EVALUACE PODPORY SOCIÁLNÍHO A INKLUZIVNÍHO PODNIKÁNÍ V OPLZZ

Transkript

1 EVALUACE PODPORY SOCIÁLNÍHO A INKLUZIVNÍHO PODNIKÁNÍ V OPLZZ Průběžná zpráa II. SAMOSTATNÁ TECHNICKÁ PŘÍLOHA erze PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

2 IREAS centrum, s. r. o. Mařákoa 292/ Praha 6 Česká republika Verze

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD ÚKOL 1 TECHNICKÁ PŘÍLOHA SECONDARY ANALYSIS Demografie státu Trh práce Ekonomika státu Dynamika podnikatelských aktiit Podpora pro začínající podnikatele a SP ÚKOL 2 TECHNICKÁ PŘÍLOHA EQ DO JAKÉ MÍRY JSOU RELEVANTNÍ PODPOŘENÉ CÍLOVÉ SKUPINY A TYPY OPRÁVNĚNÝCH PŘÍJEMCŮ VÝZEV? EQ JAKÉ JSOU POZOROVATELNÉ DOPADY NA ÚČASTNÍKY UKONČENÝCH PROJEKTŮ, ZEJM. NA CÍLOVÉ SKUPINY? ÚKOL 3 TECHNICKÁ PŘÍLOHA EQ EQ 3.4: JAKÉ JSOU POZOROVATELNÉ DOPADY UKONČENÝCH PROJEKTŮ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SOUHRN POZNATKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ DESK-RESEARCH RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost , MPSV, reize č. 3, Strategická ealuace ESF s důrazem na OP LZZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA, Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cíloé skupiny programu Organizace ealuačně expertních fokusních skupin OP LZZ OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST Hodnocení efektiity programů APZ a doproodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti roce Hora, O., Siroátka, T Sronání efektů aktiní politiky zaměstnanosti České republice období růstu (2007) a během prní fáze krize (2009) Global entrepreneurship monitor 2011 Podnikatelská aktiita ČR, Podkladoé studie pro příprau ČR na yužíání fondů EU Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Analýza možností poskytoání mikropůjček IREAS Začleňující podnikání ústeckém kraji Zpráa ze semináře MPSV Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání zneýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE MPO Koncepce podpory malých a středních podniků na období let Výsledky dotazníkoého šetření sociálních podnicích České republice EC (2010). European Employment Obseratory Reiew. Self-employment in Europe 2010, soubor EUL14138_EN_ OECD, EC (2012). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Actiities in Europe. ISBN OECD, EC (2012). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Actiities in Europe OECD, EC (2012). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Actiities in Europe EK, COM(2012) 795. Akční plán podnikání Opětoné probuzení podnikatelského ducha Eropě NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy NBFSE Learning for change: Better Future of the Social Economy Baseline Study GLE, Redeco Sronáací analýza modelů sociální ekonomiky EU a možnosti jejich aplikace ČR TESSEA Studie infrastruktury sociální ekonomiky České republice

4 Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION MÉNĚ RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktiní politice zaměstnanosti, Horákoá, Hora, Vyhlídal: VÚPSV, Vyhodnocení plnění monitoroacích indikátorů OP LZZ zjišťoaných ealuací McKinsey Global Institute The social economy: Unlocking alue and productiity through social technologies CIRIEC (2012). Sociální ekonomika Eropské unii SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

5 Seznam zkratek Zkratka Význam zkratky APZ Aktiní politika zaměstnanosti COPIE Community of Practice on Inclusie Entrepreneurship CS Cíloá skupina ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EK Eropská komise ERDF European Regional Deelopment Fund (Eropský fond regionálního rozoje) ESF Eropský sociální fond EU Eropská unie IOP Integroaný operační program InP Inkluziní podnikání KP Konečný příjemce MSSF Monitoroací systém strukturálních fondů NNO Nestátní neziskoá organizace OP Operační program OPLZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost RLZ Rozoj lidských zdrojů ŘO Řídící orgán SF Strukturální fondy SP Sociální podnikání ÚP Úřad práce

6 1. ÚVOD Tento dokument předstauje samostatnou technickou přílohu Průběžné zpráy II., která byla ytořena rámci realizace Ealuace podpory sociálního a inkluziního podnikání OPLZZ. Hlaním cílem této technické přílohy je uést detailní popis postupu, metodologie a dílčí analýzy proedené rámci desk-research, dotazníkoých šetření a dalších aktiit. Technická příloha je členěna dle jednotliých úkolů ealuace.

7 2. ÚKOL 1 TECHNICKÁ PŘÍLOHA 2.1 Secondary Analysis Demografie státu Česká republika je středně elký stát s rozlohou necelých 80 tis. km 2 a 10,5 mil. obyatel. Z pohledu regionálního rozoje je státem s elkými nitřními disparitami oblasti ekonomické i sociální. Česká republika se administratině dělí na 14 krajů (NUTS III), jejichž základní charakteristiky jsou uedeny následující tabulce. Tab. č. 1: Základní údaje o krajích ČR (data k ) kraj rozloha (km 2 ) počet oby. hustota (oby./km 2 ) % žen index stáří Praha 496, ,0 51,4 129,2 Středočeský , ,3 50,6 97,4 Jihočeský , ,3 50,7 113,2 Plzeňský 7 561, ,7 50,5 119,2 Karloarský 3 314, ,0 50,7 108,7 Ústecký 5 334, ,0 50,6 100,8 Liberecký 3 163, ,6 51,0 105,2 Králoéhradecký 4 758, ,2 50,9 120,5 Pardubický 4 518, ,3 50,6 113,1 Vysočina 6 795, ,2 50,4 116,2 Jihomoraský 7 194, ,4 51,1 118,4 Olomoucký 5 266, ,1 51,1 116,5 Zlínský 3 963, ,3 51,1 121,1 Moraskoslezský 5 427, ,0 51,0 112,5 ČR , ,3 50,9 113,3 Zdroj: eřejná databáze ČSÚ 1, lastní dopočty Kraje České republiky se yznačují elkými rozdíly z hlediska rozlohy (Praha s. Středočeský kraj), počtu obyatel (Středočeský s. Karloarský kraj) i hustoty obyatel (Praha s. Jihočeský kraj). U ukazatele podílu žen nejsou rozdíly mezi kraji ýrazné, e šech krajích ČR toří ženy nadpoloiční ětšinu obyatel. Ve šech krajích s ýjimkou Středočeského je index stáří yšší než 100, což znamená přeahu obyatel starších 65 let nad dětskou složkou (0-14 let). Hodnoty pod průměrem ČR (113,3) ykazují, edle Středočeského, ještě kraje Ústecký, Liberecký, Karloarský a Moraskoslezský. Výjimečné postaení má hl. město Praha, které je krajem s malou rozlohou, ale s druhým nejětším počtem obyatel, nejyšší hustotou zalidnění, nejyšším podílem žen a také s nejyšší hodnotou indexu stáří. Výoj počtu obyatel České republiky ukazuje následující graf. 1 ČSÚ, eřejná databáze on-line, [cit ], ldsel0=1&cislotab=dem1030cu&oa=tabulka&str=tabdetail.jsp

8 Obr. č. 1: Výoj počtu obyatel ČR, Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ Z grafu yplýá pokles počtu obyatel 90. letech 20. století, který pokračoal i na začátku 21. století. V roce 2005 nastal růst počtu obyatel, který by oliněn zejména populační lnou, jež dosáhla sého rcholu r. 2008, kdy se ČR narodilo téměř 120 tis. dětí 2. Podle projekce ČSÚ 3, bude počet narozených dětí klesat a zároeň bude narůstat podíl seniorů na obyatelstu ČR. Předpokládá se celkoý úbytek obyatelsta, iz následující graf 2, přičemž pokles přirozenou měnou by měl být do určité míry kompenzoán migrací. Obr. č. 2: Predikce ýoj počtu obyatel ČR, ČSÚ, eřejná databáze on-line, [cit ], 8&cislotab=DEM0060PU_KR&oa=tabulka&str=tabdetail.jsp 3 ČSÚ, Projekce obyatelsta České republiky do r on-line, [cit ],

9 Počet obyatel mil. Počet obyatel ,1 7, nízká arianta střední arianta ysoká arianta 6,1 Rok Zdroj: ČSÚ, Projekce obyatelsta České republiky do r on-line, [cit ], Výoj počtu cizinců na území ČR od r. 1993, kdy znikla Česká republika, ukazuje graf 3. V podstatě lze konstatoat, že počet cizinců s tralým nebo dlouhodobým pobytem ČR s malými ýkyy roste celém sledoaném období, od r osciluje kolem hodnoty cca 430 tisíc osob. Obr. č. 3: Výoj počtu cizinců ČR, Zdroj: ČSÚ, on-line, [cit ], Podle údajů MV ČR 4 k byli České republice zastoupeni cizinci s pooleným přechodným či tralým pobytem ze šech kontinentů. Následující tabulka 2 zahrnuje nejíce zastoupené národnosti. 4 MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaeidoaným pooleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Šýcarska a Lichtenštejnska se zaeidoaným pobytem na území České republiky k ,

10 Tab. č. 2: Cizinci ČR podle země půodu cizinci celkem Pobyt k k přechodný tralý celkem % cizinci celkem Ukrajina ,9 Sloensko ,1 Vietnam ,0 Ruská federace ,6 Polsko ,4 Německo ,1 Zdroj: MVČR 5, lastní dopočty Cizinci jsou České republice rozmístěni neronoměrně, jak yplýá z tabulky 2. Cizinci se koncentrují do elkých měst, která jsou ekonomickými, sociálními, kulturními a zděláacími centry, a jejich okolí. Zcela dominantní je tomto smyslu postaení Prahy, kde jsou zastoupeni podstatě cizinci šech národností ČR. Z blízkosti Prahy pak profitují přilehlé okresy Středočeského kraje (zejm. Praha ýchod a Praha západ). Dalším ýznamným místem koncentrace cizinců e Středočeském kraji je okres Mladá Bolesla, jako centrum prosperujícího automobiloého průmyslu. Cizinci se soustřeďují také dalších elkých městech ČR - Brně, Plzni, Ostraě a jejich okolí. Výrazněji jsou cizinci zastoupeni také Ústeckém kraji, což oliňuje do značné míry ietnamská komunita, či Karloarském kraji (Vietnamci a Rusoé) 6. Tab. č. 3: Cizinci se zaeidoaným pooleným pobytem krajích ČR k kraj počet osob podíl % Praha ,7 Středočeský ,0 Jihočeský ,4 Plzeňský ,5 Karloarský ,3 Ústecký ,0 Liberecký ,8 Králoéhradecký ,1 Pardubický ,6 Vysočina ,8 Jihomoraský ,5 Olomoucký ,3 Zlínský ,8 Moraskoslezský ,3 on-line, [cit ] 5 MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaeidoaným pooleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Šýcarska a Lichtenštejnska se zaeidoaným pobytem na území České republiky k , on-line, [cit ] 6 Podle údajů z eřejné databáze ČSÚ (k ).

11 ČR ,0 Zdroj MV ČR, online, [cit ], lastní dopočty Trh práce Trh práce je České republice regionální diferencoán, na jedné straně existují regiony, které ykazují elmi dobré charakteristiky trhu práce, na straně druhé jsou zde dlouhodobě problémoá území, která se potýkají s celou řadou ekonomických a na ně naazujících sociálních problémů. Následující graf zachycuje míru ekonomické aktiity ČR, od jejího zniku do současnosti, tj. letech Lze konstatoat, že míra ekonomické aktiity se s malými ýkyy pozolna snižuje, posledních 5 letech osciluje kolem hodnoty 58,5 %. Ekonomická aktiita mužů je celém sledoaném období yšší než u žen, ale zatímco u mužů neustále klesá, u žen od r mírně stoupá. Obr. č. 4: Výoj míry ekonomické aktiity ČR, , % 73,0 68,0 63,0 58,0 celkem muži ženy 53,0 48,0 Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ 7 Tento ukazatel je regionálně diferencoán, jak zachycuje tabulka X. Dlouhodobě nejyšších hodnot dosahuje míra ekonomické aktiity hl. m. Praze, a to jak celkoě, tak u mužů i u žen. Nad celorepublikoým průměrem se pohybuje míra ekonomické aktiity e Středočeském, Plzeňském a Karloarském kraji, Jihomoraský kraj dosahuje průměru ČR. Nejnižší mírou ekonomické aktiity se yznačuje kraj Vysočina, celkoě lze konstatoat, že tento ukazatel dosahuje nižších hodnot na Moraě. Poronáme-li míru ekonomických aktiity podle pohlaí, opět nejyšších hodnot dosahují hl. m. Praha a Středočeský kraj, naopak nejnižší hodnoty mají u mužů Moraskoslezský a Králoéhradecký kraj, u žen pak Ústecký kraj a Vysočina. 7 ČSÚ (2013): Trh práce ČR , on-line [cit ]

12 Tab. č. 4: Míra ekonomické aktiity krajích ČR r kraj Míra ekonomické aktiity % celkem muži ženy Praha 61,9 71,6 52,9 Středočeský 60,4 69,1 52,1 Jihočeský 57,8 66,5 49,4 Plzeňský 59,5 68,8 50,4 Karloarský 60 68,9 51,4 Ústecký 56,8 66,8 47,1 Liberecký 57,6 67,3 48,4 Králoéhradecký 57,8 65,6 50,3 Pardubický 58,5 67,3 50,1 Vysočina 56,8 65,8 48,1 Jihomoraský 58,6 68,3 49,5 Olomoucký 57,3 65,8 49,3 Zlínský 57,5 66,9 48,8 Moraskoslezský 57,2 65,4 49,4 ČR 58,6 67,7 50 Zdroj: ČSÚ 8 Praconí síla ČR je relatině zdělaná; zdělanostní struktura obyatel starších 15 let podle nejyššího dosaženého zdělání se během 20ti let poměrně značně změnila, jak lze idět z následujícího grafu. Došlo ke zdojnásobení podílu osob s ysokoškolským zděláním a zároeň k ýraznému snížení osob pouze se základním zděláním nebo bez zdělání. K těmto pozitiním změnám přispěly nejen společenské změny a s nimi spojená ětší oteřenost a dostupnost zděláání, ale i generační ýměna. Obr. č. 5: Vzdělanostní struktura obyatel ČR starších 15 let, 1993 a % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vysokoškolské Střední s maturitou Střední bez maturity Základní zdělání a bez zdělání Zdroj: lastní graf podle údajů ČSÚ 9 8 ČSÚ (2013): Trh práce ČR , on-line [cit ]

13 I když celkoě dochází ke zlepšoání zdělanostní struktury obyatel České republiky, i této oblasti se projeují poměrně ýrazné regionální rozdíly. Nejyšší podíl osob ysokoškolsky zdělaných ykazuje hl. m. Praha, s odstupem následoaná Jihomoraským krajem. Naopak nejnižší podíly ysokoškolsky zdělaných ykazují dlouhodobě kraje Ústecký a Karloarský. K nejýznamnějším charakteristikám trhu práce patří nezaměstnanost. Situace na trhu práce ČR je současnosti oliněna dozníající recesí, která následoala po krizi r Výoj míry obecné nezaměstnanosti podle údajů ČSÚ ukazuje následující graf. Obr. č. 6: Výoj míry nezaměstnanosti ČR, ,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 celkem muži ženy Zdroj: lastní graf podle údajů ČSÚ 10 Z grafu je patrná dlouhodobě yšší míra nezaměstnanosti žen. Míra obecné nezaměstnanosti relatině rychle rostla e druhé poloině 90. let a dosáhla sého rcholu r Pak začala pomalu klesat s ýrazným snížením r. 2008, současnosti se pohybuje na úroni cca 7 %. Také tento ukazatel je ýrazně regionálně diferencoaný, s elkými rozdíly nejen na úroni krajů, ale zejména na úroni okresů. Podle údajů MPSV11 bylo čerenci 2013 ČR celkem uchazečů o zaměstnání, z toho je dosažitelných. Podíl žen na celkoém počtu uchazečů činil 50,9 % a eidenci bylo osob se zdraotním postižením (11,2 % z celkoého počtu nezaměstnaných). Absolenti škol a mladistí se podíleli na celkoé nezaměstnanosti 5,3 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (íce 12 9 ČSÚ (2013): Trh práce ČR , on-line [cit ] 10 ČSÚ (2013): Trh práce ČR , on-line [cit ] 11 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za čerenec 2013 on-line[cit ],

14 měsíců) na celkoém počtu nezaměstnaných e 2. čtrtletí činil 39 %, podíl uchazečů starších 50 let 27 %. Průměrný ěk uchazeče o zaměstnání byl 39,3 let. Regionální diferenciaci nezaměstnanosti lze ododit z následujícího kartogramu. Jako nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti se jeí Ústecký kraj a ybrané okresy Moraskoslezského kraje (Ostraa-město, Kariná, Bruntál). Naopak Praha, a její zázemí, tj. okresy Praha- ýchod a Praha-západ se yznačují nízkou nezaměstnaností, dále také okresy Mladá Bolesla, Plzeň-jih, Pelhřimo a Prachatice. Obr. č. 7: Podíl nezaměstnaných na počtu obyatel k Zdroj: MPSV 13 Také dlouhodobá nezaměstnanost je regionálně poměrně ýznamně rozdílná. Nejyšší podíl osob nezaměstnaných íce než 12 měsíců na celkoém počtu nezaměstnaných ykazoal e 2. čtrtletí 2013 kraj Ústecký (44,6 %) a Moraskoslezský (43,6 %). Více než 40% podíl se objeil krajích Olomouckém, Jihomoraském, Karloarském a Kraji Vysočina. Nejnižší hodnotu dosahoal této ukazatel hl. m. Praze (29,5 %) 14 a krajích Jihočeském a Králoéhradeckém (shodně 32,6 %) MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtrtletí 2013 on-line[cit ], 13 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za čerenec 2013, on-line[cit ], 14 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtrtletí 2013, on-line [cit ], lastní dopočty 15 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtrtletí 2013, on-line [cit ], lastní dopočty

15 osoby, místa tis. Průměrný ěk uchazeče o zaměstnání se po e 2. čtrtletí pohyboal rozmezí 38,7-40,0 let, přičemž nejyšší byl Moraskoslezském a naopak nejnižší Ústeckém kraji. Tomu odpoídá i zastoupení uchazečů starších 50 let, nejyšší, s hodnotou 28,8 %, Moraskoslezském kraji a nejnižší Ústeckém kraji (24,5 %). Situaci na trhu práce lze charakterizoat také pomocí olných praconích míst. Graf X naznačuje ýoj počtu uchazečů o práci e sronání s olnými praconími místy ČR. V podstatě lze idět rozírání nůžek mezi počtem olných praconích míst a počtem uchazečů, a to zejména po r Obr. č. 8: Výoj počtu uchazečů o zaměstnání a olných praconích míst uchazeči o zaměstnání olná praconí místa 0 Zdroj: MPSV 16 K nárůstu počtu uchazečů na 1 olné praconí místo dochází na úroni celé ČR, nicméně i tento ukazatel je poměrně ýrazně regionálně diferencoaný. V čerenci 2013 připadalo České republice na 1 olné praconí místo 12,3 uchazeče. Nejhorší hodnoty tohoto ukazatele ykazoaly kraje Olomoucký (27,7 uchazeče na 1 VPM), Vysočina (25), Jihomoraský (23,2) a Ústecký (21,1), naopak nejnižší hodnoty dosahoalo hl. m. Praha (4,5) a dále kraje Plzeňský a Liberecký (oba shodně 8,1). Vzhledem k pokračující recesi nelze předpokládat ýraznější změny z hlediska tohoto ukazatele. Podle MPSV 17 lze na trhu práce ČR identifikoat následující problémy: Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nízká míra zaměstnanosti osob e ěku let ČR, předeším žen Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let ČR Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokalifikoaných osob ČR Nízká míra zaměstnanosti žen, předeším těch, které pečují o malé děti či žen e yšším ěku 16 Přezato z MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za čerenec 2013, on-line [cit ], 17 MPSV (2013).OP Zaměstnanost, erze z , str. 8-21

16 Nedostatečné podmínky pro slaďoání praconího a soukromého žiota ČR Diskriminace na trhu práce, ertikální a horizontální segregace a rozdíl odměňoání žen a mužů Nízká úroeň znalostí, doedností a kompetencí praconíků Nesoulad mezi kalifikační úroní praconí síly a požadaky trhu práce Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanost osob sociálně yloučených nebo sociálním yloučením ohrožených na trhu práce Kalita systému dalšího zděláání je nedostatečná Kapacita institucí trhu práce je nízká a poskytoané služby neodpoídají zcela potřebám klientů Nastaení a dostupnost sociálních služeb neodpoídá potřebám osob yloučených nebo yloučením ohrožených pro jejich zařazení na trh práce Sociální ekonomika není dostatečně rozinuta a neodpoídá tak potřebám osob sociálně yloučených a sociálním yloučením ohrožených Nedostatečné zapojení místních samosprá a místních aktérů do preence a řešení problémů oblasti sociálního začleňoání Neyužíání potenciálu sociálních inoací oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňoání a eřejné spráy Nedostatečné yužíání existujících zahraničních zkušeností oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňoání a eřejné spráy Ekonomika státu Česká republika je země s relatině malým trhem a elkou oteřeností ekonomiky, která je spojena s ysokou subdodaatelsky podmíněnou záislosti na úspěšnosti předeším německého hospodářstí 18. Česká ekonomika současnosti prochází recesí. I když poslední údaje Českého statistického úřadu yoláají mírný optimismus z hlediska překonání důsledků hospodářské krize, Národní program reforem 2013 předpokládá mírný růst HDP o 1,2 % až r Česká republika rámci EU se řadí spíše k méně yspělým státům, HDP/oby. PPS se pohyboalo r na úroni 80 % průměru EU 19. Výoj HDP charakterizuje následující graf, z něhož je patrný pokles a následná stagnace české ekonomiky po r MMR (2013). Strategie regionálního rozoje ČR , str ČSÚ. Statistická ročenka ČR 2012 (mezinárodní sronání) on-line [cit ]

17 Obr. č. 9: Výoj HDP mld. Kč, b.c , , , , , , , ,0 500,0 0,0 Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ 20 I rámci relatině malé ČR existují území (kraje), která jsou ekonomicky ýkonnější než ostatní, což je oliněno působením řady faktorů, naázaných na místní, specifické podmínky, historii ýoje ekonomiky daného území a jeho schopnost reagoat na nější podněty (inoace) 21. Významnou roli pro regionální ekonomiku pak sehráají elká města jako centra ýzkumu a ýoje (VaV), inoací, zdělání, kultury, služeb. Diferenciaci krajů České republiky lze dokumentoat na ybraných ekonomických ukazatelích HDP na 1 obyatele (2011), které yjadřuje celkoou ekonomickou úroeň, objem přímých zahraničních inestic (kumuloaná data k ) na 1 obyatele, který naznačuje inestiční atraktinost regionu, a čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyatele (2011), pomocí něhož lze charakterizoat žiotní úroeň domácností. V tabulce jsou uedeny procentuální podíly těchto ukazatelů jednotliých krajích ůči celorepublikoé hodnotě. Poslední sloupec pak ukazuje úroeň HDP/oby. krajů ČR ůči průměru EU ČSÚ. Česká republika: hlaní makroekonomické ukazatele on-line [cit ] 21 MMR (2013). Strategie regionálního rozoje ČR , str. 9

18 Tab. č. 5: Vybrané ekonomické ukazatele krajích ČR, 2011 Kraj HDP/oby. %, ČR=100 PZI/oby. %, ČR=100 ČDDD/oby. %, ČR=100 HDP/oby., %, EU27=100 Praha 214,8 442,3 131,3 172,3 Středočeský 88,2 87,0 108,6 71,6 Jihočeský 84,4 61,1 95,1 68,0 Plzeňský 89,0 56,9 98,6 68,0 Karloarský 70,8 28,4 90,2 57,6 Ústecký 80,0 46,0 89,8 66,4 Liberecký 76,2 58,4 94,0 59,5 Králoéhradecký 86,2 37,6 94,4 68,5 Pardubický 81,1 44,8 93,0 62,9 Vysočina 82,1 42,5 94,7 64,9 Jihomoraský 92,9 59,8 97,0 74,5 Olomoucký 76,5 21,2 90,6 60,1 Zlínský 84,5 37,0 93,5 66,8 Moraskoslezský 86,9 61,4 92,7 65,9 Zdroj: ČSÚ 22, ČNB 23, SRR 24, lastní dopočty Z údajů tabulce yplýá dominantní postaení hl. města Prahy, které je e šech ukazatelích nejlepší, s elkým odstupem je následoané Středočeským, Jihomoraským a Plzeňským krajem. Naopak nejhorší hodnoty (a to dlouhodobě) ykazují kraje Karloarský, Ústecký a Olomoucký. Výjimečné postaení Prahy je, podle Strategie regionálního rozoje , oliněno následujícími faktory 25 : Praha je centrální městský region, se šemi jeho lastnostmi (tj. ysoce urbanizoaný prostor, s ysokou hustotou zalidnění), území regionu je ymezeno hranicemi města, nezahrnuje ani bezprostřední okolí, které je jeho spádoou oblastí. Díky denní dojížďce přispíá Středočeský kraj k ysoké ekonomické ýkonnosti Prahy, jedná se o region s koncentrací hrubé přidané hodnoty, ytořené sektorem lády; koncentrací ětšiny bonitních odětí služeb (peněžnictí, pojišťonictí, telekomunikace), je zde soustředěn ýznamný podíl mezinárodně akceptoaných ědecko-ýzkumných institucí a ysokých škol, jsou zde lokalizoány ústředí zahraničních a nadnárodních firem s celostátní působností, zahrnuje ysoký podíl cizinců žijících a pracujících Praze (37,7 % šech cizinců se zaeidoaným pobytem ČR). Pokud jde o odětoou strukturu hospodářstí, ýznamnou roli české ekonomice sehráá zejména zpracoatelský průmysl, přičemž dominantní postaení má průmysl automobiloý a na něj naazující 22 ČSÚ on-line [cit ] 23 ČNB on-line [cit ] 24 MMR (2012). Strategie regionálního rozoje ČR , str MMR (2012). Strategie regionálního rozoje ČR , str. 9

19 obory. Nicméně i odětoé struktuře existují poměrně ýznamné regionální disparity, které lze ilustroat strukturou zaměstnanosti krajích ČR. Tab. č. 6: Struktura zaměstnanosti podle sektorů NH krajích ČR, 2011 Kraj zaměstnanost podle sektorů NH % zem., lesn. a rybář. průmysl staebnictí služby Praha 0,3 9,4 7,7 82,6 Středočeský 2,8 27,2 8,6 61,4 Jihočeský 5,4 31,2 10,6 52,8 Plzeňský 4,9 33,1 9,5 52,4 Karloarský 2,6 31,0 8,6 57,9 Ústecký 2,5 32,6 11,3 53,6 Liberecký 2,1 40,4 8,9 48,6 Králoéhradecký 4,2 32,1 8,8 54,9 Pardubický 4,6 35,8 9,0 50,6 Vysočina 5,6 36,3 8,5 49,6 Jihomoraský 2,9 27,2 8,7 61,2 Olomoucký 3,5 32,4 8,8 55,2 Zlínský 3,0 38,8 9,6 48,6 Moraskoslezský 2,0 36,3 7,3 54,3 Zdroj: ČSÚ 26, lastní dopočty Z tabulky yplýá odlišnost struktury zaměstnanosti Praze, kterou lze charakterizoat ysokým podílem zaměstnaných e službách. Více než 60% podíl zaměstnaných e službách ykazuje Středočeský a Jihomoraský kraj (li krajského města Brna, 2. nejětšího města ČR podle počtu obyatel). Vysokým zastoupením průmyslu e struktuře zaměstnanosti se yznačují kraje Liberecký a Zlínský. Nejyšším podíl zaměstnaných zemědělstí mají kraje Vysočina a Jihočeský. Strategie regionálního rozoje pro období rozděloala kraje České republiky podle hospodářské ýkonnosti, dlouhodobého socioekonomického ýoje a míry koncentrace aktiit a geografické polohy do tří základních kategorií: rozíjející se regiony: Praha, Středočeský, Plzeňský a Jihomoraský kraj; regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozoje: Jihočeský, Králoehradecký, Pardubický, Vysočina, Zlínský a Liberecký kraj; zaostáající nebo jinak problémoé regiony: Karloarský, Olomoucký, Ústecký a Moraskoslezský kraj. Pro období byly kraje rámci SRR 27 hodnoceny z hlediska sé konkurenceschopnosti: komplexně konkurenceschopné regiony - Praha, Středočeský a Jihomoraský kraj, regiony s možností rychlé akcelerace konkurenceschopnosti - Pardubický kraj, 26 ČSÚ. Vybrané ukazatele krajů on-line [cit ] 27 MMR (2012). Strategie regionálního rozoje ČR , str

20 regiony se slabým transferem znalostí do ekonomiky - Olomoucký a Zlínský kraj inoatiní, ašak celkoě průměrné regiony - Kraj Vysočina, komplexně nekonkurenceschopné regiony - Ústecký a Karloarský kraj, regiony s nejednoznačnými atributy konkurenceschopnosti Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Králoéhradecký, Moraskoslezský kraj. Tato klasifikace regionů ukazuje na problémoost některých krajů České republiky z hlediska jejich dalšího dlouhodobého ekonomického rozoje. Jedná se zejména o kraje Ústecký, Karloarský a Olomoucký Dynamika podnikatelských aktiit Dynamika podnikatelských aktiit nejen ČR souisela a souisí s makroekonomickým ýojem. Paradoxně e sféře trhu práce sehrála hospodářská krize pozitiní li na ýoj míry podnikatelských aktiit ČR. Podle analýzy a údajů ČSÚ (2013, str. 2) zcela neplatí teze o tom, že počty těchto firem narůstají s růstem ekonomické aktiity. Naopak: skutečnost, kdy zejména lidé ze skupiny sebezaměstnáajících zanecháali sého podnikání, byla ČR spojena s nástupem konjunktury - segment elkých a zčásti i středních firem byl nastartoáním silného růstu ekonomiky schopen absorboat praconíky formou zaměstnaneckého poměru. Mezi roky ubylo z nejmenších firem 105 tis. zaměstnaných osob, zatímco ostatních ětších firmách segmentu, ale i mimo něj, se zaměstnanost zyšoala. Naproti tomu krizoém roce 2009, ale i roce 2010, přibylo úhrnu 47 tis. zaměstnaných osob, díky 50tisícoému přírůstku osob samostatně ýdělečně činných. Ostatní elikostní skupiny firem praconí místa redukoaly. Za celý segment tak došlo mezi lety k úbytku počtu zaměstnaných osob o 64 tisíc. Plyne z toho, že mnoho praconíků tak dobách nepřízniého ýoje ekonomiky yužíá samostatného podnikání jen jako náhražky nedostatečného uplatnění na trhu práce e formě regulérního zaměstnaneckého poměru. Tento faktický únik do podnikání přitom není spojen s odpoídajícím růstem produktu. Tab. č. 7: Ekonomické subjekty podle ybraných práních forem (sta k ) Rok Celkem státní podniky z toho ybrané prání formy akcioé společnosti soukromí podnikatelé podnikající dle žinostenského zákona Zdroj: ČSÚ (2013),