanedbateln m prvkem ve v stupech CFL je hodnocenì bonity firem (scoring) vëetnï v öe doporuëovanèho kreditu. Vöechna klìëov data jsou aktualizov na ihned po jejich zìsk nì, monitoring padc stejnï tak jako shromaûôov nì a zpracov nì ËetnÌch z vïrek probìh dennï. Co kdyû pot ebnè daje nejsou k dispozici? V internetovè aplikaci CFL nemusìte vyuûìvat jen ty daje, kterè zde najdete. CFL slouûì z roveú jako n stroj k jednoduchèmu objedn nì doplúujìcìch daj a podklad. Pot ebujete-li ËetnÌ z vïrku firmy, u nìû moment lnï nenì k dispozici, zìsk me a do elektronickè strukturovanè podoby ji pro v s p evedeme i v expresnìm termìnu. Pro hluböì anal zy partnersk ch nebo konkurenënìch firem se vyplatì objednat kreditnì zpr vu, kter shrom ûdì a provï Ì maximum dostupn ch dat a zpracuje je do souhrnnèho materi lu. Jsou-li pro v s d leûitè zejmèna sign ly o dluzìch, m ûete si objednat automatick monitoring zadan ch firem. pracovnìk m cestovnìho ruchu flexibilnì a akceptovatelnou formu celoûivotnìho vzdïl - vanì a z klad profesnì p Ìpravy, kterè lze realizovat p i zamïstn nì s vyuûitìm modernìch informaënìch a komunikaënìch technologiì. Ëast v pilotnìm ovï enì vzdïl vacìch program, Jak je to s cenami? DiskusnÌ semin na st le ûhavè tèma: "ProblÈm aplikace podn kladov ch a podn kupnìch cen na ËeskÈm trhu" - tento semin po d Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r ve spolupr ci s Ëasopisem ModernÌ obchod a Veletrhy Brno a.s. v r mci doprovodnèho programu mezin rodnìho potravin skèho veletrhu Salima 26 konanèho v BrnÏ ve dnech Ëast na tomto doprovodnèm programu jiû p islìbili: Ing. Martin Pecina, MBA - p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe, Ing. Karel Goldemund - n mïstek ministra financì, JUDr. Ing. Robert Szurman - n mïstek ministra pr myslu a obchodu, Ing. ZdenÏk JuraËka - viceprezident Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r. P Ìtomni budou i z stupci potravin skè komory (Ing. Jaroslav CamplÌk) a ZemÏdÏlskÈho svazu»r (Ing. Miroslav JÌrovsk ) a Zvazu obchodu Jak zajistit informov nì o vlastnìch z kaznìcìch? PlatebnÌ chov nì je jedna z informaënìch souë stì CFL. ZajÌm -li v s p edevöìm to, jakè trendy se projevujì u vaöich vlastnìch z kaznìk, m ûete se aktivnï zapojit do systèmu monitorov nì platebnì mor lky. SystÈm zpracov v daje o vystaven ch a zaplacen ch faktur ch odbïratel. Tato data do systèmu poskytujì r znè spoleënosti z r zn ch branûì. SystÈm pracuje na principu anonymity poskytovatele a je zabezpeëen proti niku neagregovan ch dat. DÌky tomu je moûnè se dozvïdït o platebnìch zkuöenostech jin ch dodavatel d Ìve, neû uëinìte - mnohdy nep ÌjemnÈ - zkuöenosti vlastnì. Kaûd, kdo se zapojì do systèmu platebnìch informacì, dost v automatick p ehled o platebnìm chov nì vöech sv ch odbïratel, tak jak se jevì vöem ostatnìm p ispìvajìcìm Ëlen m. A nejen to. Kaûd dodan vstupnì informace - daj o vystavenè a zaplacenè faktu e - vytv Ì jak si bonus, za nïjû m ûete pak Ëerpat r znè informaënì sluûby. Co kdyû pohled vky stejnï vzniknou? CÌlem CFL je poskytovat takovè informace, kterè usnadnì rozhodov nì o zp sobu zajiötïnì obchod. Je ale pochopitelnè, ûe stoprocentnï se problematick m pohled vk m vyhnout ned. Creditinfo Czech Republic nabìzì proto i n vaznou sluûbu jejich eöenì. spïönost vy eöen ch pohled vek kterè bude probìhat v 1. pololetì roku 26, je bezplatn. V p ÌpadÏ z jmu o Ëast kontaktujte äkolu hotelnictvì a gastronomie Hotelu International, s.r.o, Koulova 15, 16 Praha 6 nebo vyuûijte internetovè str nky nebo a cestovnèho ruchu SK (Ing. Adri n œurëek). MÌsto kon nì: Business centrum - pavilon E s l Ë. II TermÌn kon nì: , 1-12 hod. Ëastnick poplatek: 3,- KË (vëetnï DPH) P ÌpadnÈ dotazy zodpovì: panì Zdena Lazarov, tel , lazarova@conpraha.cz nebo Hana Michovsk, tel.: , manager@socr.cz KompletnÌ informace a p ihl öku naleznete na Ëi R di V s p ivìt me i na st nku Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r v pavilonu D - zv öenè p ÌzemÌ st nek ËÌslo 56. se v dlouhodobèm pr mïru pohybuje okolo 5 %, p iëemû systèm, na rozdìl od klasick ch inkasnìch spoleënostì, umoûúuje eöit i relativnï malè pohled vky. Ty v pr bïhu eöenì nejsou blokov - ny a m ûete s nimi libovolnï nakl dat. Kdo za tìm stojì a kam se obr tit? SpoleËnost Creditinfo Czech Republic, s.r.o. neza- ËÌn na zelenè louce. Naopak firmy, kterè stojì za tìmto projektem, nejsou v oboru nov Ëky a jejich zkuöenosti a vz jemn prov zanost poskytujì z ruky kvalitnìch informaënìch sluûeb. Ve spoleënosti Creditinfo Czech Republic se kapit lovï ËastnÌ Creditinfo Group, kterè intenzivnï rozvìjì sluûby kreditnìch informacì po celè EvropÏ, a Albertina data, s.r.o. angaûujìcì se v oblasti firemnìch informacì jiû od roku Aplikaci Creditinfo - FiremnÌ Lustr - tor a dalöì pot ebnè informace najdete na adrese nebo na nìûe uveden ch kontaktech. Zde v m takè poskytneme bliûöì podklady pro aktivnì spolupr ci v oblasti monitorov nì platebnìho chov nì nebo pro eöenì vaöich pohled vek. Creditinfo Czech Republic, s.r.o., Nad BotiËem 593/8, 12 Praha 1, Tel.: , fax , info@cicr.cz,

11 únor 26 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ Nový Ford Transit: nejlepší bude ještě lepší Nový Transit zahajuje letošní modelovou ofenzívu společnosti Ford of Europe Změny nového Transitu reagují na aktuální požadavky zákazníků Nabídku obohatí nová verze se středním rozvorem a nízkou střechou Ještě lepší jízdní vlastnosti díky změnám na zavěšení kol Celkem sedm motorů Euro IV Výrazná "tvář" a další vylepšení vnějšího designu Nově řešená palubní deska a ovladače Řadicí páka integrovaná do palubní desky umožňuje snadný průchod do zadní části vozu Premiéra: Samonabíjecí klíč dálkového ovládání centrálního zamykání Vyšší míra bezpečnosti a ochrany Více než 5 milionů Transitů během 4 let Uvedení na trh v polovině roku 26 Ford Transit, nejpopul rnïjöì uûitkov v z Evropy, otevìr novou kapitolu svè spïönè historie celou adou vylepöenì, dìky kter m bude v oëìch z kaznìk jeötï l kavïjöì. Nov Transit je sou- Ë stì dalöì vlny nov ch model, kterè Ford of Europe uvede na trh v roce 26. KromÏ uûitkovèho bestselleru Ford letos p edstavì jeötï nap. nov model Galaxy a p edevöìm origin lnì model S-MAX, kter vych zì ze studie crossoveru SAV Concept, jenû Ford p edstavoval na evropsk ch autosalonech v roce 25. Nov Transit: Vylepöen kaûd detail RobustnÌ design novèho Transitu zv razúuje individualitu a stoprocentnì funkënost tohoto popul rnìho uûitkovèho modelu. InteriÈr i exterièr, odp edu dozadu, na povrchu i hluboko ve struktu e - kaûd dìl a komponent novèho Fordu Transit proöly d kladnou revizì a optimalizacì. Vöechna vylepöenì jsou zaloûena na mnohaletèm pr bïûnèm v voji ady Transit v reûii specialist automobilky Ford. Aktu lnì zmïny na nastupujìcìm modelu jsou nejz sadnïjöìmi zmïnami tèto modelovè ady za poslednìch öest let. Nov standardnì v bava, novè karos skè verze, vyspïlejöì motory a öiröì ök la komfortnìch prvk dïlajì z novèho Transitu perfektnì "pojìzdnou kancel " i vytrvalèho pracanta pro nejr znïjöì druhy podnik nì. ZmÏny podle poûadavk z kaznìk ZmÏny, kterè konstruktè i Fordu na novèm Transitu udïlali, nebyly samo ËelnÈ - naprost vïtöina z nich stojì na peëliv ch anal z ch poûadavk a p edstav z kaznìk. Designe i a technici automobilky Ford tvrdï pracovali, aby dok zali maximum z nejëastïji zmiúovan ch p ipomìnek provozovatel uûitkov ch voz vtïlit do novèho modelu. Nap Ìklad bezpeënostnì v bava nebo vylepöenè z mky jsou v sledkem anal z detailnìch dealersk ch pr zkum spokojenosti z kaznìk, takè cel ada komfortnìch interièrov ch prvk se v novèm Transitu objevila v reakci na postoje uûivatel uûitkov ch voz tèto kategorie. Jako odezva na poûadavky klient se v modelovè adï Transit objevila i zcela nov verze s nìzkou st echou a st ednìm rozvorem. "Kdyû jsme se zam öleli nad podobou a vlastnostmi novèho Transitu, vïnovali jsme maxim lnì pozornost st le se rozöi ujìcì rodinï uûivatel tïchto voz, bez ohledu na to, zda jde o majitele celè automobilovè flotily nebo samostatnï podnikajìcìho emeslnìka," vysvïtlil Barry Gale, öèfkonstruktèr uûitkov ch model Ford. "Poznali jsme, ûe pro tyto uûivatele je jejich van prost edkem, kter vypovìd nejenom o jejich firmï, ale i o nich samotn ch - pochopili jsme tedy, ûe u novèho modelu nem ûe jìt jenom o maxim lnì funkënost a stoprocentnì spolehlivost po dlou- hou adu let provozu, ale velk v znam bude mìt i efektnì styling. A z pr zkumu mezi tïmito podnikateli jsme zjistili, ûe naprost vïtöina z nich hled v z, kter se p ÌjemnÏ ovl d a kter dok - ûe nabìdnout podobn uûivatelsk komfort jako modernì osobnì automobily. Transit ve svè podobï pro rok 26 dok ûe rychle p esvïdëit i p ÌsnÈ kritiky, ûe p ipomìnky z kaznìk padly na rodnou p du!" SvÏûÌ styling interièru i exterièru DÌky pozmïnïnèmu vnïjöìmu designu p sobì nov Transit sebevïdomïji, p i pohledu z boku upout jeho modernì profil, zep edu zase vynik nezamïniteln grafika svïtlomet, kapoty motoru a ËelnÌho okna. Nejv raznïjöì zmïnou vnïjöìho designu je nov maska chladiëe s trojicì ûeber mezi zcela nov mi z etelnï vertik lnï stylizovan mi svïtlomety. Uprost ed masky chladiëe naöel svè mìsto charakteristick modrobìl ov l firemnìho znaku automobilky Ford, kter je se sv mi 23,5 centimetry nejvïtöìm znakem z celè modelovè ök ly evropskèho Fordu. PouûitÌ takto velkèho znaku demonstruje hrdost automobilky Ford na sv j vele spïön uûitkov model. Z jemci o nov Ford Transit mohou vybìrat z pestrè palety atraktivnìch lak, rozöì ila se i nabìdka novï stylizovan ch kol a exterièrov ch dekorativnìch prvk. Spousta zmïn se odehr la i v interièru novèho Transitu - a takè tyto inovace reflektujì p nì provozovatel, kte Ì poûadujì, aby jejich uûitkov v z byl uvnit stejnï p Ìjemn a uûivatelsky vst Ìcn jako modernì osobnì automobil. Zcela novï eöen je palubnì deska, p Ìstroje, spìnaëe a ovladaëe, volant je odvozen od modelovè ady Focus C-MAX, spousta odkl dacìch schr nek a prostor dïl z kabiny novèho Transitu jeötï p ÌjemnÏjöÌ "pracoviötï". PatrnÏ nejv raznïjöì zmïnou v kabinï novèho Transitu je p esunutì adicì p ky do ergonomicky lepöì polohy p Ìmo do palubnì desky - v tomto mìstï ji m idië dob e p i ruce, asi jako v osobnìm automobilu. DÌky adicì p ce zasazenè do palubnì desky se mezi p ednìmi sedadly vytv Ì niëìm neruöen pr chod do zadnì Ë sti vozu. Obr zek interièru novèho Transitu dokresluje dvoutûnovè barevnè ladïnì p ÌstrojovÈho ötìtu a kvalitnïjöì textilnì ËalounÏnÌ. NovÈ v konnè, spolehlivè a hospod rnè motory Pro nov Ford Transit je p ipraveno öest vznïtov ch motor a jeden z ûehov agreg t. äk la vznïtov ch jednotek zahrnuje novè motory Duratorq TDCi o objemech 2,2 l a 2,4 l, kterè jsou propojeny s pïti- nebo öestistupúov mi manu lnìmi p evodovkami Durashift (v z vislosti na zvolenèm motoru). Motory Duratorq TDCi o objemech 2,2 l a 2,4 l tvo Ì p te novï koncipovanè nabìdky motor pro modely Ford Transit. Jde o nejnovïjöì v sledky dob e fungujìcì spolupr ce p i v robï öpiëkov ch vznïtov ch agreg t mezi spoleënostì Ford Motor Company a firmou PSA Peugeot CitroÎn. Motory 2.2 Duratorq TDCi a 2.4 Duratorq TDCi jsou prvnìmi pohonn mi jednotkami konstruovan mi speci lnï pro pouûitì v lehk ch a st ednìch uûitkov ch modelech. Vöechny vznïtovè motory pro modely Transit, kterè jsou vybaveny technologiì p ÌmÈho vst ikov nì nafty do v lc "common-rail", vyhovujì emisnìm limit m normy Euro IV. NovÈ agreg ty byly konstruov ny tak, aby dok zaly splnit poûadavky i teprve p ipravovan ch emisnìch norem a aby vedle svè vitality a v kon vynikaly takè hospod rnostì, dlouhou ûivotnostì a nìzk mi servisnìmi n roky. NabÌdka pro kaûdèho Modelov ada Ford Transit si zìskala svè renomè p edevöìm dìky tomu, ûe dok zala p esnï reagovat na poûadavky z kaznìk a s pomocì öirokè ök ly provedenì a motor byla schopn nabìdnout optim lnì eöenì pro nejrozmanitïjöì druhy podnik nì. Aù uû jde o drobnèho emeslnìka, kter m lokdy zabloudì za hranice svèho mïsta nebo podnikatele, kter provozuje celou flotilu rychl ch kur rnìch voz, ada Transit uspokojì kaûdèho klienta. K velk m p ednostem Fordu Transit pat Ì nap Ìklad: Kr tk, st ednì a dlouh rozvor a nabìdka prodlouûenèho r mu, nìzk, st ednì a vysok st echa sk ÌnÏ, podvozek s jednoduchou nebo zdvojenou kabinou, nìzk nebo st ednì st echa pro minibus, p ednì n prava se zv öenou nosnostì, verze Kombi a Kombi Van, novè provedenì: NÌzk st echa, st ednì rozvor, t i ady sedadel, velk prostor pro zavazadla. Mil Ëek idië SpecialistÈ automobilky Ford, jak jiû bylo uvedeno, pozornï naslouchali z kaznìk m a p ipravili pro nov Transit jeötï p ÌjemnÏjöÌ interièr s mnoha komfortnìmi prvky. Mezi nï pat Ì nap. t ÌstupÚov regulace vyt pïnì a ventilace, Ëty i druhy ËalounÏnÌ (vëetnï k ûe), deset verzì uspo- d nì sedadel, moûnost doplnïnì v bavy o tempomat nebo nov p Ìstrojov ötìt. Nov Transit si jako prvnì p edstavitel svè t Ìdy p iv ûì takè unik tnì vodïodoln klìëek s d lkov m ovl d nìm centr lnìho zamyk nì, kter si po vloûenì do spìnacì sk ÌÚky automaticky dobìjì integrovan miniaturnì akumul tor. NovÈ eöenì dve nìch z mk zvyöuje ochranu vozu p ed zneuûitìm. KonstruktÈ i automobilky Ford zapracovali i na podvozku a zavïöenì kol tak, aby se nov Transit sv m ovl d nìm a jìzdnìmi vlastnostmi jeötï vìce p iblìûil osobnìm voz m. Z kladnì koncept podvozku se nezmïnil, i nov Transit m tedy vp edu kombinovanè vzpïry McPherson a zadnì pevnou n pravu Hotchkiss, vöe je ovöem jeötï preciznïji sladïno. KromÏ lepöìch jìzdnìch vlastnostì se zmïny na podvozku a ve struktu e karoserie projevily snìûenìm hluku, vibracì a sk Ìp nì o cel ch 2 %. Do bezpeënostnì v bavy pat Ì mj. Ëty i kotouëovè brzdy a protiblokovacì systèm brzd ABS pro vöechny verze, elektronick dïlië brzdn ch sil EBD, protiprokluzovè za ÌzenÌ aktivujìcì brzdy BTCS a elektronick stabilizaënì systèm ESP. pokraëov nì na stranï 13 FORD CREDIT: stále na vzestupu SpoleËnost FCE Credit, s.r.o., dce in spoleënost FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., kter v»r zajiöùuje znaëkov leasing pro vozy Ford, dos hla v minulèm roce vynikajìcìch v sledk. Uzav ela smluv na novè vozy, coû je proti roku 24 o 7,5 % vìce. A vzestup FCE pokraëujeö Velkou v hodou FCE Credit, s.r.o., je neobyëejn variabilita sluûeb nabìzen ch pod hlaviëkou FordLeasing, coû jsou finanënì produkty doslova öitè na mìru z jemc m o novè i ojetè vozy Ford. SpoleËnost tak na konci loúskèho roku dìky jiû zmìnïn m uzav en m kontrakt m obhospoda ovala portfolio vìce neû 6 8 aktivnìch smluv, coû je o 6,3 % vìce neû v roce 24. FCE Credit pr bïûnï zvyöuje i sv j podìl na financov nì novï zakoupen ch voz Ford, kter dnes ËinÌ 21,7 % z celkov ch prodej. PodÌl soukrom ch z kaznìk tvo Ì 26 %. Z kaznìci mimochodem d vajì FCE velmi dobrè vysvïdëenì: s jejich sluûbami je jich totiû absolutnï spokojeno 75,55 % - a takè toto ËÌslo st le roste. K spïchu FCE v znamnï p ispïlo i spuötïnì operativnìho leasingu s oznaëenìm Ford Business Partner, kter vych zì vst Ìc st le oblìbenïjöìmu operativnìmu n jmu, popul rnìmu zejmèna mezi spoleënostmi s vïtöìmi vozov mi parky. DÌky velmi intenzivnìmu kontaktu s klienty si FCE takè dok ûe udrûet podìl tzv. "problematick ch - neplatìcìch" z kaznìk hluboko pod jednìm procentem, coû je v automobilovèm leasingu vynikajìcì hodnota. FCE Credit, s.r.o., dos hla v roce 25 zisku 8 mil. KË a hodnota jejìch leasingov ch aktiv p itom p es hla 1,5 miliardy korun. FCE z roveú financuje skladovè z soby dealerskè sìtï Ford a Volvo, a to v hodnotï p es 1,2 mld KË. V souëasnè dobï tak FCE nabìzì n sledujìcì produkty: Leasing s nulov m nav öenìm, Premium a Transit Plus Leasing, Fiesta/Fusion, Focus/C-Max Leasing, SuperKa Leasing, StandardnÌ leasing pro novè a ojetè vozy a FordBusinesPartner - operativnì leasing. Ke dneönìmu dni uû FCE Credit, s.r.o., pat Ì mezi pït nejvïtöìch znaëkov ch automobilov ch leasingov ch spoleënostì v»r. dalöì informace jsou k dispozici na a V souvislosti s uvedenými informacemi jsme pro vás připravili ještě bleskový rozhovor s operačním ředitelem Vladanem Rojíčkem: Kter v ö produkt bude letos jedniëkou a proë? Co jeho prost ednictvìm nabìzìte z kaznìkovi zejmèna? P edpokl d me, ûe i v letoönìm roce zabodujì u z kaznìk naöe produkty kombinovanè s nabìdkou v hodnèho pojiötïnì. Mezi nejoblìbenïjöì bude bezpochyby pat it "Leasing s nulov m nav öenìm", "Transit Plus Leasing" s nulovou mimo dnou spl tkou a "Fiesta Leasing". Roste poëet firemnìch klient, kte Ì po izujì auta na leasing? M ûeme Ìci, ûe absolutnì poëet firemnìch klient st le roste, nicmènï je z ejmè zv öenì z jmu priv tnìch z kaznìk o financov nì formou finanënìho leasingu. ZejmÈna v n vaznosti na velmi silnou nabìdku voz Ford v niûöìch segmentech, reprezentovanou typy Ford Ka, Ford Fiesta, Ford Fusion a Ford Focus. Jak nejvyööì poëet vozidel - jakèho modelu jste loni "prodali" jednomu klientovi v r mci jednè smlouvy? V r mci jednè smlouvy to bylo nepochybnï 3 voz Ford Transit. Ford Transit dlouhodobï pat Ì mezi naöe "nejfinancovanïjöì" vozy Ford. Podle nïkter ch odbornìk bude p ib vat ûen, kterè vstupujì do podnik nì. Jak postup byste doporuëil ûenï podnikatelce, kter rozjìûdì svoji firmu na menöìm mïstï, a hodl si koupit dvï novè Fiesty? S leasingem zatìm nem zkuöenosti a se znaëkou Ford vlastnï takè ne. Samoz ejmï kaûd zaë tek podnik nì je nelehk. Ale p i vyuûitì kombinovanè nabìdky kvalitnìho vozu Ford Fiesta a znaëkovèho finanënìho leasingu "Fiesta Leasing" m ûe naöe podnikatelka zaëìt se svou ËinnostÌ p i vynaloûenì velmi nìzk ch vodnìch investic. Jiû p i sloûenì 2% mimo dnè spl tky m ûe odjet s vozem Ford Fiesta, kter bude plnï havarijnï i odpovïdnostnï pojiötïn. NavÌc zìsk asistenënì sluûbu Ford Euroservice na 36 mïsìc a rozöì- enou z ruku Ford Protect aû na 48 mïsìc. MyslÌm, ûe to jsou atributy, kterè dodajì vìce jistoty a pohody v zaë tcìch podnik nì. Na trh p ijdou novè modely a s nimi jistï i zajìmavè financov nì. NaË byste r d jiû nynì upozornil? Ford Leasing samoz ejmï p ipravuje akënì nabìdky u p Ìleûitosti uvedenì nov ch model Ford na trh ve spolupr ci s Ford Motor Company. DetailnÌmi podmìnkami bychom vöak naöe z kaznìky chtïli p ekvapit, aû nadejde ten spr vn okamûik. D se zmìnit p Ìklad toho, ûe je administrativa spojen s vybavenìm leasingu pro z kaznìka dnes jednoduööì neû t eba p ed sedmi lety? Samoz ejmï za tïch sedm let se administrativa velmi zjednoduöila a z kaznìk m moûnost zajistit si financov nì Ford Leasing bïhem jedinè n vötïvy autorizovanèho prodejce Ford. Vöichni prodejci Ford jsou p ipraveni p ipravit nabìdku financov nì dle specifick ch pot eb z kaznìka a po schv lenì takè p ipravit samotnou leasingovou smlouvu. dïkuji za rozhovor, Eva Brixi 11

12 EXPORT únor 26 Ve společné obchodní politice EU hraje ČR aktivní roli VPraze se 7. února uskutečnilo jednání náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy a komisaře EU pro obchod Petera Mandelsona. Hlavními tématy setkání se stala obchodní politika EU, vývoj mnohostranných jednání o liberalizaci obchodu ve Světové obchodní organizaci (WTO), směrnice o službách na vnitřním trhu a také téma rozvoje obchodu a posílení konkurenceschopnosti evropské rodiny na světových trzích.»esk republika je p esvïdëen m zast ncem dalöì liberalizace svïtovèho obchodu p i jedn - nìch ve WTO o RozvojovÈ agendï z Doh. V org nech EU, kterè jednajì o obchodnì politice, tento cìl velmi aktivnï prosazuje. NaöÌ prioritou je zlepöit p Ìstup v oblasti pr myslov ch v robk a sluûeb na svïtovè trhy a d le sniûovat barièry ve svïtovèm obchodï. Postoj»R od vodúuje fakt, ûe pat Ì k zemìm, jejìû trh byl v d sledku politicko-ekonomickè transformace velmi rychle otev en - a to jak pro pr myslovè a potravin skè zboûì, tak pro nejr znïjöì druhy sluûeb. NavÌc se podìl zahraniënìho obchodu na HDP neust le zvyöuje - u dovozu i v vozu (zboûì i sluûeb) ËinÌ v souëasnosti kolem 65 %.»esk republika podporuje st vajìcì nabìdku EU pro vyjedn v nì o agr rnì reformï WTO. Povaûujeme za rozumnè otev Ìt p Ìstup rozvojov ch zemì na vyspïlè trhy. Naöe hodnoty p i jedn nì o liberalizaci obchodu jsou blìzkè p Ìstupu skandin vsk ch zemì, VelkÈ Brit nie Ëi NÏmecka, tedy zemì, kterè vï Ì, ûe r st ekonomiky je spojen s r stem obchodu, sniûov nìm administrativnìch barièr spìöe neû v ochran skèm p Ìstupu. KlÌËovÈ pro»eskou republiku je snìûit celnì barièry pro pr myslovè v vozy a sluûby. Konference ministr v Hongkongu zachovala prestiû WTO Sloûit jedn nì v Hongkongu, vstupnì br nï do "zemï draka", p inesla z naöeho pohledu adu pozitivnìch v sledk. P edevöìm nedoölo k zablokov nì dalöìch jedn nì o RozvojovÈ agendï z Doh (DDA) a p ijat ministersk deklarace umoûúuje pokraëovat v dalöìm jedn nì. Evropsk unie takè dok zala prosadit öirok p Ìstup na trhy pro nejmènï rozvinutè zemï a dos hla z vazku zruöit vöechny formy exportnìch subvencì do roku nejen ze strany EU, ale vöech Ëlen WTO, zejmèna tak v znamn ch, jako jsou USA, Kanada a Austr lie. Jasn m kladem je takè dosaûen pokrok v agr rnì reformï WTO a moûnost d le jednat o liberalizaci obchodu se sluûbami. VÌt me, ûe se poëìt s pokraëov nìm konzultacì o rozöì enì ochrany zemïpisn ch oznaëenì a pravidel obchodov nì. Naopak, za nedostateën povaûujeme v sledek jedn nì o liberalizaci obchodu s nezemïdïlsk mi v robky, kter je jednou z priorit»eskè republiky. I kdyû deklarace uznala tzv. "öv carsk vzorec" pro sniûov nì celnìch sazeb, jedn - nì o koeficientech, p Ìp. citliv ch v robcìch bude jeötï velmi sloûitè. Ambice v tèto oblasti musì z stat vysokè a nemohou b t sniûov ny. Evropsk unie i jednotlivè ËlenskÈ zemï musì takè v raznï zlepöit vnìm nì EvropskÈ unie.»r m z jem podpo it budov nì kvalitnì "znaëky" EU a vystupovat navenek jednotnï i spoleënï s Evropskou komisì, pokud jde o deklaraci spoleën ch cìl a ambicì.»esk republika bude v dalöìch jedn nìch pokraëovat s otev en mi kartami»r jako vnitrozemsk st t bez velk ch zdroj surovin je historicky velmi z visl na dosahov nì dobr ch v sledk v oblasti obchodu - z toho vych zì naöe liber lnì, proti ochran stvì zamï en, pozice; prioritnìm z jmem»r je dosaûenì dalöìch exportnìch moûnostì pro pr myslovè v robky, proto bude podporovat orientaci EU na jedn nì o liberalizaci tohoto obchodu; mezi naöe dalöì priority pat Ì sjedn nì p Ìzniv ch podmìnek pro rozvoj mezin rodnìho obchodu se sluûbami - n ö z jem se soust edì na sluûby profesnì (pr vnì, architektonickè...), stavebnì, turistickè a poëìtaëovè; jsme velice zainteresovanì na rozöì enì mezin rodnì smluvnì ochrany zemïpisn ch oznaëenì na dalöì v robky, p edevöìm ËeskobudÏjovick piva; zemïdïlstvì a potravin stvì netvo Ì velk segment ËeskÈ ekonomiky a je na pomïrnï vysokè rovni. Proto chceme podpo it takov jedn nì ve WTO, kter by re lnï otev ela trhy t etìch zemì - bude-li jejich podmìnkou snìûenì ochrany pro agr rnì trh EU, jsme p ipraveni o nïm jednat; moûnosti pro dalöì otev enì trhu EU vidìme v oblasti dovozu surovin, nap Ìklad dokon- ËenÌm liberalizace dovozu u tïch poloûek, kde dosud existujì tarifnì nebo netarifnì bari- Èry. Jsme p esvïdëeni, ûe tato oblast zce souvisì se zvyöov nìm konkurenceschopnosti evropsk ch v robk na svïtov ch trzìch. Pokud jde o dalöì liberalizaci obchodu, je pozice»r charakterizov na siln m liber lnìm postojem vypl vajìcìm z historick ch i geografick ch podmìnek. P estoûe»r pat Ì mezi ËlenskÈ st ty, kterè podpo ily ochrann opat enì proti dovoz m ËÌnskÈho textilu (v d sledku extrèmnï rychlèho tempa n r stu dovoz z»ìny), a podpo ila û dost ËeskÈho v robce Tesla Ecimex o zah jenì antidumpingovèho ÌzenÌ proti dovozu televiznìch obrazovek (z»ìny, Malajsie, Koreje a Thajska), nenì principi lnï zast ncem obchod naruöujìcìch protekcionistick ch opat enì. Dve e na svïtovè trhy otev e pouze konkurenceschopnost naöì nabìdky»esk republika dlouhodobï poukazuje na skuteënost, ûe role obchodnì politiky je v r mci LisabonskÈ agendy opomìjen, proto vl da»r v prosinci p ijala strategii prosazov nì z jm»r v org nech EU pro oblast spoleënè obchodnì politiky. JednÌm z jejìch strategick ch cìl je pr vï zvyöov nì vnïjöì konkurenceschopnosti Ëesk ch firem prost ednictvìm aktivnì politiky»r v Bruselu. HlavnÌm cìlem je p edevöìm eöenì ot zky lepöìho p Ìstupu Ëesk ch firem zejmèna k v robnìm surovin m (coû platì pro aktu lnì tèma surovèho hlinìku, stejnï jako pro ostatnì suroviny). TakÈ odstranïnì vöech existujìcìch administrativnìch p ek ûek v r mci EU, zejmèna u sluûeb, musì b t z sadnìm p ÌspÏvkem pro vytvo enì rovn ch podmìnek pro vöechny podnikatele na trhu EU. Pokud jde o vnïjöì aspekty, souhlasìme s cìli, kterè jsou v Ëi t etìm zemìm identifikov ny v oblasti zlepöenì p Ìstupu na jejich trhy pro zboûì, sluûby i investice. P Ìklad, kter zatìm Evropskou komisi nep it - hl - surovèho hlinìku je nedostatek, p esto jeho vysok celnì sazba z st v P ed vstupem do EU uplatúovala»r p i dovozu tèto suroviny celnì sazbu ve v öi %, p evzetìm celnìho sazebnìku EU jsou dnes tyto dovozy zatïûov ny celnì sazbou 6 %. V EU existuje re ln nedostatek surovèho hlinìku, nicmènï vïtöinï zpracovatel ze zemì EU 15 se da Ì pokr t rozdìl dovozy v r mci dlouhodob ch tradiënìch kontrakt z preferenënìch oblastì, pro novè st ty prakticky nedostupn ch. NeintegrovanÌ zpracovatelè tak musì nakupovat vstupnì surovinu za vyööì ceny, coû velmi silnï sniûuje jejich konkurenceschopnost na trhu s fin lnìmi v robky. Z iniciativy»r byl proto vypracov n spoleën n vrh»r, Polska a Slovinska (podporovan It liì, MaÔarskem a Rakouskem) obsahujìcì kompromisnì eöenì. P estoûe se pro n vrh poda ilo zìskat vïtöinu Ëlensk ch st t EU, eöenì v zne na pr tazìch ze strany EvropskÈ komise. Ta na jednè stranï nutnost eöenì problèmu uzn v, ale argumentuje tìm, ûe snìûenìm celnìch sazeb by byla oslabena pozice EU p i vyjedn v nì preferenënì dohody se zemïmi PerskÈho z livu a v DDA WTO. Tento argument jednoznaënï nesdìlìme.»r ch pe argument EvropskÈ komise ohlednï ËasovÈ kolize s negociacemi se zemïmi PerskÈho z livu, nicmènï se domnìv, ûe doëasnè snìûenì cel by vyjedn vacì pozici EU podstatnï neovlivnilo.»r vede jedn nì o snìûenì celnìch sazeb jiû od svèho vstupu do EU. Vzhledem k rostoucìm tïûkostem, kterè situace vyvol v u Ëesk ch zpracovatel, se domnìv me, ûe problematiku je zapot ebì eöit okamûitï. Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz "»esk republika svou aktivnì obchodnì politikou p ispìv k omezov nì barièr v mezin rodnìm obchodï. Jsme p esvïdëeni, ûe sniûov nì obchodnìch p ek ûek a prosazov nì myölenek volnèho obchodu pom ûe r stu konkurenceschopnosti a prosperity EvropskÈ unie a jejìch Ëlensk ch zemì." Milan Urban, ministr pr myslu a obchodu "Do Prahy jsem p ijel ze t Ì hlavnìch d vod. PrvnÌm je ocenïnì ekonomick ch v sledk»r, hlavnï co se t k hospod skèho r stu, relativnï nìzkè nezamïstnanosti a nìzkèho ve ejnèho dluhu. Pr vï kombinace hospod skèho liberalismu a soci lnì solidarity je nejlepöìm mixem, kter m ûeme doporuëit.»eskou republiku jsem zvolil jako cìl svè prvnì letoönì n vötïvy, neboù bych chtïl podïkovat tèto vl dï a p edevöìm Ministerstvu pr myslu a obchodu»r za to, jak aktivnï a viditelnï se ËastnÌ jedn nì v Bruselu, zejmèna v oblasti obchodu a vnïjöì konkurenceschopnosti." Peter Mandelson, komisa EU pro obchod "Liberalizace p ispìv k r stu exportnìch p ÌleûitostÌ pro ËeskÈ i evropskè firmy, sniûuje n klady firem p i vstupu na zahraniënì trh, vede k r stu kvality v roby a vïtöì spokojenosti spot ebitel. Export je u n s v znamn m faktorem r stu ekonomiky, m me tedy z jem o vytv enì dobr ch podmìnek k dalöì expanzi Ëesk ch firem." Martin Tlapa, n mïstek ministra pr myslu a obchodu "Jako v raznï otev en ekonomika»r podporujme dalöì liberalizaci svïtovèho obchodu jako z klad pro zìsk v nì co nejlevnïjöìch zdroj a jako n stroj pro zlepöenì podmìnek pronik nì ËeskÈho zboûì na zahraniënì trhy." Milan Urban, ministr pr myslu a obchodu Portál BusinessInfo.cz přichystal pro podnikatele speciální přílohy Od letoönìho roku si podnikatelè musejì d vat pozor na mnoho zmïn. Proto se na port lu BusinessInfo.cz objevuje souhrn, kter podnikatel m v raznï usnadnì orientaci v novï platn ch pr vnìch norm ch Ëi nov ch z konn ch povinnostech. Mimo jinè zde podnikatelè naleznou p ehlednï vyznaëenè daúovè povinnosti, p ehled zmïn Ë stek pro Ëely d chodovèho a nemocenskèho pojiötïnì Ëi informace o zmïn ch v programech na podporu malèho a st ednìho podnik - nì. P Ìloha je k dispozici na str nce: 26/1155/. Redakce port lu BusinessInfo.cz se rovnïû pilnï p ipravuje na danï z p Ìjm. PodnikatelÈ budou mìt na port lu od 19. nora k dispozici v p ehlednè podobï komplexnì p ehled informacì k dani z p Ìjm. KromÏ daúov ch tiskopis, n vod a postup zde podnikatelè naleznou takè interaktivnì daúov formul umoûúujìcì on-line vyplnïnì. DalöÌ popt vky na Autor: Miloš Krmášek servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt Klobouky a Ëepice Japonsko (Japan) KOBE SANADA TRADING CO., LTD MÌsta pro st ûisty z RF Rusko (Russian Federation) AIESEC in Moscow Klobouky a Ëepice Japonsko (Japan) WEAVE TOSHI CO VzduchovÈ filtry Norsko (Norway) Nils Skogeng OcelovÈ potravin skè kontejnery Norsko (Norway) TyCons 4494 SluneËnicov semìnka pro ptactvo Norsko (Norway) Harlem Food AS Tisk knih Norsko (Norway) Notis Konsult 12

13 únor 26 PRO VAŠI INSPIRACI Podpora malých a středních podnikatelů nabírá na intenzitě Téměř 4,2 miliardy korun bylo v loňském roce rozděleno malým a středním podnikatelům (MSP) a dalším žadatelům o peníze z programů na podporu zpracovatelského průmyslu a s ním souvisejících služeb. Fyzicky vyplacena byla zatím jen část, protože podle pravidel Evropské unie jsou veřejné prostředky uvolněny až po dokončení projektu. Celkem bude díky těmto penězům podpořeno přes 3 firem. "NejvÌce penïz uû bylo rozdïleno v r mci OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì (OPPP). K mal m a st ednìm firm m se prozatìm poda ilo nasmïrovat vìce neû 3,6 miliardy korun," zhodnotil Ëerp nì penïz ministr pr myslu a obchodu Milan Urban, a dodal: "OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì se tak stal jednìm z nej spïönïjöìch operaënìch program v zemi." RozhodnutÌ o poskytnutì dotace z OPPP obdrûelo do konce loúskèho roku 356 projekt, coû v hrnu p esahuje Ë stku 2,6 miliardy korun. DalöÌ miliardu zìskalo 976 podnikatel formou zv hodnïn ch vïr. PodnikatelÈ hojnï vyuûìvali takè jinè programy financovanè z fond EU i ze st tnìho rozpoëtu. Velk z jem byl nap Ìklad o programy PoradenstvÌ, Technologie nebo Standard rozvoje a ÌzenÌ lidsk ch zdroj. "NejlepöÌ projekty Ëesk ch podnik budou letos na ja e vyhodnoceny v r mci zcela novèho ocenïnì s n zvem Podnikatelsk projekt roku," ekl Tom ö Hruda, gener lnì editel CzechInvestu. "Vyhlaöovat budeme nap Ìklad Klastr roku, Projekt s nejvïtöìm inovaënìm potenci lem nebo Podnikatelsk inkub tor roku," up esnil. KlÌËov m poëinem v podpo e MSP bylo v loúskèm roce vytvo enì N rodnìho registru poradc. Ten umoûúuje firm m p Ìstup k velkèmu poëtu vysoce kvalifikovan ch a provï en ch konzultant. Registr se pr bïûnï aktualizuje a pr ce poradc je neust le sledov na a hodnocena. MalÈ a st ednì firmy mohou navìc na jejich sluûby zìskat aû pades tiprocentnì dotaci z novèho programu Konkurenceschopnost. EU na nïj uvolnila p l milionu eur a jen bïhem prvnìch dvou mïsìc poû dalo jeho prost ednictvìm o podporu 38 firem. NOVINKY V PODPOÿE MAL CH A STÿEDNÕCH PODNIKŸ N rodnì registr poradc - datab ze kvalifikovan ch a provï en ch poradc, kter ke konci roku 25 obsahovala kontakty na 171 odbornìk. Funguje Nový Ford Transit: nejlepší bude ještě lepší pokraëov nì ze strany 11 Ochrana a bezpeënost VybÌhajÌcÌ Ford Transit zìskal mnoho mezin rodnìch cen za svoji öpiëkovou bezpeënostnì v bavu. Nov Transit navazuje na skvïlou povïst svèho p edch dce a do soupisu bezpeënostnìch prvk p id v dalöì poloûky. OchrannÈ systèmy novèho modelu ËinnÏ br nì jeho zneuûitì Ëi odcizenì a pojiöùovny na tuto skuteënost reagujì velmi v hodn mi pojiöùovacìmi sazbami. V nabìdce jsou dva druhy alarm, z nichû jeden plnì poûadavky pojiöùovacì agentury Thatcham pro ochrannè systèmy kategorie 1. Transit je vybaven takè pasivnìm systèmem zabraúujìcìm odcizenì PATS (Passive Anti-Theft System), kapota motoru je uzamykateln, dve nì z mky nemajì problematickè lanovody. V bec poprvè se v segmentu lehk ch uûitkov ch voz objevuje programovatelnè centr lnì zamyk nì - dìky jemu si m ûe majitel vozu zvolit, kterè dve e a na jak pokyn se odemknou, ök la moûnostì zahrnuje celkem öest r zn ch kombinacì. Z kaznìk si p i p ebìr nì vozu m ûe nechat nastavit konfiguraci, kter mu nejvìce vyhovuje. P i p ÌpadnÈ hav rii chr nì pos dku model Transit velmi pevn struktura karoserie vozu, do standardnì v bavy vozu pat Ì airbag ve Vyjádření prezidenta Hospodářské komory ČR Jaromíra Drábka k situaci v LG. Philips v Hranicích na Moravě: Postup m eöenì situace v LG Philips v HranicÌch, kterè navrhuje ministerstvo pr myslu a obchodu, p Ìliö nerozumìm a rozhodnï je nepovaûuji za öùastnè. Podle mèho n zoru je zcela absurdnì snaûit se umïle zachovat p i ûivotï v robu, kter je neperspektivnì. NavÌc zp sobem, kter by ËeskÈ v robce mohl zcela opr vnïnï pobou it. Pokud se do nesn zì dostane Ëesk firma podobnè velikosti, rozhodnï to nebude st t, kter jì nabìdne pomocnou ruku, byù by ölo o v znamnèho zamïstnavatele. V znam zahraniënìch investor je neoddiskutovateln, na druhou stranu bychom mïli v ûit Nebojte se toho, ptejte se, radu dostanete pokraëov nì ze strany 7 StavebnÌ, mont ûnì nebo dopravnì firma P evl d vöeobecnï vûit n zor, ûe v tïchto oborech je tèmï vylouëenè najìt pracovnì p Ìleûitost pro handicapovanèho ËlovÏka. Aû na v jimky to platì u klasick ch stavebnìch a mont ûnìch profesì, u idië. P esto vöak existuje ada doprovodn ch profesì a pozic, kterè vhodnè jsou, a to jak kvalifikovan ch (technik, ËetnÌ, dispeëer, kalkulant, p Ìprav apodö), tak i nekvalifikovan ch (pomocn dïlnìk u nïkter ch stroj, uklìzeëka, hlìdaë, recepënì, Ö). Za tèto situace je moûnè vyuûìt jak "n hradnì plnïnì" n kupu sluûeb od zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch osob, jako jsou nap Ìklad hlìdacì sluûby a ostraha, klid, n kup nïkter ch speci lnìch nebo firemnï oznaëen ch ochrann ch pracovnìch pom cek, ËistÌcÌch prost edk, kancel sk ch pot eb, propagace a dalöìch podobn ch jako u kaûdè firmy. Existuje vöak ada v robc strojìrensk ch (nap. kompresory, manometry, tïsnïnì a filtry), stavebnìho materi lu (vë. nap. oken a port l, fas dnìch n tïrov ch hmot apod.), volantu, airbag p ed spolujezdcem (o objemu 12 litr ) se dod v za p Ìplatek. V bec poprvè se na p nì dod vajì i boënì airbagy montovanè do bok opïradel p ednìch sedadel, kterè chr nì hlavy a hruô vp edu sedìcìch osob. KonstrukËnÏ pozmïnïn p ednì Ë st chr nì nosnou strukturu vozu p i kolizìch v mal ch rychlostech. 4 let - a st le svïûì a pln n pad Transit vloni oslavil Ëty ic tiny - od roku 1968 se po celèm svïtï prodalo vìce neû pït milion Ford Transit. Ford si je jist, ûe nov Transit nav ûe na skvïlè renomè sv ch p edch dc, mezi kterè pat Ì mj. nositel titulu "Van roku 21", a v mnoha ohledech je jeötï p ekon. "VÌme, ûe Transit je uû adu let skuteën m fenomènem sektoru lehk ch a st ednìch uûitkov ch automobil, ale rozhodnï neusìn me na vav Ìnech," potvrdil Peter Fleet, odpovïdn ve spoleënosti Ford of Europe za marketing uûitkov ch voz. "UdÏl me vöe pro dalöì posìlenì ady Transit jako modelovè ady, kter vyhovì nejrozmanitïjöìm druh m podnik nì, aù uû jde o firmu jednoho emeslnìka nebo flotilu stovek rozv ûkov ch voz. Jsme p esvïdëeni, ûe vöechny zmïny provedenè na novèm Transitu p ispïjì k jeötï vïtöì popularitï tïchto model." na misk ch lèk rnick ch vah, nakolik vyjdeme tïmto subjekt m vst Ìc. Jak se ukazuje, investo i r di vyuûijì benefit, kter ch se jim ze strany»r dostane, potè ale jejich snaha o zachov nì provozu upad. Nejinak je tomu v tomto p ÌpadÏ. RozhodnÏ nejsem zast ncem toho, aby v tèto situaci byl firmï poskytnut dalöì vïr, p ÌpadnÏ se situace eöila prost ednictvìm t etìho subjektu. St t nem zasahovat do ÌzenÌ soukrom ch subjekt. TrûnÌ ekonomika m svè mechanismy. UrËovat smïr, kter m by se mïly podniky ubìrat, je podle mne neomluvitelnè. silniënìch plastov ch sloupk, bezbarièrovèho vybavenì budov, jejichû spolupr ce lze vyuûìt. Velkoobchod nebo sìù maloobchod Jedn se o klasickè firmy se stejn mi pot ebami jako u vïtöiny podnik (kancel e, klid, ostraha, ada moûnostì se vyskytuje i v r mci bïûnï obchodovanèho sortimentu (jde o to zadat spr vn kol n kupëìm). To, co charakterizuje vïtöinu velk ch firem, jsou n roky na logistiku (skladov nì a p epravu), podìl manipulace (p Ìleûitost nap. zad nì p ebalov nì z p epravek do prodejnìho balenì, opat ov nì v robk etiketami a merkantilnìmi doplúky apod). Dosud opomìjenou sluûbou je nap. z silkov Ëinnost, kterou povaûujeme nap. ve spojenì s internetov m obchodov nìm za v znamnou p Ìleûitost pro vznik mal ch soci lnìch firem po vzoru zahraniënìch zkuöenostì. Karel Rycht, editel odboru VDI Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev a mìstop edseda Asociace zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch»r od konce z Ì 25 a z jem o zaps nì dosud projevilo 779 poradc. Konkurenceschopnost -- tento dotaënì program umoûúuje MSP zìskat aû pades tiprocentnì dotaci na sluûby poradc z N rodnìho registru poradc. SpuötÏn byl v Ìjnu 25. EU na nïj vyëlenila p es 15 milion korun. O dotaci jiû poû dalo 38 firem, z toho 3 û dostì bylo po ovï enì zp sobilosti pro vstup do programu za azeno do schvalovacìho procesu. DÌky novèmu zp sobu hodnocenì je moûnè penìze zìskat do jednoho mïsìce od pod nì û dosti.»esk benchmarkingov index (»BI) - v prosinci 25 byla zah jena pilotnì f ze projektu»bi, kterè se ËastnÌ zhruba 3 Ëesk ch, zejmèna mal ch a st ednìch podnik. SamotnÈ spuötïnì plnï funkënìho systèmu»bi je napl nov no na zaë tek dubna 26. Podstatou benchmarkingu je neust lè porovn v nì dom cìch firem mezi sebou a s jejich zahraniënìmi protïjöky. Firmy tak mohou na z kladï zjiötïnì siln ch a slab ch str - nek stanovit vhodn opat enì ke zv öenì svè v konnosti. Investov nì formou venture (rizikovèho) kapit lu - z tohoto programu by mïly zìskat kapit l na sv j rozvoj firmy s kr tkou historiì, kterè nedos hnou na klasickè vïry. Na z kladï p ipravovanèho programu budou kromï ve ejn ch prost edk (Obr tkov fond Phare) investov ny takè finanënì zdroje priv tnìch subjekt a institucion lnìch investor. Program podpory mal ch a st ednìch podnikatel, kte Ì se aktivnï ËastnÌ 6. r mcovèho programu EU pro v zkum a technologick rozvoj - podpo eno bylo 6 projekt v celkovè v öi 1,1 milionu korun. PodnikatelÈ mohou poû dat o pokrytì Ë sti n klad spojen ch s p Ìpravou n vrhu eöenì projektu bez ohledu na to, zda byly jejich projekty podpo eny z EU Ëi nikoli (jedn se o dotaci na n klady spojenè nap. s p Ìpravou studie proveditelnosti, mzdovè a reûijnì n klady nebo v daje za poradenstvì). Program m Ëesk m firm m usnadnit vstup na pole mezin rodnì technologickè spolupr ce. N rodnì program v zkumu II. - Trval prosperita - nov dotaënì program, ze kterèho mohou podnikatelè, v zkumnè instituce a vysokè ökoly û dat o finanënì podporu aû do v öe 7 % uznateln ch n klad na projekty v oblasti vïdy a v zkumu. SpuötÏn byl 18. ledna 26. FinanËnÌ fûra pro malè a st ednì podniky - cyklus semin o alternativnìch zdrojìch financov nì a speci lnìch vïrov ch programech komerënìch bank pro malè a st ednì podnikatele. V roce 26 budou fûra pokraëovat a podnikatelè dostanou p Ìleûitost prezentovat svè projekty p ed z stupci finanënìch institucì, kte Ì jim hned na mìstï poskytnou uûiteënou zpïtnou vazbu. Jak napsat podnikatelsk pl n - p ÌruËka pro malè a st ednì podnikatele mapujìcì obvyklè i mènï zn mè finanënì n stroje a zp soby zìsk v nì kapit lu obecnï. K dispozici je zdarma ve vöech poboëk ch CzechInvestu. Podnikatelsk projekt roku - novè ocenïnì pro kvalitnì, konkurenceschopnè projekty Ëesk ch podnik (vïtöinou MSP), podpo enè ze struktur lnìch fond EU a ze st tnìho rozpoëtu (zejmèna OPPP, SROP a souvisejìcì programy). PrvnÌ ocenïnì za rok 25 budou p ed na letos v b eznu. PÿEHLED PROGRAMŸ A AKCÕ NA PODPORU PODNIK NÕ OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì - celkem L znï PodÏbrady, a.s. Ji Ìho n m. 39/I PodÏbrady bylo do konce roku 25 pod no tèmï 3 tisìce û dostì o dotace a zv hodnïnè vïry. Podpora byla zatìm p islìbena projekt m v celkovè v öi p es 3,6 miliardy korun. V programech st le jeötï z st v nerozdïleno tèmï 7 miliard korun, o kterè se mohou podnikatelè, mïsta a jinè subjekty uch zet do Ìjna letoönìho roku. SamotnÈ projekty pak musì b t dokonëeny nejpozdïji na ja e 28. Program PoradenstvÌ - cìlem programu je umoûnit mal m a st ednìm podnikatel m i osob m, kterè se na podnik nì teprve p ipravujì, zìskat prost ednictvìm externìch poradc (RPIC a BIC) cenovï zv hodnïnè vzdïl v nì a poradenskè sluûby. Dotace ze st tnìho rozpoëtu mohou dos hnout aû 5 % uznateln ch n klad na poradenskè sluûby a 5 aû 7 % uznateln ch n klad na sluûby vzdïl vacì - v z vislosti na jejich typu. V roce 25 bylo sìtì externìch poradc poskytnuto 1 59 podnikatel m a osob m p ipravujìcìm se na podnik nì podpor v celkovè hodnotï bezm la 26 milion korun. Profese (OPRLZ) - v prvnìm kole v zvy bylo podpo- eno 8 projekt v celkovè v öi 83 milion korun. é dosti do druhèho kola bylo moûnè pod vat do Program zast eöuje ministerstvo pr myslu a obchodu, implementaënì agenturou je agentura CzechInvest. Podpora je urëena jak MSP, tak ostatnìm podnik m. PodnikatelskÈ subjekty z vymezen ch OKE» mohou zìskat dotaci aû do v öe 7 % uznateln ch n klad na odbornè vzdïl v nì zamïstnanc. Phare 22 - Standard rozvoje a ÌzenÌ lidsk ch zdroj v podnicìch - loni byla ukonëena pilotnì f ze programu, ve kterè bylo rozdïleno p es 5,5 milionu korun. Podporu dostala desìtka MSP z v robnìho sektoru nebo sektoru pr myslov ch sluûeb. Na tuto pilotnì f zi bude navazovat program Standard rozvoje lidsk ch zdroj (OPRLZ), kter bude spuötïn v prvnìm ËtvrtletÌ roku 26 a bude financov n ze struktur lnìch fond EU. Pro obdobì je na nïj vyëlenïno 31 mil. KË. Phare 23 - Technologie - celkem bylo p ijato 333 projekt. V souëasnosti je podeps no 93 grantov ch smluv, v r mci kter ch bude poskytnuto p Ìjemc m vìce neû 539 milion korun. V pr bïhu roku 25 byla realizov na v bïrov ÌzenÌ na dodavatele technologiì pro vybranè ûadatele a zhruba 132 milion je jiû vyplaceno. Vöechny dalöì p iznanè prost edky budou vyplaceny nejpozdïji do Projekt rozvoje dodavatel - celkovï bylo v loúskèm roce z projektu podpo eno 48 firem. Provedeno bylo 37 hodnocenì modelem excelence EFQM, coû p edstavuje 222 poradensk ch dnì str ven ch ve firm ch. CzechInvest uspo dal 4 semin e a 2 dodavatelskè dny pro japonskè investory ve spolupr ci s JETRO (organizace na podporu japonskèho exportu) a pro dodavatele firmy Honeywell. DodavatelskÈ kontrakty - CzechInvest p edal nadn rodnìm spoleënostem 695 profil Ëesk ch dodavatelsk ch firem a podìlel se na uzav enì kontrakt za tèmï dvï miliardy korun. Datab zi dodavatel na webov ch str nk ch CzechInvestu navötìvilo bïhem roku z jemc. Bezplatn informaënì telefonnì linka CzechInvestu - v loúskèm roce bylo prost ednictvìm informaënì linky zodpovïzeno p es 5 4 dotaz. V letoönìm roce V m L znï PodÏbrady, a.s. nabìzì nov kompletnì program urëen pro rekondice zamïstnanc firem, spoleënostì a organizacì. V pobytu je zahrnuto ubytov nì, stravov nì, l zeúskè procedury a kultura. Program je zamï en na obnovu sil, uvolnïnì sebe sama, relaxaci a odpo- Ëinek. CÌlem rekondiënìho programu je navr cenì fyzickè a duöevnì pohody zamïstnanc, aby i nad le mohli vyd vat ty nejlepöì pracovnì v kony. UBYTOV NÕ: v 1 nebo 2 l ûkov ch pokojìch (moûnost apartm ) STRAVOV NÕ: pln penze/ polopenze (v bïr ze 3 pokrm a 1 diety) REVITAL: l zeúskè procedury zamï enè na vylepöenì kondice, odpoëinek a revitalizaci tïla i duöe SPOLE»ENSK A KULTURNÕ PROGRAM: vych zka za historiì a kr sami mïsta s pr vodkynì, v let lodì po ece Labi a taneënì veëery CENA: od 6 33,- osoba/t den Zprost edkujeme V m i moûnost sportovnìho vyûitì v podobï: jìzda na konìch, golf, sportovnì st elba, p jëovna jìzdnìch kol, tenis, bowling a squash. StaÚte se firmou 21. stoletì. Firmou, kter peëuje o svè zamïstnance. My V m to umoûnìme! Kontaktujte n s na tel.: nebo or@lazne-podebrady.cz 13

14 MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ únor 26 14

15 únor 26 MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ 15

16 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ únor 26 Liška je úspěšná rekordmanka čísla, která jednoznačně dokládají významný podnikatelský úspěch Českomoravské stavební spořitelny Od vstupu na český trh v roce 1993 do současnosti podpořila Českomoravská stavební spořitelna své klienty úvěry na bydlení ve výši téměř 1 miliard korun. Prakticky Ëtvrtinu vöech vïrov ch prost edk na bydlenì si obyvatelè»eskè republiky p jëili u»mss. Od roku 1993 do investovali obyvatelè»r do bydlenì vïry v celkovè v öi 422 miliard korun. Za stejnou dobu Ëerpali klienti»mss p eklenovacì vïry a vïry ze stavebnìho spo enì v celkovèm objemu, jak p edstavuje podìl vïtöì neû 23 %. V roce 23 zaznamenala»mss rekordnìho n r st objemu poskytnut ch vïr a v n sledujìcìch letech k tomuto v sledku trvale p id v dalöì nav öenì. Rok 23 p inesl v meziroënìm srovn nì v obje mu poskytnut ch p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì neuvï iteln ch 1 %. V kaûdèm dalöìm roce dok zala»mss tento rekordnì objem jeötï nav öit. Na po ÌzenÌ novèho bydlenì se vïrovè prost edky od»mss podìlejì 44 procenty. Od roku 1993 do prosince 25 bylo p eklenovacìmi vïry a vïry ze stavebnìho spo enì spolufinancov no po ÌzenÌ 45 tisìc byt a rodinn ch dom. Celkem 253 tisìc byt a rodinn ch dom (177 5 novè byty a RD, 75 5 staröì byty a RD) bylo po Ìzeno za p ispïnì vïr od»mss, coû p edstavuje 44% podìl. Od vstupu»mss na Ëesk trh do konce roku 25 inve- Nový obchod - suma CČ v mld Kč 54,6 + 27,2% 69, Rok Objem* MeziroËnÌ n r st O % % % *v tisìcìch KË stovali jejì klienti do nov ch byt a rodinn ch dom Ëi koupï staröìch vïry od»mss ve v öi 6 miliard korun. U modernizace bydlenì dosahuje podìl vïrov ch prost edk od»mss 48 procent. Od roku 1993 do prosince 25 se p eklenovacì vïry a vïry ze stavebnìho spo enì podìlely na modernizaci 47 tisìc byt a rodinn ch dom. Celkem 225 tisìc byt a rodinn ch dom bylo zmodernizov no za p ispïnì vïr od»mss, coû p edstavuje 48% podìl. Od vstupu»mss na Ëesk trh do konce roku 25 investovali jejì klienti do modernizace byt a rodinn ch dom vïry od»mss ve v öi 29,8 miliardy korun. Financov nì projekt ve v öi 1 milionu korun a vìce. Od roku 1993 do konce roku 25 tvo Ì tèmï jednu pïtinu (19 %) objemu poskytnut ch vïrov ch prost edk»mss na bytovè pot eby pr vï vïrovè p Ìpady s celkov m objemem p j- Ëek rovn m 1 milionu korun nebo i vyööìm. V obdobì 23 aû 25 je tento podìl 24 %. Jako prvnì stavebnì spo itelna v»r zahrnula»mss do svè nabìdky p eklenovacì vïr hypoteënìho typu. Od listopadu 22, kdy uvedla na trh p eklenovacì vïr Topkredit, do konce roku 25 tvo Ì podìl p eklenovacìch vïr hypoteënìho typu s moûnostì nulovè akontace na celkovèm poëtu v uvedenè dobï poskytnut ch vïr 25 %. Ve struktu e pouûitì poskytnut ch p eklenovacìch vïr a vïr ze stavebnìho spo enì dominuje po ÌzenÌ bytu nebo rodinnèho domu. Ze statistiky za lèta 1997 aû 25 vypl v, ûe p ev ûnou Ë st, vìce neû dvï pïtiny, vïrov ch prost edk Ëerpan ch v tomto obdobì klienti»mss smï ovali do eöenì z kladnì ot zky bydlenì. Ëel Podle poëtu Podle objemu NovÈ byty a rodinnè domy 15, % 22,7 % KoupÏ bytu a rodinnèho domu 33,8 % 38,7 % Modernizace 44,2 % 3,7 % OstatnÌ Ëely 7, % 7,9 % 1 miliard korun v vïrech na bytovè pot eby od»mss znamen : ZajiötÏnÈ nebo vylepöenè bydlenì pro cca 1 25 lidì, tj. pro stejn poëet obyvatel, jako m hlavnì mïsto Praha, novè bydlenì v souëasn ch cen ch pro cca 16 lidì, tj. pro stejn poëet obyvatel, jako m nap Ìklad PlzeÚ, zabezpeëenì pr ce na jeden rok pro 41 lidì, tj. pro stejn poëet obyvatel v produktivnìm vïku, jako majì nap Ìklad Pardubice. Zdroje:»NB,»S, MMR,»MSS ČMSS JIŽ POSKYTLA 1 MILIARD KČ V ÚVĚRECH NA BYDLENÍ Penzijní připojištění - počet smluv plnění plánu v roce pl n 67,5 % skuteënost 25 2 Výše úvěrů v mld Kč 19,5 2,6 17,6 12 Odbytový výkon - objem v mld Kč /1, , % , ,8 4,9 6,5 6,3 5,8 6,1 + 1% + 1% ,7 % Nov obchod Mezi vïry Penz. p ipojiötïnì Fondy Celkem

17 únor 26 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Obchodní výsledky za rok 25 potvrzují vedoucí pozici ČMSS na trhu ČMSS poskytla v roce 25 úvěry na bydlení v rekordní částce. Nové smlouvy o stavebním spoření vykazují velký nárůst zejména v cílových částkách. ČMSS je největší bankou pro bydlení v České republice. Produkty z nabídky ČMSS využívá na dva miliony obyvatel České republiky. Na vynikajìcì obchodnì v sledky loúskèho roku dok zala»eskomoravsk stavebnì spo itelna nav zat jejich dalöìm podstatn m nav öenìm. RekordnÌ v sledek si p ipsala v objemu poskytnut ch vïr na bytovè pot eby, a to Ë stkou 2,6 miliardy korun. NovÈ smlouvy o stavebnìm spo enì vykazujì n r sty jak v poëtu, tak v cìlov ch Ë stk ch. VynikajÌcÌch v sledk dos hla»mss tèû v oblasti penzijnìho p ipojiötïnì a podìlov ch fond, jejichû prodej zprost edkov v. vïrov obchod V roce 25 zaznamenala»mss dosud nejlepöì v sledky vïrovèho obchodu za svèho p sobenì na ËeskÈm trhu, Ë stka, kterou jako p eklenovacì vïry a vïry ze stavebnìho spo enì investovali klienti»mss do eöenì sv ch bytov ch pot eb, dos hla rekordnì v öe 2,6 miliardy korun, ilustrativnï lze tento v sledek vyj d it dennìm Ëerp nìm vìce neû 56,5 milionu korun 365 dn v roce, rekordnì v sledek z roku 24 dok zala»mss nav öit o 1,1 miliardy korun. NovÈ smlouvy o stavebnìm spo enì Statistika»MSS vykazuje v roce 25 n r st z jmu o uzav enì smlouvy o stavebnìm spo enì, za rok 25 uzav ela»mss celkem smluv o stavebnìm spo enì v celkovè cìlovè Ë stce 69,5 miliardy korun, v poëtu smluv dos hla v meziroënìm srovn - nì n r stu 12,9 % a v celkovèm objemu cìlov ch Ë stek dokonce n r stu 27,2 %, jen za prosinec 25 uzav ela smluv o stavebnìm spo enì s cìlovou Ë stkou 12,4 miliardy korun. PenzijnÌ p ipojiötïnì a podìlovè fondy Do roku 25 vstupovala»mss jako prvnì stavebnì spo itelna v»r, kter svou nabìdku rozöì ila o prodej penzijnìho p ipojiötïnì a podìlov ch fond. I tady si p ipsala vynikajìcì v sledky. CelkovÏ zprost edkovala za rok 25 prodej vìce neû 91 tisìc penzijnìch p ipojiötïnì a podìlov ch fond, poëtem uskuteënïn ch obchod, tj uzav en ch smluv, zaujìm pravdïpodobnï pozici nejvïtöìho prodejce penzijnìho p ipojiötïnì na ËeskÈm trhu. V podìlov ch fondech dos hly investice realizovanè obchodnì sìtì»mss za loúsk rok objemu 1,8 miliardy korun. Do budoucna tak m»mss vöechny p edpoklady st t se jejich v znamn m zprost edkovatelem. Překlenovací úvěr nebo úvěr od Lišky nejen řeší bydlení, ale může přinést i výhru Objem vïr na bydlenì, kterè»eskomoravsk stavebnì spo itelna poskytla za vìce neû 12 let sv m klient m, se p iblìûil rekordnì hranici 1 miliard korun. P i tèto p Ìleûitosti vypsala»mss klientskou losovacì soutïû o deset pouk zek na odbïr zboûì v obchodnìm domï IKEA, kaûd v hodnotï 2 KË. äanci dos hnout na v hru majì ti klienti»mss a z jemci o optim lnì financov nì bydlenì a dalöìch bytov ch pot eb, kte Ì v obdobì od 1. nora 26 do 31. b ezna 26 podajì u»mss û dost o p eklenovacì vïr nebo vïr ze stavebnìho spo enì. Samoz ejmostì je pln asistence klientova osobnìho finanënìho poradce p i zpracov nì û dosti. Ze vöech doöl ch û dostì bude za pr vnìho dozoru 2. kvïtna 26 vylosov no deset öùastn ch v herc poukazu na odbïr zboûì u spoleënosti IKEA v hodnotï 2 KË. Poukaz lze uplatnit ve vöech poboëk ch IKEA v»eskè republice. V herci budou o svè v h e pìsemnï vyrozumïni do 31. kvïtna 26 a jejich seznam bude uve ejnïn takè na webov ch str nk ch»mss, tj. na adrese Zde najdou vöichni z jemci takè pln soutïûnì pravidla Výše úvěrů na bydlení poskytnutých ČMSS Rekonstrukce 29,8 mld KË Jak bylo 1 mld Kč investováno? OstatnÌ 7,8 mld KË NovÈ byty a RD 22,1 mld KË KoupÏ bytu a RD 37,9 mld KË Koupě bytu nebo rodinného domu (orientační hodnoty k ) 577 StavebnÌ spo enì celkem Rekonstrukce a modernizace (orientační hodnoty k ) »MSS»MSS p ispïla v celè historii ke koupi 253 byt, tedy cca 44 %. Z toho p ipad na koupi novè nemovitosti a 75 5 na koupi staröì nemovitosti. odhad»mss PomocÌ vïr ze stavebnìhospo enì, poskytnut ch»mss se zrekonstruovalo cca 225 byt nebo RD, coû je cca 48 %. StavebnÌ spo enì celkem»mss odhad»mss Podílové fondy v roce 25 Celkový objem investic: 1,8 mld Kč 1 mld Kč poskytnutých ČMSS na financování bydlení znamená: 1 mld Kč = cca 1 25 obyvatel (tj. jako Praha), kterým se zlepšilo bydlení 1 mld Kč = nové bydlení pro 16 obyvatel 1 mld Kč = práce pro 41 lidí na jeden rok 17

18 ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE únor 26 Užitečná čísla a barvy - vývoj leasingu za posledních 1 let Na konci listopadu se uskutečnila v Praze tisková konference k desetiletému výročí vzniku společnosti ČSOB Leasing. Na toto téma jsme v Prosperitě přinesli rozhovor s jeho předsedou představenstva a generálním ředitelem Ing. Karlem Boučkem. Posléze spíše na téma podnikatelky a manažerky zase povídání s obchodní ředitelkou Ing. Andreou Kupkovou. Dnes otiskujeme pouze s drobnými redakčními úpravami (krácení, aktualizace apod.) souhrnný materiál, který byl v té době novinářům poskytnut. Věříme, že se pro mnohé z vás stane užitečným zdrojem informací. I. Produkty leasingovèho financov nì FinanËnÌ leasing FinanËnÌ leasing je nejrozöì enïjöìm leasingov m produktem. Jedn se o pron jem movitè vïci (automobilu, stroje, za ÌzenÌ), po jehoû skonëenì p ech zì p edmït leasingu za kupnì cenu do vlastnictvì n jemce. Spot ebitelsk vïr Spot ebitelsk m vïrem je v tomto materi lu myölen Ëelov vïr pro financov nì nov ch a ojet ch osobnìch a uûitkov ch automobil, mikrobus i motocykl nebo jinè dopravnì techniky.»sob Leasing nabìzì spot ebitelsk vïr i pro financov nì stroj a za ÌzenÌ. OperativnÌ leasing OperativnÌ leasing je pron jem movitè vïci, po jehoû skonëenì se p edmït leasingu zpravidla vracì pronajìmateli. Full service leasing Full service leasing je operativnì leasing, p i kterèm jsou z kaznìkovi poskytnuty takè doprovodnè volitelnè sluûby. Spl tkov prodej Spl tkov prodej umoûúuje z kaznìkovi vlastnit a trvale uûìvat automobil, stroj Ëi za ÌzenÌ na z kladï kupnì smlouvy s hradou kupnì ceny ve spl tk ch. Historie leasingov ch produkt v»r FinanËnÌ leasing byl vyuûìv n v»r jiû p ed rokem 1989, k jeho masovèmu vyuûìv nì doölo v pr bïhu 9. let. N stup operativnìho leasingu a full service leasingu zaëal v roce 1996 a jeho objem v raznï roste od roku 24. Spl tkov prodej byl uveden na trh v roce 2, v roce 25 zaëal b t tento produkt nahrazov n spot ebitelsk mi vïry. Jako prvnì nabìdla tento produkt spoleënost»sob Leasing. Spot ebitelskè vïry byly nabìzeny bez vïtöìho z jmu z kaznìk jiû od roku 2, k v raznïjöìmu n stupu doölo od kvïtna 24 v souvislosti s p ijetìm novèho z kona o DPH. S SP OL FL II. Evropsk leasing Stav v roce 24 V roce 24 objem evropskèho leasingovèho trhu vë. spl tkovèho financov nì dos hl v öe 229 mld eur, coû p edstavuje meziroënì r st o 7,2 %. Evropsk leasingov trh dlouhodobï kontinu lnï roste a tempo r stu se p es pokraëujìcì ekonomickou stagnaci v adï z padoevropsk ch zemìch opït zv öilo. Evropsk leasing tvo Ì 45 % svïtovèho leasingovèho trhu a zamïstn v cca 48 zamïstnanc. mld eur 25 Vývoj evropského leasingového a neleasingového trhu 4. BNP Paribas Lease Europe (Francie), obrat v roce 24: 6,3 mld. eur, vlastnìk: BNP Paribas 5. KG Algemeine Leasing GmbH, obrat v roce 24: 5,8 mld eur, vlastnìci: Dresdner Bank AG, Bayerische Landesbank, Hamburger Sparkasse a dalöì PodÌl leasingu na HDP TOP 5 nejvïtöìch leasingov ch trh je v zemìch s nejsilnïjöì ekonomikou. PodÌl leasingu na HDP se v jednotliv ch zemìch liöì, coû souvisì s legislativou, celkov m ekonomick m prost edìm a zvyklostmi z kaznìk v kaûdè zemi.»r m nejvyööì podìl leasingu na HDP (3,91 %), coû je d kazem d vïryhodnosti leasingu a potvrzenìm, ûe leasing v znamn m zp sobem p ispìv k tvorbï HDP. Objem v mld eur HDP v mld eur Velk Brit nie NÏmecko It lie Francie äpanïlsko Rakousko ävèdsko äv carsko NizozemÌ Portugalsko Belgie»R Polsko D nsko MaÔarsko rok 24 leasing (mld eur) HDP (mld eur) leasing/hdp Velk Brit nie 53, ,59 3,13% NÏmecko 44, ,65 2,% It lie 38,4 1351,328 2,82% Francie 26, ,369 1,63% äpanïlsko 13,98 837,557 1,67% Rakousko 6, ,38 2,58% ävèdsko 4, ,7 1,67% äv carsko 4, ,853 1,6% NizozemÌ 4, ,642,9% Portugalsko 4, ,433 2,97% Belgie 3,51 288,89 1,22%»R 3,397 86,787 3,91% Polsko 3, ,26 1,6% D nsko 3,85 196,3 1,57% MaÔarsko 3,76 81,115 3,79% PodÌl leasingu na investicìch Po adì leasingov ch trh jednotliv ch evropsk ch zemì se neshoduje s po adìm dle velikosti trhu.»r m 6. nejvyööì podìl leasingu na investicìch (16,23 %). Investice jsou v tomto materi lu definov ny jako hrub fixnì kapit l minus investice soukrom ch osob do bydlenì (dle Eurostat). 3% 25% 2% 15% 1% Objem HDP % 15 % Portugalsko Velk Brit nie MaÔarsko It lie NÏmecko»R Rakousko ävèdsko Polsko Francie D nsko äv carsko äpanïlsko Belgie NizozemÌ 1 V voj evropskèho leasingovèho a neleasingovèho trhu v ËÌslech (mld eur): ,5 TOP 5 evropsk ch leasingov ch spoleënostì V evropskèm mï Ìtku jsou za nejv znamnïjöì povaûov ny bankovnì leasingovè spoleënosti. 1. Lombard Business Finance (VB), obrat v roce 24:13,3 mld eur, vlastnìk: The Royal Bank of Scotland Group 2. Lloyds TSB (VB), obrat v roce 24:7,8 mld eur, vlastnìk: Lloyds TSB Group 3. SG Equipment Finance (Francie), obrat v roce 24: 6,6 mld eur, vlastnìk: Societe Generale podìl na investicìch leasingov trh objem investic (mld eur) (mld eur) Portugalsko 24,86% Velk Brit nie 24,49% MaÔarsko 21,99% It lie 19,36% NÏmecko 17,14% »R 16,23% Rakousko 14,93% ävèdsko 12,49% Polsko 1,93% Francie 1,86% D nsko 1,39% äv carsko 9,47% äpanïlsko 8,83% Belgie 8,83% NizozemÌ 6,56% pokraëov nì na stranï 19

19 únor 26 ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE Užitečná čísla a barvy - vývoj leasingu za posledních 1 let pokraëov nì ze strany 18 KomoditnÌ struktura evropskèho leasingu v roce 24 Z komoditnì struktury jednotliv ch evropsk ch trh nelze vysledovat û dnè podobnosti ani jednotn evropsk trend. Odliönosti jsou zp sobeny ekonomick m a legislativnìm r mcem jednotliv ch zemì a zvyky a chov nìm z kaznìk a dodavatel. V»R je podìl leasingu osobnìch vozidel 37 %, v MaÔarsku 74 %, v Polsku 1 %. PodÌl leasingu poëìtaë a vybavenì kancel Ì v»r je kolem 1 %, pro srovn nì v NizozemÌ 29 %, Belgii 24,5 %. V»R ËinÌ leasing nemovitostì 11 %, v It lii vìce neû 44 %. KomoditnÌ struktura evropskèho leasingu v roce 24 v ËÌslech (mil. eur): strojnì poëìtaëe, n kladnì osobnì lodï, letadla, ostatnì nemovitosti celkem za ÌzenÌ kancel. stroje a uûit. vozidla automobily lokomotivy, movitosti vagûny NÏmecko It lie Francie Velk Brit nie äpanïlsko Rakousko äv carsko Belgie »R Polsko MaÔarsko NizozemÌ % nemovitosti V voj komoditnì struktury ËeskÈho leasingovèho trhu 8 % 6 % 4 % 2 % % NÏmecko It lie Francie Velk Brit nie äpanïlsko Rakousko äv carsko Belgie»R Polsko MaÔarsko NizozemÌ ostatnì movitosti lodï, letadla, lokomotivy, vagûny osobnì automobily n kladnì a uûitkov vozidla poëìtaëe, kancel. stroje strojnì za ÌzenÌ nemovitosti ostatnì movitosti lodï, letadla, lokomotivy, vagûny osobnì automobily n kladnì a uûitkov vozidla poëìtaëe, kancel. stroje strojnì za ÌzenÌ éivotnì cyklus produkt Graf zn zorúuje srovn nì ûivotnìho cyklu leasingov ch produkt na st edoevropsk ch a z padoevropsk ch trzìch. Z pr bïhu k ivky zisku a obratu je patrnè, ûe maxim lnìho zisku leasingov spoleënost dosahuje p ed kulminacì obratu, kdy doch zì ke zv öenì konkurence na trhu a poklesu marûì. JednotlivÈ skupiny produkt ve st ednì EvropÏ jsou oproti z padnì EvropÏ zpoûdïny. ZatÌmco finanënì leasing a operativnì leasing jsou v rozvinut ch z padoevropsk ch zemìch jiû za zenitem svèho rozkvïtu, ve st edoevropsk ch zemìch je finanënì leasing na vrcholu a operativnì leasing m sv nejlepöì lèta jeötï p ed KomoditnÌ struktura ËeskÈho leasingu v roce 24 v ËÌslech (mld KË): * strojnì za ÌzenÌ 5,81 7,34 11,6 1,17 13,22 14,35 16,97 17,86 19,49 2,79 18,68 poëìtaëe, 1,74 2,29 2,48 1,91 1,95 1,98 2,31 1,41 1,32 1,14 2, kancel skè stroje n kladnì a uûitkov 4,51 9,17 13,96 14,93 18,9 23,73 28,42 28,64 26,9 35,3 41,75 vozidla osobnì automobily 17,12 25,22 31,2 29,86 37,52 41,16 45,26 46,1 48,38 35,58 26,59 lodï, letadla,,17,23,41,32,34,41,18,36,7,58,13 lokomotivy, vagûny ostatnì 1,31 1,61 4,16 6,35 2,76 2,85 2,84 2,61 3,13 3,18 7,41 nemovitosti,34,39 1,23 4,37 5,64 4,4 5,82 9,12 9,4 11,8 12,5 sebou, stejnï jako full service leasing a dodavatelskè financov nì. Tato skuteënost je zp sobena rozdìlnou dèlkou v voje obou trh. St edoevropsk trh se vyvìjì cca 15 let, zatìmco z padoevropsk m za sebou zhruba pades tiletou historiì. III. Leasing v»r EVF Stav v roce 24 V roce 24 objem ËeskÈho leasingovèho trhu (movitostì) dos hl v öe 99,5 mld KË. Leasingov trh v»r je velmi stabilnì a nevykazuje v znamnè v kyvy. Dle odhadu»sob Leasing na z kladï pr bïûnèho v voje roku bude objem leasingovèho trhu v loúskèm roce zhruba stejn, jako v roce 24.»esk leasing tvo Ì 1,5 % evropskèho leasingovèho trhu a zamïstn v cca 2 5 zamïstnanc. V roce 24 doölo ke zmïnï registrace mnoha model osobnìch voz (z d vodu moûnosti odpoëtu DPH) na uûitkovè vozy (N1). Tato skuteënost m vliv i na strukturu leasingovèho trhu v p edloúskèm a loúskèm roce. OLO FSCL UvedenÌ EVF FLO OLO FSCL Full service leasing - automobily OLO OperativnÌ leasing - ostatnì movitosti EVF EvropskÈ dodavatelskè financov nì (Vendor) FLO FinanËnÌ leasing - ostatnì movitosti FLC FinanËnÌ leasing - automobily FSCL FLO FLC FLC Obrat Zisk R st Zralost Pokles»as Z padoevropskè trhy St edoevropskè trhy Prodeje nov ch vozidel (dle SDA) rozdìl ks rozdìl % novè osobnì ,8% lehk uûitkov ,61% celkem os. a uûitkov ,74% n kladnì ,63% autobusy ,7% motocykly ,12% rozdìl ks rozdìl % novè osobnì ,92% lehk uûitkov ,9% celkem os. a uûitkov ,3% n kladnì ,18% autobusy ,43% motocykly ,69% Produktov struktura DominantnÌm produktem na ËeskÈm leasingovèm trhu je dlouhodobï finanënì leasing. Od roku 24 doölo k v znamnèmu r stu spot ebitelsk ch vïr dopravnì techniky, rostl i operativnì leasing. Pokud seëteme realizovan objem leasingov ch a neleasingov ch produkt, celkov trh trvale roste. V grafu na stranï 24 jsou pro srovn nì uvedeny i spot ebitelskè vïry poskytnutè spl tkov mi spoleënostmi na spot ebnì zboûì. pokraëov nì na stranï 24 V voj ËeskÈho leasingovèho a neleasingovèho trhu v ËÌslech (mld KË): * finanënì leasing 86, 97, 98, 98, 92, 9, operativnì leasing 3, 4, 4, 5, 7,73 9, spl tkov prodej,3 1,18 1,69 3,8 5,8 3,2 spot ebitelsk vïr dopravnì technika,88 1,3,84,8 2,73 7,3 spot ebitelsk vïr spot ebnì zboûì 1,62 11,97 14,16 16,8 2,78 25, 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR, ETIKA PODNIKÁNÍ únor 26 Auditoři pro vaši jistotu Jednoduchá definice nezávislosti auditora neexistuje Vlednovém čísle se v této rubrice objevil první příspěvek k tématu "Etika auditora". Rád bych na tento úvodní článek navázal a věnoval se podrobněji otázce nezávislosti auditora. Jednoduchá definice nezávislosti auditora neexistuje, obecně lze říci, že svoji nezávislost auditor dokazuje jednak svojí činností (má vlastní názor a nenechá se ovlivnit při tvorbě odborného úsudku, jedná poctivě, objektivně a je profesionálně obezřetný) a souběžně i svým vystupováním (z jeho jednání musí vyplývat, že jeho bezúhonnost a objektivita není jakýmkoliv způsobem ohrožena). Je velmi důležité, aby za všech okolností byl auditor při provádění auditorské činnosti nezávislým ve vztahu ke klientovi. Rizik ohrožující nezávislost auditora je řada a v dalším textu zmíním některá z nich. P Ìkladem takovèho rizika je nap Ìklad tzv. "Hrozba vlastnì zainteresovanosti". Ta m ûe nastat v r zn ch p Ìpadech, nap. prost ednictvìm finanënìho podìlu (pat Ì mezi nï i vlastnictvì akciì) na podnik nì klienta, obavou z moûnosti ztr ty zak zky, zvl öù pokud je v öe honor od klienta v znamn z hlediska celkov ch p Ìjm auditora. "Hrozba vlastnì zainteresovanosti" vznik i v p ÌpadÏ existence tïsnèho obchodnìho vztahu (nad r mec auditu) s klientem, potencion lnì moûnostì zìskat u klienta zamïstn nì, p ÌpadnÏ v situaci, kdy v öe honor e je podmìnïna oëek van m v sledkem pr ce auditora. KromÏ toho, ûe v takèm p ÌpadÏ auditor p est v b t nez visl m, m ûe to pro nïho i pro jeho klienta mìt dalekos hlè n sledky. Praxe minul ch 15 let i v»eskè republice uk zala, ûe zastìrat trvale nap. öpatnè hospod skè v sledky nelze a obecnï lze Ìci, ûe ËÌm pozdïji skuteën stav vyjde najevo, tìm vïtöì je i zp soben ökoda. O tom, ûe k odpovïdnosti pak kromï vedoucìch p edstavitel takov ch firem m ûe b t vol n i auditor, asi nikdo nepochybuje. V»eskÈ republice je poëet ve ejnï obchodovan ch spoleënostì podstatnï niûöì neû ve vyspïl ch ekonomik ch a auditor se proto i velmi Ëasto setk v s klienty, kde nejvyööì p edstavitel firmy, kter uzavìr smluvnì vztah s auditorem, je z roveú vlastnìkem spoleënosti. Bohuûel, jsou zn my p Ìpady, kdy auditor pod hrozbou ztr ty zak zky vyöel svèmu klientovi vst Ìc a netrval na spr vnèm zobrazenì finanënì situace klienta v roënì ËetnÌ z vïrce. Je nutnè si uvïdomit, ûe takov postup je z hlediska nez vislosti auditora neakceptovateln, neboù na auditovan ËÌsla se mohou spolèhat r znè t etì strany, nap. dodavatelè a odbïratelè, a v koneënèm efektu m ûe u nich vzniknout ökoda i z titulu nekvalitnì pr ce auditora. Naprosto neakceptovatelnè je tèû vlastnictvì akciì ovï ovanè spoleënosti auditorem. Vöichni si jistï umìme p edstavit, co by mohl auditor p ed koncem roku s akciemi udïlat (prodej/n kup), kdyû by mïl moûnost se s p edstihem sezn mit s oëek van mi v sledky spoleënosti, v nìû vlastnì akcie. JakÈkoliv vlastnictvì akciì u ovï ovan ch subjekt je proto etick m kodexem zak zanè, neboù by se jednalo o hrubè poruöenì etickèho chov nì i nez vislosti auditora. DalöÌm v znamn m rizikem, kterè ohroûuje nez - vislost auditora, je tzv. "Hrozba kontroly po sobï samèm". P edstavme si situaci, kdy auditor jednak zajiöùuje vedenì ËetnictvÌ u klienta a z roveú tomuto klientovi prov dì audit. Jak asi bude mìt jako auditor z jem objevit a odstranit chybu v ËetnictvÌ, kterou s m zp sobil? ÿada menöìch firem p itom prov dïnì obou tïchto ËinnostÌ po jednom auditorovi û dajì, neboù je to vyjde levnïji a nemusì s auditorem tr vit Ëas vysvïtlov nìm firemnìch postup. Postup tïchto firem vöak v sobï skr v i dalöì rizika (pomineme-li ot zku nez vislosti auditora) a tìm je skuteënost, ûe v takovèm p ÌpadÏ vïtöinou chyba v ËetnictvÌ z stane neodhalen a to m ûe ve sv ch d sledcìch zp sobit v znamnè ökody, kter m by se dalo p edejìt, kdyby se firma rozhodla najmout si nez vislèho auditora. PoslednÌm rizikem, kterè bych chtïl v tomto Ël nku zmìnit, je tzv. "Hrozba protekënìho vztahu". Tato hrozba vznik, kdyû auditor podporuje postoj nebo n zor klienta tak vehementnï, ûe tìm m ûe ohroûovat vlastnì nez vislost. Typick m p Ìkladem takovèho stavu je nap. situace, kdy auditor na û dost klienta, kde prov dì audit, se ujme obhajov nì klienta v soudnìm ÌzenÌ nebo p i eöenì spor s t etìmi stranami. I kdyû veden dobr m myslem, nemïl by auditor takovè aktivity vyvìjet, neboù v danè situaci jiû nenì vnìm n jako nez visl ovï ovatel. PokraËov nì v p ÌötÌm ËÌsle. Ing. Petr äobotnìk Ëlen v boru pro ot zky profese a etiky Komory auditor»eskè republiky Dopady neetického podnikání na malé a střední výrobce Na zmìnïnè konferenci o etice podnik nì vystoupil takè vedoucì podnikatelskèho odboru Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev, svaz je Ëlenem sdruûenì KorektnÌ podnik nì, Ing. Ji Ì ätastn : O etice podnik nì se mluvì v poslednì dobï p edevöìm v souvislosti s obchodem a obchodnìmi etïzci. K poruöov nì etiky podnik nì vöak doch zì vûdy v p Ìpadech, kdy podnikatelsk subjekt zìsk v v jinak volnèm trûnìm prost edì monopolnì postavenì. MluvÌm za malè a st ednì podniky, kterè se nemohou dostat do situace, kdy by se v Ëi sv m partner m nechovali eticky, riskovali by tìm svou existenci. DominantnÌ hr Ëi na trhu si to dovolit mohou. Uvedu z sadnì p Ìpad, kde na n s pr vï neetickè chov nì monopolnìch gigant k ostatnìm podnikatel m dopad. Nechci se zab vat neetick m podnik nìm klìëov ch bank ovl dajìcìch trh, kterè svè nep imï enè zisky st le navyöujì, ne vlastnì podnikatelskou ËinnostÌ, to je poskytov nìm vïr, ale jednostrann m zav dïnìm a zvyöov nìm poplatk, na kor klient, podnikatel. OceÚujeme poslednì iniciativy Ministerstva financì»r, jsme ale p esvïdëeni, ûe mohly p ijìt d Ìve a ûe mohou b t razantnïjöì. Nechci ani hovo it o neetickèm chov nì nadn - rodnìch obchodnìch etïzc, ovl dajìcìch dnes tèmï 8 % maloobchodnìho obratu. O jejich zp sobu podnik nì, kter je v z sadnìm rozporu se systèmem Corporate Social Responsibility, a je postaven na likvidaci dodavatel i slaböì konkurence, zde bude hovo eno ËastÏji. ChtÏl bych zareagovat na dvï zpr vy, kterè se souëasnï objevily ve sdïlovacìch prost edìch. PrvnÌ zpr vou byly zve ejnïnè hospod skè v sledky naöich ekonomick ch gigant za 3/4 roku. NaöÌ souëasnou nej spïönïjöì firmou je spoleënost»ez, ta dos hla za devït mïsìc historicky nejvyööìho zisku, 13,4 mld KË. SpoleËnost se na sv ch webov ch str nk ch chlubì, ûe ziskovost Skupiny»EZ v roce 24 Ëinila 37,5 % a je nejvyööì ze vöech velk ch evropsk ch energetick ch spoleënostì, kdyû pr mïrn hodnota hrubèho zisku v odvïtvì dosahuje u evropskè konkurence 24 %. V roce 25 bude na z kladï zve ejnïn ch v sledk ziskovost jeötï vyööì. Druh publikovan informace byla, ûe od ledna 26 musì ceny elektrickè energie stoupnout o dalöìch 1 % a jedin podp rn argument pro to byl, ûe v jin ch zemìch ceny elekt iny takè stoupajì. Jako podnikatelè r di ocenìme podnikatelskou spïönost, pokud je docìlena ve skuteënï trûnìm prost edì. Nejenom»EZ, ale i dalöì dodavatelè energiì majì vöak st le jeötï praktick monopol. Bez energiì nem ûe û dn ûivnostnìk ani firma podnikat, musì je proto odebìrat a nem ûe si vybìrat. Pokud ceny stoupajì, nem ûe je automaticky p enèst do sv ch n klad a zvyöovat koneënè ceny. O takovèm hospoda enì i takto dosahovan ch ziscìch si podnikatelè v ostatnìch odvïtvìch mohou nechat pouze zd t. Bohuûel k tomuto chov nì doch zì s poûehn nìm st tu, kter ceny energie reguluje. V z vïru bych chtïl p ipomenout, ûe podnik me v naprosto volnèm trûnìm prost edì, kde je jedin m hnacìm motivem dosaûenì maxim lnìho zisku. Tento systèm vöak m ûe fungovat spïönï pouze v konkurenënìm prost edì. ZÌsk -li jeden nebo nïkolik subjekt dominantnì postavenì, je povinnostì st tu zas hnout. Jinak dojde k rozpadu celèho podnikatelskèho prost edì. Apelujeme proto na p edstavitele vl dy, aby zas hli ve prospïch vöech ostatnìch podnikatel, protoûe jedinï oni zas hnout mohou. Co přinesla 4. konference o etice v podnikání Pod z ötitou p edsedy PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R LubomÌra Zaor lka a za ÌzenÌ poslance PSP Stanislava Fischera ze ZahraniËnÌho v boru PS a rektora VysokÈ ökoly hotelovè v Praze 8 Ji Ìho Jindry se 1. listopadu minulèho roku uskuteënila 4. konference o etice v podnik nì. Konference byla uspo d na z podnïtu a za souëinnosti Ministerstva pr myslu a obchodu»r, Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r, Hospod skè komory»r, Svazu pr myslu a dopravy»r, Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r, SpoleËnosti pro etiku v podnik nì, SdruûenÌ na obranu spot ebitel a dalöìch institucì, kter m z leûì na mor lnì str nce v konu st tnì spr vy a podnik nì. Na konferenci se z podnïtu MPO a dalöìch podnikatelsk ch a st tnìch organizacì prezentovalo ned vno zaloûenè sruûenì KorektnÌ podnik nì, kterè si jako z kladnì cìl vytyëilo soustavnè silì o zlepöov nì etickè str nky podnikatelsk ch podmìnek v»r. Za aktivnìho p ispïnì nïkolika desìtek p edstavitel hospod skè praxe, st tnì spr vy, v zkumnè a pedagogickè fronty soust edila konference - podobnï jako jejì p edchozì roënìky v letech 21 aû 24 - hodnï cenn ch a pouën ch informacì a stejnï tak hodnocenì a n zor na velice citlivou oblast mor lky p i podnikatelskè Ëinnosti v trûnìch podmìnk ch a otev enèho, ne vûdy korektnìho, prosazov nì konkurenceschopnosti. V pr bïhu konference p ev ûil kritick pohled na etickou str nku podnikatelsk ch aktivit a p Ìstup org n st tnì spr vy p i vytv enì podnikatelskèho, zamïstnavatelskèho, zamïstnaneckèho i spot ebitelskèho prost edì. HodnocenÌ bylo na konferenci doloûeno mnoha p ev ûnï negativnìmi post ehy a p Ìklady - se zd raznïnìm ned vno mezin rodnï nelichotivè, dokonce zhoröenè pozice»r v korupënìm po adì zemì. V tè souvislosti ada referujìcìch a diskutujìcìch ËastnÌk vedle kritick ch slov potvrdila nutnost dalöìho silì v oblasti podnikatelskè a spr vnì etiky, proti korupci a jin m neû doucìm praktik m s tìm, ûe se vstupem do EU i tato oblast dost v novè spoleënè dimenze a jejì eöenì je tèû nezbytn m p edpokladem naplúov nì z kladnìch atribut evropskè integrace. P es kritick tûn jedn nì uk zala 4. konference o etice v podnik nì, ûe oproti poë tk m svèho jedn nì v roce 21 doch zì k postupnèmu prosazov nì etick ch prvk. V mnoha institucìch a firm ch se nastolily etickè kodexy, prosazujì se a uplatúujì novè ËinnÏjöÌ n stroje vöestrannè kvality, jako ISO normy, akreditace - podnikatelskè subjekty samy p ijìmajì vlastnì systèmov kritèria pro vöechny oblasti manaûerskèho a i provoznìho p sobenì. Za kladn jev konference lze povaûovat hodnocenì z oblasti vzdïl vacì a pedagogickè s tìm, ûe v poslednìch letech se jiû do znaënè mìry poda ilo profilovat etiku ve studijnìch programech vysok ch a dalöìch ökol. Ovöem jde o to, aby to byl nejen p edmït, ale hlavnï princip chov nì a jedn nì. Etika dost v i sv kontrolnì kritèria, v tè souvislosti byl na 4. konferenci prezentov n pojem a obsah etickèho a soci lnìho auditu. ËastnÌci konference se rozch zeli s odhodl nìm d le pokraëovat ve svèm silì. Vyj d ili z mïr znovu se v p ÌötÌm roce sejìt, opït konkrètnïji a za vyööì Ëasti manaûer z praxe situaci v etice podnik nì hodnotit a p ipomìnat pot ebu jejìho prosazov nì. Institucion lnï je p ÌleûitostÌ pro kaûdèho spolutv rce lepöì podnikatelskè mor lky moûnost souëinnosti se sdruûenìm KorektnÌ podnik nì, kterè si klade za cìl spoleën mi silami pozitivnï ovlivúovat celkovè podnikatelskè prost edì. Podnik nì = odvaha + poctivost TÈze jedn nì 4. konference o etice v podnik nì spïch NovÈ dom cì a mezin rodnì impulsy k prosazov nì podnikatelskè etiky v kontextu se vstupem na jednotn evropsk trh, "etick pozice"»r v evropsk ch podnikatelsk ch pomïrech a struktur ch, etika v podnikatelskè praxi, jejì kriteria a problèmy v souëasnèm procesu utv enì podnikatelskèho prost edì, jejì souvislosti v podmìnk ch ekonomickèho r stu, jejì realita v kaûdodennìm hospod skèm ûivotï firem, mìra uplatúov nì a vlivu samoregulaënìch prvk na prost edì; p Ìklady z praxe, podìl institucì zab vajìcìch se prosazov - nìm etick ch princip v podnik nì v pedagogicko-vïdnìch a v chovn ch aktivit ch na celkovèm v voji etiky v podnik nì v»r a mezin rodnìch komparacìch. Kulturu podnikání zvýšíme dobrovolnou autoregulací dopis prezidenta sdružení Korektní podnikání Jana Wiesnera 2 V ûenì podnikatelè, principy Ëinnosti sdruûenì KorektnÌ podnik nì vych zejì ze zahraniënìch zkuöenostì, kterè kladou velk d raz na korektnì podnik nì a na SpoleËenskou odpovïdnost organizacì (CSR - Corporate Social Responsibility). SpoleËnosti vyuûìvajì jako konkurenënì v hodu nejen kvalitu a dobrou povïst sv ch v robk a sluûeb, ale i sv j vztah ke spoleënosti, ûivotnìmu prost edì, zamïstnanc m a obëan m. Firmy, kterè standardy CSR nedodrûujì, majì na trhu ztìûenou pozici a v koneënèm d sledku ztr cejì konkurenceschopnost. SpoleËensk odpovïdnost proto pat Ì k nejvìce akcentovan m priorit m komerënìch organizacì ve vyspïl ch zemìch. CÌlem sdruûenì KorektnÌ podnik nì je ochrana rovn ch podmìnek obchodnìho podnik nì, konkurenënìho prost edì a regulèrnìho trûnìho jedn nì. Za nedìlnou souë st tohoto silì povaûuje sdruûenì soustavnou kultivaci vztah jak mezi podnikateli, tak i mezi podnikateli a z kaznìky, zaloûenou na prosazov nì etick ch poûadavk a princip autoregulace. V znamn m argumentem pro prosazov nì autoregulaënìch n stroj a princip etiky jsou osvïdëenè zkuöenosti z jin ch zemì i ËlenstvÌ»eskÈ republiky v EvropskÈ unii. P edmïtem Ëinnosti sdruûenì je podpora a vytv enì partnerstvì mezi podniky, nevl dnìmi i vl dnìmi organizacemi s cìlem zv öenì d vïry spot ebitel ve vztahu k dodavatel m, obchodu i reklamï. K realizaci p edmïtu Ëinnosti vyhl silo sdruûenì tzv. Kodex korektnìho podnik nì (d le jen Kodex) a vytv Ì p ÌsluönÈ autoregulaënì mechanismy, kterè umoûnì p edch zet problèm m a p ÌpadnÏ je eöit bez z sahu org n st tu v souladu s pr vnìmi p edpisy»eskè republiky. Co p in öì ËlenstvÌ ve sdruûenì KorektnÌ podnik nì? PosÌlenÌ dobrèho jmèna organizace, prezentaci kvalitnìho p Ìstupu k z kaznìkovi/spot ebiteli, zìsk nì preferencì p i rozhodov nì z kaznìka/spot ebitele, pozitivnï vnìmanou aktivitu v podnikatelskèm i trûnìm prost edì, moûnost uplatúov nì nejlepöìch praktik v tèto oblasti, zkvalitnïnì podmìnek pro rozvoj elektronickè komerce, p Ìstup k relevantnìm informacìm. Z kladnì podmìnkou je p ihl öenì se k dodrûov nì Kodexu korektnìho podnik nì a souhlas se Stanovami sdruûenì. Ve velikosti nebo typu organizacì nejsou û dn omezenì ani priority. P i splnïnì vöech podmìnek Kodexu m ûe Ëlen sdruûenì pouûìvat logo sdruûenì KorektnÌ podnik nì a d t tak najevo sv m partner m a spot ebitel m, ûe je seriûznìm a d vïryhodn m subjektem. DalöÌ informace lze zìskat na internetu ( p ÌpadnÏ p Ìm m kontaktem na tam uvedenè adresy.